58/1981 Zb.

Účelem umělecké aspirantury na vysokých školách uměleckého směru je umožnit absolventům vysokých škol uměleckého směru další umělecký, teoreticko-estetický a ideově politický růst a tak je připravit pro plnění úkolů v oblasti umění v rozvinuté socialistické společnosti.

Umělecká aspirantura se uskutečňuje formou interní umělecké aspirantury (dále jen „interní aspirantura“) nebo externí umělecké aspirantury (dále jen „externí aspirantura“).

Interní aspirantura je forma umělecké výchovy, v níž hlavní činností interního uměleckého aspiranta (dále jen „interní aspirant“) je na školícím pracovišti organizovaná příprava pro uměleckou činnost. Interní aspirant není na školícím pracovišti v pracovním poměru.

Externí aspirantura je forma umělecké výchovy, při níž je externí umělecký aspirant (dále jen „externí aspirant“) v pracovním, členském, služebním poměru nebo v jiném pracovněprávním vztahu (dále jen „pracovní poměr“) a jeho umělecká výchova na školícím pracovišti probíhá při plnění pracovních povinností.

Na pracovněprávní vztahy uměleckých aspirantů a na poskytování stipendia aspirantům se vztahují přiměřeně ustanovení platná pro účastníky vědecké výchovy (§ 64 odst. 5 zákona č. 39/1980 Sb.).¹)

Školícím pracovištěm interního aspiranta a externího aspiranta je fakulta vysoké školy uměleckého směru, popřípadě vysoká škola uměleckého směru, pokud se nečlení na fakulty (dále jen „fakulta“).

Vedoucím školícího pracoviště je děkan, a pokud se vysoká škola nečlení na fakulty, rektor.

Pro uchazeče o přijetí do interní aspirantury se stanoví věková hranice nejvýše třicet pět let.

Do interní aspirantury lze přijmout absolventy vysokých škol uměleckého směru příslušného nebo příbuzného uměleckého oboru a zaměření (dále jen „umělecká specializace“)

Přijímací řízení do interní aspirantury vyhlašuje vedoucí školícího pracoviště veřejně. Přitom uvede zejména

Přijímací řízení do interní aspirantury lze zahájit též bez jeho veřejného vyhlášení na žádost organizace, pro jejíž potřeby se má uchazeč umělecky vychovávat.

Přihlášku do interní aspirantury podává uchazeč školícímu pracovišti přímo nebo prostřednictvím organizace, pro jejíž potřeby se má vychovávat; k přihlášce uchazeč připojí

Pokud má přihláška formální nedostatky nebo pokud některé údaje nejsou řádně doloženy (odstavec 1), vyzve školící pracoviště uchazeče, aby nedostatky ve stanovené lhůtě odstranil; pokud tak neučiní, k přihlášce se nepřihlíží.

Pokud uchazeč nevyhovuje podmínkám určeným pro přijetí do interní aspirantury podle § 3, vedoucí školícího pracoviště přihlášku zamítne. Proti rozhodnutí vedoucího školícího pracoviště nelze se odvolat.²)

Uchazeči, který splňuje podmínky určené pro přijetí do interní aspirantury podle § 3, oznámí školící pracoviště termín konání přijímací zkoušky nejpozději čtrnáct dní před jejím konáním.

Uchazeč o interní aspiranturu koná přijímací zkoušku na školícím pracovišti před přijímací komisí (§ 7). Účelem přijímací zkoušky je všestranně ověřit předpoklady uchazeče pro tvůrčí uměleckou činnost.

Přijímací zkouška se skládá

Při zkoušce z umělecké specializace uchazeč předloží přijímací komisi výběr svých uměleckých děl nebo před ní předvede umělecký výkon.

Zkouškou z uměnovědných studijních předmětů se ověřují vědomosti uchazeče z teorie a dějin příslušného oboru umělecké výchovy.

Zkouškou ze základů marxismu-leninismu se ověřují vědomosti uchazeče nejméně v rozsahu učebních osnov marxismu-leninismu na vysoké škole.

