13/1947 Zb.
Časová verzia predpisu účinná od 20.02.1947
Obsah zobrazeného právneho predpisu má informatívny charakter.
Otvoriť všetky
| Číslo predpisu: | 13/1947 Zb. |
| Názov: | Zákon o úlevách v oboru daně z obohacení a poplatků pro pozůstalosti po účastnících národního boje za osvobození a po obětech nepřátelské persekuce a války, jakož i pro některá věnování. |
| Typ: | Zákon |
| Dátum schválenia: | 30.01.1947 |
| Dátum vyhlásenia: | 20.02.1947 |
| Dátum účinnosti od: | 20.02.1947 |
| Autor: | Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé |
| Právna oblasť: |
|
| Nachádza sa v čiastke: |
13.
Zákon
ze dne 30. ledna 1947
o úlevách v oboru daně z obohacení a poplatků pro pozůstalosti po účastnících národního
boje za osvobození a po obětech nepřátelské persekuce a války, jakož i pro některá
věnování.
Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
(1)
Účastníkem národního boje za osvobození podle tohoto zákona je československý státní
občan, který
1.
v době ohrožení republiky
a)
byl příslušníkem československé armády v zahraničí (§ 2, odst. 1, č. 1 a 2 zákona
ze dne 19. prosince 1946, č. 255 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí
a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození), nebo
b)
konal vojenskou službu v některé spojenecké armádě, neměl-li možnost konati vojenskou
službu v československé zahraniční armádě, nebo
c)
byl příslušníkem první československé armády na Slovensku, nebo
d)
byl partyzánem (§ 1 zákona ze dne 14. února 1946, č. 34 Sb., jímž se vymezuje pojem
„československého partyzána“), nebo
e)
zúčastnil se aspoň 3 měsíce soustavnou činností zahraničního nebo domácího hnutí,
směřujícího přímo k osvobození Československé republiky, nebo
f)
zúčastnil se činně českého nebo slovenského povstání, nebo
g)
byl československým politickým vězněm (§ 2, odst. 1, č. 5 zák. č. 255/1946 Sb.),
nebo
2.
byl československým dobrovolníkem v republikánské armádě ve Španělsku v letech 1936
až 1939.
(2)
Obětmi nepřátelské persekuce jsou českoslovenští státní občané, kteří byli v době
zvýšeného ohrožení republiky vězněni nebo internováni (zajištěni) v koncentračních
a podobných táborech z důvodů politických, národních nebo rasových, i nejde-li o osoby
uvedené v odstavci 1, nebo na nichž se nepřítel nebo jeho pomahači dopustili jiného
násilí z týchž důvodů.
(3)
Za oběti války se považují českoslovenští státní občané jiné než německé nebo maďarské
národnosti, kteří byli postiženi v době branné pohotovosti státu leteckými útoky nebo
jinou vojenskou činností.
§ 2.
(1)
Pro pozůstalosti po účastnících národního boje za osvobození nebo po obětech nepřátelské
persekuce nebo války poskytují se úlevy uvedené v § 3 tohoto zákona, jestliže zůstavitel
1.
padl v boji nebo
2.
zemřel na přímý následek zranění, které utrpěl při výkonu vojenské služby v době
zvýšeného ohrožení republiky nebo za činnosti v národním boji za osvobození nebo na
nemoc, která vznikla v této službě nebo za této činnosti, nebo
3.
byl popraven nebo zahynul v koncentračním táboře nebo podobném táboře nebo ve vězení
nebo
4.
zemřel na následky útrap, které vytrpěl v koncentračním nebo podobném táboře nebo
ve vězení, nebo
5.
přišel o život jiným nepřátelským násilím, nebo
6.
byl usmrcen vojenskou činností nepřátel nebo Spojenců nebo zemřel na přímý následek
této činnosti nebo
7.
padl v boji jako československý dobrovolník v republikánské armádě ve Španělsku,
nebo zemřel na přímý následek zranění nebo útrap, které vznikly touto činností.
(2)
V případech uvedených v odstavci 1, č. 2, 4, 5 a 6 přísluší úleva jen tehdy, zemřel-li
zůstavitel na prokázaně přímý následek utrpěné choroby, úrazu nebo zranění.
(3)
Nárok na úlevu přísluší československému státnímu občanu, který se v době zvýšeného
ohrožení republiky neprovinil proti Československé republice nebo proti národní cti
ani nedopustil trestného činu proti osobám nebo majetku československých státních
občanů.
§ 3.
(1)
Nabytí následkem úmrtí nebo pro případ smrti z pozůstalosti po účastnících národního
boje za osvobození nebo po obětech nepřátelské persekuce (§ 1, odst. 1 a 2 tohoto
zákona) příbuznými v přímé linii, manželem, jakož i ostatními nabyvateli první a druhé
třídy sazby zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 337 Sb., o dani z obohacení, jsou od
dědické daně osvobozena, nepřevyšuje-li jejich čistá hodnota 50.000 Kčs. Při čisté
hodnotě nabytí více než 50.000 Kčs do 100.000 Kčs sníží se dědická daň na jednu čtvrtinu,
při čisté hodnotě nabytí více než 100.000 Kčs do 1,000.000 Kčs na jednu polovinu.
(2)
U nabytí po obětech války (§ 1, odst. 3 tohoto zákona) snižuje se hranice pro osvobození
od dědické daně na 25.000 Kčs. Při čisté hodnotě nabytí více než 25.000 Kčs do 50.000
Kčs sníží se dědická daň na jednu čtvrtinu, do 100.000 Kčs na polovinu a do 1,000.000
Kčs na tři čtvrtiny.
