142/1982 Zb.
Časová verzia predpisu účinná od 01.01.1983
Obsah zobrazeného právneho predpisu má informatívny charakter.
| História |
|
|
|---|---|---|
| Dátum účinnosti | Novela | |
| 1. | Vyhlásené znenie | |
| 2. | 01.01.1983 - |
Otvoriť všetky
| Číslo predpisu: | 142/1982 Zb. |
| Názov: | Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky č. 130/1975 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení |
| Typ: | Vyhláška |
| Dátum vyhlásenia: | 08.12.1982 |
| Dátum účinnosti od: | 01.01.1983 |
| Právna oblasť: |
|
| Nachádza sa v čiastke: |
142
VYHLÁŠKA
ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky
ze dne 22. listopadu 1982,
kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické
republiky č. 130/1975 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon
České národní rady o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení
Ministerstvo práce sociálních věcí České socialistické republiky stanoví v dohodě
s federálním ministerstvem práce sociálních věcí, ostatními zúčastněnými ústředními
orgány a s Českou odborovou radou a po projednání s Českým výborem Svazu družstevních
rolníků podle § 172 odst. 7 zákona č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění
zákona č. 150/1979 Sb. a podle § 50 zákona České národní rady č. 129/1975 Sb., o působnosti
orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, ve znění zákona České
národní rady č. 138/1982 Sb.:
Čl. I
Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky č. 130/1975
Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení (dále jen „zákon“) a zákon české
národní rady o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení
(dále jen „zákon ČNR“), ve znění vyhlášky č. 109/1979 Sb., vyhlášky č. 4/1982 Sb.
a vyhlášky č. 18/1982 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
Část první včetně nadpisu zní:
„ČÁST PRVNÍ
SPRÁVNÍ KOMISE
DÍL PRVNÍ
POSUDKOVÉ KOMISE SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ
Složení a jednání posudkové komise sociálního zabezpečení
§ 1
Návrhy na členy posudkové komise sociálního zabezpečení okresního národního výboru
si okresní národní výbor vyžádá, pokud jde o
a)
zástupce Revolučního odborového hnutí od okresní (Pražské) správy nemocenského pojištění,
b)
zástupce výrobních družstev od krajského výboru Českého svazu výrobních družstev,
c)
zástupce Československé lidové armády od okresní vojenské správy,
d)
zástupce útvarů Sboru národní bezpečnosti a vojsk ministerstva vnitra od krajské
správy Sboru národní bezpečnosti,
e)
zástupce Sboru nápravné výchovy České socialistické republiky od útvaru tohoto sboru,
který působí v územním obvodu okresního národního výboru,
f)
zástupce jddnotných zemědělských družstev od okresního výboru Svazu družstevních
rolníků,
g)
zástupce okresního výboru Českého svazu protifašistických bojovníků od tohoto výboru.
§ 2
Návrhy na členy posudkové komise sociálního zabezpečení krajského národního výboru
si krajský národní výbor vyžádá, pokud jde o
a)
zástupce Revolučního odborového hnutí od krajské (Pražské) správy nemocenského pojištění,
b)
zástupce výrobních družstev od krajského výboru Českého svazu výrobních družstev,
c)
zástupce Československé lidové armády od krajské vojenské správy,
d)
zástupce útvaru Sboru národní bezpčnosti a vojsk ministerstva vnitra od krajské správy
Sboru národní bezpečnosti,
e)
zástupce Sboru nápravné výchovy České socialistické republiky od Správy Sboru nápravné
výchovy,
f)
zástupce jednotných zemědělských družstev od českého výboru Svazu družstevních rolníků,
g)
zástupce ústředního (v Praze městského) výboru Svazu protifašistických bojovníků
od tohto výboru.
