109/1947 Zb.

Dani ze mzdy podléhají fysické osoby veškerou svou mzdou, plynoucí z tuzemska (nadále nazývané „příjemci“), bez ohledu na to, mají-li v tuzemsku bydliště.

Předmětem daně jest mzda.

Mzdou podle tohoto zákona jsou:

Požitky (příjmy) plynoucími příjemci z pracovního poměru jsou zejména:

Požitky uvedené v odstavcích 2 a 3 jsou mzdou bez rozdílu, zda jsou vypláceny v penězích nebo v přírodninách. Požitky v přírodninách ocení plátce hodnotami, které jsou podkladem pro výpočet pojistného v nemocenském pojištění. Není-li tu takového podkladu pro ohodnocení, započtou se podle běžných místních cen.

Mzdou podrobenou dani nejsou požitky, které jsou náhradou skutečných služebních výdajů. Je-li mzda určena též z části na úhradu výdajů vyžadovaných službou, odečte se od ní služební náklad skutečně z ní zapravený. Ministr financí stanoví, které požitky jest pokládati za náhradu služebních výdajů po případě je stanoví paušálem.

Od daně ze mzdy jsou osvobozeny:

Vláda může usnesením z důvodů zvláštního zřetele hodných všeobecně osvoboditi některé druhy nebo části mezd od daně ze mzdy.

Každý, kdo vyplácí dani podrobenou mzdu (nadále nazýván „plátce“), jest povinen při její výplatě srážeti daň ze mzdy a odváděti ji státní pokladně.

Mzdou srážce podléhající se rozumí dani podrobená hrubá mzda, počítajíc v to požitky v přírodninách, bez jakýchkoliv srážek.

Daň ze mzdy se sráží v době, kdy se vyplácí nebo připisuje k dobru mzda, bez ohledu na to, za kterou dobu se vyplácí.

Daň ze mzdy se vybírá při výplatách v týdenních a měsíčních mzdových obdobích částkami stanovenými v tabulce daně ze mzdy připojené k tomuto zákonu.

Ministerstvo financí může vydati tabulky daně ze mzdy i pro jiná než týdenní a měsíční mzdová období, přepočtené z tabulky připojené k tomuto zákonu.

Je-li mzda vyplácena za dobu kratší než pravidelné mzdové období (na př. při nastoupení nebo skončení pracovního poměru), nutno daň vypočítati tak, že srážka za každý pracovní den bude činiti jednu šestinu daňových částek, uvedených v tabulce pro týdenní mzdové období.

Příjemcům aspoň s jedním příslušníkem domácnosti (§ 8, odst. 1) se poskytne při srážce daně ze mzdy sleva ve výši stanovené v odstavcích 2 a 3.

Sleva na příslušníky domácnosti uvedené v § 8, odst. 1, písm. a) a b) se poskytne tím způsobem, že se od dani podrobené mzdy odečte:

Sleva na příslušníky domácnosti uvedené v § 8, odst. 1, písm. c) a d) se poskytne tím způsobem, že se od dani podrobené mzdy odečte za každého z těchto příslušníků domácnosti při týdenním mzdovém období po 116 Kčs a při měsíčním mzdovém období po 500 Kčs.

U příjemců, kteří jsou vdovci (vdovy) nebo osoby rozloučené, rozvedené nebo trvale nežijící s manželem (manželkou) ve společné domácnosti a mají alespoň jedno dítě (vnuka, pastorka, schovance) jako příslušníka domácnosti, zvýší se sleva příslušející podle odstavce 2 při týdenním mzdovém období o částku 116 Kčs a při měsíčním mzdovém období o částku 500 Kčs. Totéž platí pro svobodné příjemce, kteří mají jako příslušníka domácnosti alespoň jedno nemanželské dítě.

Vdané příjemkyni (družce), která žije s manželem (druhem) ve společné domácnosti, nepříslušejí slevy uvedené v odstavcích 2 a 3; od její dani podrobené mzdy bude odečtena při týdenním mzdovém období částka 116 Kčs a při měsíčním mzdovém období částka 500 Kčs.

