225/1947 Zb.
Časová verzia predpisu účinná od 01.01.1948
Obsah zobrazeného právneho predpisu má informatívny charakter.
| História |
|
|
|---|---|---|
| Dátum účinnosti | Novela | |
| 1. | Vyhlásené znenie | |
| 2. | 01.01.1948 - |
Obsah
Otvoriť všetky
| Číslo predpisu: | 225/1947 Zb. |
| Názov: | Zákon o myslivosti. |
| Typ: | Zákon |
| Dátum schválenia: | 18.12.1947 |
| Dátum vyhlásenia: | 31.12.1947 |
| Dátum účinnosti od: | 01.01.1948 |
| Autor: | Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé |
| Právna oblasť: |
|
| Nachádza sa v čiastke: |
225.
Zákon
ze dne 18. prosince 1947
o myslivosti.
Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Oddíl I.
Právo myslivosti, druhy zvěře a honební pozemky.
§ 1.
(1)
Myslivost jako hospodářská a kulturní hodnota jest odvětvím zemědělské a lesní prvovýroby,
které záměrnou hospodářskou činností sleduje řádný chov, ochranu a lov zvěře, jakož
i hospodářské zhodnocení ulovené zvěře.
(2)
Právo myslivosti jest oprávnění zvěř (§ 2) chovati, hájiti, stíhati, chytati, stříleti
nebo jinak usmrcovati a přivlastňovati si ji živou či mrtvou, vcelku či zčásti (na
př. shozené paroží) a sbírati vejce zvěře pernaté. Jest nerozlučně spojeno s vlastnictvím
honebního pozemku, může se vykonávati pouze podle ustanovení tohoto zákona a předpisů
vydaných podle něho a nemůže býti jako samostatné věcné právo zřízeno.
§ 2.
(1)
Zvěří podle tohoto zákona se rozumí:
a)
zvěř užitková:
srstnatá: zvěř jelení (Cervus a jiné rody), daňčí (Dama dama), srnčí (Capreolus capreolus),
kamzičí (Rupicapra rupicapra), kozorohá (Capra ibex), mufloní (Ovis musimon), zvěř
černá (Sus scrofa), svišť horský (Marmota marmota), zajíc (Lepus europaeus) a králík
divoký (Oryctolagus cuniculus).
pernatá: dropi (Otididae), tetřev hlušec (Tetrao urogallus), tetřívek obecný (Lyrurus
tetrix), jeřábek lesní (Tetrastes bonasia), krocan divoký (Meleagris gallopavo), bažanti
(Phasianidae), koroptev polní (Perdix perdix), křepelka obecná (Coturnix coturnix),
jeřábi (Megalornidae) a všechno ostatní ptactvo vodní a bahenní, kvíčala obecná (Turdus
pilaris), cvrčala obecná (Turdus musicus), brávník obecný (Turdus viscivorus), divocí
holubi (Columbidae);
b)
zvěř škodlivá (škodná):
srstnatá: medvěd (Ursus arctos), rys (Lynx lynx), kočka divoká (Felis silvestris),
vlk (Canis lupus), liška (Vulpes vulpes), kuna lesní (Martes martes), kuna skalní
(Martes foina), tchoř (Putorius putorius), norek (Lutreola lutreola), hranostaj (Mustela
erminea), lasice čili kolčava (Mustela nivalis), vydra (Lutra lutra), jezevec obecný
(Meles meles), veverka obecná (Sciurus vulgaris) a v bažantnicích i ježek obecný (Erinaceus
europaeus),
pernatá: všechny druhy orlů (Aquilidae), sokol stěhovavý (Falco peregrinus), raroh
veliký (Falco cherrug), ostříž obecný (Falco subbuteo), dřemlík obecný (Falco columbarius),
luňáci (Milvinae), jestřáb obecný (Accipiter gentilis), krahujec obecný (Accipiter
nisus), pilich šedý (Circus cyaneus), pochop rákosní (Circus aeruginosus), moták jižní
(Circus macrourus), moták obecný (Circus pygargus), všechny druhy kání (Buteonidae)
kromě káně včelojeda (Pernis apivorus), supi (Aegypiidae), výr (Bubo bubo) a sovy
(Strigidae), volavka popelavá (Ardea cinerea), kormorán obecný (Phalocrocorax carbo),
roháči (Podicipidae), straka obecná (Pica pica),vrána šedá (Corvus cornix), vrána
černá (Corvus corone), havran (Corvus frugilegus), sojka obecná (Garrulus glandarius),
krkavec veliký (Corvus corax), ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes) a kavka
(Coloeus monedula).
(2)
Vládním nařízením může býti výpočet zvěře (odstavec 1) rozšířen.
§ 3.
Nehonební pozemky jsou: hřbitovy, pozemky zastavěné, nádvoří, dvory, zahrady řádně
ohrazené, parky, náměstí, návsi, tržiště, železnice, nádraží, ulice, silnice a cesty
uvnitř zastavěných ploch. Jiné pozemky může za nehonební prohlásiti z důvodů bezpečnostních
okresní národní výbor, z důvodů vojenských ministerstvo zemědělství v dohodě s ministerstvem
národní obrany.
§ 4.
Právo myslivosti může být vykonáváno v honitbách společenstevních, sloučených honitbách
společenstevních (§ 7) nebo v honitbách vlastních a v oborách, a to podle uznaných
mysliveckých zásad.
§ 5.
(1)
Honební pozemky v obvodu jedné obce, pokud nenáležejí k vlastní honitbě nebo k oboře,
tvoří společenstevní honitbu, jsou-li souvislé a mají-li nejméně 150 ha honební plochy.
Ve společenstevních honitbách, v nichž dosud byla a jest chována zvěř jelení, daňčí,
srnčí, mufloní, kamzičí nebo kozorohá, může ministerstvo zemědělství, na Slovensku
pověřenectvo zemědělství a pozemkové reformy, po slyšení Jednotného svazu zemědělců
a Československé myslivecké jednoty (§ 61) stanoviti nejmenší výměru honiteb na 400
ha.
(2)
Souvislé honební pozemky téhož vlastníka nebo těchže spoluvlastníků o výměře nejméně
200 ha, i když nejsou v obvodu pouze jedné obce, tvoří vlastní honitbu. Honební pozemky
lesnických škol a výzkumných ústavů pro výzkum zvěře mohou býti uznány ministerstvem
zemědělství, na Slovensku pověřenectvem zemědělství a pozemkové reformy, za vlastní
honitby, i když nedosahují předepsané nejnižší výměry, bez ohledu zda jde o pozemky
polní či lesní.
(3)
Obory jsou pozemky určené k chovu zvěře, trvale a dokonale oplocené tak, že chovaná
zvěř srstnatá nemůže z nich volně vybíhati, vyjímajíc zvláštní náhodné případy. Pokud
jde o podmínku trvalého a dokonalého oplocení, může okresní národní výbor, je-li nedostatek
oplocení nahrazen jinou přirozenou překážkou, povoliti výjimky.
(4)
Souvislé jsou pozemky tehdy, lze-li se dostati s jednoho na druhý bez překročení
pozemku cizího. Cesty, silnice, železnice, přirozené a umělé vodní toky a nádrže nebo
úzké pozemkové pruhy, na nichž výkon práva myslivosti podle zásad řádné myslivosti
není možný, bez rozdílu komu vlastnicky náleží, přetínají-li honitbu, nepřerušují
souvislost pozemků, pokud leží tak, že by byly souvislé, kdyby honitba nebyla jimi
přeťata; ve směru podélném nezakládají souvislost mezi pozemky jimi spojenými. V pochybnostech
rozhoduje okresní národní výbor po slyšení Jednotného svazu zemědělců a Československé
myslivecké jednoty.
§ 6.
(1)
Honební pozemky, které podle § 5 netvoří společenstevní nebo vlastní honitbu nebo
jejich součást, musí býti přičleněny zásadně ke společenstevní honitbě, pokud zásady
řádné péče o myslivost nevyžadují, aby tyto pozemky byly přičleněny k honitbě jiné.
(2)
O přičlenění podle odstavce 1 rozhoduje okresní národní výbor na návrh zúčastněných
vlastníků, propachtovatelů a pachtýřů honiteb nebo z moci úřední. Nárok na přičlenění
nutno uplatnit 3 měsíce před uplynutím doby pachtovní, kdyby snad pozemky v odstavci
1 uvedené byly k jiné honitbě připachtovány.
(3)
O přičlenění podle předchozích odstavců vydá okresní národní výbor písemné rozhodnutí,
v němž stanoví také výši pachtovného podle průměru pachtovného nejbližších tří přibližně
stejně hodnotných honiteb, nedojde-li mezi stranami k dohodě o výši pachtovného.
(4)
Přičlení-li se pozemky uvedené v odstavci 1 ke společenstevní honitbě, stávají se
jejich vlastníci členy příslušného honebního společenstva, pozbývají tím nároku na
pachtovné stanovené podle odstavce 3 a jsou oprávněni státi se členy myslivecké společnosti
(§ 21, odst. 3), která je pachtýřem honitby, k níž pozemky byly přičleněny, a to v
poměru podle výměry přičleněných pozemků.
(5)
Přičlení-li se pozemky uvedené v odstavci 1 k vlastní honitbě, jsou jejich vlastníci
oprávněni státi se stálými loveckými hosty vlastníka honitby, provozuje-li výkon práva
myslivosti na vlastní účet, avšak v tom případě jako stálí lovečtí hosté pozbývají
nároku na pachtovné podle odstavce 3, nebo členy myslivecké společnosti, která vlastní
honitbu zpachtovala, a to v poměru podle výměry přičleněných pozemků.
(6)
K honitbám uvedeným v § 5, odst. 2, větě druhé mohou býti přičleněny honební pozemky
v míře, jak toho vyžaduje účel uvedených honiteb. O přičlenění rozhodne ministerstvo
zemědělství, na Slovensku pověřenectvo zemědělství a pozemkové reformy.
§ 7.
(1)
Honební pozemky uvedené v § 6, odst. 1, které jsou v obvodu různých obcí, může okresní
národní výbor sloučiti v jednu samostatnou společenstevní honitbu sloučenou, navrhne-li
to nadpoloviční většina vlastníků těchto pozemků a dosáhne-li se tímto sloučením 150
ha souvislé honební plochy. Jde-li o obce ležící v obvodech různých okresních národních
výborů, rozhodne o sloučení zemský národní výbor, na Slovensku pověřenectvo zemědělství
a pozemkové reformy. Jde-li o obce ležící v obvodech různých zemí, rozhodne ministerstvo
zemědělství.
(2)
Sousedící společenstevní honitby různých obcí může okresní národní výbor sloučiti
v jednu sloučenou společenstevní honitbu, navrhnou-li to obě honební společenstva
a je-li sloučení v zájmu lepšího výkonu práva myslivosti. Ustanovení odstavce 1, věty
druhé a třetí platí obdobně.
§ 8.
(1)
Honitby (společenstevní, sloučené společenstevní nebo vlastní), které nově vznikají
za platnosti tohoto zákona, vyžadují schválení okresního národního výboru.
(2)
Kdo žádá o schválení honitby podle odstavce 1, musí prokázati podmínky stanovené
pro vznik honitby.
(3)
Aby nově vznikající i dosavadní honitby byly v souladu se zásadami řádného provozu
myslivosti v honitbách, mohou býti zaokrouhleny; zaokrouhlení provádí a schvaluje
na návrh stran okresní národní výbor.
(4)
Zaokrouhlení se provede pokud možno výměnou honebních pozemků, při čemž hranice obcí,
okresů a po případě zemí nejsou na překážku.
(5)
Nedojde-li k dobrovolnému zaokrouhlení, rozhodne o něm na návrh vlastníka honitby
(honebního společenstva nebo majitele vlastní honitby) okresní národní výbor po slyšení
Jednotného svazu zemědělců a Československé myslivecké jednoty. Návrhu budiž vyhověno,
zejména jde-li o pozemky zabíhající do cizí honitby nebo mezi cizí honitby, nebo jde-li
o získání vhodné hranice honitby. Návrh budiž podán alespoň 3 měsíce před ukončením
pachtovní doby.
