216/1946 Zb.

Náhradní orgán závodního zastupitelstva (dále jen náhradní orgán) jmenuje příslušný orgán jednotné odborové organisace (§ 75) ze zaměstnanců závodu, kteří jsou volitelni do závodní rady (§ 3), a to v závodech, ve kterých je zřízena závodní odborová organisace, na návrh členské schůze této organisace. Náhradní orgán budiž jmenován mimo případy uvedené v § 29, § 30, odst. 5, § 34, odst. 5 a § 76, odst. 1 též

Náhradní orgán má nejvýše takový počet členů a náhradníků, jaký má míti podle platných předpisů orgán, který nahrazuje. Pokud není jinak stanoveno, platí pro něj obdobně ustanovení platná pro závodní radu (závodního důvěrníka).

Ustanovení § 28, odst. 1 platí obdobně pro náhradní orgán s odchylkou, že slib jest vykonati do 7 dnů ode dne jmenování, a to v závodech, kde není závodní odborová organisace, do rukou orgánu jednotné odborové organisace, který jej jmenoval.

Pro skončení činnosti náhradního orgánu platí obdobně ustanovení § 10, odst. 2, písm. a), b) a d) dekretu. Mimo to končí činnost náhradního orgánu, ustavila-li se závodní rada, byl-li zvolen závodní důvěrník nebo byl-li náhradní orgán odvolán. Náhradní orgán může odvolati jen orgán jednotné odborové organisace, který jej jmenoval.

Právo voliti členy závodní rady má československý státní občan,

V závodech, v nichž někteří nebo všichni zaměstnanci pracují pravidelně jen část roku, není jednoměsíční zaměstnání podmínkou volebního práva pro zaměstnance, jejichž pracovní období je takto omezeno, pokud vstoupili do zaměstnání nejpozději v den před vyložením nebo vyvěšením voličského seznamu.

V ústavech zdravotnických, sociálních a výchovných mají volební právo také členové náboženských řádů (kongregací) a korporací v těchto ústavech zaměstnaní, i když nejsou zaměstnáni za plat nebo mzdu a nepodléhají veřejnoprávnímu sociálnímu pojištění, pokud jsou u nich jinak splněny podmínky podle odstavce 1.

Volební právo mají i občané cizích států, jsou-li zaměstnáni v závodě v den vyhlášení volby nejméně jeden rok, pokud cizí stát poskytuje obdobné právo československým státním občanům. Ministr sociální péče oznámí vyhláškou v Úředním listě (na Slovensku též v Úředním věstníku), u kterých států jest tato podmínka splněna.

Členem závodní rady nebo jeho náhradníkem může býti zvolen československý státní občan, který v den vyhlášení volby

Zaměstnanec je volitelný toliko v jednom závodě.

Volitelnosti pro příští tři volební období pozbývá, kdo byl zbaven funkce člena závodní rady nebo závodního důvěrníka, po případě jejich náhradníka, podle § 15, odst. 2, písm. a) a b) dekretu.

Člen závodní rady nebo náhradník může býti zvolen do závodní rady nejvýše ve třech po sobě jdoucích funkčních obdobích a nesmí ani za funkčního období, ani do šesti měsíců po zániku funkce získati mimořádné individuální přeřazení nebo povýšení.

V závodech, v nichž všichni nebo někteří zaměstnanci pracují pravidelně jen část roku, není jednoroční zaměstnání podmínkou volitelnosti pro zaměstnance, jejichž pracovní období je takto omezeno. Totéž platí, není-li v závodě dostatečný počet zaměstnanců volitelných podle odstavce 1, písm. a).

V ústavech zdravotnických, sociálních a výchovných jsou volitelni také členové náboženských řádů (kongregací) a korporací v nich zaměstnaní, i když nejsou zaměstnáni za plat nebo mzdu a nepodléhají veřejnoprávnímu sociálnímu pojištění, pokud jsou u nich jinak splněny podmínky podle odstavce 1.

Každý volitelný zaměstnanec závodu je zásadně povinen volbu přijmouti. Zvolený zaměstnanec může však odmítnouti volbu do tří dnů ode dne vyhlášení volebního výsledku

O omluvném důvodu podle odstavce 1 rozhoduje volební výbor (§ 5). Bylo-li odmítnutí uznáno důvodným, nastoupí za zvoleného zaměstnance náhradník (§ 27, odst. 4).

Volbu do závodní rady řídí volební výbor, jmenovaný nejpozději čtyři týdny před uplynutím volebního období příslušným orgánem jednotné odborové organisace (§ 75) na návrh členské schůze závodní odborové organisace z řad zaměstnanců, majících právo voliti (§ 2).

Byl-li provoz závodu rozšířen nebo byl-li závod nově zřízen a je-li v závodě pravidelně zaměstnáno alespoň 20 zaměstnanců, jest jmenovati volební výbor do čtyř týdnů ode dne rozšíření provozu nebo zřízení závodu.

Skončila-li činnost závodní rady před uplynutím volebního období, jest jmenovati volební výbor nejpozději do čtyř týdnů ode dne skončení činnosti závodní rady.

V závodech, kde je zaměstnáno nejvýše 500 zaměstnanců, skládá se volební výbor ze čtyř členů, v ostatních závodech z pěti členů. Za každého člena volebního výboru budiž zároveň jmenován jeho náhradník.

Volební výbor se ustaví do tří dnů ode dne jmenování tím, že za předsednictví věkem nejstaršího člena zvolí ze sebe předsedu a zapisovatele. Volební výbor oznámí jméno předsedy a zapisovatele správě závodu a příslušnému orgánu jednotné odborové organisace (§ 75).

Volební výbor se platně usnáší za přítomnosti alespoň čtyř členů nebo jejich náhradníků. Rozhoduje prostá většina přítomných, při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.

Příslušný orgán jednotné odborové organisace (§ 75) oznámí jmenování volebního výboru bezodkladně správě závodu a vyzve ji, aby mu předložila soupis zaměstnanců podle § 10.

Volba se vypisuje vyhláškou zpravidla na jeden den, a jen výjimečně tam, kde toho vyžaduje nutně rozdělení práce v závodě, nejvýše na tři dny, a to tak, aby mezi dnem vyhlášení a dnem konání volby uplynulo alespoň 14 dní.

