43/1948 Zb.

Zemědělský úvěr podle § 1 je buď krátkodobý (provozní úvěr - § 4) nebo dlouhodobý (rekonstrukční, investiční a konsolidační úvěr - § 5).

Zemědělský úvěr krátkodobý (provozní) slouží k opatření základních zemědělských provozních potřeb, zejména k opatření osiva a sadby a strojených hnojiv, jakož i k úhradě nákladů na obstarání strojních prací.

Dobu splatnosti pohledávky z úvěru podle odstavce 1 jest stanoviti vždy nejdéle do konce kalendářního roku.

Byla-li na zápůjčku ze zemědělského úvěru krátkodobého vydána směnka, budiž označena na líci v horním kraji jako „zemědělská směnka“. Splatnost zemědělských směnek je nejvýše šestiměsíční; jsou reeskontovatelné za běžnou diskontní sazbu u Národní banky Československé.

Zemědělský úvěr dlouhodobý slouží k opatření peněžních prostředků:

Zápůjčky z dlouhodobého úvěru zemědělského se poskytují na dlužní úpis a umořují se podle pravidelného umořovacího plánu, který bude jednotný pro všechny případy tohoto úvěru. Podmínky a způsob splácení se stanoví tak, aby pohledávka byla podle okolností případu splacena nejméně v pěti, nejvíce ve čtyřiceti letech, avšak s výhradou, že dlužník může při dodržení výpovědní lhůty zaručenou zápůjčku splatiti též před uplynutím smluvené doby, aniž je povinen z toho důvodu k placení jakékoliv náhrady.

Ministerstvo financí může za zvláštních podmínek povolovati peněžním ústavům, aby na podkladě pohledávek z dlouhodobých úvěrů zemědělských vydávaly své náhradní dlužní úpisy, které jsou převoditelné.

Ministr financí v dohodě s ministry zemědělství a vnitra určí a vyhlásí v Úředním listě:

Ministr financí v dohodě s ministrem zemědělství stanoví pro účely tohoto zákona vyhláškou v Úředním listě vzory zvláštních tiskopisů, zejména zemědělských směnek a dlužních úpisů.

Úroková sazba u zápůjček ze zemědělského úvěru nesmí spolu s úhradou veškerých poplatků a odměn přesahovati při úvěrech krátkodobých 3 1/2 %, při úvěrech dlouhodobých 3 %.

Úroková sazba podle odstavce 1 může býti změněna vyhláškou ministra financí v dohodě s ministrem zemědělství v Úředním listě se zřetelem na výši diskontní sazby Národní banky Československé.

Mimo úrok uvedený v odstavci 1 jsou dlužníci povinni odváděti věřiteli pro Zemědělský zajišťovací fond (§ 11) příspěvek [§ 13, písm. c)], vypočítaný z téhož základu jako úrok, a to:

Ministerstvo zemědělství se zmocňuje, aby v dohodě s ministerstvem financí přejímalo státní záruky za zemědělský úvěr a jeho příslušenství.

Převzetím státní záruky zavazuje se stát zastoupený ministerstvem zemědělství, že zaplatí věřiteli zaručenou zápůjčku s úroky a jinými vedlejšími plněními až do skutečného zaplacení, nebo její část, pokud vyjde naprázdno při rozvrhu nejvyššího podání, dojde-li se souhlasem Zemědělského zajišťovacího fondu k exekučnímu vymáhání zaručené pohledávky (odstavec 5), nebo osvědčí-li věřitel jiným způsobem nedobytnost své pohledávky.

Povinnost státu k placení podle odstavce 1 vznikne uplynutím třicátého dne počítajíc ode dne, kdy věřitel oznámil ministerstvům zemědělství a financí skutečnosti rozhodné podle odstavce 1.

Závazek státu pomíjí:

Zaplacením zaručené pohledávky vstupuje stát v práva věřitele.

Zaručenou zápůjčku nelze exekučně vymáhati bez souhlasu Fondu. Souhlasu není zapotřebí, prokáže-li věřitel, že Fond odepřel placení podle § 14.

Zápůjčka z dlouhodobého úvěru podle § 5 musí býti na nemovitostech dlužníka, po případě na nemovitostech pod správou [§ 2, písm. d)], zajištěna zástavním právem a musí býti při ní poznamenána státní záruka.

Věřitelé zápůjček zajištěných zástavním právem v pořadu před zástavním právem podle odstavce 1 jsou povinni bez ohledu na jinak stanovenou dobu splatnosti přijmouti dřívější zaplacení svých pohledávek i s příslušenstvím, a to bez jakékoliv náhrady z tohoto důvodu.

