59/1948 Zb.

Časová verzia predpisu účinná od 15.04.1948 do 19.04.1948

icon-warning

Obsah zobrazeného právneho predpisu má informatívny charakter.

Číslo predpisu:59/1948 Zb.
Názov:Vyhláška, kterou se uvádí v prozatímní platnost Všeobecná dohoda o clech a obchodu ze dne 30. října 1947.
Typ:Vyhláška
Dátum schválenia:08.04.1948
Dátum vyhlásenia:15.04.1948
Dátum účinnosti od:15.04.1948
Dátum účinnosti do:19.04.1948
Autor:Vláda republiky Československé
Právna oblasť:
  • Právo EÚ
  • Medzinárodné zmluvy, dohody, dohovory
  • Colné právo
  • Zahraničný obchod
  • Ekonomika a obchodné vzťahy v medzinárodnom práve
Nachádza sa v čiastke:

24/1948

211/1948 Zb. Vyhláška, kterou se uvádí prozatímní platnost Protokol ze dne 24. března 1948, jímž se pozměňují některá ustanovení Všeobecné dohody o clech a obchodu, vyhlášené ve Sbírce zákonů a nařízení pod č. 59/1948, a Zvláštní protokol ze dne 24. března 1948, jímž se pozměňuje čl. XIV téže dohody.
212/1948 Zb. Vyhláška, kterou se uvádí v prozatímní platnost Zvláštní protokol ze dne 24. března 1948, jímž se mění čl. XXIV Všeobecné dohody o clech a obchodu, vyhlášené ve Sbírce zákonů a nařízení pod č. 59/1948.
216/1948 Zb. Vyhláška, kterou se uvádí v prozatímní platnost Protokol ze dne 24. března 1948 o opravách k Všeobecné dohodě o clech a obchodu, uvedené v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 8. dubna 1948, č. 59 Sb.
175/1949 Zb. Vyhláška, ktorou sa uvádzajú do dočasnej platnosti Protokoly zo dňa 14. septembra 1948, ktorými sa pozmeňujú časť II a čl. XXVI a časť I a čl. XXIX Všeobecnej dohody o clách a obchode, vyhlásenej v Sbierke zákonov pod č. 59/1948.
193/1949 Zb. Vyhláška, ktorou sa zrušuje podľa čl. XXVII Všeobecnej dohody o clách a obchode colný ústupok stanovený v listine X tejto dohody.
51/1951 Zb. Vyhláška o predbežnom vykonávaní protokolu k Všeobecnej dohode o clách a obchode zo dňa 30. októbra 1947 (č. 59/1948 Sb.), dojednaného v Toruquay dňa 21. apríla 1951
59.
Vládní vyhláška
ze dne 8. dubna 1948,
kterou se uvádí v prozatímní platnost Všeobecná dohoda o clech a obchodu ze dne 30. října 1947.
Podle § 1 zákona ze dne 4. července 1923, č. 158 Sb., o prozatímní úpravě obchodních styků s cizinou, a podle článku VII zákona ze dne 22. června 1926, č. 109 Sb., jímž se částečně mění zákon o celním sazebníku pro československé celní území a celní sazebník a vydávají ustanovení o úpravě obchodních styků s cizinou, vyhlašuji:
Podle usnesení vlády republiky Československé ze dne 12. března 1948 a se souhlasem presidenta republiky uvádí se v prozatímní platnost Všeobecná dohoda o clech a obchodu verifikovaná podpisem Závěrečného aktu v Ženevě dne 30. října 1947 a to s účinností od 20. dubna 1948, t. j. třicátým dnem po podpisu Protokolu o uvedení v prozatímní účinnost Všeobecné dohody o clech a obchodu československým zplnomocněncem, ve smyslu ustanovení zmíněného Protokolu.
Všeobecná dohoda byla sjednána v jazyku anglickém a francouzském a skládá se z rámcové části a dvaceti listin smluvních celních sazeb, označených I až XX. Původní texty v obou jazycích byly vydány ve čtyřech svazcích Spojenými národy a vyšly v Lake Success, New York. České překlady listin I až XX Státní tiskárna v Praze.
V příloze této vládní vyhlášky se uveřejňuje v původním znění anglickém i francouzském a v českém překladu rámcová část Všeobecné dohody, Závěrečný akt a Protokol o uvedení v prozatímní účinnost Všeobecné dohody a dále v původním znění anglickém a v českém překladu listina X obsahující smluvní celní sazby sjednané pro dovoz do Československa.
Tato Všeobecná dohoda i ustanovení listiny X vstoupí dnem 20. dubna 1948 v prozatímní účinnost vůči všem státům, jež podepsaly shora zmíněný Závěrečný akt. Se zřetelem k platným dvoustranným obchodním smlouvám republiky Československé s jinými státy bude této Všeobecné dohody (včetně její listiny X) používáno i vůči těmto státům v rozsahu vyplývajícím ze vzájemné doložky nejvyšších výhod s tím kterým státem sjednané.
Gottwald v. r.
(Přěklad.)
Závěrečný akt
druhého zasedání Přípravného výboru konference Spojených národů o obchodu a zaměstnanosti.
V souhlase s resolucí přijatou na prvním zasedání přípravného výboru Konference Spojených národů o obchodu a zaměstnanosti, ustanoveného Hospodářskou a sociální radou Spojených národů dne 18. února 1946,
vlády SOUSTÁTÍ AUSTRALSKÉHO, KRÁLOVSTVÍ BELGICKÉHO, SPOJENÝCH STÁTŮ BRAZILSKÝCH, BURMY, CEYLONU, REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ, REPUBLIKY ČÍNSKÉ, REPUBLIKY FRANCOUZSKÉ, REPUBLIKY CHILE, INDIE, JIHOAFRICKÉ UNIE, KANADY, REPUBLIKY KUBY, LIBANONU, VELKOVÉVODSTVÍ LUCEMBURSKÉHO, KRÁLOVSTVÍ NIZOZEMSKÉHO, KRÁLOVSTVÍ NORSKÉHO, NOVÉHO ZÉLANDU, PAKISTANU, JIŽNÍ RHODESIE, SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITANIE A SEVERNÍHO IRSKA, SPOJENÝCH STÁTŮ AMERICKÝCH A SYRIE,
započaly prostřednictvím svých zástupců v Ženevě dne 10. dubna 1947 jednání směřující k podstatnému snížení cel a jiných překážek obchodu a k vyloučení preferencí na podkladě reciprocity a vzájemných výhod. Tato jednání se skončila dnes a měla za výsledek vypracování Všeobecné dohody o clech a obchodu a Protokolu o uvedení v prozatímní účinnost, jichž texty jsou připojeny k tomuto Aktu. Tyto texty se stávají tímto Aktem autentickými.
Podpis tohoto Závěrečného aktu nebo Protokolu o uvedení v prozatímní účinnost kteroukoli z uvedených vlád nijak neprejudikuje její volnost v jednání na Konferenci Spojených národů o obchodu a zaměstnanosti.
Tento Závěrečný akt včetně textu Všeobecné dohody o clech a obchodu a Protokolu o uvedení v prozatímní účinnost uveřejní generální sekretář Spojených národů dne 18. listopadu 1947, bude-li Protokol o uvedení v prozatímní účinnost podepsán do 15. listopadu 1947 za všechny země v něm jmenované.
ČEMUŽ NA SVĚDOMÍ zástupci shora uvedených vlád podepsali tento Akt.
DÁNO v Ženevě v jediném exempláři v jazyku anglickém a francouzském, při čemž obě znění jsou autentická, dne třicátého října roku tisícího devítistého čtyřicátého sedmého.
Za soustátí Australské:
C. E. MORTON
Za království Belgické:
P. A. FORTHOMME
Za Spojené státy brazilské:
A. DE FERREIRA BRAGA
Za Burmu:
MAUNG NYUN
Za Kanadu:
L. D. WILGRESS
Za Ceylon:
J. COREA
Za republiku Chile:
A. FAIVOVICH
Za republiku Čínskou:
WUNSZ KING
Za republiku Kubu:
SERGIO I. CLARK
Za republiku Československou:
Z. AUGENTHALER
Za republiku Francouzskou:
PIERRE BARADUC
Za Indii:
S. RANGANATHAN
Za Libanon:
J. MIKAOUI
Za velkovévodství Lucemburské:
J. STURM
Za království Nizozemské:
A. B. SPEEKENBRINK
Za Nový Zéland:
J. P. D. JONNSEN
Za království Norské:
ERIK COLBAN
Za Pakistan:
H. I. RAHIMTOOLA
Za jižní Rhodesii:
K. M. GOODENOUGH
Za Syrii:
H. JABBARA
Za Jihoafrickou Unii:
W. G. W. PARMINTER
Za Spojené království Velké Británie a Severního Irska:
T. M. SNOW
Za Spojené státy americké:
WINTHROP BROWN
(Překlad.)
Všeobecná dohoda o clech a obchodu.
Vlády soustátí Australského, království Belgického, Spojených států brazilských, Burmy, Ceylonu, republiky Československé, republiky Čínské, republiky Francouzské, republiky Chile, Indie, Jihoafrické unie, Kanady, republiky Kuby, Libanonu, velkovévodství Lucemburského, království Nizozemského, království Norského, Nového Zélandu, Pakistanu, Jižní Rhodesie, Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, Spojených států amerických a Syrie,
uznávajíce, že jejich vztahy v oblasti obchodní a hospodářské mají směřovati k zvyšování životní úrovně, k zajištění plné zaměstnanosti a rozsáhlého a stále vzrůstajícího reálného důchodu a účinné poptávky, k rozvinutí plného užívání světových zdrojů a k rozšíření výroby a výměny zboží,
ve snaze přispěti k uskutečnění těchto cílů uzavřením recipročních a vzájemně výhodných dohod, které směřují k podstatnému snížení cel a jiných překážek obchodu a k odstranění diskriminace v mezinárodním obchodě,
dohodly se prostřednictvím svých zástupců takto:
ČÁST I.
Článek I.
Všeobecná doložka nejvyšších výhod.
1.
Pokud jde o cla a jakékoliv dávky, ukládané při dovozu nebo vývozu nebo v souvislosti s dovozem nebo vývozem nebo ukládané při mezinárodních převodech platů za dovoz a vývoz, dále pokud jde o způsob vybírání takových cel a dávek, pokud jde o pravidla a formality souvisící s dovozem a vývozem a pokud jde o všechny věci, o kterých se zmiňují odstavce 1 a 2 článku III, jakákoli výhoda, přednost, výsada či osvobození, poskytnuté kteroukoli smluvní stranou jakémukoli výrobku pocházejícímu z kterékoli země nebo tam určenému, budou ihned a bezpodmínečně poskytnuty stejnému výrobku pocházejícímu z území všech ostatních smluvních stran nebo tam určenému.
2.
Ustanovení odstavce 1 tohoto článku nebudou vyžadovati, aby byly odstraněny preference v oboru dovozních cel anebo dávek, jestliže nepřesahují meze, stanovené v odstavci 3 tohoto článku a jestliže jde o:
(a)
preference, které jsou v platnosti výlučně mezi dvěma nebo více územími uvedenými v příloze A, za podmínek tam stanovených;
(b)
preference, které jsou v platnosti výlučně mezi dvěma nebo více územími, která byla dne 1. července 1939 spojena společnou suverenitou anebo vztahy ochrany nebo suverenity a jsou uvedena v přílohách B, C a D, za podmínek tam stanovených;
(c)
preference, které jsou v platnosti výlučně mezi Spojenými státy americkými a republikou Kubou;
(d)
preference, které jsou v platnosti výlučně mezi sousedními zeměmi uvedenými v přílohách E a F.
3.
Jestliže příslušná listina, která tvoří přílohu k této Dohodě, nestanoví výslovně maximální preferenční rozpětí, nebude preferenční rozpětí u jakéhokoli výrobku, pro který je preference dovolena podle odstavce 2 tohoto článku, přesahovati
(a)
u cel nebo dávek z jakéhokoli výrobku, uvedeného v příslušné listině, rozdíl mezi sazbou pro státy požívající doložky nejvyšších výhod a sazbou preferenční; jestliže není stanovena žádná preferenční sazba, bude jako preferenční sazba s hlediska tohoto odstavce brána sazba platná dne 10. dubna 1947 a jestliže není stanovena žádá sazba pro státy požívající doložky nejvyšších výhod, nebude rozpětí převyšovati rozdíl mezi sazbami platnými pro státy požívající doložky nejvyšších výhod a preferenčními sazbami dne 10. dubna 1947;
(b)
u cel nebo dávek z jakéhokoli výrobku, který není uveden v příslušné listině, rozdíl mezi sazbami platnými pro státy požívající doložky nejvyšších výhod a preferenčními sazbami dne 10. dubna 1947. Jde-li o smluvní strany uvedené v příloze G, bude u nich datum 10. dubna 1947, o kterém se zmiňují odstavce (a) a (b) tohoto odstavce, nahrazeno příslušnými daty uvedenými v oné příloze.
Článek II.
Listiny celních ústupků.
1.
(a) Každá smluvní strana poskytne obchodu ostatních smluvních stran nakládání, jež nebude méně příznivé, než jak je stanoveno v příslušné části příslušné listiny, připojené k této Dohodě.
(b)
Výrobky uvedené v I. části listiny, týkající se kterékoliv smluvní strany, které jsou výrobky území ostatních smluvních stran, jestliže vyhovují podmínkám a vlastnostem stanoveným v této listině, nebudou při dovozu do území, na které se listina vztahuje, podrobeny vyššímu clu ve vlastním slova smyslu, než clu stanovenému v této listině. Rovněž nebudou takovéto výrobky podrobeny jiným dávkám a poplatkům jakéhokoli druhu, vybíraným z dovozu nebo v souvislosti s ním, jež by byly vyšší než ony, které byly na tyto výrobky uvaleny v den podpisu této Dohody, nebo jež by byly vyšší než ony, které budou jakožto přímý a závazný důsledek zákonodárství platného na území dovozní země v tento den snad později uvaleny.
(c)
Výrobky uvedené v II. části listiny, týkající se té které smluvní strany, jež jsou výrobky území oprávněných podle článku I požívati preferenčního nakládání při dovozu do území, na které se listina vztahuje, nebudou při dovozu do takého území, jestliže vyhovují podmínkám a vlastnostem stanoveným v této listině, podrobeny clům ve vlastním slova smyslu vyšším, než jsou cla stanovená v II. části dotyčné listiny. Rovněž nebudou takovéto výrobky podrobeny jiným dávkám a poplatkům jakéhokoli druhu, vybíraným z dovozu v souvislosti s ním, jež by byly vyšší než ony, které byly na tyto výrobky uvaleny v den podpisu této Dohody, nebo jež by byly vyšší než ony, které budou jakožto přímý a závazný důsledek zákonodárství platného na území dovozní země v tento den snad později uvaleny. Žádné ustanovení tohoto článku nebrání smluvním stranám v tom, aby podržely předpisy platné v den podpisu této Dohody, jež upravují podmínky, za nichž smějí výrobky požívati preferenčního nakládání.
2.
Žádné ustanovení tohoto článku nebrání smluvním stranám v tom, aby vybíraly kdykoliv při dovozu jakéhokoli výrobku.
(a)
dávku, rovnající se vnitřní daní ukládané v souhlase s ustanoveními odstavce 1 článku III na stejný domácí výrobek nebo na zboží, z kterého byl dovážený výrobek úplně nebo částečně zhotoven anebo vyroben:
(b)
protidumpingové nebo vyrovnávací clo ukládané v souhlase s ustanoveními článku VI;
(c)
poplatky anebo jiné dávky, které jsou úměrné nákladům na poskytnuté služby.
3.
Žádná smluvní strana nezmění svůj způsob zjišťování celní hodnoty zboží ani způsob přepočítávání cizích měn tak, aby tím znehodnotila kteroukoli z celních slev stanovených v příslušné listině, které tvoří přílohu k této Dohodě.
4.
Jestliže některá smluvní strana zřídí, udržuje nebo dovolí zřídit formálně anebo fakticky dovozní monopol jakéhokoli výrobku, uvedeného v příslušné listině, která tvoří přílohu k této Dohodě, nebudou účinky tohoto monopolu takového rázu, aby poskytovaly ochranu v průměru vyšší, než jaká je stanovena v příslušné listině, pokud tato listina nestanoví jinak nebo pokud nebylo jinak dohodnuto stranami, které původně celní slevy ujednaly. Ustanovení tohoto odstavce neomezují smluvní strany, aby poskytovaly jakýkoliv druh pomoci domácím výrobcům, která je dovolena podle jiných ustanovení této Dohody.
5.
Jestliže některá smluvní strana dospěje k názoru, že druhá smluvní strana nenakládá s některým výrobkem tak, jak bylo podle názoru první smluvní strany zamýšleno ujednáním ústupku, stanoveného v příslušné listině, která tvoří přílohu k této Dohodě, zakročí ve věci přímo u druhé smluvní strany. Jestliže tato smluvní strana uzná, že nakládání, kterého se první smluvní strana dožaduje, je totožné s nakládáním, jež bylo zamýšleno, ale prohlásí, že je nemůže poskytovati, protože soud anebo jiný příslušný úřad rozhodl, že dotyčný výrobek nemůže býti podle celních předpisů této smluvní strany zařaděn tak, aby se na něj vztahovalo nakládání zamýšlené touto Dohodou, zahájí obě smluvní strany spolu s kterýmikoli jinými smluvními stranami majícími podstatný zájem bezodkladně nové jednání za účelem kompensačního urovnání věci.
6.
(a)
Specifická cla a dávky uvedené v listinách vztahujících se na ony smluvní strany, které jsou členy Mezinárodního měnového fondu a preferenční rozpětí specifických cel a dávek, které tyto smluvní strany udržují, jsou vyjádřeny v příslušné měně těchto stran při paritní hodnotě, jak ji Fond přijal anebo zatímně uznal ke dni data této Dohody. V případě, že tato parita se sníží v souhlase s články dohody o Mezinárodním měnovém fondu o víc než dvacet procent, mohou býti tato specifická cla, dávky a preferenční rozpětí upraveny tak, aby odpovídaly takovému snížení, za předpokladu, že SMLUVNÍ STRANY (t. j. smluvní strany jednající společně podle ustanovení článku XXV) shodně zjistí, že taková úprava nesníží hodnotu celních slev stanovených v příslušné listině nebo na jiném místě této Dohody, při čemž je třeba vzíti v úvahu všechny okolnosti, které mohou ovlivniti potřebu anebo nutnost takové úpravy.
(b)
Těchto ustanovení bude použito obdobně na smluvní stranu, která není členem Fondu, a to ode dne, kdy se stane jeho členem, nebo kdy uzavře zvláštní měnovou dohodu podle ustanovení článku XV.
7.
Listiny připojené k této Dohodě jsou nedílnou součástí části I této Dohody.
ČÁST II.
Článek III.
Stejné nakládání v oboru vnitřních daní a úprav.
1.
Výrobky území kterékoli smluvní strany dovážené na území kterékoli jiné smluvní strany budou prosty vnitřních daní a jiných vnitřních dávek jakéhokoli druhu vyšších než ony, jimž podléhají přímo anebo nepřímo stejné výrobky domácího původu. Kromě toho v případech, kde není podstatné domácí výroby stejných výrobků domácího původu, neuloží žádná smluvní strana nové nebo vyšší vnitřní daně na výrobky území ostatních smluvních stran za tím účelem, aby poskytla ochranu výrobě zboží, které s nimi přímo soutěží nebo je může nahraditi, není-li podobně zdaněno; existující vnitřní daně tohoto druhu budou předmětem jednání, aby se snížily anebo odstranily.
2.
Výrobkům území kterékoli smluvní strany dovezeným na území kterékoli jiné smluvní strany se poskytnou ne menší výhody než výrobkům domácího původu a to pokud jde o všechny zákony, úpravy a předpisy týkající se jejich prodeje, nabízení na prodej, nákupu, dopravy, distribuce anebo používání na vnitřním trhu. Ustanovení tohoto odstavce nebudou brániti používání rozdílných dopravních sazeb, založených výlučně na hospodárném používání dopravních prostředků a nikoli na původu výrobků.
3.
Při používání zásad odstavce 2 tohoto článku na vnitřní kvantitativní předpisy, vztahující se na míchání, zpracování anebo používání výrobků v určitém množství anebo v určitém poměru, budou smluvní strany zachovávati tato ustanovení:
(a)
nezavedou úprav, které by formálně anebo fakticky vyžadovaly, aby určité množství anebo poměrná část výrobků, na které se takové úpravy vztahují, musely býti domácího původu;
(b)
žádná smluvní strana nebude formálně nebo fakticky omezovati míchání, zpracování anebo užívání výrobku, jehož domácí výroba není významná, ve snaze poskytnouti tak ochranu domácímu výrobku přímo s ním soutěžícímu anebo způsobilému jej nahraditi.
4.
Ustanovení odstavce 3 tohoto článku nebudou se vztahovati na
(a)
jakékoliv opatření vnitřní kvantitativní kontroly, platné na území kterékoli smluvní strany dne 1. července 1939 anebo 10. dubna 1947 podle volby dotyčné smluvní strany, a to za předpokladu, že jakékoli takové opatření, které by bylo v rozporu s ustanoveními odstavce 3 tohoto článku, nebude pozměněno na úkor dovozu a že bude předmětem jednání o jeho omezení, uvolnění anebo odstranění;
(b)
jakoukoli vnitřní kvantitativní úpravu týkající se osvětlených kinematografických filmů a vyhovující požadavkům článku IV.
5.
Ustanovení tohoto článku se nevztahují na opatřování výrobků veřejnou rukou nebo na její účet, jež jsou určeny pro vládní účely a nikoli k dalšímu prodeji anebo k použití na výrobu zboží, na prodej, ani nezamezují, aby byly vypláceny pouze domácím výrobcům podpory zmíněné v článku XVI, v to počítajíc podpory tuzemským výrobcům z výnosu vnitřních daní a dávek a podpory poskytované ve formě vládních nákupů domácích výrobků.
Článek IV.
Zvláštní ustanovení o kinematografických filmech.
Jestliže některá smluvní strana zavede anebo udržuje vnitřní kvantitativní úpravy týkající se osvětlených kinematografických filmů, tyto úpravy budou míti formu promítacích kontingentů odpovídajících těmto požadavkům:
(a)
promítací kontingenty mohou vyžadovati promítání kinematografických filmů domácího původu během určité minimální části celkové promítací doby skutečně použité v určité periodě ne kratší jednoho roku při obchodním předvádění všech filmů jakéhokoliv původu. Tyto kontingenty budou stanoveny na základě promítací doby pro biograf ročně anebo na základě jejího ekvivalentu.
(b)
S výjimkou promítací doby, vyhražené v promítacím kontingentě filmům domácího původu, nebude žádná promítací doba, ani taková, která by byla administrativním opatřením uvolněna z promítací doby vyhražené filmům domácího původu, formálně ani fakticky přidělována žádným zdrojům dodávek.
(c)
Přes ustanovení pododstavce (b) tohoto článku může kterákoliv smluvní strana udržovati promítací kontingenty odpovídající požadavkům pododstavce (a) tohoto článku, které vyhražují minimální část promítací doby filmům jiného původu než smluvní strany určující takové promítací kontingenty za předpokladu, že taková minimální část promítací doby nebude zvýšena nad stav ke dni 10. dubna 1947.
(d)
Promítací kontingenty budou předmětem jednání o jejich omezení, uvolnění anebo odstranění.
Článek V.
Svoboda průvozu.
1.
Zboží (včetně zavazadel) jakož i plavidla a jiné dopravní prostředky se považují za provážené územím smluvní strany, když jejich doprava tímto územím, ať s překládáním či bez něho, ať s uskladněním či bez něho, ať s vyložením a znovunaložením či bez nich nebo ať byl změněn způsob dopravy či nikoli, jest jen úsekem celé cesty, začínající a končící vně hranic smluvní strany, jejímž územím jest tato doprava uskutečňována. Doprava tohoto druhu se nazývá v tomto článku „průvozní doprava“.
2.
Zajišťuje se svoboda průvozu pro průvozní dopravu do území jiné smluvní strany anebo z něho územím každé smluvní strany po cestách nejvhodnějších pro mezinárodní průvoz. Nebude se činiti rozdíl podle vlajky plavidel, místa původu, odeslání, vstupu, výstupu anebo určení zboží ani podle vlastnictví zboží, plavidel anebo jiných dopravních prostředků.
3.
Každá smluvní strana může požadovati, aby o průvozní dopravě přes její území byla učiněna prohláška příslušnému celnímu úřadu, avšak - s výjimkou případu, že by nebyly zachovány platné celní zákony a nařízení, - nebude taková doprava, přicházející z území jiných smluvních stran anebo do něho směřující, podrobena zbytečným zdržováním ani omezením a bude osvobozena od cel i všech průvozních daní nebo jiných dávek ukládaných v souvislosti s průvozem, s výjimkou dopravních poplatků nebo poplatků úměrných správním nákladům způsobeným průvozem nebo úměrných nákladům na poskytnuté služby.
4.
Všechny poplatky na nařízení smluvních stran, vztahující se na průvozní dopravu do území ostatních smluvních stran nebo z něho, budou přiměřené se zřetelem k dopravním podmínkám.
5.
Každá smluvní strana bude s průvozní dopravou do území kterékoli jiné smluvní strany nebo z něho nakládati v oboru všech poplatků, nařízení a formalit spojených s průvozem neméně příznivě než s průvozní dopravou do kterékoli třetí země anebo z ní.
6.
Každá smluvní strana bude nakládati s výrobky, které byly provezeny územím jiné smluvní strany, neméně příznivě, než kdyby byly bývaly dopraveny z místa původu na místo určení, aniž by byly prošly územím této jiné smluvní strany. Každá smluvní strana může však setrvati na svých požadavcích přímé dopravy, platných v den podpisu této Dohody, pokud jde o jakékoli zboží, u něhož přímá doprava je podmínkou pro projednání podle preferenčních celních sazeb anebo má vliv na způsob zjišťování hodnoty, předepsaný touto smluvní stranou k účelům výměry cla.
7.
Ustanovení tohoto článku se nevztahují na letadla v průvozní dopravě, ale vztahují se na letecký průvoz zboží (včetně zavazadel).
Článek VI.
Protidumpingová a vyrovnávací cla.
1.
