17/1947 Zb.

Tento zákon se vztahuje na nároky, které získali u cizozemského nositele pojištění pro případ invalidity a stáří - dále důchodové pojištění - nebo u cizozemského nositele úrazového pojištění

Tento zákon se vztahuje též na nároky československých státních občanů, jež byly získány u československých nositelů veřejnoprávního pojištění, avšak za doby nesvobody přešly na cizozemské nositele pojištění.

Osobám uvedeným v § 1, odst. 1, písm. a) se zhodnotí doby uvedené v odstavci 1 a 2, získají-li po přesídlení v důchodovém pojištění v Československé republice aspoň 24 příspěvkových měsíců.

Ustanovení odstavce 1 a 2 se nepoužije na dobu, která se kryje s dobou započtenou jako doba povinného pojištění podle zákona ze dne 5. března 1946, č. 47 Sb., o odstranění křivd a o některých ochranných opatřeních v oboru veřejnoprávního sociálního pojištění, nebo podle dekretu presidenta republiky ze dne 17. srpna 1945, č. 53 Sb., o odčinění křivd československým veřejným zaměstnancům.

Doby uvedené v § 2, odst. 1 a 2 se posuzují,

Není-li v cizím státě zvláštního pensijního úřednického nebo zvláštního hornického pojištění, je při posuzování doby cizozemského pojištění rozhodnou povaha zaměstnání.

K dobám invalidního pojištění (zaopatření) přihlíží nositel invalidního pojištění, k dobám pensijního pojištění (zaopatření) a k dobám jim na roveň postaveným nositel pensijního pojištění, k dobám hornického pojištění a k dobám jim na roveň postaveným nositel provisního pojištění (§ 11).

Získal-li pojištěnec doby v různých odvětvích důchodového pojištění (zaopatření), použije se obdobně předpisů o přestupech v sociálním pojištění (zaopatření).

Pokud se doba započtená podle předešlých ustanovení kryje s dobou pojištění v Československé republice, počítají se tyto doby pro čekací dobu, zachování nároků a pro podmínky dobrovolného pojištění toliko jednou. Při tom předchází:

Zvyšovací částky za dobu takto zhodnocenou činí za každý měsíc:

Nastal-li však pojistný případ před uplynutím 24 příspěvkových měsíců (§ 2, odst. 3) následkem podnikového úrazu a považuje-li se v tomto případě čekací doba podle československých právních předpisů za dokončenou, platí za splněnou i podmínka § 2, odst. 3.

Ustanovení §§ 3 a 4 platí jen potud, pokud nebudou sjednány mezistátní úmluvy o vzájemném přihlížení k příspěvkovým dobám veřejnoprávního důchodového pojištění.

Jestliže osoby, uvedené v § 1, odst. 1, písm. b) až d) utrpěly po 31. prosinci 1942 úraz, který podle říšskoněmeckých nebo maďarských předpisů by byl 4. května 1945 odškodnitelný, avšak říšskoněmečtí nebo maďarští nositelé úrazového pojištění o jejich nároku nerozhodli, posuzují se jejich nároky a nároky jejich pozůstalých zásadně podle československých předpisů, platných pro úrazy z téže doby, při čemž se však přihlédne k rozsahu pojistné povinnosti podle říšskoněmeckých (maďarských) předpisů, je-li to pro pojištěnce příznivější. Úrazy, přihodivší se dříve, se neodškodňují.

Výše započitatelného pracovního výdělku se určí podle celoroční úplaty zaměstnance stejné skupiny, stanovené v Československé republice pro rozhodnou dobu mzdovou vyhláškou. Nedá-li se pracovní výdělek tímto způsobem vypočísti, určí se podle průměru započitatelných výdělků, z nichž byly v roce úrazu vyměřovány v Československé republice nositelem úrazového pojištění důchody pro zaměstnance stejné podnikové skupiny. Jeví-li se takto vypočtený roční pracovní výdělek nepřiměřený, stanoví se podle slušného uvážení.

K nárokům získaným v důchodovém a úrazovém pojištění přihlíží a důchody vyplácí, pokud tento zákon nestanoví jinak, v oboru

Místně příslušným jest nositel pojištění, v jehož obvodu má nebo měla dotyčná osoba domovské právo; nemá-li ho, nositel pojištění, v jehož obvodu má své řádné bydliště. Rozhoduje právní stav v den podání návrhu (§ 12). Takto příslušný nositel pojištění jest příslušným beze zřetele na případné pozdější změny domovského práva, po případě bydliště. Jde-li však o výplatu důchodů za úrazy, které se přihodily na území Československé republiky, jest příslušný nositel úrazového pojištění, v jehož obvodu leží podnik, ve kterém došlo k úrazu.

Byl-li pojištěnec po prvé po skončení doby nesvobody pojištěn u náhradního ústavu nebo u nositele pensijního pojištění zaměstnanců soukromých drah a je-li dána podle odstavce 2 příslušnost nositele pensijního pojištění v zemích České a Moravskoslezské, přihlíží k dobám pensijního pojištění (zaopatření) uvedeným v § 3 tento náhradní ústav, po případě nositel pensijního pojištění zaměstnanců soukromých drah.