Zkouškou z ruského jazyka a dalšího světového jazyka (odstavec 2 písm. e)) se ověřují vědomosti uchazeče z jazyka nejméně v rozsahu učebních osnov těchto studijních předmětů na vysoké škole.

Přijímací zkouška trvá nejdéle tři hodiny, její jednotlivé části nejdéle třicet minut, s výjimkou zkoušky z umělecké specializace.

Na základě předložených dokladů může přijímací komise za část přijímací zkoušky uznat zkoušku ze základů marxizmu-leninismu, ruského jazyka nebo dalšího světového jazyka, předepsanou pro ověření výsledků příslušného studia v interní aspirantuře, kterou uchazeč vykonal již dříve.

Uchazeč nemusí konat zkoušku z jazyka

Přijímací komise se skládá z předsedy, kterým je vedoucí školícího pracoviště nebo jiný jím určený učitel; dalšími členy, které určí vedoucí školícího pracoviště, jsou předpokládaný školitel, učitelé uměnovědných studijních předmětů, učitelé studijních předmětů marxismu-leninismu a učitelé katedry jazyků.

Přijímací komise na neveřejném zasedání zhodnotí výsledek přijímací zkoušky a usnáší se o výsledku přijímací zkoušky většinou hlasů přítomných členů; při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy. Zhodnocení přijímací zkoušky se vyjádří známkou „vyhověl“ nebo „nevyhověl“.

Pro rozhodnutí o výsledku přijímací zkoušky se vyžaduje přítomnost nejméně tří členů přijímací komise, přítomen musí být vždy předseda komise a předpokládaný školitel.

Pokud přijímací zkoušku vykoná úspěšně více uchazečů než je plánovaný počet pro příslušný obor umělecké výchovy, určí přijímací komise jejich pořadí.

Uchazeč, který u přijímací zkoušky nevyhověl, může se znovu přihlásit do interní aspirantury nejdříve po jednom roce.

Přijímací komise může v zápisu o přijímací zkoušce navrhnout, aby školící pracoviště uznalo vykonanou přijímací zkoušku z ruského jazyka nebo též z dalšího světového jazyka za zkoušku předepsanou k ověření jazykového studia během interní aspirantury, pokud má úroveň odpovídající této zkoušce.

O přijetí nebo nepřijetí uchazeče do interní aspirantury rozhoduje¹) podle výsledků přijímacího řízení vedoucí školícího pracoviště a písemně to oznámí uchazeči a též organizaci, pokud má být interní aspirant pro její potřebu vychováván. Pokud uchazeč nebyl přijat do interní aspirantury, vedoucí školícího pracoviště v rozhodnutí uvede též důvody nepřijetí a vrátí mu doklady přiložené k žádosti. Proti rozhodnutí vedoucího školícího pracoviště nelze se odvolat.

Nástupní termín do interní aspirantury určí vedoucí školícího pracoviště.

Vedením interního aspiranta pověřuje vedoucí školícího pracoviště školitele, jímž může být profesor, docent nebo vynikající umělec z praxe (národní umělec, zasloužilý umělec).

Školiteli nelze přidělit do umělecké výchovy současně více než dva účastníky umělecké výchovy (§ 1 odst. 3 a 4).

Školitel navrhne obsah umělecké výchovy interního aspiranta v jeho studijním plánu. Studijní plán obsahuje zejména termíny zkoušek, téma a rozsah teoretické písemné práce a tematické zaměření závěrečného uměleckého díla, nebo závěrečného uměleckého výkonu, které má aspirant vytvořit. Studijní plán schvaluje vedoucí školícího pracoviště do dvou měsíců od přijetí interního aspiranta.

Školitel soustavně usměrňuje uměleckou činnost interního aspiranta a pravidelně kontroluje plnění jeho studijního plánu.

Školitel každoročně předkládá vedoucímu školícího pracoviště zprávu o práci interního aspiranta, která obsahuje hodnocení plnění studijního plánu a dosažené výsledky v umělecké výchově. Školitel může podle potřeby navrhnout vedoucímu školícího pracoviště, aby určil internímu aspirantovi konsultace i u jiných odborníků, popřípadě navrhnout zařazení interního aspiranta do speciálních kursů, seminářů apod.

