147/1947 Zb.

Vyhlásené znenie

icon-warning

Obsah zobrazeného právneho predpisu má informatívny charakter.

História button-close
Dátum účinnostiNovela
1.Vyhlásené znenie
2.20.08.1947 -
Obsah
button-close
Část I. Létání.
HLAVA I. Všeobecné zásady a platnost Úmluvy.
Článek 1. Svrchovanost.
Článek 2. Území.
Článek 3. Civilní a státní letadla.
a)
b)
c)
d)
Článek 4. Zneužití civilního letectví.
HLAVA II. Let nad územím smluvních států.
Článek 5. Právo nepravidelného letu.
Článek 6. Pravidelné letecké dopravní služby.
Článek 7. Kabotáž.
Článek 8. Letadla neřízená pilotem.
Článek 9. Zakázané oblasti.
a)
b)
c)
Článek 10. Přistání na celním letišti.
Článek 11. Platnost leteckých předpisů.
Článek 12. Pravidla pro létání.
Článek 13. Předpisy o vstupu a výstupu.
Článek 14. Ochrana proti šíření se nakažlivých nemocí.
Článek 15. Letištní a podobné poplatky.
a)
b)
Článek 16. Prohlídka letadla.
HLAVA III. Státní příslušnost letadel.
Článek 17. Státní příslušnost letadel.
Článek 18. Dvojí zápis do rejstříku.
Článek 19. Národní právní řád, upravující zápis do rejstříku.
Článek 20. Označení letadel značkami.
Článek 21. Výpis ze zápisů do rejstříku.
HLAVA IV. Opatření k usnadnění letectví.
Článek 22. Usnadnění formalit.
Článek 23. Celní a přistěhovalecké řízení.
Článek 24. Clo.
a)
b)
Článek 25. Letadla v tísni.
Článek 26. Vyšetřování nehod.
Článek 27. Osvobození od zabavení pro zásah v práva patentní.
a)
b)
c)
Článek 28. Pomocná letecká zařízení a normalisační soustavy.
a)
b)
c)
HLAVA V. Podmínky, jimž musí vyhovovati letadla.
Článek 29. Palubní doklady letadel.
a)
b)
c)
d)
e)
f)
g)
Článek 30. Radiová výstroj letadel.
a)
b)
Článek 31. Osvědčení o způsobilosti k letu.
Článek 32. Průkazy personálu.
a)
b)
Článek 33. Uznání osvědčení a průkazů.
Článek 34. Cestovní deníky.
Článek 35. Omezení dopravy zboží.
a)
b)
Článek 36. Fotografické přístroje.
HLAVA VI. Mezinárodní normy a doporučované předpisy.
Článek 37. Zavádění mezinárodních norem a řízení.
a)
b)
c)
d)
e)
f)
g)
h)
i)
j)
k)
Článek 38. Odchylky od mezinárodních norem a řízení.
Článek 39. Poznámky na osvědčeních a leteckých legitimacích.
a)
b)
Článek 40. Platnost osvědčení a leteckých legitimací opatřených poznámkami.
Článek 41. Uznání dosavadních norem o způsobilosti k letu.
Článek 42. Uznání dosavadních norem o schopnostech personálu.
Část II. Mezinárodní organisace pro civilní letectví.
HLAVA VII. Organisace.
Článek 43. Název a složení.
Článek 44. Předmět.
a)
b)
c)
d)
e)
f)
g)
h)
i)
Článek 45. Stálé sídlo.
Článek 46. První schůze Shromáždění.
Článek 47. Právní způsobilost.
HLAVA VIII. Shromáždění.
Článek 48. Schůze Shromáždění.
a)
b)
c)
Článek 49. Práva a povinnosti Shromáždění.
a)
b)
c)
d)
e)
f)
g)
h)
i)
j)
k)
HLAVA IX. Rada.
Článek 50. Složení a volba Rady.
a)
b)
c)
Článek 51. Předseda Rady.
a)
b)
c)
Článek 52. Hlasování v Radě.
Článek 53. Účast, neopravňující k hlasování.
Článek 54. Povinná působnost Rady.
a)
b)
c)
d)
e)
f)
g)
h)
i)
j)
k)
l)
m)
n)
Článek 55. Přípustná působnost Rady.
a)
b)
c)
d)
e)
Hlava X. Letecká komise.
Článek 56. Navrhování a jmenování členů komise.
Článek 57. Povinnosti komise.
a)
b)
c)
Hlava XI. Zaměstnanci.
Článek 58. Jmenování zaměstnanců.
Článek 59. Mezinárodní povaha zaměstnanců.
Článek 60. Immunity a výsady zaměstnanců.
Hlava XII. Finance.
Článek 61. Rozpočet a rozvrh výdajů.
Článek 62. Odnětí hlasovacího práva.
Článek 63. Útraty delegací a jiných zástupců.
Hlava XIII. Jiná mezinárodní ujednání.
Článek 64. Ujednání týkající se bezpečnosti.
Článek 65. Ujednání s jinými mezinárodními organismy.
Článek 66. Činnost vztahující se na jiné dohody.
a)
b)
Část III. Mezinárodní letecká doprava.
Hlava XIV. Zprávy a hlášení.
Článek 67. Předkládání zpráv Radě.
Hlava XV. Letiště a jiná letecká pomocná zařízení.
Článek 68. Určení leteckých cest a letišť.
Článek 69. Zdokonalování leteckých pomocných zařízení.
Článek 70. Financování leteckých pomocných zařízení.
Článek 71. Opatření a udržování pomocných zařízení Radou.
Článek 72. Nabytí nebo užívání pozemků.
Článek 73. Výdaje a rozvrh úhrady.
Článek 74. Technická pomoc a použití příjmů.
Článek 75. Převzetí pomocných zařízení opatřených Radou.
Článek 76. Vrácení peněz.
Hlava XVI. Společné provozní organisace a poolové dopravní služby.
Článek 77. Dovolené společné provozní organisace.
Článek 78. Úkol Rady.
Článek 79. Účast v provozních organisacích.
Část IV. Závěrečná ustanovení.
Hlava XVII. Jiné letecké dohody a ujednání.
Článek 80. Úmluvy pařížská a havanská.
Článek 81. Registrace platných dohod.
Článek 82. Zrušení neslučitelných ujednání.
Článek 83. Zápis nových ujednání.
Hlava XVIII. Rozepře a tresty.
Článek 84. Řešení sporů.
Článek 85. Rozhodčí řízení.
Článek 86. Odvolání.
Článek 87. Trestní opatření proti nepodrobivšímu se podniku.
Článek 88. Trestní opatření proti nepodrobivšímu se státu.
Hlava XIX. Válka.
Článek 89. Válka a stav tísně.
Hlava XX. Přílohy.
Článek 90. Přijetí a doplňování příloh.
a)
b)
Hlava XXI. Ratifikace, přístupy, změny a výpovědi.
Článek 91. Ratifikace Úmluvy.
a)
b)
c)
Článek 92. Přístup k Úmluvě.
a)
b)
Článek 93. Připuštění jiných států.
Článek 94. Změny Úmluvy.
a)
b)
Článek 95. Výpověď Úmluvy.
a)
b)
Hlava XXII. Definice.
Článek 96.
a)
b)
c)
d)
Prílohy
button-searchbutton-downloadbutton-printbutton-historybutton-content
button-search button-download button-print button-history button-content
Číslo predpisu:147/1947 Zb.
Názov:Úmluva o mezinárodním civilním letectví.
Typ:Dohoda
Dátum vyhlásenia:20.08.1947
Autor:President Republiky Československé
Právna oblasť:
  • Právo EÚ
  • Medzinárodné zmluvy, dohody, dohovory
  • Vzdušná doprava
Nachádza sa v čiastke:

68/1947

147.
Úmluva
o mezinárodním civilním letectví.
JMÉNEM REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ!
DNE 7. PROSINCE 1944
BYLA SJEDNÁNA V CHICAGU TATO ÚMLUVA:
(Překlad.)
Úmluva
o mezinárodním letectví.
ÚVOD.
Poněvadž budoucí rozvoj mezinárodního civilního letectví může značně přispěti k vytvoření a zachování přátelství a porozumění mezi národy a lidstvem světa, kdežto jeho zneužití může ohroziti obecnou bezpečnost, a
poněvadž jest žádoucno, aby se zabránilo neshodám a šířila mezi státy a národy ona spolupráce, na níž spočívá světový mír,
proto podepsané vlády, dohodnuvše se na některých zásadách a úpravách, aby se mezinárodní civilní letectví mohlo bezpečně a spořádaně vyvíjeti a aby se mezinárodní letecké dopravní služby mohly zřizovati na podkladě stejných možností a zdravě a hospodárně provozovati,
uzavřely za tím účelem tuto Úmluvu.
Část I.
Létání.
HLAVA I.
Všeobecné zásady a platnost Úmluvy.
Článek 1.
Svrchovanost.
Smluvní státy uznávají, že každý stát má úplnou a výlučnou svrchovanost nad vzduchovým prostorem nad svým územím.
Článek 2.
Území.
Územím státu ve smyslu této Úmluvy se budou rozuměti pozemní oblasti a přilehlé k nim pobřežní vody stojící pod svrchovaností, suzerenitou, ochranou nebo mandátem příslušného státu.
Článek 3.
Civilní a státní letadla.
a)
Tato Úmluva se bude vztahovati jen na civilní letadla a nikoliv na letadla státní.
b)
Letadlo používané ve službách vojenských, celních a policejních bude pokládáno za státní letadlo.
c)
Žádné státní letadlo smluvního státu nesmí letěti nad územím jiného státu ani na něm přistáti, nedostalo-li se mu k tomu zmocnění zvláštní dohodou nebo jinak, a ve shodě s podmínkami tohoto zmocnění.
d)
Smluvní státy se zavazují, že, vydávajíce předpisy pro svá státní letadla, budou náležitě dbáti bezpečnosti létání civilních letadel.
Článek 4.
Zneužití civilního letectví.
Každý smluvní stát se shoduje na tom, že nepoužije civilního letectví k žádnému účelu, který by byl neslučitelný s účely této Úmluvy.
HLAVA II.
Let nad územím smluvních států.
Článek 5.
Právo nepravidelného letu.
Každý smluvní stát se shoduje na tom, že veškerá letadla jiných smluvních států, která nejsou používána při pravidelných mezinárodních leteckých dopravních službách, budou oprávněna, jsouce vázána předpisy této Úmluvy, přilétávati na jeho území, nebo je transitně, aniž přistanou, přelétávati, jakož i přistávati pro potřeby nikoliv obchodní, aniž jest třeba, aby k tomu obdržela předem svolení, a s výhradou, že přelétávaný stát jest oprávněn žádati, aby se přistálo. Každý smluvní stát si však vyhrazuje právo z důvodů bezpečnosti letu žádati, aby letadla, která hodlají letěti nad oblastmi nepřístupnými nebo nedostatečně vybavenými leteckými pomocnými zařízeními, sledovala předepsané letecké cesty nebo si pro takové lety vyžádala zvláštní svolení.
Jsou-li tato letadla používána k dopravě cestujících, zboží nebo pošty za odměnu nebo plat mimo pravidelné mezinárodní civilní letecké dopravní služby, budou rovněž oprávněna, jsouce vázána ustanovením čl. 7, přijímati nebo vykládati cestující, zboží nebo poštu, s výhradou, že stát, ve kterém se toto nakládání a vykládání děje, jest oprávněn stanoviti předpisy, podmínky nebo omezení, jež uzná za vhodné.
Článek 6.
Pravidelné letecké dopravní služby.
Žádná pravidelná mezinárodní letecká dopravní služba nesmí býti provozována nad územím smluvního státu nebo na něm, leč se zvláštním svolením nebo jiným zmocněním tohoto státu, a v souhlase s podmínkami takového svolení nebo zmocnění.
Článek 7.
Kabotáž.
Každý smluvní stát bude oprávněn odmítnouti letadlům jiných smluvních států povolení nakládati na jeho území cestující, poštu a zboží dopravované za odměnu nebo plat a určené do jiného místa na jeho území. Každý smluvní stát se zavazuje, že neučiní ujednání, kterým by se některému jinému státu nebo leteckému podniku jiného státu výslovně poskytovala některá tato výsada na podkladě výlučného práva, ani že neobdrží takovou výlučnou výsadu od některého jiného státu.
Článek 8.
Letadla neřízená pilotem.
Žádné letadlo, které jest způsobilé býti řízeno bez pilota, nesmí létati bez pilota nad územím smluvního státu, leč se zvláštním zmocněním tohoto státu a v souhlase s podmínkami takového zmocnění. Každý smluvní stát se zavazuje zajistiti, aby let takových letadel bez pilota byl v oblastech přístupných civilním letadlům řízen tak, aby bylo vyloučeno nebezpečí pro civilní letadla.
Článek 9.
Zakázané oblasti.
a)
Každý smluvní stát může z důvodů vojenské nezbytnosti nebo veřejné bezpečnosti jednotně omeziti nebo zakázati létání letadel jiných států nad jistými oblastmi svého území, s výhradou však, že nebude v tomto směru činiti rozdílu mezi letadly státu, jehož území jest dotčeno, používanými k pravidelným mezinárodním civilním leteckým dopravním službám a letadly jiných smluvních států, která jsou používána k podobným službám. Takovéto zakázané oblasti budou přiměřeného rozsahu a takové polohy, aby létání zbytečně nepřekážely. Popisy takovýchto zakázaných oblastí na území smluvního státu, jakož i veškeré jejich pozdější změny musí býti co nejdříve sděleny ostatním smluvním státům a Mezinárodní organisaci pro civilní letectví.
b)
Každý smluvní stát vyhrazuje si též právo, za výjimečných okolností nebo po dobu naléhavé potřeby nebo v zájmu veřejné bezpečnosti dočasně omeziti nebo zakázati, a to s okamžitou platností, létání nad celým svým územím nebo nad některou jeho částí, s podmínkou, že se takovéto omezení nebo zákaz bude vztahovati na letadla všech ostatních států bez rozdílu státní příslušnosti.
c)
Každý smluvní stát může podle předpisů, které vydá, žádati, aby každé letadlo, které vstoupí do oblastí zmíněných shora v odstavcích a) a b), přistálo, jakmile mu to bude možné, na některém letišti určeném na jeho území.
Článek 10.
Přistání na celním letišti.
Kromě případu, kdy podle podmínek této Úmluvy nebo zvláštního zmocnění jest dovoleno, aby letadlo přeletělo území smluvního státu, aniž přistálo, bude každé letadlo, které vstoupí na území smluvního státu, povinno, vyžadují-li toho předpisy tohoto státu, přistáti na letišti, které tento stát určí za účelem celní nebo jiné prohlídky. Při odletu z území smluvního státu odletí takové letadlo z celního letiště podobně určeného. Podrobné údaje o všech letištích prohlášených za celní letiště budou státem uveřejněny a oznámeny Mezinárodní organisaci pro civilní letectví, zřízené podle části II. této Úmluvy, za účelem sdělení všem ostatním smluvním státům.
Článek 11.
Platnost leteckých předpisů.
Zákony a nařízení smluvního státu, kterými se upravují vstup letadel užívaných v mezinárodním létání na jeho území nebo výstup z něho, nebo které upravují provoz a létání těchto letadel, pokud jsou na jeho území, budou se vztahovati, s výhradou ustanovení této Úmluvy, na letadla všech smluvních států bez ohledu na státní příslušnost, a tato letadla se jim podrobí při vstupu, výstupu a pobytu na území onoho státu.
Článek 12.
Pravidla pro létání.
Každý smluvní stát se zavazuje, že učiní opatření, aby bylo zajištěno, že každé letadlo letící nad jeho územím nebo pohybující se na jeho území, jakož i každé letadlo, jež nese značku jeho státní příslušnosti, ať se nachází kdekoliv, se podrobí platným tam pravidlům a předpisům, které se týkají letu a pohybu letadel. Každý smluvní stát se zavazuje udržovati své vlastní předpisy o těchto věcech největší možnou měrou ve shodě s předpisy, stanovenými čas od času podle této Úmluvy. Na širém moři budou platiti pravidla stanovená podle této Úmluvy. Každý smluvní stát se zavazuje, že zajistí stíhání všech osob, které by porušily předpisy v tom směru platné.
Článek 13.
Předpisy o vstupu a výstupu.
Zákonům a nařízením smluvního státu, které upravují připuštění cestujících, posádek nebo zboží letadla na jeho území nebo výstup z něho, jakož i předpisům, které se týkají vstupu, výstupu, přistěhovalectví, cestovních pasů, cla a karantény, podrobí se tito cestující, posádky nebo zboží sami nebo zástupcem při vstupu, výstupu nebo pobytu na území tohoto státu.
Článek 14.
Ochrana proti šíření se nakažlivých nemocí.
Každý smluvní stát se shoduje na tom, že učiní účinná opatření, aby se zabránilo, aby se létáním nešířila cholera, tyfus (epidemický), neštovice, žlutá horečka a mor, jakož i jiné nakažlivé nemoci, které budou rozhodnutím smluvních států čas od času určeny a za tím účelem smluvní státy budou v těsném poradním styku s orgány, které se zabývají mezinárodními předpisy, týkajícími se zdravotních opatření, platných pro letadla. Tento poradní styk nebude na překážku provádění jakékoliv platné mezinárodní Úmluvy o tomto předmětu, již by smluvní státy byly stranou.
Článek 15.
Letištní a podobné poplatky.
Každé letiště ve smluvním státě, přístupné veřejnému užívání domácími letadly, bude s výhradou ustanovení čl. 68 taktéž přístupné za stejných podmínek letadlům všech ostatních smluvních států. Stejné podmínky budou rovněž platiti pro užívání veškerých leteckých pomocných zařízení, zahrnujíc v to služby radiové a povětrnostní, jež by byly určeny k veřejnému užívání pro zabezpečení a urychlení létání, letadly všech smluvních států.