Volba budiž vykonána nejpozději do čtyř týdnů ode dne jmenování volebního výboru. Volbu vypíše příslušný orgán jednotné odborové organisace (§ 75) volební vyhláškou v závodě. Volba budiž vypsána na dobu, kdy se v závodě nepracuje. V závodech s nepřetržitým provozem jest stanoviti dobu volby v dohodě se správou závodu.

Ve volební vyhlášce jest uvésti:

Volební vyhlášku podepisují příslušný orgán jednotné odborové organisace (§ 75) a předseda volebního výboru. Volební vyhláška musí býti vyvěšena v závodě až do skončení voleb na vhodném místě, po případě na více místech podle rozsahu a umístění závodu tak, aby ji mohl přečísti každý volič.

Správa závodu je povinna doručiti předsedovi volebního výboru úplný soupis zaměstnanců, kteří jsou v závodě zaměstnáni jako ve svém hlavním povolání, v němž podléhají veřejnoprávnímu sociálnímu pojištění (§ 2), a to do jednoho týdne ode dne, kdy k tomu byla vyzvána (§ 7). Volí-li se v závodě ve více místnostech (§ 19, odst. 1), pořídí správa závodu na návrh volebního výboru pro každou volební místnost soupis zaměstnanců, určených k volbě do této místnosti.

Soupis musí obsahovati tyto údaje o každém zaměstnanci:

Volební výbor rozhodne podle soupisu o volebním právu a volitelnosti jednotlivých zaměstnanců a škrtnutím vyloučí zaměstnance, kterým nepřísluší volební právo. Takto upravený soupis je voličským seznamem, podle něhož se provedou volby.

Voličský seznam budiž veřejně vyložen nebo vyvěšen v závodě na místě stanoveném volební vyhláškou s uvedením dne jeho vyložení nebo vyvěšení a s přesným uvedením doby, do kdy lze podati námitky podle odstavce 2.

Každý zaměstnanec závodu, který má volební právo nebo se ho domáhá, může do osmi dnů ode dne vyložení nebo vyvěšení voličského seznamu podati námitky u předsedy volebního výboru proti tomu, že některý zaměstnanec neprávem buď je nebo není do voličského seznamu zapsán nebo je nesprávně označen.

O námitkách podle odstavce 2 rozhoduje po svědomitém šetření volební výbor s konečnou platností; právo stížnosti podle § 27, odst. 1 není tím dotčeno. Rozhodnutí o námitkách budiž stěžovateli oznámeno nejpozději tři dny přede dnem konání voleb.

Jednotlivé kandidáty a jejich pořadí určuje závodní odborová organisace na své členské schůzi, kterou svolá její předseda nebo jeho zástupce do jednoho týdne ode dne jmenování volebního výboru. Při určování kandidátů a jejich pořadí jest přihlížeti k tomu, aby počet členů a náhradníků z řad dělníků a úředníků byl úměrný jejich počtu v závodě. Náleží-li však k některé z těchto skupin nejméně pět zaměstnanců, musí býti alespoň jeden dělník nebo úředník určen za kandidáta. Je-li závod organisačně rozdělen na více oddělení, jest při určování kandidátů přihlížeti k tomu, aby byla zastoupena pokud možno všechna oddělení. Jest též dbáti toho, aby mezi kandidáty byli též ženy a mladiství, je-li v závodě zaměstnán větší počet takových zaměstnanců.

Kandidátní listinu navrhuje příslušný orgán jednotné odborové organisace (§§ 13 a 75).

Kandidátní listina podepsaná navrhovatelem musí býti předložena předsedovi volebního výboru do 14 dnů ode dne jmenování volebního výboru.

V kandidátní listině označí se navržené osoby řadovými číslicemi a uvedou se jejich jména a příjmení a jejich zaměstnání v závodě. Kandidátní listina musí obsahovati tolik kandidátů, kolik má býti zvoleno členů závodní rady a odděleně stejný počet náhradníků.

Ke kandidátní listině jest připojiti vlastnoručně podepsané prohlášení jednotlivých kandidátů, že kandidaturu přijímají.

Volební výbor přezkouší kandidátní listinu a rozhodne o volitelnosti navržených kandidátů. Vyloučené kandidáty škrtne z kandidátní listiny.

Zjištěné vady (neúplný počet volitelných kandidátů, nedostatečné jejich označení, nevolitelnost kandidáta a pod.) oznámí volební výbor navrhovateli a vrátí mu kandidátní listinu s tím, aby ji opravil a znovu předložil do 24 hodin.

Nebyla-li kandidátní listina navrhovatelem předložena vůbec nebo nebyla-li vrácená kandidátní listina znovu předložena po odstranění vad nebo doplnění ve lhůtách stanovených v § 14, odst. 2 a § 15, odst. 2, určí volební výbor další dodatečnou lhůtu tří dnů a zároveň podá o tom hlášení orgánu přímo nadřízenému navrhovateli (§ 75).

Přezkoušenou kandidátní listinu, podepsanou předsedou volebního výboru, jest veřejně vyložiti nebo vyvěsiti v závodě na místě uvedeném ve volební vyhlášce, a to nejpozději čtyři dny před volbou s výzvou, aby případné námitky byly ve lhůtě 48 hodin od vyložení nebo vyvěšení oznámeny předsedovi volebního výboru, a s upozorněním, že na později podané námitky nebude vzat zřetel. Do této lhůty se nepočítají dny pracovního klidu. Námitky může podati každý zaměstnanec závodu, který má volební právo (§ 2).

O námitkách, které mohou býti podány jak proto, že některý kandidát není volitelný, tak proto, že byl nesprávně označen, rozhodne s konečnou platností volební výbor; právo stížnosti podle § 27, odst. 1 není tím dotčeno. Rozhodnutí o námitkách musí býti stěžovateli oznámeno nejpozději do 24 hodin přede dnem volby.

Přípravy k volbám a volbu jest provésti tak, aby provoz závodu neutrpěl poruchy. Volba se provede v době a na místě určeném ve volební vyhlášce. Místo volby budiž podle možnosti uvnitř závodu.

Bylo-li nutno stanoviti volbu na dobu spadající do pracovní doby, přísluší zaměstnancům, kteří se zúčastnili volby, nárok na mzdu nebo plat i za dobu zameškanou volbou.

Stanoví-li volební vyhláška k podnětu volebního výboru, že se volba za účelem urychlení bude konati v několika místnostech, sestaví volební výbor ze zaměstnanců závodu, oprávněných k volbě, pro každou další volební místnost zvláštní volební komisi k řízení volby.