Dlužníkovy nemovitosti, na které bylo vloženo zástavní právo podle odstavce 1, nelze dále knihovně zatížiti bez svolení ministerstva zemědělství, nejde-li o zajištění pohledávek na daních, poplatcích a jiných veřejných dávkách a jejich příslušenství nebo o zajištění dědických nároků zákonných dědiců.

Omezení podle § 9, odst. 5 a podle odstavce 3 se zapíše současně s vkladem podle odstavce 1.

Pokud není zápůjčka z dlouhodobého úvěru zaplacena, může býti i na Slovensku živý a mrtvý inventář zemědělské nemovitosti, který tvoří v rozsahu nutném pro hospodaření její příslušenství, zabaven a exekučně prodán jen s nemovitostí samou.

Při ministerstvu zemědělství v Praze se zřizuje Zemědělský zajišťovací fond (dále jen „Fond“), který je samostatnou právnickou osobou a podléhá dozoru podle zákona ze dne 20. března 1919, č. 175 Sb., o zřízení a působnosti nejvyššího účetního kontrolního úřadu. Fond zřídí u pověřenectva zemědělství a pozemkové reformy pro účely uvedené v § 14 zvláštní účet, na který převede podle potřeby na Slovensku poměrný díl z prostředků uvedených v § 13.

V čele Fondu je předsednictvo, které jmenuje a odvolává ministr zemědělství v dohodě s ministrem financí. Předsednictvo se skládá z předsedy, místopředsedy, který je zástupcem ministra financí ve Fondu, dále ze zástupců ministerstva zemědělství a pověřenectva zemědělství a pozemkové reformy, kteří jsou jmenováni z řad odborných úředníků, a ze zástupce Ústřední rady zemědělců republiky Československé.

Předseda zastupuje Fond navenek; je-li zaneprázdněn, zastupuje ho místopředseda.

Fond je osvobozen od poplatků a dávek za úřední úkony.

Agendu Fondu obstarává ministerstvo zemědělství. Statut Fondu a jeho organisační a jednací řád vyhlásí ministr zemědělství v dohodě s ministrem financí v Úředním listě.

Fond podléhá státnímu dozoru, který vykonává vládní komisař, jmenovaný ministrem financí. Vedle toho vykonává dozor s hlediska resortní působnosti zástupce ministerstva zemědělství, jmenovaný ministrem zemědělství. Vládní komisař a zástupce ministerstva zemědělství dozírají na to, aby Fond plnil povinnosti, uložené mu tímto zákonem.

Vládní komisař může zastaviti usnesení a opatření Fondu, o nichž má za to, že odporují řádnému výkonu práv a povinností Fondu nebo zásadám řádného hospodaření, nebo že se příčí platným předpisům finančním, zájmům státním nebo potřebám zemědělství, s tím účinkem, že taková usnesení a opatření musí býti předložena ministru financí a nesmějí býti vykonána dříve, dokud o nich tento ministr v dohodě s ministrem zemědělství nerozhodne.

Zástupce ministerstva zemědělství má právo, shledá-li při výkonu své funkce závady, nebo má-li za to, že by některé usnesení nebo opatření Fondu mělo býti z důvodů uvedených v odstavci 2 zastaveno, uplatňovati odstranění závad nebo zastavení dotčených usnesení nebo opatření u vládního komisaře.

Jestliže Fond usnesení nebo opatření, která byla vládním komisařem pozastavena, přesto provede, odpovídá za škody z toho vzniklé ten, kdo takové usnesení nebo opatření dal provésti, a může býti ministrem zemědělství v dohodě s ministrem financí své funkce zbaven.

Fond může převzíti vcelku nebo zčásti v mezích ustanovení odstavce 2 placení splatné pohledávky ze zápůjček z krátkodobého zemědělského úvěru a jejich příslušenství, dále placení anuit na pohledávky ze zápůjček z dlouhodobého zemědělského úvěru za dlužníka, který nemůže plniti své závazky:

Fond může převzíti placení podle odstavce 1 jen za dlužníka, který zachovává péči řádného hospodáře a jen po dobu jeho platební neschopnosti.

Změní-li se poměry dlužníka tak, že lze na něm spravedlivě požadovati vrácení částek, které za něho Fond zaplatil, je dlužník povinen částky za něho zaplacené Fondu vrátiti. Tato povinnost zaniká po uplynutí 10 let ode dne zaplacení pohledávky nebo její části podle odstavce 1.

Odůvodněné žádosti o úvěry se státní zárukou a o platy z Fondu (§ 14) projednávají Okresní zemědělské úvěrové komise (dále jen „komise“), které se zřizují při okresních národních výborech a při ústředních národních výborech statutárních měst; kancelářské a jiné potřebné práce obstarává pro komisi příslušný okresní (ústřední) národní výbor svým nákladem.

Žádost jest podati na úředním tiskopisu. Údaje žádosti musejí býti co do správnosti potvrzeny místním národním výborem a místním sdružením příslušného Jednotného svazu zemědělců.