(6)
Klesne-li zaokrouhlením výměra honitby pod předepsanou výměru, zachová se honitba
přes to jako samostatná honitba, pokud zbývající výměra dosahuje alespoň čtyř pětin
předepsané výměry.
(7)
Při zaokrouhlení platí obdobně ustanovení § 6, odst. 3 až 5.
Oddíl II.
Správa a využití honitby.
§ 9.
Vlastníci honebních pozemků jedné společenstevní honitby tvoří honební společenstvo.
Honební společenstvo je veřejnoprávní korporací. Na Slovensku platí ustanovení § 62,
odst. 5.
§ 10.
(1)
Honební společenstvo se usnáší na valném shromáždění. O svolání valného shromáždění
musí býti zpraveni vyhláškou na úřední obecní tabuli členové honebního společenstva
7 dní předem; ve vyhlášce musí býti uveden předmět jednání, místo a doba schůze, kterou
jest stanoviti mimo pracovní dobu v místě obvyklou. Členy ze sousedních obcí nutno
zpraviti zvláštní vyhláškou v těchto obcích. Valné shromáždění, na němž je třeba zvoliti
honebního starostu a honební výbor, svolává a do zvolení honebního starosty jeho jednání
řídí dosavadní honební starosta. Při prvém ustavení honebního společenstva svolává
a řídí valné shromáždění předseda místního národního výboru nebo jeho zástupce. U
společenstevní honitby sloučené svolává a řídí v tom případě valné shromáždění honebního
společenstva předseda okresního národního výboru nebo jeho zástupce.
(2)
Valné shromáždění jest schopno usnášeti se za přítomnosti nejméně poloviny členů
honebního společenstva. Nesejde-li se polovina členů po uplynutí jedné hodiny od stanoveného
počátku valného shromáždění, může se toto platně usnášeti za jakéhokoliv počtu přítomných
členů.
(3)
Valnému shromáždění přísluší:
a)
voliti honebního starostu, který je zároveň předsedou honebního výboru, jeho zástupce
a pět dalších členů honebního výboru a jejich náhradníků,
b)
rozhodovati o způsobu využití společenstevní honitby (§ 14, odst. 1, věta první),
c)
schvalovati návrhy honebního výboru o finančním hospodaření a o použití čistého výtěžku
(§ 14, odst. 8).
Valné shromáždění může přenésti provedení úkolu uvedeného pod písm. b) na honební
výbor.
(4)
Valné shromáždění rozhoduje nadpoloviční většinou hlasů přítomných členů. Při rovnosti
hlasů rozhodne předsedající.
(5)
Hlasovací právo přísluší pouze členům honebního společenstva. Jsou-li členy honebního
společenstva osoby nesvéprávné nebo osoby právnické, jsou zastupovány svými zákonnými
po případě statutárními zástupci. Každý člen honebního společenstva má jeden hlas.
Hlasuje se lístky anebo aklamací, vysloví-li se pro takovouto volbu dvě třetiny přítomných
členů honebního společenstva. Svéprávní členové honebního společenstva vykonávají
své hlasovací právo osobně. Brání-li jim důležitý důvod, aby se osobně dostavili,
mohou se dáti zastoupiti.
(6)
Výsledek volby se veřejně vyhlásí po dobu 15 dnů na úřední obecní tabuli a oznámí
okresnímu národnímu výboru.
(7)
Okresní národní výbor se může zúčastniti valného shromáždění honebního společenstva
svým zástupcem. Každý člen honebního společenstva může podati do 15 dnů ode dne vyhlášení
výsledku volby stížnost u okresního národního výboru. Okresní národní výbor rozhodne
o stížnosti; nebyla-li volba provedena podle ustanovení tohoto zákona, zruší volbu
a nařídí provedení nové volby.
(8)
Při valném shromáždění musí býti pořízen zápis obsahující průběh jednání. Zápis podepíší
honební starosta a zapisovatel honebního výboru (§ 11, odst. 1). Kniha zápisů musí
býti vázána a její strany očíslovány.
(9)
Také jiná usnesení valného shromáždění se vyhlásí způsobem uvedeným v odstavci 6;
o stížnostech do nich platí přiměřeně ustanovení odstavce 7.
§ 11.
(1)
Honební výbor se skládá z předsedy, jeho zástupce a dalších 5 členů a jedná ve schůzích.
Honební výbor zvolí ze svého středu zapisovatele a pokladníka. Schůze svolává a jim
předsedá honební starosta. Pozvání na schůze s oznámením předmětu jednání musí býti
doručeno nejméně 3 dny předem všem členům honebního výboru. V pozvání jest uvésti
místo a dobu schůze, kterou jest stanoviti mimo pracovní dobu v místě obvyklou. Při
schůzi musí býti sepsán zápis obsahující průběh jednání, který podepíše předseda a
zapisovatel. Kniha zápisů musí býti vázána a její strany očíslovány.
(2)
Honební výbor spravuje všechny věci honebního společenstva, pokud nejsou vyhrazeny
valnému shromáždění, zejména stanoví pachtovní podmínky, určuje osobu pachtýře, bylo-li
rozhodnuto o propachtování honitby z volné ruky, a určuje osobu, která má býti pověřena
výkonem práva myslivosti na vlastní účet honebního společenstva (§ 14, odst. 1), dále
provádí usnesení valného shromáždění a sdělává a předkládá návrh na použití čistého
výtěžku společenstevní honitby s vyúčtováním příjmů a výdajů honebního společenstva
valnému shromáždění ke schválení a pořizuje a vede seznam členů honebního společenstva.
(3)
Honební výbor se usnáší za přítomnosti nejméně čtyř členů honebního výboru většinou
hlasů, při rovnosti hlasů rozhoduje předsedající, který hlasuje poslední.
(4)
O usneseních honebního výboru platí přiměřeně ustanovení § 10, odst. 9.
(5)
Okresní národní výbor dohlíží na činnost honebního výboru.
§ 12.
(1)
Honební starosta zastupuje honební společenstvo a honební výbor na venek. Honební
starosta a ostatní členové honebního výboru mají povinnost hájiti zájmy honebního
společenstva a ručí podle obecných právních předpisů za veškeré škody jimi zaviněné
ve správě finančních věcí honebního společenstva.
(2)
Listiny zavazují honební společenstvo jen tehdy, jsou-li podepsány honebním starostou,
pokladníkem a zapisovatelem.
(3)
Honební starosta svolává valné shromáždění honebního společenstva a schůze honebního
výboru v případě potřeby. Valné shromáždění jest povinen svolati na žádost nejméně
třetiny členů honebního společenstva a schůzi honebního výboru na žádost nejméně tří
členů honebního výboru. V obou případech jest v žádosti uvésti důvody, proč má býti
schůze svolána.
§ 13.
Funkce honebního starosty a ostatních členů honebního výboru jsou čestné. Funkční
období jest tříleté. Nemůže-li se honební starosta nebo člen honebního výboru zúčastniti
jednání, zastupuje honebního starostu jeho zástupce a člena honebního výboru jeho
náhradník.
§ 14.
(1)
Honební společenstvo může využíti společenstevní honitby buď propachtováním nebo
na vlastní účet. Vysloví-li se honební společenstvo pro využití honitby na vlastní
účet, pověří výkonem práva myslivosti osobu, která splňuje podmínky stanovené pro
myslivecké hospodáře (§ 21, odst. 1), a oznámí ji jako mysliveckého hospodáře okresnímu
národnímu výboru. Společenstevní honitbu lze propachtovati:
a)
po veřejném vyzvání přijetím písemné nabídky,
b)
z volné ruky,
c)
prodloužením platného pachtovního poměru.
(2)
Způsob propachtování vyhlásí honební starosta po dobu 15 dnů na úřední obecní tabuli
s udáním nejnižšího podání, konce lhůty k podání písemných nabídek a místa a doby
jejich otevření . Po tutéž dobu musí býti pachtovní podmínky, předem schválené okresním
národním výborem, vyloženy k veřejnému nahlédnutí.
(3)
O způsobu využití společenstevní honitby, po případě o jejím propachtování, musí
honební společenstvo rozhodnouti nejpozději 6 měsíců před skončením dosavadního pachtovního
poměru. Bude-li rozhodnuto pro propachtování, musí býti smlouva předložena k schválení
(§ 18) nejpozději 3 měsíce před skončením dosavadního pachtovního poměru.
(4)
Ministerstvo zemědělství, na Slovensku pověřenectvo zemědělství a pozemkové reformy,
vydá po slyšení Jednotného svazu zemědělců a Československé myslivecké jednoty vzor
pachtovních podmínek; podle něho třeba stanoviti pachtovní podmínky v jednotlivých
případech a předložiti je předem ke schválení okresnímu národnímu výboru.
(5)
Uchazeč o pacht společenstevní honitby jest povinen prokázati předem, nejpozději
při složení jistoty, písemnými doklady (lovecký lístek nebo úřední potvrzení) honebnímu
starostovi svoji kvalifikaci mysliveckého hospodáře (§ 21, odst. 1) a složiti k rukám
honebního starosty jistotu v hotovosti nebo ve vkladní knížce, a to při propachtování
po veřejném vyzvání přijetím písemné nabídky ve výši nejnižšího podání, v případech
ostatních ve výši ročního pachtovného. Jistotu je nutno složiti nejpozději před otevřením
písemných nabídek, po případě [odstavec 1, písm. b)] před podpisem pachtovní smlouvy.
Jistota nemá povahu závdavku. Podatel nejvhodnější písemné nabídky jest povinen doplniti
jistotu na výši ročního pachtovného. Neučiní-li tak podatel nejvhodnější písemné nabídky
do sedmi dnů po tom, kdy byl o přijetí nabídky zpraven, může býti další nejvhodnější
nabídka přijata.
(6)
Jistota zůstane v případě uzavření pachtovního poměru jako záruka za splnění všech
smluvních závazků pachtýře vůči propachtovateli a náhrady škod (§ 40) a vrátí se při
zániku pachtovního poměru, pokud jí nebude použito k účelu, pro nějž byla složena.
Použije-li se jistoty za trvání pachtovního poměru, je pachtýř povinen doplniti ji
do 15 dnů po písemném vyzvání na původní výši.
(7)
Honební starosta je povinen jistotu do tří dnů ode dne uzavření pachtovního poměru
uložiti na úrok u peněžního ústavu a podati o tom ihned písemný doklad okresnímu národnímu
výboru. Jistoty ostatních uchazečů musí býti neprodleně vráceny.
(8)
Čistý výtěžek využití společenstevní honitby rozděluje se na jednotlivé členy honebního
společenstva podle výměry jejich honebních pozemků po odečtení nákladů. Návrh na rozdělení
sestavuje honební výbor a předkládá jej ke schválení valnému shromáždění honebního
společenstva každého roku nejdéle do konce března. Honební společenstvo se může usnésti,
aby čistý výtěžek připadl obci pro zvelebení zemědělství a lesnictví, zejména kdyby
rozdělení výtěžku bylo spojeno se zvláštními obtížemi nebo s neúměrným nákladem.
§ 15.
Při propachtování společenstevní honitby po veřejném vyzvání přijetím písemných nabídek
otevře honební starosta za přítomnosti ostatních členů honebního výboru veřejně v
ustanovenou dobu písemné nabídky a přečte je. Honební výbor vyloučí nabídky uchazečů,
kteří neprokázali kvalifikaci mysliveckých hospodářů (§ 21, odst. 1) nebo nesložili
jistotu, a nabídky neodpovídající schváleným pachtovním podmínkám. Z nevyloučených
nabídek se přijme nabídka nejvhodnější.
§ 16.
