69/1953 Zb.

Přihláška vynálezu se podává písemně ve dvojím vyhotovení u ústředního úřadu, který je nadřízen orgánu nebo podniku, jehož oboru práce nebo provozu se vynález týká (dále jen „příslušný ústřední úřad“). Byla-li přihláška podána u nepříslušného ústředního úřadu, postoupí ji tento ústřední úřad do 8 dnů ústřednímu úřadu příslušnému a vyrozumí o tom přihlašovatele. Osoby, které nemají na území Československé republiky bydliště nebo sídlo, podávají přihlášku u úřadu pro vynálezy. V přihlášce se musí uvést jméno a příjmení přihlašovatele, jeho bydliště, státní příslušnost, zaměstnání a pracoviště, jakož i název vynálezu. Z přihlášky musí být patrno, že přihlašovatel žádá o udělení patentu.

Přihláška smí obsahovat jen jeden vynález.

K přihlášce připojí přihlašovatel popis vynálezu ve čtyřech vyhotoveních a podle potřeby také výkresy, modely nebo vzory provedení.

Výkresy musí být zhotoveny na papíru formátu A4, a to v jednom hlavním a ve třech vedlejších vyhotoveních. K hlavnímu vyhotovení jest použít bílého, silného a hladkého kreslicího papíru; výkres musí být proveden krycí černí. Vedlejší vyhotovení je kopií hlavního vyhotovení na průsvitném papíru.

V popisu, po případě ve spojení s nutnými výkresy, modely nebo vzory provedení, musí být vynález popsán stručně, avšak jasně, přesně a úplně tak, aby podle něho bylo možno vynálezu používat. Na konci popisu budiž přesně vyznačeno a vymezeno, co má být předmětem patentu.

K přihlášce připojí přihlašovatel prohlášení, že vynález je jeho dílem, a nenabízí-li vynález státu, také prohlášení, že není povinen jej nabídnout. Je-li přihlašovatel zaměstnancem ústavu, zařízení nebo podniku anebo orgánu státu a nenabízí-li vynález státu, vyrozumí příslušný ústřední úřad o podání přihlášky ústav, zařízení nebo podnik anebo orgán státu, u něhož je přihlašovatel zaměstnán.

Podávají-li přihlášku ústavy, zařízení nebo podniky anebo orgány státu (§ 14 zákona), připojí prohlášení, že ten, jehož jménem přihlášku podávají, je původcem vynálezu nebo jeho dědicem, a uvedou okolnosti, z nichž je zřejmé, že původcem nebo dědic jsou povinni nabídnout vynález státu. Pokud z takové přihlášky není patrno, že o jejím podání byl zpraven ten, jehož jménem se přihláška podává, oznámí mu příslušný ústřední úřad podání přihlášky.

Podává-li přihlášku dědic, uvede v přihlášce také jméno, příjmení, poslední zaměstnání, pracoviště a bydliště původcovo a připojí prohlášení, že podle jeho vědomostí je zůstavitel původcem vynálezu; nenabízí-li vynález státu, připojí též prohlášení, že zůstavitel nebyl povinen vynález nabídnout státu. Dále připojí doklad o tom, že je dědicem.

Stát v případě odúmrti má postavení dědice.

Zjistí-li soud při projednávání dědictví, že zůstavitel zanechal dosud nepřihlášený vynález, a není-li známo, kdo je dědicem, nebo je-li dědic nepřítomen, oznámí to úřadu pro vynálezy; v takovém případě ustanoví soud opatrovníka k podání přihlášky.

Podává-li přihlášku zmocněnec nebo zákonný zástupce, uvede v přihlášce také své jméno, příjmení, zaměstnání a bydliště a připojí listinu prokazující jeho oprávnění k zastupování, nebylo-li již takové oprávnění dříve prokázáno. Toto ustanovení se nevztahuje na přihlášku podanou podle § 14 zákona.

