67/1946 Zb.
Časová verzia predpisu účinná od 18.04.1946
Obsah zobrazeného právneho predpisu má informatívny charakter.
Otvoriť všetky
| Číslo predpisu: | 67/1946 Zb. |
| Názov: | Zákon o volbě ústavodárného Národního shromáždění. |
| Typ: | Zákon |
| Dátum schválenia: | 11.04.1946 |
| Dátum vyhlásenia: | 18.04.1946 |
| Dátum účinnosti od: | 18.04.1946 |
| Autor: | Prozatimní Národní shromáždení republiky Československé |
| Právna oblasť: |
|
| Nachádza sa v čiastke: |
67.
Zákon
ze dne 11. dubna 1946
o volbě ústavodárného Národního shromáždění.
Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
HLAVA PRVNÍ.
Ustanovení všeobecná.
Část I.
Volební kraje
§ 1.
Pro volby do ústavodárného Národního shromáždění se tvoří celkem 28 volebních krajů.
Určují se v příloze, jež je součástí tohoto zákona. Správními okresy v jednotlivých
volebních krajích se rozumějí správní okresy podle stavu v den vypsání volby.
Část II.
Určení počtu poslanců volených v zemích.
§ 2.
(1)
Počet poslanců, kteří mají býti voleni v zemi České, Moravskoslezské a na Slovensku,
určí způsobem určeným v odstavcích 3 až 5 ústřední volební výbor (§ 4, odst. 1) ve
schůzi svolané k tomu účelu ministrem vnitra.
(2)
Místní národní výbor jest povinen předložiti dne 7. května 1946 do 12. hodiny polední
písemnou zprávu o počtu všech voličů zapsaných k tomuto dni ve stálých seznamech voličských,
které jsou podkladem pro volby, i s ověřeným opisem těchto seznamů nadřízenému okresnímu
národnímu výboru. Pokud jde o města statutární, předkládají uvedené zprávy a opisy
voličských seznamů místní národní výbory v těchto městech zemskému národnímu výboru,
a pokud jde o města Bratislavu a Košice, místní národní výbory v těchto městech pověřenectvu
vnitra. Okresní národní výbor pořídí po přezkoumání přehled o počtu všech osob zapsaných
ve voličských seznamech v jeho správním okresu podle jednotlivých obcí a předloží
tento okresní přehled nejpozději dne 10. května 1946 do 12. hodiny polední zemskému
národnímu výboru (pověřenectvu vnitra) ve dvojím stejnopise. Zemský národní výbor
(pověřenectvo vnitra) předloží po přezkoumání okresních přehledů ve dvojím stejnopise
přehled o počtu osob zapsaných ve voličských seznamech ke dni 7. května 1946 v jeho
správním obvodu, doložený okresními přehledy (zprávami měst statutárních a měst Bratislavy
a Košic), nejpozději dne 12. května 1946 do 12. hodiny ministerstvu vnitra. Po přezkoumání
všech těchto zpráv pořídí ministerstvo vnitra přehled o počtu osob zapsaných ve voličských
seznamech ke dni 7. května 1946 na území celého státu.
(3)
Předseda ústředního volebního výboru podá zprávu o tom, zda podle odstavce 2 bylo
správně postupováno a zda není třeba výsledek opraviti proto, že se stal omyl ve výpočtech.
Ústřední volební výbor zjistí po přezkoumání přehledů a zpráv uvedených v odstavci
2 celkový počet osob zapsaných ve voličských seznamech ke dni 7. května 1946 na území
celého státu a zvláště v zemi České, Moravskoslezské a na Slovensku. Nato rozdělí
tento celkový počet osob zapsaných ve voličských seznamech na území celého státu počtem
poslanců, které je zvoliti (300). Celé číslo dělením vyšlé beze zlomku jest státním
mandátovým číslem.
(4)
V každé ze zemí se zvolí tolik poslanců, kolikrát jest státní mandátové číslo obsaženo
v součtu všech osob zapsaných ve voličských seznamech v dotčené zemi. Nebyly-li takto
rozvrženy všechny mandáty, přikáže ústřední volební výbor zbývající mandát podle většího
zbytku dělení. Jsou-li zbytky dělení sobě rovny, rozhodne los.
(5)
Počet poslanců připadající podle předchozích odstavců na každou zemi vyhlásí ministr
vnitra neprodleně v Úředním listě republiky Československé.
Část III.
Volební místa a volební orgány.
§ 3.
Volební místo.
(1)
S výhradou ustanovení odstavce 2 je každá obec volebním místem.
(2)
Ministr vnitra (pověřenec vnitra) může obce s méně než 50 voliči zapsanými ve stálých
seznamech voličských přikázati k nejbližší větší obci jako volebnímu místu.
(3)
Na voliče zapsané v každém dílčím voličském seznamu připadá jedna volební místnost.
Místní národní výbor určí jednu nebo několik volebních místností, v níž vykonají volební
právo osoby s voličskými průkazy (§ 15 zákona ze dne 21. února 1946, č. 28 Sb., o
úpravě stálých seznamů voličských) společně s jinými občany.
Volební výbory.
§ 4
(1)
K provedení voleb jsou povolány volební výbory, a to obvodní volební výbory, krajské
volební výbory a ústřední volební výbor. Pro každou volební místnost se zřídí obvodní
volební výbor. Pro každý volební kraj se zřídí krajský volební výbor se sídlem uvedeným
v příloze (§ 1). Pro území celého státu se zřídí ústřední volební výbor při ministerstvu
vnitra v Praze.
(2)
Členem volebního výboru může býti občan, který má podmínky práva volebního, není
z práva volebního vyloučen ani postižen překážkou výkonu práva volebního (§ 7), byť
i neměl bydliště v obci, v níž je zřízen volební výbor. Kandidáti nesmějí býti členy
volebních výborů. Týž občan může býti členem dvou nebo několika výborů.
(3)
Členové a náhradníci obvodních a krajských volebních výborů složí do rukou dohlédacího
orgánu (§ 41, odst. 1) nebo jeho zástupce k tomu zmocněného a členové a náhradníci
ústředního volebního výboru do rukou ministra vnitra slib na svou čest a své svědomí,
že budou svědomitě a nestranně konati povinnosti svého úřadu a budou zachovávati zákony
a jiné předpisy. Výhrady nebo dodatky ke slibu se považují za jeho odepření a za odmítnutí
přijmouti jmenování.
(4)
Odmítne-li člen volebního výboru přijmouti jmenování, vzdá-li se členství ve volebním
výboru, vzejde-li nebo dodatečně najevo vyjde okolnost, pro kterou by ani původně
nemohl býti jmenován (odstavec 2), nebo nevykonává-li svůj úřad, provede se neprodleně
dodatečné jmenování. Ustanovení předchozí věty platí obdobně i o náhradnících.
(5)
Obvodní a krajský volební výbor se může platně usnášeti za přítomnosti více než poloviny
členů nadpoloviční většinou hlasů. Předseda má právo hlasovací. Při rovnosti hlasů
se pokládá návrh za zamítnutý. Tyto zásady platí též pro usnášení ústředního volebního
výboru, avšak s tou odchylkou, že je třeba přítomnosti aspoň devíti členů a že předseda
(místopředseda) hlasuje toliko, je-li počet hlasů stejný.
(6)
Volební výbor rozhoduje s konečnou platností. O jeho jednání sepíše se zápis ve dvojím
stejnopise, který podepíší všichni přítomní. Zápis sepíše člen výboru pověřený tímto
úkolem podle tohoto zákona nebo podle opatření předsedy výboru.
