128/1946 Zb.

Pokud se dále ustanovuje o nárocích, rozumějí se tím nároky, které vzcházejí podle §§ 1 a 2 tohoto zákona.

Nárok přísluší tomu, kdo neplatným převodem pozbyl věci (práva) nebo kdo jiným neplatným majetkově-právním jednáním byl poškozen, anebo jejich právním nástupcům; byla-li by však podle toho oprávněna osoba státně nespolehlivá, přísluší nárok státu jako majetek konfiskovaný podle dekretu presidenta republiky ze dne 25. října 1945, č. 108 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy. Pokud nárok uplatňuje národní správa zavedená do podniků (závodů) a jiných majetkových podstat podle dekretu presidenta republiky ze dne 19. května 1945, č. 5 Sb., o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a národní správě majetkových hodnot Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů a některých organisací a ústavů, na Slovensku podle nařízení Slovenské národní rady ze dne 5. června 1945, č. 50 Sb. n. SNR, o národní správě, hledí se na ni jako na osobu státně spolehlivou.

Nárok směřuje proti tomu, kdo věci (práva) neplatným převodem nabyl nebo kdo měl z jiného neplatného majetkově-právního jednání prospěch, anebo proti jejich právním nástupcům, ačli právní nástupce, který není osobou státně nespolehlivou, neprokáže, že nevěděl ani nemusil věděti, že k majetkovému převodu anebo k jinému majetkově-právnímu jednání, z něhož se nárok odvozuje, došlo pod tlakem okupace nebo národní, rasové nebo politické persekuce. Směřuje-li nárok zároveň proti několika osobám, zejména zároveň proti osobám podle předchozí věty na prvním místě zavázaným a proti jejich právním nástupcům, odpovídají všichni rukou společnou a nerozdílnou.

Osobami státně nespolehlivými se v tomto zákoně rozumějí:

Ustanovení odstavce 1, č. 3 platí i pro osoby právnické, pokud lze fysickým osobám, které jsou členy nebo podílníky na majetku nebo podniku (kapitálovým účastníkům), přičítati vinu na postupu orgánu zastupujícího právnickou osobu nebo pokut tyto osoby zanedbaly přiměřenou opatrnost při jeho volbě a dozoru naň.

O tom, spadá-li fysická nebo právnická osoba pod ustanovení předchozích odstavců, rozhoduje v pochybnostech orgán příslušný podle § 1, odst. 4 dekretu presidenta republiky č. 108/1945 Sb.

Nárok jde na vrácení věci (práva) nebo na jiné navrácení k předešlému stavu, a není-li to dobře možno anebo nemá-li ten, komu nárok přísluší, zájem na vrácení věci (práva) nebo na jiném navrácení k předešlému stavu, na peněžitou náhradu ve výši obecné ceny. Vrácení věci (práva) nebo jiné navrácení k předešlému stavu je považovati za nikoliv dobře možné i tehdy, když by tím byly ohroženy důležité zájmy veřejné. Prohlásí-li ministerstvo spravedlnosti v dohodě s věcně příslušným ministerstvem, na Slovensku též v dohodě s příslušnými pověřenectvy, že důležité zájmy veřejné by byly ohroženy, jsou tím strany i soud vázány; na veřejné zájmy se nelze odvolávat, nedojde-li prohlášení ministerstva spravedlnosti do tří měsíců ode dne, kdy žádost o uznání veřejných zájmů došla ministerstvu spravedlnosti (pověřenectvu pro soudnictví).

V případech zvláštního zřetele hodných může se poskytnouti peněžitá náhrada také tehdy, měly-li by se vrátit věci, kterých ten, proti komu nárok směřuje, nezbytně potřebuje pro sebe, svou rodinu a svou domácnost a bez kterých se ten, komu nárok přísluší, může slušně obejít.

Co se týká toho, co nemůže býti vráceno, dále plodů těžených a zanedbaných a přírůstku, jakož i nákladů na věc učiněných a náhrady škody vzešlé znehodnocením věci (práva), platí o osobě, proti které nárok směřuje, ustanovení občanského práva o nepoctivém držiteli. Byla-li však tato osoba sama tlakem okupace donucena k účasti na neplatném majetkovém převodu nebo jiném majetkově-právním jednání, anebo lze-li jí přičísti k zásluze, že věc (právo) zachránila před propadnutím, zkázou nebo podstatným znehodnocením, neodpovídá za užitky a posuzuje se co do náhrady škody a co do nákladů na věc učiněných jako držitel poctivý.

Placení peněžitých náhrad, kterými je podle předchozích odstavců povinen ten, proti komu nárok směřuje, může býti se zřetelem k sociálním a majetkovým poměrům stran na přiměřenou dobu odloženo nebo může býti povoleno plnění na splátky, zejména poskytne-li ten, kdo je náhradou povinen, přiměřenou jistotu.

