128/1946 Zb.
Vyhlásené znenie
Obsah zobrazeného právneho predpisu má informatívny charakter.
| História |
|
|
|---|---|---|
| Dátum účinnosti | Novela | |
| 1. | Vyhlásené znenie | |
| 2. | 17.06.1946 - 27.04.1948 | |
| 3. | 28.04.1948 - | 79/1948 Zb. |
Obsah
Otvoriť všetky
| Číslo predpisu: | 128/1946 Zb. |
| Názov: | Zákon o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o nárocích z této neplatnosti a z jiných zásahů do majetku vzcházejících. |
| Typ: | Zákon |
| Dátum schválenia: | 16.05.1946 |
| Dátum vyhlásenia: | 17.06.1946 |
| Autor: | Národné zhromaždenie Československej republiky |
| Právna oblasť: |
|
| Nachádza sa v čiastke: |
| 79/1948 Zb. | Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon ze dne 16. května 1946, č. 128 Sb., o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o nárocích z této neplatnosti a z jiných zásahů do majetku vzcházejících. |
128.
Zákon
ze dne 16. května 1946
o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o nárocích z
této neplatnosti a z jiných zásahů do majetku vzcházejících.
Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Neplatnost majetkových převodů a jiných majetkově-právních jednání z doby nesvobody.
Jakékoliv majetkové převody a jakákoliv majetkově-právní jednání, ať se týkají majetku
movitého či nemovitého, veřejného či soukromého, jsou neplatné, pokud k nim došlo
po 29. září 1938 pod tlakem okupace nebo národní, rasové nebo politické persekuce,
ledaže ten, na koho majetek přešel nebo kdo uzavřel jiné majetkově-právní jednání,
je osoba státně spolehlivá a bude prokázáno, že k majetkovému převodu nebo k jinému
majetkově-právnímu jednání došlo za přiměřenou úplatu buď z podnětu původního vlastníka
(oprávněného) nebo v převážném jeho zájmu.
§ 2.
Právní následky některých jiných zásahů do majetku.
Stejné nároky jako z majetkových převodů neplatných podle § 1 vzcházejí z majetkových přechodů provedených po 29. září 1938 právním předpisem neplatným
(§ 15) nebo jakýmkoli způsobem, zejména úředním výrokem, na základě takového předpisu anebo
jinak výrokem soudním nebo úředním, který bude jako výrok z doby nesvobody zrušen
nebo změněn. To platí přiměřeně o jiných zásazích do majetku, provedených takovými
neplatnými předpisy nebo na jejich základě anebo takovými soudními nebo úředními výroky.
Vymezení nároků a jejich obsahu.
§ 3.
Pokud se dále ustanovuje o nárocích, rozumějí se tím nároky, které vzcházejí podle
§§ 1 a 2 tohoto zákona.
§ 4.
(1)
Nárok přísluší tomu, kdo neplatným převodem pozbyl věci (práva) nebo kdo jiným neplatným
majetkově-právním jednáním byl poškozen, anebo jejich právním nástupcům; byla-li by
však podle toho oprávněna osoba státně nespolehlivá, přísluší nárok státu jako majetek
konfiskovaný podle dekretu presidenta republiky ze dne 25. října 1945, č. 108 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy. Pokud nárok uplatňuje
národní správa zavedená do podniků (závodů) a jiných majetkových podstat podle dekretu
presidenta republiky ze dne 19. května 1945, č. 5 Sb., o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a národní správě
majetkových hodnot Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů a některých organisací a ústavů,
na Slovensku podle nařízení Slovenské národní rady ze dne 5. června 1945, č. 50 Sb.
n. SNR, o národní správě, hledí se na ni jako na osobu státně spolehlivou.
(2)
Nárok směřuje proti tomu, kdo věci (práva) neplatným převodem nabyl nebo kdo měl
z jiného neplatného majetkově-právního jednání prospěch, anebo proti jejich právním
nástupcům, ačli právní nástupce, který není osobou státně nespolehlivou, neprokáže,
že nevěděl ani nemusil věděti, že k majetkovému převodu anebo k jinému majetkově-právnímu
jednání, z něhož se nárok odvozuje, došlo pod tlakem okupace nebo národní, rasové
nebo politické persekuce. Směřuje-li nárok zároveň proti několika osobám, zejména
zároveň proti osobám podle předchozí věty na prvním místě zavázaným a proti jejich
právním nástupcům, odpovídají všichni rukou společnou a nerozdílnou.
