72/1971 Zb.
Vyhlásené znenie
Obsah zobrazeného právneho predpisu má informatívny charakter.
Otvoriť všetky
| Číslo predpisu: | 72/1971 Zb. |
| Názov: | Vyhláška ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky o zdravotnických pracovnících a jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví |
| Typ: | Vyhláška |
| Dátum schválenia: | 03.08.1971 |
| Dátum vyhlásenia: | 23.08.1971 |
| Autor: | Ministerstvo zdravotnictví České socialistické republiky |
| Právna oblasť: |
|
| Nachádza sa v čiastke: |
72
VYHLÁŠKA
Ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky
ze dne 3. srpna 1971
o zdravotnických pracovnících a jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví
Ministerstvo zdravotnictví České socialistické republiky stanoví v dohodě s ministerstvem
školství České socialistické republiky a s ostatními zúčastněnými ústředními orgány
podle § 54 odst. 1 a § 58 odst. 2 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu:
ČÁST PRVNÍ
Odborní pracovníci ve zdravotnictví
HLAVA PRVNÍ
Zdravotničtí pracovníci
ODDÍL PRVNÍ
Kategorie a obory zdravotnických pracovníků
§ 1
Lékaři
Lékaři vykonávají činnost vyžadující vysokoškolské lékařské vzdělání, zejména provádějí
vyšetřovací výkony, určují diagnózu, stanoví léčebný plán i plán hygienických a protiepidemických
opatření, provádějí léčebné výkony, dozírají na vytváření a zabezpečování zdravých
životních a pracovních podmínek, provádějí výběr osob, které mají být zařazeny do
soustavné dispenzární péče, ukládají izolaci a karanténní opatření, vydávají posudky
a předepisují léky.
§ 2
Farmaceuti
(1)
Farmaceuti vykonávají činnost vyžadující vysokoškolské farmaceutické vzdělání, zejména
vykonávají takovou činnost při přípravě, výrobě, výdeji, distribuci a kontrole léčiv
a při speciálních laboratorních pracích.
(2)
Farmaceuti v lékárnách zejména přijímají recepty a posuzují je, zda odpovídají příslušným
předpisům, připravují léky, vydávají léky po provedení konečné kontroly a kontrolují
farmaceutické suroviny pro přípravu léků.
§ 3
Dentisté
Dentisté poskytují ambulantní léčebně preventivní péči o chrup. Přitom jsou oprávněni
ošetřovat chrup konzervačně a proteticky, provádět jednoduché extrakce zubů a kořenů
a ošetřovat chronické záněty dásní. Zjistí-li, že je třeba lékařského zákroku, jsou
povinni předat ošetřovaného k dalšímu odbornému ošetření, popřípadě mu toto ošetření
zajistit.
§ 4
Střední zdravotničtí pracovníci
(1)
Střední zdravotničtí pracovníci vykonávají odbornou činnost vyžadující úplné střední
zdravotnické vzdělání, a to podle povahy vykonávané práce buď samostatně nebo podle
pokynů lékaře, farmaceuta, popřípadě jiného vedoucího pracovníka.
(2)
Střední zdravotničtí pracovníci vykonávají své povolání v těchto oborech: zdravotní
sestra, dětská sestra, ženská sestra, dietní sestra, rehabilitační pracovník, asistent
hygienické služby, zdravotní laborant, farmaceutický laborant, radiologický laborant,
zubní laborant a oční optik.
§ 5
Nižší zdravotničtí pracovníci
(1)
Nižší zdravotničtí pracovníci vykonávají podle pokynů lékaře nebo farmaceuta a pod
vedením středních zdravotnických pracovníků odbornou činnost vyžadující střední zdravotnické
vzdělání, popřípadě jiné zdravotnické vzdělání.
(2)
Nižší zdravotničtí pracovníci vykonávají své povolání v těchto oborech: ošetřovatelka,
pěstounka, zubní instrumentářka, masér, dezinfektor, laboratorní pracovník, pitevní
laborant-preparátor.
§ 6
Pomocní zdravotničtí pracovníci
(1)
Pomocní zdravotničtí pracovníci vykonávají pod vedením výše kvalifikovaných odborných
pracovníků odbornou činnost vyžadující krátkodobé zdravotnické vzdělání.
(2)
Pomocní zdravotničtí pracovníci vykonávají své povolání v oborech sanitáři a sanitářky
pro jednotlivé úseky zdravotnických služeb stanovené ministerstvem zdravotnictví.
§ 7
Náplně činnosti jednotlivých kategorií a oborů zdravotnických pracovníků stanoví zvláštní
předpis.
ODDÍL DRUHÝ
Způsobilost k výkonu zdravotnických povolání
§ 8
Způsobilost k výkonu povolání lékaře
(1)
Lékaři získávají způsobilost k výkonu povolání ukončením studia a složením předepsaných
zkoušek na příslušných lékařských fakultách.
(2)
Lékaři-absolventi lékařské fakulty hygienické mají způsobilost k výkonu povolání
především v hygieně a epidemiologii a lékaři-absolventi fakulty dětského lékařství
a fakulty všeobecného lékařství-dětského směru k výkonu povolání především v péči
o děti. Lékaři-absolventi fakulty všeobecného lékařství-stomatologického směru mají
způsobilost k výkonu povolání v péči o chrup, dutinu ústní a orgány s ní související.
(3)
Organizace může podle kádrové situace výjimečně převést lékaře-absolventy lékařské
fakulty hygienické, fakulty dětského lékařství a fakulty všeobecného lékařství-dětského
směru k výkonu lékařského povolání v jiném úseku zdravotnických služeb po předchozím
vyžádání si závazného stanoviska ministerstva zdravotnictví.