Byly-li v říšskoněmeckém (maďarském) důchodovém pojištění přiznány důchody na podkladě dob získaných v různých odvětvích tohoto pojištění, považuje se jejich úhrn stanovený říšskoněmeckým (maďarským) nositelem pojištění, za důchod onoho odvětví pojištění, jehož nositel jej stanovil.

Jde-li o důchod přiznaný původně československým náhradním ústavem nebo nositelem pensijního pojištění zaměstnanců soukromých drah a je-li dána podle ustanovení odstavce 2 příslušnost nositele pensijního pojištění v zemích České a Moravskoslezské, je příslušný k výplatě důchodu náhradní ústav, nebo nositel pensijního pojištění zaměstnanců soukromých drah, který důchod původně přiznal, a není-li ho, Všeobecný pensijní ústav v Praze.

Jde-li o důchod přiznaný cizozemským nositelem pojištění, na něhož za doby nesvobody přešly pojistné nároky od československého náhradního ústavu nebo od nositele pensijního pojištění zaměstnanců soukromých drah a je-li dána podle odstavce 2 příslušnost nositele pensijního pojištění v zemích České a Moravskoslezské, je příslušný k výplatě důchodu tento náhradní ústav, po případě nositel pensijního pojištění zaměstnanců soukromých drah. Není-li již tohoto československého nositele pojištění, nebo nebylo-li získáno v československém pensijním pojištění aspoň 60 započitatelných příspěvkových měsíců, je příslušný k výplatě Všeobecný pensijní ústav v Praze. Tato ustanovení o příslušnosti platí i tehdy, nebyl-li důchod přiznán cizozemským nositelem pojištění a nebyla-li získána po skončení doby nesvobody příspěvková doba v československém pensijním pojištění.

Výplaty podle předešlých ustanovení převezme však Fond pro invalidní a starobní pojištění zaměstnanců československých státních drah nebo Fond pro invalidní a starobní pojištění poštovních zaměstnanců, po případě nositel úrazového zaopatření, jde-li o jeho účastníka přikázaného státní správou železniční nebo poštovní do Německa nebo do území jím dočasně obsazených na práce do podniků nebo zařízení, pro které jest v Československé republice zřízen fond (úrazové zaopatření), a nastal-li pojistný případ v tomto zaměstnání.

Řízení o zhodnocení doby pojištění (zaměstnání, zaopatření) a přiznání dávek se provede na návrh pojištěnců (důchodců) nebo jejich oprávněných rodinných příslušníků.

Návrh podaný u nepříslušného nositele pojištění se postoupí neprodleně příslušnému nositeli. Navrhovatel se o tom uvědomí.

Oprávnění jsou povinni předložiti doklady potřebné k rozhodnutí o jejich návrhu, po případě své nároky jinak hodnověrně prokázati.

Nositel pojištění rozhodne o návrhu výměrem; nejde-li o převzetí výplaty, stane se tak při pojistném případu.

V důchodovém pojištění se poskytnou v případech uvedených v odstavci 1 zálohy ve výši uvedené v § 4, odst. 1. Zálohy se neposkytnou, pokud je tu nárok na důchod vůči československému nositeli pojištění.

V úrazovém pojištění se poskytují dávky za podmínek, uvedených v § 10, odst. 2 až 4.

Nároky na dávky z cizozemského pojištění, splatné za dobu, za kterou poskytl dávky československý nositel pojištění, přecházejí až do výše dávek, které poskytl československý nositel pojištění, na stát.

Osoby, které obdrží důchod z cizozemského pojištění, jsou povinny učiniti o tom do osmi dnů sdělení příslušnému československému nositeli pojištění a zároveň uvésti, kolik činí důchod a za jakou dobu se poskytuje, jakož i všechny pozdější změny důchodu a připojiti doklady (výměr, ústřižek poštovní spořitelny a pod.).

Od důchodce lze požadovati náhradu dávek poskytnutých československým nositelem pojištění i tehdy, zanedbal-li povinnost uloženou mu odstavcem 2.

K úhradě dávek poskytnutých československým nositelem pojištění, možno použíti i důchodu poskytovaného z československého pojištění.

O náhradě dávek podle odstavců 1, 3 a 4 rozhodne nositel pojištění výměrem.

Ministerstvo sociální péče může učiniti opatření k odstranění příkrostí, které se vyskytnou při provádění tohoto zákona, zvláště pokud jde o osoby, jimž pro útisk národní, politický nebo rasový nebyly v říšskoněmeckém nebo maďarském pojištění přiznány důchody nebo byly přiznány částkou nižší.

Pokud před vyhlášením tohoto zákona byly na žádost dávky zálohou již poskytovány, považují se za platby podle tohoto zákona. Tyto žádosti se považují za návrhy podle § 12. Případné rozdíly se nevracejí ani nedoplácejí.