101/1945 Zb.

Dnem vyhlášení tohoto dekretu se znárodňují:

U podniků průmyslových odvětví uvedených v odstavci 1, č. 5 a 6, které nebyly v provozu ve všech dobách, podle průměru počtu zaměstnanců vzatých za základ pro znárodnění, rozhoduje průměr stavů ke dnům 1. ledna posledních dvou let těchto dob, netrval-li provoz podniku ani tak dlouho, stav zaměstnanců k 1. lednu 1940; u podniku, který nebyl ani v tomto dni v provozu, rozhoduje stav zaměstnanců ke dni počátku účinnosti tohoto dekretu. Počet zaměstnanců v rozhodných dobách se zjišťuje stavem vykazovaným nositeli veřejného sociálního pojištění.

Ustanovení tohoto dekretu se nevztahují:

Ministr výživy, na Slovensku v dohodě s pověřencem pro výživu a zásobování, vyhlásí s účinkem doručení v Úředním listě a v Úradnom vestniku, které podniky byly tímto dekretem znárodněny.

Ustanovení tohoto dekretu se nevztahují na podniky odvětví znárodněných podle § 1, odst. 1, č. 3 až 6, dostavily-li se podmínky pro jejich znárodnění teprve po dni počátku účinnosti tohoto dekretu.

Zakládati nové podniky v odvětvích znárodněných podle § 1, odst. 1, č. 1 a 2 a nabývati k tomu potřebná oprávnění je vyhrazeno československému státu. Na návrh ministra výživy, na Slovensku ministra výživy v dohodě s pověřencem pro výživu a zásobování, může vláda toto právo přenésti na jinou fysickou nebo právnickou osobu a vázati je podmínkami.

Znárodněním nabývá československý stát vlastnictví znárodněných podniků v rozsahu níže stanoveném.

Znárodnění se týká veškerých nemovitostí, budov a zařízení, sloužících provozu znárodněného podniku, veškerého příslušenství podniku, počítajíc v to všechna práva (patenty, licence, živnostenská oprávnění, známky, vzorky a pod.), směnky, cenné papíry, vkladní knížky, hotovosti a pohledávky k podniku náležející, jakož i všech hotových a nedokončených výrobků, polotovarů, zásob a hmot, které patří podniku v den počátku účinnosti tohoto dekretu. Ložisek a nalezišť surovin a movitostí a práv sloužících trvale provozu podniku se týká znárodnění, i když náležejí někomu jinému než vlastníku podniku.

Zároveň s podnikem se znárodňují v rozsahu plynoucím z ustanovení odstavce 2 i veškeré pomocné podniky a pomocné závody, náležející témuž vlastníku, jakož i veškeré podniky a závody, které tvoří s podnikem znárodněným nerozlučný hospodářský celek.

Náleží-li znárodněný podnik komanditní společnosti na akcie, akciové společnosti nebo společnosti s ručením obmezeným, které jsou kapitálově zvlášť silné, nebo u kterých jsou kapitálové účasti na nich rozptýleny na značný počet účastníků, nebo jejichž podnikání zahrnuje poměrně širokou oblast, znárodňuje se veškerý jejich majetek, jakož i podniky koncernové, u kterých jim náleží více než polovina kapitálu nebo na které mají rozhodující vliv.

Jde-li o jiné vlastníky, než o kterých jest ustanoveno v odstavci 4, vyjme ministr výživy, na Slovensku v dohodě s pověřencem pro výživu a zásobování, ze znárodnění jednotlivé majetkové kusy, majetkové soubory nebo práva, pokud jich není nezbytně třeba k provozu znárodněného podniku, a ponechá je dosavadnímu vlastníku.

Národní podnik (§§ 8 a násl.), do kterého vplyne majetková podstata znárodněného podniku, vstupuje v závazky znárodněného podniku v den převzetí. Vplyne-li majetková podstata do několika národních podniků, rozvrhne ministr výživy, na Slovensku v dohodě s pověřencem pro výživu a zásobování, zároveň s opatřením podle § 8, do kterých závazků vstoupí jednotlivý národní podnik.

U závazků, které jsou hospodářsky neodůvodněné, počítajíc v to závazky ze služebních smluv, zaručujících zaměstnancům nepřiměřeně vysoké platy, zaopatřovací požitky, odbytné a pod., může se národní podnik domáhati zrušení nebo jiné přiměřené úpravy. Nedojde-li v tom k dohodě, rozhodne rozhodčí soud. Podrobná ustanovení o rozhodčím soudu budou vydána zvlášť.

