95/1948 Zb.
Vyhlásené znenie
Obsah zobrazeného právneho predpisu má informatívny charakter.
| História |
|
|
|---|---|---|
| Dátum účinnosti | Novela | |
| 1. | Vyhlásené znenie | |
| 2. | 01.09.1948 - 08.06.1949 | |
| 3. | 09.06.1949 - 31.08.1950 | 116/1949 Zb. |
| 4. | 01.09.1950 - 31.12.1951 | 137/1950 Zb. |
| 5. | 01.01.1952 - 06.05.1953 | 122/1951 Zb. |
Obsah
Otvoriť všetky
| Číslo predpisu: | 95/1948 Zb. |
| Názov: | Zákon o základní úpravě jednotného školství (školský zákon). |
| Typ: | Zákon |
| Dátum schválenia: | 21.04.1948 |
| Dátum vyhlásenia: | 10.05.1948 |
| Autor: | Národné zhromaždenie Československej republiky |
| Právna oblasť: |
|
| Nachádza sa v čiastke: |
| 129/1949 Zb. | Vládne nariadenie o zriaďovaní, organizácii a činnosti sdruženia rodičov a priateľov školy. |
| 116/1949 Zb. | Nariadenie o ďalších presunoch pôsobnosti vo verejnej správe |
| 137/1950 Zb. | Nariadenie o prenesení pôsobnosti vo veciach niektorých pôdohospodárskych škôl na Ministerstvo pôdohospodárstva |
| 122/1951 Zb. | Nariadenie o ďalších presunoch pôsobnosti a o iných zjednodušeniach verejnej správy |
| 31/1953 Zb. | Zákon o školskej sústave a vzdelávaní učiteľov (školský zákon) |
95
Zákon
ze dne 21. dubna 1948
o základní úpravě jednotného školství (školský zákon).
Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
Úvodní ustanovení.
§ 1
(1)
Veškeré mládeži se dostane jednotné výchovy a obecného i odborného vzdělání na školách,
které tvoří jednotnou soustavu.
(2)
Podle dalších ustanovení tohoto zákona chodí mládež do školy mateřské ve věku od
tří do šesti let, do školy prvního stupně (národní) a druhého stupně (střední) od
šesti do patnácti let a mládež starší do školy třetího stupně.
§ 2
Školy pečují o všestranný rozumový, citový, mravní a tělesný rozvoj žactva. Vzdělávají
mládež v duchu pokrokových národních tradic a ideálů humanity, vychovávají k samostatnému
myšlení, cílevědomému jednání, činorodé práci i družné spolupráci a probouzejí v mládeži
touhu po sebevzdělání a pokroku. Vedou ji k činné účasti na životě školy a na budovatelském
díle republiky. Pěstují smysl pro společenství v rodině, národu, Slovanstvu a lidstvu.
Vychovávají národně a politicky uvědomělé občany lidově demokratického státu, statečné
obránce vlasti a oddané zastánce pracujícího lidu a socialismu.
§ 3
(1)
Na školách v zemi České a v zemi Moravskoslezské se vyučuje česky, na Slovensku slovensky.
(2)
Výjimky může stanoviti vláda.
§ 4
(1)
Školy jsou učiliště státní.
(2)
Výjimky z ustanovení odstavce 1 stanoví zvláštní zákon.
§ 5
Základní školní vzdělání poskytují školy prvního a druhého stupně. Toto vzdělání je
povinné, jednotné a bezplatné.
§ 6
Školy podléhají veřejnému zdravotnímu dozoru, předpisům o zdravotních opatřeních,
o preventivní zdravotní péči a o péči sociální.
§ 7
Ministerstvu školství a osvěty přísluší vrchní správa škol a dozor na ně.
ČÁST DRUHÁ
Mateřská škola.
§ 8
Mateřská škola poskytuje v těsné součinnosti s rodinou dětem ve věku od tří let do
doby, kdy začnou docházeti do národní školy, výchovnou péči a zdravotní a sociální
ochranu.
§ 9
(1)
Mateřská škola se zpravidla zřídí v obci nebo v závodě, přihlásí-li se nejméně 20
dětí z jejího předpokládaného obvodu; lze ji zrušiti, klesne-li počet zapsaných dětí
pod 15.
(2)
V jedné třídě má býti nejvýše 30 dětí; při vyšším počtu dětí se podle možnosti zřídí
další třída.
(3)
Mateřskou školu zřizuje a zrušuje zemský školní úřad, který stanoví též její obvod.
§ 10
(1)
Do mateřské školy se přijímají tělesně i duševně zdravé děti, které zpravidla bydlí
v jejím obvodu a které se k docházce do školy přihlásí.
