123/1948 Zb.
Časová verzia predpisu účinná od 01.05.1990 do 31.12.1991
Obsah zobrazeného právneho predpisu má informatívny charakter.
História |
|
|
---|---|---|
Dátum účinnosti | Novela | |
1. | Vyhlásené znenie | |
2. | 01.01.1948 - 30.04.1990 | |
3. | 01.05.1990 - 31.12.1991 | 105/1990 Zb. |
4. | 01.01.1992 - | 455/1991 Zb. |
Obsah
Otvoriť všetky
Číslo predpisu: | 123/1948 Zb. |
Názov: | Zákon o znárodnění polygrafických podniků. |
Typ: | Zákon |
Dátum schválenia: | 05.05.1948 |
Dátum vyhlásenia: | 03.06.1948 |
Dátum účinnosti od: | 01.05.1990 |
Dátum účinnosti do: | 31.12.1991 |
Autor: | Ústavodarné národní shromáždení republiky Československé |
Právna oblasť: |
|
Nachádza sa v čiastke: |
105/1990 Zb. | Zákon o súkromnom podnikaní občanov |
455/1991 Zb. | Zákon o živnostenskom podnikaní (živnostenský zákon) |
123.
Zákon
ze dne 5. května 1948
o znárodnění polygrafických podniků.
Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
ODDÍL I.
Rozsah znárodnění.
§ 1
(1)
Dnem 1. ledna 1948 se znárodňují zestátněním podniky a závody, které způsobem mechanickým
nebo chemickým vyrábějí nebo rozmnožují tiskoviny a tiskopisy, jakož i písmolijny,
a to se všemi závody pomocnými a příbuznými. Znárodňují se zejména:
1.
tiskárny a grafické závody vybavené rotačním strojem jakéhokoliv druhu;
2.
tiskárny a grafické závody vybavené nejméně třemi stroji sázecími a licími (monotypy);
3.
grafické podniky (závody) vybavené nejméně dvěma offsetovými nebo hlubotiskovými
stroji;
4.
všechny písmolijny;
5.
všechny ostatní polygrafické podniky, pokud již nejsou znárodněny podle jiných právních
předpisů o znárodnění nebo podle takových předpisů ze znárodnění vyňaty, jestliže
počet zaměstnanců a osob v podniku činných dosáhl kdykoliv od 1. ledna 1946 50 osob.
Při zjišťování tohoto počtu rozhoduje součet všech osob, činných nebo zaměstnaných
v podniku, bez ohledu na to, kde pracují nebo pracovaly, zejména též domáckých pracovníků.
(2)
Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na majetek státu a národních podniků ani na podniky
(závody), které ministr informací v dohodě s ministrem financí, na Slovensku též po
slyšení příslušných pověřenců, vyloučí ze znárodnění a jejich vlastníkům (provozovatelům)
nařídí, aby byly trvale zastaveny, protože se vláda usnesla, že jejich provozování
není ve veřejném zájmu.
(3)
Ministr informací, na Slovensku po slyšení příslušného pověřence, vyhlásí s účinkem
doručení v Úředním listě, které podniky (závody) byly znárodněny podle tohoto zákona.
§ 2
(1)
Osoby, které jsou povinny prozatím vésti správu znárodněného majetku (§ 11), podají ministerstvu informací hlášení, jehož vzor vyhlásí ministr informací v Úředním
listě. Toto hlášení jest podati do 15 dnů ode dne vyhlášení vzoru. V řízení musí spolupůsobiti
též osoby, které k tomu budou vyzvány ministerstvem informací. Hlášení má býti podepsáno
i závodní radou nebo závodním důvěrníkem; pokud hlášení nepodává dosavadní vlastník
nebo držitel znárodněného majetku, je povinen připojiti k hlášení své vyjádření.
(2)
Dosavadní vlastníci nebo držitelé podniků znárodněných podle § 1 i jiné osoby jsou povinny spolupůsobiti při sestavování účetních závěrek za dobu
do znárodnění, pokud k tomu budou vyzvány.
§ 3
Splní-li se podmínky pro znárodnění majetku podle § 1 po dni 1. ledna 1948, znárodňuje se takový majetek dnem, který určí ministr informací,
na Slovensku po slyšení příslušného pověřence, a vyhlásí podle § 1, odst. 3; lhůta k podání hlášení podle § 2, odst. 1 počíná v těchto případech dnem, kdy se splní podmínky pro znárodnění; jinak platí
ustanovení § 2 přiměřeně.