Veškeré poplatky, které by smluvní stát ukládal nebo dovolil, aby byly ukládány, za použití těchto letišť a leteckých pomocných zařízení letadly kteréhokoli jiného smluvního státu, nebudou vyšší,
a)
pro letadla nekonající pravidelné mezinárodní letecké dopravní služby, než ony, které by byly placeny jeho domácími letadly téže skupiny, konajícími podobný provoz, a
b)
pro letadla konající pravidelné mezinárodní letecké dopravní služby, než ony, které by byly placeny jeho domácími letadly, konajícími podobné mezinárodní letecké dopravní služby.
Veškeré tyto poplatky musí býti uveřejněny a sděleny Mezinárodní organisaci pro civilní letectví, s výhradou však, že na základě přednesu interesovaného smluvního státu budou poplatky, ukládané za používání letišť a jiných pomocných zařízení, předmětem zkoumání Rady, která o tom vydá zprávu a učiní doporučení k úvaze příslušného státu nebo států. Smluvní stát nesmí vybírati žádné dávky, daně nebo jiné poplatky, postihující výhradně právo transitu, vstupu nebo výstupu z jeho území kterýchkoliv letadel smluvního státu nebo na nich se nalézajících osob nebo majetku.
Článek 16.
Prohlídka letadla.
Příslušné úřady každého smluvního státu budou míti právo při přistání nebo odletu prohlédnouti bez zbytečných průtahů letadlo jiného smluvního státu a zkoumati osvědčení a jiné doklady předepsané touto Úmluvou.
HLAVA III.
Státní příslušnost letadel.
Článek 17.
Státní příslušnost letadel.
Letadla mají státní příslušnost toho státu, v němž jsou zapsána do rejstříku.
Článek 18.
Dvojí zápis do rejstříku.
Letadlo nemůže býti platně zapsáno do rejstříku ve více než jednom státě, avšak jeho zápis může býti převeden z jednoho státu do druhého.
Článek 19.
Národní právní řád, upravující zápis do rejstříku.
Zápis letadel do rejstříku nebo jeho převod bude se v každém smluvním státě říditi jeho zákona a nařízeními.
Článek 20.
Označení letadel značkami.
Každé letadlo používané k mezinárodnímu létání musí býti opatřeno příslušnou svojí značkou státní příslušnosti a značkou rejstříkovou.
Článek 21.
Výpis ze zápisů do rejstříku.
Každý smluvní stát se zavazuje, že poskytne, bude-li o to požádán, kterémukoli jinému smluvnímu státu nebo Mezinárodní organisaci pro civilní letectví informaci o zápisu do rejstříku a o vlastnictví kteréhokoli letadla, zapsaného do jeho rejstříku. Mimo to jest každý smluvní stát povinen podávati Mezinárodní organisaci pro civilní letectví podle předpisů touto organisací stanovených zprávy, jež by obsahovaly takové přiměřené údaje, které budou moci býti dány k disposici, o vlastnictví letadel zapsaných do rejstříku tohoto státu a používaných obvykle k mezinárodnímu létání a o disposiční moci nad nimi. Údaje, získané takto Mezinárodní organisací pro civilní letectví, budou touto organisací dány k disposici smluvním státům, které o to požádají.
HLAVA IV.
Opatření k usnadnění letectví.
Článek 22.
Usnadnění formalit.
Každý smluvní stát se shoduje na tom, že vydá zvláštní předpisy, nebo jinak učiní veškerá proveditelná opatření, aby se usnadnilo a urychlilo létání letadel mezi územími smluvních států a aby se zabránilo zbytečným zdržováním letadel, posádky, cestujících a zboží, zejména při provádění zákonů týkajících se přistěhovalectví, karantény, cla a výstupu.
Článek 23.
Celní a přistěhovalecké řízení.
Každý stát se zavazuje, že zavede, pokud to bude možné, celní a přistěhovalecké řízení, vztahující se na mezinárodní letectví, v souhlase s postupem, který bude čas od času stanoven nebo doporučen ve shodě s touto Úmluvou. Žádné ustanovení této Úmluvy nebude lze vykládati tak, jako by bránilo zřizování svobodných celních letišť.
Článek 24.
Clo.
a)
Letadla, letící do území jiného smluvního státu, z něho nebo přes ně, budou dočasně osvobozena od cla, podrobí-li se celním předpisům tohoto státu. Pohonné hmoty, mazací oleje, náhradní součástky, pravidelná výstroj a letadlové zásoby, které jsou na palubě letadel smluvního státu při vstupu na území jiného smluvního státu a zůstanou na palubě při výstupu z území tohoto státu, budou osvobozeny od cla, kontrolních dávek nebo podobných státních neb místních dávek a poplatků. Toto osvobození se nebude vztahovati na složená množství nebo předměty, leč by to bylo v souhlase s předpisy tohoto státu, který může žádati, aby tato množství nebo předměty zůstaly pod celním dozorem.
b)
Náhradní součástky a výstroj, dovezené na území smluvního státu, aby jimi byla vybavena letadla jiného smluvního státu, používaná k mezinárodnímu létání, nebo aby se jich na těchto letadlech užilo, budou osvobozeny od cla s výhradou, že se podrobí předpisům příslušného státu, kterými lze stanoviti, že tyto předměty setrvají pod celním dozorem a kontrolou.
Článek 25.
Letadla v tísni.
Každý smluvní stát se zavazuje, že poskytne takovou pomoc letadlům, ocitnuvším se v tísni na jeho území, kterou uzná za proveditelnou, a že dovolí, aby pod dozorem jeho vlastních úřadů majitelé nebo úřady státu, v jehož rejstříku jest letadlo zapsáno, poskytli takovou pomoc, jež by za daných okolností byla nutná. Každý smluvní stát, zahájí-li pátrání po zmizelém letadle, bude spolupracovati na koordinovaných opatřeních, která mohou býti čas od času doporučena ve shodě s touto Úmluvou.
Článek 26.
Vyšetřování nehod.
Dojde-li k nehodě letadla smluvního státu ne území jiného smluvního státu, kterou bude způsobena smrt nebo těžké poškození na těle anebo kterou se projeví vážná technická porucha letadla nebo leteckých pomocných zařízení, zavede stát, v němž k nehodě došlo, šetření o okolnostech nehody, a to, pokud to jeho zákony dovolují, v souhlase s postupem, který by Mezinárodní organisace pro civilní letectví doporučila. Státu, ve kterém letadlo jest zapsáno do rejstříku, se umožní, aby jmenoval pozorovatele, kteří by byli přítomni šetření, a stát provádějící šetření podá onomu státu o věci zprávu a sdělí výsledek.
Článek 27.
Osvobození od zabavení pro zásah v práva patentní.
a)
Letadlo smluvního státu, používané k mezinárodnímu létání, nebude při dovoleném vstupu na území jiného smluvního státu, nebo při dovoleném přeletu jeho území, ať na něm přistává či nikoli, ani zabaveno, ani zadrženo, ani nebude důvodem nějakého postihu proti jeho vlastníku nebo provozovateli, ani nějakého jiného zákroku se strany tohoto státu nebo kterékoliv osoby tam pobývající, nebo jejich jménem, z důvodu, že konstrukce, mechanismus, součástky, příslušenství nebo provoz letadla jest zásahem do práva patentního, vzorkového nebo modelového, řádně uděleného nebo zapsaného ve státě, na jehož území letadlo vstoupilo, žádáno složení jistoty v souvislosti se shora zmíněným osvobozením od zabavení nebo zadržení letadla.
b)
Ustanovení odstavce a) tohoto článku budou se rovněž vztahovati na uskladnění náhradních součástek a náhradní výstroje letadla, jakož i na oprávnění k jejich použití a instalaci při opravě letadla jednoho smluvního státu na území druhého smluvního státu, s výhradou, že takto uskladněné patentované součástky nebo výstroj nebudou prodávány nebo rozdíleny uvnitř smluvního státu, na jehož území letadlo vstoupilo, ani z něho obchodně vyváženy.
c)
Výhody tohoto článku budou požívati jen ty státy, které jsou stranami této Úmluvy a též 1) buď jsou stranami Mezinárodní úmluvy o ochraně průmyslového vlastnictví a jejich doplňků, anebo 2) vyhlásily patentní zákony, které uznávají vynálezy učiněné státními příslušníků jiných států zúčastněných na této Úmluvě a poskytují jim přiměřenou ochranu. a poskytují jim přiměřenou ochranu.
Článek 28.
Pomocná letecká zařízení a normalisační soustavy.
Každý smluvní stát se zavazuje, že pokud to uzná za proveditelné,
a)
zřídí na svém území letiště, radiové služby, meteorologické služby a jiná letecká pomocná zařízení za účelem usnadnění mezinárodního letectví, souhlasně s normami a pravidly, jež budou čas od času doporučeny nebo stanoveny podle této Úmluvy;
b)
přijme a bude používati příslušné normalisované soustavy komunikací, kodexů, značkování, signálů, osvětlovacích a jiných provozních metod a pravidel, jež budou moci býti čas od času doporučeny, nebo stanoveny podle této Úmluvy;
c)
bude spolupracovati na mezinárodních opatřeních k zajištění vydávání leteckých nákresů a map souhlasně s normami, jež budou moci býti čas od času doporučeny nebo stanoveny podle této Úmluvy.
HLAVA V.
Podmínky, jimž musí vyhovovati letadla.
Článek 29.
Palubní doklady letadel.
Každé letadlo smluvního státu, používané k mezinárodnímu létání, musí v souhlase s podmínkami stanovenými touto Úmluvou vézti s sebou tyto doklady:
a)
své osvědčení o zápisu do rejstříku,
b)
své osvědčení o způsobilosti k letu,
c)
náležité letecké legitimace každého člena posádky,
d)
svůj cestovní deník,
e)
je-li vyzbrojeno radiovým přístrojem, povolení pro letadlovou radiostanici,