Pracuje-li v závodě větší počet zaměstnanců na vzdálených místech, může býti pro řízení a provedení voleb zřízena pro tato místa pojízdná volební komise.

Volební komise se skládá ze čtyř oprávněných voličů, kteří si ze sebe zvolí předsedu a zapisovatele. Volební komise rozhoduje většinou hlasů, při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.

Jednotná odborová organisace má právo oznámiti volebnímu výboru pro každou volební místnost nejvýše tři důvěrníky, kteří jsou oprávněni býti přítomni celému průběhu volby až do vyhlášení jejího výsledku.

Důvěrníci nemají práva zasahovati do volebního řízení.

Do volební místnosti mají přístup mimo členy volebního výboru (volební komise) a důvěrníky uvedené v § 20 jen voliči, kteří jsou zapsáni ve voličském seznamu. Po výkonu volby musí zaměstnanec ihned opustiti volební místnost.

Volební výbor, po případě volební komise, prohlédne před počátkem volby osudí a přesvědčí se, že je prázdné. Za volební osudí smí se použíti jen neprůhledné schránky, kterou lze uzamknouti nebo zapečetiti.

Každému oprávněnému voliči přísluší jeden hlas. Bezprostředně před volbou obdrží volič od volebního výboru (volební komise) jednotně upravený hlasovací lístek, který v prostoru tak odděleném, že nemůže býti pozorován, vyplní a složí a pak před volebním výborem (volební komisí) vloží do volebního osudí.

Volič projevuje svůj souhlas s kandidátní listinou tím, že škrtne na hlasovacím lístku slovo „nesouhlasím“; hlasuje-li proti kandidátní listině, škrtne na hlasovacím lístku slovo „souhlasím“. Hlasovací lístek, na němž jsou škrtnuta obě tato slova, je neplatný. K jiným změnám na hlasovacím lístku se nepřihlíží a hlasovací lístek, obsahující jinaký projev vůle, považuje se za platný hlas pro kandidátní listinu. Za platný hlas pro kandidátní listinu se rovněž považuje hlasovací lístek, na kterém není škrtnuto ani slovo „souhlasím“ ani „nesouhlasím“.

Odevzdání hlasovacích lístků vyznačí volební výbor (volební komise) ve dvou stejnopisech voličských seznamů. Volič je povinen na vyzvání člena volebního výboru (volební komise) prokázati svou totožnost listinami nebo svědky.

Tímto způsobem odevzdávají své hlasy nejprve členové volebního výboru nebo volební komise, pak ostatní voliči v pořadí, v němž se dostavili do volební místnosti.

Koná-li se volba po více dnů (§ 8), zapečetí volební výbor (volební komise), jakmile uplynou hodiny určené k volbě, osudí tak, aby se nemohly vložiti další hlasovací lístky a uloží osudí bezpečně do příštího dne volby, kdy na počátku volebních hodin otvor opět otevře.

Jest zakázáno jakýmkoli způsobem zjišťovati, jak volič volí.

Jakmile uplyne celá volební doba, stanovená volební vyhláškou, uzavře se volební místnost. Voličové, kteří jsou v tuto dobu ve volební místnosti a dosud nevolili, odevzdají ještě svůj hlas. Po té prohlásí předseda volebního výboru, po případě předseda volební komise, hlasování za skončené.

Ve volební místnosti setrvají členové volebního výboru, po případě volební komise a důvěrníci jednotné odborové organisace. Volební výbor vyjme z volebního (volebních) osudí všechny hlasovací lístky, spočte je a srovná počet odevzdaných hlasovacích lístků s počtem voličů odevzdavších hlasovací lístek podle voličského seznamu (voličských seznamů). Volební výbor pak rozloží hlasovací lístky, vyloučí neplatné, zjistí výsledek volby a zaznamená jej dvojmo. Při tom každý člen volebního výboru, volební komise a důvěrníci jednotné odborové organisace jsou oprávněni nahlížeti do hlasovacích lístků.

Hlasovaly-li pro kandidátní listinu nejméně 4/5 členů osazenstva zúčastněných na volbě, jsou kandidáti na ní uvedení zvoleni.

Konala-li se volba v několika volebních místnostech, provedou jednotlivé volební komise úkony, uvedené v § 22, odst. 1, 2, 4 a 6 a v § 23, odst. 1 a sepíší o svých úkonech záznam. Další řízení přísluší volebnímu výboru, jemuž jednotlivé volební komise ihned odevzdají zapečetěné, po případě i uzamčené volební osudí, voličské seznamy a záznam o volbě, v němž jest uvésti všechny údaje, stanovené v § 25, odst. 1, písm. b) až g).

O postupu volby sepíše zapisovatel, zvolený na ustavující schůzi volebního výboru, dvojmo zápis. Zápis musí obsahovati tyto údaje:

Zápis (volební záznamy) a voličské seznamy musí býti podepsány všemi členy volebního výboru, po případě též volební komise.

Zápis (volební záznamy), voličské seznamy a zapečetěné obálky, obsahující hlasovací lístky, uschová předseda volebního výboru pro případ podání námitek proti volbám. Byly-li podány námitky, odevzdá předseda volebního výboru tyto listiny příslušné rozhodčí komisi (§ 12, odst. 3, § 17, odst. 2, § 27, odst. 1). Nebyly-li námitky podány, odevzdá je po uplynutí lhůty k podání námitek nově zvolenému předsedovi závodní rady.

Předseda volebního výboru nebo člen volebního výboru předsedou pověřený oznámí veřejně vyhláškou v závodě výsledek volby ihned po jeho zjištění. Zároveň vyrozumí o výsledku volby písemně příslušný orgán jednotné odborové organisace (§ 75), příslušný okresní úřad ochrany práce a správu závodu. Byla-li pro kandidátní listinu odevzdána stanovená většina hlasů (§ 23, odst. 3), buďtež zároveň vyhlášena a oznámena jména zvolených členů závodní rady a jejich náhradníků.

Proti způsobu volby a jejímu výsledku může podati do osmi dnů ode dne vyhlášení výsledku volby podle § 26 stížnost k rozhodčí komisi každý zaměstnanec oprávněný k volbě, příslušný orgán jednotné odborové organisace (§ 75), jakož i správa závodu. Rozhodčí komise rozhodne do 14 dnů ode dne podání stížnosti nálezem (článek IX).