§ 9
Způsobilost k výkonu povolání farmaceuta
Farmaceuti získávají způsobilost k výkonu povolání ukončením studia a složením předepsaných
zkoušek na farmaceutické fakultě.
§ 10
Způsobilost k výkonu povolání dentisty
Povolání dentisty mohou vykonávat zdravotničtí pracovníci, kteří získali způsobilost
k výkonu tohoto povolání podle dřívějších předpisů. *)
Způsobilost k výkonu povolání středního zdravotnického pracovníka
§ 11
(1)
Střední zdravotničtí pracovníci získávají způsobilost k výkonu povolání ukončením
studia a složením maturitních zkoušek předepsaných pro jednotlivé obory na střední
zdravotnické škole. **)
(2)
Povolání zdravotního laboranta jsou oprávněny vykonávat též osoby, které absolvovaly
nejméně čtyři semestry studia na lékařské fakultě, a povolání farmaceutického laboranta
osoby, které absolvovaly nejméně čtyři semestry studia na farmaceutické fakultě.
§ 12
(1)
Střední zdravotničtí pracovníci vykonávají odbornou činnost v oborech, pro které
získali způsobilost k výkonu povolání.
(2)
Střední zdravotničtí pracovníci oborů zdravotní sestra, dětská sestra a ženská sestra
mohou pracovat ve všech těchto oborech bez rozšíření způsobilosti k výkonu povolání
v dalším oboru s výjimkou úseků práce stanovených v příloze č. 1. Přitom jsou zdravotní
sestry a ženské sestry vykonávající činnost v oboru dětských sester povinny absolvovat
kurs psychologie a pedagogiky dítěte.
(3)
Střední zdravotničtí pracovníci oborů zdravotní sestra, dětská sestra, ženská sestra,
asistent hygienické služby a radiologický laborant mohou pracovat trvale v jiném oboru,
než pro který získali způsobilost k výkonu povolání, v úsecích práce stanovených v
příloze č. 2, jestliže do dvou let ode dne převedení na takový úsek práce vykonají
na střední zdravotnické škole externí zkoušky z předmětů uvedených v této příloze.
§ 13
Způsobilost k výkonu povolání nižšího zdravotnického pracovníka
(1)
Nižší zdravotničtí pracovníci získávají způsobilost k výkonu povolání v oboru ošetřovatelka,
pěstounka a zubní instrumentářka ukončením studia a složením předepsaných zkoušek
na zdravotnické odborné škole. *) V ostatních oborech získávají způsobilost k výkonu povolání absolvováním dlouhodobého
kursu podle osnov vydaných ministerstvem zdravotnictví a složením předepsaných zkoušek.
(2)
Povolání nižšího zdravotnického pracovníka jsou oprávněny vykonávat též osoby, které
absolvovaly část studia na střední zdravotnické škole, a to tři ročníky čtyřletého
denního studia nebo pětiletého studia při zaměstnání, dva ročníky čtyřletého studia
při zaměstnání nebo tříletého studia při zaměstnání pro absolventy středních škol
anebo jeden ročník dvouletého studia pro absolventy středních škol.
§ 14
Způsobilost k výkonu povolání pomocného zdravotnického pracovníka
Pomocní zdravotničtí pracovníci získávají způsobilost k výkonu povolání absolvováním
kursu podle osnov vydaných ministerstvem zdravotnictví a složením předepsaných zkoušek.
HLAVA DRUHÁ
Jiní odborní pracovníci ve zdravotnictví
§ 15
Úkoly ve zdravotnictví plní podle zásad účelné dělby práce vedle zdravotnických pracovníků
též jiní odborní pracovníci, zejména z oboru pedagogiky, psychologie, přírodních a
technických věd.
§ 16
Způsobilost k výkonu povolání získávají jiní odborní pracovníci působící ve zdravotnictví
studiem na školách poskytujících vysokoškolské nebo úplné střední odborné vzdělání
jiného než zdravotnického směru.
ČÁST DRUHÁ
Další vzdělávání odborných pracovníků ve zdravotnictví
HLAVA PRVNÍ
Společná ustanovení
§ 17
(1)
Další vzdělávání odborných pracovníků ve zdravotnictví zahrnuje:
a)
nástupní praxi středních zdravotnických pracovníků,
b)
specializační průpravu lékařů, farmaceutů a středních zdravotnických pracovníků,
c)
další zdokonalování znalostí jak všech zdravotnických pracovníků, tak i jiných odborných
pracovníků ve zdravotnictví.
(2)
Základní formou dalšího vzdělávání odborných pracovníků ve zdravotnictví je samostatné
studium a získávání znalostí a dovedností pod vedením kvalifikovaného pracovníka.
§ 18
(1)
Odborní pracovníci ve zdravotnictví jsou povinni prohlubovat a zdokonalovat své odborné
znalosti a zkušenosti po dobu výkonu svého povolání.
(2)
Vedoucí pracovníci ve zdravotnictví na všech stupních jsou povinni:
a)
zajistit pod vedením zkušeného pracovníka zaškolení odborných pracovníků na pracovišti
(oddělení), kontrolovat a hodnotit jeho průběh; zaškolení se provádí zpravidla během
prvních tří měsíců po nástupu a jeho součástí je též získání speciálních znalostí
z provozu a z bezpečnosti a ochrany zdraví při práci;
b)
vést své spolupracovníky k všestrannému zdokonalování odborných znalostí, k zvyšování
ideové a odborné úrovně jejich práce a k dodržování morálky socialistického zdravotníka;
c)
řídit další vzdělávání odborných pracovníků ve zdravotnictví a navrhovat je na odpovídající
školicí akce organizované Institutem pro další vzdělávání lékařů a farmaceutů (dále
jen "Institut") nebo Ústavem pro další vzdělávání středních zpravotnických pracovníků
(dále jen "Ústav"), popřípadě zdravotnickými zařízeními v příslušném kraji.
