185/1947 Zb.

Mimořádná jednorázová dávka a mimořádná dávka z nadměrných přírůstků na majetku podle tohoto zákona slouží ke zmírnění škod způsobených mimořádným suchem v roce 1947 v oboru zemědělství a výživy.

Pro mimořádné dávky upravené tímto zákonem platí, pokud není jinak v tomto zákoně stanoveno, obdobně ustanovení zákona ze dne 15. května 1946, č. 134 Sb., o dávce z majetkového přírůstku a o dávce z majetku, ustanovení zákona ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb., o přímých daních, ve znění zákonů a nařízení jej měnících a doplňujících, a ustanovení zákona ze dne 26. června 1947, č. 109 Sb., o dani ze mzdy.

Mimořádné jednorázové dávce jsou podrobeny:

Společně s hlavou rodiny se zdaní též příslušníci rodiny. K jejich důchodu (mzdě) a majetku se přihlíží při výpočtu hranice důchodu (mzdy) a majetku, uvedené v odstavci 1.

K částkám vyplaceným z důvodů odčinění křivd podle dekretu presidenta republiky ze dne 17. srpna 1945, č. 53 Sb., osobám uvedeným v § 1 zákona ze dne 19. prosince 1946, č. 255 Sb., se nepřihlíží při výpočtu hranice důchodu (mzdy) uvedené v odstavci 1, písm. a). U spisovatelů a výtvarných umělců a jejich pozůstalých se při výpočtu této hranice přihlíží u příjmů ze spisovatelské a výtvarné umělecké činnosti (z autorských práv) jen k 50% hrubých příjmů, dosažených v roce 1947 z této činnosti.

Za majetek podle § 3, odst. 1, písm. b) se považuje veškerý majetek ve smyslu zákona č. 134/1946 Sb., jehož celková hodnota po srážce dluhů a břemen činí k 31. prosinci 1947 (rozhodný den konečný) více než 1,000.000 Kčs.

Do majetku podle § 4 se započítávají bez ohledu na dobu nabytí předměty z drahých kovů, předměty umělecké, ozdobné a přepychové (včetně starožitností), sbírky všeho druhu, na př. sbírky mincí, poštovních známek a pod., jakož i všechny jiné majetkové předměty a práva, patřící k jinakému majetku podle § 7 zákona ze dne 15. května 1946, č. 134 Sb., o dávce z majetkového přírůstku a o dávce z majetku a v § 8 téhož zákona výslovně neuvedené, za těchto podmínek:

Hodnotou se rozumí u majetkových předmětů a práv, kterých bylo nabyto v době

Majetek, získaný v době od 16. listopadu 1945 do 31. prosince 1947 darováním, mají-li dary věnované týmž dárcem témuž obdarovanému dohromady hodnotu vyšší než 20.000 Kčs, se zdaňuje u dárce; darováním se tu rozumí také odbytné spočívající na zákonné alimentační povinnosti a všechna jiná věnování, jež se mají při dědickém nápadu po tom, kdo je dal, započítati do povinného dílu.

Při částečně bezplatném převodu se část bezplatně nabytá považuje za darování.

Majetkové předměty a práva, získané po 15. listopadu 1945 (31. prosinci 1945), se pro mimořádnou jednorázovou dávku ocení cenou nabývací (pořizovací) po odečtení částek odpovídajících skutečnému opotřebení nebo znehodnocení do 31. prosince 1947, v pochybnostech cenou obecnou k tomuto dni.

Majetkové předměty a práva, nabyté do 15. listopadu 1945 (31. prosince 1945), se ocení podle ustanovení části třetí zákona č. 134/1946 Sb. a oceňovacích směrnic vydaných na podkladě těchto ustanovení. Ceny takto zjištěné se zvýší pro účely mimořádné jednorázové dávky u činžovních a rodinných domů, pro něž platí směrnice vydané podle § 50 zákona č. 134/1946 Sb., s výjimkou činžovních a rodinných domů patřících k výdělečnému majetku, o 15%. Ukládací cenné papíry se ocení podle kursů, které vyhlásí ministerstvo financí v Úředním listě.

Majetkové předměty a práva, získané po 15. listopadu 1945 (31. prosinci 1945), některým ze způsobů uvedených v § 35, odst. 1, písm. a), c) nebo d) zákona č. 134/1946 Sb. se pro mimořádnou jednorázovou dávku ocení tak, jako by rozhodného dne konečného byly dosud ve vlastnictví zůstavitelově.

Odčitatelnost daňových nedoplatků rozšiřuje se u přímých daní až na berní rok 1948 včetně, u daně z obratu a u daně z předmětů zbytné potřeby až na kalendářní rok 1947 včetně.

