149/1947 Zb.

Zřizuje se Sbor národní bezpečnosti jako výkonný orgán správních úřadů národní bezpečnosti (v dalším „Sbor“). Jeho úkolem je chrániti na celém území Československé republiky v rámci právních předpisů a podle příkazů správních úřadů národní bezpečnosti veřejné zájmy, jež náleží do tohoto oboru (§ 1). K úkolům Sboru náleží tudíž zejména: služba bezpečnostní a pořádková; střežení státních hranic; boj proti zločinnosti; výkonná služba k zajištění Československé republiky před útoky na její svrchovanost, samostatnost, celistvost a demokraticko-republikánskou státní formu, bezpečnost a obranu, dále k zajištění osobní bezpečnosti ústavních činitelů; šetření o trestných činech soudních (úkony přípravného řízení podle trestních řádů).

Zvláštními předpisy je stanoveno, jak se Sbor účastní obrany státu.

Sbor je orgánem státní správy. Náklady spojené s jeho zřízením a udržováním se hradí z prostředků státních.

Předpisů o Sboru podle tohoto zákona se přiměřeně použije tam, kde se v platných předpisech mluví o orgánech, kterým dosud příslušely jeho úkoly (o četnictvu nebo o policejních strážních sborech).

Sbor se tvoří:

Sbor „Národná bezpečnosť“, vytvořený na Slovensku, stává se součástí Sboru podle odstavce 1.

Zjistí-li se dodatečně, že člen Sboru, který se jím stal podle odstavce 1 nebo 2, není československým státním občanem české, slovenské nebo jiné slovanské národnosti, nebo není státně a národně spolehlivým, nebo není mravně bezúhonným, nemůže být ve Sboru ponechán. Buď s ním naloženo podle příslušných předpisů, ačli podle platných předpisů nedojde k jeho propuštění nebo přeložení do výslužby.

Sbor je vojensky organisován. Jeho členové podléhají vojenským soudům a vojenským trestním zákonům (včetně ustanovení o vojenských zločinech a o vojenských přečinech) a platí pro ně vojenský služební řád. Jejich domovské právo se řídí týmiž předpisy jako domovské právo vojenských osob. Kárné a kázeňské předpisy pro členy Sboru budou vydány zvláštním zákonem. Do vydání uvedeného zákona stanoví je ministr vnitra s přihlédnutím ke kárným a kázeňským předpisům vojenským.

Služební čas strávený ve Sboru se započítává jeho členům do služební povinnosti ve vojsku. Členové Sboru jsou s výhradou ustanovení §§ 13, 14 a 36 po dobu své činné služby zproštěni služby vojenské.

Členové Sboru budou při základním školení ve výcvikových střediscích podrobeni též mravně-politické a osvětové výchově.

Sbor je jednotný a podléhá ve všech svých složkách jednotnému velení.

V čele Sboru stojí hlavní velitel, jemuž přísluší pečovati o udržení vojenského pořádku a kázně a dále o výcvik a vyučování členů Sboru. Hlavní velitel Sboru má svého zástupce. Hlavního velitele i jeho zástupce jmenuje a odvolává president republiky na návrh vlády. Je-li hlavním velitelem Čech, budiž jeho zástupcem Slovák, a naopak.

V obvodu působností zemských národních výborů, na Slovensku pověřenectva vnitra, stojí v čele Sboru zemští velitelé. Zemského velitele jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra vnitra po slyšení příslušného zemského národního výboru, na Slovensku po vyjádření pověřence vnitra.

Sbor se skládá:

Po odborné stránce vykonávání služby je každá složka Sboru k ostatním složkám samostatná.

Ke Sboru se přičleňuje bezpečnostní letectvo. Jeho vnitřní organisace a vztah ke Sboru budou upraveny směrnicemi ministra vnitra v dohodě s ministrem národní obrany.

Ministr vnitra stanoví, a to pokud jde o Slovensko, po vyjádření pověřence vnitra, podrobnosti organisace Sboru, přihlížeje k organisaci správních úřadů národní bezpečnosti a k rozdělení Sboru na jednotlivé složky (§ 8, odst. 4); vymezí blíže služební určení jednotlivých složek Sboru podle jejich úkolů a stanoví podmínky pro přeřaďování členů Sboru z jedné složky do druhé; podle potřeby zřídí uvnitř složek útvary k plnění zvláštních úkolů (útvary se zvláštním určením); dále určí, jak mají býti členové Sboru vycvičeni a vyškoleni k vykonávání služby po odborné stránce a jak se má konati služba. O důležitých otázkách organisace Sboru, pokud mají význam pro obranu státu, a o tom, jak mají být členové Sboru vystrojeni a vyzbrojeni a jak mají být vycvičeni k vojenským úkolům, rozhoduje ministr vnitra vždy v dohodě s ministrem národní obrany.

Pro stanovení zásad organisace Sboru (odstavec 1) si ministr vnitra opatří souhlas vlády.

