107/1945 Zb.

Poplatkový ekvivalent podle zákona ze dne 8. dubna 1938, č. 76 Sb. (zákon) počne se v zemích České a Moravskoslezské opětně vybírati, a to od 1. července 1945.

Doba, po kterou předpisy o poplatkovém ekvivalentu nebyly v účinnosti, nepřetrhuje 10letou lhůtu podle § 8 zákona. Došlo-li k transakci uvedené v § 17, odst. 1 zákona, přechází ekvivalentní povinnost původního vlastníka na nového vlastníka v rozsahu stanoveném tímto dekretem i tehdy, bylo-li jmění přechodně ve vlastnictví (držbě) jiných osob.

Poplatkový ekvivalent, připadající na rok 1945 jest splatný nejpozději do 60 dnů ode dne počátku účinnosti tohoto dekretu.

Pro výměru splátek je rozhodným roční předpis na vyměřovací období 1941-1950. Nebyl-li poplatkový ekvivalent na toto vyměřovací období dosud vyměřen, řídí se výše splátek splátkou připadající na poslední čtvrtletí, v němž předpisy o poplatkovém ekvivalentu byly v účinnosti.

Nepodal-li ekvivalentní podmět dosud přiznání, poněvadž lhůta podle § 13 zákona skončila v době, kdy předpisy o poplatkovém ekvivalentu nebyly v účinnosti, musí tak učiniti do 31. října 1945, jinak jej stihnou následky podle § 14 zákona.

Ministr financí se zmocňuje, aby pro území, které bylo po 29. září 1938 dočasně odloučeno od zemí České a Moravskoslezské, upravil odchylně lhůty k podání přiznání a k odvedení splátek.

Použivatelnost vládního nařízení ze dne 16. prosince 1942, č. 412 Sb., o zrušení poplatkového ekvivalentu, a jiných právních předpisů, odporujících tomuto dekretu, se zrušuje.

Tento dekret nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr financí.