O propachtování společenstevní honitby prodloužením dosavadního pachtovního poměru
musí býti zažádáno do 31. Května posledního pachtovního roku. Prodloužením se rozumí
obnovení pachtovního poměru na tutéž dobu a za týchž podmínek.
§ 17.
Při nabídkovém řízení se pořídí zápis a výsledek řízení se vyhlásí nejpozději do tří
dnů ode dne otevření písemných nabídek po dobu 15 dnů na obecní úřední tabuli s tím,
že v této lhůtě mohou členové honebního společenstva a uchazeči o pacht honitby podati
námitky u honebního starosty. Po uplynutí této lhůty se pachtovní smlouva podepíše
a předloží se všemi v této lhůtě podanými námitkami okresnímu národnímu výboru ke
schválení.
§ 18.
Smlouva o propachtování společenstevní nebo vlastní honitby, jakož i každá její změna
i smlouva o prodloužení dosavadního platného pachtovního poměru vyžaduje schválení
okresního národního výboru, který může schválení odepříti jen tehdy, když pachtovní
podmínky, smlouva, její změna nebo její prodloužení odporují ustanovením tohoto zákona.
Není-li smlouva schválena, není platná.
§ 19.
(1)
Honební starosta, po případě ostatní členové honebního výboru, se nesmí zúčastniti
řízení o propachtování společenstevní honitby, ucházejí-li se o pacht honitby sami
nebo osoby s nimi zpřízněné do druhého stupně nebo sešvagřené v prvém stupni.
(2)
Honební starosta ani ostatní členové honebního výboru nemohou býti ustanoveni při
využití honitby na vlastní účet podle § 14, odst. 1 mysliveckým hospodářem (§ 21,
odst. 1).
§ 20.
Vlastník ve své honitbě nebo oboře může vykonávati právo myslivosti sám, vyhovuje-li
podmínkám stanoveným pro myslivecké hospodáře (§ 21, odst. 1). Jinak musí výkonem
práva myslivosti pověřiti osobu vyhovující těmto podmínkám a oznámiti ji jakožto mysliveckého
hospodáře okresnímu národnímu výboru nebo výkon práva myslivosti propachtovati, a
to některým ze způsobů propachtování, uvedených v § 14, odst. 1; ustanovení o propachtování
společenstevních honiteb platí přiměřeně.
§ 21.
(1)
Vlastníci honiteb, kteří chtějí vykonávati právo myslivosti sami (§ 20), pachtýři
honiteb, jakož i osoby, které byly vlastníky nebo pachtýři honiteb (společenstevních
i vlastních) pověřeny výkonem práva myslivosti,v dalším myslivečtí hospodáři, musí
míti platný roční lovecký lístek a prokázati, že již nejméně ve třech létech, třebas
ne po sobě jdoucích, měli roční lovecké lístky a jsou československými státními občany.
(2)
Výjimky z ustanovení odstavce 1 může povoliti ministerstvo zemědělství, na Slovensku
pověřenectvo zemědělství a pozemkové reformy.
(3)
Pachtýřem společenstevní honitby nebo společenstevní honitby sloučené může býti myslivecká
společnost, jejíž stanovy, vypracované podle vzoru vydaného ministerstvem zemědělství
v dohodě s ministerstvem vnitra, musí býti předem schváleny příslušným zemským národním
výborem, na Slovensku pověřenectvem zemědělství a pozemkové reformy, osoba fysická
nebo stát (pro krycí honitby). Do rozhodnutí o neschválení stanov lze podati odvolání
k ministerstvu zemědělství do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí. Při propachtování
společenstevní honitby budiž především přihlíženo k nabídce místní myslivecké společnosti.
Členy myslivecké společnosti mohou býti jen držitelé loveckých lístků a většinu členů
společnosti musí tvořiti rolníci, dělníci, zemědělští a lesní zaměstnanci a příslušníci
ostatních pracujících vrstev obyvatelstva měst a venkova. Společnost musí jednoho
z členů jakožto mysliveckého hospodáře oznámiti okresnímu národnímu výboru, jemuž
musí rovněž hlásiti změnu v osobě mysliveckého hospodáře. Osoba, která nemá dosud
lovecký lístek, může se sice státi členem myslivecké společnosti, jest však povinna
do 6 měsíců ode dne, kdy se stala členem, lístek ten si opatřiti. Neučiní-li tak,
ztrácí členství. Počet členů musí býti úměrný rozloze a jakosti honitby a rozhodne
o něm zemský národní výbor, na Slovensku pověřenectvo zemědělství a pozemkové reformy,
při schvalování stanov.
Oddíl III.
Pachtovní honební smlouva.
§ 22.
(1)
Honitbu jest propachtovati písemnou smlouvou v celku, a to nejméně na dobu 6 let,
v honitbách se zvěří označenou v § 5, odst. 1, větě druhé stanoví se doba pachtovní
nejméně na dobu devíti let tak, aby pachtovní poměr končil 31. prosince. Podpacht
honitby jest zakázán; podpacht části honitby jest však přípustný, je-li podpachtýřem
vlastník nebo pachtýř sousední honitby a zlepší-li se podpachtem části honitby podmínky
pro řádný provoz myslivosti. Má-li honitba větší rozlohu, může býti rozdělena na dvě
či více honiteb, při čemž každá z nich musí míti nejméně 500 ha honební plochy. Rozdělení
povoluje okresní národní výbor po slyšení Jednotného svazu zemědělců a Československé
myslivecké jednoty. Členové myslivecké společnosti (§ 21, odst. 3) odpovídají propachtovateli
z pachtovní smlouvy jako spoludlužníci rukou společnou a nerozdílnou.
(2)
Pachtovní honební smlouva zaniká:
a)
uplynutím pachtovní doby,
b)
smrtí pachtýře, a je-li pachtýřem myslivecká společnost (§ 21, odst. 3), jejím zánikem,
c)
pravoplatným odepřením nebo pravoplatným odnětím loveckého lístku mysliveckému hospodáři,
je-li v takovém případě pachtýřem honitby myslivecká společnost, nebo byl-li myslivecký
hospodář pověřen výkonem práva myslivosti pachtýřem (§ 21, odst. 1), zanikne smlouva,
neustanoví-li společnost nebo jiný pachtýř do 30 dnů nového mysliveckého hospodáře,
d)
zánikem propachtované honitby,
e)
dobrovolnou dohodou,
f)
výpovědí podle ustanovení pachtovní smlouvy.
(3)
Může-li v případě zániku pachtovní smlouvy podle odstavce 2, písm. c) býti honitba
propachtována jen za nižší než dosavadní pachtovné, jest dřívější pachtýř povinen
nahraditi rozdíl v pachtovném až do uplynutí doby s ním smluvené, jakož i náklady
spojené s novým propachtováním.
§ 23.
(1)
Přejde-li propachtovaná vlastní honitba (§ 5, odst. 2) do vlastnictví, po případě
spoluvlastnictví jiné osoby, vstupuje nabyvatel do pachtovní honební smlouvy na místo
dosavadního propachtovatele, po případě přistoupí k dosavadnímu propachtovateli jako
spolupropachtovatel.
(2)
Přejdou-li pozemky společenstevní nebo sloučené společenstevní honitby do vlastnictví
jiné osoby, vstoupí nabyvatel do práv a povinností dosavadního vlastníka, jakožto
člena honebního společenstva, leč by u těchto pozemků, po případě ve spojení s ostatními
pozemky nabyvatelovými, byly dány podmínky vzniku vlastní honitby a nabyvatel uplatnil
nárok na vlastní honitbu.
(3)
Sníží-li se výměra honitby, pokud neklesne pod předepsanou nejmenší výměru, má snížení
výměry za následek poměrné snížení a zvýšení výměry za následek poměrné zvýšení pachtovného.
Oddíl IV.
Ochrana zvěře.
§ 24.
(1)
Pro následující druhy zvěře se stanoví doba lovu takto:
| jeleni (všeho druhu) ..... | od 1. září do 31. prosince |
| daněk ..... | od 1. září do 30. listopadu |
| muflon ..... | od 1. října do 31. prosince |
| laň, danělka, kolouch a daňče, muflonka a mufloňata ..... | od 1. listopadu do 31. prosince |
| srnec ..... | od 16. května do 30. září |
| srna a srnče ..... | od 1. října do 31. prosince |
| bachyně zvěře černé ..... | od 1. října do konce února |
| zajíc ..... | od 1. října do 31. prosince |
| jezevec ..... | od 1. srpna do 15. listopadu |
| kuny ..... | od 1. prosince do 31. ledna |
| drop-kohout ..... | od 1. dubna do 30. dubna |
| divoký krocan a kouhout tetřeví a tetřívčí ..... | od 16. března do 15. května |
| bažanti-kohouti (všeho druhu) ..... | od 1. října do 31. prosince |
| bažanti-slepice (všeho druhu) ..... | od 1. listopadu do 31. prosince |
| koroptev ..... | od 16. srpna do 31. října |
| sluka lesní ..... | od 1. září do 15. dubna |
| sluky bahenní a kolihy ..... | od 1. srpna do 31. prosince |
| holub-hřivnáč ..... | od 1. července do 31. prosince |
| divoké husy ..... | od 16. července do 31. prosince |
| divoké kachny ..... | od 1. srpna do 30. listopadu |
| lyska a roháči ..... | od 16. července do 31. ledna |
| volavka popelavá ..... | od 1. července do 31. ledna |
| kvíčala ..... | od 1. října do 31. března |
| káně lesní a rousná ...... | od 1. září do 31. března |
| havran ..... | od 1. dubna do 31. května. |
(2)
Po celý rok jsou hájeny tyto druhy zvěře: medvěd, rys a divoká kočka v zemích České
a Moravskoslezské, norek, kamzík, kozorožec, svišť, vydra, tetřeví a tetřívčí slepice,divoká
krůta, jeřábek, křepelka, holub doupňák, hrdlička, čejka, slípka vodní, kachna zrzohlavá,
racek, krkavec, ořešník, sovy, luňáci, ostříž, dřemlík, poštolky, vodouši, jespáci,
břehouši, kulíci, bukači, potáplice, labutě, jeřábi, chřástalové, orlové, supi, sokol
stěhovavý, raroh a ostatní zde nejmenované druhy zvěře.
(3)
Hájeny nejsou tyto druhy zvěře: zvěř černá kromě bachyně, která je chráněna od 1.
března do 30. září, divoký králík, liška, tchoř, veverka, hranostaj, lasice, jestřáb,krahujec,
pochop, pilich, moták, vrány (černá a šedivka), straka, sojka, kavka a kormorán. Volavka
není hájena na rybnících plůdkových a třecích. Lov jezevců, kání lesních a rousných,
jakož i sov a ježků jest výjimečně v udržovaných bažantnicích volný po celý rok; obvod
takových bažantnic stanoví okresní národní výbor.
(4)
Mláďata zvěře jelení, daňčí, mufloní, srnčí, kamzičí a kozorohé se považují za kolouchy,
po případě daňčata, mufloňata, srnčata, kamzičata a kozorožčata do 31. března následujícího
roku po jejich kladení.
(5)
Ustanovení zákonů o ochraně ptáků užitečných pro zemědělství a jiných obecně užitečných
zvířat neplatí pro ptáky a zvířata prohlášená podle tohoto zákona za zvěř.
(6)
Doby lovu ustanovené v tomto paragrafu neplatí pro obory a o zvěři, která se v ní
chová a nemůže přebíhati přes oplocení obory.
(7)
Ministerstvo zemědělství, na Slovensku pověřenectvo zemědělství a pozemkové reformy,
může měniti dobu hájení určitých druhů zvěře, je-li to odůvodněno místními klimatickými
nebo jinými poměry, zejména aby byl zachován zdravý stav zvěře a aby bylo zabráněno
jejímu degenerování, aby nepoměrným rozmnožením některých druhů zvěře nebylo ohroženo
provozování polního, lesního a rybničního hospodářství, dále vyžadují-li toho účely
vědecké nebo péče o myslivost, při čemž jest však dbáti toho, aby všechny druhy zvěře
zůstaly zachovány; jde-li o druhy zvěře, které jsou nebo budou chráněny jako přírodní
památka, stane se tak v dohodě s ministerstvem školství a osvěty, které, pokud jde
o Slovensko, si vyžádá vyjádření pověřenectva školství a osvěty.