Žádné protidumpingové clo z jakéhokoli výrobku území kterékoli smluvní strany, dováženého na území kterékoli jiné smluvní strany, nebude vybíráno vyšší částkou, než jest dumpingové rozpětí, které tkví na dováženém výrobku. Pro účely tohoto článku se za dumpingové rozpětí považuje částka, o kterou je cena výrobku vyváženého z jedné země do druhé
a)
nižší než porovnatelná cena stejného výrobku, požadovaná za normálních obchodních podmínek při jeho určení pro spotřebu ve vývozní zemi, nebo
b)
jestliže není takové domácí ceny, nižší než buď
i)
nejvyšší porovnatelná cena stejného výrobku při jeho vývozu do kterékoli třetí země za normálních obchodních podmínek, nebo
ii)
výrobní náklady tohoto výrobku v zemi původu, zvýšené o přiměřenou přirážku za prodejní výlohy a zisk.
V jednotlivých případech je třeba patřičně přihlédnouti k rozdílu v podmínkách a způsobu prodeje, k rozdílům ve zdanění a k jiným rozdílům ovlivňujícím porovnatelnost cen.
2.
Žádné vyrovnávací clo z jakéhokoli výrobku území kterékoli smluvní strany, dováženého na území kterékoli jiné smluvní strany, nebude vybíráno vyšší částkou, než jest odhadnutá prémie nebo podpora, o níž bylo zjištěno, že byla přímo nebo nepřímo poskytnuta na zhotovení, výrobu nebo vývoz takového výrobku v zemi původu nebo vývozu, včetně jakékoli zvláštní podpory poskytnuté na dopravu tohoto výrobku. Výrazem „vyrovnávací clo“ se rozumí zvláštní clo vybírané za účelem vyrovnání jakékoli prémie anebo podpory, jež byla přímo nebo nepřímo poskytnuta na zhotovení, výrobu nebo vývoz jakéhokoli zboží.
3.
Žádný výrobek území kterékoli smluvní strany, dovážený na území kterékoli jiné smluvní strany, nebude podroben protidumpingovému nebo vyrovnávacímu clu proto, že byl osvobozen od daní anebo dávek, ukládaných na stejný výrobek určený k spotřebě v zemi původu anebo vývozu, anebo proto, že takové daně anebo dávky byly vráceny.
4.
Žádný výrobek území kterékoli smluvní strany, dovážený na území kterékoli jiné smluvní strany, nebude podroben zároveň protidumpingovému i vyrovnávacímu clu, aby bylo čeleno stejnému případu dumpingu anebo vývozní podpory.
5.
Žádná smluvní strana neuloží protidumpingové nebo vyrovnávací clo na dovoz jakéhokoli výrobku z území kterékoli jiné smluvní strany, leč by zjistila, že účinek dumpingu nebo podpory v daném případě je takový, že působí nebo hrozí způsobiti podstatnou újmu existující domácí výrobě, anebo že zabraňuje vybudování domácí výrobky či její vybudování citelně zdržuje. SMLUVNÍ STRANY mohou upustiti od podmínek stanovených v tomto odstavci a povoliti některé smluvní straně, aby ukládala protidumpingové anebo vyrovnávací clo na dovoz jakéhokoli výrobku k vyrovnání dumpingu anebo podpory, které působí anebo hrozí způsobiti podstatnou újmu na území jiné smluvní strany, vyvážející dotčený výrobek na území dovážející smluvní strany.
6.
Systém, který má stabilisovati domácí ceny základního výrobku nebo hrubý výnos plynoucí domácím výrobcům z takového výrobku nezávisle na pohybu vývozních cen a který občas umožňuje vývozní prodej takového výrobku za cenu nižší, než je porovnatelná cena požadovaná za stejný výrobek od kupujících na domácím trhu, nebude považován za systém, který by způsobil podstatnou újmu ve smyslu odstavce 5. tohoto článku, jestliže se zjistí konsultací mezi smluvními stranami, majícími podstatný zájem na dotčeném výrobku,
(a)
že v důsledku tohoto systému byl výrobek prodáván pro vývoz též za cenu vyšší, než je porovnatelná cena požadovaná za stejný výrobek od kupujících na domácím trhu, a
(b)
že v důsledku účinné úpravy výroby anebo z jiného důvodu funguje tento systém tak, že nepodněcuje vývoz nenáležitým způsobem nebo že jinak vážně neškodí zájmům ostatních smluvních stran.
7.
Žádná smluvní strana nepoužije k vyrovnání dumpingu nebo podpory jiných opatření než protidumpingových nebo vyrovnávacích cel proti jakémukoli výrobku území jiné smluvní strany.
Článek VII.
Zjišťování hodnoty k celním účelům.
1.
Smluvní strany uznávají platnost všeobecných zásad pro zjišťování hodnoty, jak jsou stanoveny v následujících odstavcích tohoto článku, a zavazují se, že je uvedou co nejdříve v účinnost u všech výrobků podléhajících clu nebo jiným dávkám nebo omezením dovozu a vývozu, založeným na hodnotě anebo podle ní jakkoli upraveným. Kromě tohoto na žádost jiné smluvní strany přezkoumají ve smyslu těchto zásad provádění kteréhokoli svého zákona nebo nařízení týkajícího se zjišťování hodnoty k celním účelům. SMLUVNÍ STRANY mohou žádati od smluvních stran zprávy o tom, jaká opatření učinily, aby provedly ustanovení tohoto článku.
2.
(a)
Celní hodnota dovezeného zboží má býti založena na skutečné hodnotě dovezeného zboží, z něhož se clo vyměřuje, nebo na skutečné hodnotě stejného zboží a nemá býti založena na hodnotě zboží domácího původu nebo na libovolných či fiktivních hodnotách.
(b)
„Skutečnou hodnotou“ má býti cena, za kterou se v době a na místě určeném předpisy dovážející země a v rámci normálního způsobu obchodu takové nebo stejné zboží prodává nebo nabízí ku prodeji za podmínek neomezené soutěže. Pokud se v konkrétním případě cena takového nebo stejného zboží řídí jeho množstvím, má se cena v úvahu přicházející týkati - podle volby dovozní země učiněné jednou pro vždy - buď
(i)
porovnatelných množství, anebo
(ii)
množství, jež nejsou nejpříznivější pro dovozce, než kdyby se vzalo za základ největší množství tohoto zboží, jaké bylo vskutku prodáno v obchodě mezi vývozní a dovozní zemí.
(c)
Nedá-li se skutečná hodnota zjistiti podle odstavce (b) tohoto odstavce, má býti celní hodnota založena na nejbližším zjistitelném ekvivalentu takové hodnoty.
3.
Celní hodnota jakéhokoli dováženého výrobku nemá zahrnovati částku jakékoli vnitřní daně, platné v zemi původu nebo v zemi vývozní, od níž byl dovezený výrobek osvobozen anebo která byla nebo bude vrácena.
4.
(a)
Musí-li některá smluvní strana k účelům odstavce 2 tohoto článku převésti cenu, vyjádřenou v měně jiné země, na měnu vlastní, bude přepočítací kurs, jehož bude použito, založen na paritách dotčených měn, jak byly stanoveny články dohody o Mezinárodním měnovém fondu anebo zvláštními platebními dohodami uzavřenými podle článku XV této Dohody, pokud tento odstavec nestanoví jinak.
(b)
Nebyla-li taková parita stanovena, bude přepočítací kurs odpovídati skutečné běžné hodnotě takové měny v obchodních stycích.
(c)
SMLUVNÍ STRANY určí v dohodě s Mezinárodním měnovým fondem pravidla, podle kterých mají smluvní strany přepočítávati kteroukoli cizí měnu, pro kterou se v souhlase s články dohody o Mezinárodním měnovém fondu udržuje několikerý přepočítací kurs. Takových pravidel může použíti kterákoli smluvní strana na takovéto cizí měny k účelům odstavce 2 tohoto článku jako alternativy na místě použití paritních hodnot. Dokud SMLUVNÍ STRANY neurčí takových pravidel, může každá smluvní strana použíti na kteroukoli takovou cizí měnu k účelům odstavce 2 tohoto článku přepočítacích pravidel, která mají skutečně vyjádřiti hodnotu této cizí měny v obchodních stycích.
(d)
Žádné ustanovení tohoto odstavce nesmí býti vykládáno tak, jakoby vyžadovalo, aby kterákoli smluvní strana změnila způsob přepočítávání měn k celním účelům, jehož používá na svém území v den podpisu této Dohody, jestliže by taková změna způsobila všeobecně zvýšení částek, které mají býti na cle placeny.
5.
Základy a způsoby určování hodnoty výrobků podrobených clu a jiným dávkám neb omezením, založeným na hodnotě nebo podle ní jakkoli upraveným, mají býti stále a mají býti uveřejněny tak, aby obchodníci mohli odhadnouti celní hodnotu s dostatečnou přibližností.
Článek VIII.
Formality při dovozu a vývozu.
1.
Smluvní strany uznávají, že poplatky a dávky, jiné než cla, ukládané úřady při dovozu nebo vývozu anebo v souvislosti s dovozem nebo vývozem, mají býti omezeny na částku odpovídající přibližným nákladům na poskytnuté služby a nemají býti nepřímou ochranou domácím výrobkům anebo zdaněním dovozu či vývozu k fiskálním účelům. Smluvní strany také uznávají, že je třeba snížiti počet a rozmanitost těchto poplatků a dávek, zatížení dovozu a vývozu složitými formalitami a že je třeba zmírniti a zjednodušiti požadavky týkajíce se listinných dokladů při dovozu a vývozu.
2.
Smluvní strany učiní co nejdříve opatření podle zásad a cílů odstavce 1 tohoto článku. Kromě toho na žádost kterékoli jiné smluvní strany přezkoumají s hlediska těchto zásad provádění kteréhokoli svého zákona nebo nařízení.
3.
Žádaná smluvní strana nebude ukládati přísné tresty pro menší porušení celních předpisů nebo celního řízení. Zvláště nebude ukládati trestů těžších než takových, které jsou nutné jako pouhá výstraha, jde-li o opomenutí neb omyl v dokladech předkládaných celním úřadům, který je snadno napravitelný a stal se zřejmě bez podvodného úmyslu nebo hrubé nedbalosti.
4.
Ustanovení tohoto článku se budou vztahovati na poplatky, dávky, formality a požadavky ukládané úřady v souvislosti s dovozem anebo vývozem včetně těch, které se týkají
(a)
konsulárních úkonů, jako jsou konsulární účty nebo osvědčení;
(b)
kvantitativních omezení;
(c)
povolovacího řízení;
(d)
devisové kontroly;
(e)
statistické služby;
(f)
dokladů, jež mají býti předloženy, listinného prokazování a vydávání osvědčení,
(g)
rozborů a prohlídek;
(h)
karantény, zdravotních opatření a desinfekce.
Článek IX.
Označení původu.
1.
Každá smluvní strana bude nakládati s výrobky území jiných smluvních stran ve věci povinného označování původu neméně příznivě než se stejnými výrobky kterékoli třetí země.
2.
Kdykoliv to bude administrativně proveditelné, smluvní strany mají dovoliti, aby požadovaná označení původu byla připojována v době dovozu.
3.
Zákony a nařízení smluvních stran, týkající se označování dovážených výrobků, mají býti takové, aby se jim mohlo vyhověti, aniž by se výrobky poškodily, nebo aniž by se podstatně snížila jejich hodnota nebo nepřiměřeně zvýšila jejich pořizovací cena.
4.
Zásadně nemají smluvní strany ukládati zvláštních dávek ani pokut proto, že před dovozem nebylo vyhověno požadavkům označení, pokud nebylo dodatečné označení nenáležitě odkládáno, nebo pokud nebylo připojeno označení způsobilé uvésti v omyl anebo pokud nebylo předepsané označení úmyslně opomenuto.
5.
Smluvní strany budou vzájemně spolupracovati, aby zabránily používání obchodních označení způsobem, který by uváděl v omyl co do skutečného původu výrobku na újmu okrskového nebo zeměpisného pojmenování výrobků území některé smluvní strany, chráněných jejím zákonodárstvím. Každá smluvní strana vezme plně a blahovolně v úvahu žádosti nebo stížnosti, které jí případně předloží kterákoli jiná smluvní strana a které se bude týkati provádění závazku stanoveného v předešlé větě ohledně pojmenování výrobků, jež jí byla jinou smluvní stranou oznámena.
Článek X.
Uveřejňování a provádění obchodních předpisů.
1.
Zákony, nařízení, soudní rozhodnutí a administrativní opatření všeobecného dosahu, uvedené v účinnost kteroukoli smluvní stranou ve věci zařazení nebo zjišťování hodnoty výrobků k celním účelům anebo ve věci celních sazeb, daní nebo jiných dávek nebo předpisů, omezení nebo zákazů, týkajících se dovozu nebo vývozu nebo převodu plateb za dovoz nebo vývoz, anebo ve věci prodeje, distribuce, dopravy, pojištění, uskladnění, prohlídek, vystavování, zpracování, míchání anebo jiného používání těchto výrobků, budou ihned uveřejňovány takovým způsobem, aby se vlády a obchodníci mohli s nimi obeznámiti. Dohody týkající se mezinárodní obchodní politiky, které jsou v platnosti mezi vládou nebo vládním orgánem kterékoli smluvní strany a vládou nebo vládním orgánem kterékoli jiné smluvní strany, budou rovněž uveřejňovány. Ustanovení tohoto odstavce nebudou vyžadovati, aby kterákoli smluvní strana poskytla důvěrnou informaci, která by ztěžovala provádění právních předpisů nebo která by se jinak příčila veřejnému zájmu, nebo která by byla na újmu oprávněným obchodním zájmům jednotlivých podniků, ať veřejných či soukromých.
2.
Žádné opatření všeobecného dosahu, učiněné kteroukoli smluvní stranou, které způsobí zvýšení celní sazby nebo jiné dávky z dovozu za platných a jednotně prováděných podmínek anebo kterým se dovoz či převod platů za dovoz zatěžuje novým nebo těžším požadavkem, omezením nebo zákazem, nebude uvedeno v účinnost dříve, než bylo úředně vyhlášeno.
3.
(a)
Každá smluvní strana bude prováděti jednotným, nestranným a přiměřeným způsobem všechny svoje zákony, nařízení, rozhodnutí a opatření, uvedené v odstavci 1 tohoto článku.
(b)
Každá smluvní strana bude udržovati anebo ustanoví co nejdříve soudní, rozhodčí anebo správní stolice nebo řízení za tím účelem, aby mimo jiné bezodkladně přezkoumávaly nebo opravovaly správní akty týkající se celních věcí. Takovéto stolice nebo řízení budou nezávislé na orgánech pověřených správním výkonem; jejich rozhodnutí budou těmito orgány provedena a budou směrodatná pro jejich správní činnost, pokud nebude podáno u příslušného vyššího soudu nebo stolice odvolání v odvolací lhůtě předepsané pro dovozce, s výhradou, že ústřední správa nadřízená onomu správnímu orgánu může učiniti opatření, aby dosáhla přezkoumání záležitosti v dalším řízení, je-li možno důvodně předpokládati, že rozhodnutí jest v rozporu se zásadami stanovenými zákonem nebo v rozporu se skutečnostmi.
(c)
Ustanovení pododstavce (b) tohoto odstavce nebudou vyžadovati, aby bylo odstraněno nebo nahrazeno řízení platné na území smluvní strany v den podpisu této Dohody, které skutečně zabezpečuje objektivní a nestranné přezkoumání správních aktů, i když takové řízení není úplně anebo formálně nezávislé na orgánech pověřených správním výkonem. Každá smluvní strana, užívající takového řízení, poskytne o něm SMLUVNÍM STRANÁM na požádání úplnou informaci, aby mohly zjistit, zda takové řízení odpovídá požadavkům stanoveným v tomto odstavci.
Článek XI.
Všeobecné odstranění kvantitativních omezení.
1.
Žádané zákazy neb omezení jiná než cla, daně neb jiné dávky, ať jsou prováděna kontingenty, dovozními nebo vývozními povoleními nebo jiným způsobem, nebudou zaváděny nebo udržovány žádnou smluvní stranou při dovozu jakéhokoli výrobku země kterékoli jiné smluvní strany nebo při vývozu nebo prodeji pro vývoz jakéhokoli výrobku určeného pro zemi kterékoli jiné smluvní strany.
2.
Ustanovení odstavce 1 tohoto článku se nebudou týkati:
(a)
vývozních zákazů neb omezení dočasně používaných proto, aby se zamezil nebo odstranil kritický nedostatek potravin nebo jiných výrobků důležitých pro vyvážející smluvní stranu;
(b)
dovozních nebo vývozních zákazů nebo omezení, nutných k tomu, aby byly uplatňovány standarty nebo úpravy pro třídění, hodnocení nebo pro prodej zboží v mezinárodním obchodě;
(c)
dovozních omezení, týkajících se jakéhokoli zemědělského nebo rybářského výrobku, dováženého v jakékoli formě, a nutných, aby byla provedena vládní opatření, jichž účelem jest:
(i)
omeziti množství stejného domácího výrobku, který smí býti prodáván nebo vyráběn, anebo není-li tu podstatné domácí výroby stejného výrobku, omeziti množství domácího výrobku, který dovezeným výrobkem může býti přímo nahrazen; nebo
(ii)
odstraniti přechodný přebytek stejného domácího výrobku, nebo, není-li podstatné domácí výroby stejného výrobku, takového domácího výrobku, který může býti dovezeným výrobkem přímo nahrazen, a to tím, že se tento přebytek dá k disposici některým skupinám domácích spotřebitelů zdarma nebo za cenu nižší, než jsou běžné tržní ceny; nebo
(iii)
omeziti k výrobě povolená množství jakéhokoli živočišného výrobku, jehož výroba zcela nebo z velké části je přímo závislá na dovozu zboží, jestliže domácí výroba tohoto zboží jest poměrně nepatrná.
Každá smluvní strana uplatňující omezení dovozu jakéhokoli výrobku podle pododstavce (c) tohoto odstavce veřejně oznámí úhrnné množství nebo úhrnnou hodnotou výrobku, které bude povoleno dovážeti během určitého budoucího časového období, a každou měnu v takovém množství nebo hodnotě. Kromě toho žádná omezení používaná podle pododstavce (i) shora nebudou takového rázu, aby snižovala úhrn dovozu v poměru k úhrnu domácí výroby v porovnání s poměrem, o kterém se může rozumět míti za to, že by mezi nimi byl, kdyby tu oněch omezení nebylo. Při určování tohoto poměru bude smluvní strana bráti v náležitou úvahu poměr, který tu byl během dřívějšího representativního údobí a dále jakékoli zvláštní činitele, kteří mohli anebo mohou míti vliv na obchod s dotyčným výrobkem.
3.
Název „dovozní omezení“ nebo „vývozní omezení“ v článcích XI, XII, XIII a XIV zahrnuje omezení prováděná činností státních podniků obchodních.
Článek XII.
Omezení k ochraně platební bilance.
1.
Nehledíc k ustanovením odstavce 1 článku XI, každá smluvní strana může za účelem ochrany své vnější finanční posice a platební bilance omeziti množství nebo hodnotu zboží povoleného k dovozu za podmínek stanovených v dalších odstavcích tohoto článku.
2.
(a)
Žádná smluvní strana nebude zaváděti, udržovati nebo zostřovati dovozní omezení podle tohoto článku, leč v rozsahu, jakého jest potřebí, aby
(i)
zabránila bezprostřední hrozbě vážného poklesu svých měnových reserv nebo jej zastavila, nebo
(ii)
dosáhla přiměřeného zvýšení svých měnových reserv, jde-li o smluvní stranu s velmi nízkými měnovými reservami.
V obou případech se vezme potřebný zřetel na všechny zvláštní činitele, kteří ovlivňují měnové reservy smluvní strany nebo její potřebu měnových reserv, jakož i na její potřebu vhodného použití zvláštních zahraničních úvěrů nebo jiných zdrojů, jsou-li jí takové úvěry nebo zdroje k disposici.
(b)
Smluvní strany, používající omezení podle pododstavce (a) tohoto odstavce budou je postupně uvolňovati tak, jak se podmínky budou zlepšovati, udržujíce je pouze v rozsahu, v němž podmínky, vytčené v onom pododstavci, ještě opravňují jejich používání. Budou je odstraňovati, jestliže jejich zavedení nebo udržování nebude již oprávněno podmínkami podle onoho pododstavce.
3.
(a) Smluvní strany uznávají, že v příštích několika letech se všechny budou v různém rozsahu setkávati s otázkami hospodářského přizpůsobení, vyplývajícími z války. Po tuto dobu budou SMLUVNÍ STRANY - když bude nutno, aby činily nějaké rozhodnutí podle tohoto článku nebo podle článku XIV - bráti plně v úvahu nesnáze poválečného přizpůsobování a potřebu, kterou některá smluvní strana může míti, aby používala dovozních omezení jako prostředku pro obnovení rovnováhy své platební bilance na zdravé a trvalé základně.
(b)
Smluvní strany uznávají, že jako důsledek domácí politiky, kterou některá smluvní strana směřuje k dosažení a udržení plné a produktivní zaměstnanosti a rozsáhlé a stále vzrůstající poptávky nebo k zajištění obnovy nebo rozvoje průmyslových a jiných hospodářských zdrojů a ke zvyšování úrovně produktivity, může u takové smluvní strany vzniknout velká poptávka po dovozech. Proto
(i)
bez ohledu na ustanovení odstavce 2 tohoto článku nebude od žádné smluvní strany požadováno, aby odstranila nebo změnila omezení z toho důvodu, že změna shora uvedené její politiky by učinila omezení, která uplatňuje podle tohoto článku, zbytečnými;
(ii)
každá smluvní strana, uplatňující dovozní omezení podle tohoto článku, může určiti zatížení omezováním dovozu různých výrobků nebo různých druhů výrobků tak, že bude dávati přednost dovozu těch výrobků, které ve světle takové politiky jsou důležitější.
(c)
Smluvní strany se zavazují, že při provádění své domácí politiky
(i)
vezmou patřičný ohled na potřebu obnovení rovnováhy své platební bilance na zdravé a trvalé základně a na žádoucnost zajištění hospodárného využití výrobních zdrojů;
(ii)
nebudou používati omezení, jež by nepřiměřeně bránila dovozu jakéhokoli druhu zboží v nepatrných obchodních množstvích, jehož vylučování by porušovalo pravidelná obchodní spojení, nebo omezení, která by znemožňovala dovoz obchodních vzorků nebo zabraňovala tomu, aby mohly býti plněny předpisy řízení týkajícího se patentů, ochranných známek, autorských práv a pod.; a že
(iii)
budou používati omezení podle tohoto článku tak, aby se vystříhaly zbytečného poškozování obchodních nebo hospodářských zájmů kterékoli jiné smluvní strany.
4.
(a) Každá smluvní strana, která nepoužívá omezení podle tohoto článku, ale uvažuje o potřebě tak učiniti, poradí se před zavedením takových omezení (nebo v případech, kde předchozí porada jest neproveditelná, ihned po jejím zavedení) se SMLUVNÍMI STRANAMI o povaze svých platebně-bilančních nesnází, o různých vhodných ochranných opatřeních, která by jí byla k disposici, a o možném účinku takových opatření na hospodářství jiných smluvních stran. Od žádné smluvní strany se nebude žádati během porad podle tohoto pododstavce, aby předem oznámila, pro které zvláštní opatření se konečně rozhodne a od kdy je hodlá uplatňovat.
(b)
SMLUVNÍ STRANY mohou kdykoli vyzvati kteroukoli smluvní stranu, jež uplatňuje dovozní omezení podle tohoto článku, aby s nimi zahájila takovéto porady, a pozvou každou smluvní stranu, jež taková omezení podstatně zostřuje, k poradě během 30 dnů. Smluvní strana takto pozvaná se zúčastní takových rozprav. SMLUVNÍ STRANY mohou pozvati kteroukoli jinou smluvní stranu, aby se zúčastnila těchto rozprav. Nejdéle do 1. ledna 1951 provedou SMLUVNÍ STRANY revisi všech omezení existujících v tento den a ještě používaných podle tohoto článku v době revise.
(c)
Každá smluvní strana se může poraditi se SMLUVNÍMI STRANAMI za tím účelem, aby obdržela předchozí schválení pro omezení, jež smluvní strana hodlá podle tohoto článku zavésti, udržovati nebo zostřiti, nebo pro omezení, jež hodlá udržovati, zostřiti nebo zavésti za určitých budoucích podmínek. Jako výsledek takových porad mohou SMLUVNÍ STRANY předem schváliti udržování, zostření nebo zavedení omezení dotyčnou smluvní stranou, pokud jde o všeobecný rozsah, stupeň a trvání těchto omezení. V mezích daných tímto schválením se bude míti za to, že požadavky pododstavce (a) tohoto odstavce jsou splněny, a opatření smluvní strany, jimiž bude uplatněno omezení, nebude možno napadati podle pododstavce (d) tohoto odstavce z toho důvodu, že takové opatření jest v rozporu s ustanoveními odstavce 2 tohoto článku.
(d)
Kterákoli smluvní strana, jež se domnívá, že jiná smluvní strana provádí omezení podle tohoto článku v rozporu s ustanoveními odstavce 2 nebo 3 tohoto článku nebo s ustanoveními článku XIII (s výhradou ustanovení článku XIV), může předložiti věc SMLUVNÍM STRANÁM k projednání; smluvní strana provádějící omezení se zúčastní tohoto projednávání. Shledají-li SMLUVNÍ STRANY při předběžném prozkoumání, že obchod smluvní strany, jež se dovolala tohoto řízení, jest nepříznivě dotčen, předloží své názory stranám za tím účelem, aby dosáhly vyřízení dotčené věci, které by bylo uspokojující pro zúčastněné strany i pro SMLUVNÍ STRANY. Nebude-li takového vyřízení dosaženo a rozhodnou-li SMLUVNÍ STRANY, že omezení jsou prováděna v rozporu s ustanoveními 2 a 3 tohoto článku nebo článku XIII (s výhradou ustanovení článku XIV), doporučí, aby byla odstraněna nebo změněna. Nebudou-li omezení odstraněna nebo změněna v souhlase s doporučením SMLUVNÍCH STRAN do 60 dnů, mohou SMLUVNÍ STRANY propustiti kteroukoli smluvní stranu z určitých závazků plynoucích z této Dohody, jež tato strana má vůči smluvní straně provádějící ona omezení.
(e)
Uznává se, že předčasné prozrazení úmyslu zavésti, odstraniti nebo změniti podle tohoto článku jakékoli omezení by mohlo podněcovati spekulaci v mezinárodním obchodě a v pohybech kapitálu, jež by chtěla mařiti účel tohoto článku. Proto se SMLUVNÍ STRANY postarají o zachování největší tajnosti při uspořádání jakékoli porady.
5.