HLAVA DRUHÁ
Další vzdělávání zdravotnických pracovníků
ODDÍL PRVNÍ
Organizace a řízení
§ 19
(1)
Ministerstvo zdravotnictví v dohodě s ministerstvem školství řídí další vzdělávání
zdravotnických pracovníků a stanoví pro ně hlavní zásady v souladu s rozvojem lékařských,
farmaceutických, popřípadě jiných věd a v souladu s potřebami zdravotnických služeb.
(2)
Podle zásad stanovených ministerstvem zdravotnictví v dohodě s ministerstvem školství
organizují další vzdělávání zdravotnických pracovníků krajské národní výbory, v ústředně
řízených zdravotnických organizacích ministerstvo zdravotnictví a v organizacích řízených
jinými resorty příslušné ústřední orgány nebo orgány jimi pověřené.
§ 20
Ministerstvo zdravotnictví vykonává svou působnost na úseku dalšího vzdělávání zdravotnických
pracovníků za odborné pomoci nebo prostřednictvím Institutu a Ústavu.
§ 21
Institut, Ústav i krajské ústavy národního zdraví vzájemně úzce spolupracují na úseku
dalšího vzdělávání zdravotnických pracovníků; spolupracují přitom s příslušnými lékařskými
fakultami a farmaceutickou fakultou.
§ 22
Specializační průprava lékařů, farmaceutů a středních zdravotnických pracovníků se
koná zpravidla na pracovištích těchto pracovníků, pokud vyhovují požadavkům pro tyto
účely. Je-li toho třeba, doplňuje se na zvlášť kvalifikovaných pracovištích vybraných
pro tento účel v rámci kraje a školicími akcemi v Institutu nebo Ústavu.
ODDÍL DRUHÝ
Specializační průprava lékařů
§ 23
Obecné ustanovení
(1)
Specializační průpravou získává lékař hlubší znalosti k výkonu odborné činnosti,
popřípadě k výkonu specializované činnosti vyššího stupně v některém ze stanovených
specializačních oborů.
(2)
Absolvování specializační průpravy pro specializaci I. stupně je pro lékaře vykonávající
činnost v oborech uvedených v § 24 povinné. Zařazování do specializační průpravy pro
specializaci vyššího stupně se provádí výběrově na základě komplexního hodnocení lékaře.
Přitom se přihlíží především ke společenským potřebám zdravotnictví a ke zvláštním
schopnostem a předpokladům uchazečů.
(3)
Do specializační průpravy zařazují lékaře krajské národní výbory, lékaře pracující
v ústředně řízených zdravotnických organizacích ministerstvo zdravotnictví a lékaře
pracující mimo státní zdravotní správu příslušné ústřední orgány, popřípadě orgány
jimi pověřené.
§ 24
Specializace I. a II. stupně
interní lékařství
pediatrie
gynekologie a porodnictví
chirurgie
rologie
ortopedie
neurologie
psychiatrie
dermatovenerologie
stomatologie
otorinolaryngologie
oftalmologie
radiodiagnostika
radioterapie
patologická anatomie
lékařská mikrobiologie
hygiena a epidemiologie
anesteziologie a resuscitace
klinická biochemie
§ 25
Nástavbová specializace
Po dosažení specializace I. stupně mohou lékaři získat nástavbovou specializaci v
těchto oborech:
Interní lékařství
přenosné nemoci
kardiologie
revmatologie
dorostové lékařství
tělovýchovné lékařství
endokrinologie
gastroenterologie
poruchy látkové přeměny a výživy
hematologie a transfúzní služba
tuberkulóza a respirační nemoci
hygiena práce a nemoci z povolání
fyziatrie, balneologie a léčebná rehabilitace
alergologie
lékařská genetika
nukleární medicina
Pediatrie
přenosné nemoci
dětská kardiologie
dorostové lékařství
tělovýchovné lékařství
endokrinologie
hematologie a transfúzní služba
dětská tuberkulóza a respirační nemoci
alergologie
lékařská genetika
fyziatrie, balneologie a léčebná rehabilitace
dětská neurologie
dětská psychiatrie
hygiena dětí a dorostu
nukleární medicina
Gynekologie a porodnictví
fyziatrie, balneologie a léčebná rehabilitace
Chirurgie
dětská chirurgie
thorakochirurgie
neurochirurgie
ústní, čelistní a obličejová chirurgie
plastická chirurgie
fyziatrie, balneologie a léčebná rehabilitace
nukleární medicina
Ortopedie
fyziatrie, balneologie a léčebná rehabilitace
Neurologie
dětská neurologie
fyziatrie, balneologie a léčebná rehabilitace
Psychiatrie
dětská psychiatrie
fyziatrie, balneologie a léčebná rehabilitace
Stomatologie
ústní, čelistní a obličejová chirurgie
parodontologie
čelistní ortopedie
dětská stomatologie
Otorinolaryngologie
foniatrie
dětská otorinolaryngologie
Radioterapie
nukleární medicina
Patologická anatomie
soudní lékařství
Lékařská mikrobiologie
lékařská virologie
lékařská parazitologie
Hygiena a epidemiologie
hygiena všeobecná a komunální
hygiena práce a nemoci z povolání
hygiena dětí a dorostu
hygiena výživy a předmětů běžného užívání
hygiena záření
epidemiologie
§ 26
Další specializace
Po dosažení specializace I. stupně mohou lékaři získat další specializaci v oborech
organizace a řízení zdravotnictví a posudkového lékařství.