(2)
Vláda stanoví nařízením, za kterých podmínek může býti docházka do mateřské školy
pro děti od pěti let povinná.
(3)
Výchovná péče na těchto školách je bezplatná.
§ 11
(1)
Ministerstvo školství a osvěty upraví v dohodě s ministerstvy zdravotnictví, sociální
péče a výživy zdravotní a sociální ochranu i stravování dětí v mateřských školách.
(2)
Jsou-li v obvodu mateřské školy jesle nebo útulky pro děti ve věku předškolním, přísluší
přímý pedagogický dohled na ně správě mateřské školy.
§ 12
Předpisy o zřizování a zrušování mateřských škol, o jejich obvodech a o přijímání
dětí vydá vláda nařízením.
ČÁST TŘETÍ
DÍL I.
Společná ustanovení pro školy prvního a druhého stupně.
§ 13
(1)
Povinnost choditi do školy prvního a druhého stupně trvá devět let a začíná počátkem
školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dovrší šestý rok věku.
(2)
Dítě, které dovrší šestý rok věku v době od počátku školního roku do konce roku kalendářního,
může správa školy přijmouti, zjistí-li se lékařsky jeho tělesná i duševní vyspělost.
(3)
Povinnost choditi do školy druhého stupně mají děti, které s úspěchem dokončily pátý
postupný ročník školy prvního stupně.
(4)
Děti, které podle úředního zjištění nelze vzdělávati pro těžkou nemoc anebo pro duševní
nebo tělesnou vadu, nejsou povinny choditi do školy.
§ 14
Žákům, kteří splní povinnost školní docházky a nedosáhnou vzdělání, které poskytuje
střední škola, lze povoliti další docházku do školy nebo zkoušku z učiva této školy
podle předpisů, které vydá ministerstvo školství a osvěty. Pro přípravu k této zkoušce
může zemský školní úřad při škole zříditi kurs z učiva střední školy.
§ 15
Pro žáky, kteří se při vyučování nebo v postupu opozdí pro nemoc nebo pro jinou závažnou
příčinu, zřídí se podle potřeby podpůrné vyučování v samostatných skupinách tak, aby
se žákům umožnil další normální postup. V takové skupině může být nejvýše 20 žáků.
Podrobnosti určí ministerstvo školství a osvěty v dohodě s ministerstvem financí.
§ 16
Rodiče (zákonní zástupci) jsou povinni přihlásiti své dítě k soupisu nebo k zápisu
do školy a dbáti, aby podle ustanovení školního řádu chodilo do školy pravidelně a
včas.
§ 17
(1)
Dítě chodí do školy, v jejímž obvodu trvale bydlí. Výjimky může povoliti okresní
školní úřad.
(2)
Školní obvody nutno stanoviti tak, aby se žákům umožnila snadná denní docházka do
školy a aby se usnadňovalo zřizování škol s větším počtem tříd.
§ 18
Školy s menším počtem tříd se sloučí ve společnou školu, vyhovuje-li její obvod podmínkám
§ 17, odst. 2.
§ 19
(1)
Škola je povinna starati se o náboženskou výchovu žáků podle jejich náboženského
vyznání, vyjímajíc případy, kdy rodiče (zákonní zástupci) odhlásí dítě od této výchovy.
(2)
Náboženská výchova a dozor na ni přísluší orgánům církevním (náboženským obcím) bez
újmy práva vrchního dozoru a správy, které příslušejí ministerstvu školství a osvěty
(§ 7).
(3)
Učební osnovy náboženské výchovy stanoví na návrh církevních orgánů (náboženských
obcí) ministerstvo školství a osvěty, přezkoumajíc je s hlediska občanské a náboženské
snášenlivosti.
(4)
Učitelé náboženství (církevní orgány a náboženské společnosti) jsou povinni šetřiti
předpisů, které v mezích zákona vydají školní úřady.
(5)
Vyučování náboženství musí být v souhlase s výchovnou činností školy.
(6)
Předpisy o zřizování oddělení pro náboženskou výchovu a o počtu vyučovacích hodin
vydá vláda nařízením.
§ 20
Školy prvního a druhého stupně zřizuje a zrušuje zemský školní úřad a stanoví též
jejich obvody.
§ 21
Předpisy o obvodech, o zřizování a rušení škol (tříd) a o plánovitém budování sítě
škol vydá vláda nařízením.
DÍL II.
Národní škola.
§ 22
Národní škola poskytuje základy obecného vzdělání.