Nabude-li používání dovozních omezení podle tohoto článku trvalé povahy a velkého rozsahu a bude tak vyjadřovati stav všeobecné nerovnováhy, jež brzdí mezinárodní obchod, dají SMLUVNÍ STRANY podnět k rozpravám, jichž účelem bude uvážiti, zda by nemohla býti buď oněmi smluvními stranami, jichž platební bilance jsou pod tlakem, nebo oněmi smluvními stranami, jichž platební bilance mají mimořádně příznivou tendenci, či konečně jakoukoli příslušnou mezivládní organisací učiněna jiná opatření, jimiž by se odstranily základní příčiny oné nerovnováhy. Na pozvání SMLUVNÍCH STRAN se smluvní strany takových rozprav zúčastní.
Článek XIII.
Nediskriminační provádění kvantitativních omezení.
1.
Žádný zákaz nebo omezení dovozu jakéhokoli výrobku území kterékoli jiné smluvní strany nebo vývozu jakéhokoli výrobku určeného pro území kterékoli jiné smluvní strany nebude uplatňován žádnou smluvní stranou, leč by byl podobně zakazován neb omezován dovoz stejného výrobku ze všech třetích států nebo vývoz stejného výrobku do všech třetích států.
2.
Při používání dovozních omezení na jakýkoli výrobek budou smluvní strany usilovati o takové rozdělení obchodu v tomto výrobku, které se pokud možno co nejvíce přiblíží podílům, jichž by různé smluvní strany mohly dosíci, kdyby tu takových omezení nebylo, a za tím účelem budou zachovávati tato ustanovení:
(a)
Kde to jest proveditelné, budou stanoveny kontingenty, představující celkové množství povolených dovozů (ať již rozdělené na dodávající státy či nikoli), a jejich množství bude vyhlášeno v souhlase s odstavcem 3 (b) tohoto článku;
(b)
v případech, kde celkové kontingenty nejsou uskutečnitelny, mohou býti omezení prováděna ve formě dovozních povolení nebo osvědčení bez celkového kontingentu;
(c)
smluvní strany nebudou, leč pro účely správy kontingentů rozdělených podle odstavce (d) tohoto odstavce, žádati, aby dovozních povolení nebo osvědčení bylo použito pro dovoz dotčeného výrobku z určitého státu nebo zdroje;
(d)
v případech, kde kontingent jest předem rozdělován mezi dodávající státy, může se smluvní strana, provádějící omezení, dohodnouti stran přiřčení podílů na tomto kontingentu se všemi ostatními smluvními stranami, jež mají podstatný zájem na dodávkách dotčeného výrobku. V případech, kde tohoto způsobu nelze dobře použíti, dotyčná smluvní strana přidělí smluvním stranám, jež mají podstatný zájem na dodávání toho kterého výrobku, podíly na celkovém množství nebo hodnotě dováženého výrobku, které budou úměrné dodávkám uskutečněným těmito smluvními stranami během dřívějšího representativního období, při čemž se patřičně vezmou v úvahu kteříkoli specielní činitelé, kteří mohli nebo mohou míti vliv na obchod tímto výrobkem. Nebudou ukládány podmínky nebo formality, které by bránily kterékoli smluvní straně plně vyčerpati podíl, přidělený jí na celkovém množství nebo hodnotě, s výhradou, že dovoz má býti proveden v předepsaném časovém údobí, na něž se kontingent vztahuje.
3.
(a) V případech, kde v souvislosti s omezením dovozu se vydávají dovozní povolení, poskytne smluvní strana, provádějící omezení, na žádost kterékoli smluvní strany, jež má zájem na obchodu v dotčeném výrobku, všechny podstatné informace o tom, jak se omezení provádějí, o dovozních povoleních vydaných během nedávného údobí a o rozdělení takových povolení mezi dodávající státy, s výhradou, že tu není závazek podávati informace o jménech dovážejících nebo dodávajících podniků.
(b)
V případě dovozních omezení, zahrnujících stanovení kontingentů, smluvní strana provádějící omezení veřejně vyhlásí celkové množství nebo hodnotu výrobku nebo výrobků, jež bude povoleno dovézti během určitého budoucího období, a jakoukoli změnu v takovém množství nebo hodnotě. Jakékoli dodávky dotčeného výrobku, které byly na cestě v době, kdy tato veřejná vyhláška byla uveřejněna, nebudou vyloučeny z projednání v dovozu s výhradou, že tam, kde to bude proveditelné, budou moci býti započteny do množství, jež bude povoleno dovézti v nejbližším časovém období nebo obdobích, a dále s výhradou, že jestliže některá smluvní strana obvykle vyjímá z takovýchto omezení výrobky projednané do volného oběhu nebo projednané ze skladiště do volného oběhu během třiceti dnů od uveřejnění takové vyhlášky, bude taková prakse považována za úplné vyhovění tomu pododstavci.
(c)
U kontingentů rozdělených mezi dodávající státy bude smluvní strana, jež provádí omezení, bezodkladně oznamovati všem ostatním smluvním stranám, jež mají zájem na dodávání dotčeného výrobku, jaké podíly na kontingentu podle množství nebo hodnoty byly na jednotlivé dodavatelské státy rozvrženy pro běžné období, a uvede to ve známost veřejnou vyhláškou.
4.
Pokud jde o omezení prováděná podle odstavce 2 (d) tohoto článku nebo odstavce 2 (c) článku XI, bude výběr representativního období pro jakýkoli výrobek a posouzení jakýchkoli zvláštních činitelů ovlivňujících obchod v tomto výrobku z počátku učiněn smluvní stranou, jež provádí ona omezení; nicméně se tato smluvní strana na žádost kterékoli jiné smluvní strany, jež má podstatný zájem na dodávkách tohoto výrobku, nebo na žádost SMLUVNÍCH STRAN ihned poradí s jinou smluvní stranou nebo se SMLUVNÍMI STRANAMI o potřebě jinak upraviti podíl nebo zvolené representativní období nebo znovu posouditi zvláštní činitelé, kteří tu mají vliv, nebo o potřebě odstraniti podmínky, formality nebo jiná ustanovení, zavedené jednostranně při přidělení přiměřeného kontingentu nebo o jeho neomezovaném využívání.
5.
Ustanovení tohoto článku se budou vztahovati též na jakékoli celní kontingenty, zavedené nebo udržované kteroukoli smluvní stranou, a pokud to jest možné, budou zásady tohoto článku rozšířeny též na vývozní omezení a na jakékoli vnitřní předpisy, o nichž jednají odstavce 3 a 4 článku III.
Článek XIV.
Výjimky z pravidla nediskriminace.
1.
(a) Smluvní strany uznávají, že převládá-li v mezinárodním obchodu a v mezinárodních platech podstatná a všeobecně rozšířená nerovnováha, může smluvní strana používající omezení podle článku XII, je-li jí dovolené odchýliti se od ustanovení článku XIII, býti s to zvětšiti svůj dovoz z určitých zdrojů, aniž při tom nepřiměřeně zmenší své měnové reservy. Smluvní strany také uznávají potřebu přesného vymezení takových odchylek, aby nemařily dosažení multilaterálního mezinárodního obchodu.
(b)
Proto, převládá-li v mezinárodním obchodu a v mezinárodních platech podstatná a všeobecně rozšířená nerovnováha, smluvní strana provádějící dovozní omezení podle článku XII může je uvolňovati způsobem, který se odchyluje od ustanovení článku XIII v rozsahu nutném k tomu, aby obdržela zvýšený dovoz nad maximální množství dovozu, jaké by mohla uskutečniti v rámci předpisů odstavce 2 článku XII, kdyby její omezení byla úplně v souhlasu s článkem XIII, pod podmínkou, že
(i)
hladina dodacích cen výrobků takto dovážených nebude podstatně převyšovati platné ceny srovnatelných výrobků, které jsou pravidelně k dispozici od ostatních smluvních stran a že jakýkoli rozdíl mezi cenovými hladinami výrobků takto dovážených bude v přiměřené lhůtě postupně snížen;
(ii)
smluvní strana uchylující se k těmto opatřením nečiní tak jako součást jakékoli dohody, kterou se podstatně snižuje zásoba zlata nebo směnitelných měn, jež smluvní strana běžně získává, ať již přímo nebo nepřímo, za svůj vývoz určený pro jiné smluvní strany, které nejsou stranami takové dohody, a to pod úroveň, o které lze rozumně předpokládati, že by jí jinak byla dosáhla;
(iii)
takové opatření nepůsobí zbytečnou škodu obchodním nebo hospodářským zájmům kterékoli jiné smluvní strany.
(c)
Smluvní strana, jež činí opatření podle tohoto odstavce, bude zachovávati zásady pododstavce (b) tohoto odstavce. Smluvní strana se zdrží transakcí, které se ukáží jako odporující tomuto pododstavci, ale nebude se vyžadovati, aby se smluvní strana přesvědčila v případech, kde to není proveditelné, že požadavky tohoto pododstavce jsou splněny u každé individuelní transakce.
(d)
Smluvní strany se zavazují, že při sdělávání a provádění jakýchkoli plánů pro zvýšený dovoz podle tohoto odstavce budou bráti náležitý zřetel na potřebu umožniti ukončení jakýchkoli devisových dohod, které se odchylují od závazků částí 2,3 a 4 článku VIII článků dohody o Mezinárodním měnovém fondu, a na potřebu obnoviti rovnováhu svých platebních bilancí na zdravém a trvalém podkladě.
2.
Kterákoli smluvní strana, jež činí opatření podle odstavce 1 tohoto článku, bude o nich pravidelně informovati SMLUVNÍ STRANY a bude jim poskytovati dosažitelné podstatné informace, které budou požadovati.
3.
(a)
Nejpozději 1. března 1952 (t. j. za pět let od dne, kdy Mezinárodní měnový fond zahájil činnost) a pak každý další rok každá smluvní strana udržující nebo navrhující opatření podle odstavce 1 tohoto článku si vyžádá souhlas SMLUVNÍCH STRAN, které pak rozhodnou, zda poměry smluvní strany opravňují, aby byla udržována nebo zavedena opatření podle odstavce 1 tohoto článku. Po 1. březnu 1952 žádná smluvní strana nebude udržovati nebo zaváděti taková opatření bez rozhodnutí SMLUVNÍCH STRAN o tom, že poměry smluvní strany opodstatňují v daném případě udržování nebo zavedení takového opatření a další udržování nebo zavedení takového opatření smluvní stranou bude podrobeno jakýmkoli omezením, která by SMLUVNÍ STRANY předepsaly, aby bylo zajištěno zachovávání ustanovení odstavce 1 tohoto článku, s výhradou, že SMLUVNÍ STRANY nebudou vyžadovati předchozí souhlas pro individuelní transakce.
(b)
Jestliže SMLUVNÍ STRANY kdykoli shledají, že některá smluvní strana provádí dovozní omezení diskriminujícím způsobem, nesrovnávajícím se s výjimkami podle odstavce 1 tohoto článku, smluvní strana do šedesáti dnů odstraní diskriminaci nebo ji pozmění podle bližších pokynů SMLUVNÍCH STRAN; avšak žádné opatření podle odstavce 1 tohoto článku v rozsahu, v jakém bylo schváleno SMLUVNÍMI STRANAMI podle pododstavce (a) tohoto odstavce nebo v rozsahu, v jakém bylo schváleno SMLUVNÍMI STRANAMI na žádost smluvní strany v řízení obdobném řízení podle odstavce 4 (c) článku XII, nebude naříkatelné podle tohoto pododstavce nebo podle odstavce 4 (d) článku XII z toho důvodu, že jest v rozporu s ustanoveními článku XIII.
(c)
Nejpozději 1. března 1950 a pak v každém dalším roce tak dlouho, dokud některé smluvní strany budou činiti opatření podle odstavce 1 tohoto článku, vydají SMLUVNÍ STRANY zprávu o opatřeních činěných smluvními stranami podle tohoto odstavce. Dne 1. března 1952 nebo kolem tohoto data a pak v každém dalším roce, dokud některé smluvní strany budou činiti opatření podle odstavce 1 tohoto článku, jakož i v pozdějších termínech, jež SMLUVNÍ STRANY mohou určiti, budou SMLUVNÍ STRANY zkoumati otázku, zda ještě existuje taková podstatná a všeobecně rozšířená nerovnováha v mezinárodním obchodu a v mezinárodních platech, jež by opravňovala smluvní strany, aby se dovolávaly odstavce 1 tohoto článku. Vyjde-li najevo před 1. březnem 1952, že nastalo podstatné a všeobecné zlepšení v mezinárodním obchodu a v mezinárodních platech, mohou SMLUVNÍ STRANY prozkoumati současnou situaci. Jestliže v důsledku takového prozkoumání SMLUVNÍ STRANY rozhodnou, že taková nerovnováha již neexistuje, ustanovení odstavce 1 tohoto článku budou suspendována a všechna opatření, dovolená podle tohoto odstavce, se skončí za šest měsíců po onom rozhodnutí.
4.
Ustanovení článku XIII nevylučují omezení uvalená v souhlase s ustanoveními článku XII, která buď
(a)
jsou prováděna skupinou území, majících společnou kvotu v Mezinárodním měnovém fondu, na dovoz z jiných zemí, ale ne mezi sebou, s podmínkou, že tato omezení jsou ve všech ostatních směrech v souhlase s ustanoveními článku XIII, nebo
(b)
pomáhají do 31. prosince 1951 opatřeními, neznamenajícími podstatnou odchylku od ustanovení článku XIII, jinému státu, jehož hospodářství bylo rozrušeno válkou.
5.
Ustanovení této dohody nevylučují
(a)
omezení, jež mají stejný účinek jako devisová omezení povolená podle části 3 (b) článku VII článků dohody o Mezinárodním měnovém fondu, nebo
(b)
omezení, zavedená podle preferenčních úprav uvedených v příloze A této Dohody, za podmínek tam vytčených.
6.
(a)
Do 1. ledna 1949 nevstoupí v účinnost ustanovení článku XIII, pokud jde o dovozní omezení, prováděná kteroukoli smluvní stranou podle článku XII k zabezpečení její zahraniční finanční situace a platební bilance, ani ustanovení odstavce 1 článku XI a článku XIII, pokud jde o vývozní omezení prováděná kteroukoli smluvní stranou z téhož důvodu, s výhradou, že se souhlasem SMLUVNÍCH STRAN může býti tato lhůta prodloužena o taková další údobí, jaká tyto STRANY stanoví pro kteroukoli smluvní stranu, jejíž zásoba směnitelných měn nedostačuje k tomu, aby mohla splniti výše uvedená ustanovení.
(b)
Jestliže se nějaké opatření, učiněné smluvní stranou za okolností, o kterých se zmiňuje pododstavec (a) tohoto odstavce, dotýká obchodu některé jiné smluvní strany do té míry, že tato strana považuje za nezbytné domáhati se, aby bylo použito ustanovení článku XII, musí smluvní strana, která učinila ono opatření, jakmile dotčená smluvní strana o to požádá, zahájiti s ní bezodkladně poradu za účelem takové úpravy, aby se dotčená smluvní strana nemusela domáhati použití zmíněných ustanovení, a budou-li uplatněny zvláštní okolnosti, jež by to odůvodňovaly, musí smluvní strana suspendovati ono opatření po dobu patnácti dnů.
Článek XV.
Devisové úpravy.
1.
SMLUVNÍ STRANY budou se snažit o spolupráci s Mezinárodním měnovým fondem, aby SMLUVNÍ STRANY a Fond pěstovaly koordinovanou politiku v otázkách devisových, patřících do pravomoci Fondu, i v otázkách kvalitativních omezení a jiných obchodních opatření, patřících do pravomoci SMLUVNÍCH STRAN.
2.
Ve všech případech, v nichž SMLUVNÍ STRANY mají zkoumati nebo rozhodovati otázky týkající se měnových reserv, platebních bilancí nebo platebních dohod, vstoupí v užší poradu s Mezinárodním měnovým fondem. Při takové poradě přijmou SMLUVNÍ STRANY veškeré nálezy týkající se statistických a jiných skutečností, předložené Fondem, jež mají vztah ke kursům cizích měn, měnovým reservám a platebním bilancím, a přijmou též rozhodnutí Fondu o tom, zda opatření smluvních stran v devisových věcech jest v souhlase s články dohody o Mezinárodním měnovém fondu anebo s ustanovením zvláštní měnové dohody mezi smluvní stanou a SMLUVNÍMI STRANAMI. Při konečném rozhodování v případech, kde přicházejí v úvahu kriteria podle odstavce 2 (a) článku XII, přijmou SMLUVNÍ STRANY rozhodnutí Fondu o tom, zda měnové reservy smluvní stany vážně poklesly, zda mají nízkou úroveň nebo zda se zvýšily o přiměřený stupeň, jakož i o finančních stránkách všech jiných otázek, na než se budou porady v takových případech vztahovati.
3.
SMLUVNÍ STRANY budou usilovati o dohodu s Mezinárodním měnovým fondem stran řízení při poradách podle odstavce 2 tohoto článku.
4.
Smluvní strany se zdrží všech devisových opatření, jež by byla v rozporu s duchem této Dohody, i všech obchodních opatření, jež by byla v rozporu s duchem článku dohody o Mezinárodním měnovém fondu.
5.
Dojdou-li SMLUVNÍ STRANY kdykoli k názoru, že některá smluvní strana provádí devisová omezení platů a převodů souvisících s dovozem způsobem, jež odporuje výjimkám stanoveným pro kvantitativní omezení v této Dohodě, podají o tom zprávu Fondu.
6.
Kterákoli smluvní strana, která není členem Fondu, stane se v době, určené SMLUVNÍMI STRANAMI po poradě s Fondem, členem Fondu, anebo nestane-li se tak, uzavře se SMLUVNÍMI STRANAMI zvláštní měnovou dohodu. Smluvní strana, která přestane býti členem Fondu, uzavře ihned zvláštní měnovou dohodu se SMLUVNÍMI STRANAMI. Každá zvláštní měnová dohoda, uzavřená smluvní stranou podle tohoto odstavce, stane se pak součástí jejích závazků podle této Dohody.
7.
(a) Zvláštní měnová dohoda mezi smluvní stranou a SMLUVNÍMI STRANAMI podle odstavce 6 tohoto článku musí obsahovati ustanovení, jež budou SMLUVNÍ STRANY považovati za nutná k tomu konci, aby devisová opatření oné smluvní strany nebyla v rozporu s duchem této Dohody.
(b)
Podmínky takové dohody nebudou smluvní straně ukládati v devisových věcech závazků, které by v celku byly více omezující, než jsou závazky, uložené v článcích dohody o Mezinárodním měnovém fondu členům Fondu.
8.
Smluvní strana, která není členem Fondu, poskytne ve všeobecném rámci ustanovení části 5 článku VIII dohody o Mezinárodním měnovém fondu takové informace, jež smluvní strany mohou požadovati, aby mohly vykonávati své funkce podle této Dohody.
9.
S výhradou ustanovení odstavce 4 tohoto článku nic v této Dohodě nebude vylučovati, aby
(a)
smluvní strana prováděla devisovou kontrolu nebo devisová omezení v souhlase s články dohody o Mezinárodním měnovém fondu nebo s ustanoveními zvláštní měnové dohody mezi touto smluvní stranou a SMLUVNÍMI STRANAMI, nebo
(b)
prováděla omezení nebo kontrolu dovozu nebo vývozu, jichž jediným účinkem - vedle účinků dovolených podle článků XI, XII, XIII a XIV - jest, aby taková devisová kontrola nebo devisová omezení byly účinné.
Článek XVI.
Podpory.
Jestliže některá smluvní strana zavede nebo zachová v platnosti jakoukoli podporu včetně jakéhokoli způsobu zabezpečování důchodu nebo cenové podpory, jež způsobuje přímo nebo nepřímo zvýšení vývozu jakéhokoli výrobku z jejího území nebo snížení dovozu jakéhokoli výrobku do jejího území, oznámí písemně SMLUVNÍM STRANÁM rozsah a povahu podpory, odhad účinku podpory na množství dotčeného výrobku nebo výrobků, dovážených do území smluvní strany nebo z něho vyvážených, a okolnosti, které činí podporu nutnou. V každém případě, v němž se rozhodne, že jakoukoli takovou podporou vzniká nebo hrozí vzniknouti vážná újma zájmům kterékoli jiné smluvní strany, smluvní strana poskytující podporu projedná, bude-li o to požádána, s dotčenou smluvní stranou nebo s dotčenými smluvními stranami nebo se SMLUVNÍMI STRANAMI možnost omezení podpory.
Článek XVII.
Nediskriminační nakládání se strany státních obchodních podniků.
1.
(a) Každá smluvní strana, jež zřídí nebo udržuje státní podnik kdekoliv umístěný, nebo jež udělí kterémukoli podniku formálně nebo ve skutečnosti výlučné nebo zvláštní výsady, se zavazuje, že takový podnik bude při svých nákupech a prodejích, zahrnujících dovoz nebo vývoz, postupovati v souladu se všeobecnými zásadami o nediskriminačním nakládání, stanovenými v této Dohodě pro vládní opatření, jež se vztahují na dovoz nebo vývoz soukromými obchodníky.
(b)
Ustanovením pododstavce (a) tohoto odstavce jest rozuměti tak, že se požaduje, aby takové podniky - majíce patřičný zřetel k ostatním ustanovením této Dohody - prováděly jakékoli takové nákupy nebo prodeje pouze podle obchodních úvah, jako jest ohled na cenu, jakost, množství, jež je k disposici, prodejnost, dopravu a jiné podmínky nákupu nebo prodeje, a aby poskytovaly podnikům jiných smluvních stran přiměřenou příležitost v souhlase s běžnou obchodní praksí tak, aby mohly soutěžit v účasti na takových nákupech a prodejích.
(c)
Žádaná smluvní strana nebude zabraňovati žádnému podniku (ať již jde o podnik popsaný v pododstavci (a) tohoto odstavce či nikoli), který jest pod její pravomocí, aby jednal v souhlase se zásadami (a) a (b) tohoto odstavce.
2.
Ustanovení odstavce 1 tohoto článku se nebudou vztahovati na dovoz výrobků, určených pro bezprostřední nebo konečnou vládní spotřebu a nikoli k dalšímu prodeji či k výrobě zboží na prodej. Pokud jde o takový dovoz, poskytne každá smluvní strana obchodu ostatních smluvních stran slušné a spravedlivé zacházení.
Článek XVIII.
Úpravy v souvislosti s hospodářským rozvojem.
1.
Smluvní strany uznávají, že může býti žádána zvláštní vládní pomoc k podpoře zřizování, rozvoje neb obnovy některých odvětví průmyslu nebo zemědělství a že za přiměřených okolností poskytnutí takové pomoci ve formě ochranných opatření jest oprávněno. Současně uznávají, že nemoudré používání takových opatření by ukládalo nepřiměřená břemena jejich vlastnímu hospodaření a neoprávněná omezení mezinárodnímu obchodu a mohlo by zbytečně zvětšovati nesnáze hospodářského přizpůsobování hospodářství jiných zemí.
2.
(a) Jestliže smluvní strana v zájmu svého programu hospodářského rozvoje neb obnovy se domnívá, že je žádoucno, aby učinila jakékoli nediskriminační opatření, které by odpovídalo jakémukoli závazku, který na sebe vzala podle článku II nebo jakémukoli jinému ustanovení této Dohody, taková žádající smluvní strana oznámí to SMLUVNÍM STRANÁM a předloží jim písemné prohlášení o úvahách odůvodňujících přijetí navrženého opatření.
(b)
SMLUVNÍ STRANY rozešlou taková prohlášení okamžitě všem ostatním smluvním stranám a každá smluvní strana, jež se domnívá, že by její obchod navrženým opatřením byl podstatně dotčen, předloží SMLUVNÍM STRANÁM své stanovisko v takové lhůtě, jakou předepíší.
(c)
SMLUVNÍ STRANY okamžitě prozkoumají navržené opatření, zda s ním souhlasí, ať se změnou či beze změny, a přihlédnou při svém zkoumání k ustanovením této Dohody, k úvahám předloženým žádající smluvní stranou a k jejímu stavu hospodářského rozvoje neb obnovy, k názorům smluvních stran, které mohou býti podstatně dotčeny, a k účinku, jaký navržené opatření - ať již se změnou či beze změny - bude asi míti na mezinárodní obchod.
3.
(a) Jestliže v důsledku svého zkoumání podle odstavce 2 (c) tohoto článku SMLUVNÍ STRANY zásadně souhlasí s jakýmkoli navrženým opatřením - ať již se změnou či beze změny - , které by bylo v rozporu s jakýmkoli závazkem, který žádající smluvní strana na sebe vzala podle článku II anebo které by směřovalo k zrušení nebo maření prospěchu plynoucího kterékoli smluvní straně nebo stranám v důsledku takového závazku, SMLUVNÍ STRANY budou podporovati a pomáhati při jednáních mezi žádající smluvní stranou a jinou smluvní stranou anebo stranami, jež by byly podstatně dotčeny, aby bylo dosaženo podstatné dohody. SMLUVNÍ STRANY pořídí časový rozvrh pro taková jednání a oznámí jej dotčeným smluvním stranám.
(b)
Smluvní strany zahájí jednání podle pododstavce (a) tohoto odstavce v takové lhůtě, jakou SMLUVNÍ STRANY předepíší, a pak - leč by SMLUVNÍ STRANY rozhodly jinak - budou bez přerušení jednati, aby dosáhly podstatné dohody podle časového rozvrhu stanoveného SMLUVNÍMI STRANAMI.
(c)
Když byla dosažena podstatná dohoda, SMLUVNÍ STRANY mohou propustiti žádající smluvní stranu ze závazku zmíněného v pododstavci (a) tohoto odstavce nebo z kteréhokoli jiného platného závazku podle této Dohody s podmínkou takových omezení, která během jednání byla dohodnuta mezi dotčenými smluvními stranami.
4.
(a) Jestliže v důsledku svého zkoumání podle odstavce 2 (c) tohoto článku SMLUVNÍ STRANY souhlasí s jakýmkoli navrženým opatřením - se změnou či beze změny - avšak s jiným, než je opatření zmíněné v odstavci 3 (a) tohoto článku, a které by bylo v rozporu s jakýmkoliv ustanovením této Dohody, SMLUVNÍ STRANY mohou propustiti žádající smluvní stranu z jakéhokoli závazku plynoucího z takového ustanovení, pod podmínkou takových omezení, která mohou uložiti.
(b)
Jestliže se zřetelem na ustanovení odstavce 2 (c) tohoto článku při takovém zkoumání zjistí, že takové opatření nebude patrně více omezovati mezinárodní obchod než jakékoli jiné proveditelné a přiměřené opatření dovolené touto Dohodou, které by mohlo býti provedeno bez nepřiměřených obtíží, a zjistí-li se, že toto opatření je nejvhodnější pro sledovaný účel se zřetelem k hospodářské struktuře dotčeného průmyslu nebo zemědělského odvětví a k běžné hospodářské situaci žádající smluvní strany, SMLUVNÍ STRANY vysloví souhlas s takovým opatřením a povolí takové propuštění ze závazku, kterého může býti třeba, aby takové opatření bylo účinné.