Na žádost obou manželů (druha a družky) povolí berní správa, příslušná podle příjemcova bydliště, aby příjemkyni, která žije s manželem (druhem) ve společné domácnosti, byla místo slevy stanovené v odstavci 5 poskytnuta sleva podle ustanovení odstavců 2 a 3; v tomto případě bude jejímu manželovi (druhu) poskytnuta pouze sleva stanovená v odstavci 5.

Příjemcům, kteří vychovali alespoň dvě děti, t. j. měli je v zaopatření (§ 8, odst. 3) alespoň do jejich čtrnáctého roku, bude úhrnem odečtena při týdenním mzdovém období částka 116 Kčs a při měsíčním mzdovém období částka 500 Kčs, nemají-li nárok na odečtení téže nebo vyšší částky podle předchozích odstavců. Omezení do čtrnáctého roku neplatí, jestliže se děti staly přímými obětmi národní, politické nebo rasové persekuce.

Při jiných než týdenních nebo měsíčních mzdových obdobích činí odčitatelná částka příslušný násobek nebo díl částek shora uvedených.

Pro povolení shora uvedených slev jest rozhodný stav na počátku mzdového období. Narodí-li se však příjemci během mzdového období dítě, poskytne se příjemci na ně sleva již pro mzdové období, v němž se dítě narodilo.

Příslušníky domácnosti jsou:

Osoby uvedené v odstavci 1, písm. a) žijí s příjemcem ve spotřebním společenství, hradí-li se jejich životní potřeby v rámci domácnosti a převážně z prostředků domácnosti. Spotřební společenství není vyloučeno přechodným pobytem příslušníka domácnosti mimo domácnost.

Osoby uvedené v odstavci 1, písm. b) až d) jsou v příjemcově zaopatření, poskytuje-li nebo hradí-li jim příjemce převážně byt, stravu a ošacení. O zaopatření nejde, mají-li tyto osoby vlastní příjmy, postačující k jejich výživě. Táž osoba může býti uznána za příslušníka domácnosti pouze jednoho příjemce, a to toho, který hradí větší část výloh zaopatření.

Při srážce daně ze mzdy bude na žádost poskytnuta úleva na dani ze mzdy ve výši stanovené v odstavci 2 těmto příjemcům, pokud jejich hrubá roční mzda nepřesahuje 150.000 Kčs, a to:

Úleva se poskytne tím způsobem, že se u příjemců uvedených v odstavci 1, písm. a) až c) odečte od dani podrobené mzdy při stupni invalidity od 20% až do 44% včetně při týdenním mzdovém období částka 116 Kčs a při měsíčním mzdovém období částka 500 Kčs a při stupni invalidity přes 44% při týdenním mzdovém období částka 231 Kčs a při měsíčním mzdovém období částka 1.000 Kčs. Při tom se předpokládá, že stupeň invalidity u invalidů požívajících důchody z veřejnoprávního důchodového pojištění přesahuje 44%. U příjemců uvedených v odstavci 1, písm. d) se odečte od dani podrobené mzdy při týdenním mzdovém období částka 116 Kčs a při měsíčním mzdovém období částka 500 Kčs. Při jiných než týdenních a měsíčních mzdových obdobích činí úleva příslušný násobek nebo díl uvedených částek.

O žádosti za přiznání této úlevy rozhoduje berní správa příslušná podle příjemcova bydliště. Uplatňuje-li příjemce proti plátci poskytnutí úlevy, jest povinen předložiti mu potvrzení zmíněné berní správy o rozsahu povolené úlevy.

Úleva se poskytne nejdříve ve mzdovém období následujícím po předložení potvrzení berní správy.

Pro zvláštní poměry, které jsou uvedeny v odstavci 3 a které nebyly při srážce daně důvodem pro poskytnutí slevy na příslušníky domácnosti podle § 7 nebo na povolení daňové úlevy podle § 9, povolí berní správa příslušná podle příjemcova bydliště, příjemci přiměřenou slevu z daně sražené v roce, v němž se tyto poměry vyskytly. Slevenou daň vrátí berní správa jako přeplatek.

