193/1946 Zb.
Vyhlásené znenie
Obsah zobrazeného právneho predpisu má informatívny charakter.
| História |
|
|
|---|---|---|
| Dátum účinnosti | Novela | |
| 1. | Vyhlásené znenie | |
| 2. | 30.10.1946 - |
Obsah
Otvoriť všetky
| Číslo predpisu: | 193/1946 Zb. |
| Názov: | Zákon o úpravě některých poměrů sirotčích pokladen. |
| Typ: | Zákon |
| Dátum schválenia: | 16.10.1946 |
| Dátum vyhlásenia: | 30.10.1946 |
| Autor: | Ústavodarné národní shromáždení republiky Československé |
| Právna oblasť: |
|
| Nachádza sa v čiastke: |
193.
Zákon
ze dne 16. října 1946
o úpravě některých poměrů sirotčích pokladen.
Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Změny v hospodaření sirotčích pokladen.
§ 1.
(1)
Hotovosti chráněnců nesmějí býti již nově ukládány v sirotčích pokladnách.
(2)
Toto ustanovení neplatí, má-li chráněnec v sirotčí pokladně již hotovost a jde-li
o uložení jeho další hotovosti.
§ 2.
Sirotčí pokladny nesmějí již poskytovati nové hypotekární zápůjčky.
§ 3.
Zápůjčky poskytované sirotčími pokladnami jiným sirotčím pokladnám (t. zv. vzájemné
zápůjčky) nebudou do 31. prosince 1947 úrokovány.
§ 4.
Sirotčí pokladny v zemích České a Moravskoslezské ručí za své závazky vzájemně.
§ 5.
Dá-li soud souhlas k předčasnému splacení celého zbytku nebo k předčasnému částečnému
splacení hypotekární zápůjčky, zúčtují se dlužníku k dobru úroky ze splacené jistinné
částky za dobu od 1. dne měsíce následujícího po dni platby do konce období, za které
byly úroky již zaplaceny.
§ 6.
(1)
Odůvodňují-li to hospodářské poměry způsobené válkou, může president zemského soudu
dáti souhlas, aby byly prominuty dlužné úroky z prodlení z hypotekárních zápůjček
sirotčí pokladny a aby byl povolen na přiměřenou dobu odklad placení úmoru a úroků,
splatných v letech 1938 až 1947.
(2)
President zemského soudu rozhodne o tom, zda ztráta vzešlá při správě sirotčí pokladny
má býti kryta z reservního fondu; jde-li o částku převyšující 10.000 Kčs, rozhodne
o odpisu ministerstvo spravedlnosti po dohodě s ministerstvem financí a nejvyšším
účetním kontrolním úřadem.
§ 7.
(1)
Od r. 1947 bude každoročně věnována přiměřená kvota celkových čistých správních přebytků
sirotčích pokladen jako příspěvek účelům péče o mládež, které pro běžný rok označí
ministr spravedlnosti v dohodě s ministrem sociální péče, zejména účelům péče o mládež
chudou, opuštěnou a zanedbanou a účelům právní ochrany mládeže.
(2)
Percentuelní výši kvoty stanoví pro běžný rok ministr spravedlnosti v dohodě s ministrem
financí s přihlédnutím k celkovému hospodářskému stavu sirotčích pokladen. Základem
pro číselný výpočet příspěvků v běžném roce budou schválené roční výkazy stavu aktiv
a pasiv sirotčích pokladen, a to za správní rok, který určí ministr spravedlnosti;
úhrn správních přebytků se pro výpočet příspěvků zaokrouhlí nahoru na celé tisíce
Kčs.
(3)
Náhradou za částky věnované účelům péče o mládež ze správních přebytků sirotčích
pokladen se přikazují soustředěným reservním fondům sirotčích pokladen (§ 12) dosavadní Společné reservní fondy sirotčích pokladen, zřízené u presidií zemských
soudů jako volné administrativní fondy, úrokový výnos soudních deposit uložených hromadně
na vkladní knížky soudů nebo na běžné účty soudů u spořitelen a od 1. ledna 1947 výnos
dávky z odměn správců konkursní podstaty a vyrovnacích správců podle čl. XIII zákona
ze dne 27. března 1931, č. 64 Sb., kterým se vydávají řády konkursní, vyrovnací a
odpůrčí.