§ 3
(1)
Jednání posudkové komise sociálního zabezpečení musí být přítomen kromě předsedy
nebo jeho zástupce, tajemníka komise a lékařů, kteří jsou členy posudkové komise (§
5a odst. 6 zákona ČNR), též zástupce Revolučního odborového hnutí. Místo zástupce
Revolučního odborového hnutí musí být na zasedání komise přítomni:
a)
zástupce jednotných zemědělských družstev, je-li účastníkem řízení družstevní rolník
nebo jednotlivě hospodařící rolník (spolupracující člen rodiny),
b)
zástupce výrobních družstev, je-li účstníkem řízení člen výrobního družstva,
c)
zástupce Československé lidové armády (Sboru národní bezpečnosti nebo Sboru nápravné
výchovy České socialistické republiky) při posuzování příslušníka Československé lidové
armády (Sboru národní bezpečnosti nebo Sboru nápravné výchovy České socialistické
republiky) z povolání a nejde-li jen o kontrolní lékařskou prohlídku též lékař Československé
lidové armády (Sboru národní bezpečnosti nebo Sboru nápravné výchovy České socialistické
republiky).
(2)
Je-li v komisi projednáván případ nezletilého, musí být přítomen jako lékař státní
zdravotní správy dorostový lékař nebo dětský lékař a pracovník příslušného odboru
národního výboru.
(3)
Projedává-li se případ žadatele (důchodce), který byl účastníkem odboje, musí být
přítomen zástupce Českého svazu protifašistických bojovníků.
§ 4
(1)
Podle potřeby přizve předseda nebo jeho zástupce k jednání komise:
a)
zástupce závodního výboru základní organizace Revolučního odborového hnutí v organizaci,
v niž účastník řízení je nebo naposledy byl pracovně činný, popřípadě zástupce vyššího
orgánu Revolučního odborového hnutí,
b)
zástupce sociálního orgánu jednotného zamědělského družstva nebo výrobního družstva,
v němž družstevník je nebo naposledy byl pracovně činný,
c)
zástupce organizace, u které účastník řízení je nebo naposledy byl pracovně činný,
d)
zástupce místního národního výboru, v jehož územním obovdu má účastník řízení bydliště,
e)
zástupce Svazu invalidů v České socialistické republice, popřípadě dalších společenských
organizací,
f)
zástupce příslušního nápravně výchovného ústavu, jestliže jde o odsouzeného, který
je ve výkonu trestu odnětí svobody,
g)
ošetřujícího lékaře posuzovaného, je-li to nezbytné v zájmu posouzení zdravotního
stavu účastníka řízení,
h)
lékaře, člena Českého svazu protifašistických bojovníků, projednává-li se případ
žadatele, který byl účastníkem odboje,
ch)
jiné občany, od nichž lze očekávat, že přispějí k objasnění závažných okolností důležitých
pro rozhodnutí komise.
(2)
Zástupci orgánů a organizací uvedených v předchozím odstavci a zástupci orgánů sociálního
zabezpečení musí být k jednání komise přizváni, jestliže tyto orgány (organizace)
o to požádají, Rovněž musí být k jednání komise přizván, požádá-li o to, ošetřující
lékař posuzovaného.
§ 5
(1)
Lékařské zprávy potřebné k jednání posudkové komise sociálního zabezpečení okresního
národního výboru vyhotovuje ošetřující lékař posuzovaného; jde-li o nemoc z povolání,
vyhotovuje tuto zprávu lékař oddělení nemocí z povolání příslušného ústavu národního
zdraví. Jde-li o určení stupně invalidity nebo o rozhodnutí, že jde o občana se změněnou
pracovní schopností nebo o rozhodnutí o nutnosti trvalého převedení na jinou práci
nebo nutnosti trvalé změny zaměstnání ze zdravotních důdodů, předkládá zprávu ošetřujícího
lékaře, popřípadě odborného lékaře příslušná lékařská poradní komise (lékařská komise)
po přezkoumání a potvrzení správnosti a úplnosti této zprávy.
(2)
Potřebnou lékařskou dokumentaci pro jednání posudkové komise sociálního zabezpečení
okresního národního výboru vydává zdravotnické zařízení.