§ 23
Národní škola má pět postupných ročníků.
§ 24
Národní škola se zpravidla zřídí, je-li v jejím předpokládaném obvodu podle tříletého
průměru nejméně 20 dětí, které jsou povinny do ní choditi a které pro vzdálenost,
neschůdnost cesty nebo pro dopravní poměry nemohou docházeti do jiné školy.
§ 25
V první třídě a na jednotřídní škole má býti nejvýše 30, v ostatních třídách nejvýše
40 žáků; při vyšším počtu se zpravidla zřídí další třída (pobočka).
§ 26
Výchovné a vzdělávací obory jsou: společenské, jazykové, počty, věcné nauky, obory
technické, estetické, zdravotní a tělovýchovné. Podrobnosti určí vláda nařízením.
DÍL III.
Střední škola.
§ 27
Střední škola poskytuje ucelené základní obecné vzdělání.
§ 28
Střední škola má čtyři postupné ročníky.
§ 29
Střední škola se zpravidla zřídí, je-li v jejím předpokládaném obvodu podle tříletého
průměru nejméně 100 dětí, které jsou povinny do ní choditi (§ 13, odst. 1 a 3) a které nemohou pro vzdálenost, neschůdnost cesty nebo pro dopravní poměry docházeti
do jiné střední školy.
§ 30
V jedné třídě má býti nejvýše 40 žáků; při vyšším počtu se zpravidla zřídí pobočná
třída.
§ 31
Výchovné a vzdělávací obory a nauky jsou: společenské, jazykové (jazyk vyučovací,
jazyk ruský), matematika, přírodní vědy, obory technické, estetické, zdravotní a tělovýchovné.
Podrobnosti určí vláda nařízením.
§ 32
Žáci posledního postupného ročníku jsou povinni tělesně pracovat nejvýše čtyři týdny
v některém hospodářském oboru. Podrobnosti a výjimky určí vláda nařízením.
ČÁST ČTVRTÁ
DÍL I.
Společná ustanovení pro školy třetího stupně.
§ 33
Školy třetího stupně jsou:
1.
povinné: základní odborné školy,
2.
výběrové:
a)
odborné školy - se studijní dobou kratší než čtyrletou,
b)
vyšší střední školy - se studijní dobou nejméně čtyrletou: vyšší odborné školy a
gymnasia.
§ 34
Školy třetího stupně zřizuje a zrušuje podle plánu stanoveného vládou a jejich názvy
určuje ministerstvo školství a osvěty.
§ 35
Pro jednotlivá odvětví hospodářského, sociálního nebo uměleckého života se zřizují
zvláštní druhy povinných a výběrových odborných škol (pro zemědělství, průmysl, řemeslo,
obchod, dopravu, pro ženská povolání, uměleckou činnost, pro sociální a zdravotní
službu, výživu a pod.). Při zřizování těchto škol se dbá též zájmů jednotlivých oblastí.
§ 36
Výběrové nebo povinné odborné školy lze též zřizovati při státních a národních podnicích.
Předpisy o zřizování takových škol a o jejich provozu vydá vláda nařízením.
§ 37
Ministerstvo školství a osvěty stanoví podmínky a způsob výběru žáků do výběrových
škol a vyhlásí je v úředním listě.
§ 38
V jedné třídě má býti nejvýše 40 žáků; při větším počtu žáků se zpravidla zřídí pobočná
třída.
§ 39
(1)
Žák může přestoupiti na jinou školu třetího stupně, splní-li podmínky, které stanoví
ministerstvo školství a osvěty. Učební plány a osnovy se upraví tak, aby se žákům
usnadnil přestup.
(2)
Ministerstvo školství a osvěty může pro některou povinnou nebo výběrovou odbornou
školu anebo pro zvláštní pobočné třídy na takové škole povoliti odchylky od normálních
učebních osnov podle zájmů jednotlivých oblastí nebo podle zvláštních potřeb hospodářských,
zdravotních nebo sociálních.
§ 40
Žáci výběrových škol kromě posledního ročníku jsou povinni v každém školním roce tělesně
pracovati čtyři týdny v některém hospodářském oboru, zejména v zemědělství, průmyslu,
řemesle a obchodu. Podrobnosti a výjimky určí vláda nařízením.
§ 41
(1)
Žák, který úspěšně dokončil poslední ročník vyšší odborné školy nebo gymnasia, podrobí
se závěrečné zkoušce. Předpisy o závěrečných zkouškách vydá ministerstvo školství
a osvěty.
(2)
Vysvědčení o úspěšně vykonané závěrečné zkoušce je úředním průkazem o ukončení studia
na škole.