§ 5.
(1)
Osobami státně nespolehlivými se v tomto zákoně rozumějí:
1.
Německá říše, Království maďarské, osoby veřejného práva podle německého nebo maďarského
práva, německá strana nacistická, fašistické strany maďarské a jiné útvary, organisace,
podniky, zařízení, osobní sdružení, fondy a účelová jmění těchto režimů nebo s nimi
souvisící, jakož i jiné německé nebo maďarské osoby právnické;
2.
osoby fysické národnosti německé nebo maďarské, s výjimkou osob, které prokáží, že
zůstaly věrny Československé republice, nikdy se neprovinily proti národům českému
a slovenskému a buď se činně zúčastnily boje za její osvobození nebo trpěly pod nacistickým
nebo fašistickým terorem;
3.
osoby fysické, které vyvíjely činnost směřující proti státní svrchovanosti, samostatnosti,
celistvosti, demokraticko-republikánské státní formě, bezpečnosti a obraně Československé
republiky, které k takové činnosti podněcovaly nebo jiné osoby svésti hleděly, záměrně
podporovaly jakýmkoli způsobem německé nebo maďarské okupanty, nebo které v době zvýšeného
ohrožení republiky (§ 18 dekretu presidenta republiky ze dne 19. června 1945, č. 16 Sb., o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových
soudech) nadržovaly germanisaci nebo maďarisaci na území Československé republiky
nebo se chovaly nepřátelsky k Československé republice nebo k českému nebo k slovenskému
národu, jakož i osoby, které strpěly takovou činnost u osob spravujících jejich majetek
nebo podnik.
(2)
Ustanovení odstavce 1, č. 3 platí i pro osoby právnické, pokud lze fysickým osobám,
které jsou členy nebo podílníky na majetku nebo podniku (kapitálovým účastníkům),
přičítati vinu na postupu orgánu zastupujícího právnickou osobu nebo pokut tyto osoby
zanedbaly přiměřenou opatrnost při jeho volbě a dozoru naň.
(3)
O tom, spadá-li fysická nebo právnická osoba pod ustanovení předchozích odstavců,
rozhoduje v pochybnostech orgán příslušný podle § 1, odst. 4 dekretu presidenta republiky č. 108/1945 Sb.
§ 6.
(1)
Nárok jde na vrácení věci (práva) nebo na jiné navrácení k předešlému stavu, a není-li
to dobře možno anebo nemá-li ten, komu nárok přísluší, zájem na vrácení věci (práva)
nebo na jiném navrácení k předešlému stavu, na peněžitou náhradu ve výši obecné ceny.
Vrácení věci (práva) nebo jiné navrácení k předešlému stavu je považovati za nikoliv
dobře možné i tehdy, když by tím byly ohroženy důležité zájmy veřejné. Prohlásí-li
ministerstvo spravedlnosti v dohodě s věcně příslušným ministerstvem, na Slovensku
též v dohodě s příslušnými pověřenectvy, že důležité zájmy veřejné by byly ohroženy,
jsou tím strany i soud vázány; na veřejné zájmy se nelze odvolávat, nedojde-li prohlášení
ministerstva spravedlnosti do tří měsíců ode dne, kdy žádost o uznání veřejných zájmů
došla ministerstvu spravedlnosti (pověřenectvu pro soudnictví).
(2)
V případech zvláštního zřetele hodných může se poskytnouti peněžitá náhrada také
tehdy, měly-li by se vrátit věci, kterých ten, proti komu nárok směřuje, nezbytně
potřebuje pro sebe, svou rodinu a svou domácnost a bez kterých se ten, komu nárok
přísluší, může slušně obejít.