(3)
Lékaři, kteří jsou členy posudkové komise sociálního zabezpečení okresního národního
výboru, spolupracují s lékařskými poradními komisemi (s lékařskými komisemi). Lékaři,
kteří jsou členy posudkové komise sociálního zabezpečení okresního národního výboru
i krajského národního výboru, kontrolují správnost a úplnost lékařské koumentace a
při jednání v posudkové komisi sociálního zabezpečení podle potřeby vyšetřují posuzovaného
občana znovu, jsou též odpovědni za posouzení zdravotního stavu posuzovaného občana
a vyjadřují se zejména o tom, zda jeho zdravotní stav je dlouhodobě nepříznivý a kdy
tato změna nastala.
(4)
Posudkové komise sociálního zabezpečení okresního národního výboru zasedají zpravidla
ve zdravotnických zařízeních státní zdravotní správy a ve velkých organizacích, které
mají zdravotnická zařízení s potřebným vybavením.
§ 6
Členové komise a občané přizvaní k projednání jednotlivých případů v posudkové komisi
sociálního zabezpečení (§ 4) jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech,
o nichž se dozvěděli při jednání komise.
§ 7
Jednání o lázeňské péči
(1)
Okresní národní výbor rozhoduje o lázeňské péči svou posudkovou komisí sociálního
zabezpečení na základě návrhu na lázeňskou péči (dále jen “návrh„).
(2)
Před projednáním návrhu v posudkové komisi sociálního zabezpečení okresního národního
výboru posudkový lékař sociálního zabezpečení návrh přezkoumá a zajistí, aby návrh
byl úplný.
(3)
Posudková komise sociálního zabezpečení návrh projedná do 30 dnů od jeho doručení,
popřípadě od jeho doplnění potřebnými údaji.
(4)
Zjistí-li posudková komise sociálního zabezpečení, že návrhu nelze vyhovět, vydá
rozhodnutí podle obecných předpisů o správním řízení.
(5)
V ostatních případech posudková komise sociálního zabezpečení nejpozději do 10 dnů
od projednání oznámí účastníku řízení, že mu poskytne lázeňskou péči za předpokladu,
že okresnímu národnímu výboru bude přidělen vhodný poukaz, a že lázeňskou péči odůvodňuje
i pořadí zravotní a jiné naléhavosti. V tomto oznámení účastníka řízení upozorní,
že pokud nebude poukaz na lázeňskou péči přidělen do 1 roku od doručení návrhu, může
být lázeňská péče poskytnuta jen na základě nového návrhu. Pořadí zdravotní a jiné
naléhavosti určí posudková komise sociálního zabezpečení po obdržení vhodných poukazů.
DÍL DRUHÝ
§ 8
DÁVKOVÉ KOMISE
Návrhy na členy dávkové komise okresního národního výboru si okresní národní výbor
vyžádá, pokud jde o
a)
zástupce Revolučního odborového hnutí od okresní (Pražské) správy nemocenského pojištění,
b)
zástupce výrobních družstev od krajského výboru Českého svazu výrobních družstev,
c)
zástupce jednotných zemědělských družstev od okresního výboru Svazu družstevních
rolníků,
d)
zástupce okresního výboru Českého svazu protifašistických bojovníků od tohoto výboru.
§ 9
Návrhy na členy dávkové komise krajského národního výboru si krajský národní výbor
vyžádá, pokud jde o
a)
zástupce Revolučního odborového hnutí od krajské (Pražské) správy nemocenského pojištění,
b)
zástupce výrobních družstev od krajského výboru Českého svazu výrobních družstev,
c)
zástupce jednotných zemědělských družstev od Českého výboru Svazu družstevních rolníků,
d)
zástupce ústředního (v Praze městského) výboru Svazu protifašistických bojovníků
od tohoto výboru.