Podání stížnosti jest oznámiti zároveň předsedovi závodní odborové organisace, jemuž budiž doručen také opis nálezu rozhodčí komise o stížnosti.

Byla-li porušena ustanovení dekretu nebo tohoto nařízení a mohlo-li toto porušení míti podstatný vliv na výsledek volby, zruší rozhodčí komise celé volební řízení nebo příslušnou jeho část. I v tomto případě se provede volba nová.

Volba osoby, která v den vyhlášení voleb nebo v den vyhlášení volebního výsledku nebyla volitelnou, jest neplatná. Na místo takové osoby nastupuje, jde-li o člena závodní rady, náhradník uvedený na prvém místě v příslušné skupině zaměstnanců (§ 13).

Platně zvolení členové závodní rady a jejich náhradníci vykonají v závodním shromáždění zaměstnanců, které jest svolati (§ 17 dekretu) do 14 dnů ode dne písemného vyhlášení výsledku volby, v případě podání stížností do 14 dnů ode dne, kdy se stal pravoplatným nález rozhodčí komise, slib do rukou předsedy závodní odborové organisace, že budou vykonávati funkci nestranně a podle nejlepšího svědomí.

Po vykonání slibu se závodní rada týž den ustaví tím, že za předsednictví věkem nejstaršího člena závodní rady zvolí ze sebe předsedu, místopředsedu a jednatele, po případě další činovníky (§ 37).

Předseda závodní rady oznámí bez prodlení písemně dvojmo jednotné odborové organisaci, příslušnému okresnímu úřadu ochrany práce a správě závodu den, kdy se závodní rada ustavila, jakož i jména funkcionářů.

Nebylo-li podle zjištění volebního výsledku dosaženo čtyřpětinové většiny hlasů (§ 23, odst. 3), jest do 14 dnů ode dne zjištění volebního výsledku jmenovati volební výbor a zároveň jmenovati náhradní orgán, pokud tento orgán není již v závodě zřízen (§ 1). Při jmenování náhradního orgánu vezme příslušný orgán jednotné odborové organisace zřetel na náležité a úměrné zastoupení menšiny, která se při volbách objevila.

Pro opakovanou volbu závodní rady platí obdobně ustanovení §§ 2 až 28.

O volbě závodního důvěrníka platí, pokud není jinak stanoveno, obdobně ustanovení §§ 2 až 4, §§ 7 až 12, § 18, §§ 20 a 21, § 22 s výjimkou odstavce 3, § 23 s výjimkou odstavce 3, §§ 25 až 27 a § 28, odst. 1 a 3, při čemž jest vykonati slib do rukou příslušného orgánu jednotné odborové organisace (§ 75).

Volbu řídí volební zmocněnec, jmenovaný pro volbu z řad zaměstnanců oprávněných k volbě příslušným orgánem jednotné odborové organisace (§ 75). Volební zmocněnec budiž jmenován nejpozději 4 týdny před uplynutím volebního období, po případě do 4 týdnů ode dne skončení činnosti závodního důvěrníka nebo rozšíření provozu závodu, po případě zřízení závodu. Volební zmocněnec má oprávnění, která jinak přísluší volebnímu výboru.

Volební zmocněnec odevzdá každému voliči na stroji psaný nebo jinak rozmnožený seznam všech členů osazenstva závodu, kteří jsou volitelni. Volba se provede tak, že volič vyškrtne ze seznamu jména těch osob, které voliti nechce a vloží takto upravený seznam do osudí. Bylo-li ponecháno více jmen nepřeškrtnutých nebo vyškrtl-li volič všechna jména nebo nevyškrtl-li žádné, je hlas neplatný.

Zvolen je kandidát, který obdržel nadpoloviční většinu odevzdaných platných hlasů. Kandidát s nejblíže nižším počtem hlasů je zvolen za náhradníka. Při stejném počtu hlasů rozhoduje užší volba.

Nebylo-li podle zjištění volebního výsledku dosaženo nadpoloviční většiny hlasů, jest do 14 dnů ode dne zjištění volebního výsledku jmenovati zmocněnce pro volbu a náhradní orgán, pokud tento není již v závodě zřízen (§ 1). Pro novou volbu platí ustanovení odstavců 1 až 4.

Počet členů závodní rady činí v závodech:

Pro stanovení počtu členů závodní rady je rozhodným počet zaměstnanců v závodě v den vyhlášení volby.

Počet náhradníků odpovídá počtu členů závodní rady. Náhradníky povolává k činnosti předseda závodní rady nebo jeho zástupce v pořadí kandidátní listiny tak, aby náhradník náležel k téže skupině zaměstnanců (§ 13), jako člen kterého zastupuje.

V závodech, zřízených podnikem k provedení stavebního díla s pracemi doplňujícími (dále jen staveniště), jest zvoliti na dobu trvání prací závodní radu, lze-li očekávati, že si dokončení díla vyžádá dobu delší 4 měsíců. Na ostatních staveništích jest zvoliti závodního důvěrníka podle § 30 bez ohledu na počet zaměstnanců.

Klesne-li počet zaměstnanců, kteří se zúčastnili volby závodní rady na staveništi následkem výměny pracovních sil, souvisící s postupem stavby alespoň o dvě třetiny nebo, dosáhne-li počet zaměstnanců přijatých nově po volbě závodní rady čtyři pětiny celkového počtu zaměstnanců, pracujících na staveništi, skončí činnost závodní rady a jest provésti volbu nové závodní rady.

Ministerstvo sociální péče může stanoviti odchylné předpisy pro zrušení pracovního poměru člena nebo bývalého člena závodní rady nebo pro jeho přeložení jednostranným opatřením správy závodu do jiného závodu, jakož i pro zrušení pracovního poměru nebo přeložení závodního důvěrníka nebo bývalého závodního důvěrníka jednostranným opatřením správy závodu do jiného závodu.

Zanikne-li závodní rada z důvodu uvedeného v § 10, odst. 1, písm. a) dekretu, zaměstnává-li však závod nadále alespoň 3 zaměstnance, stává se předseda závodní rady závodním důvěrníkem a její jednatel jeho náhradníkem pro zbytek volebního období. Zvýší-li se počet zaměstnanců ještě během téhož volebního období nad 19, provede se, s výjimkou případů uvedených v odstavci 3, nová volba závodní rady.