Kdo nárok uplatňuje, je povinen vrátit všechno, co z neplatného majetkového převodu nebo z jiného neplatného majetkově-právního jednání obdržel, a nemůže-li to dobře vrátit, dát za to přiměřenou náhradu; při tom se, pokud jde o vrácení určité věci, posuzuje jako poctivý držitel. Při vrácení lze si srazit nároky plynoucí z § 6.

Pro plnění toho, co by mělo býti podle odstavce 1 vráceno, platí přiměřeně ustanovení § 6, odst. 4.

Vyvinula-li osoba, proti které nárok směřuje, sama nátlak, aby k majetkovému převodu nebo k jinému majetkově-právnímu jednání došlo, nebo působila-li spolu jakkoliv při takovém nátlaku, anebo pokoušela-li se nárok zmařit, připadá to, co by mělo býti podle odstavce 1 vráceno, státu podle obdoby dekretu presidenta republiky č. 108/1945 Sb.

Nárok se promlčuje ve třech letech ode dne, kdy tento zákon nabude účinnosti, jde-li však o nárok vzcházející ze zrušení nebo ze změny soudního nebo úředního výroku (§ 2), ve třech letech od právní moci rozhodnutí, které onen soudní nebo úřední výrok zrušilo nebo změnilo.

Nárok na vrácení majetku, který by měl býti vrácen podle § 24 dekretu presidenta republiky č. 5/1945 Sb., lze proti národní správě zavedené na takový majetek uplatnit na soudu, teprve když orgán, jenž národní správu zavedl, žádost o vrácení majetku zcela nebo zčásti zamítne nebo když rozhodnutí o takové žádosti nedoručí žadateli do tří měsíců ode dne, kdy byla žádost podána.

Pro rozhodnutí o nároku je příslušný okresní soud, u kterého má osoba, proti níž nárok směřuje, svůj obecný soud, anebo podle volby oprávněného okresní soud, v jehož obvodu je věc, o jejíž vrácení jde.

Pokud tento zákon nestanoví jinak, platí pro řízení ustanovení soudního řízení nesporného.

Soud má s účastníky jednat zpravidla ústně a působit při tom k tomu, aby se dohodli po dobrém.

Soud může za řízení nařídit prozatímní opatření, která považuje se zřetelem na uplatněný nárok za nutná nebo za vhodná; může zejména tomu, kdo nárok uplatňuje, svěřit držbu věci movité nebo uvésti ho v držbu věci nemovité, o jichž vrácení v řízení jde. Proti rozhodnutí o prozatímním opatření není samostatný opravný prostředek; soud je však může kdykoliv na návrh nebo z úřední moci zrušit.

O útratách platí zásady řízení sporného.

Na žádost toho, kdo nárok uplatňuje, nařídí soud, aby návrh byl poznamenán v knihovních vložkách, v kterých je třeba zápisu, aby byl nárok proveden. Rozhodnutí o nároku vydané má účinek i proti osobám, které po poznámce nabyly knihovních práv na věci nebo na právu, které jsou předmětem nároku.

Byl-li nárok uplatněn před účinností tohoto zákona pořadem práva a řízení v první stolici nebylo dosud skončeno, převede soud z úřední moci věc do řízení nesporného, a není-li sám příslušný, odevzdá ji, vyslechna podle potřeby žalobce, soudu příslušnému podle § 10. Náklady provedeného řízení sporného jsou pak součástí dalšího řízení nesporného.

Právní jednání, listiny, jakož i knihovní podání a zápisy, kterými se podle tohoto zákona upravují právní poměry mezi účastníky, jsou osvobozeny od poplatků, i když k nim došlo přede dnem, kdy tento zákon nabude účinnosti. Byla-li však věc vrácena nebo náhrada poskytnuta právnímu nástupci původního vlastníka nebo poškozeného, vyměří se poplatek, případně daň z obohacení, jako by věc nebo náhrada přešla s původního vlastníka (poškozeného) přímo na jeho právního nástupce právním jednáním mezi živými nebo pro případ smrti.

Neplatnými právními předpisy se v § 2 rozumějí předpisy, které v rozporu s československou ústavou a zákony ji měnícími a doplňujícími provedly anebo umožnily zásahy do majetku Československé republiky a osob vydaných národní, rasové nebo politické persekuci.

Seznam předpisů, kterých se odstavec 1 zejména týká, vyhlásí ministerstvo spravedlnosti v Úředním listě a v dohodě s pověřenectvem pro soudnictví v Úradnom vestníku.

O majetku, který podle § 2, odst. 3 dekretu presidenta republiky č. 108/1945 Sb. nepodléhá konfiskaci, platí s výhradou práv plynoucích z tohoto zákona přiměřeně ustanovení uvedeného dekretu, vyjma část III. Právní poměry tohoto majetku, nedojde-li k jeho vrácení osobám oprávněným podle § 4, odst. 1 tohoto zákona, upraví zvláštní zákon.

Vláda může nařízením stanoviti podrobnosti stran správy majetku uvedeného v odstavci 1 a tuto správu převést na jiný úřad nebo orgán.

Tímto zákonem je provedeno ustanovení § 1 dekretu presidenta republiky č. 5/1945 Sb.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou jej všichni členové vlády.