128/1945 Zb.

Územní organisace finančních úřadů II. a I. stolice, jakož i finančních úřadů výkonných v zemích České a Moravskoslezské se obnovuje v tom uspořádání a stavu, v jakém byla dne 29. září 1938 podle tehdy platných předpisů.

Odchylkou od ustanovení odstavce 1 platí až do další úpravy územní organisace změny uvedené v §§ 2 až 11.

Finanční ředitelství v Opavě se zrušuje; místo něho se zřizuje v Opavě expositura zemského finančního ředitelství v Brně s názvem „Zemské finanční ředitelství v Brně - expositura v Opavě“.

Působnost expositury se vztahuje na obvod bývalého finančního ředitelství v Opavě, zvětšený o obvody berních správ v Moravské Ostravě, Novém Jičíně a zrušené berní správy v Místku, pokud se týče na obvody působnosti okresních finančních ředitelství v Opavě a Moravské Ostravě a katastrálních měřických úřadů v Českém Těšíně, Frýdku, Fryštátě, Moravské Ostravě, Novém Jičíně, Bílovci, Bruntále, Frývaldově, Hlučíně, Krnově, Opavě a Vítkově.

Působnost zemské finanční pokladny v Opavě se vztahuje na obvod zemského finančního ředitelství v Brně - expositury v Opavě (§ 2, odst. 2).

Berní správa v Městě Teplé se zrušuje; berní okres Bečov nad Teplou se připojuje k obvodu berní správy v Lokti.

Berní správa v Přísečnici se zrušuje a místo ní se zřizuje berní správa ve Vejprtech s týmž obvodem působnosti.

Z obvodu berní správy v Dubé se vylučuje berní okres Štětí a připojuje se k obvodu berní správy v Litoměřicích. Působnost berní správy v Dubé se zároveň přenáší na berní správu v České Lípě.

Berní správy v Praze, Říčanech, Brně a Zlíně se ponechávají tak, jak jest uvedeno ve vládním nařízení ze dne 31. prosince 1938, č. 391 Sb., o organisaci berních správ a berních úřadů v Praze, Říčanech, Brně a Zlíně.

Ponechává se berní správa v Berouně; její obvod tvoří obvod berního úřadu v Berouně.

Z obvodu berní správy ve Frýdku se vylučuje obvod berního úřadu Moravská Ostrava II a připojuje se k obvodu berní správy v Moravské Ostravě.

Ustanovení § 3 nařízení ministra financí ze dne 23. října 1944, č. 248 Sb., o změnách v územní organisaci některých finančních úřadů, jímž byla zrušena berní správa v Místku, zůstává i nadále použivatelným.

Okresní finanční ředitelství v Chebu se zrušuje; místo něho se zřizuje okresní finanční ředitelství v Karlových Varech s týmž obvodem působnosti.

Z obvodu okresního finančního ředitelství v Jičíně se vylučují berní úřady a důchodkové kontrolní úřady v Broumově, Polici nad Metují a Úpici a připojují se k obvodu okresního finančního ředitelství v Hradci Králové.

Z obvodu okresního finančního ředitelství v Uherském Hradišti se vylučují berní úřady a důchodkové kontrolní úřady v Kojetíně a Přerově a připojují se k obvodu okresního finančního ředitelství v Olomouci. K obvodu téhož okresního finančního ředitelství se připojuje zároveň důchodkový kontrolní úřad ve Starém Městě.

K obvodu okresního finančního ředitelství v Jihlavě se připojuje důchodkový kontrolní úřad v Hrušovanech nad Jevišovkou.

K obvodu okresního finančního ředitelství v Uherském Hradišti se připojuje důchodkový kontrolní úřad ve Zlíně.

Zřizuje se okresní finanční ředitelství v Moravské Ostravě; obvod jeho působnosti tvoří berní úřady a důchodkové kontrolní úřady v Českém Těšíně, Frýdku, Jablunkově, Novém Jičíně, Příboru, Moravská Ostrava I, Moravská Ostrava II, berní úřady v Bohumíně a ve Fryštátě a důchodkové kontrolní úřady v Karvinné a Novém Bohumíně.