Zanikne-li závodní rada z důvodu uvedeného v § 10, odst. 1, písm. a) dekretu, nebo byl-li provoz závodu podle platných předpisů přechodně zastaven, zůstávají členové závodní rady a náhradníci až do uplynutí volebního období v pracovním (služebním) poměru, pokud závod používá nadále zaměstnanců k pracím, které mohou členové závodní rady nebo náhradníci vykonávati. Jinak může býti jejich pracovní (služební) poměr zrušen podle platných předpisů výpovědí, která může býti dána nejdříve po uplynutí jednoho měsíce ode dne, kdy byl omezen nebo zastaven provoz závodu. Je-li k omezení nebo zastavení provozu závodu třeba podle platných předpisů úředního povolení, počíná měsíční lhůta dnem, kdy bylo uděleno úřední povolení k omezení nebo zastavení provozu závodu.

Skončí-li omezení nebo zastavení provozu závodu ještě v témže volebním období, mají členové a náhradníci závodní rady, jejichž pracovní (služební) poměr byl mezitím zrušen podle odstavce 2, nárok, aby byli znovu přijati do zaměstnání na svá původní pracovní místa. Správa závodu je povinna oznámiti bývalým členům závodní rady ve lhůtě 14 dnů, že omezení nebo zastavení provozu skončilo. Nárok podle ustanovení první věty jest uplatniti do 14 dnů ode dne vyrozumění, nejpozději však do 2 měsíců ode dne, kdy skončilo omezení nebo zastavení provozu závodu, u správy závodu. Jsou-li splněny předpoklady pro zřízení a trvání činnosti závodní rady, vykonávají na zbytek volebního období funkci závodního zastupitelstva dosavadní členové a náhradníci závodní rady. Zaměstnává-li závod méně než 20 zaměstnanců, alespoň však 3 zaměstnance, stává se předseda závodní rady na zbytek volebního období závodním důvěrníkem a jednatel jeho náhradníkem.

Rozhodčí komise rozpustí závodní radu nálezem na návrh jednotné odborové organisace,

Podnět k návrhu na rozpuštění závodní rady podle odstavce 1, písm. a) může dáti též správa závodu nebo každý zaměstnanec závodu oprávněný k volbě. V případě uvedeném v odstavci 1, písm. b) musí býti podnět podepsán alespoň polovinou zaměstnanců oprávněných k volbě.

Podnět podle odstavce 2 jest podati písemně příslušnému orgánu jednotné odborové organisace s udáním důvodů. Příslušný orgán jednotné odborové organisace přezkouší pravost podpisů, oprávnění navrhovatelů a důvody. Shledá-li důvody závažnými, předloží návrh příslušné rozhodčí komisi se svým vyjádřením k rozhodnutí do 14 dnů ode dne, kdy mu byl podnět doručen.

Rozhodčí komise rozhodne o návrhu nálezem do 14 dnů od předložení návrhu jednotnou odborovou organisací.

Byla-li závodní rada rozpuštěna, jest provésti nové volby do 6 týdnů ode dne, kdy nález rozhodčí komise nabyl právní moci, pokud zbytek volebního období činí alespoň 3 měsíce. Jinak jmenuje příslušný orgán jednotné odborové organisace na zbytek volebního období náhradní orgán podle § 1.

Správa závodu jest povinna oznámiti příslušnému orgánu jednotné odborové organisace (§ 75) zánik závodní rady nebo skončení její činnosti podle § 10, odst. 1 a 2, písm. b) až d) dekretu, nebo jiné skutečnosti, rozhodné pro zřízení závodní rady, pokud jsou jí známy, a to do jednoho týdne ode dne zániku závodní rady nebo skončení její činnosti nebo vzniku těchto skutečností.

Závodní rada se ustaví tak, že podle § 28, odst. 2 zvolí ze svého středu předsedu, místopředsedu a jednatele. Má-li aspoň 4 členy, zvolí také pokladníka.

Jsou-li členy závodní rady dělníci a úředníci, nesmějí předseda a místopředseda náležeti k téže skupině.

Podle rozsahu činnosti zvolí závodní rada ze svého středu se zřetelem k počtu svých členů referenty pro jednotlivé úkoly, náležející do její působnosti.

Schůze závodní rady svolává zpravidla písemně její předseda, který také stanoví jejich pořad a řídí jednání. Předseda je povinen svolati nejpozději do jednoho týdne schůzi závodní rady, žádá-li o to písemně alespoň polovina členů závodní rady, navrhujíc zároveň předmět jednání, který nevybočuje z rámce působnosti závodní rady. Pravidelné schůze jest konati nejméně jednou měsíčně.

Schůze závodní rady jsou neveřejné.

Schůzí závodní rady se mohou účastniti zástupci jednotné odborové organisace. Závodní odborová skupina musí býti pozvána ke každé schůzi.

Zástupce správy závodu je povinen účastniti se schůzí závodní rady, které byly svolány na její návrh, nebo k nimž byla pozvána.

Závodní rada může ke svým schůzím zváti odborné poradce, po případě z řad zaměstnanců závodu; při tom jest šetřiti ustanovení § 14, odst. 2 a 3 dekretu.

Schůze závodní rady se konají zásadně mimo pracovní dobu. V pracovní době se mohou konati schůze jen výjimečně, nemohli-li by se jich jinak zúčastniti pro rozdělení pracovní doby v závodě všichni členové závodní rady, nebo nemohly-li by se včas projednati naléhavé a důležité věci.

Závodní rada jest schopna se usnášeti, byli-li ke schůzi pozváni s udáním pořadu jednání všichni členové a je-li přítomna alespoň jejich polovina.

Závodní rada se usnáší nadpoloviční většinou hlasů přítomných členů.

O jednání se sepíše zápis, který podepisují předsedající a zapisovatel. Zápis sepíše zapisovatel, určený k tomu závodní radou, a není-li ho, jednatel.

Závodní rada jest povinna svolati závodní shromáždění, žádá-li o to písemně alespoň polovina zaměstnanců oprávněných k volbě podle § 2. Závodní rada oznámí včas svolání závodního shromáždění správě závodu a příslušnému orgánu jednotné odborové organisace (§ 75).

Závodní rada může určiti, že se závodní shromáždění schází vzhledem k rozsahu nebo povaze závodu v dílčích schůzích podle oddělení závodu. Závodní shromáždění řídí předseda závodní rady nebo jím určený člen závodní rady. Závodnímu shromáždění mohou býti přítomni zástupci jednotné odborové organisace a zástupce správy závodu.