§ 27
Příprava obvodních lékařů
(1)
Po dosažení specializace I. stupně především v oborech interního lékařství nebo chirurgie
mohou lékaři vykonávat funkci obvodních lékařů. Krajské národní výbory pro ně pořádají
doplňkové školení podle zásad vydaných Institutem po schválení ministerstvem zdravotnictví.
(2)
Doplňkové školení se zakončuje politicko-odborným pohovorem před komisí odborníků.
Na základě úspěšně vykonaného pohovoru vydá krajský národní výbor osvědčení o absolvování
doplňkového školení.
(3)
Lékaři, který ke dni počátku účinnosti této vyhlášky vykonává nejméně čtyři roky
funkci obvodního lékaře a podrobí se úspěšně politicko-odbornému pohovoru provedenému
ředitelem příslušné nemocnice s poliklinikou, vydá krajský národní výbor o tom osvědčení,
které nahradí doplňkové školení.
Délka specializační průpravy a rozsah znalostí
§ 28
(1)
Specializační průprava pro specializaci I. stupně trvá tři roky, v oboru urologie
čtyři roky. Pro specializaci II. stupně, nástavbovou a další specializaci trvá tři
až pět let; její délka je blíže určena ve specializačních náplních.
(2)
Do specializační průpravy lze započítat jen dobu výkonu lékařského povolání v pracovním
poměru v ČSSR. Ministerstvo zdravotnictví může v jednotlivých případech započítat
práci lékaře v zahraničí.
§ 29
Základní rozsah odborných znalostí v jednotlivých specializačních oborech včetně znalostí
potřebných z hlediska obrany státu, jakož i rozsah znalostí společensko-vědních a
jazykových stanoví specializační náplně, které vydává ministerstvo zdravotnictví.
§ 30
Kvalifikační atestace
(1)
Znalosti lékařů získané v průběhu specializační průpravy se ověřují kvalifikační
atestací před zkušební komisí Institutu, který určuje místo, termín a způsob kvalifikační
atestace.
(2)
Lékaře ke kvalifikačním atestacím doporučují krajské národní výbory, lékaře pracující
v ústředně řízených zdravotnických organizacích ministerstvo zdravotnictví a lékaře
pracující mimo státní zdravotní správu příslušné ústřední orgány, popřípadě orgány
jimi pověřené.
(3)
Po úspěšně složené kvalifikační atestaci vydává Institut diplom o specializaci.
Získávání specializací ve zvláštních případech
§ 31
Institut
a)
výjimečně zařadí lékaře do specializační průpravy pro získání nástavbové nebo další
specializace, i když získal specializaci I. stupně v jiném oboru, než u kterého je
nástavbová nebo další specializace zavedena;
b)
vydá lékaři diplom o specializaci po vykonání kvalifikační atestace pro nástavbovou
nebo další specializaci v oborech zavedených touto vyhláškou bez specializační průpravy,
aniž získal příslušnou specializaci I. stupně, jestliže ke dni počátku účinnosti vyhlášky
úspěšně pracuje v takovém oboru nejméně sedm let;
c)
vydá po úspěšně vykonaném politicko-odborném pohovoru diplom o specializaci bez kvalifikační
atestace lékaři, který ke dni počátku účinnosti vyhlášky pracuje úspěšně nejméně deset
let v oboru, pro nějž je touto vyhláškou zavedena specializace II. stupně, nástavbová
specializace nebo další specializace, a vykonává vedoucí funkci.
§ 32
Ministerstvo zdravotnictví může
a)
povolit zařazení lékařů do specializační průpravy v oborech, v nichž lze získat nástavbovou
specializaci, přímo do specializační průpravy v těchto oborech, pokud v nich trvá
nedostatek lékařů; krajské národní výbory zajistí před kvalifikační atestací pro nástavbovou
specializaci doplnění znalostí z příslušného oboru specializace I. stupně a vykonání
kvalifikační atestace pro tuto specializaci;
b)
výjimečně přiznat po úspěšně vykonaném politicko-odborném pohovoru specializaci lékařům
ve zvlášť úzkém oboru, i když není uveden ve specializační soustavě stanovené touto
vyhláškou;
c)
v odůvodněných případech zhodnotit postgraduální vzdělání lékařů získané podle dřívějších
předpisů a přiznat na jeho základě specializaci, popřípadě stanovit jiný termín nebo
způsob vykonání kvalifikační atestace.
§ 33
Universitním profesorům a docentům, u nichž obor, v němž získali vědecko-pedagogický
titul, odpovídá některému oboru, v němž lze získat specializaci II. stupně, nástavbovou
nebo další specializaci, náleží specializace v tomto oboru. Diplom o specializaci
vydá na základě oznámení o získání titulu Institut.
§ 34
Přerušení činnosti ve specializačním oboru
(1)
Jestliže lékař nevykonává po dobu delší než pět let odbornou činnost v oboru, ve
kterém získal specializaci, může dále pracovat jako specialista v tomto oboru jen
po předchozím doplnění znalostí a jejich ověření kvalifikační atestací.
(2)
Doplnění znalostí zajistí krajské národní výbory, u lékařů pracujících v ústředně
řízených zdravotnických organizacích ministerstvo zdravotnictví a u lékařů pracujících
mimo státní zdravotní správu příslušné ústřední orgány, popřípadě orgány jimi pověřené.
