5/1947 Zb.

Ministr zdravotnictví se zmocňuje, aby vydal, měnil a doplňoval „Československý lékopis, vydání I. - ČsL I.“ (dále jen lékopis), aby byl v souladu s vědeckým pokrokem.

Ministr zdravotnictví vyhlásí v Úředním listě, kdy a kde byl lékopis (jeho změny a doplňky) vydán, a určí den, kterým nabývá účinnosti.

Lékárníci, kteří osobně provozují veřejnou lékárnu, a odpovědní správci veřejných nebo ústavních lékáren jsou povinni si opatřiti nejméně po jednom výtisku lékopisu, znáti jeho obsah a říditi se jím.

Magistři farmacie zaměstnaní ve veřejných a ústavních lékárnách jsou rovněž povinni znáti obsah lékopisu a říditi se jím.

Zařízení veřejných, ústavních (na Slovensku též filiálních) a domácích lékařských a veterinářských lékáren musí plně vyhovovati předpisům lékopisu.

Veřejné a ústavní lékárny musí míti stále v zásobě dostatečné množství všech léčiv a léčivých přípravků uvedených v lékopisu (dále jen oficinální léčiva).

Oficinální léčiva je dovoleno míti v zásobě jen v jakosti předepsané lékopisem a podle jeho ustanovení je uchovávati a vydávati.

Léčivé přípravky, pro jejichž přípravu jest v lékopisu uveden předpis, smějí se připravovati toliko podle tohoto předpisu z léčiv (součástí) předepsané jakosti.

Rovněž léky připravované, chované a vydávané v lékárnách podle lékopisu nebo podle lékařského (veterinářského) předpisu, musí se připravovati z léčiv (součástí) předepsané jakosti.

Nádoby s léčivými přípravky, pro něž je lékopisem stanovena přípustná doba spotřeby, musí býti označeny datem jejich přípravy.

Lékárníci a odpovědní správci uvedení v § 2, odst. 1 jsou povinni se přesvědčiti, dříve než počnou užívati oficinálních léčiv v provozu lékárny, zda vyhovují předpisům lékopisu.

Není-li u některého oficinálního léčiva v lékopisu uvedeno, jak se má zkoušeti, je nutno je přezkoušeti některou vědecky spolehlivou methodou.

Velmi silně účinkující oficinální léčiva (Venena), vyjmenovaná v tabulce lékopisu, která se označí I, musí býti v lékárně uchovávána v uzamčené skříni v lahvích se zabroušenou křížovou zátkou. Jejich název a nejvyšší dávky musí býti napsány na nádobě i zátce bílými písmeny na černé půdě.

Silně účinkující oficinální léčiva (Separanda), vyjmenovaná v tabulce lékopisu, která se označí II, musí býti v lékárně uchovávána odděleně od ostatních v lahvích se zabroušenou křížovou zátkou nebo v porculánových nádobkách s víčkem. Jejich název a nejvyšší dávky musí býti napsány na nádobě i zátce (víčku) červenými písmeny na bílé půdě.

Silně účinkující oficinální léčiva (Separanda), vyjmenovaná v tabulce lékopisu, která se označí III, musí býti uchovávána zcela odděleně i od léčiv uvedených v tabulce II tak, aby svými vlastnostmi neohrožovala jakost jiných léčiv. Lahve pro tato léčiva nemusí míti křížovou zátku s nápisem, nejsou-li v lékopisu uvedeny jejich nejvyšší dávky. V ostatním platí pro jejich uchovávání ustanovení § 10.

Nejvyšší dávky pro dospělého člověka, uvedené v tabulce lékopisu, která se označí IV, smějí býti překročeny při vydávání příslušných léčiv pro vnitřní upotřebení jen tehdy, vypíše-li lékař dávku na předpisu též slovy a připojí-li k ní vykřičník.

Nejvyšší dávky léčiv, která nejsou uvedena v tabulkách I, II a III lékopisu, musí býti napsány toliko na nádobě, a to červenými písmeny a číslicemi pod černým nápisem názvu léčiva na bílé půdě.

Oficinální léčiva, vyjmenovaná v tabulce lékopisu, která se označí V, nesmějí se vydávati bez lékařského (veterinářského) předpisu, a to ani jsou-li jakkoliv upravena nebo smíchána.