f)
dopravuje-li cestující, seznam jejich jmen, jakož i míst odletu a určení,
g)
dopravuje-li zboží, manifest a podrobné prohlášky o zboží.
Článek 30.
Radiová výstroj letadel.
a)
Letadla každého smluvního státu mohou na území jiného smluvního státu nebo nad ním míti s sebou radiový vysílací přístroj jen tehdy, bylo-li příslušnými úřady státu, v němž letadlo jest zapsáno do rejstříku, dáno povolení k vestavění a k provozu takového přístroje. Vysílacího přístroje radiového bude na území smluvního státu, nad kterým se letí, používáno v souhlase s předpisy vydanými tímto státem.
b)
Vysílacího přístroje radiového smějí používati jen členové letecké posádky, kteří jsou opatřeni zvláštním povolením, vydaným pro ten účel příslušnými úřady státu, v němž letadlo je zapsáno do rejstříku.
Článek 31.
Osvědčení o způsobilosti k letu.
Každé letadlo používané k mezinárodnímu létání musí býti opatřeno osvědčením o způsobilosti k letu, které bylo vydáno nebo prohlášeno za platné státem, v němž letadlo jest zapsáno do rejstříku.
Článek 32.
Průkazy personálu.
a)
Pilot každého letadla a ostatní členové létající posádky každého letadla, používaného k mezinárodnímu létání, musí býti opatřeni diplomy a leteckými legitimacemi, které byly vydány nebo prohlášeny za platné státem, v němž letadlo jest zapsáno do rejstříku.
b)
Každý smluvní stát si vyhrazuje právo, že pro účely létání nad svým vlastním územím odepře uznati diplomy a letecké legitimace vydané některému z jeho vlastních státních příslušníků jiným smluvním státem.
Článek 33.
Uznání osvědčení a průkazů.
Osvědčení o způsobilosti k letu, diplomy a letecké legitimace, vydané nebo za platné uznané smluvním státem, v němž letadlo jest zapsáno do rejstříku, musí býti ostatními smluvními státy uznány za platné s výhradou, že podmínky, za kterých tato osvědčení, diplomy nebo legitimace byly vydány nebo za platné uznány, se rovnají minimálním podmínkám, které budou moci býti čas od času stanoveny podle Úmluvy, nebo jsou přísnější.
Článek 34.
Cestovní deníky.
Pro každé letadlo, používané k mezinárodnímu létání, jest vésti deník, do něhož se zapisují podrobné údaje o letadle, jeho posádce a každé cestě tak, jak to bude moci býti čas od času předepsáno podle této Úmluvy.
Článek 35.
Omezení dopravy zboží.
a)
Válečné střelivo nebo válečný materiál nebude směti býti dopravován letadlem, používaným k mezinárodnímu létání na území některého státu nebo nad ním, vyjímajíc případ, že tento stát dá k tomu svolení. Každý stát stanoví v předpisech, co jest ve smyslu tohoto článku rozuměti válečným střelivem nebo válečným materiálem, při čemž jest v zájmu jednotnosti náležitě dbáti doporučení, která může čas od času učiniti Mezinárodní organisace pro civilní letectví.
b)
Každý smluvní stát si vyhrazuje právo, upraviti nebo zakázati z důvodů veřejného pořádku a bezpečnosti na svém území nebo nad ním dopravu jiných předmětů, než které jsou uvedeny v odst. a), s výhradou však, že při tom nebude činěno rozdílu mezi jeho domácími letadly, používanými k mezinárodnímu létání, a podobně používanými letadly jiných států, a dále s výhradou, že nebudou ukládána žádná omezení, která by překážela dopravě a používání na letadlech přístrojů potřebných k provozu nebo k vedení letadel, nebo pro bezpečnost personálu nebo cestujících.
Článek 36.
Fotografické přístroje.
Každý smluvní stát může zakázati nebo upraviti používání fotografických přístrojů na letadle nad svým územím.
HLAVA VI.
Mezinárodní normy a doporučované předpisy.
Článek 37.
Zavádění mezinárodních norem a řízení.
Každý smluvní stát se zavazuje spolupracovati k dosažení co možno nejvyššího stupně jednotnosti v úpravách, normách, řízeních a organisaci, týkajících se letadel, personálu, leteckých tratí a pomocných služeb, všude tam, kde tato jednotnost usnadní a zdokonalí létání.
K tomu cíli Mezinárodní organisace pro civilní letectví stanoví a změní čas od času podle potřeby mezinárodní normy a doporučované předpisy a řízení, týkající se:
a)
soustav komunikačních a pomocných zařízení leteckých, počítajíc v to pozemní značky orientační,
b)
charakteristických znaků letišť a přistávacích ploch,
c)
pravidel pro létání a metod kontroly létání,
d)
výdeje průkazů létajícího personálu a mechaniků,
e)
způsobilosti letadel k letu,
f)
zápisu letadel do rejstříku a zjišťování totožnosti letadel,
g)
sbírání a výměny meteorologických zpráv,
h)
palubních knih,
i)
leteckých nákresů a map,
j)
řízení celních a přistěhovaleckých,
k)
letadel v tísni a vyšetřování nehod,
jakož i jiných věcí majících vztah k bezpečnosti, pravidelnosti a výkonnosti létání, pokud se čas od času mohou jeviti vhodnými.
Článek 38.
Odchylky od mezinárodních norem a řízení.
Stát, který shledá, že mu není možno podrobiti se ve všech směrech některé mezinárodní normě nebo řízení, nebo uvésti vlastní nařízení nebo předpisy v naprostý soulad s mezinárodní normou neb řízením, když taková norma nebo řízení byly změněny, anebo který pokládá za nutné zavésti nařízení nebo předpisy, lišící se v jednotlivosti od předpisů nebo metod, stanovených mezinárodní normou, oznámí ihned Mezinárodní organisaci pro civilní letectví rozdíly mezi jeho vlastním předpisem a předpisem stanoveným mezinárodní normou. Jde-li o změny mezinárodních norem, jest stát, který ve svých vlastních nařízeních nebo předpisech neučiní příslušných změn, povinen oznámiti to Radě do šedesáti dnů ode dne přijetí změny mezinárodní normy, anebo udati, co hodlá podniknouti. Rada pak všem ostatním státům ihned oznámí, v čem se mezinárodní norma liší od příslušného předpisu tohoto státu.
Článek 39.
Poznámky na osvědčeních a leteckých legitimacích.
a)
Každé letadlo nebo část letadla, pro něž platí mezinárodní norma o způsobilosti k letu nebo o výkonu, a které v době vydání jeho osvědčení této normě v jakémkoliv směru nevyhovovalo, musí míti ve svém osvědčení o způsobilosti k letu nebo v jeho příloze úplný výpočet případů, ve kterých nevyhovělo.
b)
Každá osoba, mající leteckou legitimaci, jež plně nevyhověla podmínkám stanoveným mezinárodní normou vztahující se na příslušný druh letecké legitimace nebo diplomu, kterými jest opatřena, musí míti ve své letecké legitimaci nebo v její příloze úplný výpočet jednotlivostí, ve kterých těmto podmínkám nevyhověla.
Článek 40.
Platnost osvědčení a leteckých legitimací opatřených poznámkami.
Žádné letadlo a žádný člen personálu, jejichž osvědčení nebo letecké legitimace jsou takto opatřeny poznámkami, nesmějí se účastniti mezinárodního létání, leč za souhlasu státu nebo států, na jejichž území se vstupuje. Zápis do rejstříku neb užití takového letadla nebo letadlové části, opatřené osvědčením, v jiném státu, než ve kterém bylo osvědčení původně vydáno, záleží na vůli státu, na jehož území se letadlo nebo jeho část přivezou.
Článek 41.
Uznání dosavadních norem o způsobilosti k letu.
Ustanovení léto hlavy se nebudou vztahovati na letadla a letadlovou výstroj typů, jejichž prototyp se příslušným úřadům státu předloží k výdeji osvědčení ve lhůtě tří let po dni přijetí mezinárodní normy o způsobilosti k letu této výstroje.
Článek 42.
Uznání dosavadních norem o schopnostech personálu.
Ustanovení této hlavy se nebudou vztahovati na personál, jehož letecké legitimace budou původně vydány ve lhůtě jednoho roku od počátečního přijetí mezinárodní normy o způsobilosti tohoto personálu; v každém případě se však budou vztahovati na veškerý personál, jehož průkazy zůstávají v platnosti po pět let od přijetí těchto norem.
Část II.
Mezinárodní organisace pro civilní letectví.
HLAVA VII.
Organisace.
Článek 43.
Název a složení.
Touto Úmluvou se zřizuje organisace nazvaná Mezinárodní organisace pro civilní letectví. Tato organisace se skládá ze Shromáždění, Rady a jiných orgánů, jichž bude třeba.
Článek 44.
Předmět.
Cílem a předmětem organisace jest rozvíjeti zásady a techniku mezinárodního létání a podporovati plánování a rozvoj mezinárodní letecké dopravy, a to:
a)
zajišťovati bezpečný a spořádaný rozvoj mezinárodního civilního letectví na celém světě;
b)
podporovati techniku letecké konstrukce a provozu k mírovým účelům;
c)
podporovati rozvoj leteckých tratí, letišť a leteckých pomocných zařízení pro mezinárodní civilní létání;
d)
vyhovovati potřebám lidstva týkajícím se bezpečné, pravidelné, účinné a hospodárné letecké dopravy;
e)
zabraňovati hospodářským ztrátám, vyvolaným nerozumnou soutěží;
f)
zajišťovati, aby bylo plně dbáno práv smluvních států a aby každému smluvnímu státu byla dána vhodná příležitost provozovati mezinárodní letecké dopravní podniky;
g)
zabraňovati nepříznivému rozlišování mezi smluvními státy;
h)
přispívati k bezpečnosti letu v mezinárodním létání;
i)
přispívati všeobecně k rozvoji mezinárodního civilního letectví ve všech směrech.
Článek 45.
Stálé sídlo.
Stálé sídlo organisace bude v místě, které ve své závěrečné schůzi určí Zatímní shromáždění Zatímní mezinárodní organisace pro civilní letectví, zřízené Zatímní dohodu o mezinárodním civilním letectví, podepsanou v Chicagu dne 7. prosince 1944. Sídlo může býti rozhodnutím Rady dočasně přeneseno jinam.