Komise jest čtyřčlenná. Jejími členy jsou:

Jednání komise se účastní s hlasem poradním zástupce okresní hospodářsko-technické služby (okresní agronom) a odborník peněžnictví, jehož jmenuje předseda komise na návrh peněžních ústavů, které jsou v sídle komise; podle potřeby jest přizvati zástupce místního národního výboru obce, v níž má žadatel své bydliště. Jeho úkolem je podati vysvětlení a dobré zdání o poměrech, které při vyřizování žádosti přijdou v úvahu.

Pro jednání komise platí přiměřeně organisační a jednací řád pro okresní (ústřední) národní výbory.

Funkční období jmenovaných členů komise (náhradníků) jest zásadně tříleté. Členství v ní jest čestné; členové mají nárok na náhradu hotových výloh, jejichž úhrada jde k tíži úřadu, po případě korporace, které zástupce do komise vyslaly.

Členové komise i účastníci jejího jednání, uvedení v odstavci 2, jsou povinni zachovávati mlčenlivost o věcech, o nichž se dověděli při výkonu svých funkcí, a zdržeti se jakéhokoliv jich zhodnocení a použití. Těchto povinností nejsou zbaveni ani po zániku funkce.

Členové komise vykonají slib do rukou předsedy okresního národního výboru, pokud již jako státní zaměstnanci nebo veřejní činovníci nejsou pro výkon své funkce vázáni slibem dříve složeným, že budou funkci, jíž byli pověřeni, řádně a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a podle tohoto zákona vykonávati a že budou zachovávati mlčenlivost (odstavec 5).

Členové komise jsou odpovědni za škodu, kterou úmyslně nebo nedbalostí způsobili státu, a to bez újmy ustanovení § 22 nebo soudního stíhání trestného činu.

Úkolem komise jest zejména zjistiti, zda v jednotlivých případech jsou dány podmínky pro poskytnutí úvěru podle tohoto zákona, zda poskytnutí platů z Fondu přispěje k dosažení všeobecného cíle vytčeného v § 1 a zda žadatel nemá vlastních prostředků k dosažení tohoto cíle. Komise zjistí, do jaké výše může býti žadateli poskytnut úvěr, při čemž přihlédne k tomu, aby podnik nebyl přeinvestován. Komise pojme svá zjištění do odůvodnění svého návrhu, který prostřednictvím ústavu (podniku) zmíněného v § 6, odst. 1, č. 2 postoupí ministerstvu zemědělství, shledá-li důvody pro kladné vyřízení žádosti. V návrhu na kladné vyřízení uvede komise, který peněžní ústav nebo peněžní podnik je ochoten poskytnouti zápůjčku ze zemědělského úvěru, a připojí doklad o jeho úvěrovém příslibu, po případě, který peněžní ústav nebo podnik k tomu účelu ministerstvu zemědělství navrhuje, při čemž dbá, aby dlouhodobé dluhy téhož dlužníka byly soustředěny u jednoho peněžního ústavu nebo podniku. Neshledá-li komise důvodů pro poskytnutí zemědělského úvěru, zamítne žádost výměrem s připojením důvodů.

Komise zjišťuje, zda a do jaké míry je odůvodněna žádost dlužníka, aby Fond převzal placení (§ 14), a předloží spisy se svým návrhem na kladné vyřízení Fondu. Neshledá-li komise důvodů pro poskytnutí platů z Fondu, zamítne žádost s připojením důvodů.

Komise dohlíží na to, aby poskytováním zemědělského úvěru bylo dosaženo všeobecného cíle podle § 1, dozírá zásadně prostřednictvím zástupce okresní hospodářsko-technické služby (okresního agronoma) na hospodaření dlužníků, vede ve svém obvodu řádnou evidenci o zemědělském úvěru a vykonává ve věci zemědělského úvěru činnost všeobecně poradní.

Ministr financí v dohodě s ministry zemědělství a vnitra vyhlásí v Úředním listě bližší směrnice pro činnost komise podle předchozích odstavců a pro vedení stálé evidence zemědělského úvěru.

Proti zamítavému výměru (§ 17, odst. 1 a 2) má žadatel právo odvolati se do 15 dnů od jeho doručení ke Stálé rozhodčí komisi (dále jen „Stálá komise“), která se zřizuje u ministerstva zemědělství. Stálá komise rozhodne po slyšení ústavu (podniku) zmíněného v § 6, odst. 1, č. 2 o odvolání, uváživši výsledky provedeného řízení, které po případě doplní. Vyslechne podle potřeby zejména znalce z oboru peněžnictví.