§ 4
Právo zakládati nové podniky a je provozovati bez ohledu na jejich rozsah v odvětví
znárodněném podle § 1, odst. 1 je vyhrazeno státu.
§ 5
(1)
Znárodněním nabývá stát vlastnictví znárodněného majetku.
(2)
Znárodnění se týká
a)
nemovitostí, budov, zařízení,
b)
příslušenství podniku (závodu) počítajíc v to všechny movitosti a práva (licence,
živnostenská oprávnění, známky, vzorky a pod.), směnky, cenné papíry, vkladní knížky,
hotovosti a pohledávky,
c)
jiných movitostí a práv, než která jsou příslušenstvím podniku.
(3)
Majetku uvedeného v odstavci 2 se znárodnění týká, slouží-li nebo je-li určen provozu
znárodněného podniku, i když náleží někomu jinému než vlastníku podniku. Patentů a
zásob, zejména surovin, pomocných a provozovacích hmot, polotovarů, rozpracovaných
a hotových výrobků se znárodnění týká jen, patří-li vlastníku nebo provozovateli znárodněného
podniku.
(4)
Spolu s podnikem se znárodňují v rozsahu plynoucím z ustanovení odstavců 2 a 3:
a)
veškeré výrobní podniky a závody náležející vlastníku nebo provozovateli znárodněného
podniku,
b)
veškeré podniky a závody, které tvoří s podnikem znárodněným hospodářský celek, i
když náleží někomu jinému než vlastníku znárodněného podniku.
(5)
Ustanovení odstavců 1 až 4 nevztahují se na vydavatelské, nakladatelské a knihkupecké
podniky politických stran zastoupených v Národním shromáždění, jednotné odborové organisace
a celostátních zájmových organisací.
(6)
Náleží-li znárodněný podnik komanditní společnosti na akcie, akciové společnosti
nebo společnosti s ručením obmezeným, znárodňuje se veškerý jejich majetek, jakož
i ve stejném rozsahu podniky koncernové, u kterých jim náleží více než polovina základního
kapitálu nebo na které mají rozhodující vliv.
(7)
Ministr informací, na Slovensku po slyšení příslušného pověřence, může vyjmouti ze
znárodnění jednotlivé majetkové kusy, majetkové soubory nebo práva, pokud jich není
nezbytně třeba k provozu znárodněného nebo národního podniku, a ponechati je dosavadnímu
vlastníku, kterému může zároveň uložiti podmínky, zejména, aby do lhůty současně mu
stanovené zřídil ve prospěch znárodněného národního podniku služebnost nebo užívací
právo.
(8)
O rozsahu znárodnění podle odstavců 2 až 4 a 6 rozhoduje ministr informací, na Slovensku
po slyšení příslušného pověřence. Pro řízení o zjištění rozsahu znárodnění neplatí
ustanovení vládního nařízení ze dne 13. ledna 1928, č. 8 Sb., o řízení ve věcech náležejících
do působnosti politických úřadů (správní řízení).
§ 6
(1)
Národní podnik (§§ 10 a 11), do kterého se začleňuje majetková podstata znárodněného podniku, vstupuje v den
jejího převzetí v závazky znárodněného podniku. Do závazků, podle nichž má majetková
podstata nebo provozní zařízení znárodněného podniku přejíti po dni počátku účinnosti
tohoto zákona na třetí osobu, nevstupuje národní podnik, do kterého byla tato podstata
nebo zařízení začleněno. Za závazky znárodněného podniku se nepokládají osobní daně,
dávky a poplatky bývalého vlastníka a majetková podstata znárodněného podniku ani
národní podnik, do něhož bude začleněna, za ně neručí. Osobními daněmi a dávkami se
rozumějí daň důchodová, válečný příspěvek, daň rentová přímo vybíraná, daň z majetku
podle vládního nařízení ze dne 16. prosince 1942, č. 410 Sb., o dani z majetku, majetkové
dávky podle zákona ze dne 15. května 1946, č. 134 Sb., o dávce z majetkového přírůstku a o dávce z majetku, a mimořádné dávky podle zákona
ze dne 31. října 1947, č. 185 Sb., o mimořádné jednorázové dávce a mimořádné dávce z nadměrných přírůstků na majetku.
Způsob úhrady těchto osobních daní a dávek stanoví ministr financí vyhláškou v Úředním
listě. Začlení-li se majetková podstata do několika národních podniků, určí ministr
informací, na Slovensku po slyšení příslušného pověřence, zároveň s opatřením podle
§ 10, do kterých závazků vstoupí jednotlivý národní podnik. Ministr informací dále určí
v dohodě s ministrem financí, na Slovensku též po slyšení příslušných pověřenců, do
kterých závazků patřících k jiným než znárodněným majetkovým podstatám, začleněným
podle § 10, národní podnik vstupuje; za závazky patřící k podniku nebo závodu, který náleží
státu, se nepokládají povinnosti, které vyplývají z poskytnutí prostředků státem,
pokud přesahují bilanční hodnotu jiného než investičního majetku.