(c)
Jestliže za předpokladu souhlasu SMLUVNÍCH STRAN se zavedením opatření, o kterém bylo podáno oznámení podle odstavce 2 tohoto článku a jež nebude opatřením zmíněným v odstavci 3 (a) tohoto článku, by nastal nebo hrozil vzestup dovozu dotčeného výrobku nebo výrobků včetně výrobků, které dotčený výrobek nebo výrobky mohou přímo nahraditi, a je-li tento vzestup tak podstatný, že by ohrozil plány žádající smluvní strany na zřízení, rozvoj nebo obnovu dotčeného průmyslu nebo průmyslu nebo zemědělských odvětví, a nemohou-li býti nalezena žádná jiná preventivní opatření, jsoucí v souladu s touto Dohodou, která by patrně mohla býti účinná, může žádající strana po oznámení a když je to proveditelné, po poradě se SMLUVNÍMI STRANAMI provésti taková jiná opatření, jichž situace vyžaduje, dokud SMLUVNÍ STRANY nerozhodnou, s tím, že taková opatření nesníží dovoz pod úroveň v posledním representativním období předcházejícím datu, kdy bylo učiněno původní oznámení smluvní strany podle odstavce 2 tohoto článku.
5.
(a) V případě opatření zmíněných v odstavci 3 tohoto článku SMLUVNÍ STRANY při nejbližší příležitosti, ale zpravidla do patnácti dnů ode dne, kdy došlo prohlášení zmíněné v odstavci 2 (a) tohoto článku, oznámí žádající straně datum, kdy ji uvědomí o tom, zda zásadně souhlasí nebo nesouhlasí s navrženým opatřením, se změnou či beze změny.
(b)
V případě opatření zmíněných v odstavci 4 tohoto článku SMLUVNÍ STRANY, tak jak na to pamatuje odstavec 5 (a), uvědomí žádající smluvní stranu o datu, kdy jí oznámí, zda ji propouštějí nebo nepropouštějí z takového závazku nebo závazků, které mohou platiti, s tím, že - jestliže žádající strana neobdržela konečnou odpověď v den určený SMLUVNÍMI STRANAMI - může po oznámení SMLUVNÍM STRANÁM zavésti navržené opatření po uplynutí dalších třiceti dnů od tohoto data.
6.
Každá smluvní strana může udržovati v platnosti jakékoli nediskriminační opatření, účinné 1. září 1947, jež bylo zavedeno pro zřízení, rozvoj anebo obnovu jednotlivých průmyslových nebo zemědělských odvětví a které není jinak dovoleno touto Dohodou, s podmínkou, že každá taková smluvní strana zpraví ostatní smluvní strany, nejpozději 10. října 1947, o každém výrobku, v jehož prospěch má býti zachováno existující opatření, a o povaze a účelu takového opatření. Každá smluvní strana udržující takové opatření oznámí do šedesáti dnů poté, kdy se stala smluvní stranou, SMLUVNÍM STRANÁM dotčené opatření, důvody pro jeho podržení a dobu, po kterou je chce udržeti. V nejkratší době, ale nejpozději dvanáct měsíců ode dne, kdy se taková smluvní strana stala smluvní stranou, prozkoumají SMLUVNÍ STRANY dotčené opatření a rozhodnou o něm tak, jako kdyby bylo předloženo SMLUVNÍM STRANÁM k souhlasu podle ustanovení předcházejících odstavců tohoto článku. Při rozhodování podle tohoto odstavce o určení data, ke kterému má býti pozměněno nebo zrušeno některé opatření, budou SMLUVNÍ STRANY bráti zřetel na případnou potřebu smluvní strany ohledně přiměřené lhůty, ve které by změnu nebo zrušení opatření mohla provésti.
7.
Ustanovení odstavce 6 tohoto článku se nebudou - pokud jde o kteroukoli smluvní stanu - vztahovati na žádný výrobek popsaný v příslušné listině připojené k této Dohodě.
Článek XIX.
Nouzová opatření při dovozu některých výrobků.
1.
(a) Jestliže v důsledku nepředvídatelného vývoje a účinku závazků, jež smluvní strana převzala podle této Dohody, včetně celních ústupků, některý výrobek se dováží na území oné smluvní strany v tak zvýšeném množství a za takových podmínek, že to působí nebo hrozí způsobit vážnou újmu domácím výrobcům na onom území, kteří vyrábějí stejné nebo přímo soutěžící výrobky, bude míti smluvní strana právo, pokud jde o takový výrobek, aby v rozsahu a po dobu potřebnou k zabránění nebo nápravě takové újmy suspendovala závazek zcela nebo zčásti nebo odvolala nebo pozměnila ústupek.
(b)
Poskytla-li některá smluvní strana ústupek na výrobek požívající preference a je-li výrobek, jehož se ústupek týká, dovážen do území této smluvní strany za okolností uvedených v pododstavci (a) tohoto odstavce tak, že tento dovoz působí nebo hrozí způsobiti vážnou újmu výrobcům stejných nebo přímo soutěžících výrobků, kteří jsou usazeni na území smluvní strany, která požívá nebo požívala zmíněné preference, může se tato strana obrátiti v této věci na dovážející smluvní stranu a ta bude oprávněna zcela nebo z části suspendovati příslušný závazek nebo odvolati resp. pozměniti ústupek v rozsahu a po dobu potřebnou k tomu, aby se zabránilo takové újmě neb aby se tato újma napravila.
2.
Než některá smluvní strana učiní opatření podle odstavce 1 tohoto článku, oznámí to písemně SMLUVNÍM STRANÁM co možno nejdříve. Poskytne těmto, jakož i ostatním smluvním stranám, které mají podstatný zájem jako vývozci dotčeného výrobku, příležitost, aby se s ní poradily o navrženém opatření. Je-li takové oznámení učiněno o ústupku týkajícím se preference, má obsahovati jméno smluvní strany, která požádala o opatření. Za kritických okolností, kde by prodlení způsobilo škodu, kterou by bylo těžko napraviti, opatření podle odstavce 1 tohoto článku může býti učiněno prozatímně bez předchozí porady, pod podmínkou, že porada bude provedena bezprostředně po provedení takového opatření.
3.
(a) Nedohodnou-li se zúčastněné smluvní strany o těchto opatřeních, nebude smluvní straně, která je hodlá učiniti nebo v jich provádění pokračovati, nic na překážku, aby provedla svůj úmysl. V tomto případě mohou smluvní strany, jež jsou opatřením postiženy, do devadesáti dnů poté, co opatření byla učiněna a třicet dní potom, co byly vyrozuměly SMLUVNÍ STRANY, suspendovati provádění závazků nebo ústupků z této Dohody plynoucích a v podstatě stejně cenných, proti jejichž suspensi SMLUVNÍ STRANY nemají námitek a jež se týkají obchodu smluvní strany, která opatření učinila, nebo v případě, o němž mluví odstavec 1 (b) tohoto článku, týkajících se obchodu smluvní strany, která požádala, aby opatření byla učiněna.
(b)
Nehledíc k ustanovením pododstavce (a) tohoto odstavce, když opatření jest učiněno podle odstavce 2 tohoto článku bez předchozí porady a působí nebo hrozí způsobiti na území smluvní strany domácím výrobcům dotčeným tímto opatřením vážnou újmu, ona smluvní strana bude mít právo, když prodlení by mohlo způsobiti škodu těžce napravitelnou, suspendovati po učiněném opatření a po dobu porady takové závazky nebo slevy v rozsahu potřebném k zabránění újmě nebo k její nápravě.
Článek XX.
Všeobecné výjimky.
S podmínkou, že taková opatření nebudou uplatňována způsobem, který by byl prostředníkem libovolné nebo neospravedlnitelné diskriminace mezi státy, v nichž převládají tytéž podmínky, nebo zastřeným omezením mezinárodního obchodu, nic v této Dohodě nebude vykládáno v tom smyslu, že by to bránilo kterékoli smluvní straně, aby prováděla opatření:
I.
(a)
nutná k ochraně veřejné mravnosti;
(b)
nutná k ochraně života nebo zdraví lidí, zvířat nebo rostlin;
(c)
týkající se dovozu nebo vývozu zlata nebo stříbra,
(d)
nutná k tomu, aby se zajistilo zachování zákonů a nařízení, které nejsou v rozporu s ustanoveními této Dohody, včetně těch, které se týkají provádění celního zákonodárství, provádění monopolů provozovaných podle odstavce 4 článku II a XVII, ochrany patentů, ochranných známek a autorských práv a zabránění klamným praktikám;
(e)
týkající se výrobků trestaneckých;
(f)
učiněná k ochraně národních památek umělecké, historické nebo archeologické ceny;
(g)
týkající se zachování vyčerpatelných přírodních zdrojů, jestliže taková opatření jsou uvedena v účinnost ve spojitosti s omezeními domácí výroby nebo spotřeby;
(h)
učiněná podle závazků plynoucích z mezivládních dohod o zboží v souhlase se zásadami, jež schválila Hospodářská a sociální rada Spojených národů ve své resoluci ze dne 28. března 1947, zřizující Zatímní koordinační výbor pro mezinárodní dohody o zboží; nebo
(i)
zahrnující v sobě omezení vývozu domácích surovin pro domácí zpracující průmysl v údobích, kdy domácí cena těchto surovin jest udržovaná pod světovou cenou v rámci vládního plánu stabilizačního, s výhradou, že taková omezení nebudou prováděna za tím účelem, aby zvyšovala vývoz výrobků takového domácího průmyslu nebo poskytovanou mu ochranu, a že nebudou v rozporu s ustanoveními této Dohody, týkající se nediskriminace;
II.
(a)
podstatná pro opatřování nebo distribuci výrobků, jichž jest všeobecný nebo místní nedostatek, s výhradou, že všechna taková opatření budou v souladu s jakýmikoli multilaterálními úpravami, jež směřují k spravedlivé mezinárodní distribuci takových výrobků, a není-li tu takových úprav, se zásadou, že všechny smluvní strany mají nárok na spravedlivý podíl na mezinárodních dodávkách takových výrobků;
(b)
podstatná pro cenovou kontrolu prováděnou smluvní stranou, jež trpí nedostatkem v důsledku války; nebo
(c)
podstatná pro řádnou likvidaci dočasných přebytků zásob, jež jsou majetkem nebo pod dozorem vlády kterékoli smluvní strany nebo průmyslů vybudovaných na územní kterékoli smluvní strany pro válečné potřeby, jež by však nebylo nehospodárno udržovati za normálních podmínek, s výhradou, že taková opatření nebudou zavedena žádnou smluvní stranou, leč po poradě s ostatními zúčastněnými smluvními stranami za účelem vhodné mezinárodní akce.
Opatření zavedená nebo udržovaná podle části II tohoto článku, která se nesrovnávají s ostatními ustanoveními této Dohody, budou odstraněna, jakmile odpadnou podmínky, jež k nim zavdaly příčinu, a v každém případě nejpozději do 1. ledna 1951, s výhradou, že tato doba může býti se souhlasem SMLUVNÍCH STRAN prodloužena, pokud jde o používání jakéhokoli určitého opatření na jakýkoli určitý výrobek kteroukoli smluvní stranu v dalších údobích, která určí SMLUVNÍ STRANY.
Článek XXI.
Bezpečnostní výjimky.
Žádné ustanovení této Dohody nebude vykládáno tak,
(a)
aby vyžadovalo od některé smluvní strany podávati jakoukoliv informaci, jejíž sdělení podle jejího mínění by se příčilo podstatným zájmům její bezpečnosti, nebo
(b)
aby zabraňovalo některé smluvní straně učiniti jakékoli opatření, které považuje za potřebné pro ochranu podstatných zájmů své bezpečnosti a které se týká
(i)
štěpných hmot nebo surovin, z nichž se vyrábějí;
(ii)
obchodu se zbraněmi, střelivem a válečným materiálem a obchodu s jiným zbožím a materiálem, který je prováděn přímo anebo nepřímo k zásobování vojenských sil;
(iii)
bylo učiněno za války anebo v případě vážného napětí v mezinárodních stycích, anebo
(c)
aby bránilo některé smluvní straně učiniti jakékoliv opatření v důsledku jejích závazků plynoucích z Charty Spojených národů o udržení mezinárodního míru a bezpečnosti.
Článek XXII.
Konsultace.
Každá smluvní strana bude s porozuměním zkoumati námitky přenesené kteroukoli smluvní stranou ve věci provádění celních předpisů a formalit, protidumpingových a vyrovnávacích cel, kvantitativních a platebních úprav, podpor, provádění státního obchodování, zdravotních zákonů a předpisů na ochranu života nebo zdraví lidí, zvířat nebo rostlin a vůbec všech věcí týkajících se provádění této Dohody a poskytne přiměřenou příležitost k poradám o těchto námitkách.
Článek XXIII.
Ochrana koncesí a výhod.
1.
Jestliže kterákoli smluvní strana dospěje k názoru, že byla zrušena nebo zmenšena jakákoli výhoda plynoucí pro ni přímo nebo nepřímo z této Dohody, nebo, že dosažení kteréhokoli cíle této Dohody bylo ztíženo tím, že
(a)
některá smluvní strana neplní svých závazků, jež touto Dohodou na sebe vzala, anebo že
(b)
některá smluvní strana používá opatření, které jest nebo není v rozporu s ustanoveními této Dohody, anebo že
(c)
existuje jakákoli jiná situace, může smluvní strana za účelem uspokojující úpravy věci předložit druhé smluvní straně nebo stranám, o kterých soudí, že se jich to týká, své písemné námitky anebo návrhy. Každá smluvní strana, u níž bylo takto zakročeno, bude s porozuměním zkoumati námitky a návrhy, jež jí byly předloženy.
2.
Jestliže v přiměřené době nedojde mezi zúčastněnými smluvními stranami k uspokojující dohodě anebo jestliže obtíž je takového druhu, jak je uvedeno v odstavci 1 (c) tohoto článku, může býti věc předložena SMLUVNÍM STRANÁM. Každou věc, která jim bude takto předložena, SMLUVNÍ STRANY bezodkladně vyšetří a podle okolností dají smluvním stranám, o kterých soudí, že se jich věc týká, vhodná doporučení, po případě o věci rozhodnou. SMLUVNÍ STRANY mohou konati porady se smluvními stranami, Hospodářskou a sociální radou Spojených národů a kteroukoli příslušnou mezivládní organizací ve věcech, o nichž soudí, že je takových porad zapotřebí. Budou-li SMLUVNÍ STRANY považovati okolnosti za tak vážné, že ospravedlňují takové opatření, mohou povoliti některé smluvní straně anebo stranám, aby přechodně suspendovaly vůči kterékoli jiné smluvní straně anebo stranám ony závazky nebo koncese podle této Dohody, u nichž to SMLUVNÍ STRANY vzhledem k okolnostem uznají za vhodné. Bude-li vůči některé smluvní straně skutečně suspendováno plnění nějakého závazku nebo poskytování nějaké koncese, může taková smluvní strana písemně oznámiti generálnímu tajemníkovi Spojených národů nejpozději do šedesáti dnů poté, co takové opatření nabylo účinnosti, že má v úmyslu vypověděti tuto Dohodu a taková výpověď nabude účinnosti po uplynutí šedesáti dnů ode dne, kdy generální tajemník Spojených národů obdržel písemné oznámení o této výpovědi.
ČÁST III.
Článek XXIV.
Územní aplikace - pohraniční styk - celní unie.
1.
Práva a závazky plynoucí z této Dohody budou se pokládati za účinné mezi každým jednotlivým územím, které jest zvláštním celním územím, a stran kterého tato Dohoda byla přijata podle článku XXVI nebo byla uvedena v účinnost podle Protokolu o prozatímním uvedení v účinnost.
2.
Ustanovení této Dohody nebudou vykládána tak, že by bránila:
(a)
výhodám poskytnutým kteroukoli smluvní stranou sousedním státům, aby byl usnadněn pohraniční styk;
(b)
vytvoření celní unie nebo přijetí zatímní dohody potřebné k uskutečnění celní unie, s výhradou, že cla a jiné úpravy obchodu nebo jakékoli preferenční rozpětí, udržované takovou unií nebo na základě takové dohody, nebudou, pokud jde o obchod s ostatními smluvními stranami, v celku vyšší nebo tíživější, než byla ve svém průměru cla a úpravy obchodu nebo preferenční rozpětí, platná na územích, z nichž se celní unie skládá, před utvořením takové unie nebo před sjednáním takové dohody a s další výhradou, že každá zatímní dohoda bude obsahovati definitivní plán a časový program pro uskutečnění takové celní unie v přiměřené lhůtě.
3.
(a)
Každá smluvní strana, jež bude míti v úmyslu vstoupiti do celní unie, poradí se o tom se SMLUVNÍMI STRANAMI a poskytne jim veškeré informace o chystané unii, jež jim umožní dáti smluvním stranám potřebné zprávy a doporučení.
(b)
Žádná smluvní strana neuvede v účinnost ani nebude udržovati v účinnosti žádnou zatimní dohodu podle ustanovení odstavce 2 (b) tohoto článku, jestliže po prostudování plánu a časového programu, navrženého v takové dohodě, SMLUVNÍ STRANY naleznou, že taková dohoda patrně nepovede k uskutečnění takové celní unie v přiměřené lhůtě.
(c)
Plán nebo časový program nebude podstatně měněn bez porady se SMLUVNÍMI STRANAMI.
4.
Pro účely tohoto článku se bude za „celní území“ považovati jakékoliv území, pro které se udržuje zvláštní celní sazebník nebo jiná úprava obchodu takového území s jinými územími. Za „celní unii“ se bude považovati nahrazení dvou nebo více celních území jedním celním územím tak, že všechna cla a všechny jiné restriktivní úpravy obchodní výměny mezi územími členů unie jsou podstatně odstraněny a podstatně stejná cla a stejné úpravy zahraničního obchodu jsou prováděny každým členem unie na obchod s územími do unie nepojatými.
5.
Berouce v úvahu výjimečné okolnosti, které vznikly z ustanovení Indie a Pakistanu jako nezávislých států, a uznávajíce, že oba tyto státy dlouho tvořily hospodářskou jednotku, souhlasí smluvní strany s tím, že ustanovení této Dohody nebrání těmto dvěma zemím, aby uzavřely zvláštní dohody o vzájemném obchodu, dokud vzájemné obchodní vztahy definitivně neupraví.
6.
Každá smluvní strana učiní všechna vhodná opatření, jež budou v její moci, aby zajistila, že ustanovení této Dohody budou zachována krajskými a místními orgány a úřady na jejím území.
Článek XXV.
Společná činnost smluvních stran.
1.
Zástupci smluvních stran budou se čas od času scházeti za tím účelem, aby zajistili provedení oněch ustanovení této Dohody, která vyžadují společnou činnost, a vůbec, aby usnadnili provádění této Dohody a aby podporovali dosažení jejích cílů. Kdekoli jest v této Dohodě zmínka o smluvních stranách jednajících společně, jsou označeny jako SMLUVNÍ STRANY.
2.
Generální tajemník Spojených národů se žádá, aby svolal první zasedání SMLUVNÍCH STRAN nejpozději na den 1. března 1948.
3.
Každá smluvní strana má na všech zasedáních SMLUVNÍCH STRAN jeden hlas.
4.
Není-li v této Dohodě stanoveno jinak, budou se rozhodnutí SMLUVNÍCH STRAN díti většinou odevzdaných hlasů.
5.
Za výjimečných okolností, na něž není pamatováno v jiných článcích této Dohody, mohou SMLUVNÍ STRANY zprostiti některou smluvní stranu některého závazku plynoucího z této Dohody, s výhradou, že každé takové rozhodnutí bude schváleno dvoutřetinovou většinou odevzdaných hlasů a že taková většina bude zahrnovati více než polovinu smluvních stran. Takovou většinou mohou SMLUVNÍ STRANY též
(a)
definovati určité druhy výjimečných okolností, za kterých budou platiti jiné hlasovací podmínky pro zproštění smluvní strany jednoho nebo více závazků, a
(b)
předepsati kriteria, potřebná pro provádění tohoto odstavce.
Článek XXVI.
Přijetí, vstoupení v účinnost a registrace.
1.
Tato Dohoda ponese datum podpisu Závěrečného aktu, přijatého při zakončení druhého zasedání Přípravného výboru pro konferenci Spojených národů o obchodu a zaměstnanosti, a bude otevřena k přijetí kteroukoli vládou, která je signatářem Závěrečného aktu.
2.
Tato Dohoda vyhotovená v jednom anglickém a v jednom francouzském originále, při čemž jsou oba texty autentické, bude uložena u generálního tajemníka Spojených národů, který zašle její ověřené opisy všem zúčastněným vládám.
3.
Každá vláda, která přijímá tuto Dohodu, uloží listinu o přijetí u generálního tajemníka Spojených národů, který zpraví všechny zúčastněné vlády o dni, kterého byla listina o přijetí uložena, a o dni, kterým tato Dohoda vstoupí v účinnost podle odstavce 5 tohoto článku.
4.
Každá vláda, jež přijímá tuto Dohodu, činí tak za své mateřské území a za jiná území, za která je mezinárodně odpovědna, s výhradou, že při tomto přijetí může prohlásiti, že kterékoli samostatné celní území, za které je mezinárodně odpovědna, má úplnou anatomii v řízení svých zahraničních obchodních vztahů a ostatních věcí, upravených touto Dohodou, a že její přijetí se na takové území nevztahuje, a s další výhradou, že - jestliže kterékoli celní území, za něž smluvní strana přijala tuto Dohodu, má nebo získá úplnou anatomii v řízení svých zahraničních obchodních vztahů a ostatních věcí, upravených touto Dohodou, bude takové celní území považováno za smluvní stranu, když odpovědná smluvní strana vydá prohlášení, ve kterém budou potvrzeny výše uvedené skutečnosti.
5.
(a) Tato Dohoda vstoupí v účinnost mezi vládami, které ji přijaly, třicátým dnem po dni, kdy byly listiny o přijetí uloženy u generálního tajemníka Spojených národů za signatářské vlády Závěrečného aktu, na jichž území připadá osmdesátpět procent úhrnného zahraničního obchodu území signatářů Závěrečného aktu, přijatého při zakončení druhého zasedání Přípravného výboru pro konferenci Spojených národů o obchodu a zaměstnanosti. Toto procento bude počítáno podle tabulky uvedené v příloze H. Listina o přijetí každé jiné vlády, která je signatářem Závěrečného aktu, nabude účinnosti třicátým dnem po dni uložení takové listiny.
(b)
Bez ohledu na ustanovení pododstavce (a) tohoto odstavce nevstoupí tato Dohoda v účinnost podle tohoto odstavce, dokud se nedosáhne dohody potřebné podle ustanovení odstavce 2 (a) článku XXIX.
6.
Spojené národy jsou pověřeny, aby zaregistrovaly tuto Dohodu, jakmile vstoupí v účinnost.
Článek XXVII.
Suspense nebo zrušení ústupků.
Každá smluvní strana bude míti kdykoli možnost suspendovati anebo zrušiti zcela nebo částečně kterýkoli ústupek stanovený v příslušné listině, připojené k této Dohodě, o kterém smluvní strana zjistí, že byl původně dohodnut s vládou, jež se buď nestala nebo přestala býti smluvní stranou. Smluvní strana, jež učiní toto opatření, uvědomí o něm všechny ostatní smluvní strany a na žádost vstoupí v porady se smluvními stranami, které mají na dotčeném výrobku podstatný zájem.
Článek XXVIII.
Změna listin.
1.
Počínajíc ode dne 1. ledna 1951 může kterákoli smluvní strana změniti nebo zastaviti nakládání, které přiznala podle článku II některému výrobku uvedenému v příslušné listině, připojené k této Dohodě, a to po projednání a v dohodě se smluvní stranou, s níž takové nakládání původně ujednala, a po poradách s jinými smluvními stranami, které podle rozhodnutí SMLUVNÍCH STRAN mají na onom nakládání podstatný zájem. V příslušných jednáních a dohodách, které mohou zahrnovati též kompensaci u jiných výrobků, budou se příslušné smluvní strany snažiti, aby na základě reciprocity a vzájemných výhod udržely koncese, jež si přiznaly, na všeobecné úrovni, která by nebyla obchodu méně příznivá než všeobecná úroveň stanovená v této Dohodě.
2.
(a) Nebudou-li moci smluvní strany, jež mají hlavní zájem, dospěti k dohodě, bude smluvní strana, která si přeje změniti nebo zastaviti takové nakládání, míti nicméně možnost tak učiniti. Stane-li se tak, bude smluvní strana, s níž bylo takové nakládání původně ujednáno, jakož i ostatní smluvní strany, jichž podstatný zájem byl uznán podle odstavce 1 tohoto článku, míti možnost ve lhůtě šesti měsíců ode dne, kdy takové opatření bylo učiněno, zrušiti koncese v podstatě stejně hodnotné jako ty, jež byly původně ujednány se smluvní stranou, která učinila ono opatření, a to po uplynutí třiceti dnů ode dne, kdy o tom SMLUVNÍ STRANY obdržely písemné předběžné oznámení.
(b)
Bylo-li dosaženo dohody mezi smluvními stranami, jež mají hlavní zájem, avšak kterákoli jiná smluvní strana, jejíž podstatný zájem byl uznán podle odstavce 1 tohoto článku, není uspokojena, bude míti tato strana možnost ve lhůtě šesti měsíců ode dne, kdy bylo učiněno opatření podle oné dohody, zrušiti koncese v podstatě stejně hodnotné jako ty, jež byly původně ujednány se smluvní stranou, která učinila opatření podle oné dohody, a to po uplynutí třiceti dnů ode dne, kdy o tom SMLUVNÍ STRANY obdržely písemné předběžné oznámení.
Článek XXIX.
Vztah této Dohody k Chartě Mezinárodní obchodní organisace.
1.
Uznávajíce, že cílů vytyčených v úvodu této Dohody může býti nejlépe dosaženo přijetím Charty směřující k vytvoření Mezinárodní obchodní organisace na konferenci Spojených národů o obchodu a zaměstnanosti, zavazují se smluvní strany, že po dobu, dokud podle svých ústavních předpisů nepřijmou takovou Chartu, budou zachovávati v celém rozsahu, srovnatelném s pravomocí své výkonné moci, všeobecné zásady návrhu Charty, předloženého konferenci Přípravným výborem.
2.
