205/1946 Zb.

V podnicích se musí vésti podvojné účetnictví.

Účetními zápisy se uspořádaně zachycují účetní jevy v podniku (účetní případy).

Účetní zápisy musí býti pravdivé, srozumitelné, přehledné a snadno kontrolovatelné.

Účetní zápisy je nutno prováděti, pokud se v § 6, odst. 1 nestanoví jinak, ve dvojím sledu:

Účetní zápisy podle odstavce 1 tvoří podstatu účetnictví. Musí poskytovati ve spojitosti s účetními zápisy podle ustanovení § 6, odst. 4 aspoň celkový přehled o stavu a změnách majetku a kapitálu, jakož i o nákladech a výnosech a býti východiskem k sestavení účetní závěrky (finanční účetnictví).

Časové zápisy se provádějí v deníku (v denících) a nemohou se nahraditi sbírkou účetních dokladů.

Soustavné zápisy se provádějí na účtech.

Z časových zápisů musí býti zřejmé jednotlivé účetní případy; účetní zápisy stejnorodých účetních případů je dovoleno sbírati (sborníkovati) v obdobích nejdéle měsíčních a zachycovati pak hromadně na příslušných účtech.

Od časového uspořádání účetních případů je dovoleno upustiti v účetních zápisech,

Účetní zápisy podle odstavce 1 je možno prováděti v peněžních částkách nebo v jednotkách množství; kde však druh nebo potřeba provozu toho vyžadují, je nutno prováděti je v peněžních částkách i v jednotkách množství.

Generální sekretariát Hospodářské rady (dále jen „generální sekretariát“) určí v závazných směrnicích podle ustanovení § 2, odst. 1 zák. č. 116/1946 Sb. (dále jen „zákona“), zda a které druhy účetních zápisů podle odstavce 1 se musí v podnicích prováděti, po případě i způsob jejich provádění.

Účetní zápisy o pohledávkách a dluzích se musí rozváděti podle jednotlivých dlužníků a věřitelů; o změnách jednotlivých pohledávek a dluhů se musí prováděti účetní zápisy též podle časového uspořádání účetních případů v deníku.

Účetní zápisy o úschově cenných papírů a jiných věcí svěřených peněžním ústavům (peněžním podnikům) je nutno prováděti podle časového i věcného uspořádání účetních případů.

Účetní zápisy musí býti řádně doloženy.

Účetní doklad musí obsahovati nejméně:

Pokladní doklady musí býti očíslovány podle předem stanoveného pořádku.

Pro účetní doklady jest používati pokud možno normalisovaných formátů.

O účetních dokladech platí přiměřeně ustanovení § 17, odst. 3 a 7; účetní doklady nesmějí býti psány obyčejnou tužkou.

Účetní doklady je třeba uspořádaně uschovávati.

Účetní doklady k účetním zápisům podle ustanovení § 5, § 6, odst. 4 a § 7 a účetní doklady, vztahující se na styk mezi závody téhož podniku, se musí uspořádaně uschovávati po dobu 10 let od uplynutí účetního roku, jehož se týkají.

Pro úschovu účetních dokladů k účetním zápisům, jež budou předepsány závaznými směrnicemi podle ustanovení § 6, odst. 3, mohou býti v těchto závazných směrnicích stanoveny i kratší lhůty, než je uvedeno v odstavci 2.

Nedotčeny zůstávají zvláštní předpisy o delších lhůtách, které jsou stanoveny pro úschovu účetních dokladů.

Účetní knihy, obsahující účetní zápisy podle ustanovení §§ 5 a 6, se musí řádně uzavírati ke dni, kterým se končí účetní rok (rozvahový neboli bilanční den).

K rozvahovému dni je nutno provésti podrobný soupis majetku a kapitálu podniku podle skutečného stavu. U jednotlivých složek majetku a kapitálu se uvede i jejich hodnota.

V podnicích, v nichž se vede evidence zásob podle ustanovení § 6, odst. 1 a v nichž se během účetního roku soustavně srovnává stav zásob s jejich evidencí, může se použíti pro pravidelný soupis těch stavů, které se jeví z této evidence k rozvahovému dni. Podmínkou však je, že se srovnání stavu zásob s jejich evidencí stalo v posledních čtyřech měsících před rozvahovým dnem.

V podnicích, v nichž se vede evidence investic podle ustanovení § 6, odst. 1 a v nichž se během účetního roku soustavně srovnává, pokud je to možné, stav investic s jejich evidencí, může se pro pravidelný soupis použíti celkových součtů účetních zůstatků, jak se jeví z této evidence k rozvahovému dni, a to souhrnně aspoň podle účtových skupin, předepsaných účtovým rozvrhem. Podmínkou však je, že srovnání stavu investic s jejich evidencí se stalo v posledních šesti měsících před rozvahovým dnem.

Soupis majetku a kapitálu se zapisuje v soupisníku, vedeném jako vázaná kniha nebo na volných listech, které je třeba svázati nebo spojiti v celek. Jsou-li některé složky majetku a kapitálu podrobně zaznamenány v soupisových výkazech, je možno v soupisníku uvésti jejich souhrnné peněžní částky; soupisové výkazy je pak třeba uspořádaně uschovávati jako přílohu soupisníku.