Uplatní-li přihlašovatel právo přednosti podle ustanovení mezinárodních úmluv, musí již v přihlášce přesně uvést dobu přihlášky, z níž odvozuje právo přednosti, a zemi, v níž tato přihláška byla podána.

Do tří měsíců od podání přihlášky musí přihlašovatel doklady prokázat své právo přednosti z prvé přihlášky. Právo přednosti z prvé přihlášky se prokazuje opisem popisu, po případě kopií výkresů, opatřených potvrzením příslušného úřadu, u něhož byla první přihláška podána, o datu podání přihlášky, jakož i o tom, že opis, po případě kopie, souhlasí s originálem. Úřad pro vynálezy může uložit přihlašovateli, aby ve stanovené lhůtě předložil ověřené překlady uvedených dokladů.

Uplatní-li přihlašovatel právo přednosti podle ustanovení mezinárodní úmluvy, musí prokázat všechny okolnosti rozhodné pro přiznání práva přednosti podle této úmluvy.

Má-li přihláška nedostatky, vyzve příslušný ústřední úřad přihlašovatele, aby nedostatky ve stanovené lhůtě odstranil, aniž by změnil podstatu vynálezu; jde-li o osoby, které nemají na území Československé republiky bydliště nebo sídlo, vyzve přihlašovatele úřad pro vynálezy. Učiní-li tak přihlašovatel včas, pokládá se vynález za řádně přihlášený již původně; jinak se má za to, že se přihlašovatel vzdal dalšího projednání své přihlášky. Byly-li nedostatky odstraněny po stanovené lhůtě, pokračuje se v řízení o přihlášce, avšak přihlašovatel má právo přednosti teprve od doby, kdy byly nedostatky odstraněny. Totéž platí, jestliže při včasném odstranění nedostatků byla změněna podstata vynálezu.

Příslušný ústřední úřad zašle jedno vyhotovení přihlášky úřadu pro vynálezy k provedení průzkumu, zda vynález splňuje podmínky udělení patentu a k rozhodnutí o přihlášce. K zasílanému vyhotovení přihlášky připojí popis vynálezu ve dvojím vyhotovení a výkresy, modely nebo vzory provedení; výkresy zašle v jednom hlavním a v jednom vedlejším vyhotovení. Jedno vyhotovení přihlášky s přílohami zůstane u příslušného ústředního úřadu.

Podal-li přihlášku někdo jiný než původce nebo jeho dědic, může původce (dědic) vstoupit do řízení o přihlášce, prokáže-li pravomocným rozhodnutím soudu, že je původcem (jeho dědicem); úřad pro vynálezy pokračuje v řízení, jako by přihláška od počátku byla podána původcem (dědicem).

Byl-li předložen pouze průkaz, že byl zahájen spor o to, kdo je původcem, pokračuje úřad pro vynálezy v průzkumu. Vyčká však s rozhodnutím o přihlášce do pravomocného soudního rozhodnutí.

Úřad pro vynálezy vyrozumí o vstupu do řízení a přihlášce příslušný ústřední úřad.

Ustanovení předchozích odstavců platí přiměřeně i pro případy, že přihlášku podaly ústavy, zařízení nebo podniky anebo orgány státu (§ 14 zákona) jménem někoho jiného než původce (dědice), nebo že přihlášku podal jen některý ze spolupůvodců, nebo že přihláška byla podána jménem jen některého ze spolupůvodců.

Byl-li vynález přihlášen a nabídnut státu podle § 14 zákona a úřad pro vynálezy rozhodne, že původce (dědic) není povinen vynález nabídnout státu, vyzve jej zároveň, aby se v dané lhůtě vyjádřil, zda má být v řízení o přihlášce pokračováno. Nevyhoví-li původce (dědic) této výzvě včas, má se za to, že se vzdal dalšího projednání přihlášky.

Zjistí-li úřad pro vynálezy po provedeném průzkumu, že vynález odpovídá podmínkám pro udělení patentu, udělí původci nebo jeho dědici patent; jinak přihlášku zamítne.