(4)
Dlužníci, kteří se zavázali platiti pro účely péče o sirotky a péče o mládež 1/2
% zvýšení úroků z hypotekárních zápůjček jim poskytnutých ze jmění sirotčích pokladen,
zprošťují se koncem roku 1946 tohoto závazku. Částky splatné před 1. lednem 1947,
avšak zapravené sirotčí pokladně později, připíší se k dobru reservnímu fondu sirotčí
pokladny.
Likvidace zrušených sirotčích pokladen se sídlem v přechodně odloučeném území a pohledávky
a závazky dělených sirotčích pokladen.
§ 8.
(1)
Ministr financí se zmocňuje, aby určil peněžní ústav, který provede opatření potřebná
k ukončení likvidace jmění, které přešlo při zrušení sirotčích pokladen se sídlem
v přechodně odloučeném území a při rozdělení jmění dělených sirotčích pokladen se
sídlem mimo toto území na spořitelny v přechodně odloučeném území.
(2)
Přechodně odloučeným územím se rozumí území, které bylo po 29. září 1938 dočasně
odloučeno od zemí České a Moravskoslezské. Dělenou sirotčí pokladnou se rozumí sirotčí
pokladna, jejíž obvod byl na základě dočasného odloučení části území zemí České a
Moravskoslezské svého času rozdělen.
§ 9.
(1)
Hypotekární pohledávky, které náležely zrušené dělené sirotčí pokladně se sídlem
v přechodně odloučeném území, přecházejí, leží-li zavazená nemovitost na ostatním
území, dnem 1. ledna 1942 na sirotčí pokladnu, k jejímuž obvodu byla tehdy přičleněna
část obvodu původní sirotčí pokladny, zbylá mimo přechodně odloučené území.
(2)
Hypotekární pohledávky, které náležely dělené sirotčí pokladně se sídlem mimo přechodně
odloučené území, přecházejí, leží-li zavazená nemovitost v přechodně odloučeném území,
dnem 1. ledna 1942 na spořitelnu, na kterou byla převedena část jmění sirotčí pokladny,
odpovídající úhrnu pohledávek t. zv. sudetoněmecké skupiny jejích soudních chráněnců.
§ 10.
(1)
Potřebné knihovní zápisy stran hypotekárních pohledávek, přešlých při zrušení sirotčích
pokladen v přechodně odloučeném území na spořitelny (§ 8), mohou býti - pokud se tak
již nestalo - provedeny též na návrh přejímající spořitelny nebo peněžního ústavu
pověřeného likvidací.
(2)
Přechod hypotekárních pohledávek podle § 9, pokud nebyl již knihovně proveden, zapíše se ve veřejných knihách k návrhu presidenta
příslušného zemského soudu a s poukazem na tento zákon.
(3)
Knihovní zápisy podle odstavců 1 a 2 jsou osvobozeny od poplatků.
(4)
Spořitelny jsou oprávněny zvýšiti ode dne 1. ledna 1942 úrokovou míru z hypotekárních
pohledávek přešlých na ně podle §§ 8 a 9 nejvýše na 4%.
§ 11.
(1)
Soudní chráněnci, kteří byli při rozdělení jmění dělené sirotčí pokladny se sídlem
v přechodně odloučeném území pojati do t. zv. protektorátní skupiny chráněnců, mohou
uplatňovati pohledávky, které jim příslušejí proti původní sirotčí pokladně, od 1.
ledna 1942 jen proti sirotčí pokladně, k jejímuž obvodu byla tehdy přičleněna část
obvodu sirotčí pokladny, zbylá mimo přechodně odloučené území, a na kterou byla převedena
i část jmění, odpovídající úhrnu pohledávek této skupiny chráněnců. Pohledávky ostatních
soudních chráněnců proti zrušeným sirotčím pokladnám se sídlem v přechodně odloučeném
území mohou býti od 1. ledna 1942 uplatňovány jen proti spořitelně, na kterou přešlo
jmění příslušné sirotčí pokladny.