(8)
Hrozí-li některému druhu zvěře, který není podle tohoto zákona hájen, vyhubení, nebo
vyžaduje-li toho ochrana přírody, může ministerstvo zemědělství po slyšení ministerstva
školství a osvěty, na Slovensku také po vyjádření příslušných pověřenectev, stanoviti
částečnou nebo celoroční dobu hájení takového druhu zvěře. Totéž platí o zvěři ostatní,
jmenovitě v mimořádných případech, jako při živelních pohromách, zhoubných nemocích
a pod., kterými byl stav některého druhu zvěře povážlivě ztenčen, nebo zjistí-li se,
že stav některé zvěře utrpěl nešetřením ustanovení § 27, odst. 1 nebo špatným hospodařením
a neučinil-li okresní národní výbor již příslušné opatření (§ 27, odst. 2 a 3); pro
takové opatření nemá oprávněný k výkonu práva myslivosti, po případě honební výbor,
nárok na slevu pachtovného nebo náhradu škody.
(9)
Opatření podle předchozích odstavců lze učiniti zpravidla jen na rok a jen z důležitých
důvodů na více let nebo do odvolání, a to po slyšení Jednotného svazu zemědělců a
Československé myslivecké jednoty.
(10)
Okresní národní výbor může mysliveckému hospodáři povoliti výjimky z ustanovení odstavců
1 až 3, jde-li o usmrcení poraněné zvěře nebo o to, aby zvěř byla chycena k účelům
chovu.
(11)
Odstřel zvěře spárkaté, vyjma odstřel zvěře černé mimo obory, jakož i odstřel dropů,
divokých krocanů, tetřevů a tetřívků smí se prováděti jen podle plánu odstřelu, schváleného
okresním národním výborem. Plán odstřelu jest předložiti ve dvou stejnopisech nejpozději
jeden měsíc před počátkem doby odstřelu ke schválení okresnímu národnímu výboru; nedojde-li
ke schválení v této lhůtě, považuje se plán za schválený.
(12)
Myslivecký hospodář jest povinen vésti podle směrnic, které vydá vyhláškou v Úředním
listě ministerstvo zemědělství po vyjádření pověřenectva zemědělství a pozemkové reformy,
záznamy o odstřelu veškeré zvěře a podávati o něm hlášení pro statistické účely.
§ 25.
Myslivecký hospodář jest povinen používati při výkonu práva myslivosti lovecky upotřebitelného
psa. Bližší předpisy může vydati ministerstvo zemědělství, na Slovensku pověřenectvo
zemědělství a pozemkové reformy.
§ 26.
(1)
Objeví-li se v honitbě potřeba, aby počet některého druhu zvěře byl zmenšen v zájmu
polního, ovocnářského nebo lesního hospodářství, může zemský národní výbor, na Slovensku
pověřenectvo zemědělství a pozemkové reformy, po vyšetření věci naříditi po slyšení
Jednotného svazu zemědělců a Československé myslivecké jednoty mysliveckému hospodáři,
aby dal určitý počet kusů této zvěře odstřeliti nebo odchytati ve stanovené lhůtě,
a to třeba i v době hájení, nebo mu na jeho žádost povoliti, aby odstřelil určitý
počet kusů této zvěře v době hájení. Pro zmíněné nařízení nemá pachtýř nárok na slevu
pachtovného ani na náhradu škody.
(2)
Nevyhoví-li myslivecký hospodář nařízení podle odstavce 1, může zemský národní výbor,
na Slovensku pověřenectvo zemědělství a pozemkové reformy, po případě z jejich zmocnění
okresní národní výbor, dáti provésti nařízený odstřel nebo odchytání zvěře na jeho
útraty. Zvěř se ponechá mysliveckému hospodáři za náhradu přiměřených výloh spojených
s nuceným odstřelem nebo odchytáním zvěře, které určí okresní národní výbor, který
dal odstřel nebo odchytání provésti.
(3)
Ustanovení předchozích odstavců neplatí pro obory (§ 5, odst. 3) o zvěři, která se
tam chová a nemůže přebíhati přes oplocení obory.
§ 27.
(1)
Myslivecký hospodář jest povinen v době nouze, zejména v zimě, pečovati o přiměřené
krmení zvěře a v době zimní zříditi ve volném poli vhodné úkryty pro zvěř.
(2)
Nevyhoví-li myslivecký hospodář přes výzvu okresního národního výboru ustanovení
předchozího odstavce, může okresní národní výbor zaříditi krmení zvěře na jeho náklad.
(3)
Zjistí-li se, že následkem zavinění mysliveckého hospodáře zvěř trpí hladem, může
okresní národní výbor omeziti v běžném i příštím roce odstřel zvěře, nebo jej i úplně
zakázati. Ustanovení § 24, odst. 8 poslední věty platí obdobně.
§ 28.
(1)
Vyskytne-li se v honitbě nakažlivá nemoc zvěře, nebo je-li podezření z takové nemoci,
nebo vyskytne-li se hromadné hynutí zvěře, jest myslivecký hospodář, po případě honební
výbor, povinen hlásiti to neprodleně okresnímu národnímu výboru. V ohlášení nutno
uvésti druh zvěře a označiti blíže místo, kde se zvěř nachází. Opatřením, která učiní
okresní národní výbor z důvodů veterinárnězdravotních, musí se myslivecký hospodář,
po případě honební výbor, v postižené honitbě i v honitbách sousedních podrobiti.
(2)
Opatření podle odstavce 1 může okresní národní výbor učiniti i bez ohlášení podle
odstavce 1.
(3)
Taková nutná opatření musí okresní národní výbor neprodleně hlásiti zemskému národnímu
výboru, na Slovensku pověřenectvu zemědělství a pozemkové reformy.
(4)
Je-li toho třeba, aby se zjistila nemoc zvěře nebo aby se zamezilo její rozšíření,
může okresní národní výbor naříditi povinný odstřel nemocné nebo z nemoci podezřelé
zvěře. Nesplní-li myslivecký hospodář toto nařízení ve stanovené lhůtě, může okresní
národní výbor provésti odstřel na jeho účet, v případě § 14, odst. 1 na účet honebního
společenstva. Zvěřina musí býti bez náhrady na vyzvání předložena okresnímu národnímu
výboru k vyšetření.
§ 29.
(1)
V honitbě obstarává ochranu myslivosti buď k tomu ustanovený a úředně potvrzený přísežný
myslivecký personál ochranný, v dalším myslivecký hajný, nebo myslivecký hospodář,
vyhovuje-li podmínkám stanoveným pro vzetí do přísahy pro ochrannou službu mysliveckou.
Vlastník honitby, je-li mysliveckým hospodářem, budiž vzat okresním národním výborem
do přísahy na svou žádost a osoba pověřená výkonem práva myslivosti na žádost toho,
kdo ji jako mysliveckého hospodáře oznámil (§ 14, odst. 1. § 20 a § 21, odst. 3).
Do přísahy vzatý myslivecký hospodář budiž považován za mysliveckého hajného. Kromě
toho přísluší všeobecný dohled na plnění předpisů tohoto zákona orgánům bezpečnosti.
(2)
Zda a v jakém počtu vzhledem k rozloze a povaze honitby mají býti myslivečtí hajní
ustanoveni, rozhoduje okresní národní výbor; při tom platí zásada, že jeden myslivecký
hajný se musí ustanoviti při výměře od 500 ha honební plochy. Několik sousedních honiteb
může míti společného mysliveckého hajného, je-li tím ochranná myslivecká služba zajištěna.
(3)
Není-li společenstevní nebo sloučená společenstevní honitba propachtována, jest honební
výbor povinen ustanoviti do propachtování honitby potřebný počet mysliveckých hajných
na náklad honebního společenstva.
(4)
Myslivecký hajný, pokud koná službu, požívá stejné ochrany jako orgány veřejné. O
vzetí do přísahy mysliveckého hajného a o jeho právech a povinnostech platí dosavadní
předpisy.
(5)
Myslivecký hajný musí při výkonu služby míti předepsaný viditelný služební odznak
a míti s sebou písemné osvědčení o složení přísahy, vydané okresním národním výborem,
a tímto se při zákroku na požádání prokázati. Ve službě jest oprávněn nositi lovecké
zbraně, uvedené v osvědčení o složení přísahy. Osvědčení opravňuje mysliveckého hajného
k výkonu práva myslivosti v obvodu, pro který byl ustanoven, a to v rozsahu povolení
daného mu tím, kdo ho ustanovil, při čemž musí býti pojištěn proti následkům odpovědnosti
z výkonu práva myslivosti. Ode dne počátku účinnosti tohoto zákona musí nově ustanovený
myslivecký hajný splniti vedle náležitostí odstavce 1 i podmínky pro získání loveckého
lístku.
(6)
Myslivecký hajný smí vykonávati ochranu myslivosti jen v honitbě, po případě v honitbách,
pro které byl ustanoven.
§ 30.
(1)
Ochrana myslivosti zahrnuje ochranu zvěře před pytláky, škodlivou (škodnou) zvěří
a dravými zvířaty, jakož i péči o dodržování předpisů vydaných k ochraně zvěře a myslivosti.
(2)
Osoby, jimž přísluší ochrana myslivosti, jsou oprávněny zejména:
a)
zadržeti osoby, které přistihnou se střelnou zbraní nebo s jinou loveckou výzbrojí
v honitbě mimo veřejné silnice a cesty nebo takové cesty, kterých se všeobecně užívá
jako spojení mezi obcemi, zemědělskými usedlostmi, budovami atd., nebo při neoprávněném
výkonu práva myslivosti nebo při činu tímto zákonem zakázaném, a zjistiti jejich totožnost.
V takových případech jsou zejména oprávněni odebrati přistiženým osobám zbraně, lovecké
a chytací nástroje, chycenou nebo ulovenou zvěř a po případě i loveckého psa a fretku,
vykázati je z honitby, a jsou-li neznámy, odevzdati je bezpečnostním orgánům. Přistižení
jsou povinni bez váhání uposlechnouti,
b)
usmrcovati v honitbě psy hledající nebo pronásledující zvěř nebo k ní se plížící
mimo vliv svého pána ve vzdálenosti větší než 200 m od obydleného domu. Toto oprávnění
se nevztahuje na psy ovčácké, nevzdálí-li se od stáda více než 200 m, a též na psy
lovecké, slepecké, zdravotnické, zpravodajské psy vojenské a policejní psy, pokud
jsou jako takoví k rozeznání a pokud jich oprávněný k jejich službě používá, nebo
pokud se při výkonu služby přechodně vzdálí z vlivu svého pána nebo vodiče,
c)
usmrcovati kočky potulující se v honitbě ve vzdálenosti větší než 200 m od nejbližšího
obydleného domu nebo v honitbě pytlačící,
d)
hubiti v honitbě škodlivou (škodnou) zvěř a ostatní dravá zvířata, při čemž se rozumí
zvěří škodlivou (škodnou) všechna zvěř myslivosti škodlivá a dravými zvířaty všechna
nelovná zvířata myslivosti škodlivá, na př. pytlačící psi, kočky a v bažantnici ježci.
(3)
Oprávnění podle odstavce 2, písm. b) až d) přísluší též mysliveckému hospodáři, který
je může přenésti na loveckého hosta.
(4)
Vlastník psů a koček usmrcených v honitbách může požadovati náhradu utrpěné škody
jen tehdy, dokáže-li, že nebylo zákonných podmínek pro přípustnost usmrcení shora
uvedených zvířat.
(5)
Odebrané zbraně, lovecké a chytací nástroje, po případě i lovecké psy nebo fretky
podle odstavce 2, písm. a) jest neprodleně odevzdati místnímu národnímu výboru, v
jehož obvodě byly odebrány, a věc oznámiti okresnímu národnímu výboru nebo nejbližšímu
orgánu bezpečnosti.