§ 10
(1)
Jednání dávkové komise musí být přítomen kromě předsedy nebo jeho zástupce a tajemníka
komise též zástupce Revolučního odborového hnutí. Místo zástupce Revolučního odborového
hnutí musí být na zasedání komise přítomni:
a)
zástupce jednotných zemědělských družstev, je-li účastníkem řízení družstevní rolník
nebo jednotlivě hospodařící rolník (spolupracující člen rodiny),
b)
zástupce výrobních družstev, je-li účastníkem řízení člen výrobního družstva.
(2)
Jestliže rozhodnutí dávkové komise závisí též na řešení otázek patřících do působnosti
posudkové komise sociálního zabezpečení, je dávková komise vázána rozhodnutím, popřípadě
posudkem posudkové komise sociálního zabezpečení.
§ 11
Ustanovení § 4 a 6 platí i pro jednání dávkové komise.
DÍL TŘETÍ
KOMISE PÉČE O RODINU A DĚTI
§ 12
Návrhy na členy komise péče o rodinu a děti si národní výbor vyžádá, pokud jde o společenské
organizace, od příslušných orgánů, zejména Revolučního odborového hnutí, Socialistického
svazu mládeže, Českého svazu žen a Československého červeného kříže.
§ 13
(1)
Jednání komise péče o rodinu a děti musí být přítomen kromě předsedy nebo jeho zástupce
též tajemník komise.
(2)
Jestliže to vyžaduje povaha projednávané věci, přizve předseda komise nebo jeho zástupce
rodiče dítěte nebo jiné osoby odpovědné za jeho výchovu, zástupce školy, kterou dítě
navštěvuje, nebo zástupce organizace, ve které je nezletilý pracovně činný, zástupce
orgánů sociálního zabezpečení, popřípadě zástupce společenských organizací.
(3)
Zástupci organizací uvedených v předdhozím odstavci a zástupci orgánů sociálního
zabezpečení musí být k jednání komise přizváni, jestliže tyto orgány (organizace)
o to požádají.
(4)
Ustanovení § 6 platí i pro jednání komise péče o rodinu a děti.“.
2.
§ 14 odst. 1 zní:
„(1)
Okresní národní výbory, místní národní výbory se střediskových obcích a městské národní
výbory organizují, zabezpečují a koordinují ve svém územním obvodu výchovu občanů
k manželství a k odpovědnému rodičovství prostřednictvím svých komisí, sborů pro občanské
záležitosti, koordinačních sborů a kulturních, školských, zdravotnických a sociálních
zařízení, která spravují; spolupracují přitom se socialistickými organizacemi.“.
3.
V § 14 odst. 2 se vypouští slovo „městské“, uvedené v závorce. Stejně se upraví další
ustanovení, ve kterých je za slovem „místní“ uvedeno v závorce slovo „městské“, a
to v § 14 odst. 3, v § 15, 16, 17, 18, 19, 20, 31, 47, 48, 48, 50, 53, 61, 92 a 93;
slova „se podílení na výchově“ se nahrazují slovy „organizují výchovu“.
4.
§ 15 odst. 3 zní:
„(3)
Okresní národní výbory vykonávají sociálně právní ochranu nezletilých. Rodičům, jiným
občanům odpovědným za výchovu dětí a těhotným ženám poskytují pomoc a odůdovňuje-li
to povaha případu, sepisují podání, jednají v jejích zájmu u ostatních orgánů, zařízení
a organizací a v případě potřeby jim zjednají u nich pomoc.“.
5.
V § 17 odst. 2 písm. b) se vypouští text za středníkem.
6.
§ 17 odst. 3 a 4 zní:
„(3)
Ten, kdo vykonává dohled, je povinen v součinnosti se školou a se socialistickými
organizacemi v bydlišti nebo na pracovišti působit soustavně na nezletilého a na občany
za jeho výchovu odpovědné a sledovat, jak se nezletilý chová a jak o něj rodiče či
jiní občané odpovědní za výchovu pečují; v případě potřeby dává podnět k dalšímu opatření
k zájmu řádné výchovy nezletilého.