Článek 46.
První schůze Shromáždění.
První schůze Shromáždění bude svolána Zatímní radou shora zmíněné Zatímní organisace, jakmile Úmluva nabude platnosti, a sejde se v době a místě, které určí Zatímní rada.
Článek 47.
Právní způsobilost.
Organisace bude míti na území každého smluvního státu takovou právní způsobilost, jaké má zapotřebí k výkonu svých úkolů. Plná právní osobnost se jí přizná všude tam, kde to jest slučitelno s ústavou a zákony příslušného státu.
HLAVA VIII.
Shromáždění.
Článek 48.
Schůze Shromáždění.
a)
Shromáždění se bude scházeti jednou do roka a svolá je Rada v příhodnou dobu a na příhodném místě. Mimořádné schůze Shromáždění se mohou konati kdykoliv na výzvu Rady nebo na žádost deseti smluvních států, řízenou generálnímu sekretáři.
b)
Všechny smluvní státy budou míti rovné právo býti zastoupeny na schůzích Shromáždění a každý smluvní stát bude oprávněn míti jeden hlas. Zmocněnci zastupující smluvní státy mohou býti doprovázeni odbornými poradci, kteří se mohou účastniti schůzí, avšak nebudou oprávněni hlasovati.
c)
Většiny smluvních států jest zapotřebí, aby se na schůzích Shromáždění utvořilo quorum. Není-li v této Úmluvě jinak ustanoveno, bude se ve Shromáždění rozhodovati většinou odevzdaných hlasů.
Článek 49.
Práva a povinnosti Shromáždění.
Práva a povinnosti Shromáždění budou tato:
a)
voliti na každé schůzi svého předsedu a jiné členy předsednictva;
b)
voliti smluvní státy, které mají býti zastoupeny v Radě, jak stanoveno v hlavě IX;
c)
zkoumání zpráv Rady a činiti na základě nich vhodná opatření a rozhodovati o všech věcech, které mu byly Radou předloženy;
d)
stanoviti si svůj jednací řád a zřizovati podle potřeby nebo účelnosti pomocné komise a výbory;
e)
schvalovati roční rozpočet a určovati finanční uspořádání organisace v souhlase s ustanovením hlavy XII;
f)
kontrolovati výdaje a schvalovati účty organisace;
g)
podle volné úvahy odkazovati Radě, pomocným komisím nebo jiným orgánům kterékoliv otázky ze svého oboru působnosti;
h)
přenésti na Radu práva a zmocnění, nutná nebo žádoucí ke splnění úkolů organisace, jakož i tento přenos oprávnění kdykoliv odvolávati a měniti;
i)
prováděti příslušná ustanovení hlavy XIII;
j)
zkoumati návrhy na změnu nebo zlepšení předpisů této Úmluvy, a, schválí-li je, doporučovati je smluvním státům v souhlase s ustanoveními hlavy XXI;
k)
zabývati se otázkami patřícími do okruhu působnosti organisace, pokud nejsou výslovně přikázány Radě.
HLAVA IX.
Rada.
Článek 50.
Složení a volba Rady.
a)
Rada bude stálým orgánem, odpovědným Shromáždění. Bude se skládati z 21 smluvních států volených Shromážděním. Volba se bude konati na první schůzi Shromáždění a potom vždy po 3 letech, a takto zvolení členové Rady setrvají v úřadě do příští volby.
b)
Při volbě členů Rady poskytne Shromáždění přiměřené zastoupení 1) státům v letecké dopravě nejvýznamnějším, 2) státům jinak nezastoupeným, které nejvíce přispívají k získání pomocných zařízení pro mezinárodní civilní létání a 3) státům jinak nezastoupeným, jejichž volbou se zaručí, že všechny hlavní zeměpisné okrsky světa budou v Radě zastoupeny. Uprázdní-li se místo v Radě, obsadí je Shromáždění co nejdříve; smluvní stát, takto zvolený do Rady, zůstane ve své funkci po neuplynulou část období svého předchůdce.
c)
Zástupce smluvního státu v Radě nesmí se činně účastniti provozu mezinárodní letecké dopravní služby, ani míti na takové službě finanční zájem.
Článek 51.
Předseda Rady.
Rada si zvolí předsedu na dobu 3 let. Tento může býti znovu zvolen. Předseda nemá hlasovacího práva. Rada si zvolí ze svých členů jednoho nebo několik místopředsedů, kteří podrží své hlasovací právo, vykonávají-li funkci úřadujícího předsedy. Předseda nemusí býti zvolen ze zástupců, jež jsou členy Rady, avšak je-li zvolen takový zástupce, pokládá se jeho místo za uprázdněné a bude obsazeno oním státem, jejž zastupoval. Povinností předsedy bude:
a)
svolávati schůze rady, letecko-dopravního výboru a letecké komise;
b)
jednati jako zástupce Rady a
c)
jménem Rady vykonávati funkce svěřené mu Radou.
Článek 52.
Hlasování v Radě.
Rozhodnutí Rady budou vyžadovati souhlasu většiny jejích členů. Rada může v jednotlivých věcech uděliti plnou moc výboru, skládajícímu se z jejích členů. Do rozhodnutí výboru Rady se může odvolati každý smluvní stát, který má na věci zájem.
Článek 53.
Účast, neopravňující k hlasování.
Každý smluvní stát smí, aniž jest oprávněn hlasovati, účastniti se v Radě a v jejích výborech a komisích projednávání každé otázky, týkající se zvláště jeho zájmů. Žádný člen Rady nesmí hlasovati při jednání v Radě v rozepři, ve které jest stranou.
Článek 54.
Povinná působnost Rady.
Rada bude povinna:
a)
předkládati Shromáždění výroční zprávy;
b)
prováděti směrnice Shromáždění a plniti povinnosti a závazky, uložené jí touto Úmluvou;
c)
stanoviti si organisaci a jednací řád;
d)
jmenovati letecko-dopravní výbor, zvolený ze zástupců členů Rady a jí odpovědný, a vymeziti jeho působnost;
e)
zříditi leteckou komisi v souhlase s ustanoveními hlavy X;
f)
spravovati finance organisace v souhlase s ustanoveními hlavy XII a XV;
g)
určiti plat předsedy Rady;
h)
jmenovati hlavního výkonného úředníka s titulem generálního tajemníka a učiniti opatření za účelem jmenování jiných potřebných zaměstnanců v souhlase s ustanoveními hlavy XI;
i)
požadovati, sbírati, zkoumati a uveřejňovati zprávy, týkající se pokroku létání a provozu mezinárodních leteckých dopravních služeb, zahrnujíc v to zprávy o provozních nákladech a podrobnosti o subvencích, vyplácených leteckým dopravním podnikům z veřejných peněz;
j)
hlásiti smluvním státům každé porušení této Úmluvy, jakož i případy, ve kterých doporučení nebo rozhodnutí Rady nebylo provedeno;
k)
hlásiti Shromáždění každé porušení této Úmluvy, opomene-li smluvní stát učiniti vhodná opatření v přiměřené lhůtě po tom, kdy mu bylo porušení oznámeno;
l)
schvalovati v souhlase s ustanoveními hlavy VI této Úmluvy mezinárodní normy a doporučované předpisy, označovati je z důvodů vhodnosti jako přílohy k této Úmluvě a oznamovati všem smluvním státům, co bylo zařízeno;
m)
zkoumati doporučení letecké komise na doplnění příloh a činiti opatření ve shodě s ustanoveními hlavy XX;
n)
zkoumati otázky týkající se Úmluvy, které jí předloží některý smluvní stát.
Článek 55.
Přípustná působnost Rady.
Rada smí:
a)
bude-li se to jeviti vhodným a podle zkušeností žádoucím, zříditi podřízené letecko-dopravní komise na oblastním nebo jiném podkladě a určiti skupiny států nebo leteckých dopravních podniků, s nimiž nebo jichž prostřednictvím smí jednati, aby se usnadnilo provádění účelů této Úmluvy;
b)
přenášeti na leteckou komisi další povinnosti, než které jsou vytčeny v této Úmluvě, a tento přenos oprávnění kdykoliv odvolávati nebo měniti;
c)
vésti bádání ve všech oborech letecké dopravy a létání mezinárodní důležitosti, oznamovati výsledky svého bádání smluvním státům a usnadňovati mezi smluvními státy výměnu zpráv o otázkách letecké dopravy a létání;
d)
studovati otázky, týkající se organisace a provozu mezinárodní letecké dopravy, počítajíc v to mezinárodní vlastnictví a provoz mezinárodních leteckých dopravních služeb na dálkových tratích, a předkládati Shromáždění návrhy v tom směru;
e)
vyšetřovati, na žádost kteréhokoliv smluvního státu, každou situaci, o níž by se zdálo, že staví rozvoji mezinárodního létání překážky, jimiž se lze vyhnouti, a po tomto vyšetření činiti taková doporučení, která pokládají za žádoucí.
Hlava X.
Letecká komise.
Článek 56.
Navrhování a jmenování členů komise.
Letecká komise bude se skládati z dvanácti členů, jmenovaných Radou z osob, navržených smluvními státy. Tyto osoby musí míti náležitou způsobilost a zkušenost ve vědeckých a praktických otázkách leteckých. Rada vyzve veškeré smluvní státy, aby předložily návrhy na jmenování. Předsedu letecké komise jmenuje Rada.
Článek 57.
Povinnosti komise.
Letecká komise bude:
a)
uvažovati o změnách příloh této Úmluvy a doporučovati Radě jejich přijetí;
b)
ustanovovati odborné podkomise, ve kterých každý smluvní stát smí býti zastoupen, přeje-li si toho;
c)
podávati Radě posudky o sbírání a oznamování veškerých zpráv smluvních států, které pokládá za nutné a užitečné pro pokrok létání.
Hlava XI.
Zaměstnanci.
Článek 58.
Jmenování zaměstnanců.
S výhradou předpisů stanovených Shromážděním, jakož i s výhradou ustanovení této Úmluvy, bude Rada určovati způsob jmenování a propouštění, způsobilost, platy, odměny a podmínky služebního poměru generálního tajemníka a ostatních zaměstnanců organisace, a bude směti zaměstnávati nebo používati služeb příslušníků kteréhokoli smluvního státu.
Článek 59.
Mezinárodní povaha zaměstnanců.
Předseda Rady, generální tajemník a ostatní zaměstnanci nebudou směti ve věci výkonu svých povinností ani žádati ani přijímati pokyny od jakéhokoli úřadu, stojícího mimo organisaci. Každý smluvní stát se zavazuje, že bude plně šetřiti mezinárodní povahy povinností zaměstnanců a nebude se snažiti ovlivňovati žádného svého příslušníka ve výkonu jeho povinností.