Ministerstvo zemědělství zpraví komisi o svém rozhodnutí o převzetí záruky. Totéž učiní Stálá komise, pokud jde o rozhodnutí o odvolání, a Fond, pokud jde o rozhodnutí o převzetí placení, při čemž zároveň zpraví ministerstva zemědělství a financí.

Bližší předpisy o jednání Stálé komise (jednací řád) vyhlásí ministr zemědělství v dohodě s ministry financí a vnitra v Úředním listě.

Stálá komise jest čtyřčlenná. Po jednom členu jmenují ministři zemědělství a financí, třetím členem je zástupce příslušného Jednotného svazu zemědělců, kterého jmenuje ministr zemědělství na návrh tohoto svazu; čtvrtého člena jmenuje ministr financí na návrh Národní banky Československé. Zástupci Jednotného svazu českých zemědělců a Jednotného svazu slovenských zemědělců se účastní jednání Stálé komise podle toho, jde-li o věc ze země České nebo Moravskoslezské anebo ze Slovenska. Stejným způsobem se ustanovují 4 náhradníci členů Stálé komise.

Předsedou Stálé komise jest člen jmenovaný ministrem zemědělství, který nebyl jmenován na návrh příslušného Jednotného svazu zemědělců; jeho zástupcem je člen jmenovaný ministrem financí z odborných úředníků.

Zástupce ministerstva financí může v důležitých případech, týkajících se finančních zájmů státních, zastaviti provedení usnesení Stálé komise; v takovém případě rozhodne ministr zemědělství v dohodě s ministrem financí o možnosti provésti takové usnesení.

Ustanovení § 16, odst. 4 až 7 platí, pokud jde o členy Stálé komise, obdobně s tím, že slib uvedený v § 16, odst. 6 se skládá do rukou ministra zemědělství.

Na poskytnutí státní záruky a na platy z Fondu není nároku.

Ministerstvo zemědělství, po případě Fond, stanoví při kladném vyřízení žádosti podmínky.

Žádosti za převzetí státní záruky nebo placení podle tohoto zákona, dlužní úpisy o zápůjčkách podle § 5, odst. 1, zaručených státem, knihovní podání a zápisy, týkající se takových zápůjček, listiny o jejich úplném nebo částečném zaplacení, dále listiny o převzetí státní záruky podle tohoto zákona a zemědělské směnky (§ 4, odst. 3) jsou osvobozeny od poplatků. Rovněž jsou osvobozeny od poplatků náhradní dlužní úpisy a postup práv z nich (§ 5, odst. 3).

Dlužníkovy příjmy z Fondu (§ 13) jsou daně prosty.

Kdo v žádosti za poskytnutí státní záruky nebo v žádosti o převzetí placení Fondem anebo v řízení podle §§ 15 až 18 nesprávně uvede nebo potvrdí skutečnosti, které mohou míti vliv na rozhodnutí o žádosti za poskytnutí státní záruky nebo o převzetí placení Fondem, nebo takové skutečnosti zamlčí, dále kdo poruší mlčenlivost uloženou podle §§ 16 a 19, bude potrestán, nejde-li o čin trestný soudně, okresním národním výborem pro přestupek pokutou do 50 000 Kčs nebo vězením (uzamčením) do šesti měsíců nebo oběma těmito tresty. Pro případ nedobytnosti pokuty se vyměří zároveň náhradní trest vězení (uzamčení) podle míry zavinění v mezích sazby trestu na svobodě. Byly-li uloženy oba tresty, nesmí trest na svobodě spolu s náhradním trestem za nedobytnou pokutu činiti více než 6 měsíců.

Pokud ministr (ministerstvo) všeobecně upraví podle předcházejících ustanovení některou věc, učiní tak pro Slovensko po vyjádření příslušného pověřence (pověřenectva), který se po případě dohodne se zúčastněnými pověřenci (pověřenectvy).

Ministři (ministerstva) a Fond vykonávají svoji působnost podle tohoto zákona na Slovensku prostřednictvím příslušných pověřenců (pověřenectev), kteří se při tom řídí směrnicemi vydanými příslušným ministrem (ministerstvem), po případě Fondem.

Vyhlášky uveřejněné v Úředním listě, vydané podle tohoto zákona, uveřejní příslušný pověřenec též v Úředním věstníku.

Ustanovení nařízení Slovenské národní rady ze dne 8. února 1946, č. 24 Sb. n. SNR, o státní záruce za rolnický úvěr, a prováděcího nařízení sboru pověřenců ze dne 18. března 1946, č. 39 Sb. n. SNR, kterým se vyhlašují podrobnosti k provedení nařízení č. 24/1946 Sb. n. SNR o státní záruce za zemědělský úvěr, se zrušují, pokud upravují povolování zápůjček na podkladě státní záruky.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou jej ministři zemědělství, financí, vnitra a spravedlnosti v dohodě se zúčastněnými členy vlády.