Před rozhodnutím o přihlášce je třeba dát přihlašovateli příležitost, aby uplatnil svá práva a aby se vyjádřil.

Byla-li přihláška vynálezu podána podle § 14 zákona, doručí se rozhodnutí o přihlášce vynálezu též ústavu, zařízení nebo podniku anebo orgánu státu, který přihlášku podal.

Byl-li vynález nabídnut státu, rozhodne úřad pro vynálezy o udělení patentu zpravidla až po rozhodnutí ústředního úřadu o nabídce vynálezu. Úřad pro vynálezy vyrozumí o svém rozhodnutí příslušný ústřední úřad.

Byl-li patent udělen jiné osobě než původci nebo jeho dědici, může původce (dědic) do jednoho roku od udělení patentu požádat, aby patent byl na něho přepsán, prokáže-li pravomocným soudním rozhodnutím, že je původcem (jeho dědicem).

Byl-li předložen pouze průkaz, že bylo zahájeno soudní řízení o to, kdo je původcem, vyčká úřad pro vynálezy s přepisem, dokud soud pravomocně nerozhodne.

Ustanovení předchozích odstavců platí přiměřeně, byl-li patent udělen jen některému ze spolupůvodců nebo jeho dědici.

Po právní moci rozhodnutí o udělení patentu zapíše úřad pro vynálezy patent do patentního rejstříku a vydá původci nebo jeho dědici patentní listinu. Ústavu, zařízení nebo podniku nebo orgánu státu, který podal přihlášku podle § 14 zákona, doručí se opis patentní listiny.

Patentní listina musí obsahovat jméno, příjmení a bydliště původce a přihlašovatele vynálezu, číslo patentu a po případě údaj, že nabídka vynálezu byla přijata státem. Součástí patentní listiny je popis vynálezu.

Udělení patentu se oznámí ve Sbírce vynálezů (§ 59), kde se uvede jméno, příjmení a bydliště původce vynálezu a jméno, příjmení a bydliště majitele patentu, patentní třída, číslo patentu, název vynálezu a počátek platnosti patentu.

Vzdáním zaniká patent v době, kdy písemné prohlášení o vzdání došlo úřadu pro vynálezy.

Předběžné opatření uvedené v § 28 zákona povolí soud podle ustanovení občanského soudního řádu. Kromě podmínek tam uvedených musí navrhovatel soudu prokázat potvrzením úřadu pro vynálezy, že předměty, které se průmyslově vyrábějí, nebo že způsob, podle kterého se postupuje při provozování výroby, jsou totožné s vynálezem, který je předmětem přihlášky.

Žádost o určení podle § 39 zákona se podává písemně ve dvojím vyhotovení u úřadu pro vynálezy. V žádosti je uvést přesný popis předmětů, které žadatel průmyslově vyrábí nebo které hodlá vyrábět, nebo přesný popis způsobu, jehož používá nebo hodlá používat při provozování výroby. Podle potřeby je k žádosti připojit výkresy rovněž ve dvojím vyhotovení.

V žádosti je dále označit patent, jehož se určení týká. Majiteli tohoto patentu doručí úřad pro vynálezy stejnopis žádosti s přílohami a vyzve ho, aby se v dané lhůtě k žádosti vyjádřil; nevyjádří-li se, nepřekáží to rozhodnutí o žádosti.

Zlepšovací náměty jsou:

K technickým postupům podle předchozího odstavce patří kromě výrobních postupů také postupné uspořádání jiných výkonů technické povahy.

Zlepšovacím námětem není návrh na odstranění nedostatků nebo chyb vzniklých nedbalostí anebo upozornění, že není zachován právní předpis nebo technická norma; rovněž není zlepšovacím námětem pouhé vytýčení úkolů, neuvádí-li se alespoň v podstatě způsob řešení.

Pro orgán nebo podnik, který rozhoduje o přijetí zlepšovacího námětu, jest zlepšovací námět nový, nebyl-li zaveden u něho nebo u některé z podřízených jednotek v době, kdy k němu došel, nebo nebylo-li tam v této době jeho zavedení v navrženém provedení plánováno.

