212/1947 Zb.

Za podmínek stanovených v dalších odstavcích může býti přepychový předmět vyskladněn (čl. 9, odst. 1) bez zapravení daně, aby byl přepraven:

Poplatník je oprávněn vyskladňovati přepychový předmět v případech odstavce 1 jen, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

V ohlášení zamýšleného vyskladňování bez zapravení daně (odstavec 2, č. 1), které jest podati trojmo, musí poplatník uvésti:

Průvodní stvrzenku (konsignaci) uvedenou v odstavci 2, č. 3 vyhotovuje poplatník dvojmo. Jeden její stejnopis jest povinen odeslati důchodkovému kontrolnímu úřadu, v jehož obvodu leží výrobna, ze které se přepychový předmět přepravuje, druhý stejnopis provází přepravovaný přepychový předmět. Přepravuje-li se přepychový předmět bez zapravení daně do místa, které leží v obvodu jiného důchodkového kontrolního úřadu než v obvodu toho, kterému byl zaslán stejnopis průvodní stvrzenky (konsignace), zašle tento důchodkový kontrolní úřad stejnopis průvodní stvrzenky (konsignace) důchodkovému kontrolnímu úřadu, v jehož obvodu leží místo určení, kam se přepychový předmět bez zapravení daně přepravuje. Ministerstvo financí nebo úřad jím zmocněný může stanoviti vzor pro průvodní stvrzenku (konsignaci) a po případě celé řízení zjednodušiti.

Na přepravovaném přepychovém předmětu vázne daňová povinnost; poplatník jest proto povinen neprodleně ohlásiti příslušnému důchodkovému kontrolnímu úřadu (odstavec 2, č. 1) jeho ztrátu za přepravy nebo za další výroby, uložení nebo vystavení, zapsati ji do záznamu o výdeji (§ 12, odst. 1 zákona) dnem, kdy podává ohlášení o ztrátě, a zaplatiti přepychovou daň. Zaplacení daně může býti na žádost poplatníka prominuto, prokáže-li, že přepychové předměty přišly buď za přepravy nebo v místě, kam byly přepraveny, nazmar.

Oprávnění vyskladňovati bez zapravení daně zanikne, není-li změna, která nastala v ohlášených údajích (odstavec 3), místně příslušnému důchodkovému kontrolnímu úřadu předem ohlášena (odstavec 2, č. 1).

Přepychové předměty, které převezme poplatník pouze k provedení opravy, jsou osvobozeny od daně za těchto podmínek:

Ze zápisu o opravě [odstavec 1, písm. a)] musí býti zejména patrno, kdy byl přepychový předmět převzat k opravě, stručný jeho popis nebo označení, jméno a adresa toho, kdo jej dal do opravy, v čem záležela oprava a kdy byl přepychový předmět po opravě vydán, cena opravy, po případě další pro daňový dozor důležité údaje.

Za opravu podle § 2, č. 2 zákona se nepovažuje, provedou-li se na přepychovém předmětu takové změny, které mají podstatný vliv na povahu nebo hodnotu přepychového předmětu nebo jeho části.

Od daně jsou osvobozeny přepychové předměty, o nichž poplatník prokáže, že byly vyvezeny přímo z výrobny nebo z místností, kam byly přepraveny bez zapravení daně (čl. 1, odst. 1), do celní ciziny.

Průkaz o tom, že byl přepychový předmět vyvezen, podá poplatník potvrzenou celní prohlášku (odstavce 3 a 4).

Celní úřady projednávají zásilky přepychových předmětů jako zboží, jehož výstup musí býti prokázán (§ 40 celního zákona a § 69 prováděcího nařízení k němu).