§ 42
(1)
Vyžaduje-li toho hospodářská, zdravotní nebo branná potřeba, může ministerstvo školství
a osvěty po dohodě se zúčastněnými ministerstvy a po slyšení vrcholných zájmových
organisací zřizovati kursy
a)
při výběrových odborných školách pro odborné školení absolventů jiných výběrových
škol,
b)
při povinných a výběrových odborných školách pro další odborné vzdělávání pracujících
osob.
(2)
Účastníkům kursu lze vydati frekventační vysvědčení. Jde-li o kurs s celodenním vyučováním,
trvajícím aspoň deset měsíců, lze vydati absolventům vysvědčení o prospěchu; podrobnosti
stanoví ministerstvo školství a osvěty.
§ 43
Ministerstvo školství a osvěty stanoví, na kterých výběrových školách a za jakých
podmínek je přípustné soukromé studium.
§ 44
(1)
Ministerstvo školství a osvěty může zříditi jako pomocné orgány pro povinné a výběrové
odborné školy ústřední poradní sbory a pro jednotlivé školy místní poradní sbory.
Poradní sbory pečují o zvelebování škol v těsném vztahu k hospodářskému životu.
(2)
Členy ústředních poradních sborů při ministerstvu školství a osvěty z ústředních
úřadů a z vrcholných hospodářských a sociálních korporací jmenuje ministr školství
a osvěty, členy místních poradních sborů z místních úřadů a z hospodářských a sociálních
zájemců jmenuje příslušný školní úřad. Podrobnosti o složení a působnosti těchto poradních
sborů stanoví ministerstvo školství a osvěty.
(3)
Místní poradní sbor spravuje též v dohodě se správou školy účelové jmění, jež pro
školu opatří z dobrovolných příspěvků a z jiných věnování, a to podle směrnic, jež
stanoví ministerstvo školství a osvěty.
DÍL II.
Základní odborné školy.
§ 45
Základní odborné školy poskytují základy vzdělání odborného a prohlubují obecné vzdělání.
§ 46
(1)
Základní odborné školy mají zpravidla tři postupné ročníky. Škola se může členiti
v několik odborů.
(2)
Základní odborné školy jsou povinné pro veškerou mládež, která nechodí do jiných
škol třetího stupně.
(3)
Školní vzdělání na těchto školách je bezplatné.
§ 47
Předpisy o obvodech základních odborných škol vydá vláda nařízením.
§ 48
(1)
Povinnost choditi do základní odborné školy nastává počátkem školního roku, který
následuje po skončení povinné, po případě prodloužené školní docházky do školy druhého
stupně.
(2)
Podrobnosti, jakož i předpisy o úlevách v docházce do školy vydá ministerstvo školství
a osvěty v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady.
§ 49
Zaměstnavatel, po případě ten, kdo přijal žáka do učení, přihlásí žáka do příslušné
základní odborné školy do 15 dní po jeho vstupu do zaměstnání (učebního poměru). Není-li
žák v zaměstnání (v učebním poměru), přihlásí jej rodiče (zákonní zástupci) do dne,
kdy počíná jeho povinnost choditi do školy (§ 48, odst. 1). Tyto osoby dbají též o to, aby podle ustanovení školního řádu žák chodil do školy
pravidelně a včas.
DÍL III.
Odborné školy.
§ 50
Odborné školy poskytují odborné vzdělání pro určitá povolání a prohlubují obecné vzdělání.
§ 51
Odborné školy mají zpravidla dva nebo tři postupné ročníky. Škola se může členiti
v několik odborů.
DÍL IV.
Vyšší odborné školy.
§ 52
Vyšší odborné školy (pro zemědělství, průmysl, obchod, dopravu, pro ženská povolání,
uměleckou činnost, pro sociální a zdravotní službu, výživu a pod.) poskytují vyšší
vzdělání odborné a zároveň i vyšší obecné vzdělání v takovém rozsahu, aby se umožnil
žákům též přístup ke studiu na vysokých školách.
§ 53
Vyšší odborná škola má zpravidla čtyři postupné ročníky; na některých školách může
však vláda nařízením prodloužiti studium na pět let.
§ 54
Vyšší odborná škola se může členiti v několik odborů.
DÍL V.
Gymnasia.
§ 55
Gymnasia poskytují vyšší obecné vzdělání, založené na vědeckém poznání, rozšiřují
přírodní, kulturní, technické a sociální znalosti žáků; tím všestranně rozvíjejí jejich
osobnost a připravují je i ke studiu na vysokých školách.
