20/1946 Zb.

U dětí zaměstnanců uvedených v § 2, které studují na vysokých školách a jejichž vysokoškolské studium se zdrží přes dokončený 24. rok věku v důsledku uzavření českých vysokých škol nebo pro národní, politickou nebo rasovou persekuci, anebo v důsledku účasti na domácím nebo zahraničním odboji, prodlužuje se věková hranice 24 roků stanovená pro nárok na výchovné o dobu, která odpovídá době tohoto zdržení.

Ustanovení odstavce 1 platí obdobně pro nárok na příspěvek na výchovu nebo sirotčí pensi (článek I, § 8, odst. 1, a § 9, odst. 1, zákona č. 2/1920 Sb., o změně některých ustanovení, upravujících pensijní nároky a vstup do výslužby, jakož i o některých výhodách pro státní zaměstnance, a předpisy obdobné), při čemž podmínka studia s řádným prospěchem (článek I, § 8, odst. 1, č. 2, zákona č. 2/1920 Sb.) platí také pro oprávněné děti ženského pohlaví (článek I, § 8, odst. 1, č. 1, téhož zákona).

Ustanovení tohoto zákona platí pro státní zaměstnance, jejichž služební a platové poměry jsou upraveny platovým zákonem č. 103/1926 Sb. nebo učitelským zákonem č. 104/1926 Sb. nebo předpisy podle nich vydanými, a pro jejich pozůstalé.

Ustanovení tohoto zákona platí přiměřeně i pro zaměstnance svazků územní samosprávy, jejichž platové poměry jsou upraveny podle obdoby předpisů uvedených v odstavci 1, a pro jejich pozůstalé.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. června 1945; provedou jej všichni členové vlády.