(3)
Co se týká toho, co nemůže býti vráceno, dále plodů těžených a zanedbaných a přírůstku,
jakož i nákladů na věc učiněných a náhrady škody vzešlé znehodnocením věci (práva),
platí o osobě, proti které nárok směřuje, ustanovení občanského práva o nepoctivém
držiteli. Byla-li však tato osoba sama tlakem okupace donucena k účasti na neplatném
majetkovém převodu nebo jiném majetkově-právním jednání, anebo lze-li jí přičísti
k zásluze, že věc (právo) zachránila před propadnutím, zkázou nebo podstatným znehodnocením,
neodpovídá za užitky a posuzuje se co do náhrady škody a co do nákladů na věc učiněných
jako držitel poctivý.
(4)
Placení peněžitých náhrad, kterými je podle předchozích odstavců povinen ten, proti
komu nárok směřuje, může býti se zřetelem k sociálním a majetkovým poměrům stran na
přiměřenou dobu odloženo nebo může býti povoleno plnění na splátky, zejména poskytne-li
ten, kdo je náhradou povinen, přiměřenou jistotu.
§ 7.
(1)
Kdo nárok uplatňuje, je povinen vrátit všechno, co z neplatného majetkového převodu
nebo z jiného neplatného majetkově-právního jednání obdržel, a nemůže-li to dobře
vrátit, dát za to přiměřenou náhradu; při tom se, pokud jde o vrácení určité věci,
posuzuje jako poctivý držitel. Při vrácení lze si srazit nároky plynoucí z § 6.
(2)
Pro plnění toho, co by mělo býti podle odstavce 1 vráceno, platí přiměřeně ustanovení
§ 6, odst. 4.
(3)
Vyvinula-li osoba, proti které nárok směřuje, sama nátlak, aby k majetkovému převodu
nebo k jinému majetkově-právnímu jednání došlo, nebo působila-li spolu jakkoliv při
takovém nátlaku, anebo pokoušela-li se nárok zmařit, připadá to, co by mělo býti podle
odstavce 1 vráceno, státu podle obdoby dekretu presidenta republiky č. 108/1945 Sb.
§ 8.
Promlčení nároku.
Nárok se promlčuje ve třech letech ode dne, kdy tento zákon nabude účinnosti, jde-li
však o nárok vzcházející ze zrušení nebo ze změny soudního nebo úředního výroku (§ 2), ve třech letech od právní moci rozhodnutí, které onen soudní nebo úřední výrok
zrušilo nebo změnilo.
§ 9.
Uplatnění nároku proti národní správě.
Nárok na vrácení majetku, který by měl býti vrácen podle § 24 dekretu presidenta republiky č. 5/1945 Sb., lze proti národní správě zavedené na takový majetek uplatnit na soudu, teprve když
orgán, jenž národní správu zavedl, žádost o vrácení majetku zcela nebo zčásti zamítne
nebo když rozhodnutí o takové žádosti nedoručí žadateli do tří měsíců ode dne, kdy
byla žádost podána.
Způsob uplatnění nároku.
§ 10.
(1)
Pro rozhodnutí o nároku je příslušný okresní soud, u kterého má osoba, proti níž
nárok směřuje, svůj obecný soud, anebo podle volby oprávněného okresní soud, v jehož
obvodu je věc, o jejíž vrácení jde.
(2)
Pokud tento zákon nestanoví jinak, platí pro řízení ustanovení soudního řízení nesporného.
§ 11.
(1)
Soud má s účastníky jednat zpravidla ústně a působit při tom k tomu, aby se dohodli
po dobrém.
(2)
Soud může za řízení nařídit prozatímní opatření, která považuje se zřetelem na uplatněný
nárok za nutná nebo za vhodná; může zejména tomu, kdo nárok uplatňuje, svěřit držbu
věci movité nebo uvésti ho v držbu věci nemovité, o jichž vrácení v řízení jde. Proti
rozhodnutí o prozatímním opatření není samostatný opravný prostředek; soud je však
může kdykoliv na návrh nebo z úřední moci zrušit.
(3)
O útratách platí zásady řízení sporného.
§ 12.
Na žádost toho, kdo nárok uplatňuje, nařídí soud, aby návrh byl poznamenán v knihovních
vložkách, v kterých je třeba zápisu, aby byl nárok proveden. Rozhodnutí o nároku vydané
má účinek i proti osobám, které po poznámce nabyly knihovních práv na věci nebo na
právu, které jsou předmětem nároku.