Článek 60.
Immunity a výsady zaměstnanců.
Každý smluvní stát se zavazuje, že pokud to jest možné podle jeho ústavního řádu, přizná předsedovi Rady, generálnímu tajemníkovi a ostatním zaměstnancům organisace immunity a výsad, přiznávané podobným zaměstnancům jiných veřejných mezinárodních organisací. Bude-li sjednána všeobecná mezinárodní dohoda o immunitách a výsadách mezinárodních úředníků, budou immunity a výsady, přiznané předsedovi Rady, generálnímu tajemníkovi a ostatním zaměstnancům organisace, tytéž, jako immunity a výsady, přiznávané podle ustanovení této všeobecné mezinárodní dohody.
Hlava XII.
Finance.
Článek 61.
Rozpočet a rozvrh výdajů.
Rada předloží Shromáždění roční rozpočet, roční uzávěrku účtů a odhad příjmů a vydání. Shromáždění bude hlasovati o rozpočtu, měníc jej, jak uzná za vhodné, a výdaje organisace vyjma finanční závazky podle ustanovení hlavy XV, pokud je státy převzaly, rozvrhne na smluvní státy na podkladě, který čas od času určí.
Článek 62.
Odnětí hlasovacího práva.
Shromáždění může zastaviti výkon hlasovacího práva ve Shromáždění a v Radě smluvnímu státu, který v přiměřené lhůtě nesplní své finanční závazky vůči organisaci.
Článek 63.
Útraty delegací a jiných zástupců.
Každý smluvní stát ponese výdaje svého vlastního zastoupení ve Shromáždění, jakož i odměny, cestovné a jiné výdaje osob, které jmenuje do Rady, jakož i svých navržených osob nebo zástupců v pomocných výborech nebo komisích organisace.
Hlava XIII.
Jiná mezinárodní ujednání.
Článek 64.
Ujednání týkající se bezpečnosti.
Organisace smí, odhlasuje-li to Shromáždění, sjednávati o leteckých otázkách v oboru své působnosti, které se přímo týkají světové bezpečnosti, vhodná ujednání s kteroukoli všeobecnou organisací, zřízenou státy světa k zachování míru.
Článek 65.
Ujednání s jinými mezinárodními organismy.
Rada smí jménem organisace sjednávati dohody s jinými mezinárodními organismy o udržování společných služeb a o společné úpravě, týkající se zaměstnanců, a sjednávati za souhlasu Shromáždění jiné ujednání, jimiž by se usnadnila práce organisace.
Článek 66.
Činnost vztahující se na jiné dohody.
a)
Organisace bude rovněž plniti úkoly, jež jí ukládají Dohoda o transitu mezinárodních leteckých dopravních služeb a Dohoda o mezinárodní letecké dopravě, sepsané v Chicagu dne 7. prosince 1944, a to v souhlase se zněním a podmínkami těchto Dohod.
b)
Členové Shromáždění a Rady, kteří nepřijali Dohodu o transitu mezinárodních leteckých dopravních služeb nebo Dohodu o mezinárodní letecké dopravě, sepsané v Chicagu dne 7. prosince 1944, nejsou oprávněni hlasovati o otázkách, které by byly předloženy Shromáždění nebo Radě podle ustanovení příslušné Dohody.
Část III.
Mezinárodní letecká doprava.
Hlava XIV.
Zprávy a hlášení.
Článek 67.
Předkládání zpráv Radě.
Každý smluvní stát se zavazuje, že jeho mezinárodní letecké dopravní podniky budou, v souhlase s požadavky kladenými Radou, předkládati Radě zprávy o dopravě, statistické údaje o finančních nákladech a finanční výkazy, vykazující mezi jinými veškeré příjmy a jejich prameny.
Hlava XV.
Letiště a jiná letecká pomocná zařízení.
Článek 68.
Určení leteckých cest a letišť.
Každý smluvní stát smí s výhradou ustanovení této Úmluvy stanoviti leteckou cestu, kterou zachovávati musí na jeho území každá mezinárodní letecká dopravní služba,jakož i letiště, jichž tato služba smí používati.
Článek 69.
Zdokonalování leteckých pomocných zařízení.
Má-li Rada za to, že letiště nebo jiná letecká pomocná zařízení některého smluvního státu, počítajíc v to služby radiové a povětrnostní, nevyhovují přiměřeně bezpečnému, pravidelnému, účinnému a hospodárnému provozu dosavadních nebo zamýšlených mezinárodních leteckých dopravních služeb, zahájí jednání s přímo zúčastněným státem a s jinými státy majícími na věci zájem, aby se vyhledaly prostředky, jak situaci napraviti, a může učiniti příslušná doporučení. Žádný smluvní stát nebude vinen porušením této Úmluvy, neprovede-li tato doporučení.
Článek 70.
Financování leteckých pomocných zařízení.
Smluvní stát může za okolností nastavších ve smyslu ustanovení článku 69 sjednati s Radou ujednání, kterým by se tato doporučení uvedla ve skutek. Stát se může rozhodnouti, že ponese veškeré útraty, jichž si toto ujednání vyžádá. Nerozhodne-li se tak stát, může se Rada na žádost státu usnésti, že uhradí veškeré útraty nebo jejich část.
Článek 71.
Opatření a udržování pomocných zařízení Radou.
Žádá-li o to smluvní stát, může se Rada usnésti, že opatří, vybaví personálem, bude udržovati a spravovati veškerá nebo některá letiště a jiná letecká pomocná zařízení, počítajíc v to služby radiové a povětrnostní, jichž na jeho území vyžaduje bezpečný, pravidelný, účinný a hospodárný provoz mezinárodních leteckých dopravních služeb jiných smluvních států, a může stanoviti spravedlivé a přiměřené poplatky za užívání opatřených pomocných zařízení.
Článek 72.
Nabytí nebo užívání pozemků.
Je-li k pomocným zařízením, financovaným na žádost smluvního státu zcela nebo zčásti Radou, zapotřebí pozemku, jest onen stát povinen buď pozemek sám poskytnouti, při čemž může, přeje-li si, podržeti právo vlastnické, anebo užívání pozemku za spravedlivých a přiměřených podmínek a v souhlase se svými zákony usnadniti.
Článek 73.
Výdaje a rozvrh úhrady.
V mezích peněžních prostředků, které Shromáždění poskytne k tomu Radě podle ustanovení hlavy XII, smí Rada činiti ze všeobecných zdrojů organisace běžné výdaje na účely této hlavy. Rada rozvrhne částky potřebné k účelům této hlavy podle předběžně schváleného poměru pro přiměřené období na smluvní státy, které s tím vyslovily souhlas a jejichž letecké dopravní podniky těchto pomocných zařízení užívají. Rada může rovněž rozvrhnouti částky potřebné k provozu na státy, vyslovivší s tím souhlas.
Článek 74.
Technická pomoc a použití příjmů.
Poskytne-li Rada na žádost smluvního státu peněžní prostředky nebo zcela neb zčásti opatří letiště či jiná pomocná zařízení, může ujednání, se souhlasem tohoto státu, obsahovati ustanovení o technické pomoci při dohledu a provozování letišť a jiných pomocných zařízení, jakož i o placení provozních výdajů letišť a jiných pomocných zařízení z příjmů, vyplývajících z provozu letišť a jiných pomocných zařízení, jakož i o úrocích a umořovacích částkách.
Článek 75.
Převzetí pomocných zařízení opatřených Radou.
Smluvní stát se může kdykoli zhostiti závazku převzatého podle ustanovení článku 70 a převzíti letiště a jiná pomocná zařízení, která Rada zřídila na jeho území podle ustanovení článků 71 a 72, tím, že zaplatí Radě částku, kterou Rada uzná za daných okolností za přiměřenou. Má-li stát za to, že částka stanovená Radou jest nepřiměřená, může se do rozhodnutí Rady odvolati ke Shromáždění a Shromáždění může rozhodnutí Rady potvrditi nebo změniti.
Článek 76.
Vrácení peněz.
Peníze, získané Radou zaplacením podle ustanovení článku 75 nebo placením úroků nebo umořovacích částek podle ustanovení článku 74, budou v případě, že státy původně poskytly zálohy podle ustanovení článku 73, vráceny státům, na něž byly výdaje původně rozvrženy, a to v poměru podle rozvrhu stanoveného Radou.
Hlava XVI.
Společné provozní organisace a poolové dopravní služby.
Článek 77.
Dovolené společné provozní organisace.
Žádné ustanovení této Úmluvy nebude brániti tomu, aby dva nebo více smluvních států neutvořily společné provozní organisace pro leteckou dopravu nebo mezinárodní provozní jednatelství, nebo aby neprovozovaly v poolu svoje letecké dopravní služby na kterýchkoliv tratích nebo v kterýchkoli oblastech, avšak tyto organisace nebo jednatelství a poolové dopravní služby se podrobí všem ustanovením této Úmluvy, včetně ustanovení, jež se týkají registrace dohod Radou. Rada ustanoví, jak jest předpisy této Úmluvy, týkající se státní příslušnosti letadel, vztahovati na letadla v provozu mezinárodních provozních jednatelství.
Článek 78.
Úkol Rady.
Rada bude moci navrhnouti dotčeným smluvním státům, aby utvořily společné organisace pro provoz leteckých dopravních služeb na kterýchkoli leteckých cestách nebo v kterýchkoli oblastech.
Článek 79.
Účast v provozních organisacích.
Stát se může zúčastniti společných provozních organisací nebo poolových ujednání buď prostřednictvím své vlády nebo prostřednictvím jedné nebo několika leteckých dopravních společností, které jeho vláda jmenuje. Společnosti mohou býti podle volné úvahy příslušného státu zcela nebo zčásti v majetku státním nebo v majetku soukromém.
Část IV.
Závěrečná ustanovení.
Hlava XVII.
Jiné letecké dohody a ujednání.
Článek 80.
Úmluvy pařížská a havanská.
Každý smluvní stát se zavazuje, že ihned, jakmile tato Úmluva nabude platnosti, vypoví Úmluvu o úpravě letectví podepsanou v Paříži dne 13. října 1919, nebo Úmluvu o obchodním letectví, podepsanou v Havaně dne 20. února 1928, je-li stranou některé z nich. Mezi smluvními státy nahrazuje tato Úmluva shora zmíněné Úmluvy pařížskou a havanskou.