Pro orgán nebo podnik není však zlepšovací námět nový, je-li obsahově shodný s námětem uveřejněným podle § 44 odst. 2 a byl-li přihlášen v době 3 měsíců od uveřejnění.

Orgány nebo podniky určí zaměstnance, u nichž se přihlašují zlepšovací náměty.

Přihlášený zlepšovací námět se zapíše do deníku zlepšovacích námětů a vydá se o tom přihlašovateli písemné potvrzení.

Deník zlepšovacích námětů musí být svázán a řádně stránkován; deník musí být veden podle vzoru, který vydá úřad pro vynálezy.

Týká-li se technické zdokonalení nebo provozní zlepšení oboru práce nebo provozu přihlašovacího místa (§ 51 zákona), rozhodne toto místo o jeho přijetí.

Netýká-li se technické zdokonalení nebo provozní zlepšení oboru práce nebo provozu přihlašovacího místa, postoupí toto místo zlepšovací námět neprodleně k rozhodnutí orgánu nebo podniku, jehož oboru práce nebo provozu se týká; není-li však takový orgán nebo podnik znám, postoupí se námět ústřednímu úřadu příslušnému podle povahy námětu nebo úřadu pro vynálezy. Ústřední úřad nebo úřad pro vynálezy učiní opatření, aby se námět neprodleně dostal k orgánu nebo podniku, jehož oboru práce nebo provozu se týká.

O přijetí administrativního zlepšení rozhoduje orgán nebo podnik, který podle příslušných předpisů je oprávněn zlepšení zavést.

Není-li orgán nebo podnik, u něhož bylo administrativní zlepšení přihlášeno, sám příslušný k rozhodnutí, postoupí toto zlepšení orgánu nebo podniku, který je oprávněn zlepšení zavést.

O přijetí zlepšovacího námětu musí být zpravidla rozhodnuto do 30 dnů ode dne, kdy námět došel místu příslušnému k rozhodnutí.

Ukáže-li se, že o upotřebitelnosti zlepšovacího námětu je nutno vykonat obsáhlejší šetření, musí být o tom přihlašovatel vyrozuměn v této lhůtě. Současně mu buď sděleno, proč o námětu nebylo možno rozhodnout včas a jak je plánován průběh dalšího šetření. O přijetí musí však být rozhodnuto nejdéle do jednoho roku ode dne, kdy námět došel místu příslušnému k rozhodnutí.

Domnívá-li se orgán nebo podnik, k němuž zlepšovací námět došel, že přihlášený námět je vynálezem, na který lze udělit patent, upozorní na to neprodleně přihlašovatele, a to i tehdy, byl-li zlepšovací námět již přijat.

Setkají-li se u orgánu nebo podniku při rozhodování o přijetí stejné zlepšovací náměty, má přednost námět, který k tomuto orgánu nebo podniku došel dříve.

Zlepšovatelské osvědčení vydá zlepšovateli orgán nebo podnik, který zlepšovací námět přijal.

Zlepšovatelské osvědčení musí obsahovat jméno a příjmení zlepšovatele, jeho bydliště, stručné označení zlepšovacího námětu a údaj o tom, zda přijatý zlepšovací námět je technickým zdokonalením, provozním zlepšením nebo zlepšením administrativním.

Není-li zlepšovatel v pracovním poměru u orgánu nebo podniku, který námět přijal, musí být neprodleně vyrozuměn o přijetí zlepšovacího námětu orgán nebo podnik, kde zlepšovatel je v pracovním poměru; není-li zlepšovatel v pracovním poměru, musí být vyrozuměn příslušný ústřední úřad.

Přijatá technická zdokonalení ohlásí místo, které je přijalo, nadřízenému orgánu; z ostatních přijatých zlepšovacích námětů ohlásí mu takové přijaté zlepšovací náměty, které jsou vhodné k využití i u jiných orgánů nebo podniků.