ODDÍL TŘETÍ
Specializační průprava farmaceutů
§ 35
Specializace I. a II. stupně
Farmaceuti mohou získat specializaci I. a II. stupně v těchto oborech:
lékárenství
farmaceutická technologie
farmaceutická analýza
výroba biologických léčiv
§ 36
Nástavbová specializace
Po dosažení specializace I. stupně mohou farmaceuti získat nástavbovou specializaci
v těchto oborech:
Lékárenství
farmakodynamika
řízení a ekonomika lékárenské služby
Farmaceutická technologie
biologické kontrolní metody
Farmaceutická analýza
biochemická a toxikologická analýza
biologické kontrolní metody
Výroba biologických léčiv
biologické kontrolní metody
§ 37
Pokud není v tomto oddílu stanoveno jinak, platí o specializační průpravě farmaceutů
obdobně ustanovení o specializační průpravě lékařů, zejména ustanovení § 23 a 28 až
34.
ODDÍL ČTVRTÝ
Nástupní praxe a pomaturitní specializační studium středních zdravotnických pracovníků
§ 38
(1)
Další vzdělávání středních zdravotnických pracovníků začíná povinnou nástupní praxí,
která umožňuje absolventům středních zdravotnických škol prohloubit a upevnit znalosti
získané studiem.
(2)
Nástupní praxe se koná na pracovištích zdravotnických zařízení, výzkumných ústavů
a ústavů sociální péče, která poskytují středním zdravotnickým pracovníkům možnost
uplatnění v základní odborné činnosti, pro kterou byli vychováni studiem na střední
zdravotnické škole (základní pracoviště). *)
(3)
Nástupní praxe trvá šest až dvanáct měsíců. Její délku určí vedoucí pracoviště individuálně,
a to podle osobních vlastností, školního prospěchu a výsledků práce absolventa v průběhu
šestiměsíční nástupní praxe.
§ 39
(1)
Do pomaturitního specializačního studia **) mohou být zařazeni střední zdravotničtí pracovníci, kteří získali způsobilost k výkonu
povolání v příslušném oboru a mají tříletou praxi, popřípadě mohou pracovat v jiném
oboru nebo úseku práce, než pro který získali tuto způsobilost (§ 12 odst. 2 a 3),
a mají tříletou praxi v úseku práce, v němž hodlají získat specializaci.
(2)
Střední zdravotnické pracovníky zařazují do pomaturitního specializačního studia
krajské národní výbory, střední zdravotnické pracovníky v ústředně řízených zdravotnických
organizacích ministerstvo zdravotnictví a střední zdravotnické pracovníky pracující
mimo státní zdravotní správu příslušné ústřední, popřípadě orgány jimi pověřené.
§ 40
Specializace středních zdravotnických pracovníků
Střední zdravotničtí pracovníci jednotlivých oborů mohou získat pomaturitním specializačním
studiem specializaci v těchto úsecích práce:
Zdravotní sestra
ošetřovatelská péče
instrumentování na operačním sále
psychiatrická péče
anesteziologie, resuscitace a intenzívní terapie
sociální služba
zdravotní výchova obyvatelstva
nukleární medicina
péče o chrup
Dětská sestra
ošetřovatelská péče
instrumentování na operačním sále
dětská psychiatrická péče
anesteziologie, resuscitace a intenzívní terapie
výchovná péče
sociální služba
zdravotní výchova obyvatelstva
péče o chrup
Ženská sestra
ošetřovatelská péče
instrumentování na operačním sále
anesteziologie, resuscitace a intenzívní terapie
sociální služba
zdravotní výchova obyvatelstva
Dietní sestra
zdravotní výchova obyvatelstva
Rehabilitační pracovník
léčebná tělesná výchova
léčba prací
Asistent hygienické služby
hygiena všeobecná a komunální
hygiena práce
hygiena výživy a předmětů běžného užívání
hygiena dětí a dorostu
hygiena záření
epidemiologie
zdravotní výchova obyvatelstva
Zdravotní laborant
biochemie
hematologie a transfúzní služba
vyšetřovací metody v lékařské mikrobiologii
histologie
laboratorní vyšetřovací metody v hygieně
laboratorní vyšetřovací metody v hygieně práce
nukleární medicina
Farmaceutický laborant
lékárenství
farmaceutická analýza
zásobování zdravotnickými potřebami
Radiologický laborant
radiodiagnostika
radioterapie
nukleární medicina
Zubní laborant
čelistní ortopedie
fixní náhrady
snímatelné náhrady
péče o chrup
Oční optik
optometrie
§ 41
Další specializace středních zdravotnických pracovníků
Střední zdravotničtí pracovníci mohou po dosažení specializace podle § 40 získat ještě
další specializaci v úseku práce organizace a řízení práce středních zdravotnických
pracovníků, a to:
a)
zdravotní sestry, dětské sestry a ženské sestry po dosažení specializace v úsecích
práce ošetřovatelské péče nebo anesteziologie, resuscitace a intenzívní terapie,
b)
zdravotní sestry po dosažení specializace v úseku práce psychiatrické péče,
c)
dětské sestry po dosažení specializace v úsecích práce dětské psychiatrické péče
nebo výchovné péče,
d)
asistenti hygienické služby po dosažení specializace v některém ze stanovených úseků
práce,
e)
zdravotní sestry, dětské sestry a ženské sestry, které vykonávají odbornou činnost
v ústavech sociální péče, po dosažení specializace v úseku práce sociální služby.