Částky uvedené v § 61, odst. 3 a 4 zákona č. 134/1946 Sb. se neodčítají.

Mimořádná jednorázová dávka činí v případě § 3, odst. 1, písm. a) 20% vyměřené (sražené) daně důchodové nebo daně ze mzdy, po případě jejich součtu. U poplatníků daně důchodové (daně ze mzdy) s důchodem (hrubou roční mzdou) přes 240.000 Kčs až do 1,000.000 Kčs se dávka vypočte tak, aby z důchodu (mzdy) po odečtení daně důchodové (daně ze mzdy) a dávky nezbylo méně, než kolik zbude z důchodu (ze mzdy) 240.000 Kčs po odečtení daně důchodové (daně ze mzdy). U poplatníků daně důchodové (daně ze mzdy) s důchodem (mzdou) převyšujícím 1,000.000 Kčs se dávka vypočte tak, aby z důchodu po odečtení daně důchodové (daně ze mzdy) a dávky nezbylo méně, než kolik zbude z důchodu (mzdy) 1,000.000 Kčs po odečtení daně důchodové (daně ze mzdy) a dávky na něj (ni) připadající.

Mimořádná jednorázová dávka činí v případě § 3, odst. 1, písm. b) a c)

Nepřesahuje-li čistý majetek částku 1,500.000 Kčs a základ daně důchodové nebo daně ze mzdy, po případě součet obou za kalendářní rok 1947 150.000 Kčs, odpočítává se z čistého majetku, který je základem dávky podle odstavce 2, na každé dítě, které je příslušníkem rodiny, 75.000 Kčs.

Dávka podle odstavce 2 se zvyšuje:

Za bezdětné se nepovažují osoby, které vychovaly alespoň jedno dítě, t. j. měly je v zaopatření alespoň do jeho 14. roku. Omezení do 14. roku neplatí, jestliže se dítě stalo přímou obětí národní, politické nebo rasové persekuce.

U akciových společností, komanditních společností na akcie a společností s ručením obmezeným se zvyšuje dávka podle odstavce 2 o 30%.

Mimořádná jednorázová dávka podle odstavců 2, 4 a 6 se vypočte tak, aby z majetku podrobeného této dávce nezbylo poplatníku po odečtení dávky podle odstavce 2 a případné přirážky k ní podle odstavce 4 nebo 6 méně, než kolik zbývá z nejvyšší částky majetku nejblíže nižší položky sazební stupnice po odečtení dávky připadající na tento majetek a případné přirážky k ní. V žádném případě nesmí majetek vyměřením dávky klesnouti pod 1,000.000 Kčs.

Jsou-li u téhož poplatníka splněny podmínky pro uložení mimořádné jednorázové dávky jak podle § 3, odst. 1, písm. a), tak podle § 3, odst. 1, písm. b) nebo písm. c), vyměří se tato dávka jejich součtem.

Přiznání k mimořádné jednorázové dávce jest podati do konce února 1948.

Poplatník jest povinen zaplatiti mimořádnou jednorázovou dávku, kterou si sám vypočte podle přiznání, do konce dubna 1948; bylo-li povoleno podati přiznání ve lhůtě, která končí po 30. dubnu 1948, jest poplatník povinen zaplatiti mimořádnou dávku nejdéle do konce této prodloužené lhůty.

Mimořádná jednorázová dávka může býti placena

Hotově musí býti placena dávka podle § 9, odst. 1 a ta část dávky podle § 9, odst. 2 a 3, která připadá na volný majetek.

Mimořádné dávce z nadměrných přírůstků na majetku podléhají fysické osoby, neodevzdané (nerozdělené) pozůstalosti, akciové společnosti, komanditní společnosti na akcie a společnosti s ručením omezeným.

Nadměrným přírůstkem na majetku, podrobeným mimořádné dávce, jsou majetkové přírůstky za dobu od 16. listopadu 1945 (1. ledna 1946) - rozhodný den počáteční - do 31. prosince 1947 - rozhodný den konečný -, pokud přesahují částku 300.000 Kčs.

Majetkový přírůstek se zjišťuje srovnáním hodnoty majetku ke dni 15. listopadu 1945 (31. prosince 1945) a hodnoty majetku ke dni 31. prosince 1947. Takto zjištěný majetkový přírůstek jest základem mimořádné dávky z nadměrných přírůstků na majetku.

Za majetkový přírůstek se nepovažuje majetek nabytý dědictvím, věnem, výbavou a darováním mezi rodiči a dětmi; za majetkový přírůstek se nepovažuje darovaný majetek až do výše 20.000 Kčs. Ustanovení § 6 platí tu obdobně.