§ 5
(1)
Členy obvodního volebního výboru jsou dva zástupcové každé politické strany, která
podala platnou kandidátní listinu v dotčeném volebním kraji. Členy krajského volebního
výboru jsou dva zástupcové každé politické strany, která vyvíjí činnost v dotčené
zemi (§ 14, odst. 1). Členy ústředního volebního výboru jsou dva zástupcové každé
politické strany, která vyvíjí činnost v zemi České, Moravskoslezské nebo na Slovensku
(§ 14, odst. 1). Každý člen volebního výboru má náhradníka.
(2)
Oba členy obvodního volebního výboru a jejich náhradníky jmenuje zmocněnec volební
strany (§ 14, odst. 2, č. 3) nebo jeho zástupce, jím pro správní okres určený a dohlédacímu
orgánu oznámený, a ohlásí aspoň 14 dnů přede dnem volby u dohlédacího orgánu. Oba
členy krajského volebního výboru a jejich náhradníky jmenuje předsednictvo politické
strany a ohlásí aspoň 26. den přede dnem volby ministerstvu vnitra (pověřenectvu vnitra)
a předsedovi okresního národního výboru, v jehož obvodu je sídlo krajského volebního
výboru. Členy a náhradníky ústředního výboru jmenuje ministr vnitra, jemuž předsednictvo
jedné každé z politických stran navrhne nejpozději 26. dne přede dnem volby do 12.
hodiny polední čtyři členy a čtyři náhradníky; pokud jde o strany činné na Slovensku,
děje se tak prostřednictvím pověřence vnitra, jemuž budou návrhy předloženy nejpozději
27. den přede dnem volby do 12. hodiny polední.
(3)
Členem obvodního volebního výboru s hlasem poradním a zároveň zapisovatelem jest,
kde jest to možno, úředník úřadu místního národního výboru, určený předsedou tohoto
národního výboru. Členem krajského volebního výboru s hlasem poradním a zároveň zapisovatelem
jest konceptní úředník úřadu okresního národního výboru, určený jeho předsedou, v
jehož obvodu je sídlo krajského volebního výboru. Členem ústředního volebního výboru
s hlasem poradním jest konceptní úředník ministerstva vnitra určený ministrem.
(4)
Obvodní volební výbor volí za předsednictví svého nejstaršího člena před zahájením
volby ze sebe předsedu a místopředsedu poměrnou většinou hlasů; při rovnosti hlasů
rozhodne los. Předseda a místopředseda nesmějí náležeti téže straně, leč by ve volebním
kraji podala kandidátní listinu jediná strana. Podle týchž zásad se ustaví krajský
volební výbor, jehož členy svolá k tomu účelu předseda okresního národního výboru
(odstavec 2). Předsedou ústředního volebního výboru je ministr vnitra a místopředsedou
pověřenec vnitra, kteří se mohou dáti zastupovati úředníkem svého úřadu.
(5)
Předseda Státního úřadu statistického v Praze a pověřenec vnitra poskytnou předsedovi
ústředního volebního výboru potřebný počet úředníků statistické služby. Předseda ústředního
volebního výboru je přikáže ústřednímu volebnímu výboru a krajským volebním výborům
jako pomocné orgány.
§ 6.
Důvěrníci.
(1)
Obvodní volební výbor musí na návrh každé strany, jež podala platnou kandidátní listinu
v dotčeném volebním kraji, připustiti dva voliče zmocněné místní, a není-li jí, okresní
organisací strany, za důvěrníky. Návrh musí býti učiněn předsedovi volebního výboru
ústně nebo písemně před zahájením volby.
(2)
Důvěrníci mají právo býti přítomni celému volebnímu aktu až do prohlášení výsledku
sčítání hlasů; do jednání mohou však zasahovati jen v mezích § 26.
Část IV.
O právu volebním a volitelnosti.
§ 7.
O právu voliti.
(1)
Právo voliti poslance ústavodárného Národního shromáždění přísluší všem osobám, které
splňují podmínky pro zápis do stálých seznamů voličských podle § 2, odst. 1 zák. č.
28/1946 Sb. Zápis do těchto seznamů je podmínkou výkonu volebního práva.
(2)
Z práva voliti jsou vyloučeni, kdož jsou vyloučeni ze zápisu do stálých seznamů voličských
nebo se do nich nezapisují (§§ 3 a 25, § 22 zák. č. 28/1946 Sb.).
(3)
Volební právo nesmějí vykonávati ti, u jejichž zápisu ve voličském seznamu je poznamenána
překážka výkonu volebního práva (§ 24 zák. č. 28/1946 Sb.).
§ 8.
Výkon volebního práva.
Každý volič má jen jeden hlas. Volební právo má v jediné obci a vykonává je osobně.
§ 9.
Voličský průkaz.
Voličský průkaz opravňuje k výkonu volby jen v obci na něm vyznačené. Osoby vojenské
a členové Sboru národní bezpečnosti, mající voličský průkaz, mohou voliti rovněž jen
v jedné obci, a to zpravidla v obci, v níž jsou v den volby přikázáni službou.
§ 10.
O volitelnosti.
Za poslance mohou býti voleni státní občané Československé republiky české, slovenské
nebo jiné slovanské národnosti, bez rozdílu pohlaví, kteří v den volby dokonali 21.
rok věku svého a nejsou podle § 7, odst. 2 vyloučeni z práva voliti.
§ 11.
Povinnost voliti.
(1)
Každý volič je povinen volby se zúčastniti.
(2)
Od této povinnosti jsou osvobozeni ti, kdož
a)
jsou starší 70 let nebo
b)
pro nemoc nebo vadu tělesnou se nemohou dostaviti do volební místnosti nebo
c)
pro neodkladné povinnosti svého úřadu nebo povolání nemohou včas přijíti k volbě
nebo
d)
jsou v den volby od místa volby nejméně 100 km nebo
e)
jsou zdrženi přerušením dopravy nebo jinými nepřekonatelnými překážkami.
(3)
Zaměstnavatel jest povinen upraviti v den volby službu tak, aby se zaměstnanci mohli
volby zúčastniti.
(4)
Rovněž vojenská služba buď pro den volby upravena tak, aby, pokud to dovolují služební
poměry, mohly vykonati volební právo i vojenské osoby, nemající voličský průkaz, jež
toto právo mají mimo místo služební. To obdobně platí také o službě členů Sboru národní
bezpečnosti.
HLAVA DRUHÁ.
Přípravné řízení volební.
§ 12.
Vypsání voleb.
(1)
Ministr vnitra vypíše volbu nejpozději 28. den přede dnem volby vyhláškou v Úředním
listě republiky Československé. Vyhláška musí obsahovati den volby, den vyložení voličských
seznamů, lhůtu a místo k předložení kandidátních listin a vyzvání, aby volební strany
v příslušných lhůtách navrhly zástupce do volebních výborů. Dále musí obsahovati den,
hodinu a místo, kdy a kde se koná schůze krajských volebních výborů a ústředního volebního
výboru.
(2)
Vypsání volby se také uvede ve známost v každé obci a ve všech jejích místních částech
vyhláškami na veřejných místech po dobu 15 dnů, jakož i jiným způsobem v místě obvyklým.
Vyhlášky musí obsahovati kromě údajů, uvedených v ustanovení druhé věty předchozího
odstavce, také počet obvodních volebních výborů ve volebním místě, místo úřadu předsedy
krajského volebního výboru, dobu a místo, kdy a kde jest možno nahlížeti do voličských
seznamů, a ustanovení o formě a obsahu kandidátních listin.
§ 13.
Dodatečné vyložení seznamů voličských.
(1)
Stálé seznamy voličské, které jsou podkladem pro hlasování, buďtež vyloženy po deset
dnů až do dne volby k veřejnému nahlédnutí.
(2)
O právu nahlížeti, činiti si opisy a výpisy a o době, po niž voličské seznamy mají
býti vyloženy, platí obdobně ustanovení § 8, odst. 1, věty druhé a třetí zák. č. 28/1946
Sb.
§ 14.
Kandidátní listiny.