Délka pomaturitního specializačního studia a rozsah znalostí
§ 42
(1)
Pomaturitní specializační studium středních zdravotnických pracovníků trvá zpravidla
dva roky. Jeho délka v jednotlivých úsecích práce je blíže určena ve specializačních
náplních.
(2)
Do pomaturitního specializačního studia lze započítat jen dobu výkonu povolání středního
zdravotnického pracovníka v pracovním poměru, a to v úseku práce odpovídajícím zvolené
specializaci.
§ 43
Základní rozsah odborných znalostí v jednotlivých úsecích práce, jakož i znalostí
společenskovědních a jazykových stanoví specializační náplně, které vydává ministerstvo
zdravotnictví.
§ 44
Specializační zkoušky
(1)
Znalosti středních zdravotnických pracovníků získané v průběhu pomaturitního specializačního
studia se ověřují zkouškou před zkušební komisí Ústavu.
(2)
Střední zdravotnické pracovníky doporučují ke specializačním zkouškám krajské národní
výbory, střední zdravotnické pracovníky v ústředně řízených zdravotnických organizacích
ministerstvo zdravotnictví a střední zdravotnické pracovníky pracující mimo státní
zdravotní správu příslušné ústřední orgány, popřípadě orgány jimi pověřené.
(3)
Po úspěšně vykonané specializační zkoušce vydává Ústav osvědčení o specializaci.
Získávání specializací ve zvláštních případech
§ 45
Ústav vydá po úspěšně vykonaném politicko-odborném pohovoru osvědčení
a)
středním zdravotnickým pracovníkům starším 45 let o specializaci v některém z nově
zavedených úseků práce, jestliže úspěšně pracují v tomto úseku práce po získání způsobilosti
k výkonu povolání alespoň deset let, z toho pět let ve vedoucí funkci;
b)
učitelům zdravotnických škol starším 45 let, kteří mají způsobilost k výkonu povolání
středního zdravotnického pracovníka, o specializaci v některých úsecích práce stanovených
touto vyhláškou za předpokladu, že splnili podmínku doplňkového pedagogického studia,
*) úspěšně pracují jako učitelé alespoň pět let a mají deset let odborné, popřípadě
pedagogické praxe v příslušném úseku práce.
§ 46
Ministerstvo zdravotnictví může
a)
výjimečně přiznat po úspěšně vykonaném politicko-odborném pohovoru specializaci středním
zdravotnickým pracovníkům pracujícím ve zvlášť úzkém úseku práce, i když není uveden
ve specializační soustavě stanovené touto vyhláškou,
b)
zhodnotit v odůvodněných případech specializační průpravu, popřípadě odborné vzdělání
středních zdravotnických pracovníků získané podle dřívějších předpisů a přiznat jim
na jejich základě specializaci, popřípadě stanovit jim jiný termín nebo způsob vykonání
závěrečné zkoušky.
ODDÍL PÁTÝ
Jiné formy dalšího vzdělávání zdravotnických pracovníků
§ 47
Seminární školení zdravotnických pracovníků
(1)
K průběžnému zvyšování znalostí zdravotnických pracovníků se pravidelně pořádá seminární
školení.
(2)
Účast zdravotnických pracovníků na seminárním školení je povinná a z hlediska pracovně
právního se považuje za překážku v práci z důvodu školení. *)
§ 48
Krátkodobé školicí akce pro zdravotnické pracovníky
(1)
Ke zdokonalování znalostí zdravotnických pracovníků se pořádají tématické kursy,
školení na školicích místech a jiné školicí akce k jejich seznámení se speciálními
a novými metodami práce, s aktuálními úkoly ve zdravotnických službách a k přípravě
pro výkon funkcí.
(2)
Školicí akce pořádá Institut nebo Ústav, popřípadě krajský ústav národního zdraví
zpravidla podle tématických plánů Institutu a Ústavu.
§ 49
Cyklické doškolování zdravotnických pracovníků
(1)
K zajištění pravidelného a všestranného doplňování znalostí zdravotnických pracovníků
v jednotlivých oborech a úsecích práce se provádí cyklické doškolování.
(2)
Pro vybrané zdravotnické pracovníky pořádá kursy cyklického doškolování o nejnovějších
poznatcích v jednotlivých oborech Institut a Ústav.
§ 50
Příprava středních zdravotnických pracovníků pro speciální úseky práce a funkce
Pro střední zdravotnické pracovníky pořádá Ústav dlouhodobé školicí akce, jimiž se
tito pracovníci připravují pro činnost, popřípadě pro výkon funkcí ve speciálních
úsecích práce, zejména v audiologii, elektroencefalografii, elektrokardiografii, v
dialyzačních stanicích a ve vyšetřování plicních funkcí. Školicí akce se zakončují
zkouškou, o níž vydává Ústav osvědčení.
HLAVA TŘETÍ
Další vzdělávání jiných odborných pracovníků ve zdravotnictví
§ 51
Jiní odborní pracovníci, kteří vykonávají činnost ve zdravotnictví, jsou povinni kromě
soustavného dalšího zvyšování kvalifikace ve svém oboru osvojit si pod vedením a podle
pokynů vedoucích pracovníků nezbytné zdravotnické znalosti.
§ 52
(1)
Podle potřeby se jiní odborní pracovníci ve zdravotnictví zúčastňují seminárního
školení, popřípadě dalších školicích akcí společně se zdravotnickými pracovníky.
(2)
Institut nebo Ústav může pro tyto odborné pracovníky pořádat zvláštní školicí akce.
ČÁST TŘETÍ
Přechodná ustanovení
§ 53
(1)
Způsobilost k výkonu zdravotnických povolání a specializace zdravotnických pracovníků
získané podle dřívějších předpisů v kategoriích a oborech uvedených v této vyhlášce
zůstávají nedotčeny.