Zřizuje se okresní finanční ředitelství v Opavě; obvod jeho působnosti tvoří berní úřady a důchodkové kontrolní úřady v Bílovci, Bruntále, Cukmantlu, Frývaldově, Horním Benešově, Javorníku, Jindřichově, Krnově, Městě Albrechticích, Odrách, Opavě, Osoblaze, Vidnavě, Vítkově, Vrbně, berní úřady v Hlučíně a Klimkovicích a důchodkové kontrolní úřady v Kravařích a Třebovicích.

Název „úřad pro vyměřování poplatků v Praze“ se mění na „poplatkový úřad Praha-střed“.

Zřizuje se poplatkový úřad Praha-obvod; jeho působnost se vztahuje na obvody berních úřadů Praha-Karlín, Praha-Žižkov, Praha-Král. Vinohrady, Praha-Vršovice, Praha-Nusle, Praha-Smíchov a Praha-Bubeneč.

Název „úřad pro vyměřování poplatků v Brně“ se mění na „poplatkový úřad v Brně“; obvod jeho působnosti tvoří obvody berních úřadů Brno-město I, Brno-město II, Brno-město III a Brno-venkov.

Úřad pro vyměřování poplatků v Opavě se zrušuje; jeho působnost přechází na okresní finanční ředitelství v Moravské Ostravě a Opavě.

Finanční inspektoráty v Cukmantlu, Novém Bohumíně a Opavě se zrušují; jich působnost přechází na okresní finanční ředitelství v Moravské Ostravě a Opavě.

Katastrální měřický úřad v Městě Teplé se zrušuje; místo něho se zřizuje katastrální měřický úřad v Mariánských Lázních s týmž obvodem působnosti.

Ustanovení § 4, odst. 1 až 5, 7 až 12, 14 a 15 vládního nařízení ze dne 19. prosince 1940, č. 34 Sb. z r. 1941, o územní organisaci některých finančních úřadů, zůstávají i nadále použivatelnými.

Expositury katastrálních měřických úřadů v Podbořanech, Teplicích-Šanově a Rýmařově se mění na katastrální měřické úřady s týmiž obvody působnosti.

Z obvodu katastrálního měřického úřadu ve Frýdku se vylučuje obvod berního úřadu Moravská Ostrava II a připojuje se k obvodu katastrálního měřického úřadu v Moravské Ostravě.

Z obvodu katastrálního měřického úřadu v Moravské Ostravě se vylučují soudní okresy Frenštát pod Radhoštěm a Místek a připojují se k obvodu katastrálního měřického úřadu ve Frýdku.

Zrušují se berní úřady a jich obvody se připojují:

Působnost berního úřadu v Dubé se přenáší na berní úřad v České Lípě.

Berní úřady v Praze, Brně, Říčanech a Zlíně se ponechávají tak, jak jest uvedeno ve vládním nařízení ze dne 31. prosince 1938, č. 391 Sb., o organisaci berních správ a berních úřadů v Praze, Říčanech, Brně a Zlíně.

Název „berní úřad v Moravské Ostravě“ se mění na „berní úřad Moravská Ostrava I“.

Název „berní úřad ve Slezské Ostravě“ se mění na „berní úřad Moravská Ostrava II“. Jeho obvod zůstává vymezen tak, jak jest uvedeno v § 2, odst. 8 vládního nařízení ze dne 30. dubna 1942, č. 184 Sb., o změnách obvodů a názvů některých finančních úřadů.

Působnost berních úřadů se přenáší:

Obvody působnosti důchodkových kontrolních úřadů se stanoví shodně s obvody působnosti místně příslušných berních úřadů.

V důsledku ustanovení odstavce 1 se:

Důchodkový kontrolní úřad v Hevlíně se zrušuje; místo něho se zřizuje důchodkový kontrolní úřad v Hrušovanech nad Jevišovkou.