(3)
Úlevy podle odstavců 1 a 2 tohoto paragrafu přísluší také pro nabytí
a)
sourozenci zůstavitelovými, pokud jsou odkázáni svým zaopatřením na něho, a u nabytí
zemědělských usedlostí také tehdy, nemají-li nabývající sourozenci vlastního zemědělského
majetku přesahujícího 10 ha a budou-li sami se svými rodinami na zděděné usedlosti
hospodařiti, dále
b)
schovanci zůstavitelovými, pokud schovanecký poměr v den úmrtí trval buď nejméně
5 let nebo aspoň 2 léta, avšak v tom případě jen začal-li nejpozději od 3. roku jejich
věku. Přerušení zaopatření nebo schovaneckého poměru z důvodu účasti na národním boji
za osvobození nebo z důvodu nepřátelské persekuce není úlevám na překážku.
(4)
Je-li předmětem nabytí, pro které platí úlevy podle předchozích odstavců, nemovitost,
nevyměří se, po případě sníží se stejnou měrou jako dědická daň též příslušný poplatek
nemovitostní.
(5)
Při srovnávání pozůstalostních dávek podle dědické dohody s pozůstalostními dávkami,
jež by beze zřetele na tuto dohodu měly býti vyměřeny, je přihlížeti k úlevám podle
předchozích odstavců.
(6)
Částky, pro něž přísluší úleva na dani dědické podle předcházejících odstavců, odečtou
se od základu paušálního poplatku za projednání pozůstalostí.
§ 4.
(1)
Věnování právnickým osobám veřejného práva, dále právnickým osobám a zařízením, jež
podle svých stanov (zřizovacích a jiných listin) sledují výhradně a trvale účely dobročinné
nebo lidumilné, poskytnutá k podpoře osob uvedených v § 1 tohoto zákona, které utrpěly
škodu na zdraví nebo na majetku jako účastníci národního boje za osvobození nebo oběti
nepřátelské persekuce nebo války, nebo k podpoře pozůstalých po těchto osobách, jsou
osvobozena od daně z obohacení a od poplatku nemovitostního.
(2)
Stejné osvobození přísluší pro podpory, které takové právnické osoby a zařízení poskytnou
osobám zmíněným v odstavci 1.
§ 5.
(1)
Ministerstvo financí, na Slovensku pověřenectvo financí, může k zamezení nesrovnalostí,
které by v důsledku tohoto zákona mohly vzniknouti, povoliti
a)
úlevy uvedené v § 3 zcela nebo zčásti pro pozůstalosti po osobách, které se staly
obětmi nepřátelského násilí, persekuce nebo války nebo jejich přímých důsledků i v
jiných případech, než které jsou uvedeny v §§ 1 a 2 tohoto zákona,
b)
úlevy uvedené v § 3 zcela nebo zčásti pro pozůstalosti po účastnících národního boje
za osvobození nebo po obětech nepřátelské persekuce nebo války v případech uvedených
v § 2 i tehdy, jestliže daň z obohacení nebo poplatky byly pravoplatně vyměřeny a
zaplaceny v zemích České a Moravskoslezské před 5. květnem 1945, na Slovensku před
1. zářím 1944, a to na žádost podanou do 31. března 1947,
c)
úplné nebo částečné osvobození od daně z obohacení a od poplatku nemovitostního pro
jiná než v § 4 uvedená věnování k podpoře osob jmenovaných v § 1 tohoto zákona, pokud
utrpěly škodu na zdraví nebo na majetku nebo k podpoře příslušníků jejich rodin nebo
pozůstalých.
(2)
Vznikne-li přiznáním úlev podle odstavce 1 z platby učiněné před 31. říjnem 1945
přeplatek, podléhá tento přeplatek ustanovení § 7 dekretu presidenta republiky ze
dne 19. října 1945, č. 91 Sb., o obnovení československé měny.
§ 6.
(1)
Dary poskytnuté v době branné pohotovosti státu účastníkům národního boje za osvobození,
pokud jich bylo použito pro činnost směřující k osvobození Československé republiky,
jakož i dary, poskytnuté v téže době politickým vězňům přímo do koncentračních a podobných
táborů nebo do vězení, jsou osvobozeny od daně darovací.
(2)
Vdovám a sirotkům po obětech nacistické persekuce, jimž byly v důsledku ztráty živitele
poskytnuty v době před účinností tohoto zákona dary, přísluší též osvobození od daně
darovací a od poplatku nemovitostního v rozsahu, stanoveném § 3, odst. 2.
(3)
Věnování k účelům vědeckým, vyučovacím, dobročinným, lidumilným, náboženským nebo
kulturním, zejména k znovuvybudování a zachování kulturních a historických budov a
památek válkou zničených, učiněná v letech 1945 až 1948 k uctění památky účastníků
národního boje za osvobození nebo obětí nepřátelské persekuce nebo na paměť osvobození
Československé republiky, jsou osvobozena od daně darovací a od poplatku nemovitostního.
§ 7.
Právní listiny o věnováních uvedených v §§ 4 až 6 a jiné písemnosti a úřední úkony,
jichž jest třeba k uskutečnění takových věnování a k uplatnění úlev podle tohoto zákona,
jsou osvobozeny od poplatků a dávek za úřední úkony ve věcech správních.
§ 8.
(1)
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Jeho ustanovení se však použije též,
vznikl-li nárok státu na daň z obohacení, poplatky nebo dávky v tomto zákoně uvedené,
před jeho účinností, avšak u pozůstalostí, z nichž dávky byly pravoplatně vyměřeny
a zaplaceny v zemích České a Moravskoslezské před 5. květnem 1945, na Slovensku před
1. zářím 1944, jen v rámci § 5.
(2)
Tento zákon provede ministr financí.
Dr. Beneš v. r.
Gottwald v. r.
Dr. Dolanský v. r.
Gottwald v. r.
Dr. Dolanský v. r.