(4)
Je-li zvláště třeba chránit nezletilého přd škodlivými vlivy, uloží místní národní
výbor ve střediskové obci nebo městský národní výbor, a nejsou-li příslušné, okresní
národní výbor nezletilému přiměřené omezení; zejména mu může zakázat návštěvu podniku
a zábav pro něj nevhodných nebo styk s občany, kteří mohou mít nepříznivý vliv na
jeho výchovu; o tomto opatření uvědomí školu, provozovatele podniků a zábav a občana,
jehož vliv na nezletilého byl nepříznivý; okresní národní výbor uvědomí o tomto opatření
místní národní výbor.“.
7.
§ 17 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Místní, národní výbor uvědomí o opatřeních podle odstavů 2 a 4 okresní národní výbor
a příslušný okresní soud.“.
8.
§ 18 zní:
„§ 18
(1)
Pokud opatření uvedená v § 17 odst. 2 neučinil místní národní výbor ani místní národní
výbor ve střediskové obci nebo městský národní výbor svou komisí péče o rodinu a děti,
učiní tato opatření okresní národní výbor svou komisí péče o rodinu a děti; přitom
přiměřeně použije ustanovení § 17 odst. 3 a 5.
(2)
napomenout, stanovit dohled nebo uložit omezení může národní výbor v případech, kterými
se zabýval soud, jen pokud soud o těchto opatřeních zatím nerozhodl.“.
9.
V § 19 se na konci připojuje věta:
„O těchto opatřeních místní národní výbor uvědomí okresní národní výbor, který učiní
další opatření potřebná v zájmu dítětě.“.
10.
§ 23 včetně nadpisu zní:
„§ 23
Věcná pomoc
Věcná pomoc se poskytuje sociálně potřebným rodičům s nezaopatřenými dětmi, zejména
osamělým matkám (otcům), nezaopatřeným dětem a těhotným ženám, pokud jejich potřeby
nejsou zabezpečeny jinak. Poskytují se předměty potřebné k uspokojování životních
potřeb, zejména výživy, ošacení a vybavení domácnosti.“.
11.
§ 24 odst. 2 zní:
„(2)
Na zabezpečení výživy nebo na úhradu nákladů na životní potřeby, které se pravidelně
opakují, popřípadě na úhradu nákladů spojených s dietním stravováním se může poskytnout
těmto občanům opakující se peněžitý příspěvek.“.
12.
§ 25 zní:
„§ 25
Dávky sociální péče uvedené v § 23 a 24 lze poskytnout též jiným občanům, kteří mají
dítě v přímé péči.“.
13.
§ 26 zní:
„§ 26
Dávky sociální péče uvedené v § 23 a 24 lze poskytnout dětem pouze tehdy, jestliže
nelze jejich potřeby uspokojit poskytnutím příspěvku na výživu,1) s výjimkou případů,
kdy uspokojení základních životních potřeb dítěte nesnese odkladu. Poskytování ostatních
jednotlivých dávek sociální péče se navzájem nevylučuje.“.
14.
V § 28 odst. 2 písm. b) se na konci připojují slova: „péče o invalidní dítě.“.
15.
§ 29 včetně nadpisu zní:
Aktivy péče o rodinu a děti
Místní národní výbor zřizuje aktiv péče o rodinu a děti k plnění stanovených úkolů
v péči o rodinu a děti z řad svých poslanců a dobrovolných spolupracovníků, především
z řad funkcionářů a členů společenských organizací.„.
16.
Za § 29 se vkládá nový § 29a, který včetně nadpisu zní:
“§ 29a
Důvěrníci péče o děti
(1)
Okresní národní výbory zřizují k plnění úkolů v sociální péči o rodinu a děti sbor
důvěrníků péče o děti. Za členy tohoto sboru jmenují občany, jejichž vztah k socialistické
společnosti, osobní vlastnosti, způsob života, poměr k dětem a schopnost výchovně
působit poskytují záruku, že budou svědomitě a podnětně plnit svěřené úkoly. Při jmenování
přihlížejí k návrhům místních národních výborů, popřípadě občanských výborů a společenských
organizací.