(2)
U závazků, které jsou hospodářsky neodůvodněné, počítajíc v to závazky ze služebních
smluv, zaručujících zaměstnancům nepřiměřeně vysoké platy, zaopatřovací požitky, odbytné
a podobně, může se národní podnik domáhati zrušení nebo jiné přiměřené úpravy. Nedojde-li
o tom k dohodě, rozhodne rozhodčí soud, zřízený podle zákona ze dne 21. listopadu
1946, č. 228 Sb., o rozhodčích soudech pro úpravu některých závazků národních podniků.
§ 7
(1)
Jsou-li znárodněný podnik nebo jiná začleněná majetková podstata ke dni převzetí
předluženy, může národní podnik požádati soud, aby do výše obecné ceny aktiv předluženého
podniku nebo předlužené podstaty ke dni převzetí upravil uspokojení závazků, patřících
k tomuto podniku nebo k této podstatě, a určil jejich splatnost, přihlížeje k hospodářským
možnostem národního podniku.
(2)
Věřitelé jsou povinni na vyzvání soudu vyhláškou v Úředním listě ve lhůtě stanovené
soudem přihlásiti své nároky k řízení o návrhu podle odstavce 1; neučiní-li tak, jejich
nároky proti národnímu podniku zanikají.
(3)
Úprava podle odstavce 1 se provede takto:
a)
nedotčeny zůstávají závazky vyplývající z nároků věřitelů na vyloučení věcí z podstaty
znárodněného podniku nebo jiné začleněné majetkové podstaty, pokud takovéto nároky
nezanikly znárodněním;
b)
nedotčeny zůstávají též závazky, vyplývající z nároků věřitelů, majících právo na
oddělené uspokojení z určité věci, pokud jsou kryty hodnotou této věci;
c)
ostatní závazky, které podle pořadí jim příslušejícího [písm. d)] nebudou plně kryty
rozdílem mezi obecnou cenou aktiv znárodněného podniku nebo jiné začleněné majetkové
podstaty a hodnotou závazků, které podle ustanovení písm. a) a b) zůstanou nedotčeny,
se uspokojí poměrně. Za takovéto závazky se pokládají také závazky uvedené pod písm.
b), které nejsou kryty způsobem tam uvedeným;
d)
závazky, na něž se vztahují ustanovení písm. c), se zařazují podle pořadí do čtyř
tříd. Do prvé třídy náležejí náklady řízení, do druhé až čtvrté třídy náležejí závazky,
které podle obdoby konkursního řízení náležejí do prvé až třetí třídy. Závazky téže
třídy mají mezi sebou stejné pořadí.
(4)
Pokud závazky podle pořadí jim příslušejícího nebudou uspokojeny úpravou podle odstavce
3, nepůsobí proti národnímu podniku. Úprava závazků podle odstavce 3 působí toliko
proti národnímu podniku.
(5)
Zákonem budou vydány podrobné předpisy o příslušnosti soudní, o řízení podle předcházejících
odstavců, o jeho účincích na promlčení pohledávek, na spory, na exekuční a konkursní
řízení a na práva na oddělené uspokojení a o způsobu, jak se zjišťují nároky věřitelů.
§ 8
(1)
Národní podnik může odporovati právním jednáním, která vykonal vlastník majetku znárodněného
podle tohoto zákona po 27. říjnu 1945 v úmyslu poškoditi nebo ztížiti znárodnění nebo
zavléci ve svůj nebo cizí prospěch majetkové hodnoty.
(2)
Odporovati lze do dvou let ode dne uveřejnění vyhlášky, kterou se o znárodněném majetku
činí opatření podle § 10. Jinak platí přiměřeně ustanovení zákona ze dne 27. března 1931, č. 64 Sb., kterým
se vydávají řády konkursní, vyrovnací a odpůrčí.
(3)
Právní jednání o převodu podniků, na které by se vztahovala ustanovení tohoto zákona,
nebo o převodu kapitálových účastí na společnostech, jejichž podniky se znárodňují
podle tohoto zákona, pokud byla uzavřena v době dvou měsíců přede dnem znárodnění,
jsou platná jen, schválí-li je ministerstvo informací.
ODDÍL II.
Náhrada.