(a) V den, kdy vstoupí v účinnost Charta Mezinárodní obchodní organisace, pozbudou platnosti článek I a část II této Dohody a budou nahrazeny odpovídajícími ustanoveními Charty, s výhradou, že ve lhůtě šedesáti dní po skončení konference Spojených národů o obchodu a zaměstnanosti může každá smluvní strana oznámiti ostatním smluvním stranám, že má námitky proti tomu, aby některé ustanovení nebo některá ustanovení této Dohody byla takto zrušena nebo nahrazena; v takovém případě se smluvní strany sejdou do šedesáti dnů po uplynutí lhůty pro vznesení námitek, aby přezkoumaly námitku a aby se dohodly, zda mají platiti ustanovení Charty, proti kterým byla vznesena námitka, či odpovídající ustanovení této Dohody, buď v nynější nebo pozměněné formě.
(b)
Smluvní strany se dohodnou též o přenesení své působnosti podle článku XXV na Mezinárodní obchodní organisaci.
3.
Nepřijme-li některá smluvní strana Chartu po tom, kdy nabude účinnosti, sejdou se smluvní strany, aby se dohodly, zda a jakým způsobem má býti doplněna anebo pozměněna tato Dohoda, pokud se týká vztahů mezi smluvní stranou, která nepřijala Chartu, a ostatními smluvními stranami.
4.
Jestliže Charta nenabude účinnosti, sejdou se smluvní strany v měsíci lednu 1949, anebo podle dohody dříve, jestliže bude známo, že Charta nenabude vůbec účinnosti, anebo podle dohody později, jestliže Charta pozbude účinnosti, aby se dohodly, zda tato Dohoda má býti pozměněna, doplněna nebo zachována.
5.
Signatáři Závěrečného aktu, kteří by v dané době nebyli smluvními stranami, budou zpraveni o každé námitce, kterou vznese smluvní strana podle ustanovení odstavce 2 tohoto článku, a též o každé dohodě, které by dosáhly smluvní strany podle odstavce 2, 3 nebo 4 tohoto článku.
Článek XXX.
Změny.
1.
S výjimkou případů, kdy v této Dohodě jsou obsažena jinaká ustanovení o jejích změnách, stanou se změny ustanovení části I této Dohody nebo ustanovení článku XXIX nebo tohoto článku účinnými, přijmou-li je všechny smluvní strany, kdežto změny ostatních ustanovení této Dohody se stanou účinnými vůči těm smluvním stranám, které je přijmou, jakmile budou přijaty dvěma třetinami smluvních stran, a dále vůči každé jiné smluvní straně, jakmile je tato strana přijme.
2.
Každá smluvní strana, přijímající některou změnu této Dohody, uloží listinu o přijetí u generálního tajemníka Spojených národů ve lhůtě, kterou určí smluvní strany. Tyto smluvní strany mohou rozhodnouti, že kterákoli změna, uvedená v účinnost podle tohoto článku, je takové povahy, že kterákoli smluvní strana, která ji nepřijme ve lhůtě určené smluvními stranami, bude míti možnost vystoupiti z této Dohody, anebo se souhlasem smluvních stran zůstati její smluvní stranou.
Článek XXXI.
Vystoupení.
Bez újmy ustanovení článku XXIII nebo odstavce 2 článku XXX může každá smluvní strana počínajíc dnem 1. ledna 1951 vystoupiti z této Dohody nebo může ohlásiti výstup kteréhokoli celního území, za něž jest mezinárodně zodpovědna a jež v té době má úplnou autonomii v řízení svých zahraničních obchodních vztahů a ostatních věcí, upravených touto Dohodou. Vystoupení nabude účinnosti dne 1. ledna 1951 nebo po tomto dni, a to po uplynutí šesti měsíců ode dne, kdy generální tajemník Spojených národů obdržel písemné oznámení o vystoupení.
Článek XXXII.
Smluvní strany.
1.
Smluvními stranami této Dohody se rozumějí ty vlády, které uplatňují ustanovení této Dohody podle článku XXVI nebo podle Protokolu o uvedení v prozatímní činnost.
2.
Kdykoli po tom, kdy tato Dohoda vstoupí v účinnost podle odstavce 5 článku XXVI, mohou ony smluvní strany, jež přijaly tuto Dohodu podle odstavce 3 článku XXVI, rozhodnouti, že kterákoli smluvní strana, která Dohodu nepřijala tímto způsobem, přestane býti smluvní stranou.
Článek XXXIII.
Přístup.
Vláda, která není smluvní stranou této Dohody nebo kterákoli vláda jednající za samostatné celní území, které má úplnou autonomii v řízení svých zahraničních obchodních vztahů a ostatních věcí, upravených touto Dohodou, může přistoupiti k této Dohodě za sebe nebo za ono území za podmínek, o kterých se tato vláda dohodne se smluvními stranami.
Článek XXXIV.
Přílohy.
Přílohy této Dohody jsou nedílnou částí této Dohody.
Příloha A.
Seznam území zmíněných v odstavci 2 (a) článku I.
Spojené Království Velké Britanie a Severního Irska
Území závislá na Spojeném Království Velké Britanie a Severního Irska
Kanada
Australské soustátí
Území závislá na Australském soustátí
Nový Zéland
Území závislá na Novém Zélandu
Jihoafrická Unie včetně Jihozápadní Afriky
Irsko
Indie (podle stavu ze dne 10. dubna 1947)
Nový Foundland
Jižní Rhodesie
Burma
Ceylon
Některá z území shora vyjmenovaných mají pro některé výrobky dvě nebo několik platných preferenčních sazeb. Každé takové území může dohodou s ostatními smluvními stranami, které jsou hlavními dodavateli takových výrobků požívajícími doložky nejvyšších výhod, nahraditi takové preferenční sazby jedinou preferenční sazbou, která v celku nebude méně příznivá dodavatelům požívajícím doložky nejvyšších výhod, než preference, které byly v účinnosti před takovým nahrazením.
Ukládání rovnocenného preferenčního rozpětí nahrazujícího preferenční rozpětí při vnitřních daních, účinné dne 10. dubna 1947 mezi dvěma nebo více územími uvedenými v této příloze, nebo nahrazující preferenční kvantitativní úpravy popsané v následujícím odstavci, nebudou považována za zvýšení preferenčního rozpětí.
Preferenční úpravy, o nichž se zmiňuje odstavec 5 (b) článku XIV, jsou preferenční úpravy existující ve Spojeném Království dne 10. dubna 1947 podle dohod s kanadskou, australskou a novozélandskou vládou a týkající se chlazeného a zmrzlého masa hovězího a telecího, zmrzlého masa skopového a jehněčího, chlazeného a zmrzlého masa vepřového, slaniny a šunky. Jest úmyslem, bez újmy jakéhokoli opatření učiněného podle části I (h) článku XX, aby tyto úpravy byly odstraněny nebo nahrazeny celními preferencemi a aby jednání k tomuto účelu byla zahájena mezi státy majícími podstatný zájem co možno nejdříve.
S daní z pronájmu filmů, platnou dne 10. dubna 1947 na Novém Zélandě, bude pro účely této Dohody nakládáno jako se clem podle článku I. Nájemní filmový kontingent, jenž byl v účinnosti na Novém Zélandě dne 10. dubna 1947, bude pro účely této Dohody pokládán za kontingent promítací podle článku IV.
Příloha B.
Seznam území Francouzské unie zmíněných v odstavci 2 (b) I.
Francie
Francouzská rovníková Afrika (smluvní území konžské *) a jiná území)
Francouzská západní Afrika
Kamerun pod francouzským mandátem *)
Francouzské Somálsko a závislá území
Francouzské državy v Indii *)
Francouzské državy v Oceanii
Francouzské državy v Kondominiu Nových Hebrid *)
Guadeloupe a závislá území
Francouzská Guyana
Indočína
Madagaskar a závislá území
Maroko (francouzské pásmo) *)
Martinique
Nová Kaledonie a závislá území
Réunion
Saint-Pierre a Miquelon
Togo pod francouzským mandátem *)
Tunis
Příloha C.
Seznam území celní unie Belgie, Lucemburska a Nizozemska, zmíněných v odstavci 2 (b) článku I.
Hospodářská unie Belgo-lucemburská
Belgické Kongo
Ruanda Urundi
Nizozemsko
Nizozemská Indie
Surinam
Curaçao
Pro dovoz do mateřských území, tvořících celní unii.
Příloha D.
Seznam území zmíněných v odstavci 2 (b) článku I, pokud jde o Spojené státy americké.
Spojené státy americké (celní území)
Území závislá na Spojených státech amerických
Republika Filipiny
Ukládání rovnocenného preferenčního celního rozpětí za tím účelem, aby nahradilo preferenční rozpětí ve vnitřní dani, platné dne 10. dubna 1947 výlučně mezi dvěma nebo několika územími vyjmenovanými v této příloze, nebude pokládáno za zvyšování preferenčního celního rozpětí.
Příloha E.
Seznam území, na něž se vztahují preferenční úpravy mezi Chile a sousedními státy, zmíněnými v odstavci 2 (d) článku I.
Preference platné výlučně mezi Chile na straně jedné a
1.
Argentinou
2.
Bolivií
3.
Peru
na straně druhé.
Příloha F.
Seznam území, na něž se vztahují preferenční úpravy mezi Libanonem a Syrií a sousedními státy, zmíněnými v odstavci 2 (d) článku I.
Preference v účinnosti výlučně mezi Libanonsko-syrskou celní unií na straně jedné a
1.
Palestinou
2.
Transjordanií
na straně druhé.
Příloha G.
Dny rozhodné pro určení maximálního prefernčního rozpětí, o kterých je zmínka v odstavci 3 článku I.
Australie 15. říjen 1946
Kanada 1. červenec 1939
Francie 1. leden 1939
Libanonsko-syrská celní unie 30. listopad 1939
Jihoafrická unie 1. červenec 1938
Jižní Rhodesie 1. květen 1941
Příloha H.
Procentní podíl na úhrnném zahraničním obchodu, rozhodný pro výpočet procent podle článku XXVI.
(Sestaveno podle průměru r. 1938 a posledních 12ti měsíců, pro které jsou data k disposici).
Procento
Australie 3,2
Belgie-Lucembursko-Nizozemsko 10,9
Brazilie 2,8
Burma 0,7
Ceylon 0,6
Československo 1,4;
Čína 2,7
Francouzská unie 9,4
Chile 0,6
Indie 3,3 *)
Pakistan 3,3 *)
Jihoafrická unie 2,3
Jižní Rhodesie 0,3
Kanada 7,2
Kuba 0,9
Libanonsko-syrská celní unie 0,1
Norsko 1,5
Nový Zéland 1,2
Spojené Království Velké Británie a Severního Irska 25,7
Spojené státy americké 25,2
100,0
Poznámka: Tato procenta byla určena se zřetelem na obchod všech území, za která jsou shora jmenované země mezinárodně odpovědny a které nemají samosprávu ve věcech, o kterých jedná Všeobecná dohoda o clech a obchodu.
Příloha I.
Vysvětlivky.
K článku I.
Odstavec 1
Závazky, pojaté do odstavce 1 článku I odkazem na odstavec 1 a 2 článku III, a závazky, pojaté do odstavce 2 (b), článku II odkazem na článek VI, budou považovány pro účely Protokolu o uvedení v prozatímní účinnost za spadající do části II této Dohody.
Odstavec 3
Výraz „preferenční rozpětí“ znamená absolutní rozdíl mezi celní sazbou podle doložky nejvyšších výhod a preferenční celní sazbou na stejný výrobek a nikoli poměr mezi těmito sazbami. Na příklad:
1.) Jestliže celní sazba podle doložky nejvyšších výhod je 36 procent ad valorem a preferenční celní sazba je 24 procenta ad valorem, jest preferenční rozpětí 12 procent ad valorem a nikoli 1/3 sazby podle doložky nejvyšších výhod.
2.) Jestliže celní sazba podle doložky nejvyšších výhod je 36 procent ad valorem a preferenční celní sazba je vyjádřena jako dvě třetiny celní sazby podle doložky nejvyšších výhod, jest preferenční rozpětí 12 procent ad valorem.
3). Jestliže celní sazba podle doložky nejvyšších výhod je 2 franky za 1 kilogram a preferenční celní sazba je 1,50 franku za 1 kilogram, jest preferenční rozpětí 0,50 franku za 1 kilogram.
Tyto druhy celních opatření, učiněných v souladě s běžnou jednotnou praksí, nebudou se příčiti všeobecnému vázání preferenčních rozpětí:
(i)
Opatření, kterými se na některý výrobek znovu uvádí v účinnost celní zařadění nebo celní sazba, normálně použitelné na tento výrobek, a to v případech, kdy platnost celního zařadění nebo celní sazby na takový výrobek byla dne 10. dubna 1947 dočasně suspendována nebo byla neúčinná, a
(ii)
opatření, kterými bude jednotlivý výrobek zařaděn do jiné celní položky, než do které byl zařaděn dne 10. dubna 1947, a to v případech, v nichž celní zákonodárství jasně předvídá, že takový výrobek může býti zařaděn do více celních položek.
K článku II
Odstavec 2 (b)
Viz vysvětlivku k odstavci 1 článku I.
Odstavec 4
Ačli se smluvní strany, které původně ujednaly celní koncesi, výslovně nedohodly jinak, bude se při používání ustanovení tohoto odstavce přihlížeti k ustanovením článku 31 návrhu Charty, zmíněného v článku XXIX této Dohody.
K článku V
Odstavec 5
Pokud jde o dopravní poplatky, vztahuje se zásada stanovená v odstavci 5 na stejné výrobky dopravované stejnou cestou za stejných podmínek.
K článku VI
Odstavec 1
Skrytý dumping, prováděný sdruženými firmami (t. j. prodává-li dovozce za cenu, která je nižší, než jaká by odpovídala ceně účtované vývozcem, s nímž je dovozce sdružen, a též nižší, než je cena ve vývozní zemi), je formou cenového dumpingu.
Odstavec 2
Používání několikerých kursů měny může za jistých okolností býti podporou vývozu, proti které mohou býti zavedena vyrovnávací cla podle odstavce 2, nebo může býti formou dumpingu, prováděného částečným znehodnocením měny některé země, proti němuž mohou býti zavedena opatření podle odstavce 1 tohoto článku. Pod „používáním několikerých kursů měny“ se rozumějí opatření učiněná vládami nebo jimi schválená.
Odstavec 7
Závazky stanovené v odstavci 7, právě tak jako ostatní závazky podle této Dohody, spadají pod ustanovení článku XIX.
K článku VII
Odstavec 1
Bylo uvažováno o tom, zda by bylo žádoucí nahraditi slova „co nejdříve“ přesným datem, po případě ustanovením o zvláštní lhůtě, která by byla později stanovena. Bylo uznáno, že by všem smluvním stranám nebylo možno uvésti tyto zásady v účinnost ke dni pevně stanovenému, nicméně se rozumělo, že většina smluvních stran je uvede v život, jakmile tato dohoda nabude účinnosti.
Odstavec 2
Bylo by v souhlase s článkem VII předpokládati, že „skutečná hodnota“, k níž se připočtou všechny odůvodněné náklady do ní nezahrnuté, které jsou vlastními prvky „skutečné hodnoty“, jakož i každý neobvyklý diskont nebo jakákoli jiná srážka z obvyklé konkurenční ceny.
Bylo by v souhlase s odstavcem 2 (b) článku VII, kdyby kterákoli smluvní strana vykládala výraz „v rámci normálního způsobu obchodu“ v souvislosti s výrazem „za podmínek neomezené soutěže“ tak, že se tím vylučuje jakýkoli obchod, při kterém kupující a prodávající nejsou vzájemně neodvislí a při kterém cena není jediným rozhodujícím činitelem.
Předepsaná zásada „podmínek neomezené soutěže“ dovoluje smluvním stranám nebrati v úvahu ceny účtované rozdělovačům, které zahrnují zvláštní slevy, poskytované jen výhradním zástupcům.
Znění pododstavců (a) a (b) dovoluje smluvní straně ukládati clo jednotně buď
(1)
na základě cen, stanovených určitým vývozcem pro dovážené zboží, nebo
(2)
na základě obecné cenové hladiny stejného zboží.
K článku VIII
Ačkoli se článek VIII nevztahuje na používání několikerých kursů měnových jako takových, odstavce 1 a 4 odsuzují používání devisových dávek anebo poplatků jako nástroje k zavedení několikerých kursů měny; jestliže však některá smluvní strana z důvodu ochrany své platební bilance vybírá se souhlasem Mezinárodního měnového fondu devisové poplatky s použitím několikerých kursů, ustanovení odstavce 2 ji plně chrání, ježto tento odstavec pouze požaduje, aby se ony poplatky co nejdříve zrušily.
K článku XI
Odstavec 2 (c)
Výraz „v jakékoli formě“ v tomto odstavci se týká stejných výrobků, pokud jsou v prvotním stadiu zpracování a podléhají ještě zkáze, a přímo soutěží s čerstvými výrobky a kdyby jsouce volně dováženy, byly s to způsobiti, že by se omezení dovozu čerstvých výrobků stala neúčinnými.
Odstavec 2 poslední pododstavec
Výraz „zvláštní činitelé“ zahrnuje změny relativní výrobní výkonnosti mezi domácími a cizími výrobci anebo mezi různými cizími výrobci, ne však změny uměle vyvolané prostředky touto Dohodou nedovolenými.
K článku XII
Odstavec 3 (b) (i)
Výraz „bez ohledu na ustanovení odstavce 2 tohoto článku“ byl pojat do textu proto, aby bylo úplně jasno, že dovozní omezení některé smluvní strany, jinak „potřebná“ ve smyslu odstavce 2 (a), nebudou považována za nepotřebná z toho důvodu, že změna domácí politiky tak, jako je o tom zmínka v textu, by mohla zlepšit stav měnové reservy smluvní strany. Výrazu nemá být rozuměno tak, jakoby jím ustanovení odstavce 2 byla jakkoli dotčena.
Byly vzaty v úvahu zvláštní problémy, které by mohly vzniknouti smluvním stranám, jež v důsledku svých programů plné zaměstnanosti, zachování vysoké a stoupající úrovně poptávky a hospodářského rozvoje jsou vystaveny veliké poptávce po dovozu a v důsledku toho podrobují svůj zahraniční obchod kvantitativní úpravě. Usoudilo se, že nynější text článku XII spolu s ustanoveními o kontrole vývozu v různých částech Dohody, na př. v článku XX, plně přihlížejí k potřebám těchto hospodářství.
K článku XIII
Odstavec 2 (d)
Nebyla učiněna žádná zmínka o „obchodních úvahách“ jako o pravidle pro přidělování kontingentů, protože se došlo k názoru, že používání tohoto pravidla vládními orgány by nebylo vždy proveditelné. Jinak v případech, kde to jest proveditelném může smluvní strana bráti zřetel na tyto úvahy„ tehdy, když se bude snažiti o dohodu v souhlase s všeobecným pravidlem stanoveným v prvé větě odstavce 2.
Odstavec 4
Viz vysvětlivku týkající se „zvláštních činitelů" v souvislosti s posledním pododstavcem odstavce 2 článku XI.
K článku XIV
Odstavec 3
Nebylo považováno za potřebné zmíniti se o odstavci 3 výslovně o nutnosti, že SMLUVNÍ STRANY jsou povinny poraditi se s Mezinárodním měnovým fondem, ježto takové porady se požadují ve všech k tomu vhodných případech již ustanoveními odstavce 2 článku XV.
Odstavec 6 (b)
Účelem suspense kteréhokoli opatření po dobu patnácti dní jest, aby se porada stala účinnou; mezi zvláštní okolnosti, které by ospravedlnily takovou suspensi, patří bezprostřední škoda způsobená výrobcům zboží podléhajícího zkáze, které je již připraveno k odeslání, nebo škoda způsobená spotřebitelům nezbytných statků, kterých nemá dovážející země na skladě.
K článku XV
Odstavec 4
Slova „by byla v rozporu" mají vyjádřiti na př., že porušení litery kteréhokoli článku této Dohody devisovým kontrolním opatřením nebude považováno za porušení dotčeného článku, jestliže se v praksi nepostupovalo tímto opatřením proti duchu dotčeného článku. Tak o smluvní straně, která v rámci své devisové kontroly, prováděné v souhlase s články dohody o Mezinárodním měnovém fondu, požaduje, aby za svůj vývoz dostala platbu ve své vlastní měně nebo v měně jednoho nebo více členů Mezinárodního měnového fondu, nebude se míti za to, že porušuje článek XI nebo článek XIII. Dalším příkladem by mohla býti smluvní strana, která na dovozním povolení vyznačí zemi, že které může býti zboží dovezeno, a to nikoli proto, aby vnesla další diskriminační prvek do svého systému povolování dovozu, nýbrž proto, aby provedla přípustná opatření devisové kontroly.
K článku XVII
Odstavec 1
Provoz „obchodních agencií", zřízených smluvními stranami a které se obírají nákupem a prodejem, podléhá ustanovením pododstavců (a) a (b).
Činnost „obchodních agencií", zřízených smluvními stranami a které se neobírají nákupem ani prodejem, ale které upravují soukromý obchod, se řídí příslušnými články této Dohody.
Ustanovení tohoto článku nijak nebrání některému státnímu podniku, aby prodával výrobek za různé ceny na různých trzích, s výhradou, že tyto různé ceny žádá z obchodních důvodů, aby učinil zadost podmínkám nabídky a poptávky na vývozních trzích.
Odstavec 1 (a)
Vládní opatření, která mají zajistiti úroveň jakosti a výkonnosti při provádění zahraničního obchodu nebo která mají zajistiti výsady udělené pro zužitkování národních přírodních zdrojů, ale která nezmocňují vládu k řízení obchodní činnosti dotčeného podniku, nejsou „výlučnými nebo zvláštními výsadami".
Odstavec 1 (b)
Země, které se dostane „vázané půjčky", může k ní přihlížeti v rámci svých „obchodních úvah", když kryje svoje potřeby nákupem v cizině.
Odstavec 2
Výraz „výrobky" se vztahuje jen na výrobky ve smyslu, jehož se používá v běžné obchodní praksi a není jím míněn nákup nebo prodej služeb.
K článku XXIV
Odstavec 5
Až budou uzavřeny definitivní obchodní dohody mezi Indií a Pakistanem, budou se moci opatření obou zemí, zavedená k provedení těchto dohod, odchylovati od jistých ustanovení této Dohody, avšak nesmějí se příčiti jejím cílům.
K článku XXVI
Území, za která jsou smluvní strany mezinárodně odpovědny, nezahrnují území vojensky obsazená.
Závěrečná poznámka.
Otázka použitelnosti Všeobecné dohody o clech a obchodu na obchodní styky smluvních stran s územími vojensky obsazenými nebyla dotčena a vyhrazuje se dalšímu studiu v brzké době. Zatím nic v této Dohodě nemá prejudikovati budoucímu řešení. Tato výhrada se ovšem nijak nedotýká použitelnosti ustanovení článků XXII a XXIII na otázky vyplývající z těchto obchodních styků.
(Překlad)
LISTINA X - ČESKOSLOVENSKO.
Pouze anglické a francouzské znění této listiny jest autentické.
PRVNÍ ČÁST.
Sazebník pro země požívající nejvyšších výhod.