Soupis majetku a kapitálu musí býti zapsán v soupisníku nejpozději v den podpisu účetní závěrky.

Účetní závěrka, kterou je nutno v podniku sestaviti k rozvahovému dni, skládá se z rozvahy neboli bilance a z výsledovky.

Rozvaha podává souborně stav majetku a kapitálu na podkladě soupisu majetku a kapitálu podniku k rozvahovému dni.

Výsledovka podává souborně náklady a výnosy; vykazuje se v ní hospodářský výsledek podniku za uplynulý účetní rok.

Při vykázání hospodářského výsledku podniku je třeba dbáti toho, aby se tento výsledek mohl rozlišiti na provozní a neprovozní; toto rozlišení je možno provésti také v účetnictví (na příklad v provozním účetnictví).

Jednotlivé položky rozvahy a výsledovky musí býti prokazatelné účetními zápisy.

Pro rozčlenění položek rozvahy a výsledovky vydá generální sekretariát vzorce rozvahy a výsledovky v závazných směrnicích podle ustanovení § 2, odst. 1 zákona.

Rozvaha, výsledovka a soupis majetku a kapitálu se musí sestavovati v korunách československých.

Účetní závěrky se musí zapisovati do zvláštní vázané knihy (kniha účetních závěrek). V podnicích, kde je schvalování účetních závěrek vyhrazeno zvláštním orgánům, musí se účetní závěrka zapsati do knihy účetních závěrek nejpozději do jednoho týdne po takovém schválení.

Účetní závěrku a soupis majetku a kapitálu musí podepsati vlastní rukou v podniku jednotlivcově podnikatel, v podniku veřejné obchodní společnosti, komanditní společnosti a komanditní společnosti na akcie všichni neobmezeně ručící společníci, v podniku akciové společnosti, společnosti s ručením obmezeným a výdělkového a hospodářského společenstva všichni členové jejich představenstva a - po schválení příslušným nadřízeným orgánem - v národním podniku ředitel a v ústředním (oblastním) orgánu národních podniků ústřední (oblastní) ředitel; k podpisu je třeba připojiti i datum, kdy se tak stalo.

Na soupisník (§ 21, odst. 5) a na knihu účetních závěrek (§ 23, odst. 2) se vztahují přiměřeně ustanovení §§ 4, 14 a 17.

Při zřízení podniku je nutno provésti podrobný soupis majetku a kapitálu podniku a sestaviti na jeho podkladě rozvahu. Tato rozvaha se musí zapsati do knihy účetních závěrek a podepsati podle ustanovení § 23, odst. 3.

O úschově účetních knih, soupisníku a knihy účetních závěrek platí předpisy čl. 33 všeobecného obchodního zákoníku uvedeného zákonem ze dne 17. prosince 1862, č. 1 ř. z. z roku 1863, po případě předpisy § 30 zák. čl. XXXVII/1875 (obchodního zákona).

Malé podniky nemusí plniti povinnosti vyplývající z §§ 2, 5 až 11, 15, 18 až 25, povedou-li účetní knihy podle vzorů, které vydá generální sekretariát v závazných směrnicích podle ustanovení § 2, odst. 1 zákona, a budou-li pořádati účetní doklady a sestavovati účetní závěrku způsobem povoleným v těchto závazných směrnicích.

Generální sekretariát stanoví v závazných směrnicích, které podniky v jednotlivých hospodářských odvětvích se považují za malé podniky ve smyslu odstavce 1.

Vysvětlivky, vydávané generálním sekretariátem podle ustanovení § 2, odst. 2 zákona, budou se uveřejňovati vyhláškou v Úředním listě republiky Československé a v Úředním věstníku (Úradnom vestníku).

Generální sekretariát bude vydávati závazné směrnice a vysvětlivky podle ustanovení § 2 zákona po slyšení Ústřední rady odborů a těchto vrcholných hospodářských organisací nebo útvarů: Národní banky Československé, Ústřední rady družstev, Ústředního svazu pro cizinecký ruch, Ústředního svazu československé dopravy, Ústředního svazu obchodu, Ústředního svazu peněžnictví, Ústředního svazu průmyslu, Ústředního sdružení slovenského průmyslu, Ústředního svazu řemesla, Ústřední správy bank, Pojišťovací rady, Jednotného svazu českých zemědělců, Jednotného svazu slovenských zemědělců, Obchodní a průmyslové komory v Bratislavě, a to podle toho, která hospodářská odvětví nebo hospodářské skupiny se mají říditi závaznými směrnicemi nebo vysvětlivkami.

Jednání a opominutí, příčící se ustanovením tohoto nařízení, trestají se podle § 5 zákona.

Generální sekretariát stanoví podle ustanovení § 3 zákona vyhláškou v Úředním listě republiky Československé a v Úředním věstníku (Úradnom vestníku), kdy vznikne pro určitý okruh podniků povinnost říditi se ustanoveními tohoto nařízení.

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede je předseda vlády.