§ 13.
Poměr k zahájenému sporu.
Byl-li nárok uplatněn před účinností tohoto zákona pořadem práva a řízení v první
stolici nebylo dosud skončeno, převede soud z úřední moci věc do řízení nesporného,
a není-li sám příslušný, odevzdá ji, vyslechna podle potřeby žalobce, soudu příslušnému
podle § 10. Náklady provedeného řízení sporného jsou pak součástí dalšího řízení nesporného.
§ 14.
Osvobození od poplatků.
Právní jednání, listiny, jakož i knihovní podání a zápisy, kterými se podle tohoto
zákona upravují právní poměry mezi účastníky, jsou osvobozeny od poplatků, i když
k nim došlo přede dnem, kdy tento zákon nabude účinnosti. Byla-li však věc vrácena
nebo náhrada poskytnuta právnímu nástupci původního vlastníka nebo poškozeného, vyměří
se poplatek, případně daň z obohacení, jako by věc nebo náhrada přešla s původního
vlastníka (poškozeného) přímo na jeho právního nástupce právním jednáním mezi živými
nebo pro případ smrti.
Ustanovení závěrečná.
§ 15.
(1)
Neplatnými právními předpisy se v § 2 rozumějí předpisy, které v rozporu s československou ústavou a zákony ji měnícími
a doplňujícími provedly anebo umožnily zásahy do majetku Československé republiky
a osob vydaných národní, rasové nebo politické persekuci.
(2)
Seznam předpisů, kterých se odstavec 1 zejména týká, vyhlásí ministerstvo spravedlnosti
v Úředním listě a v dohodě s pověřenectvem pro soudnictví v Úradnom vestníku.
§ 16.
(1)
O majetku, který podle § 2, odst. 3 dekretu presidenta republiky č. 108/1945 Sb. nepodléhá konfiskaci, platí s výhradou práv plynoucích z tohoto zákona přiměřeně
ustanovení uvedeného dekretu, vyjma část III. Právní poměry tohoto majetku, nedojde-li k jeho vrácení osobám oprávněným podle
§ 4, odst. 1 tohoto zákona, upraví zvláštní zákon.
(2)
Vláda může nařízením stanoviti podrobnosti stran správy majetku uvedeného v odstavci
1 a tuto správu převést na jiný úřad nebo orgán.
§ 17.
Tímto zákonem je provedeno ustanovení § 1 dekretu presidenta republiky č. 5/1945 Sb.
§ 18.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou jej všichni členové vlády.
Beneš v. r.
Fierlinger v. r.
Gottwald v. r.
Dr. Stránský v. r.
Široký v. r.
Dr. Šrámek v. r.
Ursíny v. r.
Masaryk v. r.
gen. Svoboda v. r.
Dr. Ripka v. r.
Nosek v. r.
Dr. Šrobár v. r.
Dr. Nejedlý v. r.,
též za ministra Dr. Šoltésze
Dr. Drtina v. r.
Kopecký v. r.
Laušman v. r.
Ďuriš v. r.
Dr. Pietor v. r.
gen. Hasal v. r.
Hála v. r.
Dr. Procházka v. r.
Majer v. r.
Dr. Clementis v. r.
gen. Dr. Ferjenčík v. r.
Lichner v. r.
Fierlinger v. r.
Gottwald v. r.
Dr. Stránský v. r.
Široký v. r.
Dr. Šrámek v. r.
Ursíny v. r.
Masaryk v. r.
gen. Svoboda v. r.
Dr. Ripka v. r.
Nosek v. r.
Dr. Šrobár v. r.
Dr. Nejedlý v. r.,
též za ministra Dr. Šoltésze
Dr. Drtina v. r.
Kopecký v. r.
Laušman v. r.
Ďuriš v. r.
Dr. Pietor v. r.
gen. Hasal v. r.
Hála v. r.
Dr. Procházka v. r.
Majer v. r.
Dr. Clementis v. r.
gen. Dr. Ferjenčík v. r.
Lichner v. r.