Položka československého sazebníku Označení zboží Sazba Kčs
za 100 kg:
I. Zboží osadnické.
ex 1 Kakaové boby a slupky:
a) surové 100,-
ex 2 Káva:
a) surová 1650,-
3 Čaj 5000,-
Položka československého sazebníku Označení zboží Sazba Kčs
za 100 kg:
II. Koření.
ex 4 Pepř (černý, bílý a červený [španělský, též paprika], dlouhý pepř; pepřový prach); nové koření; zázvor:
ex a) nemleté:
ex 2. ostatní:
pepř (černý, bílý nebo dlouhý) 500,-
nové koření 600,-
ex 5 Skořice:
ex a) nemletá:
2. ostatní 1500,-
ex 6 Badián (čínský anýz); hřebíček (též hřebíčkové matky); macis (muškátový květ); muškátové ořechy nevyloupané:
ex a) nemleté:
2. ostatní 2200,-
ex 7 Muškátové ořechy vyloupané:
ex a) nemleté:
2. ostatní 3000,-
ex 8 Kardamomy, šafrán, vanilka:
ex a) nemleté:
2. ostatní 3000,-
Položka československého sazebníku Označení zboží Sazba Kčs
za 100 kg:
III. Jižní ovoce.
ex 9 Fíky:
ex b) sušené:
1. v krabicích, bedničkách nebo košíčkách 300,-
Poznámka k saz. pol. 9b) Sušené fíky ve věncích nebo jinak balené, dovážené pro továrny kávových náhražek, na dovolovací list, pod dozorem a za podmínek stanovených nařízením 50,-
ex 10 Vinné bobule a hrozny, sušené; korinty:
vinné bobule a hrozny, sušené (1)(6) 180,-
Poznámka k saz. čísl. 10 Zboží saz. čís. 10, dovážené k výrobě octa, na dovolovací list, pod dozorem a za podmínek stanovených nařízením 40,-
ex 11 Citrony, limony, cedráty:
citrony 140,-
grape fruit 30,-
mango 80,-
ex 12 Pomeranče (též mandarinky):
pomeranče od 1. června do 31. srpna 100,-
mandarinky z hrubé váhy 150,-
Poznámka k saz. čís. 12 Pomeranče, mimo mandarinky, v polobednách z hrubé váhy 100,-
13 Citrony, limony, cedráty a pomeranče, ve slané vodě naložené; nezralé drobné pomeranče; kůra pomerančová, cedrátová a citronová, též mletá nebo ve slané vodě naložená 70,-
14 Datle, pistacie, banány (pisang):
datle 270,-
pistacie 540,-
banány (pisang) 500,-
15 Ananas 500,-
16 Mandle:
a) suché, nevyloupané nebo vyloupané 300,-
b) nezralé ve skořápce 150,-
ex 17 Piniová (limbová) jádra, nevyloupaná; svatojanský chléb, nazaroly, jedlé kaštany; kokosové a podobné jedlé ořechy cizokrajné; olivy čerstvé, sušené nebo solené:
kokosové a podobné jedlé ořechy cizokrajné, včetně podzemnicových oříšků a ořechů pekanových 100,-
olivy čerstvé, sušené nebo solené 45,-
Položka československého sazebníku Označení zboží Sazba Kčs
za 100 kg:
VI. Obilí; slad; luštěniny; mouka a mlýnské výrobky; rýže.
34 Rýže neloupaná a loupaná, i rýže zlomková:
a) neloupaná 10,-
b) ostatní 40,-
Položka československého sazebníku Označení zboží Sazba Kčs
za 100 kg:
VII. Ovoce, zelenina, rostliny a části rostlin.
Ovoce:
ex 35 Vinné hrozny, čerstvé; vinný rmut:
vinné hrozny, čerstvé:
od 1. prosince do 31. července 400,-
od 1. srpna do 30. listopadu 500,-
ex 36 Vlašské ořechy a lískové oříšky, zralé:
lískové oříšky zralé:
nevyloupané 150,-
vyloupané 200,-
ex 37 Ovoce výslovně nejmenované, čerstvé (2):
ex a) jemné ovoce stolní:
ex 1. broskve a nektarinky, hrušky, jablka a jahody:
broskve a nektarinky, od 1. března do 31. května 170,-
hrušky od 1. října do 31. května 75,-
jablka:
od 1. listopadu do 31. května 75,-
od 1. června do 30. června, sklizená během tří měsíců před dovozem (3) 75,-
ex 2. ostatní:
meruňky od 1. března do 31. května 170,- z hrubé váhy
ex 38 Švestky sušené (6):
ex a) v sudech, bednách, pytlích nebo v podobných obalech o hrubé váze větší než 30 kg nebo nebalené:
v sudech, bednách, pytlích nebo v podobných obalech o hrubé váze větší než 30 kg až 50 kg 60,-
b) jinak balené (4) 60,-
ex 39 Ovoce výslovně nejmenované, upravené (sušené, stlačené, rozkrájené, na prach rozmělněné nebo jinak rozdrobené; naložené ve slané vodě nebo v octě, v sudech; švestková povidla bez přísady cukru):
jablka a hrušky, obojí sušené a neloupané, buď celé nebo rozkrájené (5)(6) 50,-
ostatní ovoce výslovně nejmenované, sušené (5)(6) 100,-
Zelenina:
ex 42 Zelí čerstvé:
ex b) od 1. prosince do 15. července:
od 1. března do 31. května 50,-
ex 43 Zelenina výslovně nejmenovaná a jiné rostliny pro kuchyňskou potřebu, čerstvé:
ex a) jemná zelenina stolní:
1. lanýže 250,-
ex 2. chřest, karotky ve svazečcích, okurky, salát hlávkový a špenát: 250,- z hrubé váhy
chřest a salát hlávkový, od 1. listopadu do 30. dubna 260,-
karotky ve svazečcích a špenát, od 1. listopadu do 31. března 260,-
ex 3. ostatní:
zelené fazole a hrášek, v luscích, od 1. listopadu do 31. května 120,- z hrubé váhy
Rostliny a části rostlin:
Semena:
ex 47 Semeno lněné a konopné (semenec), semena olejnatá, jinde nezařaděná:
b) semena olejnatá, jinde nezařaděná beze cla
ex 49 Semeno jetelové:
ex b) jiné:
vojtěška 85,-
50 Semena travní 440,- z hrubé váhy
Okrasné květiny a okrasné listoví, pak živoucí rostliny:
ex 56 Živoucí rostliny (také v obyčejných květináčích, kbelících a podobných nádobách):
b) stromy a keře:
Azalea mollis, Azalea pontica beze cla
magnolie, javor japonský (Acer japonicum) 260,-
ostatní 800,-
c) květinové cibule, hlízy a oddenky (rhizomy, bulvy) 80,-
ex e) ostatní, též sazenice, rouby, odnože a výhonky:
azalky indické beze cla
Ostatní rostliny a části rostlin:
61 Mořská tráva, exparto (kavil přepevný či alfa), piasava a podobné rostlinné látky k vycpávání, pletení, na kartáče a košťata; lýko, rafia; rákosí,; sláma; seno; stelivo; vše též barvené beze cla
ex 62 Rostliny výslovně nejmenované a jejich části:
ex b) sušené neb upravené (na prach umleté nebo jinak rozmělněné nebo barvené):
2. ostatní: 80,-
Položka československého sazebníku Označení zboží Sazba Kčs
za 100 kg:
IX. Jiná zvířata.
ex 75 Ryby, raci skladkovodní, pozemní hlemýždi, scampi, vše čerstvé:
a) ryby mořské 10,-
ex b) ostatní:
ryby sladkovodní 230,-
76 Mořská zvířata lasturová nebo korýši (na př. ústřice, mořští raci, mořští pavouci, krabi, želvy), čerstvá, též uvařená, nikoli však vyloupaná:
mořští raci 600,-
ostatní 750,-
Položka československého sazebníku Označení zboží Sazba Kčs
za 100 kg:
X. Výrobky živočišné.
ex 79 Vejce drůbeží, též žloutek a bílek, tekutý:
žloutek a bílek, tekutý 220,-
Poznámka k saz. pol. 79b) Žloutek a bílek, tekutý, dovážený továrnami k výrobě usní, umělých tuků jedlých, rybích konserv nebo k výrobě těstovin, na dovolovací list, pod dozorem a za podmínek stanovených nařízením beze cla
ex 81 Vosk živočišný:
přírodní 20,-
ex 82 Houby rohovité:
ex a) jemné i obyčejné houby (houby mycí a koňské) v přírodním stavu, neupravené, neprané; houby koňské prané, dále zpracované, avšak nebílené:
jemné i obyčejné houby (houby mycí a koňské) v přírodním stavu, neupravené, neprané 50,-
83 Kožešiny a kůže, surové (mokré nebo suché, též solené nebo vápněné, avšak dále nezpracované) beze cla
ex 84 Chlupy, vlasy a žíně veškeré, surové nebo upravené (a to vochlované, vyvařené, barvené nebo mořené, též kadeřené); štětiny:
chlupy a žíně veškeré, surové nebo upravené (a to vochlované, vyvařené, barvené nebo mořené, též kadeřené); štětiny beze cla
ex 86 Měchýře a střeva, čerstvé, solené nebo sušené; blány zlatotepecké; střevové provazy:
měchýře a střeva, čerstvé, solené nebo sušené; střevové provazy 24,- z čisté váhy
Položka československého sazebníku Označení zboží Sazba Kčs
za 100 kg:
XI. Tuky.
Tuky jedlé:
89 Vepřové a husí sádlo, syrové i vyškvařené (7)
Technické tuky a mastné kyseliny:
ex 91 Tuk rybí, velrybí a tulení:
tuk rybí a velrybí beze cla
92 Lůj zvířecí, syrový nebo vyškvařený; lůj lisovaný 15,-
93 Lůj rostlinný, olej palmový, olej z palmových jader a kokosových ořechů, tuhý:
a) lůj rostlinný a olej palmový beze cla
b) olej z palmových jader a kokosových ořechů, tuhý 6,-
ex 94 Vosk rostlinný:
ex b) vosk karnaubový a jiný rostlinný vosk výslovně nejmenovaný:
1. surový 40,-
96 Parafin:
a) nečistý, také parafinové šupiny 180,-
b) jiný 220,-
98 Ceresin 420,-
ex 99 Vaselina a lanolin (přečistěný tuk z vlny):
ex a) v sudech:
vaselina 320,-
101 Tuky a směsi tuků, výslovně nejmenované 20,-
Položka československého sazebníku Označení zboží Sazba Kčs
za 100 kg:
XII. Mastné oleje.
ex 103 Olej lněný, sojový, čínský dřevný a jiné oleje mastné, výslovně nejmenované, v sudech, měchách a měchýřích, mimo olejové pokosty:
a) olej dřevný čínský, bez přísad 20,-
ex b) ostatní:
olej skočcový 160,-
ex 104 Olej olivový, kukuřičný, makový, sezamový, podzemnicový, bukvicový a slunečnicový v sudech, měchách a měchýřích:
olej olivový, je-li doprovázen osvědčením o čistotě, vydaným úřadem zemé původu k tomu oprávněným 50,-
olej podzemnicový, je-li doprovázen osvědčením, vydaným laboratořemi země původu k tomu oprávněnými o tom, že olej byl vskutku vyroben z jader nebo slupek podzemnicových 50,-
ex Poznámka k saz. čís. 103 a 104 Olej skočcový saz. čísl 103, olej olivový (též olej turnantový, i olej z olivových jader) a podzemnicový saz. čís. 104, k technickým účelům, s podmínkou, že se zdenaturují u celních úřadů výslovně zmocněných:
olej skočcový saz. čís. 103 k technickým účelům s podmínkou, že se zdenaturuje u celních úřadů výslovně zmocněných 6,-
ex 106 Oleje mastné, v lahvích, džbánech a podobných nádobách pod 25 kg:
ex b) oleje saz. čís. 104:
olej olivový v lahvích, je-li doprovázen osvědčením o čistotě, vydaným úřadem země původu k tomu oprávněným 90,-
olej podzemnicový, je-li doprovázen osvědčením, vydaným laboratořemi země původu k tomu oprávněnými o tom, že olej byl vskutku vyroben z jader nebo slupek podzemnicových 150,-
Položka československého sazebníku Označení zboží Sazba Kčs
za 100 kg:
XIII. Nápoje.
ex 108 Lihové tekutiny pálené:
ex a) vinné destiláty:
vinné destiláty, přicházející ze země původu, kde požívají kontrolovaného označení původu, jsou-li doprovázeny potvrzením označení původu, vydaným úřadem, uznaným příslušnými úřady dovozní země 3000,-
ex b) likéry, punčové tresti a jiné lihové tekutiny pálené, s přísadou cukru nebo jiných látek; francovka:
likéry a jiné lihové tekutiny pálené, s přísadou cukru nebo jiných látek 5000,-
c) arak, rum:
arak 3200,-
rum 2000,-
ex d) jiné lihové tekutiny pálené:
jalovcová pálenka (gin), whisky 3000,-
ex 109 Víno, ovocné víno, vinný a ovocný mošt, šťávy z plodů, ovoce a bobulí, nezahuštěné; medovina:
a) nezahuštěné šťávy z plodů citrusových (8) 200,-
ex b) ostatní:
ex 1. v sudech:
vína přicházející ze země původu:
požívající ve své zemi původu kontrolovaného označení původu, jsou-li doprovázena potvrzením označení původu, vydaným úřadem, uznaným příslušnými úřady dovozní země (9) 360,-
ostatní, jsou-li doprovázena osvědčením původu vydaným příslušným úřadem země původu (9) 360,-
ex 2. v lahvích:
vína přicházející ze země původu:
požívající ve své zemi původu kontrolovaného označení původu, jsou-li doprovázena potvrzením označení původu, vydaným úřadem, uznaným příslušnými úřady dovozní země (9) 800,-
ostatní, jsou-li doprovázena osvědčením původu vydaným příslušným úřadem země původu (9) 800,-
šťávy z plodů, ovoce a bobulí (mimo šťávy z jablek, malin a vinných hroznů), nezahuštěné (8) 400,-
ex 110 Víno šumivé:
šumivá vína přicházející ze země původu, kde požívají kontrolovaného označení původu, jsou-li doprovázena potvrzením označení původu, vydaným úřadem, uznaným příslušnými úřady dovozní země 2000,-
Položka československého sazebníku Označení zboží Sazba Kčs
za 100 kg:
XIV. Potraviny.
ex 114 Pečivo (suchary, sušenky, koláče, opatky atd.):
pečené vločky a podobné přípravky z rozemletých obilnin a rýže 700,-
115 Ságo a ságové náhražky, tapioka, arrowroot 200,-
ex 119 Sýry a tvaroh:
ex a) sýry:
Roquefort 500,-
120 Sledi nasolení neb uzení:
a) nasolení 14,-
b) uzení 70,- z hrubé váhy
ex 121 Ryby výslovně nejmenované, nasolené, uzené, sušené:
a) nasolené 10,-
ex b) ostatní:
uzené 300,-
122 Ryby připravené (marinované nebo v oleji atd.), v sudech:
a) v oleji 400,-
b) ostatní 800,-
125 Kakaové máslo 180,-
126 Kakaový prášek 2000,-
ex 127 Kakaová hmota; čokoláda, čokoládové náhražky a výrobky:
kakaová hmota 2000,-
ex 128 Konservy rybí, masové a korýšové:
ex b) ostatní:
konservy z mořských raků 1000,-
ex 130 Konservy ovocné, zahuštěný mošt, zahuštěné šťávy z plodů, ovoce a bobulí; tamarindy:
a) zahuštěné šťávy z plodů citrusových 500,-
ex b) ostatní:
zahuštěné šťávy z plodů, ovoce a bobulí, mimo šťávy z jablek, malin a vinných hroznů 700,-
ex 131 Poživatiny v krabicích, lahvích a podobných nádobách neprodyšně uzavřené (mimo poživatiny jmenované pod saz. čís. 114, 123, 126 a 127):
a) zahuštěné šťávy z plodů citrusových 500,-
ex b) ostatní:
konservy zeleninové (též konservy houbové a zeleninové šťávy) a jiné přípravky rostlinné pro kuchyňskou potřebu; polévky:
konservy chřestové 500,-
zeleninové šťávy:
šťáva z rajských jablek 500,-
jiné 340,-
ostatní, mimo konservy z rajských jablek (10) 700,-
konservy ovocné:
ananasové 500,-
ostatní 700,-
zahuštěné šťávy z plodů, ovoce a bobulí, mimo šťávy z jablek, malin a vinných hroznů 700,-
konservy rybí:
sardinky, kippered herrings, losos 600,-
pilchardy:
v oleji 600,-
v omáčce z rajských jablek 400,-
mořští raci 1000,-
pražená nabobnalá zrna obilnin a rýže 900,-
ex 132 Poživatiny výslovně nejmenované:
a) sušené žloutky a bílky 800,-
ex b) ostatní:
polévky 700,-
pražená nabobtnalá zrna obilnin a rýže 900,-
žvýkací guma 960,-
Položka československého sazebníku Označení zboží Sazba Kčs
za 100 kg:
XV. Dříví, uhlí a rašelina.
ex 134 Dříví stavební a užitkové (11); korek:
b) dříví stavební a užitkové, mimoevropské, kulaté nebo v hrubých špalcích sekerou osekaných, též řezané pilou nebo jinak ořezávané, štípané, mimo dyhy, dále neopracované beze cla
Položka československého sazebníku Označení zboží Sazba Kčs
za 100 kg:
XVI. Suroviny soustružnické a řezbářské.
136 Třtina obecná (španělský rákos), surová, neštípaná; hole a vzácnější třtiny, surové beze cla
138 Rohy, rohové kotouče, špičky rohů, paznehty, hnáty, kopyta, kosti, vše přírodní nebo pouze štípané, narovnané nebo rozřezané beze cla
ex 139 Jantar (také hmota jantarová), gagat, slonovina a jiné zuby zvířecí, želvovina, mořská pěna, perleť a jiné skořepiny lasturové, vše přírodní nebo pouze štípané, narovnané nebo rozřezané:
slonovina a jiné zuby zvířecí, želvovina, perleť a jiné skořepiny lasturové beze cla
ex 140 Kostice surová; korály surové (též vrtané, nikoli však čištěné nebo broušené):
korály surové (též vrtané, nikoli však čištěné nebo broušené) beze cla
ex 141 Celuloid v deskách, prutech nebo trubkách, též leštěný, i podložený, dále však nezpracovaný; umělé suroviny řezbářské a soustružnické výslovně nejmenované, dále neopracované:
ex b) umělé suroviny řezbářské a soustružnické výslovně nejmenované, dále neopracované:
umělé suroviny řezbářské a soustružnické z kaseinu 100,- z hrubé váhy
Položka československého sazebníku Označení zboží Sazba Kčs
za 100 kg:
XVII. Nerosty jinde nezařaděné.
142 Kameny surové nebo pouze hruba osekané nebo nejvýše na třech stranách pilou nebo lanem řezané; desky neštípané a pilou nebo lanem neřezané beze cla
144 Rudy výslovně nejmenované, též upravené beze cla
ex 146 Bílá křída, těživec:
ex b) mleté, plavené:
1. bílá křída 7,-
ex 148 Barevné hlinky:
ex b) pálené, mleté, plavené, lisované:
2. ostatní 50,-
ex 150 Zeminy a látky nerostné, výslovně nejmenované, přírodní, pálené, mleté nebo plavené:
ex b) ostatní:
osinek, tuha, slída, fosfáty v kusech beze cla
Položka československého sazebníku Označení zboží Sazba Kčs
za 100 kg:
XVIII. Látky lékárnické a voňavkářské.
151 Štáva lékořicová (ze sladkého dřeva), zahuštěná, v bednách nebo v kusech 250,-
ex 154 Vonné vodičky (lihuprosté), jako: vodička z květů pomerančových, vodička růžová, levandulová, fenyklová, z máty peprné, millefleurová a podobné vodičky:
b) v nádobách lehčích než 10 kg hrubé váhy 160,-
ex 155 Silice (etherické oleje):
b) ostatní (12) 320,-
Položka československého sazebníku Označení zboží Sazba Kčs
za 100 kg:
XIX. Barviva a třísliva.
159 Kůry jiné, pak kořeny, listy, květy, plochy (na př. myrobalány), borky, duběnky a pod., též rozřezané, mleté nebo jinak na drobno rozdělané, k barvení nebo k vydělávání koží beze cla
ex 162 Orseille, persio; indigo; košenila (červec nopálový); výtažek ze dřeva kaštanového; výtažek ze dřeva kvebrachového; výtažky tříslové výslovně nejmenované:
výtažek mimosový 8,-
indigo; výtažek ze dřeva kaštanového, výtažek ze dřeva dubového, výtažek ze dřeva eukalyptového 13,-
163 Výtažky barvířské výslovně nejmenované:
a) tekuté 100,-
b) pevné 170,-
Položka československého sazebníku Označení zboží Sazba Kčs
za 100 kg:
XX. Klovatiny (gumy) a pryskyřice.
ex 165 Pryskyřice obyčejná; kalafuna; smůla výslovně nejmenovaná:
pryskyřice obyčejná, kalafuna beze cla
170 Asfaltový tmel; asfaltový mastix; pryskyřičné cementy (dřevitý cement) 23,-
ex 173 Terpentin, olej terpentinový, olej smolný (pryskyřičný); surový olej jantarový, z rohu a kaučukový, pak oleje řady benzenové z kamenouhelného dehtu; ptačí lep:
ex b) ostatní:
terpentin, olej terpentinový beze cla
174 Pryskyřice kopálová, pryskyřice damarová, šelak, guma arabská, guma geddah, senegalská, gumigutta, guma tragantová; klovatiny (gumy), pryskyřice a klejopryskyřice, přírodní balzámy a šťávy rostlinné, výslovně nejmenované beze cla
Položka československého sazebníku Označení zboží Sazba Kčs
za 100 kg:
XXI. Oleje minerální; dehet hnědouhelný, dehet břidličný a oleje z nich.
ex 177 Oleje minerální, jakož i oleje z dehtu hnědouhelného a břidličného, polorafinované (poločištěné) nebo rafinované (čištěné), hutnoty 0.880 nebo menší, též smíšené s živočišnými nebo rostlinnými oleji nebo tuky:
ex b) hutnoty vyšší než 0.790 do 0.880:
oleje minerální polorafinované (poločištěné) nebo rafinované (čištěné):
hutnoty vyšší než 0.790 do 0.870 170,- z vlastní váhy
hutnoty vyšší než 0.870 do 0.880 180,- z vlastní váhy
178 Oleje minerální, jakož i oleje z dehtu hnědouhelného a břidličného, polorafinované (poločištěné) nebo rafinované (čištěné), hutnoty větší než 0.880, též smíšené s živočišnými nebo rostlinnými oleji nebo tuky:
hutnoty vyšší než 0.880 do 0.890 180,- z vlastní váhy
hutnoty vyšší než 0.890 200,- z vlastní váhy
Položka československého sazebníku Označení zboží Sazba Kčs
za 100 kg:
XXII. Bavlna, příze a zboží z ní,
též pomíšené jinými předivy rostlinnými, nikoli však vlnou nebo hedvábím.
180 Bavlna surová, mykaná, bílená, barvená, mletá; odpadky beze cla
ex 181 Bavlněná vata, mimo vatu k léčebným účelům; niti upravené k čištění strojů atd. (13):
Poznámka. Lintry tvářené, dovážené k výrobě umělého hedvábí, na dovolovací list, pod dozorem a za podmínek stanovených nařízením 100,-
Bavlněná příze:
183 jednoduchá, surová:
a) do čís. 12 po anglicku 180,-
b) přes. čís. 12 až čís. 29 po anglicku 230,-
c) přes. čís. 29 až čís. 50 po anglicku 400,-
d) přes. čís. 50 až čís. 70 po anglicku 400,-
e) přes. čís. 70 až čís. 90 po anglicku 450,-
f) přes. čís. 90 po anglicku 370,-
Poznámka 2 k saz. čís. 183 Jednoduchá surová příze bavlněná, dovážená k výrobě tylu, záclon, výšivek a krajek, na dovolovací list, pod dozorem a za podmínek stanovených nařízením:
z c) přes. čís. 29 až čís. 50 po anglicku 290,-
z d) přes čís. 50 až čísl. 60 po anglicku 350,-
z d) a e) přes. čís. 60 až čís. 80 po anglicku 400,-
z e) přes. čís. 80 až čís. 90 po anglicku 280,-
z f) přes čís. 90 až čís. 120 po anglicku beze cla
z f) přes čís. 120 po anglicku beze cla
184 dvojpramenná, surová:
a) do čís. 12 po anglicku 230,-
b) přes čís. 12 až čís. 29 po anglicku 300,-
c) přes čís. 29 až čísl. 50 po anglicku 450,-
d) přes čís. 50 až čís. 70 po anglicku 450,-
e) přes čís. 70 až čís. 90 po anglicku 520,-
f) přes čís. 90 po anglicku 520,-
Poznámka k saz. čís. 184 Dvojpramenná surová příze bavlněná, dovážená pro tkalcovny na látky polohedvábné, pak k výrobě tylu, záclon, výšivek a krajek, na dovolovací list, pod dozorem a za podmínek stanovených nařízením:
z c) přes. čís. 29 až čís. 50 po anglicku 350,-
z d) přes čís. 50 až čís. 60 po anglicku 420,-
z d) a e) přes čís. 60 až čís. 80 po anglicku 350,-
z e) přes čís. 80 až čís. 90 po anglicku 350,-
z f) přes čís. 90 až čís. 120 po anglicku beze cla
z f) přes čís. 120 po anglicku beze cla
185 troj- nebo vícepramenná, jednou skaná, surová:
a) do čís. 12 po anglicku 300,-
b) přes čís. 12 až čís. 29 po anglicku 350,-
c) přes čís. 29 až čís. 50 po anglicku 500,-
d) přes čís. 50 po anglicku 600,-
Poznámka k saz. čís. 185 Bavlněná příze troj- nebo vícepramenná přes čís. 60 po anglicku, dovážená k vyšívání (nit vyšívací), na dovolovací list, pod dozorem a za podmínek stanovených nařízením:
1. přes čís. 60 až čís. 80 po anglicku 440,-
2. přes čís. 80 až čís. 90 po anglicku 360,-
3. přes čís. 90 po anglicku beze cla
186 troj- nebo vícepramenná, opětovně skaná, surová:
a) do čís. 12 po anglicku 370,-
b) přes čís. 12 až čís. 29 po anglicku 420,-
c) přes čís. 29 až čís. 50 po anglicku 650,-
d) přes čís. 50 po anglicku 750,-
187 Bavlněná příze bílená, mercerovaná, barvená (také potištěná) jest podrobena přirážce k celní sazbě, stanovené pro příslušnou surovou přízi, a to:
a) bílená 140,-
b) mercerovaná 150,-
c) barvená (také potištěná) 240,-
d) bílená a mercerovaná 240,-
e) barvená (také potištěná) a mercerovaná 270,-
Poznámka k saz. čís. 187. Přirážky shora stanovené se připočítávají ke smluvním clům, stanoveným pro surové příze.
Položka československého sazebníku Označení zboží Sazba Kčs
za 100 kg:
XXIII. Len, konopí, juta a jiná přediva rostlinná, výslovně nejmenovaná, příze a zboží z nich,
nikoli však pomíšené bavlnou, vlnou nebo hedvábím.
ex 202 Len, konopí, juta a jiná výslovně nejmenovaná přediva rostlinná, vesměs surové, močené (rosené), třené, vochlované, bílené, barvené a jich odpadky:
len, surový; konopí (14), juta a sisal; kokosová vlákna, surová beze cla
Příze:
ex 204 Příze lněná (ze lněného vlákna nebo ze lněné koudele); příze ramiová (z čínské kopřivy):
ex a) jednoduchá, surová:
přes. čís. 60 po anglicku 70,-
ex 205 Příze konopná (z konopného vlákna a z konopné koudele, též pomíšená jinými předivy do této třídy patřícími); příze výslovně nejmenovaná:
ex a) jednoduchá, surová:
příze konopná (z konopného vlákna a z konopné koudele, též pomíšená jinými předivy do této třídy patřícími) 300,-
Poznámka za saz. pol. 205c) Surová příze z konopí manilského, sisalového nebo z podobných přediv k výrobě kloboukových úpletů, pod podmínkou, že 2500 m této příze váží 1 kg nebo méně, dovážená přes celní úřady v Krnově a Vejprtech 90,-
ex Poznámka k saz. čís. 204, 205 a 206 Příze na vázání snopů, v klubku nebo na vijáku:
sisalová příze na vázání snopů, v klubku nebo na vijáku 150,-
Zboží lněné, konopné, jutové atd.:
218 Koberce na podlahu ze lnu, konopí, juty a z jiných přediv rostlinných, výslovně nejmenovaných, též bílené, barvené, potištěné, vzorkované:
a) bez flóru 1200,-
b) s flórem 4000,-
Poznámka k saz. pol. 219a) Kokosová a podobná vlákna v provazy stočená (kokosová příze atd.), dovážená k výrobě pokrývek a pod., na dovolovací list, pod dozorem a za podmínek stanovených nařízením beze cla
Položka československého sazebníku Označení zboží Sazba Kčs
za 100 kg:
XXIV. Vlna, vlněná příze a vlněné zboží,
též pomíšené jinými předivy, nikoli však hedvábím.
220 Vlna surová, praná, česaná, barvená, bílená, mletá a odpadky beze cla
Příze:
ex 226 Příze mykaná a příze výslovně nejmenovaná, na způsob mykané předená:
a) surová, jednoduchá 330,-
Vlněné zboží:
229 Vlněné zboží tkané, výslovně nejmenované, též potištěné:
a) váží-li čtvereční metr více než 700 g:
nekonečně tkané plsti k účelům technickým ostatní 3500,-
ostatní 2000,-
b) váží-li čtvereční metr více než 200 až 700 g:
nekonečně tkané plsti k účelům technickým 6000,-
ostatní 3000,-
c) váží-li čtvereční metr 200 g nebo méně:
nekonečně tkané plsti k účelům technickým 7700,-
ostatní 4500,-
Poznámka k saz. čís. 229. Při celním projednávání vlněných tkanin saz. čís. 229 se ve smluvním styku nepřihlíží k příměsi hedvábí neb umělého hedvábí sloužící k docílení efektů, pokud váha této příměsi nepřevyšuje 5 % celkové váhy těchto tkanin.