(1)
Kandidátní listiny pro volbu do ústavodárného Národního shromáždění mohou podati
jen politické strany vyvíjející v den 30. dubna 1946 činnost v dotčené zemi. Předsednictvo
politické strany předloží je nejpozději 16. den přede dnem volby do 12. hodiny polední
předsedovi krajského volebního výboru ve dvojím stejnopise. Předseda jest povinen
podateli potvrditi den a hodinu podání. Strana může předložiti další opis kandidátní
listiny, jehož souhlas s předloženou kandidátní listinou potvrdí předseda krajského
volebního výboru.
(2)
Kandidátní listina musí obsahovati:
1.
označení strany;
2.
jméno, příjmení, zaměstnání a bydliště kandidátů. Pořadí každého kandidáta budiž
označeno arabskou číslicí;
3.
označení zmocněnce strany a jeho obou náhradníků s udáním přesné adresy. Za zmocněnce
strany ani jeho náhradníky nelze označiti kandidáty.
(3)
Strana může kandidovati ve volebním kraji nejvýše 30 osob.
(4)
Ke kandidátní listině budiž připojeno písemné, vlastnoručně podepsané prohlášení
všech kandidátů, že kandidaturu přijímají, k jaké národnosti se hlásí, že se svým
souhlasem nejsou navrženi na jiné kandidátní listině, ani v jiném volebním kraji,
a že u nich není překážky volitelnosti (§ 10). Tohoto prohlášení není však třeba,
dlí-li kandidát mimo území Československé republiky.
§ 15.
Přípravné řízení u krajského volebního výboru.
(1)
Přípravy pro rozhodování krajského volebního výboru vykoná jeho předseda.
(2)
Předseda krajského volebního výboru zejména vyzve zmocněnce, aby nejpozději do 12.
hodiny polední následujícího dne odstranil formální vadu kandidátní listiny, na př.
obsahuje-li kandidátní listina více kandidátů, než odpovídá ustanovení § 14, odst.
3, není-li uvedeno označení strany nebo vyznačeno pořadí kandidátů, není-li připojen
souhlas kandidátův nebo není-li v něm uvedena jeho národnost nebo není-li kandidátní
listina předložena ve dvojím stejnopise.
§ 16.
Rozhodování krajského volebního výboru.
(1)
Krajský volební výbor se sejde bez pozvání 16. den přede dnem volby o 16. hodině
u svého předsedy, aby upravil kandidátní listiny. Jednání volebního výboru skončí
nejpozději o 14. hodině následujícího dne.
(2)
Krajský volební výbor prohlásí za neplatnou kandidátní listinu, neuvede-li zmocněnec
strany ani po vyzvání předsedy ani v jeho schůzi označení strany na kandidátní listině.
Rovněž prohlásí za neplatnou kandidátní listinu politické strany, jež nevyhovuje ustanovení
§ 14, odst. 1, věty prvé a druhé. Prohlásí-li krajský volební výbor kandidátní listinu
za neplatnou, vyhlásí to jeho předseda s udáním důvodů v Úředním listě republiky Československé.
(3)
Krajský volební výbor škrtne kandidáta, uvedeného na několika kandidátních listinách,
na té kandidátní listině, k níž nebyl připojen souhlas s kandidaturou vyhovující ustanovení
§ 14, odst. 4. Rovněž škrtne kandidáta, nepředloží-li zmocněnec včas (§ 15) prohlášení
kandidátovo, pokud jest ho třeba podle § 14, odst. 4. Nezmenší-li zmocněnec počet
kandidátů na počet odpovídající ustanovení § 14, odst. 3, škrtne krajský volební výbor
poslední nadpočetné kandidáty.
§ 17.
Řízení u ústředního volebního výboru.
(1)
Předseda krajského volebního výboru zašle ihned po jeho schůzi jeden stejnopis kandidátních
listin s prohlášením kandidátů a se zápisem o jednání volebního výboru předsedovi
ústředního volebního výboru. Ústřední volební výbor se sejde bez pozvání v 10 hodin
dopoledne 14. den před volbou v ministerstvu vnitra. Jednání ústředního volebního
výboru skončí nejpozději o 14. hodině následujícího dne. Předseda oznámí výsledek
řízení zúčastněným krajským volebním výborům a stranám.
(2)
Ústřední volební výbor se nejprve přesvědčí, zda krajské volební výbory odstranily
všechny formální vady v kandidátních listinách (§ 16), a shledané vady odstraní. Je-li
některý z kandidátů na několika kandidátních listinách a nedošlo-li k dohodě zástupců
zúčastněných stran (§ 5, odst. 1, věta třetí) ve schůzi ústředního volebního výboru,
škrtne předseda kandidáta tak, aby zůstal uveden jen na jedné kandidátní listině.
(3)
Má-li několik kandidátních listin stejné nebo nesnadno rozeznatelné označení, vyzve
předseda ústředního volebního výboru po zahájení schůze zástupce (§ 5, odst. 1, věta
třetí) těchto stran, aby nejpozději do 24 hodin je opravili. Neshodnou-li se strany
včas, upraví označení stran ústřední volební výbor.
(4)
Jsou-li kandidátní listiny, vydané pravděpodobně touže stranou, v různých volebních
krajích označeny odchylně, vyzve předseda po zahájení schůze její zástupce, aby do
24 hodin oznámili jednotné označení strany pro všechny volební kraje. Neučiní-li tak,
určí její označení ústřední volební výbor.
(5)
O pořadí kandidátních listin rozhodne los; losování provede osoba určená ústředním
volebním výborem. Podle takto zjištěného pořadí opatří se kandidátní listiny všech
stran příslušnými řadovými čísly arabskými.
§ 18.
Odvolání kandidatury.
(1)
Vzdá-li se kandidát kandidatury a předloží-li o tom předsedovi krajského volebního
výboru ověřeně podepsané prohlášení, což se však může státi nejpozději 5. den před
volbou, vyhlásí předseda odvolání kandidatury tak, aby vešlo co nejvíce ve veřejnou
známost.
(2)
Byla-li kandidatura odvolána až po schůzi ústředního volebního výboru (§ 17), zůstává
jméno kandidátovo na kandidátní listině, avšak při přikazování mandátů se k němu nepřihlíží.
§ 19.
Rozmnožení kandidátních listin a prázdných lístků.
(1)
Předseda krajského volebního výboru dá rozmnožiti tiskem platné kandidátní listiny,
na nichž buď uvedeno řadové číslo, označení strany a všichni kandidáti i jejich pořadí
(§ 14, odst. 2, § 17, odst. 5).
(2)
Každá kandidátní listina budiž rozmnožena zvláště ve formě hlasovacího lístku, a
to všechny listiny písmem téhož druhu a stejné velikosti, na papíru téže barvy a jakosti
a týchž rozměrů, a buďtež opatřeny na témže místě pečetí krajského volebního výboru.
Kandidátní listiny buďtež rozmnoženy v počtu převyšujícím nejméně o pětinu počet voličů
dotčeného volebního kraje.
(3)
Předseda krajského volebního výboru dá zároveň rozmnožiti prázdné hlasovací lístky,
označené v záhlaví slovy „Prázdný lístek“ a dole opatřené pečetí krajského volebního
výboru. Ostatní prázdná plocha jest přetržena dvěma čarami ve způsobu úhlopříčen.
Budou vydány na papíru téže barvy a jakosti a týchž rozměrů jako hlasovací lístky
a v počtu odpovídajícím ustanovení předchozího odstavce.
(4)
Rozmnožené kandidátní listiny (hlasovací lístky) a prázdné lístky zašle předseda
krajského volebního výboru předsedům místních národních výborů s vyzváním, aby je
dodali všem voličům.