Závodní shromáždění se koná zásadně mimo pracovní dobu; v pracovní době se může konati pro naléhavost projednávané věci jen se souhlasem správy závodu a příslušného orgánu jednotné odborové organisace (§ 75). V závodech s nepřetržitým provozem se koná závodní shromáždění v době dohodnuté se správou závodu. Zaměstnanci mají v těchto případech nárok na náhradu výdělku za pracovní dobu, zameškanou účastí na závodním shromáždění, nejvýše však za dvě hodiny.

Náklady funkční činnosti (§§ 20 až 27 dekretu) závodní rady mohou býti určeny rozpočtem

Pro stanovení procentní sazby je rozhodným počet zaměstnanců v závodě v den vyhlášení voleb. Nebyl-li v uplynulém kalendářním roce závod v provozu po celý rok, stanoví se roční úhrn 12násobkem úhrnu hrubých mezd (platů) vyplacených za poslední kalendářní měsíc před předložením rozpočtu správě závodu. V závodech kampaňových a sezonních, které nejsou v provozu po celý rok, stanoví se úhrn mezd (platů) podle pravděpodobné délky trvání provozu.

Závodní rada je povinna předložiti rozpočet na náklady funkční činnosti před schválením příslušným orgánem jednotné odborové organisace správě závodu k vyjádření; nevyjádří-li se správa závodu do 14 dnů po předložení rozpočtu, má se za to, že nemá k rozpočtu připomínek.

Správa závodu je povinna uhraditi závodní radě schválenou rozpočtovou částku podle § 19, odst. 2 dekretu ve čtvrtletních částkách předem splatných. Prvá splátka bude vyplacena po předložení schváleného rozpočtu do jednoho měsíce po začátku rozpočtového roku.

V zařízeních státní správy budou náklady funkční činnosti podle § 19, odst. 2 dekretu uhrazovány prostřednictvím příslušného orgánu jednotné odborové organisace (§ 75) měsíčně předem v částkách, rovnajících se 1/12 celoroční rozpočtové částky, stanovené jednotně 1/4% úhrnu hrubých mezd a platů vyplacených v předchozím kalendářním roce všem zaměstnancům příslušného oboru státní správy.

V roce 1946 se uhradí části nákladů z funkční činnosti zaměstnaneckých rad až do výše částky, která byla na tyto účely vyhrazena v rozpočtu na rok 1946.

U soudů, jakož i ve veřejných úřadech, v provozních zařízeních veřejných ústavů, fondů a v jiných zařízeních nositelů veřejné správy, pokud vykonávají výlučně nebo částečně úkoly vrchnostenské pravomoci, zřizují se místo závodních rad zaměstnanecké rady a místo závodních důvěrníků zaměstnanečtí důvěrníci.

Pro zaměstnanecké rady platí ustanovení tohoto nařízení o závodních radách s tím, že

Ve sporech, které vzniknou z důvodu činnosti zaměstnanecké rady a výboru zaměstnaneckých rad, zaměstnaneckého důvěrníka a náhradního orgánu u nositele veřejné správy (odstavec 1), jakož i ve sporech o rozsah jejich pravomoci, rozhoduje na návrh rozhodčí komise činitel, který je ústavně odpovědný za příslušný obor veřejné správy. Rozhodčí komise jedná o sporech v senátech pro věci zaměstnaneckých rad podle ustanovení čl. IX, s odchylkou, že místo nálezu podává návrh na rozhodnutí.

O stížnostech proti způsobu volby a výsledku volby zaměstnaneckého důvěrníka nebo zaměstnanecké rady rozhodují rozhodčí komise v senátech pro věci zaměstnaneckých rad podle ustanovení článku IX.

Rozhodčí komise se skládá z předsedy, jeho náměstků, potřebného počtu přísedících a stejného počtu náhradníků.

Předsedu a jeho náměstky jmenuje po slyšení jednotné odborové organisace ministr sociální péče, na Slovensku na návrh pověřence sociální péče, z řad osob znalých práv, přihlížeje k jejich znalostem sociálně-politických předpisů a sociálních poměrů. Předseda a jeho náměstkové složí slib do rukou ministra sociální péče, na Slovensku do rukou pověřence sociální péče, že budou vykonávati funkci podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a že zachovají mlčenlivost o tom, o čem nabyli vědomosti při výkonu funkce a neprozradí úřední tajemství porad a hlasování.

Potřebný počet přísedících a náhradníků jmenuje správní výbor okresního úřadu ochrany práce, u něhož jest komise zřízena z řad zaměstnanců na návrh jednotné odborové organisace a z řad odborníků hospodářsky nebo sociálně-politicky činných na návrh příslušné zájmové skupiny zaměstnavatelů, nebo jde-li o přísedící senátu pro věci zaměstnaneckých rad nebo závodních rad ve státních podnicích, na návrh příslušných ústředních úřadů nebo úřadů (orgánů) jimi určených. Při jmenování jest přihlížeti k tomu, aby byly zastoupeny pokud možno všechny obory podnikání vyskytující se v obvodu působnosti rozhodčí komise.

Členem rozhodčí komise může býti jmenován československý státní občan,

Ve výjimečných případech může býti táž osoba jmenována přísedícím ve více rozhodčích komisích.

Funkční období členů komise a jejich náhradníků jest tříleté.

Před uplynutím tohoto období zprostí správní výbor okresního úřadu ochrany práce po slyšení příslušné organisace nebo úřadu (§ 51, odst. 3) přísedícího, po případě náhradníka přísedícího, rozhodčí komise funkce, změnilo-li se jeho zaměstnání do té míry, že není již povolán, aby zastupoval příslušnou zájmovou skupinu nebo příslušný obor povolání, nebo přestal-li býti členem organisace, po případě zaměstnancem téhož oboru veřejné správy, a to k návrhu orgánu, který ho navrhl.

Správní výbor okresního úřadu ochrany práce zbaví přísedícího rozhodčí komise nebo jeho náhradníka funkce, zanedbává-li trvale povinnosti souvisící s výkonem funkce, poruší-li povinnost mlčenlivosti, uloženou mu v § 54, nebo byl-li vyloučen ze zápisu do stálých seznamů voličských. Za stejných podmínek může ministr sociální péče odvolati předsedu a jeho náměstky na návrh jednotné odborové organisace.

Přísedící rozhodčí komise nebo jeho náhradník může se vzdáti funkce jen z důležitých důvodů, o nichž rozhodne správní výbor okresního úřadu ochrany práce po slyšení orgánu, který přísedícího navrhl.