(2)
Soudní chráněnci, kteří byli při rozdělení jmění dělené sirotčí pokladny se sídlem
mimo přechodně odloučené území pojati do t. zv. sudetoněmecké skupiny chráněnců, mohou
uplatňovati pohledávky, které jim příslušejí proti sirotčí pokladně, od 1. ledna 1942
jen proti spořitelně, na kterou byla převedena část jmění sirotčí pokladny, odpovídající
úhrnu pohledávek této skupiny chráněnců.
Ustanovení závěrečná.
§ 12.
(1)
Ministr spravedlnosti se zmocňuje, aby v dohodě s ministrem financí činil opatření,
kterých je třeba vzhledem k finančnímu stavu sirotčích pokladen a poválečným hospodářským
poměrům, zejména aby postupně soustřeďoval cenné papíry sirotčích pokladen a aby upravoval
podle potřeby úrokovou míru rozhodnou pro zúročení hotovostí chráněnců v sirotčích
pokladnách, úrokovou míru platnou pro hypotekární zápůjčky poskytnuté ze sirotčích
pokladen a úrokovou míru ze vzájemných zápůjček sirotčích pokladen.
(2)
Čisté správní přebytky (reservní fondy) sirotčích pokladen obvodu zemského soudu
buďte postupně hromaděny a spravovány jako jejich společné jmění (soustředěný reservní
fond sirotčích pokladen) presidiem zemského soudu. Ministr spravedlnosti se zmocňuje,
aby v dohodě s ministrem financí učinil podle potřeby opatření k dalšímu soustředění
reservních fondů jako společného jmění všech sirotčích pokladen.
§ 13.
(1)
Použivatelnost vládního nařízení ze dne 12. prosince 1941, č. 21 Sb. z roku 1942,
o úpravě některých poměrů dělených hromadných sirotčích pokladen, říšskoněmeckého
nařízení ze dne 24. prosince 1941, ř. z. I z roku 1942, str. 1, o zrušení a likvidaci
hromadných sirotčích pokladen v říšské župě Sudety a v sudetoněmeckých územních oblastech
včleněných do zemí Prusko a Bavorsko, jakož i do říšských žup horno- a dolnodunajské,
a vládního nařízení ze dne 31. prosince 1942, č. 423 Sb., o opatřeních k přípravě
zrušení sirotčích pokladen, se zrušuje.
(2)
Ustanovení § 217, odst. 2 nesporného patentu se zrušují. Nepřevezme-li chráněnec,
který se stal svéprávným, přes vybídnutí soudu ve stanovené lhůtě hotovost uloženou
v sirotčí pokladně nebo je-li neznámého pobytu nebo nemůže-li mu býti vybídnutí soudu
doručeno, uloží se hotovost na vkladní knížku jako jednotlivé soudní depositum; totéž
opatření buď učiněno v případech tohoto druhu, pokud nastaly před účinností tohoto
zákona.
(3)
Ustanovení § 6, odst. 1 cís. nařízení ze dne 9. listopadu 1858, č. 205 ř. z., o hromadném
ukládání sirotčího jmění, pokud přikazuje, aby hotovosti chráněnců byly sirotčí pokladnou
zúročeny podle úrokové míry platné pro uložení jejích aktivních jistin, ustanovení
§ 40 a § 41, odst. 1 instrukce o nakládání s hromadným sirotčím jměním, vydané nařízením
ministerstev vnitra, spravedlnosti a financí ze dne 24. června 1859, č. 123 ř. z.,
a ustanovení § 8 vládního nařízení ze dne 17. listopadu 1932, čís. 171 Sb., o dávce
za jmenování správcem konkursní podstaty (vyrovnacím správcem) se zrušují.
§ 14.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení a platí v zemích České a Moravskoslezské;
provede jej ministr spravedlnosti v dohodě s ministrem financí.
Dr. Beneš v. r.
Gottwald v. r.
Dr. Drtina v. r.
Gottwald v. r.
Dr. Drtina v. r.