207/1948 Zb.

Pacht zemědělského podniku nebo zemědělského pozemku (dále jen „nemovitost“), který se skončí uplynutím doby sjednané výslovně nebo mlčky, obnovuje se, pokud není dále jinak stanoveno, na další tři roky i proti vůli propachtovatele tím, že pachtýř oznámí propachtovateli nebo jeho zástupci doporučeným dopisem v posledním roce trvání pachtu, nejpozději však šest měsíců před skončením pachtovního poměru, že si nemovitost i nadále v pachtu podrží. Obnovení pachtu však nastane, nedohodne-li se pachtýř s propachtovatelem jinak, jen do té míry, aby celková výměra nemovitostí, na kterých pachtýř po obnovení pachtu bude hospodařiti, nepřesáhla 5 ha v oblasti řepařské, 8 ha v oblasti obilnářské, 10 ha v oblasti bramborářské a 15 ha v oblasti pastvinářské. Při počítání výměry se nepřihlíží k rozdílům nejvýše 1 ha; nerozvedení manželé se považují spolu se svými dětmi a rodiči, žijí-li ve společné domácnosti, za osobu jedinou.

Při pachtech, které se skončí do šesti měsíců po vyhlášení tohoto zákona, postačí, bude-li oznámení podle odstavce 1 propachtovateli anebo jeho zástupci doručeno do třiceti dnů po uvedeném dni, nejpozději však toho dne, kdy se pacht skončí.

Ustanovení odstavce 1 platí obdobně pro další prodloužení pachtu obnoveného podle tohoto zákona.

Zemědělským podnikem podle tohoto zákona se rozumí hospodářský celek (dvůr, statek, usedlost), u něhož převládá hospodářství polní nebo luční, nikoliv hospodářství lesní.

Zemědělským pozemkem podle tohoto zákona se rozumí role, louka, pastvina, zahrada, vinice, chmelnice, vrbovím porostlá plocha, rybník a les.

Oblastmi podle § 1, odst. 1 se rozumějí zemědělské výrobní oblasti určené podle § 1, odst. 6 zákona ze dne 3. července 1947, č. 139 Sb., o rozdělení pozůstalostí se zemědělskými podniky a o zamezení drobení zemědělské půdy. Neodpovídá-li bonita půdy průměrné bonitě výrobní oblasti, posuzuje se výměra uvedená v § 1, odst. 1 podle oblasti, které svojí bonitou odpovídá.

Pro obnovený pacht platí podmínky dosavadního pachtu; pokud jde o pachtovné, platí zákon ze dne 16. května 1946, č. 126 Sb., o úpravě zemědělských pachtovních poměrů.

K obnovení pachtu podle tohoto zákona není třeba souhlasu úřadů, jimž jinak podle příslušných předpisů náleží schvalovati pachtovní smlouvy. Působnost soudů, zejména ve věcech poručenských a opatrovnických, zůstává nedotčena.

Má-li propachtovatel za to, že obnovení pachtu brání některá ze skutečností uvedených v § 1, odst. 1, větě druhé nebo v § 3, může nejdéle do 15 dnů po pachtýřově oznámení žádati u okresního soudu o rozhodnutí, zda k obnovení pachtu došlo, čili nic. Příslušným je okresní soud, v jehož obvodu leží pachtovaná nemovitost. Soud rozhodne o žádosti v řízení nesporném. Vyhoví-li soud návrhu propachtovatele, vysloví zároveň, že pachtýř je povinen pachtovanou nemovitost propachtovateli odevzdati. Skončil-li pachtovní poměr dříve, než soud rozhodl, stanoví soud v rozhodnutí přiměřenou lhůtu k odevzdání nemovitosti, nikoli však delší než 8 dnů.

Neobnoví-li se podle § 1, odst. 1, věty druhé pacht v celém rozsahu a nedohodne-li se pachtýř s propachtovatelem o pozemcích, kterých se obnovený pacht bude týkati, rozhodne na žádost pachtýře nebo propachtovatele okresní soud. Při tom platí ustanovení odstavce 1 přiměřeně.

Právo propachtovatele domáhati se podle obecných ustanovení občanského práva předčasného zrušení pachtovní smlouvy zůstává nedotčeno.

Ustanovení zákona č. 46/1948 Sb. nejsou tímto zákonem dotčena.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou jej ministři spravedlnosti a zemědělství v dohodě se zúčastněnými členy vlády.