230 Aksamity a tkaniny na způsob aksamitu (s rozřezaným nebo nerozřezaným flórem), též potištěné 7000,-
234 Šály a tkaniny na způsob šálů; krajky a krajkové šátky; tyl a síťovité látky tkané na způsob tylu 14.300,-
ex 237 Koberce na podlahu:
b) koberce vázané 7000,-
ex 239 Technické potřeby:
d) hnací řemeny 1700,-
Položka československého sazebníku Označení zboží Sazba Kčs
za 100 kg:
XXV. Hedvábí a hedvábné zboží,
též pomíšené jinými předivy.
240 Hedvábné zámotky (kokony); odpadky hedvábné nespředené beze cla
ex 242 Hedvábí (smotané nebo niťované [filované]), též skané:
a) surové beze cla
b) bělené (lepidla zbavené) 600,-
ex 243 Floretové hedvábí (odpadky hedvábné, předené), též skané:
a) surové nebo bělené beze cla
ex 245 Příze z hedvábí, z hedvábí floretového neb umělého, spojeného s jinými předivy, též skaná:
b) jiná 1500,-
ex 246 Niti z hedvábí, z hedvábí floretového neb umělého, též spojeného s jinými předivy, bílené nebo barvené, upravené pro drobný prodej:
niti z hedvábí umělého, též spojeného s jinými předivy, bílené nebo barvené, upravené pro drobný prodej 4800,-
Zboží celohedvábné
249 Hedvábná mlýnská plátýnka 10.000,-
Zboží polohedvábné
(z hedvábí, z hedvábí floretového neb umělého, spojeného s jinými předivy):
ex 259 Stuhové zboží:
c) jiné:
1. polohedvábné stuhy tkané na způsob rypsu, 6 cm široké nebo užší, barvené na černo, na šedo nebo na hnědo (stuhy na klobouky) 9000,-
2. nefasonované jiné 12.000,-
3. fasonované 13.000,-
Položka československého sazebníku Označení zboží Sazba Kčs
za 100 kg:
XXVI. Zboží konfekční.
ex 265 Práce vlásenkářské a jiné práce z vlasů:
síťky z vlasů 4000,-
274 Šatstvo, prádlo, zboží výstrojné a jiné věci šité z látek, výslovně nejmenované, se vyclívají podle hlavní součástky, za kterou se opkládá u dámské konfekce a u zboží výstrojného součástka stižená nejvyšším clem, se 40procentní celní přirážkou.
Položka československého sazebníku Označení zboží Sazba Kčs
za 100 kg:
XXVII. Zboží ze slámy, třtiny, lýka, loubků a podobných hmot, nejmenované v jiných sazebních třídách.
279 Třtina obecná (španělský rákos), upravená beze cla
280 Hrubé pokrývky na podlahu a rohožky (pokrývky na vozy a podobné věci), nebarvené nebo barvené 120,-
ex 281 Pletené zboží výslovně nejmenované:
a) obyčejné, t. j. hrubé zboží k domácí nebo k živnostenské potřebě, též spojené se dřevem 120,-
b) jemné, pokud nepatří do položky c), též spojené s obyčejnými hmotami:
úplety na klobouky všeho druhu 180,-
ostatní 360,-
282 Zboží košikářské (též z vrbového proutí upletené):
a) obyčejné (hrubé koše k balení, nůše, košatiny, koše na prádlo, vrše a podobné věci) z neoloupaných neb oloupaných prutů atd., nemořené, nebarvené, nepokostované, nelakované, též spojené se dřevem, železem neb obecnými kovy 150,-
b) jemné, t. j. všechno ostatní zboží, pokud nepatří do položky c), též spojené s obyčejnými nebo jemnými hmotami 1200,-
c) velmi jemné, t. j. zboží spojené s velmi jemnými hmotami 3000,-
Položka československého sazebníku Označení zboží Sazba Kčs
za 100 kg:
XXIX. Papír a papírové zboží.
ex 285 Lepenka, též pokrývky na podlahu z lepenky:
a) obyčejná, váží-li čtvereční metr 300 g a více 100,- z hrubé váhy
ex b) lepenka lisovaná, lepenka břidličná, lepenka lesklá:
1. vulkanfibr 360,- z hrubé váhy
Poznámka 1 k saz. čís. 285 Barytované kartony, dovážené k výrobě fotografických papírů, na zvláštní povolení, za podmínek stanovených nařízením 3,-
Papír:
ex 291 Papír pergamenový:
pergamenový papír nepravý 660,-
ex 292 Papír připravený k účelům fotografickým:
b) citlivý 1700,-
ex 296 Papír výslovně nejmenovaný:
ex a) hladký:
1. novinový papír tiskařský v kotoučích 140,-
3. ostatní:
α) bílý, prostý ligninu 300,-
β) ostatní 200,-
Papírové zboží:
ex 300 Zboží z papíru, lepenky nebo papíroviny, výslovně nejmenované:
ex a) z papíroviny, lepenky, papíru, mimo z papíru saz. čís. 290b), 294 a 296c):
ex 4. ostatní:
cívky a dutinky k navíjení příze 900,-
Položka československého sazebníku Označení zboží Sazba Kčs
za 100 kg:
XXX. Kaučuk, gutaperča a zboží z nich.
ex 304 Kaučuk přírodní i umělý, gutaperča (též balata), faktis a jiné chemicky vyrobené náhražky kaučuku, vše surové, též čištěné; odpadky z nich, staré opotřebované kusy zboží z nich vyrobeného; obrozený (regenerovaný) kaučuk z kaučukových odpadků (guma Mitchelova):
kaučuk přírodní i umělý, gutaperča (též balata), vše surové, též čištěné a odpadky z nich beze cla
ex 312 Zboží z měkkého kaučuku, výslovně nejmenované, též spojené s obyčejnými nebo jemnými hmotami:
kaučukové stříkačky 650,-
guma stěrací, kaučukové kroužky nejvýše 2 mm široké 1100,-
ex 320 Technické potřeby:
b) hadice z kaučuku nebo s kaučukem, též s povlaky ze tkanin nebo s drátěnými vložkami 910,-
d) hnací řemeny 1000,-
e) pneumatiky (duše a pláště) a obruče na kola vozidel:
1. pro jízdní kola 1500,-
2. ostatní:
pneumatiky (duše s plášti) a duše 1700,-
pláště 1500,-
obruče na kola vozidel 850,-
Položka československého sazebníku Označení zboží Sazba Kčs
za 100 kg:
XXXI. Voskované plátno a zboží z něho.
323 Pokrývky na podlahu z voskovaného plátna, linolea, kamptulikonu a z podobných směsí:
a) až 2 mm silné 2000,-
b) silnější než 2 mm 800,-
Položka československého sazebníku Označení zboží Sazba Kčs
za 100 kg:
XXXII. Kůže vydělaná a kožené zboží.
Kůže:
ex 328 Kůže hovězí a koňská, vydělaná na způsob podešvic (též na hnací řemeny):
a) hřbety (krupony):
1. činěné tříslem 800,-
2. činěné minerální solí 1000,-
329 Kůže hovězí a koňská, vydělaná jinak než na způsob podešvic, též úplně upravená, avšak nelakovaná:
a) barvy přírodní nebo černá 900,-
b) jiná 1290,-
Poznámka 1 k saz. čís. 329 Kůže, dovážená k výrobě mykacích povlaků (včetně hřbetů mykacích a pásů mykacích), na dovolovací list, pod dozorem a za podmínek stanovených nařízením 300,-
330 Kůže telecí (teletina), mimo kůži lakovanou:
činěná tříslem 1100,-
činěná minerální solí 1350,-
331 Kůže kozlí (kozlovice), kozí (kozina) a kozlečí (kozletina), vydělaná, též poltěná, nebarvená, bez dalsí úpravy 100,-
332 Kůže ovčí (skopovice) a jehněčí (jehnětina), vydělaná, nebarvená, bez další úpravy:
a) po rubu poltěná 280,-
b) jiná 600,-
Poznámka. Ovčí a jehněčí kůže pouze načiněné, bez další úpravy, dovážené na zvláštní povolení k výrobě usní určených pro brašnářství, ozdobnictví, knihařství atd., avšak s vyloučením koží určených k výrobě obuvi a rukavic, za podmínek stanovených nařízením 170,-
333 Kůže kozlí (kozlovice), kozí (kozina) a kozlečí (kozletina), upravená, mimo kůži rukavičkářskou a kůži lakovanou 1350,-
ex 334 Kůže ovčí (skopovice) a jehněčí (jehnětina), upravená, mimo kůži rukavičkářskou a kůži lakovanou 1200,-
335 Všeliká kůže rukavičkářská 620,-
336 Kůže lakovaná všeho druhu 800,-
ex 337 Kůže výslovně nejmenovaná; pergamen:
b) kůže ptáků, plazů, obouživelníků a ryb 450,-
Poznámka 1 za saz. čís. 337 Odřezky a jiné odpadky usní saz. čís. 329, 330, 333-337 (15) 215,-
Položka československého sazebníku Označení zboží Sazba Kčs
za 100 kg:
XXXIV. Zboží dřevěné; zboží ze surovin soustružnických a řezbářských.
ex 351 Dyhy i desky ze skližených dyh:
ex a) nevykládané:
1. surové 230,- z hrubé váhy
ex 356 Zboží výslovně nejmenované z obyčejného dřeva, též hoblované (hladce nebo profilovaně), zhruba osoustruhované nebo zhruba vyřezávané, též skližené, spárované nebo jiným způsobem sestavené:
ex c) mořené, barvené, pokostované, lakované, leštěné, pak všechno zboží spojené s koží nebo s obyčejnými hmotami, mimo zboží pod položkou b) zařaděné:
ex 1. z měkkého dřeva:
lyže 500,-
Poznámka Prkénka z barveného nebo mořeného dřeva, dovážená továrnami k výrobě tužek, na dovolovací list, pod dozorem a za podmínek stanovených nařízením 10,-
ex 2. z tvrdého dřeva nebo dyhované (obyčejným dřevem):
lyže 500,-
ex 357 Zboží výslovně nejmenované z jemného dřeva nebo takovýmto dřevem dyhované, též hoblované (hladce nebo profilovaně), zhruba osoustruhované nebo zhruba vyřezávané, též skližené, spárované nebo jiným způsobem sestavené:
ex b) mořené, barvené, pokostované, lakované, leštěné, pak všechno zboží spojené s koží nebo s obyčejnými hmotami, mimo zboží zařaděné do položky a):
lyže a lyžařské hole 500,-
Poznámka Prkénka z barveného nebo mořeného dřeva, dovážená továrnami k výrobě tužek, na dovolovací list, pod dozorem a za podmínek stanovených nařízením 10,-
ex 358 Zboží dřevěné výslovně nejmenované, jemně soustruhované, pak všechno zboží s vypálenými, vytlačenými nebo vykrouženými ornamenty, též spojené s koží nebo s obyčejnými hmotami; vycpávané zboží bez povlahu:
lyže 1000,-
lyžařské hole 700,-
ex 361 Zboží výslovně nejmenované z jiných surovin soustružnických a řezbářských než ze dřeva:
ex c) z mořské pěny, lávy, celuloidu a z podobných umělých surovin řezbářských [mimo zboží z napodobenin látek jmenovaných v položkách d) a e)], též spojené s obyčejnými nebo s jinými jemnými hmotami:
neosvětlené filmy jiné než kinematografické 2500,-
osvětlené filmy kinematografické 2000,-
Poznámka 1 k saz. pol. 361c) Neosvětlené filmy kinematografické 600,-
Položka československého sazebníku Označení zboží Sazba Kčs
za 100 kg:
XXXV. Sklo a skleněné zboží.
380 Suché desky fotografické, citlivé 1500,- z hrubé váhy
381 Optické sklo surové, v čočky nevybroušené, v kusech, tabulích nebo jako čočky, lité, lisované nebo řezané, též přibroušené, bílé nebo barevné:
a) v kusech 25,-
b) ostatní 90,- z hrubé váhy
Položka československého sazebníku Označení zboží Sazba Kčs
za 100 kg:
XXXVI. Zboží kamenné,
z kamene, nepálených zemin, cementu a kamenné směsi.
ex 391 Kameny na více než třech stranách pilou nebo lanem řezané, jinak však hrubé nebo jen zhruba osekané; kamenné desky silnější 16 cm, tolikou pilou nebo lanem řezané nebo štípané:
z úběle, mramoru nebo hadce 5,-
392 Ohnivzdorné kameny křemencové tvaru cihel, osekané nebo pilou nebo lanem řezané:
a) kusy do 5 kg 6,-
b) kusy přes 5 kg 9,-
ex 393 Břidlice:
b) břidlice pokryvačská a jiná tabulková 9,-
ex 394 Kamenné desky 16 cm silné nebo slabší (mimo desky břidlicové a kameny litografické):
b) dále opracované, též broušené nebo leštěné:
1. z kamenů nejmenovaných pod 2. a 3. 20,-
2. z úběle, mramoru nebo hace 50,-
3. ze žuly, porfyru, syenitu a podobných tvrdých kamenů 70,-
399 Cement 45,-
401 Zboží osinkové:
a) osinkový papír a osinková lepenka, netvářené 200,-
b) osinkový papír a osinková lepenka, tvářené, též dírkované; netvářené nebo tvářené s drátěnou vložkou 800,-
c) osinkové předivo, též spojené s jiným předivem nebo s drátem 800,-
d) osinkové tkaniny, též spojené s jiným předivem nebo s drátem 1500,-
e) jiné osinkové zboží, neptří-li do saz. pol. 409c), též spojené s jinými hmotami (nikoli však s kaučukem) 1600,-
ex 402 Mlýnské kameny, též se železnými obručemi nebo s kovovými obaly; kameny litografické:
mlýnské kameny, též se železnými obručemi nebo s kovovými obaly 10,-
ex 403 Přírodní brusy a brousky:
a) nespojené s jinými hmotami 14,-
ex 404 Umělé brusy a brousky, též spojené se dřevem, železem nebo s jinými obecnými kovy:
a) ze smirku, karbidu křemíku nebo z podobných tvrdých brusidel 370,-
406 Papír brousicí 400,-
407 Brousicí plátno, pásy a pod. 500,-
ex 409 Kamenné zboží spojené s jinými hmotami, pokud na takové spojení nebyl vzat zřetel v jiných číslech této třídy:
ex a) s obyčejnými hmotami:
zboží ze slídy nebo z mikanitu 900,-
Položka československého sazebníku Označení zboží Sazba Kčs
za 100 kg:
XXXVIII. Železo a železné zboží.
Železo a železné polotovary:
ex 428 Surové železo; železo a ocel, staré přelámané nebo v odpadcích k tavení a sváření:
a) železo surové 16,-
b) ferromangan, ferrosilicium (50 až 90 % silicia), ferrochrom, ferronikl, ferrowolfram, ferromolybden, ferrovanadium, ferroaluminium (16) beze cla
429 Vlková kujnina (železo kryčné); výlitky (ingoty) 36,-
430 Housky (brusky) z plávkového železa a housky svařené ze železa svarného, vývalky (balvany), plaštiny 50,-
ex 431 Tyčové železo i ocel, kované, válcované nebo tažené:
ex a) nefasonované:
nefasonované, mimo páskové železo a páskovou ocel, za studena válcované, silnější než 1,5 mm až 4 mm 65,-
b) fasonované 80,-
c) okrasné, ornamentované 100,-
d) upravené, nepatří-li pod e) 130,-
e) niklované, platované mědí, slitina mědi nebo hliníkem, nebo leštěné 165,-
ex 432 Plechy a plotny:
a) neopracované (surové) [černé plechy]:
1. silné 2 mm nebo silnější 110,-
2. slabší 2 mm až 1 mm 110,-
3. slabší 1 mm až 0.6 mm 120,-
4. slabší 0.6 mm až 0.4 mm 130,-
5. slabší 0.4 mm až 0.25 mm 150,-
6. slabší 0.25 mm 160,-
b) hlazené (dresované) nebo mořené (dekapované):
1. silné 1 mm nebo silnější 130,-
2. slabší 1 mm až 0.6 mm 150,-
3. slabší 0.6 mm až 0.4 mm 160,-
4. slabší 0.4 mm 170,-
ex c) pocínované, pozinkované, poolovněné, poměděněné, pomosazněné, pokostované, broušené:
ex 1. silné 1 mm nebo silnější:
ex α) pocínované, pozinkované, poolovněné:
pocínované, poolovněné 200,-
β) jiné 230,-
ex 2. slabší 1 mm až 0.6 mm:
ex α) pocínované, pozinkované, poolovněné:
pocínované, poolovněné 210,-
β) jiné 240,-
ex 3. slabší 0.6 mm až 0.4 mm:
ex α) pocínované, pozinkované, poolovněné:
pocínované, poolovněné 220,-
β) jiné 250,-
ex 4. slabší 0.4 mm:
ex α) pocínované, pozinkované, poolovněné:
pocínované, poolovněné 285,-
β) jiné 300,-
d) niklované, platované mědí, slitinami mědi nebo hliníkem, nebo leštěné 300,-
e) vzorkované (barvou nebo lisováním), moirované, lakované 310,-
433 Plechy a plotny prorážené, dírkované, hloubené nebo přistřižené:
a) černé plechy 400,-
b) hlazené nebo mořené (dekapované) 420,-
c) ostatní 700,-
434 Drát:
aA) válcovaný 110,-
aB) ostatní:
1. silný 1.5 mm nebo silnější 140,-
2. slabší 1.5 mm až 0.5 mm 180,-
3. slabší 0.5 mm 220,-
b) pocínovaný, pozinkovaný, poolovněný, poměděněný, pomosazněný, pokostovaný:
1. silný 1.5 mm nebo silnější:
a) silný 3 mm nebo silnější 210,-
b) slabší 3 mm až 1.5 mm 210,-
2. slabší 1.5 mm až 0.5 mm 260,-
3. slabší 0.5 mm:
a) slabší 0.5 mm až 0.3 mm 300,-
b) slabší 0.3 mm 300,-
c) niklovaný, platovaný mědí, slitinami mědi nebo hliníkem, nebo leštěný 340,-
435 Kalený drát:
a) neopracovaný (surový) 230,-
b) leštěný nebo jinak dále opracovaný 540,-
Železné zboží:
438 Trouby a jich spojky z nekujné litiny:
a) neopracované (surové), též odrhnuté, též asfaltem nebo dehtem natřené; při síle stěny:
1. 7 mm nebo větší 85,-
2. slabší než 7 mm 160,-
b) jinak obyčejně opracované; při síle stěny:
1. 7 mm nebo větší 185,-
2. slabší 7 mm 300,-
c) jemně opracované; při síle stěny:
1. 7 mm nebo větší 330,-
2. slabší 7 mm 380,-
439 Trouby, nikoli však jejich spojky, z kujného železa, válcované nebo tažené, nebo z kujné litiny, též s přehnutými, přiletovanými nebo navařenými přírubami; trouby vlnité:
a) neopracované (surové), též odrhnuté, se závity nebo s přírubami vrtanými nebo soustruhovanými 300,-
b) jinak obyčejně opracované 380,-
c) jemně opracované 550,-
ex 445 Plechové zboží výslovně nejmenované:
ex d) oxydované, malované, potištěné, bronzované, lakované, smaltované nebo ze vzorkovaných plechů; též spojené s obyčejnými hmotami:
ex 2. ostatní:
rámečky k adresovacím strojům 800,-
Poznámka k saz. čís. 445. Vodoměry saz. čís. 445 podléhají 3/5 příslušné všeobecné celní sazby.
Nástroje a náčiní:
455 Vidle na seno a hnůj a jiné hrubé vidle, hrábě a hrabky, též spojené se dřevem:
a) neopracované (surové), též s upravenými špičkami 350,-
b) jinak obyčejně nebo jemně opracované, též leštěné nebo niklované 500,-
ex 456 Kladiva, palice; sekery všeho druhu; kleště, mimo těžké kleště kovářské; kovadliny, kovadlinové babky, kovářské zápustky (tvárnice):
ex a) váží-li kus 500 g nebo více:
ex 1. černé neb obyčejně opracované:
kladiva, palice; sekery všeho druhu 700,-
ex 2. jemně opracované:
kladiva, palice; sekery všeho druhu 1200,-
ex b) váží-li kus méně než 500 g, pak nehledíc na váhu všechny úplně nebo částečně leštěné nebo niklované:
kladiva, palice; sekery všeho druhu 1500,-
ex 458 Pily a neozubené listy na pily, též úplně nebo částečně leštěné nebo niklované:
a) lupenky 2500,-
ex 459 Kruže (frézy), výstružníky (mimo výstružníky úhlové), závitníky a šroubové vrtáky, čelisti závitnic; šídla; všechny tyto nástroje též úplně nebo částečně leštěné nebo niklované; váží-li kus:
ex e) méně než 50 g:
šídla 2700,-
465 Řetězy kloubové, mimo řetězy k jízdním kolům, patřící do saz. čís. 552 700,-
ex 467 Mykací povlahy všeho druhu; tkalcovské paprsky a zuby na tkalcovské paprsky, též ve svazcích nebo v kotoučích; drátěné tkalcovské nitěnky; drátěná nebo plechová ouška k nitěnkám (maillons):
a) mykací povlaky:
1. nespojené s plstí 900,-
2. jiné 3000,-
ex 468 Jehlice, pokud nepatří do saz. čís. 469; psací pera a nástrčky na pera; ocelové perly, též zlacené nebo stříbřené; udice, háčky a sponky, přezky, knoflíky, náprstky a podobné drobné potřeby:
udice 2500,-
ex 469 Jehly (včetně jehel stehovacích, vyšívacích a látacích), též se zlaceným ouškem; jehly k šicím, pletacím, vyšívacím a stávkovacím strojům:
a) jehly strojní 1200,-
ex 473 Zámky, klíče a jiné součástky zámků:
a) zámky obyčejné, mimo zámky bezpečností a zámky uměleckého zámečnictví, váží-li kus:
1. více než 300 g 850,-
2. 300 g nebo méně 1400,-
ex 476 Železný nábytek, mimo nábytek uměleckého zámečnictví; tělocvičné nářadí:
b) jinak obyčejně nebo jemně opracované, též spojené s jinými hmotami:
kartotékové skříně, zařízené (17) 1300,-
chladicí skříně na úschovu potravin, též velmi jemně opracované (18) 1700,-
ostatní 2200,-
ex 478 Zbraně a součástky zbraní:
ex b) zbraně střelné:
ex 3. jiné hotové střelné zbraně ruční, též velmi jemně opracované:
automatické pušky, automatické pistole, revolvery, pušky s kohoutkem nebo bez kohoutku 6300,-
ex 479 Nožířské zboží a jeho součástky:
ex e) všechno ostatní zboží nožířské, též velmi jemně opracované:
ex 2. ostatní:
nebroušené čepelky do holicích přístrojů, v pásech 2100,-
ex 483 Zboží z kujného železa, výslovně nejmenované, též spojené s nekujnou litinou nebo se dřevem:
ex c) jemně opracované, váží-li kus:
ex 1. více než 25 kg:
kola pro motorová vozidla a letadla 200,-
ex 2. více než 3 kg až 25 kg:
kola pro motorová vozidla a letadla 215,-
ex 484 Železné zboží spojené s obyčejnými hmotami:
kola pro motorová vozidla a letadla 300,-
armatury 1000,-
Položka československého sazebníku Označení zboží Sazba Kčs
za 100 kg:
XXXIX. Obecné kovy a zboží z nich.
Surové kovy a polotovary:
ex 488 Obecné kovy, surové, staré přelámané nebo v odpadcích:
a) olovo, též slitiny olova s antimonem, arsenem, cínem nebo zinkem 24,-
b) cín, též slitiny cínu s antimonem, olovem nebo zinkem; kov britania beze cla
d) meď (též čištěná), meď elektrolytická, rosetová, cementová (srážená) beze cla
e) nikl beze cla
ex f) hliník, hořčík, jakož i slitiny hliníku s hořčíkem:
hliník a slitiny hliníku s hořčíkem beze cla
g) obecné kovy výslovně nejmenované beze cla
ex h) slitiny z obecných kovů, výslovně nejmenované:
mosaz beze cla
ex 491 Plechy a desky (válcované, vykované), dále neopracované:
c) zinkové 240,-
ex d) měděné, niklové, hliníkové a z jiných výslovně nejmenovaných obecných kovů a kovových slitin:
ex 1. silnější než 0.5 mm:
měděné, mosazné 300,-
hliníkové nebo ze slitin hliníku, jakož i ze slitin hliníku podobných 480,-
ex 2. silné 0.5 mm a slabší:
měděné, mosazné 380,-
494 Plechy a desky zlacené nebo stříbřené, také zlatem nebo stříbrem platované 1500,-
ex 496 Tyče, pruty a dráty (válcované, vykované nebo tažené):
ex d) měděné, niklové, hliníkové a z jiných obecných kovů a kovových slitin:
ex 1. silnější než 0.5 mm:
mosazné 440,-
niklové, hliníkové nebo ze slitin hliníku, jakož i ze slitin hliníku podobných 580,-
498 Měděný drát, cementovaný; dráty z obecných kovů nebo kovových slitin, stříbřené nebo stříbrem platované; všechny tyto dráty také zploštěné, avšak dále neopracované 720,-
Kovové zboží:
ex 500 Trouby a válce, dále neopracované:
ex d) z jiných obecných kovů nebo kovových slitin, váží-li běžný metr:
ex 1. 1 kg nebo více:
měděné 840,-
ex 502 Kotle a kotlářské zboží, hrubé, dále neopracované (mimo předměty třídy XL.):
b) kotle z jiných obecných kovů a kovových slitin (mimo hliník a nikl); polotovary pouze miskovitě prohýbané; vykovaná nebo vyválcovaná dna a ohniště; vesměs váží-li kus více než 10 kg 450,-
ex 517 Zboží výslovně nejmenované z mědi a z jiných obecných kovů nebo z kovových slitin výslovně nejmenovaných, též spojené s obyčejnými hmotami:
ex a) obyčejně opracované:
bronzové snímače proudu, nemontované 550,-
nábytkové hřebíky a závlačky; kroužky do plachet; kování k vagonům, nábytku, oknům a dveřím; nábytek; měděné a mosazné nádobí (mimo nádobí stolní) 1300,-
ex b) jemně opracované:
nábytkové hřebíky a závlačky; kroužky do plachet; kování k vagonům, nábytku, oknům a dveřím; nábytek; měděné a mosazné nádobí (mimo nádobí stolní) 2800,-
ex 522 Zboží z obecných kovů nebo kovových slitin, úplně nebo částečně zlacené nebo stříbřené, zlatem nebo stříbrem platované nebo spojené s velmi jemnými hmotami:
reflektory a svítilny elektrické pro motorová kola a automobily 7000,-
ex 523 Dracouny, cetky (též lístkové) a předivo z obecných kovů nebo kovových slitin:
b) stříbřené nebo stříbrem platované 4000,-
c) zlacené nebo zlatem platované 8000,-
Položka československého sazebníku Označení zboží Sazba Kčs
za 100 kg:
XL. Stroje, přístroje a jich součástí ze dřeva, železa neb obecných kovů, mimo ty, které patří do třídy XLI. a XLII.
ex 526 Parní kotle; přístroje destilační, chladicí a varní; cisterny a tanky; všechny tyto předměty hotové, též s armaturami k nim patřícími a přimontovanými;
ex b) železné se součástmi z obecných kovů:
ocelové láhve (bomby) na plyn 850,-
ex 528 Parní a jiné motory výslovně nejmenované (mimo motory třídy XLI. a XLII.); pracovní stroje, spojené neodlučitelně s parními motory (parní hlubidla, parní jeřáby, parní kladiva, parní pumpy, parní stříkačky a podobné stoje):
Poznámka k saz. čís. 528. Karburátory tohoto sazebního čísla se vyclívají stejnou sazbou jako karburátory saz. čís. 537.
ex 530 Hospodářské stroje a přístroje, výslovně nejmenované:
ex c) jiné:
ex 2. železné:
úplné přívěsné pluhy k motorovým pluhům 500,-
ex 538 Stroje a přístroje, výslovně nejmenované, jiné, váží-li kus:
ex c) více než 10 q:
soustruhy, hoblovací stroje, shapinky a obrážecí stroje na kovy 1000,-
ex Poznámky ke třídě XL. 2. Při zařaďování strojů, přístrojů nebo jejich součástí se nepřihlíží ke spojení s jinými hmotami
3. Jako části strojů nebo přístrojů buďtéž vyclívány takové předměty výslovně nezařaděné, kterých nemůže býti jinak použito než k sestavení strojů nebo přístrojů.