(6)
Vysazovati divoké králíky ve volné přírodě a zvěř černou mimo obory je zakázáno.
(7)
Vlastníkům psů je zakázáno nechati psy volně pobíhati v honitbě.
(8)
Neoprávněným osobám je zakázáno odstraňovati z ok a jiných chytacích zařízení zhaslou
zvěř.
§ 31.
(1)
Zvěř postřelená nebo jinakým způsobem zraněná, která přeběhne do cizí honitby, nesmí
tam býti stíhána bez svolení mysliveckého hospodáře; nedá-li však svolení, jest povinen
sám takovou zvěř dále stíhati.
(2)
Přeběhne-li postřelená zvěř spárkatá do sousední cizí honitby a zhasne v dohledu,
jest ten, kdo ji postřelil, a při společném výkonu práva myslivosti více osobami ten,
kdo výkon řídí, povinen zhaslou zvěř na místě vyvrhnouti a ukrýti, není však oprávněn
při překročení hranice honitby vzíti s sebou ručnici a zvěř dopraviti do honitby,
v níž byla postřelena, je však povinen co nejdříve oznámiti případ mysliveckému hospodáři,
v jehož honitbě postřelená zvěř zhasla. Přešla-li zvěř uvedená v tomto odstavci do
sousední honitby, aniž v dohledu zhasla, jsou osoby shora uvedené povinny oznámiti
to mysliveckému hospodáři honitby, do níž zvěř přešla, označiti nástřel a místo přechodu.
Není-li jiná dohoda, patří trofej tomu, kdo zvěř složil, zvěřina pak mysliveckému
hospodáři honitby, v níž zvěř zhasla. Takový kus zvěře se započítá do plánu odstřelu
toho, komu patří trofej, u zvěře bez trofeje tomu, komu patří zvěřina.
(3)
Na pozemcích nehonebních lze postřelenou zvěř volně sledovati a dohledati, zpraví-li
se předem o tom vlastník pozemku; zvěř zhaslá nebo padlá na takových pozemcích náleží
mysliveckému hospodáři, v jehož honitbě takový pozemek leží.
§ 32.
Ministerstvo zemědělství jest oprávněno po vyjádření Jednotného svazu zemědělců a
Československé myslivecké jednoty omeziti právo myslivosti nebo zakázati jeho výkon
z důvodů státních zájmů, zejména pro účely vědecké, ochranu přírody, nebo zřízení
reservací pro zvěř, a na návrh ministra vnitřního obchodu pro podporu a zvýšení cizineckého
ruchu. V tom případě platí přiměřeně předpisy o pachtovném a o náhradě škod podle
tohoto zákona.
Oddíl V.
Povolenka k lovu a lovecký lístek.
§ 33.
(1)
Vykonávati právo myslivosti může vedle mysliveckých hospodářů (§ 21, odst. 1) každý,
kdo má platný lovecký lístek a byla-li mu mysliveckým hospodářem vystavena povolenka
k lovu (lovecký host) podle vzoru, který vydá ministerstvo zemědělství, na Slovensku
po vyjádření pověřenectva zemědělství a pozemkové reformy; povolenky není třeba, je-li
lovu přítomen myslivecký hospodář. Při společných honech stačí jedna povolenka pro
všechny účastníky honu. Je-li v téže honitbě více oprávněných k výkonu práva myslivosti
(spoluvlastníci vlastní honitby), musí býti povolenka k lovu podepsána všemi mysliveckými
hospodáři. Pachtýři jest zakázáno vydávati tuzemcům povolenku k lovu za úplatu. Pro
sbírání vajec pernaté zvěře a shozů paroží se nevyžaduje lovecký lístek, postačí pouze
povolenka k lovu.
(2)
Kdo vykonává právo myslivosti, musí s sebou nositi lovecký lístek, po případě i povolenku
k lovu a jest povinen předložiti tyto průkazy na požádání veřejným bezpečnostním orgánům,
mysliveckému hospodáři a mysliveckým hajným.
(3)
Lovecké lístky vydává okresní národní výbor, v jehož obvodu má žadatel své řádné
bydliště. Osobám, které nemají řádného bydliště, vydá lovecké lístky okresní národní
výbor, v jehož obvodě se právě zdržují. Lovecký lístek nahrazuje zbrojní pas pro lovecké
zbraně v něm uvedené podle druhu zbraně, výrobní firmy nebo značky a ráže.
(4)
Lovecké lístky jsou:
a)
roční lovecký lístek pro tuzemce,
b)
tříroční lovecký lístek pro tuzemce,
c)
roční lovecký lístek pro cizozemce,
d)
měsíční lovecký lístek pro cizozemce,
e)
roční bezplatný lovecký lístek pro žáky a posluchače lesnických a hájenských škol
a pro lesní praktikanty,
f)
tříroční bezplatný lovecký lístek pro myslivce a lesníky z povolání.
(5)
Žádost o vydání loveckého lístku se podává na vzoru, který určí ministerstvo zemědělství,
na Slovensku po vyjádření pověřenectva zemědělství a pozemkové reformy. K žádosti
jest připojiti:
a)
potvrzení zachovalosti, že není důvodů pro odepření vydání loveckého lístku podle
§ 35, odst. 1 a 2,
b)
průkaz, že žadatel jest členem Československé myslivecké jednoty,
c)
podobenku z poslední doby,
d)
průkaz, že žadatel měl již nejméně jeden roční lovecký lístek, platný v kterémkoliv
roce v Československé republice nebo složil zkoušku z myslivosti, mysliveckou nebo
lesnickou zkoušku nebo absolvoval některou lesnickou nebo hájenskou školu nebo jest
žákem lesnické nebo hájenské školy, po případě lesním praktikantem,
e)
průkaz, že žadatel uzavřel na dobu platnosti loveckého lístku pojištění proti následkům
odpovědnosti z výkonu práva myslivosti (§ 36, odst. 1),
f)
písemný souhlas zákonného zástupce, je-li žadatel osoba nezletilá, po případě písemný
souhlas manžela nebo jiného zákonného zástupce, je-li žadatelkou nezletilá manželka.
(6)
Průkazy podle odstavce 5, písm. a), b) a d) není třeba připojovati k žádostem o udělení
loveckých lístků pro cizince.
(7)
Jde-li o vydání tříročního loveckého lístku, musí žadatel předložiti průkazy podle
odstavce 5, písm. b) a e) platné pro dobu, na kterou má býti lovecký lístek vydán.
(8)
Roční bezplatný lovecký lístek [odstavec 4, písm. e)] opravňuje osoby mladší 18 let
k výkonu práva myslivosti jen za doprovodu myslivce z povolání.
§ 34.
Za vydání loveckého lístku vybírá okresní národní výbor dávku za úřední úkony ve věcech
správních, jejíž výši a způsob vybírání stanoví ministerstvo zemědělství v dohodě
s ministerstvem financí a vyhlásí v Úředním listě. Výtěžek dávek přísluší ministerstvu
zemědělství, na Slovensku pověřenectvu zemědělství a pozemkové reformy, pro zvelebování
myslivosti. Za vydání bezplatných loveckých lístků se dávka nevybírá.
§ 35.
(1)
Lovecký lístek musí býti odepřen osobám:
a)
kterým není ještě 18 let, kromě osob uvedených v § 33, odst. 4, písm. e),
b)
zbavených zcela nebo částečně svéprávnosti,
c)
které pro tělesné nebo duševní vady nejsou způsobilé bezpečně ovládati ručnici,
d)
které nepředloží průkaz stanovený v § 33, odst. 5, písm. d) a neprokáží členství
v Československé myslivecké jednotě a pojištění proti následkům odpovědnosti z výkonu
práva myslivosti, s výjimkou osob uvedených v § 33, odst. 6,
e)
kterým byl odňat lovecký lístek okresním národním výborem, po dobu odnětí, nebyla-li
doba odnětí stanovena, po dobu, po kterou důvod k odnětí trvá,
f)
které byly pravoplatně nepodmíněně odsouzeny pro zločin vůbec, nebo pro přečin nebo
pro přestupek ke ztrátě volebního práva, pokud nenabyly soudní bezúhonnosti, jde-li
však o pytláctví, pokud neuplynulo alespoň 10 let ode dne, kdy trest byl vykonán,
pravoplatně prominut nebo kdy byl výkon trestu promlčen,
g)
odsouzeným pro přečin nebo přestupek proti bezpečnosti života spáchaný neopatrným
zacházením se střelnou zbraní, a to po dobu 3 let od odpykání trestu, nebo, zněl-li
rozsudek na pokutu, po dobu 3 let ode dne, kdy byla zaplacena,
h)
které zneužily loveckého lístku buď tím, že použily cizího loveckého lístku, nebo
že svůj vlastní lovecký lístek ponechaly jiné osobě, dále těm osobám, které byly potrestány
pro přestupek předpisů o šetření zvěře nebo předpisů o loveckých lístcích, a to na
dobu 5 let ode dne potrestání.
(2)
Lovecký lístek může býti odepřen zejména osobám:
a)
které byly v posledních 5 letech odsouzeny pro trestný čin spáchaný z nedbalosti
střelnou zbraní nebo pro jednání z nedbalosti proti předpisům o zbrani, střelivu a
třaskavinách,
b)
které zneužily povolenky k lovu,
c)
které byly v posledních 3 letech pravoplatně odsouzeny soudem nebo správním úřadem
pro lesní nebo polní krádež nebo pych, pro jednání proti předpisům na ochranu myslivosti
nebo pro týrání zvířat,
d)
které nemají řádné bydliště na území Československé republiky,
e)
které nejsou československými státními občany,
f)
proti kterým podala Československá myslivecká jednota nebo příslušný Jednotný svaz
zemědělců odůvodněné námitky rázu mysliveckého, o nichž žadatel musí býti slyšen,
g)
proti kterým jest zahájeno soudní trestní řízení pro čin, při němž odsouzení má za
následek, že vydání loveckého lístku musí býti odepřeno.
(3)
Okresní národní výbor (§ 33, odst. 3) odebere lovecký lístek, aniž vrátí vybranou
dávku, zjistí-li se dodatečně nebo vznikne-li po jeho vydání taková okolnost, pro
kterou by lovecký lístek nemohl býti vydán podle odstavce 1. Mysliveckému hospodáři
budiž odebrán lovecký lístek na dobu 6 let, obchází-li zákaz podpachtu nebo porušuje-li
opětovně nebo hrubě ustanovení tohoto zákona.
§ 36.
(1)
Dostatečné pojištění proti následkům odpovědnosti z výkonu práva myslivosti [§ 33,
odst. 5, písm. e)] je, když krycí částka činí pro každý případ škody:
a)
je-li zraněna nebo usmrcena jedna osoba, nejméně .............. 100.000 Kčs,
b)
je-li raněno nebo usmrceno několik osob, nejméně ............. 400.000 Kčs,
c)
při věcných škodách nejméně ........................... 20.000 Kčs.
Pojišťovací podmínky pro pojištění proti následkům odpovědnosti z výkonu práva myslivosti
nesmí obsahovati výhradu v tom směru, že pojistná ochrana odpadá v případě neopatrného
chování pojištěncova.
(2)
Ministerstvo zemědělství může, na Slovensku po vyjádření pověřenectva zemědělství
a pozemkové reformy, stanoviti a vyhlásiti nejmenší pojistné částky jinak než v odstavci
1 uvedeno, rozšířiti rozsah pojištění u mysliveckých hospodářů (§ 21, odst. 1) a naříditi
pojištění loveckých psů.
§ 37.
Ustanovení §§ 33 až 36 se netýkají členů diplomatického sboru ani jiných osob, které
požívají v Československé republice výsad členů diplomatických missí, ani cizích konsulů
v Československé republice z povolání, pokud vzájemnost jest zaručena. Legitimace
vydávané těmto osobám ministerstvem zahraničních věcí vždy na jeden kalendářní rok
a opatřené podobenkou nahrazují u těchto osob lovecký lístek.