Sleva bude poskytnuta na žádost, kterou nutno podati do konce února roku, následujícího po roce, v němž zvláštní poměry vznikly nebo trvaly.

Za zvláštní poměry zmíněné v odstavci 1 dlužno pokládati alimentační plnění, k němuž je příjemce právně zavázán, podporování nemajetných příbuzných v linii vzestupné nebo sestupné, nebo v linii pobočné do třetího stupně a nemajetných osob sešvakřených až do druhého stupně, nákladné léčení příjemce a příslušníků jeho domácnosti a živelní pohromy.

Ministr financí vydá směrnice pro stanovení přiměřené slevy.

Daň ze mzdy se nesráží, nepřesahuje-li dani podrobená mzda, po případě po odečtení částek stanovených v §§ 7 a 9, při týdenních mzdových obdobích 369 Kčs nebo při měsíčních mzdových obdobích 1.600 Kčs.

Při jiných než týdenních a měsíčních mzdových obdobích činí hranice mzdy, do které se daň nesráží, příslušný díl nebo násobek částek uvedených v odstavci 1.

Jednorázovou mzdou se rozumí část mzdy, která je vyplácena nepravidelně vedle běžné mzdy (na př. dani podrobená část darů, jednorázové přídavky a pod.).

Z jednorázové mzdy vypočte plátce daňovou srážku tím způsobem, že zjistí, jaká mzda bude pravděpodobně vyplacena příjemci za celý rok, a to včetně vyplácené mzdy po případě již vyplacených jednorázových mezd. Z tohoto základu vypočte plátce celoroční daň a odečte od ní celoroční daň, která by připadala na tento základ, ale zmenšený o právě vyplácenou jednorázovou mzdu. Zbytek srazí plátce při výplatě jednorázové mzdy.

Ze záloh a jiných zatímních plateb na mzdu za delší dobu než za obvyklé mzdové období se vypočte daňová srážka, která by vyplývala, kdyby záloha nebo platba byla vyplacena v příslušných pravidelných mzdových obdobích. Zálohy a jiné zatímní platby vyplacené na mzdu téhož mzdového období se připočtou k částce, jež bude vyplacena za toto období. Ze záloh, jež mají povahu zápůjčky, se daň nesráží.

Doplatky k výplatám za uplynulá mzdová období téhož roku se připočtou k výplatám za ta mzdová období, za něž se vyplácejí, daň se vypočte z tohoto součtu a z doplatku za každé mzdové období srazí se rozdíl mezi takto vypočtenou daní a daní, jež byla v dotyčném mzdovém období sražena. Z doplatků za dřívější kalendářní léta se vypočte daňová srážka způsobem uvedeným v odstavci 2.

Plátce jest povinen u příjemců, kterým vyplácel mzdu po celý rok, vypočítati při poslední výplatě v kalendářním roce, jaká celoroční daň připadá na mzdu v témž roce vyplacenou; při tom odečte od celoroční mzdy podrobené dani součet částek, jež měly býti v jednotlivých mzdových obdobích odečteny podle §§ 7 a 9. S takto vypočtenou celoroční daní porovná daň, kterou v témže roce příjemci skutečně srazil. O částku, o kterou srazil více než kolik činí vypočtená celoroční daň, srazí příjemci při výplatě mzdy méně, po případě ji příjemci vrátí, činí-li alespoň 20 Kčs, a odvede o ni při příštích odvodech daně méně.

Byl-li příjemce zaměstnán u více plátců, provede plátce výše uvedený výpočet pouze, předloží-li mu příjemce potvrzení předchozích plátců o výši vyplacených mezd a provedených srážek daně, avšak pouze za dobu, po kterou příjemce pobíral mzdu.

Ministerstvo financí vydá tabulku daně ze mzdy přepočtené na rok.