(5)
Místní národní výbor dá ve svém obvodu dodati každému voliči do bytu hlasovací lístky
a prázdný lístek (§ 27), zaslané jemu předsedou krajského volebního výboru, a to v
obcích s více než 1000 voliči zapsanými ve stálých seznamech voličských nejpozději
3. den přede dnem volby a v ostatních obcích nejpozději 2. den přede dnem volby.
HLAVA TŘETÍ.
Volba.
§ 20.
Den volby.
(1)
Volba se koná v neděli od 8. hodiny ranní. Hodinu konečnou určí dohlédací orgán.
Ve volebních místech (§ 3, odst. 1) s počtem voličů do 500 trvá volba nejméně 6 hodin,
v ostatních volebních místech nejméně 8 hodin.
(2)
V den před volbou od 14. hodiny a v den volby až do uplynutí jedné hodiny po konečné
hodině volby jest zakázáno prodávati, čepovati nebo podávati nápoje obsahující alkohol.
§ 21.
Volební vyhláška.
(1)
Nejpozději 8. den přede dnem volby vyhlásí okresní národní výbor ve volebním místě
veřejnou vyhláškou a způsobem v místě obvyklým den, počáteční a konečnou hodinu, jakož
i místnosti volby s uvedením, která nebo které z nich jsou určeny pro osoby s voličskými
průkazy (§ 3, odst. 3).
(2)
Ve vyhlášce, která musí býti vyvěšena až do dne volby, buďtež voliči upozorněni,
že při volbě mají se vykázati, vzejdou-li pochybnosti o jejich totožnosti, úředním
listinným průkazem, osvědčujícím jejich totožnost (§ 22, odst. 4), nebo svědectvím
dvou voličů, nemá-li volič takových dokladů po ruce. Dále buďtež voliči ve vyhlášce
vyzváni, aby si osobně na určeném místě vyzvedli kandidátní listiny a po případě legitimační
lístky (§ 22), pokud nebyly včas dodány pro jakoukoli překážku, a při tom aby podle
potřeby předložili úřední listinný průkaz osvědčující jejich totožnost. Kromě toho
budiž ve vyhlášce uvedeno, které strany ve volebním kraji kandidují.
§ 22.
Legitimační lístky.
(1)
Ministr vnitra může určiti vyhláškou v Úředním listě republiky Československé obce,
zejména s větším počtem voličů, nebo obce, jež tvoří volební místo podle § 3, odst.
2, v nichž místní národní výbor je povinen každému voliči dodati zároveň s hlasovacími
lístky a prázdným lístkem též legitimační lístek.
(2)
V legitimačním lístku, který musí býti opatřen pečetí místního národního výboru,
buďtež uvedeny: pořadové číslo voličského seznamu, příjmení a jméno voličovo, den,
hodiny a místnost volební a podstatná ustanovení o volební povinnosti, o způsobu hlasování
a o trestech. Za ztracený nebo poškozený legitimační lístek vydá se voliči na průkaz
(odstavec 4) legitimační lístek jiný, zřetelně označený jako duplikát.
(3)
Nedodané legitimační lístky odevzdá místní národní výbor příslušnému obvodnímu volebnímu
výboru, u něhož může volič v den volby žádati vydání legitimačního lístku, předloží-li
podle potřeby úřední listinný průkaz o své totožnosti.
(4)
Volič, vzejdou-li pochybnosti o jeho totožnosti, vykáže se úředním listinným průkazem
osvědčujícím jeho totožnost (na př. občanskou legitimací, cestovním pasem, pracovním
průkazem, domovským listem, rodným, křestním listem) nebo svědectvím dvou voličů,
nemá-li volič takových dokladů po ruce.
§ 23.
Přístup do volební místnosti.
(1)
Do volební místnosti mají přístup kromě členů obvodního volebního výboru, pomocných
sil (§ 42), důvěrníků (§ 6) a zástupce dohlédacího úřadu (§ 41, odst. 5) pouze voličové,
kteří jsou zapsáni ve stálých seznamech voličských dotčeného obvodu nebo mají voličské
průkazy (§ 3, odst. 3). Jakmile volič odevzdal hlasovací lístek, má volební místnost
ihned opustiti.
(2)
Agitovati nebo zříditi agitační kancelář v budově, v níž jest volební místnost, není
dovoleno.
§ 24.
Hlasování.
(1)
Obvodní volební výbor dohlíží na správné odevzdávání hlasovacích lístků a bdí nad
udržováním pořádku ve volební místnosti. Členům volebního výboru není dovoleno opravovati
nebo doplňovati hlasovací lístky, byť i o to voličem byli požádáni. Odevzdání hlasovacího
lístku vyznačí členové volebního výboru v obou stejnopisech voličských seznamů, a
to v témže sloupci, jenž je určen pro vyznačení hlasování při této volbě.
(2)
Obvodní volební výbor po svém ustavení prohlédne před začátkem volby osudí. K volebnímu
osudí buď použito jedině takové schránky, kterou lze zámkem uzavříti a jež má dostatečně
velké rozměry.
(3)
Potom se přikročí k odevzdávání hlasů. Volič se dostaví s legitimačním lístkem a
se všemi hlasovacími lístky, které mu byly dodány. Když předstoupí před volební výbor,
oznámí své příjmení, jméno a byt. Zároveň předloží legitimační lístek, po případě
úřední listinný průkaz o své totožnosti podle § 22, odst. 4. Obvodní volební výbor
vezme od voliče legitimační lístek a zjistí, má-li volič všechny hlasovací lístky
a prázdný lístek, které podle § 19, odst. 5 mají býti dodány, neškrtané a neoznačené,
nesmí mu však měniti pořadí hlasovacích lístků, jak je přinesl. Za chybějící, škrtané
nebo jinak označené dodá mu jiné tak, aby volič měl všechny hlasovací lístky a prázdný
lístek. Dále mu vydá prázdnou obálku, opatřenou úředním razítkem. Všechny obálky buďtež
neprůhledné, stejné velikosti, jakosti a barvy a nesmějí míti žádného odlišného znamení.
(4)
Volič sám vloží hlasovací lístek do obálky v prostoru tak odděleném, aby nemohl býti
pozorován, a odloží kandidátní listiny, které mu zbyly, do zvláštní schránky, načež
před volebním výborem vhodí obálku do volebního osudí. Tímto způsobem odevzdají své
hlasy nejprve členové obvodního volebního výboru. Pak volí ostatní voličové postupně
tak, jak se do volební místnosti dostavili.
(5)
Nevidomí a ti, kdož pro tělesnou vadu nemohou sami hlasovací lístek odevzdati, vykonají
své volební právo v průvodu voliče, s nímž sdílejí společnou domácnost, anebo v průvodu
voliče, jejž si svobodně zvolili za průvodce. Průvodce odevzdá hlasovací lístek, po
případě průkaz svého zmocnitele; volební výbor zjistí dotazem, zvolil-li volič svobodně
svého průvodce, zná-li jeho jméno a příjmení, a zapíše tento způsob volby zvláště
v zápise o volbě.
§ 25.
Hlasování osob s voličskými průkazy.
(1)
Osoby s voličskými průkazy smějí odevzdati své hlasy pouze ve volebních místnostech
pro ně určených. Ustanovení § 24, odst. 4, věty druhé, zůstává nedotčeno.
(2)
Osoby, jimž byly vydány voličské průkazy, odevzdají obvodnímu volebnímu výboru voličské
průkazy a vykáží se o své totožnosti úředním dokladem (§ 22, odst. 4). Voličské průkazy
se připojí jako přílohy k zápisu o volbě (§ 31).
(3)
Osoby, které se zúčastnily volby na podkladě voličských průkazů, se zapíší do zvláštního
hlasovacího seznamu.
§ 26.
Námitky proti voličům.
(1)
Obvodní volební výbor rozhoduje o tom, má-li býti volič připuštěn, aby odevzdal hlasovací
lístek, jen tehdy, když jest pochybnost o jeho totožnosti.