Výchova interního aspiranta se skládá ze studia příslušné umělecké specializace, uměnovědných studijních předmětů, marxismu-leninismu a jazyků.

Výchova interního aspiranta se člení na dvě období. První období trvá nejdéle osmnáct měsíců, v nichž musí interní aspirant vykonat předepsané zkoušky (§ 17 až 19). Druhé období končí uplynutím tří let od přijetí do interní aspirantury, přičemž se studium od začátku umělecké výchovy zaměřuje na vytvoření společensky významného závěrečného uměleckého díla nebo předvedení závěrečného uměleckého výkonu.

Studiem umělecké specializace si interní aspirant prohlubuje metody samostatné tvůrčí umělecké práce vzhledem k jejímu uplatňování ve společenské praxi a uměleckopedagogické činnosti.

Interní aspirant se na doporučení školitele seznamuje s prací ostatních uměleckých útvarů školícího pracoviště, zúčastňuje se speciálních kursů, seminářů, cvičení, přednášek apod. pořádaných školícím pracovištěm nebo jinou organizací; školící pracoviště ho může vyslat i na studijní pobyt do jiné umělecké organizace, popřípadě ho navrhnout k vyslání na studijní pobyt do zahraničí.

Studiem uměnovědných studijních předmětů získává interní aspirant obecný přehled o dějinách a teorii umění z příslušného oboru umělecké výchovy a osvojuje si marxisticko-leninskou estetiku svého oboru.

Hlavní metodou studia uměnovědných studijních předmětů je individuální studium usměrňované příslušnou katedrou fakulty.

Studium marxismu-leninismu interního aspiranta navazuje na vysokoškolské studium, rozvíjí jeho marxistické myšlení, využívá marxismu-leninismu jako metody vědeckého a uměleckého poznání a praktické činnosti tak, aby se stal základem pro jeho uměleckou tvorbu a společenskou angažovanost.

Studium marxismu-leninismu interního aspiranta řídí a organizuje příslušný ústav marxismu-leninismu.

Studium jazyků interního aspiranta se skládá ze studia ruského jazyka a dalšího světového jazyka.

Cílem studia jazyků je ovládnutí jazyka tak, aby interní aspirant mohl používat při své práci i cizojazyčnou odbornou literaturu.

Studium jazyků se uskutečňuje na příslušných katedrách jazyků.

Vedoucí školícího pracoviště hodnotí koncem každého roku interní aspirantury stav a úroveň umělecké výchovy jednotlivých interních aspirantů. Podkladem pro hodnocení studia interní aspirantury je zpráva školitele a příslušné katedry.

Vedoucí školícího pracoviště na základě zjištěného stavu a úrovně umělecké výchovy interního aspiranta rozhodne po projednání v umělecké radě fakulty o jeho pokračování v interní aspirantuře, popřípadě o úpravě jeho studijního plánu nebo o jiných opatřeních (§ 25).

Interní aspirant se může zúčastňovat zasedání katedry, používat knihovny, kabinety, laboratoře, účelová zařízení a ostatní materiálně technické vybavení školícího pracoviště.

Interní aspirant je povinen plnit úkoly interní aspirantury předepsané studijním plánem, zejména v určených termínech konat předepsané zkoušky, připravovat závěrečné umělecké dílo nebo závěrečný umělecký výkon.

Odbornou zkoušku koná interní aspirant na školícím pracovišti. Odborná zkouška se skládá

Úroveň uměleckých děl nebo uměleckých výkonů vytvořených nebo předvedených po dobu aspirantury se posuzuje rozpravou.

Teoretickou písemnou práci odevzdá interní aspirant předsedovi zkušební komise měsíc před určením termínu konání ústní zkoušky. Vedoucí školícího pracoviště požádá nejméně dva odborníky o posouzení teoretické písemné práce a vypracování odborného posudku. Úroveň teoretické písemné práce se posuzuje rozpravou.