Položka československého sazebníku Označení zboží Sazba Kčs
za 100 kg:
XLI. Elektrické stroje, přístroje a elektrotechnické potřeby.
ex 539 Dynama a elektrické motory (mimo motory k automobilům), též spojené neodlučitelně s mechanickým zařízením nebo s přístroji; transformátory (otáčivé nebo nehybné měniče); váží-li kus:
a) 25 kg nebo méně:
chladicí agregáty (19) 1700,-
ostatní 3000,-
b) více než 25 kg až 5 q 2000,-
ex 540 Elektrické přístroje telegrafní, zvonkové, návěštní a železniční bezpečnostní přístroje; telefony a mikrofony; ochranná zařízení proti blesku (mimo hromosvody); elektrické přístroje měřicí a počítací; váží-li kus:
ex b) méně než 5 kg:
mikrofony 9000,-
542 Elektrické lampy (obloukovky, žárovky a pod.), montované objímky k elektrickým lampám; montovaná skleněná tělesa pro světelné elektrické jevy; přístroje elektroléčebné (též přístroje Roentgenovy) 4250,-
ex 543 Elektrické přístroje a elektrotechnická zařízení (regulátory, odpory, napáječe [spouštěče] a pod.), výslovně nejmenované:
zapalovací svíčky a elektrické spouštěcí zařízení pro spalovací a výbušné motory (též pro automobilové a letadlové motory) 2000,-
usměrňovače elektrického proudu 3000,-
uhlíkové kartáčky, montované 5000,-
Poznámka za saz. čís. 543, odst. 4 Výslovně nejmenované elektrické přístroje a elektrotechnická zařízení, jichž kus váží s přimontovanými elektrickými přístroji měřicími i počítacími méně než 5 kg, se vyclívají podle saz. pol. 540b).
ex 544 Kabely a isolované elektrovodné dráty:
a) s kovovou ochranou 1300,-
545 Akumulátory s olověnými elektrodami, jakož i olověné elektrody akumulátorové 1200,-
546 Elektrické uhlíky:
a) uhlíky osvětlovací (roubíky), váží-li metr délky 1 kg nebo méně 800,-
b) jiné:
1. váží-li kus 3 kg nebo více 32,-
2. ostatní 120,-
Položka československého sazebníku Označení zboží Sazba Kčs
za 100 kg:
XLII. Vozidla.
Vozidla silniční:
ex 552 Součástky jízdních kol (spojky trubek, vidlice, řídítka, podpěry sedel, převodová kola, šlapadla, záklopky, části brzd, náboje a převody [též rozložené], řetězy, šlapací kliky, drátěné špice se závitem, matice k drátěným špicím, vrtané ráfky atd.), opracované:
b) ostatní 3200,-
ex 553 Motorová kola, též s přívěsným vozíkem, přívěsné vozíky zvlášť dovážené, automobily (též motorové tříkolky), chassis s motorem nebo bez něho a karoserie zvlášť dovážené:
ex a) motorová kola, též s přívěsným vozíkem a přívěsné vozíky zvlášť dovážené:
motorová kola, váží-li kus více než 190 kg (bez přívěsného vozíku) 2200,-
ex b) osobní automobily (též motorové tříkolky osobní i nákladní), chassis s motorem nebo bez něho a karoserie zvlášť dovážené, váží-li kus:
ex 1. nejvýše 1000 kg:
úplné osobní automobily, jednotlivé náhradní součástky chassis (20) 3400,-
ex 2. více než 1000 kg:
úplné osobní automobily, úplná chassis, jednotlivé náhradní součástky chassis (20) 2900,-
ex c) nákladní automobily, autobusy, automobily nerozlučně spojené s pracovním zařízením, chassis s motorem nebo bez něho a karoserie zvlášť dovážené, váží-li kus:
ex 1. nejvýše 1500 kg:
úplné nákladní automobily, úplná chassis, jednotlivé náhradní součástky chassis (20) 2900,-
ex d) traktory a motorové pluhy:
traktory, váží-li kus nejvýše 3000 kg 1300,-
ex e) letadla: z ceny:
úplná letadla, váží-li kus nejvýše 10.000 kg 40 %
úplná letadla, váží-li kus více než 10.000 kg 25 %
ex 554 Motory automobilové a letadlové:
b) letadlové 20.000,-
Poznámka k saz. čís. 554. Karburátory tohoto sazebního čísla se vyclívají stejnou sazbou jako karburátory saz. čís. 537.
Poznámka k saz. čís. 554 (první věta) Jednotlivé zvlášť dovážené součástky motorů tohoto sazebního čísla, jež jsou zcela opracovány a jež lze bez pochybnosti poznati jako součástky takových motorů, se vyclívají sazbami platnými pro jednotlivé druhy motorů, podá-li dovozce průkaz, z něhož lze bezpečně seznati, že součástky patří k motoru příslušného druhu a váhy.
Položka československého sazebníku Označení zboží Sazba Kčs
za 100 kg:
XLIII. Drahé (vzácné) kovy, drahokamy a polodrahokamy a zboží z nich; mince.
ex 571 Kameny pravé (drahokamy a polodrahokamy), korály (pravé i nepravé), opracované (broušené, řezané), nezasazené; pravé perly, nezasazené:
kameny pravé (drahokamy a polodrahokamy), opracované (broušené, řezané), nezasazené (též piezoelektrický křemen, řezaný, nezasazený) 3000,-
Položka československého sazebníku Označení zboží Sazba Kčs
za 100 kg:
XLIV. Přístroje a nástroje (instrumenty), hodiny.
Přístroje a nástroje [instrumenty] (mimo ony, jež patří do třídy XLI., a mimo hudební nástroje):
ex 573 Přístroje a nástroje chirurgické a jiné lékařské přístroje a nástroje: za 1 kg:
b) z jiných hmot 200,-
ex 574 Přístroje matematické a fysikální:
ex b) ostatní:
vodoměry 20,-
ex 576 Přístroje a nástroje, výslovně nejmenované:
a) přístroje psací, počítací (též kontrolní pokladny), knihovací, rozmnožovací, účtovací, statistické, adresovací a známkovací:
přístroje psací (21), počítací (též kontrolní pokladny) 40,-
přístroje knihovací, rozmnožovací, účtovací, statistické, adresovací a známkovací 25,-
ex b) ostatní:
přístroje pro záznam a reprodukci zvuku, mimo zvukové desky k nim (22) 15,-
válečky k diktovacím přístrojům, hladké 15,-
přístroje na třídění šeků, přístroje na třídění výsledků zkoušek 15,-
kontrolní datumovací přístroje 25,-
ex 578 Váhy a součástky vah, mimo váhy přesné, patřící do saz. čís. 574:
b) jiné: za 100 kg:
1. sklonné váhy, váží-li kus 50 kg nebo méně 3000,-
2. ostatní 1500,-
Hodiny:
ex 589 Hodiny a hodinové stroje, výslovně nejmenované; hodinové kostry; pastorky se zasazenými čípky a přinýtovanými kolečky:
kontrolní hodiny a podobná zařízení pro kontrolu a záznam času 2500,-
Položka československého sazebníku Označení zboží Sazba Kčs
za 100 kg:
XLVI. Chemické látky pomocné a chemické výrobky.
ex 596 Prvky výslovně jmenované:
ex a) síra (v kusech a roubících), též mletá, a sirný květ; selen; brom; jod; fosfor; antimon kovový; rtuť:
síra (v kusech a roubících), též mletá; jod beze cla
ex 597 Kysličníky a zásady výslovně jmenované:
f) kysličník arsenitý 20,-
Soli a jiné sloučeniny, výslovně jmenované:
ex 599 Soli draselné, sodné a amonné, výslovně jmenované:
ex a) soli hnojivé (soli draselné v přirozeném svém složení, t. zv. jalové [odklizové] a odpadkové soli, jakož i umělá hnojiva ze solných směsí); chlorid draselný; ledek sodný (přírodní [čilský] i umělý), nečištěný; surový borax; vinný kámen surový; vinné droždí (vinné kvasnice) suché; výpalkové uhlí:
ex 1. ledek sodný (přírodní [čilský] i umělý), nečištěný:
ledek sodný (přírodní [čilský] i umělý), nečištěný, na zvláštní osvědčení ministerstva zahraničního obchodu (23) beze cla pro roční kontigent ve výši průměrného ročního dovozu z území smluvních stran v letech 1934-1938 včetně.
ex 2. ostatní:
surový borax; výpalkové uhlí beze cla
ex i) 2. kyselý uhličitan draselný a sodný; siřičitan sodný, pevný; kyselý siřičitan sodný, pevný; sirnatan sodný, pevný:
kyselý uhličitan draselný a sodný 240,-
ex 600 Sloučeniny vápníku, stroncia, barya a hořčíku, výslovně jmenované:
d) spodium (kostní uhlí) 100,-
ex 601 Sloučeniny hliníku, železa, chromu, niklu a kobaltu, výslovně jmenované:
ex a) všechna železitá mořidla; zelená skalice; minerální safflor (cafra), šmolka (smalty), skelné posýpátko:
minerální safflor (cafra), šmolka (smalty), skelné posýpátko 20,-
ex 604 Sloučeniny organické (ústrojné), výslovně jmenované:
g) kyselina salicylová a její deriváty:
kyselina salicylová, technická, dovážená přes celní úřady v Chebu, Plzni, Praze a Ústí nad Labem 1500,-
ostatní 3000,-
Ostatní chemické pomocné látky a výrobky:
ex 605 Saze (kopt), uhelný prášek a umleté černi (mimo rozdrobené uhlí kostní, které patří do saz. pol. 600 d):
a) saze (kopt) 40,-
ex 610 Želatina (čištěná, sušená klihovatina původu živočišného i rostlinného), též na prach utlučená a zboží z ní:
a) želatina 550,-
ex 611 Klih všeho druhu, též vyzina (vyzí klí):
rybí klih tekutý, v sudech 200,-
Poznámka 1 k saz. pol. 612 b) Kasein, dovážený k výrobě umělého rohu, na dovolovací list, pod dozorem a za podmínek stanovených nařízením beze cla
ex 613 Škrob (také škrobová moučka):
rýžový škrob (též rýžová škrobová moučka) 170,-
ex 614 Lepek; škrobová lepidla (též dextrin a dextrinová lepidla) a jiné náhražky klovatiny, výslovně nejmenované; maz, šlichta a podobná lepidla a apretury, obsahující škrob:
a) lepek 750,-
ex 618 Náhražky mýdla, voňavkami nenapuštěné; poliment; cídicí pasty, mýdla neobsahující; škrob na lesk:
cídicí pasty, mýdla neobsahující 800,-
ex 621 Plyny zhuštěné, zkapalněné nebo ztužené, výslovně nejmenované: z ceny:
argon 15 %
ex 622 Pomocné látky a výrobky chemické, výslovně nejmenované:
ex d) ostatní:
acetylcelulosa; syřidlové přípravky, pevné 8 %
Poznámka 3 k saz. pol. 622d) Karbid křemíku a umělý korund, dovážené k výrobě brousicích prostředků, na zvláštní povolení, za podmínek stanovených nařízením za 100 kg: 10,-
Položka československého sazebníku Označení zboží Sazba Kčs
za 100 kg:
XLVII. Pokosty, zboží barvířské, lékárnické a voňavkářské.
Barvy:
ex 626 Barvy výslovně nejmenované:
ex b) ostatní:
ultramarin modrý 850,-
627 Všechny barvy ve tvaru tabulek a pod., v sáčcích, pastách, tubách, měchýřcích, mističkách, skleničkách, lasturách a krabicích 2000,-
628 Inkousty, inkoustové prášky, pečetní vosk 800,-
Zboží lékárnické a voňavkářské:
ex 630 lékárnické zboží upravené, jakož i všechny látky svými nápisy, štítky, obaly a pod. označené jako léky, i léky pro zvířata:
ex 3. ostatní:
ex b) jiné:
ex 1. upravené pro drobný prodej:
rybí tuk 2000,-
ex 2. jiné:
rybí tuk 2000,-
631 Octy, tuky a oleje, navoněné:
a) ve schránách váhy 5 kg nebo větší 600,-
b) ve schránách pod 5 kg 2250,-
633 Zboží voňavkářské (jakož i všechny voňavé látky a směsi označené úpravou, štítky, návody a pod. jako voňavky); kosmetické prostředky:
a) prosté alkoholu (ličidla, pudry navoněné, oleje na vlasy, pomády, pasty na zuby, františky) 6000,-
b) obsahující alkohol 10.000,-
Položka československého sazebníku Označení zboží Sazba Kčs
za 100 kg:
XLVIII. Svíčky, mýdlo a voskové zboží.
ex 637 Mýdlo:
b) jemné, t. j. navoněné nebo v tabulkách, koulích, krabicích, hrnečkách:
cídicí pasty, obsahující mýdlo 800,-
ostatní 1100,-
Položka československého sazebníku Označení zboží Sazba Kčs
za 100 kg:
LI. Odpadky.
ex 652 Hnojivo živočišné i jiné, též umělá hnojiva jinde nezařaděná; popel dřevěný a uhelný; kosti; popel z kostí; využité uhlí kostní, upotřebitelné pouze k mrvení; moučka kostní; struska Thomasova a jiné strusky, též mleté; odštěpky z rohů a poznehtů; krev tekutá i vyschlá; zvířecí šlachy; masné odpadky k mrvení; zbytky při výrobě žluté krevní soli; voda amoniakálná (voda plynárenská) nenasycená:
a) moučka kostní 10,-
ex b) ostatní:
rybí moučka, krev vyschlá, zvířecí šlachy, masné odpadky k mrvení beze cla
POZNÁMKY K JEDNOTLIVÝM DRUHŮM ZBOŽÍ.
(1)
Vinné bobule a hrozny, sušené, požívají sjednané sazby Kčs 180.- za 100 g, i když jsou baleny pro drobný prodej.
(2)
Poplatek vybíraný za fytopatologickou prohlídku hrušek a jablek, pocházejících z území smluvních stran a balených v bednách, polobednách a sudech, nebude vyšší než Kčs 10.- za 100 kg.
(3)
Doba tří měsíců před dovozem, během níž musí býti jablka sklizena, aby směla býti vyclena smluvní sazbou Kčs 75.- za 100 kg, se počítá zpět ode dne vyclení v Československu. Zásilky jablek musí býti doprovázeny osvědčením potvrzujícím datum sklizně. Vláda vývozní země a vláda československá se dohodnou na seznamu úřadů vývozní země, jež budou pověřeny vydáváním těchto osvědčení.
(4)
Švestky sušené požívají sjednané sazby Kčs 60.- za 100 kg, i když jsou baleny pro drobný prodej.
(5)
Jablka a hrušky, sušené a neoloupané, buď celé nebo rozkrájené, požívají sjednané sazby Kčs 50.- za 100 kg, i když jsou baleny pro drobný prodej.
Ovoce výslovně nejmenované, sušené, požívá sjednané sazby Kčs 100.- za 100 kg, i když je baleno pro drobný prodej.
(6)
Sušené ovoce pocházející z území smluvních stran, s obsahem až 2000 mg kysličníku siřičitého v 1 kg sušeného ovoce, nebude vyloučeno z obchodu jako zdraví škodlivé, vyhovuje-li ostatním zásadám a předpisům potravního kodexu československého, zejména pokud se týče jeho označení.
(7)
Jakmile Potravinová a zemědělská organisace Spojených národů zjistí, že stav tuků a jedlých olejů pohotových v Evropě k dodávkám opět dostoupil, hledíc k poptávce po nich, přibližně takové výše, na jaké byl v letech bezprostředně před rokem 1938, československá vláda zahájí na žádost kterékoli smluvní strany, jež má podstatný zájem na vývozu vepřového sádla do Československa, jednání s touto smluvní stranou za účelem dosažení vzájemně uspokojivé dohody o režimu platném v Československu pro dovážené sádlo.
Nicméně poměr mezi celními sazbami na vepřové sádlo syrové a vyškvařené nebude horší než 3:4.
(8)
Nezahuštěné šťávy z plodů citrusových saz. pol. 109a) a ostatní nezahuštěné šťávy z plodů, ovoce a bobulí (mimo šťávy z jablek, malin a vinných hroznů) saz. pol. 109b)2. požívají sjednané sazby Kčs 200.-, pokud se týče Kčs 400.- za 100 kg, i když jsou baleny v nádobách neprodyšně uzavřených.
(9)
Kromě potvrzení kontrolovaného označení původu, pokud se týče osvědčení původu, musí býti všechna vína dovážená do Československa doprovázena také osvědčením o rozboru vydaným veřejnými laboratořemi, jejichž seznam bude stanoven vzájemnou dohodou mezi příslušnými úřady vývozní země a úřady československými.
Osvědčení o rozboru bude zejména obsahovati:
specifickou váhu,
alkoholovou stupňovitost,
obsah všech kyselin,
obsah těkavých kyselin,
obsah výtažku,
obsah cukru,
obsah výtažku bez cukru,
obsah popele (nerostných látek),
prohlášení, že jde o přírodní víno bez jakýchkoli přísad.
Pro vína požívající kontrolovaného označení původu může býti potvrzení označení původu nahrazeno zvláštním osvědčením potvrzujícím původ i jakost výrobku a vyhotoveným podle vzorce sjednaného vzájemnou dohodou mezi příslušnými úřady vývozní země a úřady československými. Tato listina bude zároveň nahrazovati shora uvedené osvědčení o rozboru.
(10)
Zeleninové omáčky, mimo omáčku z rajských jablek, se vyclívají stejnou sazbou jako „konservy zeleninové, ostatní, mimo konservy z rajských jablek", t. j. sazbou Kčs 700.- za 100 kg.
(11)
Prkénka k výrobě lyží se vyclívají podle tohoto sazebního čísla, i když jsou na obou koncích napuštěna parafinem a pod.
(12)
Jako „ostatní" silice se vyclívá i silice skořicová a silice citronelová.
(13)
Lintry odtučněné, bílené, avšak netvářené, se vyclívají podle saz. čís. 180.
(14)
Je shoda v tom, že pojem „konopí" zahrnuje i konopí novozélandské (len novozélandský, Phormiun tenax).
(15)
Odřezky a jiné odpady usní saz. čís. 329, 330, 333 až 337 se nepovažují za tříděné, i když jsou stejného druhu nebo stejné barvy.
(16)
Ferrosilicium s obsahem 40 až 50 % Si projednává podle saz. pol. 428 c) beze cla.
(17)
Kartotékové skříně, zařízené, s isolací nebo bez isolace, se zámky nebo bez nich, podléhají smluvní sazbě Kčs 1 300.- za 100 kg.
(18)
Mechanická chladící zařízení úplná, též velmi jemně opracovaná, patří při dovozu do Československa do saz. čís. 476 a projednávají se sazbou Kčs 1 700.- za 100 kg.
(19)
Chladicí agregáty se skládají z elektrického motoru spojeného s kompresorem, u něhož je namontován kondensátor. Celek může býti vybaven samočinným zapínáním a vypínáním elektrického proudu a ventilátorem a je zpravidla namontován na nosném spodku.
(20)
Ústupky poskytnuté na náhradní součástky chassis osobních nebo nákladních automobilů jsou omezeny na jednotlivé náhradní součástky určené pouze k opravě chassis osobních nebo nákladních automobilů do republiky Československé již dovezených.
(21)
Jestliže by ponechání sazby na psací přístroje Kčs 40.- za 1 kilogram vážně postihovalo československý průmysl psacích přístrojů, československá vláda by byla nucena dovolati se čl. XIX této dohody, aby dosáhla přiměřené úpravy sazby Kčs 40.- za 1 kilogram podle ustanovení tohoto článku.
(22)
„Přístroji pro záznam a reprodukci zvuku" se rozumějí fonografy, gramofony, diktovací přístroje, přístroje k reprodukci diktátu a pod.
(23)
Je shoda v tom, že „zvláštní osvědčení ministerstva zahraničního obchodu" má toliko za účel potvrditi celním úřadům československým, že ledek, dovážený v rámci zvláštního kontingentu, má býti propuštěn beze cla, a kromě toho zajistiti, aby zmíněné ministerstvo mohlo prováděti nezbytnou kontrolu a distribuci.
Všeobecné poznámky.
Specifické celní sazby Kčs 50.- a méně za 100 kg se rozumějí z hrubé váhy, není-li jinak vyznačeno v této listině.
Specifické celní sazby vyšší než Kčs 50.- za 100 kg se rozumějí z čisté váhy, není-li jinak vyznačeno v této listině.
Listina X - Československo.
Část II.
Položka československého sazebníku Označení zboží Sazba Kčs
ČÁST II.
Preferenční sazebník.
Není.
(Překlad.)
Protokol
o uvedení v prozatímní účinnost Všeobecné dohody o clech a obchodu.
1.
Vlády soustátí Australského, království Belgického (za svoje mateřské území), republiky Francouzské (za svoje mateřské území), Kanady, velkovévodství Lucemburského, království Nizozemského (za svoje mateřské území), Spojeného království Velké Britanie a Severního Irska (za svoje mateřské území) a Spojených států amerických se zavazují s výhradou, že tento Protokol bude podepsán všemi výše jmenovanými vládami nejpozději dne 15. listopadu 1947, prováděti prozatím ode dne 1. ledna 1948:
a)
části I a III Všeobecné dohody o clech a obchodu,
b)
a část II této Dohody v míře, která je slučitelná s platným zákonodárstvím.
2.
Dne 1. ledna 1948 nebo později uvedou shora zmíněné vlády v prozatímní účinnost Všeobecnou dohodu za podmínek výše uvedených v jiných územích, než jsou jejich území mateřská, po uplynutí 30 dní ode dne, kdy generální sekretář Spojených národů obdržel sdělení o jejich rozhodnutí uvésti Dohodu v prozatímní účinnost v jednom anebo více z těchto území.
3.
Kterákoli jiná vláda, která podepíše tento Protokol, uvede v prozatímní účinnost Všeobecnou dohodu způsobem výše uvedeným dne 1. ledna 1948 anebo později po uplynutí 30 dní ode dne, kdy byl jejím jménem tento Protokol podepsán.
4.
Tento Protokol zůstane otevřen k podpisu v ústředí Spojených národů
a)
do 15. listopadu 1947 za kteroukoli vládu jmenovanou v odstavci 1 tohoto protokolu, která ho dnes nepodepsala a
b)
do 30. června 1948 za kteroukoli jinou vládu, která je signatářem Závěrečného aktu, přijatého při zakončení druhého zasedání Přípravného výboru pro konferenci Spojených národů o obchodu a zaměstnanosti, a která ho dnes nepodepsala.
5.
Kterákoli vláda, která uvede v účinnost tento Protokol, bude moci kdykoli přestati ho používati s účinností po uplynutí šedesáti dní ode dne, kdy generálnímu tajemníkovi Spojených národů bylo doručeno písemné oznámení o tom, že dotčená vláda přestane Protokolu používati.
6.
Originál tohoto Protokolu bude uložen u generálního tajemníka Spojených národů, který dodá všem zúčastněným vládám ověřené opisy Protokolu.
ČEMUŽ NA SVĚDOMÍ příslušní zástupci, vyměnivše si své plné moci a shledavše je v dobré a náležité formě, podepsali tento Protokol.
DÁNO v Ženevě, v jediném vyhotovení, v jazyce anglickém a francouzském, při čemž obě znění jsou autentická, dne třicátého října roku tisícího devítistého čtyřicátého sedmého.
Za království Belgické:
P. A. FORTHOMME
Za Kanadu
L. D. WILGRESS
Za velkovévodství Lucemburské:
J. STURM
Za království Nizozemské:
A. B. SPEEKENBRINK
Za Spojené království Velké Britanie
a Severního Irska:
T. M. SNOW
Za Spojené státy americké:
WINTHROP BROWN
Za soustátí Australské:
HERBERT V. EVATT
New York 13/11/47
Za republiku Francouzskou:
New York 13. listopadu 1947
ANDRÉ PHILIP
Za republiku Kubu:
Při podpisu tohoto Protokolu republika Kuba oznamuje svůj úmysl uvésti Všeobecnou dohodu v prozatímní účinnost počínajíc 1. lednem 1948 vůči všem vládám, které ji uvedou v prozatímní účinnost vůči Kubě stejným dnem.
Lake Success, 17. prosince 1947.
ULDARICA MANAS
Za republiku Československou:
New York, 21. března 1948.
Dr. RUDOLF KURÁŽ
*)
Rozdělení tohoto procenta se provede dohodou mezi vládami Indie a Pakistanu a bude oznámeno co nejdříve generálnímu tajemníku Spojených národů.
*)
Pro dovoz do mateřského území Francie a do území Francouzské unie.