§ 56
Gymnasium má čtyři postupné ročníky.
§ 57
(1)
Výchovné a vzdělávací obory a nauky jsou: společenské, jazykové (jazyk vyučovací,
ruský, latinský, další živý jazyk), matematika, přírodní vědy, filosofie, obory technické,
estetické, zdravotní a tělovýchovné.
(2)
Podrobnosti určí vláda nařízením, v němž se také stanoví, které předměty jsou pro
žáky volitelné.
§ 58
(1)
Pro pracující osoby se mohou při gymnasiu zřizovati kursy z učiva jednotlivých ročníků.
Absolventi kursu z učiva posledního ročníku mohou se podrobiti závěrečné zkoušce (§ 41).
(2)
Podrobnosti stanoví ministerstvo školství a osvěty v dohodě s ministerstvem financí.
ČÁST PÁTÁ
Školy pro mládež vyžadující zvláštní péče.
§ 59
Školy pro mládež vyžadující zvláštní péče plní podle možnosti úkoly škol podle tohoto
zákona; děje se tak zvláštními prostředky, které jsou přiměřené sníženým schopnostem
dětí.
§ 60
(1)
Školy se zřizují zejména pro mládež tělesně vadnou a s vadami smyslů a řeči, duševně
a mravně vadnou, postiženou chorobami a umístěnou v léčebných ústavech a ozdravovnách.
(2)
Při školách se zřídí podle potřeby žákovské domovy (§ 67) nebo jiná ubytovací zařízení, nutná pro účely školy.
§ 61
Ministerstvo školství a osvěty v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady
a)
určí, kdo povede v patrnosti děti vyžadující zvláštní péče, a upraví řízení, podle
něhož se tyto děti zařazují do škol;
b)
vydá předpisy o obvodech, o zřizování a rušení škol podle jejich druhů, po slyšení
výzkumných ústavů pedagogických stanoví organisační řády, učební osnovy, podmínky
pro zřizování tříd a určí názvy škol.
ČÁST ŠESTÁ
Obecná ustanovení.
§ 62
Ochrana názvu „škola“
(1)
Učiliště, které není státní, nesmí užívati názvu „škola“.
(2)
Zákonné výjimky podle ustanovení § 4, odst. 2 zůstávají nedotčeny.
§ 63
Rozdělování škol
(1)
Školy se zřizují zpravidla společně pro chlapce a pro dívky. Má-li škola při každé
třídě nejméně dvě pobočky a vyžaduje-li toho zájem vyučování a výchovy, lze ji rozděliti
ve dvě samostatné školy.
(2)
Podrobnosti určí ministerstvo školství a osvěty.
§ 64
Osobní náklad
Osobní náklad na školy hradí stát.
§ 65
Věcný náklad
(1)
Zvláštní zákon upraví, jak se věcné potřeby opatřují a jak se hradí náklad na ně.
Dokud se tak nestane, platí dosavadní předpisy.
(2)
Náklad na učební pomůcky a knihy pro školy hradí stát.
§ 66
Vybavení, zařízení, udržování a provoz škol
(1)
Umístění, zařízení a vybavení, udržování a provoz školy musí vyhovovati její organisaci,
jakož i požadavkům výchovným, vyučovacím, zdravotním a bezpečnostním.
(2)
Ke škole patří také šatna, tělocvična s příslušenstvím, cvičiště (hřiště), školní
zahrada, byt pro ředitele školy a pro zřízence (školníka, topiče), podle potřeby též
shromažďovací síň, dílny a pracovny, kuchyně, jídelna (také pro hromadné stravování
přespolních žáků), školní statek, polesí a jiné praktické vyučovací objekty a byty
pro učitele. Školy pro mládež vyžadující zvláštní péče mají míti mimo zvláštní vybavení
pro své účely též byty pro pomocný personál.
(3)
Školní statky, polesí a jiné praktické vyučovací objekty škol slouží především účelům
vyučovacím a spravují se hospodárně.
(4)
Vláda vydá nařízením předpisy o stavbě a zařízení nových školních budov, jakož i
o tom, která opatření jest učiniti ve školních budovách, místnostech a prostorách
s hlediska veřejné bezpečnosti, zejména stavební, požární a zdravotní.
§ 67
Domovy a družiny mládeže
(1)
Stát zřizuje domovy a družiny mládeže. Domovy se zřizují podle plánu stanoveného
vládou.
(2)
Domovy a družiny mládeže jsou zařízení výchovná a sociální.
(3)
Podrobnosti určí ministerstvo školství a osvěty a ministerstvo sociální péče v dohodě
se zúčastněnými ústředními úřady.