Rozhodčí komise jedná a rozhoduje v tříčlenných senátech, složených z předsedy nebo jeho náměstka jako předsedy senátu a po jednom přísedícím z každé zúčastněné skupiny (§ 51, odst. 3). Senáty sestavuje a povolává k jednání předseda rozhodčí komise, přihlížeje k tomu, aby přísedící byli pokud možno stejného nebo příbuzného povolání nebo oboru veřejné správy, jako jsou strany.

Předseda rozhodčí komise může podle potřeby vytvořiti z přísedících a jejich náhradníků i více senátů a přiděliti jim věci odpovídající jejich odbornému složení.

Přísedící rozhodčí komise a jejich náhradníci, kromě veřejných úředníků, slíbí jednou pro vždy do rukou předsedy, že budou vykonávati funkci podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a že zachovají mlčenlivost o tom, o čem nabyli vědomosti při výkonu funkce, a neprozradí úřední tajemství porad a hlasování.

Přísedící rozhodčí komise je povinen dostaviti se včas k jednání komise a účastniti se ho až do konce.

O přísedícím rozhodčí komise, který ač přítomen, odepře hlasovati, se má za to, že hlasuje proti návrhu.

Přísedícímu, který zanedbal své povinnosti podle odstavce 1, uloží předseda komise z úřední povinnosti nebo na návrh stran náhradu nákladů tím způsobených.

Návrhy, stížnosti a žaloby jest podati u příslušné rozhodčí komise písemně. K podání jest připojiti tolik opisů podání, aby každé zúčastněné straně mohlo býti doručeno jedno vyhotovení. Jde-li o podání zaměstnance nebo závodního zastupitelstva, po případě všeobecného orgánu jednotné odborové organisace (§ 1, odst. 2 dekretu), musí býti podepsáno příslušným orgánem jednotné odborové organisace (§ 75).

O zastupování stran před rozhodčí komisí platí předpisy vládního nařízení ze dne 13. ledna 1928, č. 8 Sb., o řízení ve věcech náležejících do působnosti politických úřadů (správním řízení) s tím, že advokáti a notáři nesmějí strany zastupovati, pokud nejsou činovníky příslušné organisace (§ 51, odst. 3), a že rozhodnutí rozhodčí komise o společném zmocněnci je konečné.

Řízení před rozhodčí komisí je ústní a veřejné. Předseda rozhodčí komise může z úřední moci nebo na návrh strany prohlásiti jednání nebo jeho část za neveřejné a vyloučiti veřejnost, je-li nebezpečí, že by veřejným projednáváním mohlo býti vyzrazeno obchodní nebo výrobní tajemství nebo, je-li důvodná obava, že by veřejnosti jednání bylo zneužito k tomu, aby jednání bylo rušeno. Byla-li veřejnost vyloučena, mohou se dalšího jednání mimo strany a jejich zmocněnce zúčastniti nejvýše tři důvěrníci za každou stranu.

O podjatosti a odmítnutí předsedy rozhodčí komise nebo přísedícího platí obdobně § 11 vl. nař. č. 8/1928 Sb. s tou odchylkou, že o námitkách proti přísedícímu rozhoduje předseda rozhodčí komise a o námitkách proti předsedovi senátu předseda ústřední rozhodčí komise, v obou případech s konečnou platností.

Rozhodčí komise může, je-li to nutné neb účelné, dožádati příslušný okresní soud, aby provedl výslech svědků nebo znalců, kteří mají stálé bydliště v jeho obvodu.

Rozhodčí komise se usnáší většinou hlasů. Porada se koná v nepřítomnosti stran. Předseda senátu hlasuje naposledy. O výsledku hlasování jest sepsati zápis, který podepíší předseda a zapisovatel, ustanovený přednostou okresního úřadu ochrany práce (§ 71).

Nález s podstatnými důvody vyhlásí v témže jednání veřejně předseda senátu. Nález budiž do 14 dnů ode dne vyhlášení písemně vyhotoven, podepsán předsedou senátu a doručen stranám. Rozhodčí komise může v nálezu stanoviti, že nález má býti veřejně vyhlášen na útraty strany v závodě nebo v časopisech.

Stížnost podle § 33, odst. 3 dekretu budiž podána písemně u rozhodčí komise, která nález vydala, do 15 dnů ode dne doručení nálezu. Opožděnou stížnost nebo stížnost, podanou osobou neoprávněnou, odmítne rozhodčí komise usnesením. Proti tomuto usnesení je přípustna stížnost k ústřední rozhodčí komisi. O této stížnosti platí obdobně předpisy o stížnosti proti nálezu rozhodčí komise.

O všech stížnostech proti nálezům a usnesením rozhodčí komise rozhoduje ústřední rozhodčí komise s konečnou platností.

Ústřední rozhodčí komise se skládá z předsedy, jeho náměstků, z potřebného počtu přísedících a stejného počtu náhradníků.

Předsedu a jeho náměstky jmenuje ministr sociální péče, na Slovensku na návrh pověřence sociální péče, z osob znalých práv, přihlížeje k jejich znalostem sociálně-politických předpisů a sociálních poměrů, po vyjádření jednotné odborové organisace.

Potřebný počet přísedících a náhradníků jmenuje ministr sociální péče, na Slovensku na návrh pověřence sociální péče, z řad zaměstnanců na návrh jednotné odborové organisace a z řad odborníků hospodářsky nebo sociálně-politicky činných na návrh příslušné zájmové skupiny zaměstnavatelů nebo, jde-li o přísedící senátu pro věci zaměstnaneckých rad nebo závodních rad ve státních podnicích, na návrh příslušných ústředních úřadů nebo úřadů (orgánů) jimi určených. Alespoň polovina přísedících a náhradníků v každé skupině musí býti znalá práv.

O členech ústřední rozhodčí komise platí obdobně ustanovení § 51, odst. 4, písm. a), b) a d).

Ústřední rozhodčí komise rozhoduje v pětičlenném senátu, který se skládá z předsedy (jeho náměstka) a čtyř přísedících, z nichž dva jsou z řad zaměstnanců a dva z řad odborníků. Jeden přísedící z každé skupiny musí býti znalým práv. Ustanovení § 53, odst. 1 věty druhé a § 53, odst. 2, platí obdobně.