Je-li znárodněný podnik zřejmě předlužen, může se národní podnik zprostiti ručení za závazky, s výjimkou závazků vyplývajících z práv, která by nebyla dotčena prohlášením konkursu, tím, že hodnotu rovnající se obecné ceně aktiv znárodněného podniku v den převzetí, zmenšenou o hodnotu závazků, které zůstanou nedotčeny, složí k soudu jako samostatnou majetkovou podstatu a navrhne, aby byl zřízen opatrovník, který by vypořádal závazky, a je-li třeba, navrhl prohlášení konkursu na podstatu náhrady.

Stát neručí za závazky znárodněného podniku, ani když dojde k vypořádání podle předchozího odstavce. Zajištění závazků zůstává nedotčeno.

Národní podnik může odporovati právním jednáním, která vykonal vlastník znárodněného podniku po 29. srpnu 1944 v úmyslu poškoditi nebo ztížiti znárodnění průmyslu anebo zavléci ve svůj nebo cizí prospěch majetkové hodnoty podniku.

Odporovati lze do jednoho roku od převzetí podniku. Jinak platí přiměřeně ustanovení odpůrčího řádu, vydaného zákonem ze dne 27. března 1931, č. 64 Sb.

O náhradě platí přiměřeně ustanovení oddílu II (§§ 7 až 11) dekretu presidenta republiky ze dne 24. října 1945, č. 100 Sb., o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků.

Z majetkové podstaty znárodněných podniků, z konfiskovaného nepřátelského majetku průmyslových podniků a z dosavadních státních podniků v znárodněných odvětvích zřídí ministr výživy v dohodě s ministry zemědělství a financí, na Slovensku též v dohodě s pověřenci pro výživu a zásobování, zemědělství a finance, národní podniky takto organisované:

Zřízení národního podniku se vyhlásí v Úředním listě a v Úradnom vestniku.

Zemědělcům [§ 8, odst. 1, písm. a)], kteří dodávají národnímu podniku ke zpracování řepu, se přiznává právo zemědělských účastníků. Zemědělským účastníkům se vedle účasti na správě podniku zajišťuje, že podnik bude za šetření zásady řádného vlastního podnikového hospodářství provozován tak, aby jeho provoz nebyl v rozporu s požadavky řádného hospodaření na zemědělských podnicích provozovaných zemědělskými účastníky. Zemědělští účastníci naproti tomu jsou povinni při provozu svého zemědělského podniku převzíti všeobecné závazky, které v zájmu řádného hospodaření na podniku jim budou uloženy při přiznání postavení zemědělského účastníka.

Míra závazků a práv zemědělského účastníka na podniku je vyjádřena jeho zájmovým podílem na provozu podniku, který se vypočte podle průměru dodávek řepy za posledních 10 roků ze zemědělské půdy, na níž zemědělský účastník hospodaří. Zájmový podíl se zapíše do knihy zemědělských účastníků.

Zájmový podíl jest především základem pro výpočet roční dodávky řepy podle rozsahu provozu národního podniku.

Národní podniky jsou majetkem státu ve smyslu dalších ustanovení. Mají postavení samostatných právnických osob. Platí pro ně ustanovení o obchodnících plného práva, s hlediska daňového předpisy o podnicích veřejně účtujících, podléhají poplatkové povinnosti podle poplatkového zákona s jeho změnami a doplňky a platí od svého zřízení poplatkový ekvivalent podle § 1, odst. 2, písm. a) zákona ze dne 8. dubna 1938, č. 76 Sb., o poplatkovém ekvivalentu.

Čistá hodnota majetkové podstaty, kterou stát na národní podnik převede, tvoří jeho kmenové jmění. Den, ke kterému národní podnik převezme majetek mu připadající, vyhlásí se podle § 8, odst. 2.

Podniky a závody, které podléhají znárodnění podle § 4, odst. 4, jednotlivě však nespadají pod ustanovení § 1, odst. 1, nebo § 4, odst. 3 a nehodí se k začlenění do některého národního podniku, může vláda na návrh ministra výživy, na Slovensku učiněný v dohodě s pověřencem pro výživu a zásobování, přenechati svazkům územní samosprávy nebo společenstvům výdělkovým a hospodářským (družstvům) nebo jiným osobám právnickým nebo osobám fysickým za náhradu připadající na takový majetek podle předpisů tohoto dekretu (§ 7).

Národní podnik jest povinen užívati ve firmě označení „národní podnik“, i když převezme dosavadní firmu znárodněného podniku.

Jiné než národní podniky nesmějí užívati ve své firmě označení „národní podnik“.

Národní podnik se zapisuje jako firma kupce-jednotlivce do rejstříku u krajského soudu, vykonávajícího pravomoc ve věcech obchodních, v jehož obvodu má podnik své sídlo; má-li podnik odštěpný (vedlejší) závod, budiž také oznámen k zápisu do rejstříku u krajského soudu vykonávajícího pravomoc ve věcech obchodních, v jehož obvodu jest tento závod.