Pro přechodné ubytování členů Sboru v případě jejich soustředění platí předpisy o přechodném ubytování vojska. Stálé ubytování členů Sboru bude upraveno zvláštními předpisy. Nežli se tak stane, bude se přiměřeně používati dosavadních předpisů o četnictvu.

Ministerstvo vnitra zabezpečí v dohodě s ministerstvem národní obrany vše, čím může Sbor přispěti k odvrácení vnějšího nebezpečí pro stát. Za tím účelem je přidělen ke Sboru jeden vyšší důstojník československého vojska, určený ministerstvem národní obrany. Ve věcech výzbroje a ve věcech příprav opatření podle § 14 má důstojník vojska právo, aby občasnou inspekcí provedl potřebná zjištění. Nemá však práva nařizovacího, nýbrž pouze podává ministerstvu národní obrany zprávy o závadách, jež za své přehlídky shledal. Ministerstvo národní obrany projedná pak věc s ministerstvem vnitra.

Za účelem výcviku v polní službě bezpečnostní a součinnosti s vojenskými velitelstvími budou členové Sboru do onoho roku svého věku, do kterého by jinak podle ustanovení branného zákona byli povinni k vojenským cvičením, povoláváni ministerstvem národní obrany v dohodě s ministerstvem vnitra v určitých lhůtách k vojenským cvičením, pokud to bezpečnostní služba připouští, a budou po dobu cvičení podléhati vojenským zákonům a předpisům.

Za stavu branné pohotovosti státu přechází část členů Sboru, určená k bezpečnostní polní službě dohodou mezi ministerstvem vnitra a ministerstvem národní obrany, pod přímé velení vojska.

Správní úřad národní bezpečnosti první stolice je představeným úřadem pro útvary Sboru, určené pro vykonávání služby výhradně v jeho obvodu; jemu přísluší řízení služby těchto útvarů a dohled na její vykonávání. Pokud jde o útvary Sboru, určené pro vykonávání služby ve více takových obvodech, je jejich představeným úřadem příslušný vyšší úřad národní bezpečnosti. U útvarů se zvláštním určením (§ 10, odst. 1) a u bezpečnostního letectva stanoví vláda, který vyšší úřad národní bezpečnosti je jejich představeným úřadem.

Sbor je ve věcech vykonávání své služby a služebního použití podřízen svému představenému úřadu a nadřízeným správním úřadům národní bezpečnosti.

Ve věcech výcviku, vyučování, kázně a kontroly služby, dále pak ve věcech správních, hospodářských a účetních je Sbor podřízen svým velitelům a v poslední instanci ministerstvu vnitra.

Je-li obava, že by veřejný pořádek mohl býti porušen, mohou správní úřady národní bezpečnosti soustřediti členy Sboru svého obvodu na ohrožené místo a upraviti jejich službu tak, jak toho okolnosti vyžadují.

Použití útvarů se zvláštním určením k plnění jiných úkolů, než pro které byly zřízeny, je přípustné jen se souhlasem vlády.

Soudy a úřady veřejné žaloby jsou, pokud jde o výkon trestní pravomoci soudů, oprávněny požadovati přímo služeb Sboru. V jiných oborech působnosti se soudy mohou dožadovati činnosti Sboru jen prostřednictvím správních úřadů národní bezpečnosti; tímtéž způsobem dožadují se činnosti Sboru ostatní civilní a vojenské úřady státní, jakož i orgány samosprávné. Toliko kdyby bylo nebezpečí v prodlení, jsou členové Sboru povinni poskytnouti pomoc na přímé dožádání těchto úřadů a orgánů a o provedeném úkonu podají bez odkladu zprávu příslušnému správnímu úřadu národní bezpečnosti.

Správní úřady národní bezpečnosti určují, pokud má Sbor spolupůsobiti při úkolech národní bezpečnosti, spadajících do působnosti místních národních výborů. Pečují však o to, aby tím netrpěla bezpečnostní služba Sboru.

Členové Sboru jsou povinni vykonati bezpodmínečně a bez průtahu příkazy, jež jim byly dány. Jen tehdy, kdyby se příkaz zjevně příčil povinnostem, jež na sebe členové Sboru vzali přísahou, nebo kdyby příkazem bylo nařízeno vykonání činu, jenž je zapověděn trestním zákonem, po případě kdyby se příkaz příčil ustanovení § 16, odst. 4, mají členové Sboru, uvážíce všecky okolnosti, upustiti od výkonu příkazu, musí však tento případ ihned ohlásiti svému velitelství.

Za obsah příkazu je odpověden úřad, který ho dal; členové Sboru jsou odpovědni jen za přesné provádění služby podle platných zákonů a nařízení.

Členové Sboru mají právo žádati písemný příkaz i tehdy, když to zákonem není předepsáno.