Za majetkový přírůstek se nepovažuje majetek nabytý některým ze způsobů uvedených v § 35, odst. 1, písm. f), g), h), ch) zákona č. 134/1946 Sb.; v případech uvedených pod písm. g) téhož zákona však jen tehdy, byla-li hodnota pojištění zahrnuta do majetku počátečního.

Pro zjištění a ocenění konečného majetku platí ustanovení částí I a II; pro zjištění a ocenění počátečního majetku platí tato ustanovení obdobně. Za dluh k rozhodnému dni počátečnímu se považuje též pravoplatně předepsaná úhrnná částka majetkových dávek podle zákona č. 134/1946 Sb.

Na Slovensku se zvýší při výpočtu majetkového přírůstku hodnota majetku k rozhodnému dni počátečnímu jakož i k rozhodnému dni konečnému o rozdíl v cenách, vyplývající z redukčního koeficientu, určeného podle ustanovení § 25, odst. 4 a § 45, odst. 2 zákona č. 134/1946 Sb. vyhláškou ministra financí z 10. září 1946, kterou se pro účely dávky z majetkového přírůstku a dávky z majetku stanoví směrnice pro vyrovnávání rozdílů v cenách vyplývajících z nižší cenové hladiny v zemích České a Moravskoslezské a na Slovensku.

Mimořádná dávka z nadměrných přírůstků na majetku činí 100% ze základu podle § 15.

Mimořádná dávka z nadměrných přírůstků na majetku jest odčitatelná od základu mimořádné dávky podle § 9, odst. 2.

Přiznání k mimořádné dávce z nadměrných přírůstků na majetku jest podati do konce února 1948.

Poplatník jest povinen zaplatiti mimořádnou dávku z nadměrných přírůstků na majetku, kterou si sám vypočte podle přiznání, do konce dubna 1948. Bylo-li povoleno podati přiznání ve lhůtě, která končí po 30. dubnu 1948, jest poplatník povinen zaplatiti mimořádnou dávku z nadměrných přírůstků na majetku nejdéle do konce této prodloužené lhůty.

Mimořádná dávka z nadměrných přírůstků na majetku může býti placena pouze hotově.

Pro obvod každého okresního soudu a pro města (obce) s více než 3.000 obyvateli se zřizují kontrolní daňové komise, do nichž vysílají politické strany, zastoupené v Národním shromáždění, 8 členů a po jednom členu Revoluční odborové hnutí, Jednotný svaz českých zemědělců, Jednotný svaz slovenských rolníků a ústřední svazy hospodářské samosprávy, které v obvodu působnosti kontrolní daňové komise vyvíjejí činnost.

Členy komise oznámí přednostovi příslušné berní správy příslušný krajský akční výbor Národní fronty.

Členem kontrolní daňové komise jest také přednosta berní správy, v jejímž obvodu jest kontrolní daňová komise zřízena, po případě jiný úředník této berní správy, kterého přednosta berní správy určí.

Ministr financí může pro obvody okresních soudů a pro města (obce), které mají značný územní rozsah nebo zvlášť velký počet poplatníků, podle potřeby zříditi několik kontrolních daňových komisí.

Obvody okresních soudů a města (obce), pro něž se zřizují kontrolní daňové komise, vyhlásí ministr financí v Úředním listě.

Kontrolním daňovým komisím přísluší:

Kontrolní komise si mohou zříditi podle potřeby v sídle každého místního národního výboru poradní orgán.

Členem kontrolní daňové komise nemůže býti poplatník, podléhající některé z mimořádných dávek podle tohoto zákona.

Jednání komise bude zveřejněno tak, že budou na vývěsce příslušného vyměřovacího úřadu oznámeny osoby, o nichž v komisích bude jednáno, a výše jejich zdanění.

Předsedové a všichni členové kontrolních daňových komisí jsou povinni při jednání v komisi postupovati podle zákona, nehledíc k osobě, nestranně a podle nejlepšího vědomí a svědomí a zachovávati o jednání v daňové komisi tajemství. Členství v kontrolních komisích jest funkcí čestnou.

Jednací řád komisí, jakož i znění slibu členů komise vyhlásí ministr financí v Úředním listě.

Působnost kontrolních daňových komisí zanikne dnem 31. prosince 1949; po tomto dni přejde působnost kontrolních daňových komisí na berní správy.

Dávky podle tohoto zákona nejsou (s výjimkou ustanovení § 18) odčitatelny při jejich vyměření, ani při vyměřování jiných daní a dávek.

Ministr financí se zmocňuje, aby z důvodů zvláštního zřetele hodných povoloval výjimky z ustanovení tohoto zákona a aby k provedení tohoto zákona učinil potřebná opatření, zabraňující daňovému úniku.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Provede jej ministr financí v dohodě se zúčastněnými členy vlády.