V ohlášce k zápisu do rejstříku sdělí národní podnik soudu:

K předložené ohlášce jest připojiti ověřený opis listiny vydané podle § 8, odst. 1.

Na návrh národního podniku zapíše knihovní soud přechod vlastnických a jiných práv znárodněného podniku na navrhovatele s odvoláním na tento dekret.

Ustanovení předchozího odstavce platí obdobně o vyznačení přechodu práv znárodněného podniku na národní podnik v jiných úředních rejstřících a seznamech (vodní kniha, rejstřík letecký, patentní, živnostenský a pod.).

Národní podniky buďtež vedeny zásadami obchodního podnikání. Stát neručí za jejich závazky.

Národní podniky budou odváděti přebytky svých výtěžků státu.

K jednotnému vedení a podnikatelskému obstarávání společných záležitostí národních podniků zřídí vláda na návrh ministra výživy podle potřeby celostátní ústřední orgány. Na Slovensku zřídí vláda na návrh ministra výživy, učiněný v dohodě s pověřencem pro výživu a zásobování, také oblastní orgány. O těchto orgánech platí ustanovení § 8, odst. 2, §§ 10 až 15 a 17 přiměřeně.

Správa národního podniku přísluší představenstvu v čele s ředitelem, který mu předsedá.

Ředitel vede záležitosti běžného obchodního provozu národního podniku. Není-li představenstva, není-li schopno se usnášeti, nebo je-li nebezpečí v prodlení, přísluší řediteli, aby učinil potřebná opatření; o nich je povinen podati zprávu představenstvu v nejbližší jeho schůzi.

Ředitel vykonává usnesení představenstva. Má-li však za to, že usnesení představenstva je na újmu zájmů národního podniku, zastaví je a podá o tom ihned zprávu představenstvu a příslušným nadřízeným orgánům.

Ředitel zastupuje národní podnik navenek.

Ředitele zastupuje náměstek (náměstkové) s právy a povinnostmi ředitele.

Představenstvo a ředitel spravují podnik s péčí řádného hospodáře a osobně odpovídají za splnění svých povinností.

Členy představenstva národního podniku, organisovaného za účasti zemědělců, zaměstnanců a státu (cukrovary a rafinerie cukru), jsou čtyři zástupci zemědělských účastníků podniku (§ 9), dva zástupci stálých zaměstnanců podniku a jeden zástupce státu. Zástupce zemědělských účastníků v představenstvu volí valné shromáždění zemědělských účastníků podniku podle zásady rovného hlasovacího práva. Zástupce stálých zaměstnanců volí stálí zaměstnanci ze svého středu.

Členy představenstva národního podniku, organisovaného za účasti svazků územní samosprávy, zaměstnanců a státu (pivovary), jsou tři zástupci příslušného svazku územní samosprávy, dva zástupci stálých zaměstnanců podniku a dva zástupci státu. Zástupce svazků územní samosprávy jmenuje okresní národní výbor, v jehož obvodu jest sídlo podniku. Zástupce stálých zaměstnanců volí stálí zaměstnanci ze svého středu.

Členy představenstva ostatních národních podniků jsou zástupci (zástupce) zaměstnanců, zvolení osazenstvem z jeho středu, a osoby jmenované ústředním orgánem, na Slovensku oblastním orgánem, vyslechnuvším svazky územní a zájmové samosprávy.

Ministr výživy, na Slovensku v dohodě s pověřencem pro výživu a zásobování, jednak potvrzuje volbu a jmenování členů představenstva, jednak, pokud jde o národní podniky uvedené v odstavcích 1 a 2, jmenuje zástupce státu do jejich představenstva. Potvrzení nebo jmenování může býti kdykoliv odvoláno.

Stejným způsobem jako členové představenstva se zřizuje potřebný počet jejich náhradníků.

Členy představenstva (náhradníky) ústředního a oblastního orgánu jmenuje vláda na návrh ministra výživy, učiněný v dohodě s ministrem zemědělství a ostatními zúčastněnými ministry po slyšení příslušné ústřední odborové organisace, příslušné ústřední zemědělské organisace, příslušných zájmových organisací průmyslu a podle povahy průmyslového odvětví i jiných odborných organisací a institucí, a pokud jde o členy představenstva (náhradníky) oblastního orgánu, též po dohodě s pověřencem pro výživu a zásobování.

Členem představenstva (náhradníkem) národního podniku a ústředního a oblastního orgánu může býti toliko československý státní příslušník; musí míti odborné vědomosti a zkušenosti.

Člen představenstva (náhradník) národního podniku a ústředního a oblastního orgánu nesmí provozovati jiný výdělečný podnik, ani nesmí vykonávati funkci nebo činnost, která jest v rozporu se zájmy národního podniku a jeho ústředního (oblastního) orgánu.