Zkouškou z uměnovědných studijních předmětů se komplexně posuzují odborné a teoretické vědomosti interního aspiranta.

Odborná zkouška trvá nejdéle dvě hodiny.

Zkouškou z marxismu-leninismu má interní aspirant prokázat, že si osvojil poznatky a metody marxistické teorie, zejména pro uměleckou tvorbu v příslušném oboru umělecké výchovy.

Zkoušku z marxismu-leninismu koná interní aspirant v příslušném ústavu marxismu-leninismu.

Zkouška z marxismu-leninismu je ústní a trvá nejdéle hodinu.

Zkouškou z ruského jazyka a dalšího světového jazyka má interní aspirant prokázat přiměřené vědomosti z příslušných cizích jazyků se zvláštním zaměřením k ovládnutí odborné terminologie příslušného oboru umělecké výchovy.

Zkoušky z jazyků koná interní aspirant na katedře jazyků, na níž studoval (§ 14).

Zkoušky z jazyků jsou ústní a každá z nich trvá nejdéle třicet minut.

Zkušební komise pro odbornou zkoušku je nejméně tříčlenná, jejím předsedou je vedoucí školícího pracoviště nebo jím určený pracovník z příslušného oboru umělecké výchovy. Další členy zkušební komise jmenuje vedoucí školícího pracoviště z pracovníků a odborníků v příslušném nebo příbuzném oboru umělecké výchovy z řad profesorů nebo docentů, popřípadě též z členů příslušného uměleckého svazu, z jiných tvůrčích pracovníků a umělců z praxe. Členem zkušební komise je též školitel interního aspiranta, který nemá hlasovací právo.

Zkušební komise pro zkoušku z marxismu-leninismu je nejméně tříčlenná. Předsedou zkušební komise je ředitel ústavu marxismu-leninismu nebo jím určený pracovník ústavu. Další členy zkušební komise jmenuje ředitel ústavu marxismu-leninismu. Členem zkušební komise je též školitel interního aspiranta, který nemá hlasovací právo.

Zkušební komise pro zkoušku z ruského jazyka a dalšího světového jazyka je nejméně tříčlenná. Předsedou zkušební komise je vedoucí příslušné katedry jazyků nebo jím určený pracovník. Další členy zkušební komise jmenuje vedoucí příslušné katedry jazyků. Členem zkušební komise je též školitel interního aspiranta, který nemá hlasovací právo.

Zkušební komise (§ 20) hodnotí úroveň jednotlivých zkoušek (§ 17 až 19) na neveřejném zasedání a o jejich výsledku se usnášejí většinou hlasů přítomných členů. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.

Výsledek každé zkoušky se hodnotí známkou „vyhověl“ nebo „nevyhověl“ a předseda zkušební komise ho ústně oznámí internímu aspirantovi.

O výsledku zkoušek vydá zkušební komise internímu aspirantovi potvrzení.

Zápis o zkouškách na předepsaných tiskopisech podepíše předseda a přítomní členové zkušební komise.

Pokud se interní aspirant nemůže dostavit ke zkoušce v určeném termínu, je povinen se omluvit předsedovi zkušební komise, který, uzná-li odůvodněnost omluvy, určí mu písemně náhradní termín konání zkoušky. Když se interní aspirant nedostaví ke zkoušce bez vážného důvodu nebo od zkoušky odstoupí, hodnotí se známkou „nevyhověl“.

Odbornou zkoušku, zkoušku z marxismu-leninismu a zkoušky z jazyků může interní aspirant opakovat jen jednou, a to nejdříve po třech měsících ode dne, kdy konal nebo měl konat zkoušku.

Výsledkem umělecké výchovy v interní aspirantuře je vytvoření závěrečného uměleckého díla nebo předvedení závěrečného uměleckého výkonu. Interní aspirant může v případech zvláštního zřetele hodných se souhlasem vedoucího školícího pracoviště předložit závěrečné umělecké dílo nebo předvést závěrečný umělecký výkon k posouzení odborné komisi i po skončení interní aspirantury, nejpozději však do jednoho roku od jejího skončení.