Článek 81.
Registrace platných dohod.
Veškeré letecké dohody trvající v době, kdy tato Úmluva nabude platnosti, mezi smluvním státem a některým jiným státem nebo mezi leteckým dopravním podnikem smluvního státu a některým jiným státem nebo leteckým dopravním podnikem některého jiného státu, musí býti ihned předloženy Radě k registraci.
Článek 82.
Zrušení neslučitelných ujednání.
Smluvní státy, přijímajíce tuto Úmluvu, zrušují veškeré závazky a ujednání mezi sebou, které jsou neslučitelné s jejími ustanovení, a zavazují se, že takových závazků a ujednání nesjednají. Smluvní stát, který dříve, než se stal členem organisace, převzal vůči mimosmluvnímu státu nebo vůči státnímu občanu smluvního nebo nesmluvního státu závazky neslučitelné se zněním této Úmluvy, podnikne ihned kroky, aby se těchto závazků zprostil. Převzal-li letecký dopravní podnik smluvního státu takové neslučitelné závazky, vynaloží stát, jehož má tento letecký dopravní podnik státní příslušnost, všemožné úsilí, aby dosáhl jejich bezodkladného zrušení, a v každém případě zařídí, aby byly zrušeny, jakmile tak lze po právu učiniti po nabytí platnosti této Úmluvy.
Článek 83.
Zápis nových ujednání.
S výhradou ustanovení předešlého článku může každý smluvní stát uzavříti ujednání, která nejsou neslučitelná s ustanoveními této Úmluvy. Každé takové ujednání bude bezodkladně registrováno u Rady, která je co možno nejdříve uveřejní.
Hlava XVIII.
Rozepře a tresty.
Článek 84.
Řešení sporů.
Nelze-li neshodu mezi dvěma nebo několika státy ve věci výkladu nebo provádění této Úmluvy a jejich příloh urovnati vyjednáváním, rozhodne o ní Rada, požádá-li o to některý stát, jehož se neshoda týká. Žádný člen Rady nesmí hlasovati, vyřizuje-li Rada rozepři, ve které jest tento stát stranou. Smluvní stát se smí s výhradou článku 85 odvolati do rozhodnutí Rady k rozhodčímu soudu ad hoc, ujednanému s ostatními stranami v rozepři, anebo k Stálému dvoru mezinárodní spravedlnosti. Takové odvolání jest oznámiti Radě do 60 dnů od přijetí oznámení o rozhodnutí Rady.
Článek 85.
Rozhodčí řízení.
Jestliže smluvní stát, který jest stranou v rozepři, v níž se do rozhodnutí Rady podává odvolání, nepřijal stanovy Stálého dvoru mezinárodní spravedlnosti a nemohou-li se smluvní strany, které jsou stranami v rozepři, dohodnouti na volbě rozhodčího soudu, jmenuje každá smluvní strana, která jest stranou v rozepři, jednoho rozhodčího a rozhodčí jmenují rozsudího. Jestliže některý smluvní stát, který jest stranou v rozepři, opomene jmenovati rozhodčího v době tří měsíců ode dne, kdy bylo podáno odvolání, bude rozhodčí jmenován jménem tohoto státu předsedou Rady ze seznamu způsobilých a upotřebitelných osob, zřízeného Radou. Jestliže se do třiceti dnů nemohou rozhodčí dohodnouti o rozsudím, jmenuje ho předseda Rady ze seznamu právě zmíněného. Rozhodčí a rozsudí budou pak tvořiti společně rozhodčí soud. Rozhodčí soud, zřízený podle ustanovení tohoto nebo předešlého článku, stanoví si své vlastní řízení a činí rozhodnutí většinou hlasů, s výhradou však, že Rada může rozhodnouti o otázkách řízení, kdyby došlo k průtahům, které by pokládala za přílišné.
Článek 86.
Odvolání.
Nerozhodne-li Rada jinak, zůstane každé rozhodnutí Rady o otázce, zda mezinárodní letecký dopravní podnik je provozován ve shodě s ustanoveními této Úmluvy, v platnosti, pokud nebude v odvolání změněno. Ve všech jiných otázkách bude platnost rozhodnutí Rady, proti nimž bylo podáno odvolání, odložena do té doby, až bude o odvolání rozhodnuto. Rozhodnutí Stálého dvoru mezinárodní spravedlnosti a rozhodčího soudu budou konečná a závazná.
Článek 87.
Trestní opatření proti nepodrobivšímu se podniku.
Každý smluvní stát se zavazuje, že nedovolí provoz leteckého dopravního podniku smluvního státu ve vzduchovém prostoru nad svým územím, rozhodne-li Rada, že tento letecký dopravní podnik se nepodrobuje konečnému rozhodnutí, vynesenému v souhlase s předešlým článkem.
Článek 88.
Trestní opatření proti nepodrobivšímu se státu.
Shromáždění zastaví výkon hlasovacího práva ve Shromáždění a v Radě každému smluvnímu státu, o němž se zjistí, že se provinil proti ustanovením této hlavy.
Hlava XIX.
Válka.
Článek 89.
Válka a stav tísně.
V případě války nebude ustanoveními této Úmluvy dotčena svoboda jednání smluvních států, válkou dotčených, ať jako států válčících nebo neutrálních. Totéž bude platiti pro smluvní stát, který vyhlásí stav národní tísně a oznámí to Radě.
Hlava XX.
Přílohy.
Článek 90.
Přijetí a doplňování příloh.
a)
Schválení příloh zmíněných v článku 54, pododstavci 1), Radou bude vyžadovati dvoutřetinové většiny Rady ve schůzi k tomu účelu svolané a tyto přílohy budou pak předloženy každému smluvnímu státu. Každá tato příloha nebo její doplněk nabývá platnosti po uplynutí tří měsíců ode dne, kdy byly předloženy smluvním státům, nebo po uplynutí delší doby, stanovené Radou, leč by většina smluvních států mezitím oznámila Radě svůj nesouhlas.
b)
Rada ihned oznámí všem smluvním státům, jakmile některá příloha nebo její doplněk nabudou platnosti.
Hlava XXI.
Ratifikace, přístupy, změny a výpovědi.
Článek 91.
Ratifikace Úmluvy.
a)
Tato Úmluva bude ratifikována signatárními státy. Ratifikační listiny budou uloženy v archivu vlády Spojených států amerických, která oznámí datum uložení každému státu, který Úmluvu podepsal nebo k ní přistoupil.
b)
Jakmile tuto Úmluvu ratifikuje nebo k ní přistoupí šestadvacet států, nabude mezi nimi tato Úmluva platnosti třicátého dne po tom, co šestadvacátá ratifikační listina byla uložena. Pro stát, který ji ratifikuje později, nabude tato Úmluva platnosti třicátý den po uložení ratifikační listiny.
c)
Bude povinností vlády Spojených států amerických, aby vládě každého ze signatárních nebo přistoupivších států oznámila den, kdy tato Úmluva nabývá účinnosti.
Článek 92.
Přístup k Úmluvě.
a)
Tato Úmluva bude otevřena přístupu členům Spojených národů a státům s nimi sdruženým jakož i státům zachovavším neutralitu po dobu nynějšího světového zápolení.
b)
Přístup se provede oznámením, řízeným vládě Spojených států amerických a nabude účinnosti třicátý den po tom, co vláda Spojených států amerických obdrží oznámení, které sdělí všem ostatním smluvním státům.
Článek 93.
Připuštění jiných států.
Státy, na které se ustanovení článku 91 a 92 a) nevztahují, mohou býti, vysloví-li s tím souhlas všeobecná mezinárodní organisace, zřízená národy světa k zachování míru, připuštěny k účasti na této Úmluvě čtyřpětinovou většinou hlasů Shromáždění, a to za podmínek, které by Shromáždění stanovilo, s výhradou však, že jest v každém případě třeba souhlasu státu, do něhož vtrhl nebo jejž napadl během této války stát, žádající o připuštění.
Článek 94.
Změny Úmluvy.
a)
Každá navrhovaná změna této Úmluvy musí býti schválena dvoutřetinovou většinou hlasů Shromáždění a nabude pak účinnosti vůči státům, které tuto změnu ratifikovaly, jakmile bude ratifikována počtem smluvních států, který stanoví Shromáždění. Počet takto stanovený nebude menší než dvě třetiny úhrnného počtu smluvních států.
b)
Je-li podle názoru Shromáždění změna takové povahy, že odůvodňuje tento postup, může Shromáždění ve svém usnesení, jímž se přijetí doporučuje, stanoviti, že stát, který neratifikoval ve stanovené době po tom, co změna nabude účinnosti, přestává býti členem organisace a stranou Úmluvy.
Článek 95.
Výpověď Úmluvy.
a)
Smluvní stát smí vypověděti tuto Úmluvu tři roky po nabytí účinnosti této Úmluvy oznámením adresovaným vládě Spojených států amerických, která ihned vyrozumí každý smluvní stát.
b)
Výpověď nabude účinnosti rok po tom, co bylo přijato její oznámení a má platnost pouze vůči státu, který výpověď dal.
Hlava XXII.
Definice.
Článek 96.
Ve smyslu této Úmluvy výraz:
a)
„letecká dopravní služba“ značí každou pravidelnou leteckou dopravní službu, konanou letadlem používaným pro veřejnou dopravu cestujících, pošty nebo zboží,
b)
„mezinárodní letecká dopravní služba“ značí leteckou dopravní službu, která prochází vzduchovým prostorem nad územím více než jednoho státu,
c)
„letecký dopravní podnik“ značí každý podnik pro leteckou dopravu, který nabízí nebo provozuje mezinárodní leteckou dopravní službu,
d)
„přistání pro potřeby nikoliv obchodní“ značí přistání z jiné potřeby, než jest odvážení nebo přivážení cestujících, zboží nebo pošty.
Podpis Úmluvy.
ČEMUŽ NA DUKAZ podepsaní zplnomocněnci, byvše k tomu řádně zmocněni, podepisují tuto Úmluvu jménem svých příslušných vlád ve dnech uvedených vedle jejich podpisů.
SEPSÁNO v Chicagu dne 7. prosince 1944 v jazyce anglickém. Text vyhotovený v jazycích anglickém, francouzském a španělském, kterážto znění jsou všechna stejně autentická, bude otevřen k podpisu ve Washingtoně, D.C. Oba texty se uloží v archivu vlády Spojených států a ověřené opisy zašle tato vláda vládám všech států, které podepíší nebo přijmou tuto Úmluvu.
ZA AFGANISTAN:
ABDOL HOSAYN AZIZ.