Člen Sboru konající službu má zákonem stanovená práva stráže civilní, a koná-li službu v uniformě, i práva stráže vojenské, ale smí užít zbraně, šetře opatrnosti podle okolností případu potřebné, jen v těchto případech:

Zakročují-li členové Sboru semknutě pod jednotným vedením a velením při shluknutích a sroceních, platí o užití zbraní příslušné předpisy pro vojsko.

Kdykoli člen Sboru ve své službě proti někomu zakročuje, má užít, připouštějí-li to okolnosti, slov „Jménem zákona“; v takovém případě je každý, i osoba vojenská, povinen uposlechnout jeho vyzvání, může si však potom na jeho jednání stěžovat. Nedotčeny zůstávají předpisy o způsobu, jímž člen Sboru dává pokyny a výzvy při vykonávání zvláštních služeb (na př. při řízení dopravy nebo při službě letecké).

Člen Sboru má právo při vykonávání svých služebních povinností žádat součinnost každého orgánu veřejné služby, zvláště úřadů civilních, jiných sborů strážných a jejich členů, místních národních výborů a velitelství i úřadů vojenských.

Mužstvo Sboru se doplňuje přijímáním dobrovolně se hlásících uchazečů. Uchazeč se přijímá nejprve jako člen Sboru na zkoušku.

Za člena Sboru na zkoušku může být přijat jen ten, kdo

Ministerstvo vnitra - na Slovensku pověřenectvo vnitra - může prominouti podmínky uvedené v odstavci 2, písm. c), d) a f).

Do Sboru mohou býti přijímány i ženy. Není však podmínkou přijetí, aby se žadatelka předem podrobila vojenskému výcviku. Ostatní předpisy o členech Sboru platí obdobně i pro ženy.

Na dobu dočasné potřeby, zejména v případě mobilisace, může ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvem národní obrany se souhlasem vlády doplniti Sbor osobami vojenskými bez ohledu na to, zda hořejším požadavkům plně vyhovují.

Podmínka pěti let, uvedená v odstavci 2, písm. a), nevztahuje se na účastníky národního boje za osvobození. Ustanovení zákona ze dne 8. dubna 1927, č. 54 Sb., o umisťování déle sloužících poddůstojníků, ve znění zákona ze dne 18. května 1938, č. 118 Sb., zůstávají nedotčena.

Důstojnictvo Sboru se doplňuje:

Každý člen Sboru musí sloužit dva roky na zkoušku a má během této doby vykonat odbornou zkoušku před komisí, složenou z důstojníků Sboru a úředníků správní služby národní bezpečnosti. Odborným zkouškám může býti přítomen zástupce správního úřadu národní bezpečnosti a jednotné odborové organisace. Vykoná-li zkoušku později, prodlužuje se zkušební doba o dobu, o niž byla zkouška později vykonána.

Každý člen Sboru se musí při vstupu zavázat k čtyřleté povinné službě. Zkušební doba (odstavec 1) se mu do ní započítává.

Členové Sboru vykonají při svém vstupu služební přísahu, kterou se zavazují, že budou věrně sloužit Československé republice a její vládě podle zákonů a podle nařízení svých představených. Text přísahy stanoví vláda nařízením.

Člen Sboru se ze Sboru propustí:

Člen Sboru, který je služebně přidělen správnímu úřadu národní bezpečnosti, nepřestává proto býti příslušníkem Sboru.

Členové Sboru mohou být přemisťováni jen z důležitých služebních důvodů nebo na vlastní odůvodněnou žádost, a to vždy po slyšení zemského národního výboru - na Slovensku po vyjádření pověřence vnitra - a zaměstnanecké rady. Toto ustanovení neplatí, přešli-li členové Sboru pod přímé velení vojska.

Členové Sboru smějí uzavřít sňatek, obdrželi-li k tomu povolení příslušného velitelství.

Ministr vnitra, na Slovensku pověřenec vnitra podle jeho směrnic, stanoví, který orgán je služebním a který osobním úřadem pro členy Sboru.

Člen Sboru může býti povýšen, jmenován, z úřední moci přeložen do výslužby nebo propuštěn (s výjimkou řízení trestního nebo kárného) jen po předchozím vyjádření příslušného zemského národního výboru - na Slovensku pověřence vnitra - a po slyšení zaměstnanecké rady. Toto ustanovení neplatí, přešli-li členové Sboru pod přímé velení vojska.

Ostatní služební poměry, jakož i služební a odpočivné (zaopatřovací) platy členů Sboru, po případě pozůstalých po nich, upraví zvláštní předpisy. Do jejich vydání platí přiměřeně v zemích České a Moravskoslezské dosavadní předpisy o četnictvu, na Slovensku předpisy o členech sboru „Národná bezpečnosť“. Vládním nařízením mohou býti stanoveny podrobnosti. Také služební poměry, jakož i služební a odpočivné (zaopatřovací) platy zaměstnanců státní služby národní bezpečnosti (§ 4, odst. 3) budou upraveny zvláštními předpisy.