§ 68
Školní potřeby a pomůcky
(1)
Škola má míti potřebné pomůcky a knihovny. Podrobnosti o schvalování a zavádění pomůcek
stanoví ministerstvo školství a osvěty.
(2)
Ministerstvo školství a osvěty může po dohodě s ministerstvem vnitřního obchodu a
s ministerstvem průmyslu svěřit výrobu předepsaných školních potřeb, pomůcek a školního
zařízení jen určitým podnikům.
§ 69
Učebnice a pomocné knihy
(1)
Na školách se smí užívati jen těch učebnic a pomocných knih, které schválilo ministerstvo
školství a osvěty.
(2)
Žákovské učebnice a pomocné knihy pro všechny učební předměty kromě náboženské výchovy
vydávají státní nakladatelství.
(3)
Učebnice a učební pomůcky pro náboženskou výchovu schvalují příslušné církevní orgány
(náboženské obce); na školách lze jich užívat se souhlasem ministerstva školství a
osvěty, vyhovují-li po stránce občanské a náboženské snášenlivosti.
§ 70
Učební osnovy, organisační a školní řády
(1)
Ministerstvo školství a osvěty po slyšení výzkumných ústavů pedagogických a ústředních
poradních sborů (§ 44) vydá učební plány a osnovy pro všechny školy, jakož i školní, vyučovací i zkušební
řády, a v dohodě s ministerstvem financí organisační řády.
(2)
Předpisy o nepovinném vyučování vydá ministerstvo školství a osvěty.
§ 71
Branná výchova
Brannou výchovu na školách upravuje zvláštní zákon.
§ 72
Výzkumné a pokusné školy
Vláda může po slyšení výzkumných ústavů pedagogických zříditi školy k účelům výzkumným
a pokusným s organisací odlišnou od škol podle tohoto zákona.
§ 73
Školní rok a prázdniny
(1)
Školní rok se začíná 1. září a končí 31. srpna.
(2)
Hlavní prázdniny, volné dni, délku vyučovací doby a vyučovací jednotky stanoví ministerstvo
školství a osvěty.
§ 74
Školní vysvědčení
(1)
Žákům škol prvního až třetího stupně se vydává - zpravidla na konci každého pololetí
- vysvědčení o prospěchu.
(2)
Podrobnosti určí ministerstvo školství a osvěty.
§ 75
Správa školy
Školu spravuje ředitel. Na základních odborných, na odborných a na vyšších odborných
školách ustanoví se podle potřeby též správcové odborů, kteří jsou podřízeni řediteli.
§ 76
Sdružení rodičů a přátel školy
(1)
Školská správa zpravidla zřídí při škole sdružení rodičů a přátel školy. Toto sdružení
je právnickou osobou a jeho úkolem je zajišťovati spolupráci školy s rodinou, napomáhati
škole v jejím poslání výchovném a sociálním a pečovati o její zvelebování a všestranný
rozvoj.
(2)
Předpisy o zřizování, organisaci a činnosti sdružení vydá vláda nařízením.
§ 77
Příspěvky na zvelebování školství
(1)
Školní úřady a školy mohou přijímati dobrovolná plnění ve prospěch školství nebo
určité školy.
(2)
Od žáků výběrových škol třetího stupně lze vybírati příspěvky k účelu vyznačenému
v odstavci 1.
(3)
Podrobnosti určí ministerstvo školství a osvěty v dohodě s ministerstvem financí.
§ 78
Působnost ve věcech povinných a výběrových odborných škol
Působnost podle § 34, § 37, § 39, odst. 2, § 44, § 68, odst. 1, § 69, odst. 1, § 70, § 81, odst. 1, § 88 ve věcech povinných a výběrových odborných škol vykonává ministerstvo školství a
osvěty v dohodě s příslušnými ústředními úřady.
§ 79
Přenesení působnosti
(1)
Dnem účinnosti tohoto zákona přecházejí do působnosti ministerstva školství a osvěty
i ty odborné školy, které podle dosavadních předpisů nebyly pod správou a dozorem
ministerstva školství a osvěty.
(2)
Vláda může přenésti nařízením některé věci z působnosti ministerstva školství a osvěty
nebo zemského školního úřadu na nižší školní úřady.
§ 80
Trestní ustanovení
Vydržovatel nebo správce učiliště, který neoprávněně užívá názvu „škola“ (§ 62), kdo nepřihlásí dítě (žáka) k zápisu do školy nebo kdo, ač byl správou školy napomenut,
nedbá o jeho včasnou a pravidelnou docházku do školy (§§ 16 a 49), bude potrestán okresním národním výborem pokutou do 5000 Kčs nebo trestem na svobodě
do 14 dní. Pro případ nedobytnosti pokuty se vyměří náhradní trest na svobodě podle
míry zavinění v mezích sazby trestu na svobodě.