(2)
Důvěrnící péče o děti zjišťují, jak rodiny plní své společenské funkce při výchově
dětí, pomáhají při odstraňovaní nedostatků a působí při výkonu stanoveného dohledu.
Plní též jiné úkoly, které jim okresní národní výbor při péči o rodinu a děti uloží.
(3)
Obvod, v němž má důvěrník péče o děti vykonávat svou činnost, určí okresní národní
výbor tak, aby se plně využilo důvěrníkových znalostí místních poměrů k úspěšnému
plnění úkolů. Okresní národní výbor vydá důvěrníkovi průkaz o jmenování.„.
17.
§ 31 odst. 5 zní:
“(5) Občanům těžce postiženým na zdraví a starým občanům, kteří jsou sociálně potřební,
se poskytují peněžité příspěvky na nákup topné nafty do výše 1 000 Kčs ročně, mají-li
zavedeno vytápění bytu topnou naftou a není-li vhodné, vzhledem k jejich vyššímu věku
nebo zdravotnímu stavu požadovat, aby si obstarali jiný druh vytápění. Občanům, jejichž
věk a zdravotní stav umožňuje, aby si obstarali jiný druh vytápění bytu, se poskytne
jednorázový peněžitý příspěvek do výške 2 000 Kčs na zakoupení topného tělesa.„.
Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 6 a 7.
18.
V § 32 odst. 1 se v první větě vypouští slovo “okresní„.
19.
V § 33 se za slova “úplavicí cukrovou„ vkládají slova “nebo jiným onemocněním vyžadujícím
nákladné dietní stravování„.
20.
V § 37 odst. 1 se na konci připojují tato slova:
“a na zakoupení přídavného zařízení k telefonní ústředně.„.
21.
V § 38 odst. 4 poslední věta zní:
“Ustanovení odstavce 3 platí obdobně.„.
22.
§ 39 včetně nadpisu zní:
“§ 39
Mimořádné výhody pro občany těžce postižené na zdraví
(1)
Občanům těžce postiženým na zdraví, jimž jejich vada nebo choroba podstatně omezuje
jejich pohybovou schopnost, se poskytují podle druhu a stupně postižení mimořádné
výhody I.-III. stupně. Při určovaní stupně tělesného postižení občana se posudková
komise sociálního zabezpečení řídí přílohou č. 3 (Zdravotní postižení, odůvodňující
poskytnutí mimořádných výhod podle § 39 vyhlášky); přitom přihlíží ke všem vadám,
chorobám a okolnostem, které ve vzájemné souvislosti omezují pohybovou schopnost občana.
Sociální potřebnost se nezkoumá.
(2)
Občanům těžce postiženým na zdraví se poskytují mimořádné výhody I. stupně (průkaz
TP), jimž se rozumí:
a)
nárok na vyhrazené místo k sedění ve veřejných dopravních prostředcích pro pravidelnou
hromadnou dopravu osob kromě autobusů a vlaků (vozů), v nichž je místo k sedění vázáno
na zakoupení místenky,
b)
nárok na přednost při osobním projednávání jejich záležitostí, vyžaduje-li toto jednání
delšího čekání, zejména stání; za osobní projednávání záležitostí se nepovažuje nákup
v obchodech, ani obstarávání placených služeb.
(3)
Občanům zvlášť těžce postiženým na zdraví se poskytují mimořádné výhody II. stupně
(průkaz ZTP), jimiž se rozumí:
a)
výhody uvedené v předchozím odstavci,
b)
nárok na bezplatnou dopravu pravidelnými spoji místní hromadné veřejné dopravy osob
(tramvajemi, trolejbusy, autobusy a metrem),
c)
sleva poloviny jízdného ve druhé vozové třídě osobního vlaku a rychlíku ve vnitrostátní
přepravě a v pravidelných vnitrostátních spojích autobusové dálkové dopravy.