Nadřízený orgán, jemuž byl přijatý zlepšovací námět ohlášen, posoudí, zda a v jaké míře může být zlepšovací námět využit i u jiných orgánů nebo podniků, a podle toho urychleně zajistí, aby námět byl přenesen a zaveden tam, kde je toho třeba.

Rozšíření zlepšovacích námětů, které mají širší význam, zajistí příslušné ústřední úřady; podrobnosti upraví předseda úřadu pro vynálezy.

Orgán nebo podnik, k němuž došel zlepšovací námět cestou rozšiřování (§ 44), s urychlením rozhodne, zda se zlepšovací námět u něho zavede; je-li třeba, je povinen zařídit též, aby zavedení zlepšovacího námětu bylo zařazeno do jeho plánu.

Výši odměny za přijatý zlepšovací námět podle Směrnic stanoví a odměnu vyplatí orgán nebo podnik, který námět přijal; je-li zlepšovatelem vedoucí tohoto orgánu nebo podniku, stanoví odměnu nadřízený orgán.

Jestliže přijatého zlepšovacího námětu využijí další orgány nebo podniky, které podléhají témuž ústřednímu úřadu jako orgán nebo podnik, který zlepšovací námět přijal, oznámí to tomuto ústřednímu úřadu. Ústřední úřad určí a vyplatí zlepšovateli částku, o kterou se zvýší odměna stanovená orgánem nebo podnikem, který námět přijal.

Nepodléhají-li orgány nebo podniky, které využijí přijatého zlepšovacího námětu, témuž ústřednímu úřadu, oznámí využití námětu ústřednímu úřadu, který je nadřízen orgánu nebo podniku, jenž námět přijal. Tento úřad určí a vyplatí zlepšovateli částku, o kterou se zvýší odměna stanovená orgánem nebo podnikem, který námět přijal.

Ústřední úřad určí současně, v případě odstavce 2 v dohodě s příslušnými ústředními úřady, jakými částkami přispějí k úhradě zvýšené odměny jednotlivé orgány nebo podniky.

Brání-li využití zlepšovacího námětu právo někoho jiného, odvolá příslušný ústřední úřad přijetí námětu. Ustanovení § 19 o vrácení odměny platí přiměřeně.

Byl-li přijat zlepšovací námět obsahově shodný s námětem dříve zamítnutým, mají přihlašovatel přijatého námětu a přihlašovatel dřívějšího zamítnutého námětu nárok na odměnu jako zlepšovatelé, kteří přihlásili zlepšovací námět společně, jestliže mezi rozhodnutím o zamítnutí dřívějšího námětu a rozhodnutím o přijetí pozdějšího námětu neuplyne doba delší tří let.

Jestliže na předmět zlepšovacího námětu bude udělen patent témuž přihlašovateli (dědici) a bude-li vynález státem přijat, stanoví se odměna podle předpisů o odměně za přijaté vynálezy. Částky vyplacené původci za přijatý zlepšovací námět se do této odměny včítají.

Odměna za přijatý zlepšovací námět, po případě její část připadající na jednoho z několika zlepšovatelů, kteří přihlásili zlepšovací námět společně, je vyloučena z exekuce do výše 2.000,- Kčs.

Za zlepšovací náměty širšího významu lze přiznat výhody obdobně podle § 21.

O spolupráci zlepšovatele při zkoušení, technickém provedení, zavedení, rozvoji nebo využití zlepšovacího námětu platí přiměřeně ustanovení § 22.

Působnost ve věcech vynálezů a zlepšovacích námětů podle zákona a tohoto nařízení vykonává úřad pro vynálezy se sídlem v Praze.

Úřad pro vynálezy dále zejména

Úřad pro vynálezy organisuje a řídí předseda; předseda a jeho náměstek jsou podřízeni předsedovi vlády.

Vedle předsedy a jeho náměstka má úřad pro vynálezy potřebný počet odborných a jiných zaměstnanců pro výkon prací spojených s plněním jeho úkolů.