Členové představenstva (náhradníci) vykonají ministru výživy slib, že budou svědomitě plniti své povinnosti v souladu se zájmy státu.

Ředitele (náměstky) národního podniku jmenuje a odvolává se schválením ministra výživy představenstvo ústředního orgánu po slyšení Ústřední rady odborů, Jednotného svazu českých zemědělců, příslušných zájmových organisací průmyslu a podle povahy průmyslového odvětví a jiných odborných organisací a institucí. Na Slovensku ředitele (náměstky) národního podniku jmenuje a odvolává se schválením pověřence pro výživu a zásobování představenstvo oblastního orgánu po slyšení Ústředí odborových svazů Slovenska, Jednotného svazu slovenských rolníků, příslušné zájmové organisace průmyslu a podle povahy průmyslového odvětví i jiných odborných organisací a institucí. Je-li v národním podniku několik náměstků, musí býti jeden z nich ustanoven z řad jeho zaměstnanců.

Oblastní ředitele (náměstky) jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra výživy, učiněný v dohodě s pověřencem pro výživu a zásobování po slyšení ústředního ředitele, Ústředí odborových svazů Slovenska, Jednotného svazu slovenských rolníků a Ústředního sdružení slovenského průmyslu.

Ústřední ředitele (náměstky) jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra výživy, učiněný v dohodě s ministrem zemědělství po slyšení Ústřední rady odborů, Jednotného svazu českých zemědělců, příslušné zájmové organisace průmyslu a podle povahy průmyslového odvětví i jiných odborných organisací a institucí.

Ředitelem (náměstkem) může býti toliko československý státní příslušník; musí míti odborné vědomosti a zkušenosti.

Ředitel (náměstek) nesmí vykonávati zaměstnání, funkci nebo činnost, která je v rozporu se zájmy podniku.

Ředitel (náměstek) vykoná ministru výživy slib, že bude svědomitě plniti své povinnosti. Na Slovensku vykoná ředitel národního podniku tento slib pověřenci pro výživu a zásobování.

Podnik ohlásí svého ředitele (náměstka) k zápisu do rejstříku. Ředitel (náměstek) má učiniti svůj podpis před obchodním soudem nebo podati svůj podpis v ověřené formě. Za podnik se podpisuje tak, že k vytištěnému nebo kýmkoliv napsanému zákonnému označení podniku připojí ředitel (náměstek) svůj podpis.

Vláda vydá nařízením podrobné předpisy o národních podnicích a ústředních a oblastních orgánech, zejména o jejich hospodaření, účtování, použití jejich výtěžků, o vztahu zaměstnanců k podniku, o kontrole, o jednání a usnášení představenstva, o postavení zemědělských účastníků podniku, o odpovědnosti ředitele a členů představenstva, o výzkumnictví národních podniků a o znárodněných podnicích (statut národních podniků potravinářských).

Ministr výživy, na Slovensku v dohodě s ním také pověřenec pro výživu a zásobování, dozírá na podniky znárodněné a na národní podniky a oblastní a ústřední orgány a fondy (§ 23), jakož i na výzkumnictví jejich, a může jejich činnost i hospodaření kdykoliv svými nebo jím pověřenými orgány přezkoumávati. Podrobnosti upraví statut národních podniků potravinářských (§ 20).

Pracovní a platové poměry zaměstnanců národních podniků a ústředních (oblastních) orgánů se řídí předpisy platnými pro zaměstnance v soukromoprávním poměru.

Pokud nejde o případy uvedené v § 5, odst. 2, nesmějí býti zásadně zhoršeny platové a zaopatřovací podmínky zaměstnanců a poživatelů zaopatřovacích platů znárodněných podniků.

Podrobnosti upraví vládní nařízení.

Majetek určený pro sociální, vzdělávací a podobné účely nesmí býti odňat svému určení. Totéž platí o sociálních, vzdělávacích a podobných fondech; podrobnosti o jejich organisaci upraví statut národních podniků potravinářských (§ 20).

O prozatímní správě a vedení záležitostí znárodněných podniků, o osvobození od daní a dávek, o trestání porušení ustanovení tohoto dekretu nebo nařízení podle něho vydaných platí přiměřeně ustanovení oddílů IV a V (§§ 27 až 35) dekretu presidenta republiky č. 100/1945 Sb. s tím, že tam, kde podle právě jmenovaného dekretu vyvíjí působnost ministr průmyslu, po případě pověřenec pro obchod a průmysl přísluší tato působnost, pokud jde o podniky a odvětví průmyslu znárodněné tímto dekretem, ministru výživy, po případě pověřenci pro výživu a zásobování.

Tento dekret nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou jej všichni členové vlády.