Oddíl VI.
Zakázané způsoby lovu a jeho omezení.
§ 38.
(1)
Jest zakázáno:
a)
stříleti spárkatou zvěř broky, běhounky (posty) a sekaným olovem nebo používati při
střelbě na ni dutinek s okrajovým zápalem nebo dutinek kratších 40 mm, i když jde
o ránu dostřelnou,
b)
používati zradidel za účelem lovu, vyjímajíc lov lišek,
c)
používati při nahánění a lovu zvěře umělých zdrojů světelných,
d)
vyháněti spárkatou zvěř s polí za účelem lovu pomocí zvonků, chřestidel a pod.,
e)
naháněti zvěř při měsíčním světle za účelem lovu a loviti zvěř (kromě zvěře černé,
tetřevů, tetřívků a sluk) za noci, t. j. hodinu po západu slunce až do hodiny před
východem slunce,
f)
loviti zvěř z letadel nebo z motorových vozidel,
g)
stříleti spárkatou zvěř v době nouze ve vzdálenosti 200 m od krmelců a solisk a dropy
v době náledí,
h)
lákati zvěř užitkovou v době zimní krmivem do budov, dvorů nebo zahrad, aby tam byla
lovena, kromě případu uvedeného v odstavci 3,
ch)
vykonávati myslivost způsobem, jímž se zvěř zbytečně trýzní,
i)
klásti samostříly,
j)
chytati zvěř do ok nebo na lep,
k)
používati lapacích zařízení, jimiž se zvěř nechytí živá a nezraněná, jakož i lapacích
zařízení umístěných na kůlech, stromech nebo jiných vyvýšených předmětech a vyvýšeninách
půdy s výjimkou košů, do kterých se jestřáb a jiní dravci chytají živí, a s výjimkou
používání talířových želez k lapání lišek, dal-li k tomu výjimečně povolení okresní
národní výbor,
l)
usmrcovati zvěř plynem a tráviti zvěř jedem. Myslivecký hospodář a myslivecký hajný
mohou však, dodrží-li předpisy o použití jedů, tráviti vrány nebo straky fosforovým
těstem v uzavřených vejcích nebo v jiných návnadách a s povolením okresního národního
výboru lišky jedem,
m)
od začátku května až do skončení sklizně bez zvláštního svolení majitele plodin na
obdělaných a zejména na osetých polích a ve vinicích loviti nebo honiti. Tento zákaz
nevztahuje se na louky, pole, na nichž se pěstují pícniny, kromě jetelin na semeno,
nebo řepa, kukuřice, zelí nebo brambory, a vůbec na řádkové osetí s menšími mezerami,
n)
loviti na místech, na kterých by výkon práva myslivosti rušil veřejný klid, pořádek
nebo bezpečnost, nebo ohrožoval život lidí,
o)
vystříleti užitkovou zvěř, zejména v posledním roce pachtu,
p)
používati psů, kromě psů nízkonohých, ke štvaní zvěře,
q)
stříleti zvěř užitkovou na čekané v obvodu 100 m od hranic honitby,
r)
odstřelovati bažanty ve vzdálenosti 100 m od obvodu (§ 24, odst. 3) cizí, okresním
národním výborem po slyšení Jednotného svazu zemědělců a Československé myslivecké
jednoty uznané bažantnice.
(2)
Výkon práva myslivosti na pozemcích sloužících vojenským účelům nebo důležitých pro
obranu státu a v okolí těchto pozemků bude omezen nebo vyloučen ministerstvem zemědělství
v dohodě s ministerstvem národní obrany.
(3)
Chytati zvěř, kromě králíků a škodné zvěře, lze jen s povolením okresního národního
výboru, a to k účelům chovným.
Oddíl VII.
Obchod se zvěří a doprava zvěře.
§ 39.
(1)
Zvěř, zvěřinu nebo vejce pernaté zvěře získané v honitbě smí uvésti do oběhu jen
myslivecký hospodář a osoby, které podle živnostenského oprávnění s tímto zbožím obchodují.
Při tom zůstávají předpisy veterinárnězdravotní a o potravinách nedotčeny. Myslivecký
hospodář musí vésti časově správné záznamy o tom, kdy, komu a jaké množství a které
zvěře (zvěřiny) nebo vajec pernaté zvěře přenechal.
(2)
Jde-li však o zvěř spárkatou nebo zvěřinu nebo o její části (kromě hlavy, krku, běhů,
žeber, břišních částí a vnitřností), nebo o vejce pernaté zvěře, možno toto zboží
dopravovati mimo honitbu, kde byla ulovena, jen s dodacím lístkem pro zvěř (zvěřinu).
(3)
Dodací lístek vydá myslivecký hospodář nebo jeho zmocněnec. V dodacím lístku jest
uvésti honitbu, obec, sídlo příslušného okresního národního výboru, počet (množství),
druh, pohlaví zvěře, běžné číslo dodacího lístku a datum jeho vydání; dodací lístek
budiž čitelně podepsán tím, kdo jej vydal.
(4)
Myslivecký hospodář nepotřebuje pro zvěřinu ze své honitby dodací lístek, musí se
však vykázati potvrzením okresního národního výboru o tom, že jest mysliveckým hospodářem.
(5)
Od 16. dne doby hájení až do jejího skončení nesmí se, kromě výjimek uvedených v
odstavcích 7 a 10, zvěř užitková, pro kterou je stanovena doba hájení v § 24, ani
živá, ani mrtvá, ani v celku, ani v částech, v obchodech, na trzích, v hostincích
nebo jakkoliv jinak k prodeji nabízeti, prodávati nebo vůbec uváděti do oběhu a dopravovati.
(6)
Pokud je u některého druhu zvěře rozdílná doba hájení pro různá pohlaví, smí býti
zvěřina k prodeji nabízena nebo vůbec do oběhu uváděna jen tehdy, lze-li bezpečně
určiti pohlaví kusu.
(7)
Byla-li jakákoliv zvěř ulovena v oborách nebo povolil-li příslušný úřad mimořádně
podle platných předpisů nebo nařídil-li lov určitého druhu zvěře užitkové v době hájení,
lze takovou zvěř nebo zvěřinu mimo honitbu, kde byla ulovena, nabízeti k prodeji,
prodávati nebo dopravovati jen s dodacím lístkem pro zvěř (zvěřinu), který potvrdí
okresní národní výbor.
(8)
Ustanovení odstavců 2 a 7 platí též o užitkové zvěři a zvěřině dovezené z ciziny,
při čemž je rozhodující doba hájení, platná v místě, kam jest zásilka určena, a potvrzení
celního úřadu nahrazuje dodací lístek.
(9)
Osoby, které zvěř (zvěřinu) při provozu živnosti spotřebují nebo ji prodávají (obchody
se zvěří, řeznictví, hostince a jídelny a pod.),mohou jakoukoliv zvěř, zvěřinu a její
části převzíti nebo dopravovati jen s dodacím lístkem a musí vésti časově správné
obchodní knihy o zvěři, do nichž zapíší každé získání a upotřebení zvěřiny (po případě
části zvěřiny) nejpozději do 24 hodin po jejím obdržení, upotřebení nebo prodeji.
(10)
Zvěřinu, po případě i části zvěřiny zvěře spárkaté, která byla ulovena v zákonné
době lovu nebo podle zvláštního úředního povolení nebo nařízení v době hájení a má
býti v době hájení uložena v obchodech, chladírnách nebo mrazírnách, jest majitel
povinen ohlásiti příslušnému místnímu národnímu výboru, a to tak, aby nejdéle do 15
dnů po uplynutí zákonné doby lovu nebo, jde-li o zvěř ulovenou v době hájení, ode
dne jejího ulovení mohl místní národní výbor úředně zjistiti její druh a počet, po
případě i váhu, a zvěřinu úředně označiti.
(11)
Ministerstvo zemědělství, na Slovensku po vyjádření pověřenectva zemědělství a pozemkové
reformy, vydá vzory dodacích lístků a knih o zvěři a může zavésti i listy o původu
zvěře a plomby pro zvěř.
(12)
Dodací lístek pro zvěř (zvěřinu) a knihu o zvěři jest kdykoliv na vyzvání příslušných
úředních orgánů předložiti.
(13)
Pokud jest dopravovaná zvěř (zvěřina) bez dodacího lístku, ač podle ustanovení tohoto
paragrafu jest to předepsáno, bude zvěř (zvěřina) prohlášena za propadlou ve prospěch
státu.
Oddíl VIII.
Škody způsobené honbou a zvěří.
§ 40.
(1)
Myslivecký hospodář (§ 21, odst. 1) jest povinen hraditi:
a)
škodu, kterou v honitbě na zemědělských pozemcích nebo na polních plodinách dosud
nesklizených, vinné révě nebo na lesních porostech způsobí sám, jeho personál nebo
jeho lovečtí hosté nebo lovečtí psi jeho nebo jmenovaných osob (škoda způsobená výkonem
práva myslivosti),
b)
škodu, kterou v honitbě na zemědělských pozemcích nebo na polních plodinách dosud
nesklizených, vinné révě nebo na lesních porostech způsobí užitková zvěř a zvěř černá
(škoda způsobená zvěří).
(2)
Je-li více osob povinných podle odstavce 1, ručí všechny, je-li pachtýřem honitby
myslivecká společnost, všichni její členové, a využívá-li honitbu honební společenstvo
na vlastní účet, všichni jeho členové rukou společnou a nerozdílnou za náhradu škod
způsobených výkonem práva myslivosti a zvěří.
(3)
Škody způsobené na zemědělských pozemcích nebo na polních plodinách dosud nesklizených,
vinné révě nebo lesních porostech zvěří, která není užitkovou zvěří a unikla z obor,
jest povinen hraditi myslivecký hospodář obory, ledaže by prokázal, že vyběhnutí zvěře
z obory bylo umožněno poškozením oplocení obory vyšší mocí nebo osobou, za niž podle
všeobecných předpisů neručí.
(4)
Kdo jest povinen hraditi škody způsobené výkonem práva myslivosti, jest oprávněn
domáhati se pořadem práva náhrady na tom, kdo škodu přímo zavinil.
§ 41.
(1)
Držitel pozemku jest oprávněn zabezpečiti jej proti vnikání zvěře, avšak učiněná
opatření nesmějí býti zařízena na chytání zvěře a musí býti upravena tak, aby se zvěř
nemohla jimi poraniti. Při tom jest tam, kde je nebezpečí záplavy, učiniti vhodná
opatření, aby se zvěř mohla zachrániti, kdyby voda vystoupila.
(2)
Držitel pozemku je též oprávněn zvěř od svých pozemků dáti odháněti hlídači k tomu
ustanovenými, postavením plašidel, nočními ohni, hlukem a pod. Zvěř však nesmí plašiti
v době, kdy mu je známo, že myslivecký hospodář jest přítomen v honitbě, aby zvěř
lovil.
(3)
Myslivecký hospodář jest oprávněn chrániti polní a lesní plodiny též ohradami nebo
jinými opatřeními proti poškozování zvěří, pokud se tímto neomezuje užívání pozemků.
Myslivecký hospodář jest však i v tomto případě povinen hraditi škodu zvěří způsobenou,
nedokáže-li, že účel oněch opatření byl zmařen vinou poškozeného.
(4)
Držitel vinné révy jest povinen opatřiti ji na zimu proti škodám působeným zvěří
obvyklým ochranným opatřením, jako přihrnutím hlíny k hlavám, ochranným nátěrem a
pod.
(5)
Škody způsobené zvěří na pozemcích nehonebních, na vinné révě neošetřené podle odstavce
4, dále v neoplocených zahradách ovocných, zelinářských nebo květinových, školkách,
stromořadích nebo na stromcích po různu rostoucích nebo na pozemcích s vysokocennými
plodinami se nenahrazují a jejich majitel je má sám zabezpečiti proti škodám zvěře.O
tom, která plodina je vysokocenná, rozhoduje v pochybných případech okresní národní
výbor, po slyšení Jednotného svazu zemědělců a Československé myslivecké jednoty.