Srážkou vykonanou řádně podle ustanovení §§ 6, 7, 9, 12 a 13 jest daňové povinnosti, pokud jde o mzdu podrobenou dani ze mzdy, učiněno zadost, vyjímajíc případy, uvedené v odstavci 3.

Nebyla-li srážka daně ze mzdy provedena buď vůbec nebo nebyla-li provedena řádně, předpíše vyměřovací úřad příslušný podle příjemcova bydliště dodatečně příjemci příslušnou částku k přímému placení.

Byla-li témuž příjemci v kalendářním roce vyplácena mzda zároveň různými plátci, předepíše se daň ze mzdy příjemci částkou, rovnající se úhrnu srážek podle ustanovení §§ 6 až 9, které by se byly vykonaly, kdyby tu byl jediný plátce. Daňové částky, které plátci srazili, se od ní odečtou.

V případech uvedených v odstavci 3 jest příjemce povinen oznámiti do konce února následujícího roku vyměřovacímu úřadu, v jehož obvodu měl 31. prosince uplynulého roku bydliště, jména a sídla všech plátců, výši vyplacených mezd a sražené daně na tiskopise, jehož vzor vydá ministerstvo financí.

Předepisuje-li se daň podle odstavců 2 nebo 3, odečte se od příjemcovy celoroční mzdy, podrobené dani, součet částek, jež měly býti odečteny v jednotlivých mzdových obdobích podle §§ 7 a 9, a to v případech odstavce 3 tak, jako by celá mzda byla vyplácena jedním plátcem.

Daň ze mzdy se nesráží z požitků docílených činností ve vlastní ordinaci, které pobírají lékaři (zubní technici, dentisté a zkoušení zubní technici) od nositelů veřejnoprávního sociálního pojištění na podkladě rámcových nebo obdobných smluv. Tito nositelé jsou však povinni vždy do konce února po uplynutí kalendářního roku oznámiti vyměřovacímu úřadu, v jehož obvodu příjemce bydlí, výši hrubých požitků, vyplacených příjemci v uplynulém roce. Příjemce má právo v téže lhůtě uplatniti zvláštním podáním u vyměřovacího úřadu, příslušného podle jeho bydliště, výši služebních výdajů spojených s tímto příjmem (§ 2, odst. 5). Vyměřovací úřad přezkouší výši uplatněných služebních výdajů a odečte je od vykázaných požitků. Zbývající částka se zdaní podle odstavce 2 nebo, pobírá-li příjemce požitky od několika plátců, spolu s případnou ostatní mzdou podle odstavce 3.

Částky, které byli plátci povinni v měsíci srážeti, odvedou do konce příštího měsíce bernímu úřadu v sídle berní správy, v jejímž obvodu je sídlo plátcovy pokladny.

Nepřesahuje-li úhrn daně všem příjemcům sražené měsíčně částku 100 Kčs, odvede plátce daň sraženou v každém kalendářním pololetí do konce měsíce následujícího po uplynutí pololetí.

Neodvedl-li plátce sraženou daň ze mzdy, bude na něm vymáhána berní (soudní) exekucí podle zákona o přímých daních jako jeho dluh.

Ministerstvo financí může povoliti odchylky ve věci způsobu a doby odvodu sražené daně. Na Slovensku toto právo přísluší pověřenectvu financí podle směrnic ministerstva financí.

Plátce jest povinen po uplynutí každého kalendářního roku nebo při skončení pracovního poměru nebo při zániku povinnosti vypláceti mzdu, dáti každému příjemci na žádost písemné potvrzení o tom, kolik činila v uplynulém roce, po případě do dne skončení pracovního poměru jeho hrubá mzda a jaká daň mu z ní byla sražena.

Pro účely daně ze mzdy jsou plátci povinni vésti záznamy. Náležitosti těchto záznamů vyhlásí ministr financí v Úředním listě.

Plátce jest povinen předkládati za každý měsíc, v němž byla srážka vykonána, do konce příštího měsíce bernímu úřadu v sídle berní správy, v jejímž obvodu jest sídlo plátcovy pokladny, hlášení o sražené dani ze mzdy na tiskopisech, jejichž vzor vydá ministerstvo financí.