Zkoumadla a odměrné roztoky, uvedené v tabulkách lékopisu, které se označí VII a VIII, jakož i nádoby, nářadí a přístroje, tvořící součásti reagenční skříně (apparatus reagentium), uvedené v tabulce lékopisu, která se označí IX, musí býti v každé veřejné a ústavní lékárně vždy pohotově a v bezvadném stavu.

Nádoby k uchovávání zkoumadel a odměrných roztoků musí býti označeny českými, slovenskými nebo latinskými nápisy, uvedenými v tabulkách VII a VIII lékopisu.

Je-li v lékopisu uvedeno některé léčivo ve dvou jakostech (ve stavu surovém a vyčištěném nebo upraveném) a nebyla-li na lékařském předpisu přesně uvedena jakost, musí se vydati léčivo lepší jakosti.

Je-li v lékopisu uvedeno některé léčivo ve dvou koncentracích a nebyla-li na předpisu koncentrace přesně uvedena, musí se vydati léčivo zředěnější.

V lékárnách se mohou chovati a vydávati do therapie již zavedená léčiva a léčivé přípravky, které nejsou uvedeny v lékopisu, jakož i léčiva a léčivé přípravky nově do therapie zaváděné (dále jen neoficinální léčiva).

Neoficinální léčiva musí býti nejlepší jakosti a nesmějí býti znečištěna ani porušena. Lékárníci a odpovědní správci uvedení v § 2, odst. 1 jsou povinni se o těchto vlastnostech přesvědčiti některou vědecky spolehlivou methodou dříve, než takové léčivo počnou užívati v provozu lékárny.

Neoficinální léčiva nově do therapie zaváděná se musí vždy chovati zcela odděleně ode všech ostatních léčiv a přípravků buď v původním obchodním balení, nebo v obvyklých dobře uzavřených nádobách, způsobem pro ně nejvhodnějším, a to podle jejich povahy, po případě způsobem předepsaným pro venena nebo pro separanda (§§ 9 až 11). Tato léčiva a veškeré tvary léků je obsahující smějí se vydávati jen na lékařský (veterinářský) předpis.

Ostatní neoficinální léčiva nutno uchovávati stejným způsobem a se stejnou pečlivostí a vydávati je se stejnou opatrností jako obdobně složená nebo obdobně účinkující oficinální léčiva. Ta z nich, která jsou silně a velmi silně účinná, nebo pro něž jsou stanoveny nejvyšší dávky, smějí se vydávati toliko na lékařský (veterinářský) předpis. Totéž platí i pro všechny tvary léků obsahující taková neoficinální léčiva.

Dávky silně a velmi silně účinkujících neoficinálních léčiv musí býti na předpisu vyznačeny netoliko číslicemi, nýbrž vždy též slovy.

Nejvyšší dávky neoficinálních léčiv stanoví ministerstvo zdravotnictví vyhláškou v Úředním listě.

V lékárnách se smějí chovati též léčivé speciality, přípravky organotherapeutické, hormonální, vitaminové, radioaktivní, jakož i přípravky diagnostické, léčiva a jiná sera, očkovací látky a mikrobiální přípravky.

Tyto přípravky se smějí vydávati jen na lékařský (veterinářský) předpis, s výjimkou těch léčivých specialit, na které se nevztahuje ustanovení § 6, odst. 2, písm. d) vládního nařízení ze dne 19. února 1926, č. 26 Sb., o výrobě léčivých specialit a obchodu s nimi v lékárnách.

Ministerstvo zdravotnictví může, vyžaduje-li toho veřejný zájem zdravotní, stanoviti výjimky z ustanovení §§ 13, 17 a 20. Tato opatření vyhlásí v Úředním listě.

Přestupky ustanovení tohoto vládního nařízení se trestají bez újmy případného soudního stíhání podle ustanovení oddílu IV zákona č. 5/1907 ř. z. nebo podle § 7 zák. čl. XIV/1876.

Platnost, po případě použivatelnost všech předpisů odporujících ustanovením tohoto vládního nařízení se zrušuje dnem, kterým nabude účinnosti lékopis (§ 1, odst. 2).

Zejména se zrušuje platnost, po případě použivatelnost:

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede je ministr zdravotnictví.