ZA AUSTRALII:
ARTHUR S. DRAKEFORD.

ZA BELGII:
ZA BOLIVII:
ALFREDO PACHECO.

ZA BRASILII:
ZA KANADU:
H. J. SYMINGTON.

ZA CHILE:
RAFAEL SÁENS,
GREGORIO BISQUERT,
RAUL MAGALLANES.

ZA ČÍNU:
ChANG KIA-NGAU.

ZA KOLUMBII:
ZA COSTA RICU:
ZA KUBU:
ZA ČESKOSLOVENSKO:
ZA DOMINIKÁNSKOU REPUBLIKU:
ChARLES A. McLAUGHLIN.

ZA ECUADOR:
JOSÉ A. CORREA,
FRANCISCO GOMEZ JURADO.

ZA EGYPT:
MAHMOUD BEY HASSAN,
MOHAMED BEY ROUSHDY,
MOHAMED ABDEL HALIM KHALIFA.

ZA SALVADOR:
ZA ETHIOPII:
ZA FRANCII:
MAY HYMANS,
CLAUDE LEBEL,
ANDRÉ BOURGES,
PIERRE LOCUCCOL.

ZA ŘECKO:
DEMETRIOS T. N. BOTZARIS,
ALEXANDER ARGYROPOULOS.

ZA GUATEMALU:
ZA HAITI:
EDOUARD ROY.

ZA HONDURAS:
EMILIO P. LEFEBVRE.

ZA ISLAND:
THOR THROS.

ZA INDII:
GURUNATH BEWOOR.

ZA IRAN:
MOHAMMED SHAYESTEH.

ZA IRAK:
ALI JAWDAT.

ZA IRSKO:
ROBERT BRENNAN,
JOHN LEYDON,
JOHN J. HEARNE,
TIMOTHY J. O. DRISCOLL.

ZA LIBANON:
CAMILLE CHAMOUN,
FAZOUZI EL-HOSS.

ZA LIBERII:
WALTER F. WALKER.

ZA LUCEMBURSKO:
ZA MEXIKO:
PEDRO A. CHAPA.

ZA NIZOZEMÍ:
F.H.COPES VAN HASSELT,
F.C.ARONSTEIN.

ZA NOVÝ ZÉLAND:
DANIEL G. SULLIVAN.

ZA NICARAGUU:
RICHARD E. FRIZELL.

ZA NORSKO:
ZA PANAMU:
Delegace republiky Panama podpisuje tuto Úmluvu ad referendum a s těmito výhradami:

1. Vzhledem ke svému strategickému postavení a odpovědnosti ohledně ochrany komunikačních prostředků na svém území, které jsou v nejvyšší míře důležité pro světový obchod a mají životní důležitost pro obranu západní polokoule, vyhrazuje si republika Panama právo učiniti všechna opatření, pokud jde o všechny lety vzdušnými prostorami nad jejím územím, jež by byla vhodná pro její vlastní bezpečnost nebo pro ochranu řečených komunikačních prostředků.

2. Podle náhledu republiky Panama se rozumí, že odborné přílohy, na něž se v Úmluvě poukazuje, představují pouze doporučení, nikoliv však uložené závazky.

ZA PARAGUAY:
ZA PERU:
ARMANDO REVOREDO,
JOSÉ KOECHLIN,LUIS ALVARADO,
FEDERICO ELGUERA,
GUILLERMO VAN OORDT.

ZA FILIPINY:
JAIME HERNANDEZ,
URBANO A. ZAFRA,
JESEPH H. FOLEY.

ZA POLSKO:
ZBYSLAW CIELKOSZ,
Dr. HENRYK GORECKI,
STEFAN J. KONORSKI,
WITOLD A. URBANOWICZ,
LUDWIK H. GOTTLIEB.

ZA PORTUGALSKO:
MARIO DE FIGUEIREDO,
ALFREDO DELESQUE DOS SANTOS CINTRA,
DUARTE PINTO BASTO DE GUSMA~O CALHEIROS,
VASCO VIEIRA GARIN.

ZA ŠPANĚLSKO:
ESTEBAN TERRADAS E ILLA,
GERMAN BARAIBAR Y USANDIZAGA,
ULTANO KINDELAN.

ZA ŠVÉDSKO:
RAGNAR KUMLIN.

ZA ŠVýCARSKO:
ZA SYRII:
NOUREDDEEN KAHALE.

ZA TURECKO:
SŰKRŰ KOCAK,
FERRUH SAHINBAS,
ORHAN H. EROL.

ZA JIHOAFRICKOU UNII:
ZA VLÁDU SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ VELKÉ
BRITANNIE A SEVERNÍHO IRSKA:
SWINTON.

ZA SPOJENÉ STÁTY AMERICKÉ:
ADOLF. A. BERKLE,
ALFRED L. BULWINKLE,
CHARLES A. WOLVERTON,
FIORELLO H. LAGUARDIA,
EDWARD WARNER,
L. WELCH POGUE,
WILLIAM A. M. BURDEN.

ZA URUGUAY:
CARLOS CARBAJAL,
MEDARDO R. FARIAS.

ZA VENEZUELU:
ZA JUHOSLAVII:
ZA DÁNSKO:
HENRIK DE KAUFFMANN.

ZA SIAM:
MOM RAJAWONGSE SENI PRAMOJ.

PROZKOUMAVŠE TUTO ÚMLUVU, SCHVALUJEME A POTVRZUJEME JI.

TOMU NA SVĚDOMÍ JSME TENTO LIST PODEPSALI A K NĚMU PEČET REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ PŘITISKNOUTI DALI.

NA HRADĚ PRAŽSKÉM DNE 25. ÚNORA LÉTA TISÍCÍHO DEVÍTISTÉHO ČTYŘICÁTÉHO SEDMÉHO.

Dr. EDVARD BENEŠ v. r.

PRESIDENT REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ.

Dr. V. CLEMENTIS v. r.

STÁTNÍ TAJEMNÍK V MINISTERSTVU ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ.
Vyhlašuje se s tím, že za republiku Československou byla Úmluva podepsána dne 18. dubna 1945 ve Washingtonu a ratifikační listina byla uložena u státního departementu Spojených států amerických ve Washingtonu dne 1. března 1947.
Podle článku 91. Úmluvy nabude tato, jakmile ji ratifikuje nebo k ní přistoupí šestadvacet států, mezi nimi platnosti třicátého dne po tom, co šestadvacátá ratifikační listina byla uložena. Poněvadž šestadvacátá ratifikační listina byla uložena dne 5. března 1947, nabyla Úmluva mezinárodní platnosti dnem 4. dubna 1947, a to i pro republiku Československou.
Úmluvou jsou vázány tyto státy:
Afganistan (4. IV. 1947), Argentina (4. VI. 1946), Australie (1. III. 1947), Bolivie (4. IV. 1947), Brasilie (8. VII. 1946), Československo (1. III. 1947), Čína (20. II. 1946), Dánsko (28. II. 1947), Dominikánská republika (25. I. 1946), Egypt (13. III. 1947), Ethiopie (1. III. 1947), Filipiny (1. III. 1947), Francie (25. III. 1947), Chile (11. III. 1947), Indie (1. III. 1947), Irsko (31. X. 1946), Island (21. III. 1947), Jihoafrická Unie (1. III. 1947), Kanada (13. II. 1946), Liberie (11. II. 1947), Mexiko (25. VI. 1946), Nicaragua (28. XII. 1945), Nizozemí (26. III. 1947), Nový Zéland (7. III. 1947), Paraguay (21. I. 1946), Peru (8. IV. 1946), Polsko (6. IV. 1945), Portugalsko (27. II. 1947), Řecko (13. III. 1947), Siam (4. IV. 1947), Spojené království Velké Britannie a Severního Irska (1. III. 1947), Spojené státy americké (9. VIII. 1946), Španělsko (5. III. 1947), Švédsko (7. XI. 1946), Švýcarsko (6. II. 1947), Turecko (20. XII. 1945), Venezuela (1. IV. 1947) a Zajordánsko (18. III. 1947).
Dr. Clementis v. r.
státní tajemník v ministerstvu zahraničních věcí.
Prevziať prílohu - Anglické znenie textu