Odborná komise pro posouzení závěrečného uměleckého díla nebo závěrečného uměleckého výkonu je nejméně pětičlenná. Předsedu odborné komise jmenuje na návrh vedoucího školícího pracoviště ministerstvo školství České socialistické republiky (dále jen „ministerstvo školství“). Členem komise je též vedoucí školícího pracoviště. Dalšími členy komise jsou nejméně dva oponenti, z nichž jeden musí být z jiné organizace, než je školící pracoviště interního aspiranta, zástupce příslušného uměleckého svazu a další odborníci z příslušného nebo příbuzného oboru umělecké činnosti, které jmenuje vedoucí školícího pracoviště. Členem komise je též školitel interního aspiranta, který nemá hlasovací právo.

Podkladem pro posouzení závěrečného uměleckého díla nebo závěrečného uměleckého výkonu a pro rozpravu o něm jsou písemné odborné posudky oponentů.

S odbornými posudky musí být interní aspirant seznámen nejpozději čtrnáct dní před rozpravou o závěrečném uměleckém díle nebo závěrečném uměleckém výkonu.

V rozpravě o závěrečném uměleckém díle nebo závěrečném uměleckém výkonu se všestranně posuzují jeho umělecké a ideově-estetické hodnoty. Interní aspirant se vyjadřuje k odborným posudkům oponentů a odpovídá na otázky členů odborné komise.

Odborná komise na neveřejném zasedání hodnotí úroveň závěrečného uměleckého díla nebo závěrečného uměleckého výkonu a o výsledku hodnocení rozhoduje většinou hlasů přítomných členů. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.

Závěrečné umělecké dílo nebo závěrečný umělecký výkon se hodnotí známkou „vyhověl“ nebo „nevyhověl“. Výsledek hodnocení vyhlásí předseda odborné komise veřejně.

Zápis o průběhu rozpravy a o hlasování členů odborné komise podepíše předseda a přítomní členové odborné komise na předepsaných tiskopisech.

Pokud bylo závěrečné umělecké dílo nebo závěrečný umělecký výkon interního aspiranta hodnoceno známkou „vyhověl“, vydá mu školící pracoviště diplom o umělecké aspirantuře podle vzoru uvedeného v příloze.

Internímu aspirantovi, jehož závěrečné umělecké dílo nebo závěrečný umělecký výkon byly hodnoceny známkou „nevyhověl“, může na jeho žádost povolit vedoucí školícího pracoviště předložení nového závěrečného uměleckého díla nebo předvedení nového závěrečného uměleckého výkonu. V tomto případě interní aspirant může předložit nové závěrečné umělecké dílo nebo předvést nový závěrečný umělecký výkon nejdříve po uplynutí jednoho roku od vyhlášení hodnocení jeho závěrečného uměleckého díla nebo závěrečného uměleckého výkonu (§ 23 odst. 7). Při hodnocení nového závěrečného uměleckého díla nebo nového závěrečného uměleckého výkonu se postupuje podle § 23 odst. 2 až 8.

Vedoucí školícího pracoviště může ze závažných důvodů na straně interního aspiranta³) po projednání v umělecké radě fakulty přerušit interní aspiranturu.

Doba přerušení interní aspirantury může činit nejvýše osmnáct měsíců. Ve zvlášť odůvodněných případech může vedoucí školícího pracoviště přerušit interní aspiranturu i na delší dobu.⁴)

Pokud interní aspirant soustavně neplní povinnosti vyplývající ze studijního plánu, přestože byl předem upozorněn, nebo poruší-li závažným způsobem pravidla socialistického soužití, vedoucí školícího pracoviště mu může se souhlasem rektora, pokud se vysoká škola nečlení na fakulty se souhlasem ministerstva školství, zrušit interní aspiranturu.

Pro externí aspiranturu platí obdobně ustanovení § 1 až 25 s odchylkou, že její první období trvá nejdéle třicet měsíců a druhé končí nejpozději uplynutím pěti let od přijetí do externí aspirantury.

Uchazeči o externí aspiranturu se neurčuje horní věková hranice.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1981.