ČÁST SEDMÁ
Přechodná ustanovení.
§ 81
Základní ustanovení
(1)
Dosavadní školy veřejné a školy s právem veřejnosti, které odpovídají školám podle
§ 1, odst. 2, přeměňují se na školy podle tohoto zákona. Vyžaduje-li toho veřejný zájem, lze ostatní
učiliště nadále provozovati se svolením ministerstva školství a osvěty a za podmínek
jím stanovených.
(2)
Ministerstvo školství a osvěty určí v dohodě s ministerstvem financí, které městské
hudební školy a která jejich oddělení se stanou státními školami; u ostatních městských
hudebních škol stanoví ministerstvo školství a osvěty, které a za jakých podmínek
se mohou dále provozovati jako hudební ústavy.
§ 82
Zrušení školních fondů
(1)
Školní fondy, zvláště fondy zřízené podle zák. čl. XXXVIII/1868 o vyučování v národních
školách, se ruší a jejich jmění přechází do vlastnictví nositele školního nákladu,
k jehož úhradě fond sloužil.
(2)
Podrobnosti upraví ministerstvo školství a osvěty v dohodě se zúčastněnými ústředními
úřady.
§ 83
Povinnosti dosavadních vydržovatelů škol
(1)
Vydržovatelé škol postátněných podle tohoto zákona jsou povinni plniti dosavadní
závazky do nové úpravy (§ 65).
(2)
Školské správě přísluší právo užívati nemovitého i movitého majetku, který byl 1.
ledna 1948 vlastnictvím dosavadního vydržovatele školy nebo kterého dosavadní vydržovatel
školy z jiného právního důvodu užíval, pro účely školy, v kterou se dosavadní škola
přeměňuje.
(3)
Dosavadním vydržovatelům škol, po případě vlastníkům věcí, nepřísluší náhrada za
omezení jejich práv podle odstavce 2; ve výjimečných případech hodných zvláštního
zřetele může jim však vláda přiznati odškodnění.
(4)
Školská správa se může užívacího práva podle odstavce 2 kdykoliv vzdáti.
(5)
Vyžaduje-li toho provoz podniku, může býti postátněná podniková škola přemístěna
do jiné vhodné budovy nebo místnosti. Nedojde-li o tom k dohodě mezi správou podniku
a školskou správou, rozhodne ministerstvo školství a osvěty v dohodě s ministerstvem
průmyslu.
§ 84
Převzetí zaměstnanců
(1)
Zaměstnanci v činné službě na postátňovaných školách, kteří nejsou dosud státními
zaměstnanci a vyhovují všeobecným podmínkám pro přijetí do státní služby, přecházejí
do státní služby. Jejich služební a platové poměry se upraví přiměřeně podle zásad
vládního nařízení ze dne 7. listopadu 1930, č. 163 Sb., o převzetí zaměstnanců samosprávných
korporací do státní služby a o jejich zařazení.
(2)
Pro určení přídavků podle § 15 vl. nař. č. 163/1930 Sb. je nutno při srovnání nového
služebního příjmu s dosavadním vzíti za základ služební plat, z ostatních pak součástek
služebních příjmů jen ty, jejichž výplatu odůvodňuje zvláštní povaha služby. Za takové
služební příjmy se pokládají také příjmy naturální.
(3)
Služební a platové poměry učitelů na školách uvedených v § 36, školníků, jakož i zaměstnanců, na které se vztahují předpisy o státním řízení mzdové
politiky, zůstávají nedotčeny.
Přeměna škol.
§ 85
Prvních pět postupných ročníků dosavadní obecné školy se přeměňuje počátkem školního
roku 1948/49 v národní školu podle tohoto zákona.
§ 86
Pro žáky 6. až 9. postupného ročníku, kteří nebydlí v obvodu některé střední školy,
zřídí se zatím neúplná střední škola nebo při některé národní škole její oddělení;
její úkol se přiblíží co nejvíce úkolu střední školy. Podrobnosti určí ministerstvo
školství a osvěty, které též stanoví podmínky přestupu žáků z neúplné střední školy
nebo oddělení na střední školu.
§ 87
První tři třídy dosavadní měšťanské a střední školy se přeměňují počátkem školního
roku 1948/49 ve střední školu podle tohoto zákona; čtvrtá třída se přemění počátkem
školního roku 1949/50.