(2)
Tuto námitku mohou podati členové dotčeného volebního obvodního výboru nebo důvěrníci
stran (§ 6) dotud, dokud hlasovací lístek občana, jehož právo se popírá, nebyl ještě
vložen do osudí. Rozhodnutí volebního výboru staniž se zpravidla dříve, než se připustí
další volič, aby odevzdal hlasovací lístek. Žádá-li volič, aby mohl předložiti doklady
o své totožnosti, může tak učiniti nejdéle před zakončením hlasování.
§ 27.
Obsah hlasovacích lístků a prázdné lístky.
(1)
Volič smí odevzdati kandidátní listinu kterékoli strany. Škrty, výhrady a jiné změny
nemají účinku.
(2)
Volič může odevzdati prázdný lístek (§ 19, odst. 3).
(3)
Počet odevzdaných prázdných lístků se vyznačí v zápise o volbě. O hlášení počtu odevzdaných
prázdných lístků platí obdobně ustanovení § 31, odst. 2 a § 32, odst. 1.
§ 28.
Přerušení volby.
Nastanou-li okolnosti, jež znemožňují zahájiti volební jednání, pokračovati v něm
nebo je ukončiti, může obvodní volební výbor prodloužiti dobu volební nebo provedení
voleb odročiti na pozdější hodinu. Opatřením takovým nesmí býti zkrácena celková doba
trvání volby podle § 20, odst. 1. Opatření takové buď ihned vyhlášeno veřejně způsobem
v místě obvyklým. Jde-li o přerušení volby již zahájené, buďtež volební spisy i volební
osudí s odevzdanými již hlasovacími lístky volebním výborem zapečetěny a neporušenost
pečetí protokolárně zjištěna při nově zahájené volbě.
§ 29.
Konec hlasování.
Když volební doba uplyne, uzavře se volební místnost. Odvolí však ještě všichni voličové,
kteří jsou ve volební místnosti nebo v čekárně, volebním výborem pro voliče určené,
nebo přímo před volební místností; nato prohlásí předseda volební komise hlasování
za skončené.
HLAVA ČTVRTÁ.
Zjištění a prohlášení výsledku volby.
§ 30.
Sčítání hlasů.
(1)
Když bylo hlasování skončeno, zůstanou ve volební místnosti kromě členů obvodního
volebního výboru, zástupce dohlédacího orgánu a pomocných sil jen důvěrníci volebních
stran. Volební výbor vyjme obálky s hlasovacími lístky z osudí, spočte úřední obálky
(§ 24, odst. 3) a srovná počet obálek se záznamy ve voličských seznamech. K neúředním
obálkám se nepřihlíží. Potom vyloučí lístky neplatné, rozdělí hlasovací lístky podle
volebních stran a zjistí volební výsledek dvojím písemným záznamem. Při tom má každý
člen volebního výboru právo nahlížeti do hlasovacích lístků.
(2)
Ve prospěch kandidátní listiny strany se počítají i takové hlasovací lístky, na nichž
jména kandidátů jsou škrtána nebo měněna.
(3)
Neplatné jsou hlasovací lístky, nejsou-li na tiskopise vydaném krajským volebním
výborem. Je-li v obálce několik kandidátních listin různých stran, jsou všechny hlasy
v této obálce neplatné. Rovněž jsou neplatné hlasovací lístky, které zní na neplatnou
kandidátní listinu (§ 16, odst. 2). Je-li v obálce několik kandidátních listin téže
strany nebo několik prázdných lístků, počítají se za hlas jeden. Je-li v obálce jedna
nebo několik kandidátních listin téže strany a jeden nebo několik prázdných lístků,
počítá se hlas ve prospěch strany, jejíž kandidátní listina byla odevzdána.
§ 31.
Zápis o volbě.
(1)
O výsledku volby sepíše se zápis ve dvojím stejnopise. Do něho se zaznamenají jména
členů volebního výboru, zástupce dohlédacího orgánu a důvěrníků, počátek, konec a
případné přerušení volby, veškerá usnesení volebního výboru se stručným odůvodněním,
jakož i důležitější okolnosti, týkající se průběhu voleb, a výsledek volby s udáním
součtu hlasů odevzdaných pro jednotlivé strany. V součtu buďtež uvedeny hlasy, uznané
za platné volebním výborem; součet hlasů neplatných budiž uveden zvláště.
(2)
V zápise budiž výslovně uvedeno, kolik voličů bylo k volbě oprávněno, kolik se volby
skutečně zúčastnilo, kolik bylo mužů a žen, a kolik z nich volilo na podkladě voličských
průkazů.
§ 32.
Oznámení výsledku volby.
(1)
Obvodní volební výbor odešle bez průtahu jeden stejnopis zápisu přímo předsedovi
krajského volebního výboru. Druhý stejnopis zápisu zašle okresnímu národnímu výboru
(ve městě statutárním, v Bratislavě a Košicích místnímu národnímu výboru), jemuž mimo
to oznámí výsledek hlasování telegraficky nebo telefonicky.
(2)
Ve volebním místě, v němž jest několik volebních místností, odevzdají obvodní volební
výbory zápisy onomu volebnímu výboru, v jehož obvodu jest hlavní budova místního národního
výboru, po případě úřad místního národního výboru větší obce (§ 3, odst. 2). Tento
obvodní volební výbor sestaví na podkladě volebních výsledků, zjištěných ostatními
obvodními volebními výbory, volební výsledek z celého volebního místa a oznámí jej
předsedovi krajského volebního výboru s jedním stejnopisem všech zápisů a okresnímu
národnímu výboru s druhým stejnopisem. Ustanovení odstavce 1, věty druhé platí obdobně.
(3)
Výsledek voleb v obvodu okresního národního výboru oznámí jeho předseda (ve městě
statutárním, v Bratislavě a Košicích předseda místního národního výboru) ihned telegraficky
nebo telefonicky a písemně ministerstvu vnitra a krajskému volebnímu výboru.
(4)
Hlasovací lístky, legitimační lístky, obálky a seznamy hlasovací, jakož i doklady
(§ 26) a voličské průkazy dá obvodní volební výbor do zvláštních obalů, zapečetí,
opatří nápisy a uloží u místního národního výboru.
§ 33.
Zjištění výsledku volby ve volebním kraji.
(1)
Krajský volební výbor sejde se ve svém sídle bez pozvání druhý den (v úterý) po volbě
o 10. hodině dopolední.
(2)
Podle zápisů došlých od obvodních volebních výborů a podle úředních zpráv okresních
národních výborů zjistí krajský volební výbor součet všech platných hlasů, odevzdaných
pro jednotlivé strany, a součet prázdných lístků.
(3)
Předseda krajského volebního výboru zašle ihned jeden stejnopis zápisu sepsaného
o jednání krajského volebního výboru, doložený zápisy a zprávami uvedenými v odstavci
2, přímo ministerstvu vnitra, jemuž obsah zápisu zároveň oznámí telegraficky.
§ 34.
Určení počtu poslanců volených ve volebních krajích.
(1)
Ústřední volební výbor přezkoumá zápisy a zprávy, došlé od krajských volebních výborů
(§ 33, odst. 3), a zjistí podle nich součet všech platných hlasů, odevzdaných pro
všechny strany v každém volebním kraji a v každé zemi.
(2)
Úhrnný počet platných hlasů, odevzdaných pro strany kandidující v té které zemi,
dělí počtem mandátů na tu kterou zemi podle § 2 připadajícím. Celé číslo takto vypočtěné
jest zemským mandátovým číslem.
(3)
Zemským mandátovým číslem dělí pak úhrnný počet platných hlasů odevzdaných v každém
z volebních krajů. Celé číslo takto vypočtěné jest počet mandátů, připadajících tomu
kterému z volebních krajů.