Sídlo důchodkového kontrolního úřadu v Třebovicích se překládá prozatím do Svinova.

Název „důchodkový kontrolní úřad v Moravské Ostravě“ se mění na „důchodkový kontrolní úřad Moravská Ostrava I“.

Název „důchodkový kontrolní úřad ve Slezské Ostravě“ se mění na „důchodkový kontrolní úřad Moravská Ostrava II“.

Působnost důchodkových kontrolních úřadů se přenáší:

Zrušení úřadů potravní daně na čáře (včetně odboček) zůstává i nadále v použivatelnosti.

Pro věcnou působnost finančních úřadů, kterých se tento dekret týká, platí právní předpisy, platné dne 29. září 1938, pokud není nebo nebude stanoveno jinak zvláštní československou právní normou nebo tímto dekretem.

Odchylkou od zásady vyslovené v odstavci 1 se až do další úpravy věcné působnosti stanoví:

Místní příslušnost se řídí ode dne 5. května 1945, pokud není nebo nebude jinak stanoveno zvláštní československou právní normou nebo tímto dekretem, předpisy československými, platnými ke dni 29. září 1938.

Do působnosti úřadů podle článků I a II příslušných patří v rámci ustanovení odstavce 1 též všechny věci, jež nebudou úřady do té doby příslušnými vyřízeny.

Pokud se vyřízení doručuje stranám, rozumí se vyřízením ve smyslu odstavce 2 i jeho doručení.

Při změně v místní příslušnosti, k níž dojde v důsledku ustanovení článku I, může nadřízený finanční úřad II. stolice, a jsou-li zúčastněné finanční úřady v obvodu působnosti několika finančních úřadů II. stolice, ministerstvo financí určiti v jednotlivém případě příslušný úřad odchylně, vyžaduje-li toho přechod do nových právních poměrů.

Finanční úřady II. stolice podle článku I a II jsou zemská finanční ředitelství v Praze a v Brně, zemské finanční ředitelství v Brně-expositura v Opavě (§ 2) a zemské finanční pokladny v Praze, Brně a Opavě.

Finanční úřady I. stolice podle článku I a II jsou berní správy, okresní finanční ředitelství, poplatkové úřady, katastrální měřické úřady a archivy map katastrálních.

Finanční úřady výkonné podle článků I a II jsou berní úřady a důchodkové kontrolní úřady.

Zvláštní československou právní normou ve smyslu ustanovení § 12, odst. 1 a § 13, odst. 1 se rozumí i předpis z doby nesvobody, jehož další použivatelnost byla vyslovena zvláštní československou právní normou.

Ministr financí může, pokud jde o finanční úřady I. stolice a berní úřady, vyhláškou ve Sbírce zákonů a nařízení učiniti opatření odchylná od úpravy podle článku I a II s výjimkou změny jich obvodů a sídel.

Ustanovení odstavce 1 platí obdobně i pro důchodkové kontrolní úřady s tou odchylkou, že zde zůstává ustanovení § 5 nařízení vlády republiky Československé ze dne 4. března 1920, č. 157 Sb., jímž se provádí zákon ze dne 12. prosince 1919, č. 28 Sb. z r. 1920, o reorganisaci finanční stráže, nedotčeno.

Pokud nebude jinak stanoveno, jsou pro daně vybírané srážkou příslušny finanční úřady, které jsou místně a věcně příslušné podle dosavadních předpisů z doby nesvobody. V pohraničním území se jimi rozumějí berní správy v sídlech bývalých německých finančních úřadů (t. zv. Finanzamtů); pokud v sídlech těchto bývalých německých finančních úřadů nejsou zřízeny berní správy nebo leží-li sídlo tohoto německého finančního úřadu mimo území Československé republiky, jsou počínajíc dnem 5. května 1945 místně příslušné berní správy podle ustanovení článků I a III tohoto dekretu.