(6)
Škody zvěří způsobené na plodinách dozrálých ke sklizni nebo již sklizených, avšak
ještě s pole neodvezených, netřeba hraditi, když se buď dokáže, že v době, kdy škoda
byla způsobena, plodiny při řádném hospodářství již mohly nebo měly býti odvezeny,
anebo, jde-li o plodiny, které také venku mohou býti uschovány, že nebyla učiněna
opatření, jimiž se obvykle chránívají při řádném hospodářství plodiny toho druhu proti
škodám působeným zvěří.
(7)
Byla-li škoda na obilí nebo jiných plodinách, jichž plná cena se dá zjistit teprve
v době sklizně, způsobena výkonem práva myslivosti nebo zvěří před touto dobou, nutno
ji hraditi v té míře, v jaké se jeví v době sklizně. V tomto případě budiž od skutečné
škody, kterou poškozený utrpěl na plodinách svých pozemků, odečten náklad, který by
poškozený byl musel nésti až do sklizení plodiny. Kdyby podle pravidel řádného hospodářství
bylo bývalo možno utrpěnou škodu ještě v témže roce odčiniti nebo zmenšiti novou setbou,
budiž na to při odhadu vzat zřetel.
§ 42.
(1)
Nedojde-li mezi poškozeným a mysliveckým hospodářem k dohodě o náhradě škod způsobených
výkonem práva myslivosti nebo zvěří, rozhoduje rozhodčí soud, který se skládá z předsedy
nebo jeho náměstka a ze dvou rozhodčích, z nichž jmenuje jednoho poškozený a druhého
myslivecký hospodář. Náměstek předsedy nastoupí, byl-li předseda odmítnut jako člen
rozhodčího soudu, nebo není-li mu možno pro nemoc nebo z jiných důvodů své povinnosti
dostáti.
(2)
Předsedu, jakož i jeho náměstka jmenuje na dobu šesti let pro jednu nebo několik
sousedících honiteb okresní národní výbor z terna, navrženého honebním výborem (honebními
výbory) po slyšení příslušného Jednotného svazu zemědělců a Československé myslivecké
jednoty. Předsedou a jeho náměstkem smějí býti jmenovány jen osoby bezúhonné a nestranné,
kterým jsou dostatečně známy poměry zemědělské a lesní a myslivost v obvodu, pro který
jsou ustanoveny.
(3)
Předseda a jeho náměstek slíbí po svém jmenování do rukou předsedy okresního národního
výboru, že budou svědomitě a nestranně vykonávati svoji funkci. Jména a bydliště ustanovených
předsedů a náměstků oznámí okresní národní výbor honebním výborům a mysliveckým hospodářům
a vyhlásí je v obcích, pro jejichž honitbu byli ustanoveni.
(4)
Okresní národní výbor zbaví předsedu nebo jeho náměstka funkce, objeví-li se, že
nevyhovují některé z podmínek uvedených v odstavci 2, větě druhé, nebo poruší-li povinnosti
uvedené v odstavci 3, větě prvé.
§ 43.
(1)
Bydlí-li myslivecký hospodář mimo obec, pro jejíž obvod je předseda rozhodčího soudu
určen, má si ustanoviti zástupce, bydlícího v tomto obvodě, jenž by zaň přijímal doručení
a i jinak ho zastupoval v jednání u rozhodčího soudu, a oznámiti jeho jméno a bydliště
předsedovi rozhodčího soudu. Neučiní-li tak myslivecký hospodář ve lhůtě dané mu okresním
národním výborem na návrh předsedy rozhodčího soudu, jmenuje okresní národní výbor
na návrh předsedy zástupce sám a oznámí jeho jmenování jak mysliveckému hospodáři,
tak i předsedovi rozhodčího soudu.
(2)
Osoba jmenovaná podle odstavce 1 zastupuje mysliveckého hospodáře při rozhodčím soudu
tak dlouho, dokud si myslivecký hospodář neustanoví a předsedovi soudu neoznámí jiného
zástupce.
§ 44.
(1)
Poškozený má oznámiti předsedovi rozhodčího soudu způsobenou škodu a číselně určený
požadavek na její náhradu do 14 dnů ode dne, kdy škoda vznikla, jinak pozbývá nároku
na náhradu. V případech uvedených v § 41, odst. 7 není nutno udávati číselně určený
požadavek na náhradu škody a může se tak učiniti až po opětném zakročení podle § 45,
odst. 3. Předseda rozhodčího soudu má bez prodlení písemně uvědomiti mysliveckého
hospodáře o ohlášeném požadavku a zároveň ho, jakož i poškozeného, vyzvati k pokusu
o smír. Nezdaří-li se pokus o smír, má předseda rozhodčího soudu ihned vyzvati mysliveckého
hospodáře i poškozeného, jimž současně sdělí místo a dobu jednání, aby vyslali po
jednom rozhodčím do rozhodčího soudu. Není třeba, aby tito rozhodčí byli předsedovi
rozhodčího soudu dříve oznámeni, postačí, dostaví-li se k jednání řádně legitimováni.
Strany mají právo býti při jednání přítomny, jejich nepřítomnost však jednání nepřekáží.
(2)
Opomene-li některá strana vyslati rozhodčího k rozhodčímu soudu, nebo není-li tento
dostatečně legitimován, nebo byl-li jako člen rozhodčího soudu odmítnut a není-li
ihned jiný rozhodčí jmenován, který by mohl býti bez průtahů přibrán k jednání, má
předseda rozhodčího soudu jmenovati jiného rozhodčího.
(3)
Předseda (náměstek) a rozhodčí může býti odmítnut z těch důvodů, které opravňují
odmítnutí soudce. Strana, která stanoví rozhodčího sama, jest oprávněna odmítnouti
ho pouze tehdy, vznikl-li důvod k odmítnutí, nebo zví-li strana o něm, až po tom,
kdy rozhodčího jmenovala.
(4)
O odmítnutí předsedy (náměstka) rozhodne okresní národní výbor; o odmítnutí rozhodčího
rozhodne předseda (náměstek).
(5)
Rozhodčí, kteří nesplnili závazky přijetím své funkce převzaté, nebo nesplní-li je
včas, ručí podle ustanovení civilních řádů soudních.
§ 45.
(1)
Řízení před rozhodčím soudem třeba provésti pokud možno rychle a tak, aby byly zamezeny
zbytečné náklady.
(2)
Předseda se má nejprve pokusiti o smír mezi stranami. Nezdaří-li se pokus o smír,
má se rozhodčí soud po vykonaném místním šetření především přesvědčiti o tom:
a)
stala-li se škoda skutečně zvěří nebo výkonem práva myslivosti, a
b)
v jaké míře jsou s odborného stanoviska odůvodněny údaje stran o skutečnostech majících
vliv na nárok na náhradu škody.
(3)
Rozhodčí soud rozhodne v mezích návrhů stran podle volného uvážení, pečlivě přihlížeje
k výsledkům veškerého jednání a provedeného šetření. Nelze-li toho času zjistiti výši
škody, rozhodne se jen o nároku na náhradu škody a o nákladech.
(4)
V případech, kde se podle výroku rozhodčího soudu musí vyčkati doby žní, aby škoda
mohla býti zjištěna, má poškozený včas navrhnouti provedení dalšího jednání ještě
před počátkem žní. Jinak zanikne nárok na náhradu škody. Předseda vyzve strany, aby
vyslaly do dalšího jednání rozhodčího soudu rozhodčí, kteří zasedali při prvém jednání.
§ 46.
(1)
Náklady, které vzejdou straně z její vlastní účasti, jakož i snad z účasti jejího
právního zástupce, a náklady, které vzejdou z účasti rozhodčího, ať již do rozhodčího
soudu byl vyzván stranou nebo místo ní povolán předsedou rozhodčího soudu, nesou strany
samy.
(2)
O nákladech, jež vzejdou sepsáním zápisu, sepsáním a doručením výroku rozhodčího
a účastí předsedy, platí toto:
a)
nebyla-li náhrada škody přiřknuta nebo je-li přiřknuta náhrada škody stejná nebo
menší, než částka žalovaným při pokusu o smír nabízená, platí náklady žalobce,
b)
je-li přiřknuta náhrada větší než částka žalovaným nabízená, platí náklady žalovaný.
§ 47.
(1)
O jednání rozhodčího soudu sepíše se zápis, v němž jest uvésti jména a bydliště členů
rozhodčího soudu, jména a bydliště přítomných stran, jakož i krátce návrhy stran,
výsledek místního šetření, místo, čas a průběh jednání a výrok rozhodčího soudu, po
případě i návrhy jednotlivých jeho členů. Zápis podepíší všichni přítomní rozhodčí
a přítomní účastníci. Předseda uschová zápis a předloží jej na požádání okresnímu
národnímu výboru, jakož i řádnému soudu.
(2)
Stranám budiž vyhotovení rozhodčího výroku, neobdrží-li jeho opisy osobně u rozhodčího
soudu, doručeno poštou doporučeně se zpátečním lístkem. Prvopis rozhodčího výroku
jest opatřiti udáním dne, kdy byl výrok učiněn, a musí býti podepsán všemi rozhodčími.
(3)
Rozhodčímu výroku mohou strany odporovati jedině žalobou o bezúčinnost. O této žalobě
a důvodech bezúčinnosti rozhodčího výroku platí přiměřeně ustanovení civilních řádů
soudních. Pro žalobu je výlučně příslušný okresní soud, v jehož obvodě byla škoda
způsobena. Bude-li rozhodčí výrok pravoplatně zrušen, lze nárok na náhradu škody uplatniti
jen pořadem práva u soudu jmenovaného v předchozí větě.
(4)
Náhrada škody a nákladů, stanovená rozhodčím výrokem, budiž zaplacena do 15 dnů po
dni, kdy strana obdržela výrok rozhodčí, nebyla-li podána žaloba o bezúčinnost výroku.
(5)
Smír uzavřený u rozhodčích soudů, jakož i rozhodčí výrok, jsou exekučním titulem
vykonatelným soudní exekucí.
(6)
Ministerstvo zemědělství vydá, na Slovensku po vyjádření pověřenectva zemědělství
a pozemkové reformy, po slyšení Jednotného svazu zemědělců a Československé myslivecké
jednoty vzorce pro jednání rozhodčího soudu a směrnice pro vypočítávání náhrad škody
a nákladů.
Oddíl IX.
Trestní ustanovení.
Pytláctví.
§ 48.
(1)
Kdo zasáhne do cizího práva myslivosti tím, že zvěř loví nebo si ji přivlastní, anebo
zničí, poškodí nebo si přivlastní věc, na kterou se vztahuje právo myslivosti, bude
potrestán soudem pro přestupek vězením nebo tuhým vězením do šesti měsíců.
(2)
Čin uvedený v odstavci 1 se stíhá na návrh poškozeného, byl-li spáchán příslušníkem
jeho domácnosti. Upuštění od návrhu proti jednomu z pachatelů netýká se pachatelů
ostatních.
§ 49.
Byl-li čin spáchán na zvěři v oboře nebo za doby noční, za doby hájení, s použitím
ok nebo jiným nemysliveckým způsobem, nebo převyšuje-li škoda, k níž směřoval vinníkův
úmysl, 500 Kčs, bude vinník potrestán pro přečin tuhým vězením od tří měsíců do tří
let.
§ 50.