(4)
Nebyly-li takto obsazeny všechny mandáty, na tu kterou zemi připadající, přikáže
ústřední volební výbor tyto mandáty postupně v téže zemi volebním krajům, vykazujícím
největší zbytek. Při rovnosti zbytků rozhodne los.
§ 35.
První skrutinium.
(1)
Součet platných hlasů, odevzdaných pro všechny strany ve volebním kraji, se rozdělí
počtem mandátů, které se v dotčeném volebním kraji mají obsaditi (§ 34); celé číslo
dělením vyšlé beze zlomků jest číslem volebním.
(2)
Volebním číslem se dělí součet hlasů odevzdaných pro každou kandidátní listinu, načež
ústřední volební výbor přikáže každé straně tolik mandátů, kolikrát jest volební číslo
obsaženo v součtu hlasů pro stranu tu odevzdaných.
(3)
Z jednotlivých volebních stran obdrží mandáty straně přikázané kandidáti podle pořadí,
jak jsou uvedeni na kandidátní listině. Odchyluje-li se kandidátní listina tištěná
od kandidátní listiny podané u krajského volebního výboru, platí obsah i pořadí této
kandidátní listiny. Nejmenovala-li některá strana tolik kandidátů, kolik mandátů jí
podle výsledku prvého skrutinia přísluší, obdrží jen tolik mandátů, kolik osob kandidovala.
§ 36.
Druhé skrutinium.
(1)
Všechny mandáty, jež postupem uvedeným v § 35 zůstaly v zemi České, Moravskoslezské
a na Slovensku neobsazeny, obsadí ústřední volební výbor v druhém skrutiniu pro každou
zemi zvláště.
(2)
Nejpozději před zahájením druhého skrutinia odevzdají členové ústředního volebního
výboru jeho předsedovi kandidátní listiny svých stran pro každou zemi zvláště; tyto
kandidátní listiny mohou obsahovati v libovolném počtu jména kandidátů, avšak jen
těch, kteří těmito stranami byli kandidováni v některém volebním kraji a nebyli zvoleni
při prvém skrutiniu. Jména kandidátů buďtež seřaděna a označena arabskými číslicemi.
Po odevzdání kandidátních listin nesmějí býti tyto listiny ani jejich pořad měněny.
(3)
Ústřední volební výbor sečte všechny zbytky hlasů ze země České, Moravskoslezské
a ze Slovenska. Součet zbytků hlasů z každé země dělí počtem mandátů, které se mají
obsaditi v druhém skrutiniu v té které zemi, zvětšeným o jednu. Celé číslo beze zlomku
dělením vyšlé je zemským číslem volebním. Nato přikáže každé straně v zemi České,
Moravskoslezské a na Slovensku tolik mandátů, kolikrát je zemské volební číslo obsaženo
v součtu zbytků hlasů pro stranu tu vykázaných ze všech volebních krajů v té které
zemi.
(4)
Bylo-li obsazeno o jeden mandát více, než se mělo obsaditi, odečte se přebývající
mandát té straně, která vykázala nejmenší zbytek dělení při druhém skrutiniu, při
stejném zbytku menší počet hlasů ve všech volebních krajích, v nichž podala platnou
kandidátní listinu, je-li i počet hlasů stejný, rozhodne los.
(5)
Nebyly-li obsazeny všechny mandáty způsobem stanoveným v odstavci 3 nebo proto, že
strana ohlásila méně kandidátů, než kolik mandátů na ni připadá, přikáže ústřední
volební výbor tyto mandáty postupně těm stranám, jež podaly platné kandidátní listiny
(§ 14) v zemi České, Moravskoslezské nebo na Slovensku jako dotčená strana a jež vykazují
největší zbytek dělení. Při rovnosti zbytků se přikáže mandát straně, jež má větší
součet zbytků ve druhém skrutiniu. Jsou-li tyto součty zbytků stejné, přikáže se mandát
straně, jež obdržela v téže zemi více hlasů; je-li počet stejný, rozhodne los.
(6)
Z jednotlivých stran jsou zvoleni ve druhém skrutiniu za poslance podle počtu mandátů
na stranu připadlých kandidáti podle pořadí, jak jsou uvedeni na kandidátní listině
zmíněné v odstavci 2. Kandidáti, kteří při prvém i druhém skrutiniu vyšli naprázdno,
jsou náhradníky (§ 38).
§ 37.
Zápis a vyhláška volební.
(1)
V zápise o jednání ústředního volebního výboru buď uvedeno, kteří kandidáti při prvém
a druhém skrutiniu byli prohlášeni za zvolené poslance a kteří jsou náhradníky.
(2)
Výsledek skrutinia se ihned vyhlásí.
(3)
Ministerstvo vnitra vydá zvoleným poslancům osvědčení, které zvoleného opravňuje
vstoupiti do ústavodárného Národního shromáždění a účastniti se jeho jednání. Toto
oprávnění pomíjí, byla-li jeho volba prohlášena za neplatnou příslušným orgánem (§
39).
§ 38.
Nastupování náhradníků.
(1)
Uprázdní-li se mandát, nastupuje náhradník téže strany podle pořadí, v jakém byl
uveden na kandidátní listině téhož volebního kraje, v němž byl kandidován poslanec,
jehož mandát se uprázdnil. Není-li takového, nastupuje náhradník téže strany podle
pořadí, v jakém byl uveden na kandidátní listině pro druhé skrutinium.
(2)
Není-li náhradníka téže strany, zůstane mandát uprázdněn až do konce volebního období.
(3)
Náhradníka povolá ministerstvo vnitra, které vydá povolanému osvědčení, opravňující
ke vstupu do ústavodárného Národního shromáždění (§ 37, odst. 3).
§ 39.
Pozbytí mandátu ztrátou volitelnosti.
Ztratil-li člen ústavodárného Národního shromáždění po volbě volitelnost, pozbývá
mandátu. O ztrátě mandátu rozhodne do šesti neděl ode dne, kdy došlo oznámení ministerstva
vnitra, ústavodárné Národní shromáždění, navrhne-li to aspoň dvoutřetinová většina
všech členů výboru ověřovacího (čl. 10 ústavního zákona ze dne 11. dubna 1946, č.
65 Sb., o ústavodárném Národním shromáždění). Při jednání tohoto výboru jest užíti
obdobně předpisů platných pro jednání volebního soudu. K platnosti usnesení ústavodárného
Národního shromáždění o ztrátě mandátu je třeba dvoutřetinové většiny všech jeho členů.
HLAVA PÁTÁ.
Ustanovení trestní.
§ 40
Nejde-li o čin přísněji trestný, trestá se:
I.
pro přečin tuhým vězením od jednoho do šesti měsíců:
1.
kdo odnímá voliči bez jeho výslovného souhlasu hlasovací lístek nebo prázdný lístek
nebo škrtá-li mu v těchto listinách;
2.
kdo mění protiprávně stálé seznamy voličské, vyložené podle § 13;
3.
kdo vydá obvodnímu volebnímu výboru nestejné hlasovací obálky nebo neodvede volebnímu
výboru nedoručené legitimační lístky;
4.
kdo nešetří zákazu o výčepu, prodeji a podávání nápojů obsahujících alkohol;
5.
kdo úmyslně nebo z hrubé nedbalosti nesplní řádně povinnost uloženou v § 2, odst.
2;
6.
předseda krajského volebního výboru nebo jiná osoba k tomu určená, odepře-li přijmouti
kandidátní listinu a vyhověti i jinak povinnostem uvedeným v § 14, odst. 1;
7.
předseda krajského volebního výboru nebo jiný veřejný funkcionář nebo veřejný zaměstnanec,
který úmyslně nebo z hrubé nedbalosti dá rozmnožiti nebo dodati nesprávné kandidátní
listiny.