Jako poradní orgán předsedy úřadu pro vynálezy se zřizují podle potřeby odborné komise.

Členy odborných komisí jmenuje předseda vlády na návrh předsedy úřadu pro vynálezy, a to zpravidla z pracovníků ve výrobě a obchodu a ze spotřebitelů, jakož i z vědeckých pracovníků.

Členství v odborné komisi je funkcí čestnou.

Také u ministerstev zřídí příslušní ministři podle potřeby odborné komise, o jejichž složení a členství platí přiměřeně zásady předchozího paragrafu.

Úkolem odborných komisí je poradní činnost při zkoumání přihlášených vynálezů nabídnutých státu a zlepšovacích námětů, při posuzování možnosti využití přijatých vynálezů a zlepšovacích námětů, při určování odměn a pod.

Členům odborných komisí zřízených u úřadu pro vynálezy nebo u ústředních úřadů jsou poskytovány odměny za vypracování posudku.

Úřad pro vynálezy a ústřední úřady mohou svěřit vypracování posudku odborníkům, kteří nejsou jejich zaměstnanci.

Předseda úřadu pro vynálezy stanoví v dohodě s ministrem financí zásady pro přiznání a výši odměn v případech uvedených v předchozích odstavcích.

Podrobnosti o organisaci a činnosti úřadu pro vynálezy, o právech a povinnostech předsedy, jakož i o odborných komisích stanoví organisační statut, který vydá předseda vlády.

Úřad pro vynálezy vydává Sbírku vynálezů, a to v obdobích a v rozsahu podle potřeby.

Ve Sbírce vynálezů se oznamují udělené patenty, jejich zánik, přepis a zrušení.

Oznámení podle odstavce 2 dějí se tak, aby z nich byla patrna osoba původce vynálezu a majitele patentu, předmět vynálezu, jakož i ostatní důležité okolnosti.

Úřad pro vynálezy vede patentní rejstřík, který má dva oddíly, a to veřejný a neveřejný.

K veřejnému oddílu patří sbírka listin, obsahující popisy a výkresy přihlášených vynálezů a ostatní listiny, na jejichž základě se stal zápis.

Ve veřejném oddílu patentního rejstříku se zapisují udělené patenty uvedením jejich pořadového čísla, předmětu a patentní třídy a trvání. V rejstříku vyznačí se dále jméno, příjmení, zaměstnání a bydliště původce vynálezu a případného právního nástupce, počátek platnosti patentu, jeho zánik, po případě přepis a zrušení, vyvlastnění patentu, závislost patentu a určení podle § 39 zákona. Na žádost vyznačí se v rejstříku zahájení sporu o to, kdo je původcem vynálezu.

V neveřejném oddílu se zapisují práva k používání vynálezu.

Do veřejného oddílu rejstříku může každý nahlédnout a pořídit si z něho výpisy. Úřad pro vynálezy vydá na žádost ověřené výpisy ze zápisů v tomto oddílu.

Do neveřejného oddílu rejstříku může se souhlasem věcně příslušného ministerstva nahlédnout každý, kdo prokáže právní zájem.

Zrušen.

Zrušen.

Zrušen.

Zrušen.

Zrušen.

Zrušen.

Zrušen.

Zrušen.

Příslušný svaz Revolučního odborového hnutí ustanoví soudružské rozhodčí a vymezí obory, jakož i obvody, v nichž je soudružský rozhodčí příslušný.

Soudružský rozhodčí je vyloučen z vykonávání své funkce, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci nebo k účastníkům lze pochybovat o jeho nepředpojatosti. O vyloučení rozhodne příslušný svaz Revolučního odborového hnutí.

O nálezu soudružského rozhodčího se vyhotoví zápis, který podepíše soudružský rozhodčí. Opis zápisu se doručí účastníkům buď osobně nebo doporučeně poštou. Doručením zápisu stává se nález pravomocným a je vykonatelný soudní exekucí.