Plátce jest povinen do konce února po uplynutí každého kalendářního roku předložiti berní správě, v jejímž obvodu jest sídlo jeho pokladny, roční výkaz všech příjemců; roční výkaz nutno vyhotoviti na tiskopisech, jejichž vzor stanoví ministerstvo financí a které plátcům bezplatně vydá berní správa.

Ministr financí může povoliti úlevy v povinnostech stanovených v §§ 17 a 18. Na Slovensku toto právo přísluší pověřenectvu financí podle směrnic ministerstva financí.

Příjemce jest povinen prokázati plátci počet příslušníků domácnosti i jejich příjmové poměry a všechny změny, které mají vliv na povolení slevy podle § 7, po případě odůvodňují upuštění od srážky daně podle § 11. Dokud příjemce tyto okolnosti neprokáže, nesmí mu plátce poskytnouti slevu podle § 7, po případě nesmí zvýšiti rozsah této slevy, kdyby šlo o změnu ve prospěch příjemce. K předloženému průkazu bude - s výhradou ustanovení § 7, odst. 9, věty druhé - přihlédnuto počínajíc mzdovým obdobím, následujícím po období, v němž bude průkaz plátci předložen. Ministr financí stanoví vyhláškou v Úředním listě způsob provedení průkazu.

Berní správa dozírá na řádnou srážku a odvod daně ze mzdy kontrolou plátců, kteří mají provozovnu v obvodu berní správy.

Plátci jsou povinni:

Příjemci jsou povinni dáti osobě zmocněné ke kontrole požadovanou informaci o druhu a výši své mzdy.

Osoba zmocněná ke kontrole je oprávněna požadovati od osob, u nichž jest sporné, v jakém poměru jsou k plátci, jakoukoliv informaci k zjištění povahy tohoto poměru.

Nositelé sociálního pojištění jsou povinni poskytnouti finančním úřadům potřebnou pomoc při provádění tohoto zákona.

O stížnostech vyplývajících ze sporů, které vzniknou mezi plátci a příjemci o provádění srážky daně ze mzdy, rozhoduje berní správa, v jejímž obvodu je sídlo plátcovy pokladny.

Berní správa jest povinna sděliti stranám všechna svá rozhodnutí písemně s poučením o opravných prostředcích.

Z rozhodnutí berních správ uvedených v odstavcích 1 a 2 lze se odvolati k finančnímu úřadu II. stolice (na Slovensku k pověřenectvu financí), který rozhodne s konečnou platností.

Podání, žádosti, odvolání a potvrzení ve věcech daně ze mzdy jsou osvobozeny od poplatků a dávek za úřední úkony ve věcech správních.

Plátce ručí státu rukou společnou a nerozdílnou s příjemcem za daň ze mzdy, kterou příjemci nesrazil.

Jednání a opomenutí příčící se ustanovením tohoto zákona se trestají, pokud nejsou trestná podle odstavce 2 nebo podle hlavy VIII. zákona o přímých daních, pořádkovou pokutou od 100 Kčs až do 50.000 Kčs. Pořádkovou pokutu ukládá berní správa, v jejímž obvodu je sídlo plátcovy pokladny, a může ji opakovati.

Neodvede-li plátce (jeho zákonný zástupce) sraženou daň ze mzdy ani na úřední výzvu, dopouští se trestného činu a potrestá se, nejde-li o čin přísněji trestný podle všeobecného trestního zákona, v daňovém trestním řízení peněžitou pokutou od 1.000 Kčs až do 100.000 Kčs. Pro případ nedobytnosti pokuty jest vyměřiti náhradní trest vězení a to nejméně za každých 500 Kčs jeden den vězení. Při opakování trestného činu jest vedle peněžité pokuty uložiti trest vězení až do jednoho roku. Při tom nesmí náhradní trest vězení spolu s uloženým trestem na svobodě přesahovati jeden rok. Ustanovení hlavy VIII. zákona o přímých daních platí obdobně.