Pokus je trestný;
II. pro přestupek soudem vězením do tří měsíců nebo trestem na penězích do 50.000
Kčs:
1.
kdo se snaží proti ustanovení § 8 vykonati volební právo ve více než jedné obci;
2.
kdo odepře oprávněné osobě vydati hlasovací lístek nebo legitimační lístek;
3.
kdo nedá svým zaměstnancům nebo podřízeným prázdno k výkonu volebního práva;
4.
kdo protiprávně zabraňuje nebo znemožňuje nahlížeti do voličských seznamů a činiti
si opisy nebo výpisy;
5.
kdo nezachová úmyslně lhůtu, jejíž zachování je tímto zákonem stanoveno;
6.
kdo jsa k tomu povinen nevyloží včas voličské seznamy;
III. pro přestupek stíhaný okresním národním výborem (v Bratislavě a Košicích příslušným
oblastním velitelstvím Národní bezpečnosti) vězením (uzamčením) do jednoho měsíce
nebo pokutou do 10.000 Kčs:
1.
kdo agituje v budově, v níž jest volební místnost, nebo v takové budově zřídí volební
kancelář;
2.
kdo se nezúčastní volby bez omluvného důvodu;
3.
kdo kandiduje vědomě na několika kandidátních listinách;
4.
kdo nesplní povinnosti stanovené v § 46;
5.
kdo vykoná volební právo, ač bylo pravoplatně rozhodnuto, že není státním občanem
Československé republiky, nebo ač je si vědom, že v den vyložení voličských seznamů,
jež jsou podkladem pro volbu, nepřekročil 18. rok věku;
6.
člen volebního orgánu, který poruší povinnosti uložené tímto zákonem.
Byla-li uložena pokuta, budiž pro případ její nedobytnosti vyměřen náhradní trest
vězení (uzamčení) podle míry zavinění v mezích sazby trestu na svobodě na čin stanovené.
HLAVA ŠESTÁ.
Ustanovení společná.
§ 41.
Dohlédací orgán.
(1)
Dohlédacím orgánem ve smyslu ustanovení tohoto zákona se rozumí ve statutárních městech
zemský národní výbor, v Bratislavě a Košicích pověřenectvo vnitra a v ostatních obcích
okresní národní výbor, v jehož obvodu je sídlo dotčeného volebního výboru nebo podřízeného
národního výboru.
(2)
Dohlédací orgán bdí nad řádným a včasným prováděním všech úředních úkonů tímto zákonem
uložených podřízeným národním výborům nebo příslušným volebním výborům. Shledá-li
nedbalost nebo nesprávnost, může, zachovávaje pravomoc volebních výborů, úkon zcela
nebo zčásti dáti provésti vlastními orgány na náklad obce. Obec má pak právo postihu
na svých příslušných orgánech. Obdobné dohlédací právo náleží ministerstvu vnitra.
(3)
Nejmenuje-li nebo nenavrhne-li politická strana včas členy volebních výborů nebo
jejich náhradníky, přechází toto právo na dohlédací orgán nebo na zástupce jím určeného.
(4)
Nesejde-li se volební výbor včas v počtu usnášení schopném nebo stane-li se nezpůsobilým
k usnášení, má úřední jednání provésti jeho předseda, nebo nedošlo-li k ustavení volebního
výboru, předseda národního výboru, v jehož obvodu má volební výbor sídlo, nebo jím
určený zástupce, a pokud jde o ústřední volební výbor, ministr vnitra. V takovém případě
buďtež přibráni k jednání důvěrníci podle možnosti za každou politickou stranu, jež
jest nebo má býti v dotčeném volebním výboru zastoupena.
(5)
Dohlédací orgán (úřad) může vyslati k volbě svého zástupce, aby dohlédl na správné
provádění volby. Totéž oprávnění přísluší též ministru vnitra, na Slovensku též pověřenci
vnitra.
§ 42.
Opatření pomocných prostředků.
(1)
Všechny pomocné prostředky (zejména volební místnosti a všechny potřeby pro ně, úřední
obálky a pracovní síly) opatří pro obvodní volební výbory místní národní výbor, v
jehož obvodu jsou zřízeny, na náklad obce.
(2)
Neučiní-li potřebná opatření příslušný místní národní výbor, jest předseda obvodního
volebního výboru oprávněn učiniti vhodné opatření na náklad obce. Ustanovení § 41,
odst. 2 zůstává nedotčeno.
(3)
Pro krajský volební výbor opatří všechny pomocné prostředky okresní národní výbor,
v jehož obvodu je sídlo dotčeného volebního výboru, a pro ústřední volební výbor ministerstvo
vnitra.
§ 43.
Volební náklady hrazené státem.
(1)
Náklady spojené s rozmnožením kandidátních listin a vyhotovením prázdných lístků
hradí stát.
(2)
Z prostředků státních se uhradí též náklady podle § 42, odst. 3.
(3)
Státní správa dodá zdarma výtisky vyhlášek, zápisů volebních výborů, hlasovacích
seznamů a jiných potřebných tiskopisů, jejichž vzorce stanoví ministerstvo vnitra.
§ 44.
Osvobození od poplatků.
Veškerá podání, zápisy (protokoly) pořízené podle tohoto zákona a jejich přílohy jsou
prosty poplatků.
§ 45.
Spolupůsobení veřejných úřadů a orgánů.
Všechny veřejné úřady, orgány, ústavy a podniky jsou povinny spolupůsobiti při provádění
tohoto zákona.
§ 46.
Povinnosti knihtiskařů.
Osoby provozující živnost knihtiskařskou nebo v ní činné jsou povinny vyhověti příkazům
krajského volebního výboru a všech ostatních orgánů v mezích jejich působnosti, aby
kandidátní listiny, prázdné lístky, legitimační lístky, voličské průkazy a všechny
ostatní potřebné úřední tisky byly včas a správně rozmnoženy.
HLAVA SEDMÁ.
Ustanovení závěrečná.
§ 47.
Opatření k dodatečnému provedení voleb.
Nedošlo-li z jakýchkoli důvodů v některém volebním kraji k řádnému provedení voleb
podle tohoto zákona zcela nebo zčásti, může vláda nejpozději do týdne po vyhlášení
výsledku volby učiniti potřebná opatření, aby volby byly dodatečně nebo znovu provedeny,
při čemž může nařízením v nezbytných případech zkrátiti lhůty předepsané ve volebním
řízení.
§ 48.
Zrušení dosavadních předpisů.
Ustanovení dosud platných předpisů, které odporují tomuto zákonu, se ruší. Zejména
se zrušuje zákon ze dne 29. února 1920, č. 123 Sb., kterým vydává se řád volení do
poslanecké sněmovny, ve znění zákona ze dne 15. října 1925, č. 205 Sb., a zákona ze
dne 11. dubna 1935, č. 58 Sb.
§ 49.
Úprava podrobností řízení.
(1)
Další podrobnosti volebního řízení mohou býti upraveny vládním nařízením. Vydá-li
ministr vnitra v mezích své působnosti směrnice o provádění tohoto zákona, uveřejní
je v Úředním listě republiky Československé.
(2)
Na opatření, která učinil ministr vnitra k přípravě provedení tohoto zákona již v
době před počátkem jeho účinnosti a pokud neodporují zákonu, se hledí tak, jako by
byla učiněna za jeho účinnosti.
§ 50.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr vnitra v dohodě se
zúčastněnými členy vlády.
Dr. Beneš v. r.
Fierlinger v. r.
Nosek v. r.
Fierlinger v. r.
Nosek v. r.
Příloha k zákonu č. 67/1946 Sb.
Volební kraje pro volbu do ústavodárného Národního shromáždění.
Volební kraj prvý
se sídlem krajského volebního výboru v Praze; volební kraj tvoří Hlavní město Praha.