§ 9
(1)
Pokud není stanoveno jinak, přísluší za majetek znárodněný podle tohoto zákona náhrada;
platí o ní ustanovení § 7 až 11 dekretu presidenta republiky ze dne 24. října 1945, č. 100 Sb., o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků, ve znění zákona ze dne 28. dubna
1948, č. 114 Sb., o znárodnění některých dalších průmyslových a jiných podniků a závodů
a o úpravě některých poměrů znárodněných a národních podniků (dále jen „dekret“) a
článku III zák. č. 114/1948 Sb.
(2)
Náhrada se neposkytuje za majetek znárodněný podle oddílu I, který ke dni znárodnění vlastnicky náležel nebo náleží osobám fysickým, jež byly
nebo budou právoplatně odsouzeny soudy pro zločin nebo přečin spáchaný do dne znárodnění:
a)
po 5. květnu 1945 podle zákona ze dne 19. března 1923, č. 50 Sb., na ochranu republiky,
ve znění předpisů jej měnících a doplňujících, nebo
b)
podle § 43 dekretu, nebo
c)
podle zákona ze dne 13. února 1947, č. 15 Sb., o stíhání černého obchodu a podobných pletich, nebo
d)
podle zákona ze dne 13. února 1947, č. 27 Sb., o trestní ochraně provádění dvouletého hospodářského plánu, nebo
e)
podle zákona ze dne 18. července 1946, č. 165 Sb., o trestní ochraně národních podniků, znárodněných podniků a podniků pod národní
správou.
(3)
O použití cenných papírů, odpovídajících hodnotě znárodněného majetku, za který se
neposkytuje náhrada osobám uvedeným v odstavci 2, platí přiměřeně ustanovení § 5,
odst. 2, č. 2 zákona ze dne 11. března 1948, č. 51 Sb., o úpravě některých finančních
poměrů národních podniků průmyslových a potravinářských.
ODDÍL III.
Organisace znárodněného podnikání.
§ 10
(1)
Z majetkových podstat znárodněných podniků, z majetkových podstat nabytých státem
konfiskací nebo jiným způsobem, z podniků a závodů, které náleží státu, z jiného majetku
státního, jakož i z prostředků Fondu znárodněného hospodářství zřídí ministr informací
v dohodě s ministrem financí, na Slovensku též po slyšení příslušných pověřenců, národní
podniky, nebo je začlení do národního podniku.
(2)
Ministr informací může v dohodě s ministrem financí, na Slovensku po slyšení příslušných
pověřenců vyjmouti z národních podniků jednotlivé majetkové kusy a práva, nepotřebují-li
jich národní podniky nezbytně ke svému provozu a přenechati je v dohodě s věcně příslušným
ministrem k začlenění do podniků, ústavů nebo zařízení, které tomuto ministru přísluší
zřizovati.
(3)
Opatření podle odstavce 1 lze učiniti, jde-li o majetkovou podstatu konfiskovanou
podle dekretu presidenta republiky ze dne 25. října 1945, č. 108 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy, jakož i pokud jde o
majetkové podstaty, spravované podle § 16 zákona ze dne 16. května 1946, č. 128 Sb., o neplatnosti některých majetkově právních jednání z doby nesvobody a o nárocích
z této neplatnosti a z jiných zásahů do majetku vzcházejících, po slyšení předsedy
osidlovacího úřadu.
(4)
Rozsah majetkových podstat, jichž se týkají opatření uvedená v odstavci 3, určí ministerstvo
informací v dohodě s osidlovacím úřadem a Fondem národní obnovy, na Slovensku též
po slyšení příslušného pověřence, přiměřeně podle předpisů platných pro příděl konfiskovaného
majetku.
(5)
Zřízení národního podniku se vyhlásí v Úředním listě.
§ 11
(1)
O prozatímní správě a vedení záležitostí znárodněných podniků, jakož i o právním
postavení a organisaci národních podniků, o osvobození od daní a dávek, o úhradě za
konfiskované majetkové podstaty, platí obdobně ustanovení §§ 13, 15 až 38, 40 až 42 dekretu s tím, že tam, kde podle jmenovaného dekretu vyvíjí působnost ministr průmyslu, po
případě pověřenec pro průmysl a obchod, přísluší tato působnost v oboru působnosti
podle tohoto zákona ministru informací, po případě věcně příslušným pověřencům.
(2)
Pro národní podniky, zřízené podle tohoto zákona, platí přiměřeně ustanovení zákona
č. 51/1948 Sb., pokud vláda nestanoví nařízením odchylky pro zvláštní povahu polygrafických
podniků; věcně příslušným ministrem podle tohoto ustanovení jest ministr informací.