Před vyskladněním přepychového předmětu k vývozu do celní ciziny je poplatník nebo jeho zmocněnec povinen podati celnímu úřadu písemnou prohlášku podle příslušných celních předpisů, a to trojmo v souhlasném znění. V celní prohlášce nutno uvésti mimo ostatní náležitosti také položku seznamu přepychových předmětů (příloha zákona) a důchodkový kontrolní úřad, v jehož obvodu je výrobna. Po celním projednání zboží a po potvrzení jeho výstupu podle celních (po případě poštovních) předpisů vydá projednávající celní úřad prvopis celní prohlášky s potvrzeným výstupem straně, druhopis si ponechá jako přílohu svého rejstříku a třetí vyhotovení s potvrzeným výstupem zašle důchodkovému kontrolnímu úřadu označenému v prohlášce.

Důchodkový kontrolní úřad oznámí místně příslušnému okresnímu finančnímu ředitelství zásilku, která byla vyskladněna k daněprostému vývozu a zapsána s tímto označením v záznamu o výdeji, o níž však mu nedošla do tří měsíců ode dne jejího vyskladnění potvrzená celní prohláška, aby předepsalo poplatníkovi daň. Okresní finanční ředitelství předepíše daň rovněž za tu část zásilky přepychových předmětů, která po vyskladnění k vývozu do celní ciziny z tuzemska nevystoupila. Poplatník je povinen zaplatiti přepychovou daň do patnácti dnů po doručení rozhodnutí, jímž byla předepsána.

Daň podle odstavce 5 se nepředepíše:

Poplatník je povinen v případech uvedených v odstavci 6 zapsati veškeré nastalé změny v příslušných záznamech o příjmu a o výdeji (§ 12, odst. 1 zákona).

Dovoz přepychových předmětů z celní ciziny do volného oběhu v tuzemsku dani zásadně podléhá bez ohledu na to, kdo je dováží a z jakých důvodů. Osvobozen od daně je dovoz přepychových předmětů v dovozním záznamním styku, včetně aktivního zušlechťovacího styku (§§ 62 až 65 celního zákona a §§ 108 až 138 prováděcího nařízení k němu), s podmínkou, že přepychové předměty budou v záznamní lhůtě vyvezeny do celní ciziny. Zpětný dovoz přepychových předmětů ve vývozním záznamním styku, včetně pasivního zušlechťovacího styku, podléhá však přepychové dani, pokud v povolení nebude stanoveno jinak.

Od daně je osvobozen též dovoz přepychových předmětů, pokud jsou tyto předměty osvobozeny od cla podle § 87 celního zákona a prováděcího nařízení k němu.

Při zpětném dovozu přepychového předmětu podle § 105, odst. 2 celního zákona nutno vybrati přepychovou daň vzhledem k ustanovení § 214, odst. 6 prováděcího nařízení k celnímu zákonu. Od vybrání daně by mohlo býti upuštěno pouze v tom případě, kdyby dovozce po splnění ostatních podmínek § 214, po případě podmínek § 215 prováděcího nařízení k celnímu zákonu prokázal daňovou stvrzenkou, že z přepychového předmětu vyvezeného z volného oběhu v celním území byla daň zaplacena. Kdyby tato skutečnost nemohla býti v celním řízení hodnověrně prokázána, vybere celní úřad daň a dovozce má možnost uplatňovati její vrácení u příslušného okresního finančního ředitelství ve lhůtě stanovené v § 10, odst. 2 zákona.

Při zpětném vývozu cizozemského přepychového předmětu podle § 105, odst. 3 celního zákona může býti daň vrácena za podmínek stanovených v § 216 prováděcího nařízení k celnímu zákonu.

Průvoz přepychových předmětů nepodléhá dani pod podmínkou, že provážený předmět se nedostane do volného oběhu v celním území a že v nezměněném stavu vystoupí opět do celní ciziny.

O soukromou potřebu jde, dá-li si kdo (objednatel) vyrobiti přepychový předmět pro svou osobní potřebu, pro potřebu své vlastní domácnosti nebo pro jiné nevýdělečné upotřebení.

Zásadně jest základem daně prodejní cena přepychového předmětu, kterou poplatník účtuje odběrateli, včetně výdajů, daní a dávek v ceně obsažených (nečítajíc v to daň přepychovou), bez zřetele k tomu, jsou-li zvlášť uvedeny v účtu nebo ne; podmínečně přiznávané slevy (na př. skonto, celoroční rabat a pod.) se od ní neodečítají. Odečítati lze pouze rabaty, které vyjadřují přípustné obchodní rozpětí.