(2)
Lékaři, farmaceuti a střední zdravotničtí pracovníci, kteří jsou zařazeni v den počátku
účinnosti této vyhlášky do specializační průpravy (pomaturitního specializačního studia)
v oborech, které se touto vyhláškou mění, mohou vykonat kvalifikační atestaci (specializační
zkoušku) podle dřívějších předpisů, a to do osmnácti měsíců ode dne počátku účinnosti
této vyhlášky.
§ 54
(1)
Způsobilost k výkonu povolání farmaceutického laboranta (radiologického laboranta)
mají pracovníci, kteří získali podle dřívějších předpisů způsobilost k výkonu povolání
lékárenského laboranta (rentgenového laboranta).
(2)
Způsobilost k výkonu povolání zdravotní sestry podle této vyhlášky mají také pracovníci,
kteří získali způsobilost k výkonu povolání zubní sestry.
§ 55
Způsobilost k výkonu povolání nižšího zdravotnického pracovníka podle této vyhlášky
mají také
a)
pěstounky, zubní instrumentářky, maséři a desinfektoři, kteří absolvovali podle dřívějších
předpisů školení nižších zdravotnických pracovníků,
b)
pracovníci, kteří vykonávali činnost pomocných středních zdravotnických pracovníků
podle dřívějších předpisů.
§ 56
(1)
Lékaři, kteří získali podle dřívějších předpisů specializaci I. stupně v oboru hygieny
nebo v oboru epidemiologie, mají specializaci I. stupně v oboru hygieny a epidemiologie.
(2)
Lékaři, kteří získali podle dřívějších předpisů specializaci II. stupně v oboru hygieny,
mají nástavbovou specializaci v oboru hygieny všeobecné a komunální nebo specializaci
II. stupně v oboru hygieny a epidemiologie.
(3)
Lékaři, kteří získali podle dřívějších předpisů specializaci II. stupně v oboru epidemiologie,
mají nástavbovou specializaci v oboru epidemiologie nebo specializaci II. stupně v
oboru hygieny a epidemiologie.
(4)
Lékaři, kteří získali podle dřívějších předpisů specializaci v oboru mikrobiologie,
mají specializaci v oboru lékařské mikrobiologie.
(5)
Lékaři, kteří získali podle dřívějších předpisů specializaci v oboru sociálního lékařství,
mají specializaci v oboru organizace a řízení zdravotnictví.
(6)
Lékaři, kteří mají podle dřívějších předpisů nástavbovou specializaci v oboru fyziatrie-balneologie,
mohou získat nástavbovou specializaci v oboru fyziatrie, balneologie a léčebné rehabilitace
po doplňkovém školení zakončeném politicko-odborným pohovorem.
(7)
Diplom o specializaci podle odstavců 2 a 3 vydá Institut na žádost lékaře a po vyjádření
krajského národního výboru.
§ 57
(1)
Farmaceuti, kteří získali podle dřívějších předpisů specializaci v oboru ústavního
lékárenství, mají specializaci v oboru lékárenství.
(2)
Farmaceuti, kteří získali podle dřívějších předpisů nástavbovou specializaci v oboru
technologie biologických léčiv, mají specializaci I. stupně v oboru výroby biologických
léčiv.
(3)
Farmaceuti, kteří získali podle dřívějších předpisů specializaci v oboru farmakognosie,
mají specializaci I. stupně v oboru farmaceutické analýzy, jestliže pracují ve Státním
ústavu pro kontrolu léčiv, nebo specializaci I. stupně v oboru farmaceutické technologie,
jestliže pracují ve zdravotnické výrobě.
(4)
Farmaceuti, kteří získali podle dřívějších předpisů specializaci v oboru ústavního
lékárenství a zastávají funkci vedoucího lékárenského oddělení krajského ústavu národního
zdraví nebo okresního lékárníka, mají nástavbovou specializaci v oboru řízení a ekonomiky
lékárenské služby.
§ 58
(1)
Střední zdravotničtí pracovníci, kteří získali podle dřívějších předpisů specializaci
v úseku práce rentgenové diagnostiky, mají specializaci v úseku práce radiodiagnostiky.
(2)
Farmaceutičtí laboranti, kteří absolvovali podle dřívějších předpisů kvalifikační
kursy v Ústavu, mají specializaci v úseku práce lékárenství, jestliže absolvovali
kurs technologie léčiv, v úseku práce farmaceutické analýzy, jestliže absolvovali
kurs pro kontrolu léčiv, a v úseku práce zásobování zdravotnickým materiálem, jestliže
absolvovali kurs zásobování zdravotnickým materiálem.
(3)
Zdravotní laboranti, kteří získali podle dřívějších předpisů specializaci v úseku
práce mikrobiologie a virologie, mají specializaci v úseku práce vyšetřovacích metod
v lékařské mikrobiologii.
(4)
Zdravotní laboranti, kteří získali podle dřívějších předpisů specializaci v úseku
práce hygienických vyšetřovacích metod, mají specializaci v úseku práce laboratorních
vyšetřovacích metod v hygieně a v úseku práce laboratorních vyšetřovacích metod v
hygieně práce.
(5)
Zdravotní sestry, dětské sestry a ženské sestry, které absolvovaly podle dřívějších
předpisů v Ústavu dvouletou přípravu pro vedoucí funkce, mají specializaci v úseku
práce organizace a řízení práce středních zdravotnických pracovníků.
(6)
Střední zdravotničtí pracovníci, kteří absolvovali vysokoškolské studium psychologie-péče
o nemocné, mají specializaci v úseku práce organizace a řízení práce středních zdravotnických
pracovníků.