Pokud tento zákon nestanoví jinak, platí pro obor daně ze mzdy obdobně ustanovení zákona ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb., o přímých daních, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících.

Veškerá ustanovení hlavy I. zákona o přímých daních a vládního nařízení ze dne 4. února 1937, č. 15 Sb., kterým se provádí zákon o přímých daních, upravující zdaňování mzdy uvedené v § 2 tohoto zákona, a čl. 2 a 3 zákona ze dne 25. října 1946, č. 202 Sb., jímž se mění některá ustanovení o dani důchodové, se zrušují dnem 1. července 1947. Platí s výhradou § 30 naposled pro zdanění požitků vyplacených do tohoto dne.

Ustanovení hlavy VII. zákona o přímých daních týkající se daně z vyššího služného se zrušují počínajíc berním rokem 1947.

Poplatek ze služebních smluv podle § 1 a § 6, odst. 3 zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 295 Sb., o poplatku ze služebních smluv, a podle § 20 zákona ze dne 3. dubna 1925, č. 54 Sb., kterým se mění některá ustanovení o poplatcích, taxách a kolcích (hrací karty), se nevybírá z požitků vyplacených po 30. červnu 1947.

Služební smlouvy o požitcích podrobených zásadně dani ze mzdy nebo osvobozených od ní podle tohoto zákona a listiny vyhotovené o takových smlouvách nepodléhají poplatku.

Výplaty zaopatřovacích částek zaopatřovacími zařízeními (pensijními a provisními ústavy, pensijními fondy, pokladnami, spolky a pod.) jsou osvobozeny od poplatku podle § 4, odst. 1, č. 2 nařízení ze dne 15. září 1915, č. 280 ř. z., o poplatcích z pojistných, doživotních důchodových a zaopatřovacích smluv, a podle § 4 zák. čl. VIII/1883, o poplatcích ze smluv pojišťovacích, podléhají-li zásadně dani ze mzdy.

Mzdy vyplácené za práci přes čas a za vyšší výkony jsou osvobozeny od daně ze mzdy do 31. prosince 1948.

O tom, co se pokládá za mzdu za práci přes čas a za mzdu za vyšší výkon, rozhodne na zaměstnavatelův návrh ministerstvo financí, po případě finanční úřad jím pověřený po slyšení ústředních hospodářských organisací a Ústřední rady odborů. Na Slovensku toto právo přísluší pověřenectvu financí podle směrnic ministerstva financí a po slyšení Slovenské odborové rady.

Ministr financí stanoví vyhláškou v Úředním listě podrobnosti o řízení podle odstavce 2.

Řádně provedenou srážkou daně důchodové podle zákona č. 161/1945 Sb. z běžných mezd vyplacených v roce 1947 před 1. červencem jest učiněno zadost daňové povinnosti stran těchto mezd. Nebyla-li tato srážka řádně provedena, platí ustanovení poslední věty tohoto odstavce. Jednorázové mzdy (§ 12) vyplacené v uvedené době nutno však dodatečně zdaniti podle ustanovení § 12. Súčtování podle § 13 se provede v roce 1947 pouze za dobu od 1. července do 31. prosince. Předepisuje-li se daň podle § 14 z mezd vyplacených v roce 1947, vyměří se ve výši součtu jedné poloviny daně připadající na celoroční mzdu podle sazeb stanovených zákonem ze dne 20. prosince 1945, č. 161 Sb., jímž se mění některá ustanovení o dani důchodové, a jedné poloviny daně připadající na týž základ podle tohoto zákona.

Pokud ministr financí byl zmocněn k provedení opatření podle tohoto zákona, vyhlásí je v Úředním listě.

Pokud v dosavadních zákonech a nařízeních se mluví o dani důchodové, rozumí se tím u příjemců mezd též daň ze mzdy.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1947; bude ho použito pro zdanění mezd uvedených v § 2, které budou vyplaceny po 30. červnu 1947; provede jej ministr financí.