Do ceny se však nezapočítávají, jsou-li zvláště v účtě uvedeny:

O účtované ceně při dovozu přepychového předmětu platí obdobně ustanovení § 92 celního zákona a § 176 prováděcího nařízení k němu.

Vlastní spotřebou se rozumí bezúplatné vzetí přepychového předmětu z vlastní výrobny pro osobní potřebu poplatníkovu, pro jeho vlastní domácnost nebo pro jiné nevýdělečné upotřebení, pro zaměstnance poplatníkovy nebo pro representační účely.

Pro určení, jsou-li vyskladňované nebo dovážené předměty, u nichž je v seznamu přepychových předmětů určována zbytnost potřeby jejich cenou za jednotku zboží, předměty přepychovými, rozhoduje účtovaná nebo obecná cena, která by byla v případě zdanění základem daně.

V pochybnostech stanoví obecnou cenu místně příslušné okresní finanční ředitelství. Pro stanovení ceny při dovozu platí obdobně ustanovení § 92 celního zákona a § 176 prováděcího nařízení k němu.

Vyskladněním se rozumí každé odstranění daňového předmětu z výrobny.

Za výrobnu se považují výrobní, skladní a prodejní (obchodní) místnosti, které jest podle §§ 11 a 20, odst. 2 zákona ohlásiti a jež jsou spolu místně spojeny.

Výrobními místnostmi jsou prostory, kde se přepychové předměty prvotně vyrábějí, zpracovávají, opracovávají, zušlechťují, obnovují, opravují nebo jakkoli upravují (též sestavují). Slouží-li výrobní místnosti zároveň za sklad (odstavec 4) nebo za místnosti prodejní - obchodní (odstavec 5), nemění to nic na jejich povaze výrobních místností.

Skladními místnostmi (skladiště, sklad) se rozumějí prostory, ve kterých se přepychové předměty ukládají do té doby, než dojde buď k jejich dalšímu zpracování, opracování, zušlechťování, obnovování, opravování nebo k jakémukoli jinému upravování (též sestavování) nebo k jejich uvedení do volného oběhu.

Prodejními (obchodními) místnostmi se rozumějí prostory, kde se sjednává a uskutečňuje odbyt přepychových předmětů do volného oběhu.

Poplatník je povinen zaplatiti splatnou daň nejpozději patnáctý den druhého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byl přepychový předmět vyskladněn do volného oběhu (na př. za přepychové předměty vyskladněné v měsíci lednu nejpozději dne 15. března). Ustanovení § 6, odst. 1, čtvrtá věta zákona zůstává nedotčeno.

Daň se platí šekovým nebo odúčtovacím řízením u poštovní spořitelny na účet místně příslušného okresního finančního ředitelství, na Slovensku na účet pověřenectva financí.

Měsíční účet přepychové daně vede poplatník trojmo. Uzavře jej vždy na konci každého kalendářního měsíce a sám vypočítá daňovou náležitost za celý měsíc, při čemž po případě odečte z vypočtené náležitosti daň připadající na předměty vrácené (§ 10, odst. 1 zákona) a daň, kterou jest oprávněn si včítati podle § 8 zákona (čl. 11). Vyplývající daňovou částku jest pak povinen poukázati bez úředního vyzvání místně příslušnému okresnímu finančnímu ředitelství, na Slovensku pověřenectvu financí, způsobem uvedeným v § 6, odst. 1 zákona a v odstavcích 1 a 2.

Ustanovení § 6, odst. 4 zákona zůstává nedotčeno.

Poplatník jest oprávněn odečísti si přepychovou daň, kterou sám zaplatil při nabytí přepychového předmětu v tuzemsku nebo při dovozu, od daně, kterou je při vyskladnění povinen platiti z přepychového předmětu, který byl vyroben z přepychového předmětu v tuzemsku nabytého nebo z ciziny dovezeného, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

Záznam o včítání přepychové daně musí obsahovati zejména tyto údaje:

Poplatník uzavře záznam o včítání přepychové daně koncem každého kalendářního měsíce a částku přepychové daně, kterou si smí včítati, převede do měsíčního účtu přepychové daně. Podrobnosti o způsobu vedení záznamu o včítání přepychové daně, po případě i jeho vzor, vydá ministerstvo financí.