ČÁST ČTVRTÁ
Závěrečná ustanovení
§ 59
(1)
Tato vyhláška se vztahuje i na zdravotnické pracovníky vykonávající zdravotnické
povolání mimo zdravotnická zařízení a orgány řízené a spravované národními výbory
a ministerstvem zdravotnictví s výjimkou dalšího vzdělávání zdravotnických pracovníků
teoretických oborů a lékařů-učitelů na vysokých školách.
(2)
Zvláštní předpisy stanoví, které orgány plní v jiných odvětvích úkoly, jež podle
této vyhlášky příslušejí ministerstvu zdravotnictví a národním výborům.
(3)
Pro zdravotnické služby v oboru ozbrojených sil a bezpečnostních sborů platí tato
vyhláška, pokud příslušní ministři nestanoví jinak.
§ 60
Zrušují se:
1.
vyhláška ministerstva zdravotnictví č. 44/1966 Sb., o zdravotnických pracovnících
a jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví, ve znění vyhlášky č. 90/1967 Sb.
a vyhlášky č. 80/1969 Sb.,
2.
směrnice č. 1/1968 Věst. MZ, o podmínkách pro rozšíření způsobilosti středních zdravotnických
pracovníků k výkonu povolání v dalším oboru a jejich dalším vzdělávání.
§ 61
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 1971.
První náměstek ministra: Dr. Štípal v. r.
Příloha č. 1
Úseky práce, na nichž nemohou pracovat střední zdravotničtí pracovníci oborů zdravotní
sestra, dětská sestra a ženská sestra bez rozšíření způsobilosti k výkonu povolání
v dalším oboru (§ 12 odst. 2):
a) Na porodním sále a pracovištích intenzívní péče ženských oddělení nemocnice s poliklinikou
nemohou pracovat zdravotní sestry a dětské sestry;
b) na pracovištích, na nichž se poskytuje péče o nedonošené děti, novorozence a kojence,
a na pracovištích intenzívní péče dětských oddělení nemocnice s poliklinikou nemohou
pracovat zdravotní sestry a ženské sestry;
c) na pracovištích intenzívní péče ostatních oddělení nemocnice s poliklinikou nemohou
pracovat dětské sestry a ženské sestry.
Příloha č. 2
Úseky práce, v nichž mohou pracovat střední zdravotničtí pracovníci, jestliže do dvou
let ode dne převedení na takový úsek práce vykonají na střední zdravotnické škole
zkoušky z uvedených předmětů (§ 12 odst. 3):
| Z oboru: | Do oboru: | Na úseku práce: | Externí zkoušky z předmětů: |
| Zdravotní sestra | rehabilitační pracovník | úsek fyzikální terapie rehabilitačního oddělení nemocnice s poliklinikou (dále jen NsP) a odborných léčebných ústavů | fyzikální terapie |
| asistent hygienické služby | odd. protiepidemická hygienických stanic (dále jen HS) | epidemiologie právní nauky | |
| odd. hygieny práce HS | hygiena práce právní nauky | ||
| odd. hygieny výživy a předmětů běžného užívání | hygiena výživy právní nauky | ||
| odd. hygieny dětí a dorostu HS | hygiena dětí a dorostu právní nauky | ||
| radiologický laborant | všechna rtg odd. NsP po zaškolení v odborném minimu | radiologická fyzika radiodiagnostické vyšetřovací metody | |
| Dětská sestra | rehabilitační pracovník | úsek fyzikální terapie rehabilitačního odd. NsP a odborných léčebných ústavů | fyzikální terapie |
| asistent hygienické služby | odd. protiepidemická HS | epidemiologie právní nauky | |
| odd. hygieny výživy a předmětů běžného užívání HS | hygiena výživy právní nauky | ||
| odd. hygieny dětí a dorostu HS | hygiena dětí a dorostu právní nauky | ||
| Ženská sestra | rehabilitační pracovník | úsek fyzikální terapie rehabilitačního oddělení NsP a odborných léčebných ústavů | fyzikální terapie |
| Dietní sestra | asistent hygienické služby | odd. hygieny výživy a předmětů běžného užívání HS | hygiena výživy právní nauky |
| Asistent hygienické služby | zdravotní laborant | laboratoře HS | mikrobiologie |
| Radiologický laborant | zdravotní sestra | všechna odborná poliklinická pracoviště | choroby vnitřní péče o nemocné |
| asistent hygienické služby | radiační hygieny HS | hygiena práce právní nauky |
*)
Vládní nařízení č. 25/1951 Sb., o dentistech, vyhláška č. 44/1966 Sb., o zdravotnických
pracovnících a jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví, ve znění vyhlášky č.
90/1967 Sb.
**)
Střední zdravotnická škola je střední odbornou školou ve smyslu ustanovení § 11 školského
zákona č. 186/1960 Sb.
*)
Zdravotnická odborná škola je odbornou školou ve smyslu ustanovení § 10 školského
zákona č. 186/1960 Sb.
*)
§ 5 odst. 2 vládního nařízení č. 38/1967 Sb., o umísťování absolventů vysokých škol,
konzervatoří, středních odborných a odborných škol.
**)
Pomaturitní specializační studium středních zdravotnických pracovníků je pomaturitním
studiem podle směrnic č. 87/1965 Věst. MŠK.
*)
Směrnice č. 7/1967 Věst. MŠKI.
*)
§ 126 zákoníku práce č. 65/1965 Sb. ve znění zákona č. 153/1969 Sb. (úplné znění
č. 42/1970 Sb.).