Volební kraj druhý
se sídlem krajského volebního výboru v Kladně; volební kraj tvoří správní okresy:
Kladno, Kralupy nad Vltavou, Louny, Rakovník, Roudnice nad Labem, Slaný a Žatec.
Volební kraj třetí
se sídlem krajského volebního výboru v Mladé Boleslavi; volební kraj tvoří správní
okresy:
Mladá Boleslav, Dubá, Mnichovo Hradiště, Jičín, Mělník, Nymburk a Poděbrady.
Volební kraj čtvrtý
se sídlem krajského volebního výboru v sídle okresního národního výboru Praha-venkov-jih;
volební kraj tvoří správní okresy:
Beroun, Brandýs nad Labem, Český Brod, Hořovice, Jílové, Praha-venkov-jih, Praha-venkov-sever,
Příbram a Říčany.
Volební kraj pátý
se sídlem krajského volebního výboru v Plzni; volební kraj tvoří statutární město
Plzeň a správní okresy:
Blatná, Domažlice, Klatovy, Kralovice, Planá, Plzeň-venkov, Přeštice, Rokycany, Tachov,
Horšovský Týn, Stříbro a Sušice.
Volební kraj šestý
se sídlem krajského volebního výboru v Karlových Varech; volební kraj tvoří správní
okresy:
Aš, Falknov nad Ohří, Cheb, Jáchymov, Kadaň, Kraslice, Mariánské Lázně, Loket, Nejdek,
Podbořany, Teplá, Karlovy Vary, Vejprty a Žlutice.
Volební kraj sedmý
se sídlem krajského volebního výboru v Ústí nad Labem; volební kraj tvoří správní
okresy:
Bílina, Děčín, Duchcov, Chomutov, Litoměřice, Most, Teplice-Šanov a Ústí nad Labem.
Volební kraj osmý
se sídlem krajského volebního výboru v Liberci; volební kraj tvoří statutární město
Liberec a správní okresy:
Frýdlant, Jablonec nad Nisou, Jablonné v Podještědí, Jilemnice, Liberec-venkov, Česká
Lípa, Rumburk, Semily, Šluknov, Turnov a Varnsdorf.
Volební kraj devátý
se sídlem krajského volebního výboru v Hradci Králové; volební kraj tvoří správní
okresy:
Broumov, Nový Bydžov, Dobruška, Dvůr Králové nad Labem, Hořice, Hradec Králové, Jaroměř,
Náchod, Nová Paka, Rychnov nad Kněžnou, Trutnov a Vrchlabí.
Volební kraj desátý
se sídlem krajského volebního výboru v Pardubicích; volební kraj tvoří správní okresy:
Chrudim, Litomyšl, Vysoké Mýto, Pardubice, Polička, Ústí nad Orlicí a Žamberk.
Volební kraj jedenáctý
se sídlem krajského volebního výboru v Havlíčkově Brodě; volební kraj tvoří správní
okresy:
Havlíčkův Brod, Čáslav, Kutná Hora, Humpolec, Chotěboř, Kolín a Ledeč nad Sázavou.
Volební kraj dvanáctý
se sídlem krajského volebního výboru v Táboře; volební kraj tvoří správní okresy:
Benešov, Kamenice nad Lipou, Milevsko, Pelhřimov, Sedlčany, Tábor a Vlašim.
Volební kraj třináctý
se sídlem krajského volebního výboru v Českých Budějovicích; volební kraj tvoří správní
okresy:
České Budějovice, Jindřichův Hradec, Kaplice, Český Krumlov, Písek, Prachatice, Strakonice,
Třeboň a Týn nad Vltavou.
Volební kraj čtrnáctý
se sídlem krajského volebního výboru v Jihlavě; volební kraj tvoří správní okresy:
Moravské Budějovice, Dačice, Jihlava, Moravský Krumlov, Velké Meziříčí, Třebíč a Znojmo.
Volební kraj patnáctý
se sídlem krajského volebního výboru v Brně; volební kraj tvoří statutární město Brno
a správní okresy:
Boskovice, Brno-venkov, Hustopeče, Nové Město na Moravě, Mikulov, Tišnov, Moravská
Třebová a Vyškov.
Volební kraj šestnáctý
se sídlem krajského volebního výboru v Olomouci; volební kraj tvoří statutární město
Olomouc a správní okresy:
Moravský Beroun, Holešov, Hranice, Kroměříž, Litovel, Olomouc-venkov, Prostějov, Přerov,
Rýmařov, Šternberk, Šumperk a Zábřeh.
Volební kraj sedmnáctý
se sídlem krajského volebního výboru ve Zlíně; volební kraj tvoří správní okresy:
Uherský Brod, Hodonín, Uherské Hradiště, Kyjov a Zlín.
Volební kraj osmnáctý
se sídlem krajského volebního výboru v Moravské Ostravě; volební kraj tvoří statutární
město Moravská Ostrava a správní okresy:
Fryštát, Nový Jičín, Valašské Meziříčí, Místek, Český Těšín a Vsetín.
Volební kraj devatenáctý
se sídlem krajského volebního výboru v Opavě; volební kraj tvoří statutární město
Opava a správní okresy:
Bílovec, Bruntál, Frývaldov, Hlučín, Krnov a Opava-venkov.
Volební kraj dvacátý
se sídlem krajského volebního výboru v Bratislavě; volební kraj tvoří správní okresy:
Bratislava-mesto, Bratislava-vidiek, Stará Ďala, Galanta, Komárno, Malacky, Modra,
Dunajská Streda, Šaľa, Šamorín a Nové Zámky.
Volební kraj dvacátý první
se sídlem krajského volebního výboru v Trnavě; volební kraj tvoří správní okresy:
Hlohovec, Nové Mesto nad Váhom, Myjava, Piešťany, Senica, Skalica a Trnava.
Volební kraj dvacátý druhý
se sídlem krajského volebního výboru v Trenčíně; volební kraj tvoří správní okresy:
Bánovce nad Bebravou, Ilava, Prievidza, Púchov, Topoľčany a Trenčín.
Volební kraj dvacátý třetí
se sídlem krajského volebního výboru v Nitře; volební kraj tvoří správní okresy:
Nová Baňa, Kremnica, Krupina, Levice, Zlaté Moravce, Nitra, Parkan, Vráble a Želiezovce.
Volební kraj dvacátý čtvrtý
se sídlem krajského volebního výboru v Žilině; volební kraj tvoří správní okresy:
Povážska Bystrica, Veľká Bytča, Čadca, Turčianský Svätý Martin, Kysucké Nové Mesto
a Žilina.
Volební kraj dvacátý pátý
se sídlem krajského volebního výboru v Liptovském Sv. Mikuláši; volební kraj tvoří
správní okresy:
Kežmarok, Dolný Kubín, Levoča, Liptovský Svätý Mikuláš, Námestovo, Poprad, Rožňava,
Ružomberok, Trstená, Spišská Nová Ves a Spišská Stará Ves.
Volební kraj dvacátý šestý
se sídlem krajského volebního výboru v Banské Bystrici; volební kraj tvoří správní
okresy:
Brezno nad Hronom, Banská Bystrica, Feledince, Modrý Kameň, Lučenec, Revúca, Rimavská
Sobota, Tornaľa, Banská Štiavnica a Zvolen.
Volební kraj dvacátý sedmý
se sídlem krajského volebního výboru v Prešově; volební kraj tvoří správní okresy:
Bardejov, Giraltovce, Stará Ľubovňa, Prešov, Sabinov, Stropkov, Svidník a Vranov.
Volební kraj dvacátý osmý
se sídlem krajského volebního výboru v Košicích; volební kraj tvoří správní okresy:
Gelnica, Humenné, Kráľovský Chlumec, Veľké Kapušany, Košice-mesto, Košice-vidiek,
Medzilaborce, Michalovce, Moldava nad Bodvou, Snina, Sobrance a Trebišov.