Stížnost k ústřední rozhodčí komisi má zřetelně označiti rozhodnutí nebo opatření, proti němuž směřuje a jednotlivé stížnostní body; musí býti podepsána advokátem nebo příslušným orgánem jednotné odborové organisace (§ 75). K stížnosti jest připojiti tolik opisů stížnosti, aby každé zúčastněné straně mohlo býti doručeno jedno vyhotovení.

Chybějí-li náležitosti uvedené v odstavci 1, vrátí předseda ústřední rozhodčí komise stížnost k odstranění nedostatků, při čemž určí přiměřenou lhůtu s tím, že se bude míti za to, že strana upouští od stížnosti, nebudou-li nedostatky odstraněny v dané lhůtě.

Předseda ústřední rozhodčí komise doručí stížnost v opisech předložených stěžovatelem i s přílohami druhé straně s upozorněním, že může podati odvodní spis ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení.

Odvodní spis jest podati s tolika opisy, aby každé zúčastněné straně mohlo býti doručeno jedno vyhotovení.

Ústřední rozhodčí komise rozhoduje zpravidla v neveřejném sezení bez ústního jednání podle spisu. Usnáší se většinou hlasů, při čemž předseda senátu hlasuje jako poslední.

Veřejné ústní jednání lze naříditi jen tehdy, vyžaduje-li řízení doplnění a lze-li toto doplnění provésti bez větších nákladů. Není-li to možné, zruší ústřední rozhodčí komise nález rozhodčí komise usnesením, vrátí věc rozhodčí komisi k doplnění, po případě opakování řízení a k novému rozhodnutí.

Nález nebo usnesení jest vyhotoviti písemně a podepisuje je předseda senátu. Písemné vyhotovení musí býti doručeno stranám do 14 dnů ode dne vydání.

Strany mohou vystupovati při ústním jednání ústřední rozhodčí komise buď samy nebo dáti se zastupovati advokátem nebo příslušným orgánem jednotné odborové organisace (§ 75).

Ustanovení §§ 52, 54, 55, 59, 60 a 61 platí obdobně s odchylkou, že o námitce podjatosti proti předsedovi ústřední rozhodčí komise nebo jeho náměstkovi rozhoduje ministr sociální péče.

Pokud není jinak stanoveno, řídí se jednání ústřední rozhodčí komise a rozhodčích komisí obdobně předpisy vládního nařízení č. 8/1928 Sb. s výjimkou předpisů § 67, § 74, odst. 2 a 4, § 78, odst. 2 a § 83.

Pravoplatné nálezy rozhodčích komisí a ústřední rozhodčí komise a smíry před nimi ujednané vykonávají se politickou nebo soudní exekucí. K žádosti za exekuci jest připojiti vyhotovení exekučního titulu, opatřeného doložkou vykonatelnosti. Vykonatelnost potvrzuje předseda rozhodčí komise nebo jeho náměstek.

Funkce přísedících rozhodčí komise a ústřední rozhodčí komise z řad zaměstnanců a odborníků jsou čestné. Přísedící má však nárok na náhradu hotových vydání a po případě ušlé mzdy (platu). Ministerstvo sociální péče v dohodě s ministerstvem financí a nejvyšším účetním kontrolním úřadem může stanoviti paušální sazbou úhradu nákladů, vzniklých z funkce přísedících v rozhodčí komisi a ústřední rozhodčí komisi. Nárok na náhradu musí býti uplatněn do 15 dnů po dni zasedání u předsedy rozhodčí komise, po případě ústřední rozhodčí komise, který rozhodne s konečnou platností.

Přísedícím rozhodčí komise a ústřední rozhodčí komise z řad zaměstnanců musí zaměstnavatelé poskytnouti volný čas k výkonu funkce.

Kancelářské práce rozhodčí komise obstarávají zaměstnanci okresního úřadu ochrany práce, kteří byli k tomu ustanoveni přednostou okresního úřadu ochrany práce. Přednosta okresního úřadu ochrany práce přidělí rozhodčí komisi potřebný počet zaměstnanců, ustanovených u okresního úřadu ochrany práce.

Přednosta okresního úřadu ochrany práce poskytne dále rozhodčí komisi potřebné úřední místnosti a uhradí z úřední zálohy okresního úřadu ochrany práce veškeré ostatní úřední potřeby rozhodčí komise; o úhradách budiž veden zvláštní účet.

Kancelářské práce ústřední rozhodčí komise obstarává ministerstvo sociální péče, na Slovensku pověřenectvo sociální péče. Ministerstvo sociální péče, na Slovensku pověřenectvo sociální péče, přidělí ústřední rozhodčí komisi potřebný počet zaměstnanců, úřední místnosti, kancelářské potřeby a zřídí zvláštní oddělení v podatelně, spisovně a doručovacím oddělení.

Dohled nad rozhodčími komisemi přísluší předsedovi ústřední rozhodčí komise, v jejímž obvodu je sídlo rozhodčí komise. Dohled nad ústředními rozhodčími komisemi a vrchní dohled přísluší ministerstvu sociální péče.

Pro závodní a zaměstnanecké rady ve vojenských závodech, úřadech, ústavech, podnicích a zařízeních platí předpisy dekretu a tohoto nařízení s výjimkou ustanovení § 20, č. 2 a 3, § 22, č. 3, 4 a 5, § 25, odst. 1 a 2, § 27, odst. 1, 2 a § 27, odst. 4 věty první dekretu.

Zařazování zaměstnanců na pracovní místa, přijímání zaměstnanců a jejich propouštění náleží správě závodu. Správa závodu je však povinna věc předem projednati s příslušnou závodní radou. Je-li opatření správy závodu v rozporu s návrhem nebo s připomínkami závodní rady, může závodní rada požádati prostřednictvím jednotné odborové organisace o rozhodnutí ministerstvo národní obrany, které rozhodne s konečnou platností po projednání věci s jednotnou odborovou organisací.

Ustanovení § 26, odst. 2 dekretu platí pro závodní (zaměstnanecké) rady uvedené v odstavci 1 s tou odchylkou, že správa závodu může odmítnouti návrh podaný závodní radou podle § 26, odst. 1 dekretu s odůvodněním, že jde o důležitou skutečnost, opatření nebo předmět, jež mají zůstati utajeny pro obranu republiky. Má-li závodní (zaměstnanecká) rada pochybnost o správnosti odůvodnění, může si vyžádati rozhodnutí ministerstva národní obrany podle obdoby odstavce 2.