(3)
Vláda může nařízením upraviti organisaci národních podniků polygrafických odchylně
od právních předpisů uvedených v odstavci 1.
§ 12
Vláda může v zájmu nerušené vydavatelské a nakladatelské činnosti politických stran,
zastoupených v Národním shromáždění, jednotné odborové organisace nebo celostátních
zájmových organisací upraviti organisaci podniků a závodů znárodněných podle tohoto
zákona, jakož i podstat, nabytých státem konfiskací nebo jiným způsobem, jiného majetku
státního nebo majetku opatřeného z prostředků Fondu znárodněného hospodářství, i v
jiné formě než je stanoveno v §§ 10 a 11, pokud tím nebude dotčeno vlastnické právo státu k znárodněnému majetku. Podrobnosti
může vláda upraviti nařízením.
ODDÍL IV.
Trestní ustanovení.
§ 13
(1)
Kdo se dopustí pletich v úmyslu, aby znárodnění podniku podléhajícího znárodnění
zestátněním zmařil nebo zvýšenou měrou ztížil, bude potrestán pro zločin těžkým žalářem
od jednoho roku do pěti let a trestem na penězích do deseti milionů Kčs, v oboru působnosti
trestního zákona zák. čl. V/1878 vysloví soud zároveň ztrátu úřadu a dočasné odnětí
politických práv.
(2)
Kdo poruší některé ustanovení tohoto zákona nebo nařízení podle něho vydaných, bude
potrestán, nejde-li o čin soudně trestný, okresním národním výborem pro správní přestupek
trestem na penězích (pokutou) do pěti milionů Kčs a trestem na svobodě (vězením, uzamčením)
do šesti měsíců nebo některým z těchto trestů; pro případ nedobytnosti trestu na penězích
uloží se náhradní trest na svobodě podle míry zavinění do šesti měsíců. Uloží-li se
oba tresty zároveň, nesmí trest na svobodě spolu s náhradním trestem za nedobytný
trest na penězích činiti více než šest měsíců.
(3)
Tresty na penězích připadají státu.
§ 14
(1)
Ukládá-li soud nebo okresní národní výbor trest na penězích zaměstnanci, zmocněnci,
zástupci nebo jinému orgánu fysické nebo právnické osoby, při jejímž zastoupení byl
čin trestný podle § 13 spáchán, může vysloviti, že tato osoba ručí za uložený trest na penězích rukou společnou
a nerozdílnou.
(2)
Tato osoba musí býti, je-li soudu (okresnímu národnímu výboru) známa, obeslána k
jednání v první stolici a je oprávněna přednésti skutkové okolnosti, jež mohou míti
význam pro posouzení věci a činiti návrhy.
(3)
Výrok o ručení třeba pojmouti do rozsudku (trestního nálezu) a osoba tímto výrokem
postižená má právo bráti jej v odpor odvoláním. V řízení pro soudně trestný čin může
se veřejný žalobce odvolati také tehdy, když takový výrok nebyl učiněn. O odvolání
proti takovému výroku platí totéž, co o odvolání proti výroku o trestu.
(4)
Tresty na penězích se dobývají na osobě, jíž bylo ručení uloženo, podle všeobecných
ustanovení platných o trestech na penězích.
§ 15
(1)
Při odsouzení pro zločin podle § 13, odst. 1 nebo při odsouzení pro správní přestupek podle § 13, odst. 2 k trestu na svobodě nebo k trestu na penězích přesahujícímu jeden milion Kčs uveřejní
se rozsudek (trestní nález) v jednom nebo několika denních listech určených rozsudkem
(trestním nálezem) na útraty odsouzeného.
(2)
Soud (okresní národní výbor) stanoví, zda mají býti uveřejněny i důvody rozsudku
(trestního nálezu) nebo jejich podstatný obsah ve znění, které sám určí.
§ 16
Z odsuzujícího trestního nálezu se lze do 15 dnů od jeho doručení odvolati k zemskému
národnímu výboru, který rozhodne s konečnou platností. Odvolání jest podati u okresního
národního výboru, který nález vydal. Odvolání má odkladný účinek.
§ 17
Přestupky podle tohoto zákona se promlčují ve třech letech.
ODDÍL V.
§ 18
Účinnost a provedení.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1948; provede jej ministr informací v dohodě
se zúčastněnými členy vlády.
Dr. Beneš v. r.
Gottwald v. r.
Kopecký v. r.
Gottwald v. r.
Kopecký v. r.