(4)
Občanům zvlášť těžce postiženým na zdraví, kteří potřebují při chůzi a při používání
hromadných dopravních prostředků pomoc průvodce, se poskytují mimořádné výhody III.
stupně (průkaz ZTP-P), jimiž se rozumí:
a)
výhody uvedené v předchozích odstavcích,
b)
nárok na bezplatnou dopravu průvodce veřejnými hromadnými dopravními prostředky v
místní a dálkové přepravě,
c)
u nevidomých nárok na bezplatnou přepravu vodícího psa, pokud je nedoprovází průvodce.
(5)
Dále lze občanům uvedeným v odstavcích 3 a 4 poskytnout slevu poloviny vstupného
na divadelní a filmová představení, koncerty a jiné kulturní a sportovní podniky.
Při poskytnutí slevy občanům uvedeným v odstavci 4 se poskytne sleva poloviny vstupného
i jejich průvodci.
(6)
Mimořádné výhody nenáležejí v případech, kdy by jejich používání bylo v rozporu se
zdravotními zájmy postiženého občana ve smyslu zásad léčebné a preventivní péče nebo
v rozporu s ochranou zdraví jiných občanů před přenosnými nemocemi.
(7)
Okresní národní výbor vydává průkaz opravňující k mimořádným výhodám podle předchozích
odstavců s vyznačením, o jaký druh mimořádných výhod se jedná. Průkaz občana těžce
postiženého na zdraví, jemuž jsou přiznány mimořádné výhody III. stupně, platí i pro
jeho průvodce, pokud doprovází tohoto občana.
(8)
Okresní národní výbor svou posudkovou komisí sociálního zabezpečení změní, popřípadě
odejme stupeň přiznaných mimořádných výhod, jestliže přiznaný stupeň mimořádných výhod
neodpovídá stavu choroby nebo vady nebo jestliže mimořádných výhod bylo opětovně zneužíváno.„.
23.
V § 23 odst. 2 se za slova “hrubý měsíční příjem„ vkládají slova:“po odečtení příslušné
daně z tohoto příjmu.„.
24.
§ 48 odst. 1 zní:
“(1) Místní národní výbory ve střediskových obcích, městské národní výbory a okresní národní
výbory vykonávají ve spolupráci s ostatními státními orgány, hospodářskými a společenskými
organizacemi péči o občany, kteří žijí v mimořádně obtížných poměrech, a proto potřebují
pomoc společnosti k překonání důsledku a návyků pramenících z odlišného způsobu života
v minulosti a zaostalých forem života, sledují pracovní zařazení a stabilitu pracovních
poměrů těchto občanů, úroveň péče o děti a předškolní i školní výchovy dětí těchto
občanů i jejich postupnou integraci mezi ostatní obyvatelstvo.„.
Odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
25.
§ 48 odst. 3 zní:
“(3) Okresní národní výbory organizují a koordinují ve spolupráci s ostatními státními
orgány, hospodářskými a společenskými organizacemi péči o občany, uvedené v odstavci
1.„.
26.
§ 49 včetně nadpisu zní:
“§ 49
Výchovná péče a poradenská služba
(1)
Místní národní výbory ve střediskových obcích, městské národní výbory a okresní národní
výbory poskytují občanům uvedeným v § 48 odst. 1 výchovnou péči a poradenskou službu
k upevnění aktivního vztahu k práci, rodině a společnosti a při řešení sociálních
problémů a překonávání zaostalých forem způsobu života.
(2)
Místní národní výbory se podílejí na výchovné péči o tyto občany, sledují život těchto
rodín a pomáhají jim řešit jejich sociální problémy.
(3)
Okresní národní výbory organizují odbornou a specializovanou výchovnou péči a poradenskou
službu o občany uvedené v § 48 odst. 1 při řešení složitých sociálních problémů.„.