§ 88
Vyšší čtyři třídy dosavadních středních škol, jakož i základní odborné, odborné a
vyšší odborné školy se přemění postupně od počátku školního roku 1950/51 ve školy
třetího stupně podle tohoto zákona. Učitelské akademie se přemění v gymnasia. Podrobnosti
o tom určí ministerstvo školství a osvěty v dohodě s ministerstvem financí.
§ 89
Ve školních letech 1948/49 až 1950/51 nemá býti v jedné třídě mateřské školy a v první
třídě národní školy více než 40, v ostatních třídách národních a středních škol více
než 50 žáků.
§ 90
(1)
Dosavadní rodičovské sdružení při škole se opatřením školské správy přemění na sdružení
rodičů a přátel školy podle § 76 nebo se zruší.
(2)
Majetek, který dosavadní nebo bývalé rodičovské sdružení nashromáždilo pro účely
sdružení, bude převeden opatřením školské správy (odstavec 1) na sdružení rodičů a
přátel školy podle směrnic, které vydá ministerstvo školství a osvěty v dohodě s ministerstvem
financí.
(3)
Převod nemovitostí a knihovních práv s rodičovského sdružení na sdružení rodičů a
přátel školy zapíší knihovní soudy ve veřejných knihách na návrh školské správy podle
opatření uvedeného v odstavci 2.
(4)
Písemnosti a úřední úkony, jichž je třeba k provedení tohoto ustanovení, jsou osvobozeny
od poplatků a dávek.
ČÁST OSMÁ
Závěrečná ustanovení.
§ 91
(1)
Působnost podle tohoto zákona vykonává na Slovensku s výjimkou věcí uvedených v odstavci
2 ministr (ministerstvo) školství a osvěty zásadně prostřednictvím pověřence (pověřenectva)
školství a osvěty.
(2)
Působnost podle ustanovení § 11, odst. 1, § 15, § 19, odst. 3, § 34, § 39, odst. 2, § 42, § 44 (o zřizování místních poradních sborů a jmenování jejich členů), § 58, § 61, § 68, § 69, § 81, § 82 a § 83, odst. 5 vykonává na Slovensku pověřenec školství a osvěty. Kde se při této působnosti vyžaduje
souhlasu jiného ústředního úřadu, rozumí se tím na Slovensku souhlas pověřenectva
(úřadu) téhož správního oboru.
(3)
(4)
Všeobecné předpisy podle tohoto zákona, pokud se vztahují i na Slovensko, vydává
ministr (ministerstvo) po vyjádření pověřence (pověřenectva).
(5)
Působnost zemského školního úřadu podle tohoto zákona vykonává na Slovensku pověřenectvo
školství a osvěty, působnost okresního školního úřadu školský inspektorát.
§ 92
Tento zákon se nevztahuje na školy vysoké, vojenské a na bohoslovecká učiliště.
§ 93
(1)
Zrušují se všechny předpisy o věcech, které tento zákon upravuje.
(2)
Až do účinnosti prováděcích předpisů podle tohoto zákona postupuje se přiměřeně podle
dosavadních předpisů.
§ 94
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 1948; provedou jej všichni členové vlády.
Dr. Beneš v. r.
Gottwald v. r.
Široký v. r.
Kopecký v. r.
Laušman v. r.
Fierlinger v. r.
Zápotocký v. r.
Ďuriš v. r.
Dr. Clementis v. r.
Krajčír v. r.
arm. gen. Svoboda v. r.
Petr v. r.
Dr. Ševčík v. r.
Dr. Ing. Šlechta v. r.
Dr. Gregor v. r.
Dr. Neuman v. r.
Nosek v. r.
Erban v. r.
Dr. Dolanský v. r.
Plojhar v. r.
Dr. Nejedlý v. r.
Ing. Jankovcová v. r.
Dr. Čepička v. r.
Dr. Šrobár v. r.
Gottwald v. r.
Široký v. r.
Kopecký v. r.
Laušman v. r.
Fierlinger v. r.
Zápotocký v. r.
Ďuriš v. r.
Dr. Clementis v. r.
Krajčír v. r.
arm. gen. Svoboda v. r.
Petr v. r.
Dr. Ševčík v. r.
Dr. Ing. Šlechta v. r.
Dr. Gregor v. r.
Dr. Neuman v. r.
Nosek v. r.
Erban v. r.
Dr. Dolanský v. r.
Plojhar v. r.
Dr. Nejedlý v. r.
Ing. Jankovcová v. r.
Dr. Čepička v. r.
Dr. Šrobár v. r.