Pro zločin bude vinník potrestán:
a)
dopustil-li se činu, byv již dvakrát pro pytláctví nebo krádež trestán a od vykonání
posledního trestu pro tento čin neuplynula doba delší pěti let, nebo spáchal-li čin
se zákeřnou zbraní nebo spáchal-li čin se střelnou zbraní ve společnosti alespoň jednoho
spoluvinníka, nebo spáchal-li čin jako myslivecký hajný ke škodě svého mysliveckého
hospodáře, nebo převyšuje-li škoda, k níž směřoval vinníkův úmysl, 2.000 Kčs, žalářem
od jednoho roku do pěti let,
b)
spáchal-li čin ze zvyku nebo takřka po živnostensku nebo užil-li, byv přistižen při
pytláctví, proti někomu násilí, aby mohl sám nebo některý ze spoluvinníků dále loviti
nebo aby úlovek byl dopraven do bezpečí, nebo převyšuje-li škoda, k níž vinníkův úmysl
směřoval, 20.000 Kčs, těžkým žalářem od pěti do deseti let.
§ 51.
Myslivecké náčiní, které vinník vzal k spáchání trestného činu s sebou, nebo kterého
při něm užil, jest prohlásiti za propadlé ve prospěch státu, a to i tehdy, jestliže
žádnému z vinníků nenáleží. Od vyslovení propadnutí může být upuštěno, bylo-li věci
použito k činu bez zavinění vlastníka.
Podílnictví na pytláctví.
§ 52.
Kdo ukrývá, na sebe převede nebo zašantročí věc pocházející z pytláctví nebo to, co
za ni bylo opatřeno, bude potrestán soudem pro přestupek vězením do šesti měsíců.
§ 53.
(1)
Pro zločin bude vinník potrestán:
a)
věděl-li, že věc, která je předmětem jeho činu nebo za kterou bylo opatřeno to, co
je předmětem jeho činu, pochází ze zločinu,žalářem od šesti měsíců do jednoho roku,
b)
dopustí-li se činu, byv již dvakrát pro podílnictví (ukrývačství) trestán a od vykonání
posledního trestu pro tento čin neuplynula doba delší pěti let, nebo dopustí-li se
činu takřka po živnostensku, nebo převyšuje-li cena toho, co na sebe převedl, 20.000
Kčs, žalářem od jednoho roku do pěti let.
(2)
Dopustí-li se vinník činu trestného podle odstavce 1 při provozování živnosti opětovně,
může býti vedle trestu na svobodě vyslovena ztráta živnostenského oprávnění.
Ustanovení společná.
§ 54.
Pokus přestupků a přečinů uvedených v předchozích ustanoveních je trestný.
§ 55.
Při odsouzení pro čin trestný podle předchozích ustanovení může býti vyslovena ztráta
volebního práva. Jde-li o zločin nebo přečin, může býti v oboru působnosti trestního
zákona zák. čl. V/1878 vyslovena ztráta úřadu.
§ 56.
Byl-li čin uvedený v předchozích ustanoveních spáchán ze zištnosti, budiž vedle trestu
na svobodě uložen peněžitý trest, jde-li o přestupek, od 20 Kčs do 5.000 Kčs, jde-li
o přečin, od 100 Kčs do 25.000 Kčs, a jde-li o zločin, od 5.000 Kčs do 100.000 Kčs.
§ 57.
(1)
Závisí-li trestnost činu nebo trestní sazba podle předchozích ustanovení na výši
škody nebo na ceně věci, která byla předmětem činu, rozhoduje úhrnná výše vyplývající
ze všech činů, které jsou trestné podle téhož ustanovení zákona a jsou předmětem téhož
rozhodování.
(2)
Závisí-li trestnost činu nebo trestní sazba podle jiných zákonných ustanovení na
předchozím potrestání pro krádež, buď potrestání pro pytláctví posuzováno jako potrestání
pro krádež.
§ 58.
Přechovávání pytláckého náčiní.
(1)
Kdo, byv již dvakrát pravoplatně odsouzen pro zločin pytláctví, má v držbě nebo v
úschově myslivecké náčiní nebo si je dá pro sebe uschovati, bude potrestán soudem
pro přestupek vězením do šesti měsíců, pokud z okolností není zřejmo, že náčiní není
určeno k použití při pytláctví.
(2)
Stejně bude potrestán, kdo přijme v úschovu pro jiného myslivecké náčiní nebo je
jinému ponechá, ač ví nebo podle okolností může věděti, že náčiní je určeno k použití
při pytláctví.
(3)
Myslivecké náčiní budiž prohlášeno za propadlé ve prospěch státu, i když vinníku
nenáleží.
§ 59.
Kdo s loveckou výzbrojí bez úmyslu pytlačiti neoprávněně vkročí do cizí honitby mimo
cesty určené k veřejnému užívání, bude potrestán okresním národním výborem pro přestupek
peněžitým trestem do 3.000 Kčs nebo vězením do 28 dnů.
§ 60.
(1)
Jednání a opominutí příčící se ustanovením tohoto zákona nebo předpisů podle něho
vydaných trestá, pokud nejde o čin trestný soudně, okresní národní výbor pokutou do
5.000 Kčs, při opětování přestupku nebo vzešla-li z přestupku značná škoda, pokutou
do 10.000 Kčs. Pro případ nedobytnosti uložené pokuty se zároveň vyměří náhradní trest
vězení (uzamčení) podle míry zavinění do 14 dnů, a byla-li uložena pokuta nad 5.000
Kčs, do 1 měsíce.
(2)
Při potrestání může okresní národní výbor vedle trestu prohlásiti za propadlou zvěř,
která byla chycena nebo složena proti ustanovením tohoto zákona nebo předpisů podle
něho vydaných. Rovněž lze prohlásiti za propadlé věci, jimiž byl přestupek spáchán.
Oddíl X.
Povinná organisace.
§ 61.
(1)
Držitelé tuzemských loveckých lístků se povinně sdružují v Československé myslivecké
jednotě, která je jedinou uznanou celostátní organisací mysliveckou a skládá se ze
Zemského svazu pro Čechy, Zemského svazu pro zemi Moravskoslezskou a Svazu loveckých
ochranných spolků na Slovensku. Nevyžádá-li si člen po uplynutí platnosti loveckého
lístku do tří měsíců nový lovecký lístek anebo bude-li mu lovecký lístek odňat nebo
pravoplatně odepřen, přestává býti členem. Ministerstvo zemědělství může povoliti
výjimky.
(2)
Československá myslivecká jednota je veřejnoprávní korporací a podléhá dozoru ministerstva
zemědělství a její Svazy (odstavec 1) dozoru příslušného zemského národního výboru,
na Slovensku pověřenectva zemědělství a pozemkové reformy. Práva a povinnosti členů
se řídí podle stanov. Stanovy Československé myslivecké jednoty schvaluje ministerstvo
zemědělství; stanovy Svazů a jejich složek příslušný zemský národní výbor, na Slovensku
pověřenectvo zemědělství a pozemkové reformy.
(3)
Československá myslivecká jednota provádí zkoušky z myslivosti [§ 33, odst. 5, písm.
d)] podle zkušebního řádu, který stanoví a vyhlásí ministerstvo zemědělství, na Slovensku
po vyjádření pověřenectva zemědělství a pozemkové reformy, po slyšení Jednotného svazu
zemědělců a Československé myslivecké jednoty.
Oddíl XI.
Přechodná a závěrečná ustanovení.
§ 62.
(1)
Honební pachtovní smlouvy uzavřené před 31. Prosincem 1945, a v obcích, které byly
v roce 1938 obsazeny cizí mocí, před 31. prosincem 1946, se zrušují, usnese-li se
na zrušení valné shromáždění honebního společenstva do 30 dnů ode dne počátku účinnosti
tohoto zákona. Honební starosta je povinen včas svolati valné shromáždění, aby o tom
rozhodlo. Odporuje-li doba pachtovní, stanovená ve smlouvách uzavřených před účinností
tohoto zákona, pachtovní době, tímto zákonem stanovené, končí pachtovní doba nejdéle
dnem 31. prosince 1951, u honiteb se zvěří označenou v § 5, odst. 1, větě druhé nejdéle
dnem 31. Prosince 1954.
(2)
Okresní národní výbor založí a povede seznam honiteb ve svém obvodu podle směrnic
vydaných ministerstvem zemědělství, na Slovensku po vyjádření pověřenectva zemědělství
a pozemkové reformy.
(3)
Okresní národní výbor přezkouší ustanovení přísežného mysliveckého ochranného personálu,
která se stala před účinností tohoto zákona, a zjistí-li, že ustanovení odporují tomuto
zákonu, zruší jejich platnost.
(4)
Předpisy o náhradě škod způsobených zvěří a výkonem práva myslivosti podle tohoto
zákona platí, i když dosavadní pachtovní honební smlouvy obsahují ujednání odlišná.
Pachtýř má v takovém případě právo dáti pololetní výpověď, a to do šesti měsíců od
začátku účinnosti tohoto zákona. Výpověď musí býti přijata a pachtýře v tomto případě
nepostihují ustanovení § 22, odst. 3.
(5)
Na Slovensku vykonávají až do ustavení honebních společenstev působnost honebních
společenstev a výborů místní národní výbory. Ustavení honebních společenstev se na
Slovensku provede podle směrnic pověřenectva zemědělství a pozemkové reformy.
§ 63.
(1)
Řízení ve věcech mysliveckých, pokud v tomto zákoně není jinak stanoveno, přísluší
v prvé stolici okresním národním výborům, které si v odborných věcech vyžadují podle
povahy věci dobrozdání lesní služby dohlédací, po případě i Jednotného svazu zemědělců
nebo Československé myslivecké jednoty, v druhé stolici zemským národním výborům,
na Slovensku pověřenectvu zemědělství a pozemkové reformy.
(2)
Tam, kde se ukládá slyšeti Jednotný svaz zemědělců a Československou mysliveckou
jednotu, slyší okresní národní výbory příslušnou organisační složku v okrese, zemské
národní výbory příslušný zemský svaz a pověřenectvo zemědělství a pozemkové reformy
Jednotný svaz slovenských zemědělců a Svaz loveckých ochranných spolků na Slovensku.
§ 64.
(1)
Honební společenstva, jejichž většina členů jsou přídělci podle dekretu presidenta
republiky ze dne 20. Července 1945, č. 28 Sb., o osídlení zemědělské půdy Němců, Maďarů
a jiných nepřátel státu českými, slovenskými a jinými slovanskými zemědělci, mohou
do konce roku 1949, vysloví-li se pro využití honitby na vlastní účet (§ 14, odst.
1), pověřiti výkonem práva myslivosti člena honebního společenstva, který se může
vykázati alespoň jedním platným ročním loveckým lístkem.
(2)
Člen honebního společenstva pověřený podle odstavce 1 musí míti doporučení místního
národního výboru a okresního sdružení Jednotného svazu zemědělců. Honební společenstvo
musí ho oznámiti jako mysliveckého hospodáře okresnímu národnímu výboru.
§ 65.
Zrušuje se platnost, po případě použivatelnost všech předpisů o myslivosti. Zejména
se zrušují:
honební zákon zák. čl. XX/1883,
zákon ze dne 25. června 1929, č. 98 Sb., kterým se doplňují a částečně mění některá
ustanovení honebně-policejní, zejména o hájení zvěře,
zákon ze dne 5. března 1936, č. 57 Sb., o trestnosti pytláctví v zemi Slovenské a
Podkarpatoruské,
vládní nařízení ze dne 31. března 1941, č. 127 Sb., o myslivosti,
vládní nařízení ze dne 31. března 1941, č. 128 Sb., kterým se provádí vládní nařízení
o myslivosti,
vyhláška ministra zemědělství ze dne 12. září 1945, č. 289, Úř. l. I, o prozatímní
úpravě myslivosti, a
vyhláška ministra zemědělství ze dne 27. července 1946, č. 1568, Úř. l. I, o využití
společenstevních honiteb v pohraničním území.
§ 66.
Tento zákon nabývá účinnosti 1. ledna 1948; provede jej ministr zemědělství v dohodě
se zúčastněnými ministry.
Dr. Beneš v. r.
Gottwald v. r.
Ďuriš v. r.
Gottwald v. r.
Ďuriš v. r.