Daně vyměřované přímo a - pokud jde o pohraniční území, i daně vybírané srážkou se předepisují u finančních úřadů podle dosavadních předpisů z doby nesvobody místně a věcně příslušných; tyto finanční úřady je také účtují, vybírají a vymáhají. V pohraničním území se jimi rozumějí berní úřady v sídlech bývalých německých finančních úřadů (t. zv. Finanzamtů); pokud v sídlech těchto bývalých německých finančních úřadů nejsou zřízeny berní úřady nebo leží-li sídlo tohoto německého finančního úřadu mimo území Československé republiky, jsou počínajíc dnem 5. května 1945 místně příslušné berní úřady podle ustanovení článků I a III tohoto dekretu.

Věci, které se týkají daně z cukru, z kyseliny octové, z minerálních olejů, z piva spolu s válečnou přirážkou, ze sladidel, ze soli, ze světelných zdrojů, válečné přirážky ze šumivého vína, daně z tabáku a z cigaretového papíru spolu s válečnou přirážkou, daně ze zapalovadel, monopolu lihového, monopolu tabákového, monopolu výbušných látek, jakož i daně z motorových vozidel, daně z dopravy motorovými vozidly a daně z karet, vybírané až na další vesměs podle předpisů z doby nesvobody, přenášejí se na místně příslušné úřady obnovené případně zřízené tímto dekretem, které mají obstarávati správu nepřímých daní a státních finančních monopolů.

V pohraničním území patří do působnosti místně příslušných finančních úřadů (§ 13) také vyměření a vybrání nezapravených daní a dávek za dobu do 4. května 1945, které odpovídají poplatkům a daním obchodovým, vybíraným na ostatním území země České a Moravskoslezské.

Daně vybírané srážkou podle ustanovení odstavce 1 jsou: daň důchodová vybíraná srážkou ze služebních požitků (daň ze mzdy) a z kapitálových výtěžků (daň z kapitálových výtěžků), daň rentová vybíraná srážkou, daň z tantiem, válečný příspěvek vybíraný srážkou, sociální vyrovnací dávka vybíraná srážkou, mimořádná daň postihující dividendy a úroky z některých cenných papírů pevně zúročitelných, zvláštní daň z úroků z úsporných vkladů a dávka z dividend.

Daně vyměřované přímo podle ustanovení odstavce 2 jsou: daň důchodová, všeobecná a zvláštní výdělková, pozemková, domovní, rentová, z vyššího služného, korporační, živnostenská daň z půdy (t. zv. Grundsteuer), válečný příspěvek, sociální vyrovnací dávka, odvod zisku, daň z majetku, daň z vystěhování a daň z obratu.

Ustanovení odstavců 1 až 3 platí do 31. prosince 1945.

Opravné prostředky ve věcech, na něž se vztahují ustanovení odstavců 1 až 4, projednávají úřady místně příslušné podle ustanovení článků I a III.

Rozhodnutí, opatření nebo jiné úřední úkony, jež byly učiněny po 4. květnu 1945 před vyhlášením tohoto dekretu nepříslušným úřadem se sídlem v zemi České a Moravskoslezské, považují se za rozhodnutí, opatření nebo úkony úřadu příslušného, nenamítne-li poplatník do 30ti dnů po vyhlášení tohoto dekretu nepříslušnost odůvodněným písemným podáním u úřadu, který se stal příslušným podle ustanovení tohoto dekretu.

Tento dekret se nevztahuje na celní správu a na vrchní inspektoráty, inspektoráty a oddělení finanční stráže.

Platnosti pozbývají veškeré předpisy, které se příčí ustanovení tohoto dekretu.

V příloze je uveden přehled územní organisace finančních úřadů, na něž se vztahuje tento dekret, s přihlédnutím k platné územní organisaci okresních soudů podle dekretu presidenta republiky ze dne 19. září 1945, č. 79 Sb., o zatímní úpravě soudnictví v zemích České a Moravskoslezské.