Rodinnými příslušníky podnikatele (poplatníka) se rozumějí:

Nezáleží na tom, zda osoby uvedené v odstavci 1 žijí s podnikatelem ve společné domácnosti nebo ne a zdali příbuzenství nebo švagrovství spočívá na manželském nebo na nemanželském zrození nebo spolužití. Manžel nebo manželka a osoby sešvagřené až do druhého stupně ručí podle § 9, odst. 4 zákona, i když manželství, které založilo jejich manželský nebo švagrovský poměr k podnikateli, v době uplatnění ručení již netrvá. Totéž platí obdobně také u druha nebo družky, i když v době uplatnění již spolu nežijí.

Osobou podstatně na podniku zúčastněnou se rozumí každá fysická osoba, která sama nebo svými rodinnými příslušníky (odstavce 1 a 2), dohromady je zúčastněna na podniku více než čtvrtinou. Účastenství prostřednictvím držitele (správce k věrné ruce) nebo prostřednictvím společnosti se tu klade na roveň přímému účastenství.

Kdo, zabývaje se mezinárodní směnou zboží (na př. obchodník - vývozce), vyvezl v nezměněném stavu do celní ciziny přepychový předmět, kterého nabyl v tuzemsku, nebo který dovezl z celní ciziny, má nárok na vrácení daně, prokáže-li, že

Za nezměněný stav (odstavec 1, č. 2) se považuje též, byl-li přepychový předmět toliko opatřen novým nebo jiným obalem anebo čištěním, natřením nebo jinak zevně upraven k prodeji.

Skutečnost, že přepychový předmět byl vyvezen, prokáže žadatel obdobným způsobem jako je uvedeno v čl. 3, odst. 2.

Nárok na vrácení daně přísluší vývozci uvedenému v odstavci 1 nebo jeho zmocněnci, který za něho prováděl celní řízení vývozní, podal-li průkaz o tom, že přepychový předmět vyvezl.

Žádost za vrácení daně musí býti podána u okresního finančního ředitelství místně příslušného podle sídla podniku písemně a musí z ní býti zejména patrno:

Poplatník jest povinen podati trojmo důchodkovému kontrolnímu úřadu příslušnému podle místa výroby ohlášení výroby. Ohlášení je povinen vlastnoručně podepsati a opatřiti datem. Důchodkový kontrolní úřad potvrdí první jeho stejnopis a vrátí jej podateli jako důkaz o splněné ohlašovací povinnosti. Poplatník je povinen potvrzené ohlášení uschovati a na požádání se jím vykázati dozorčím orgánům finanční správy.

Obecnou cenou podle § 20, odst. 3 zákona se rozumí cena, která se v den počátku účinnosti zákona obvykle platila při vyskladnění nebo při dovozu z ciziny ve velkém za přepychový předmět stejného nebo podobného druhu v místě výrobny nebo v místě celního projednání, a to nečítajíc v to daň přepychovou.

Kdo zcizuje přepychový předmět, z něhož jest zaplatiti daň podle § 20, odst. 3 zákona, je povinen při jeho odevzdání vydati odběrateli účet a pro sebe poříditi jeho opis. V účtu musí býti přepychová daň odděleně účtována. Účet musí obsahovati:

Osoba povinná vydati účet podle odstavce 2 musí uschovávati opisy účtů po dobu šesti let od konce kalendářního roku, ve kterém byl účet vyhotoven, a to jako přílohy k oznámení, které podala podle § 20, odst. 3 zákona. Tímto ustanovením nejsou dotčeny zvláštní předpisy o delších lhůtách, které jsou stanoveny pro úschovu účetních dokladů.

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 27. prosince 1947; provede je ministr financí spolu se zúčastněnými členy vlády.