27.
§ 51 odst. 1 zní:
“(1) Sociálně potřebným občanům uvedeným v § 48 odst. 1 se poskytuje věcná pomoc zaměřená
zejména ke zvýšení úrovně bydlení, vedení domácnosti, k umístění do mateřských škol
a školních družin, k vybavení dětí a mládeže do letních rekreačně výchovných táborů
a sociálně zdravotních kursů a v naléhavých případech k uspokojení základních životních
potřeb.„.
28.
§ 62 odst. 1 zní:
“(1) Ústavy sociální péče (dále jen „ústavy“) zřizují národní výbory v zásadě ve svém
územním obvodu.„.
29.
§ 63 včetně nadpisu zní:
“§ 63
Přijímání do ústavů a přemístění do jiného ústavu
(1)
Do ústavů mohou být přijati pouze občané, pro něž jsou tyto ústavy určeny. Zdravotní
postižení podmiňující a vylučující přijetí do ústavu jsou uvedena v příloze č. 4.
(2)
Občany, kteří jsou zletilí a nebyli zbaveni způsobilosti k právním úkonům, lze přijímat
do ústavů jen s jejich písemným souhlasem, občany nezletilé a občany zbavené způsobilosti
k právním úkonům s písemným souhlasem jejich zákonného zástupce.
(3)
Má-li být občan přemístěn do jiného ústavu, toto opatření se s ním předem projedná.
Jedná-li o nezletilého nebo o občany zbavené způsobilosti k právním úkonům, přemístění
se předem projedná s jejich zákonným zástupcem a vysvětlí se důvod tohoto opatření.
Stejně se postupuje, má-li být občan trvale přemístěn na jiné oddělení v rámci ústavu.
(4)
Při přemístění občana do ústavu řízeného jiným národním výborem než je ústav, ve
kterém byl občan dosud umístěn, vydává rozhodnutí o přemístění národní výbor, který
spravuje ústav, do kterého má být občan přemístěn.„.
30.
Za § 63 se vkládá § 63a, který včetně nadpisu zní:
“§ 63a
Řízení o přijetí do ústavu
(1)
Občané jsou přijímani do ústavu na podkladě žádosti. Žádost podávájí občané, kteří
potřebují ústavní sociální péči a jde-li o nezletilé nebo o občany zbavené způsobilosti
k právním úkonům, jejich zákonný zástupce. Řízení o přijetí může být zahájeno též
z podnětu národního výboru, společenské organizace nebo zdravotnického zařízení. V
případech, kdy soud nařídil ústavní nebo ochrannou výchovu dítětě nebo kdy okresní
národní výbor předběžně rozhodl o jeho okamžitém umístění do ústavu, se přijetí dítěte
uskuteční na základě požadavku orgánu péče o děti příslušného okresního národního
výboru.
(2)
V řízení o přijetí do ústavu národní výbor vychází z posouzení zdravotního stavu
žadatele s přihlédnutím k jeho sociálním poměrům; k posouzení zdravotního stavu si
vyžádá zdravotnickou dokumentaci od příslušníchých orgánů státní zdravotní správy.
(3)
Pokud žadatel splňuje podmínky pro přijetí do ústavu a ve vhodném ústavu je volné
místo, rozhodne národní výbor, který takový ústav spravuje, že je do ústavu přijímá.
(4)
Pokud žadatel splňuje podmínky pro přijetí do ústavu a ve vhodném ústavu není volné
místo, rozhodne národní výbor, který takový ústav spravuje, že je zařazuje do pořadníku
čekatelů.
(5)
Pokud žadatel nesplňuje podmínky pro přijetí do ústavu, národní výbor jeho žádost
zamítne.
(6)
Národní výbor sestavuje pořadník čekatelů na umístění v ústavu pro každý druh ústavu
zvlášť. Pořadník sestavuje podle naléhavosti umístění. Při stanovení naléhavosti pořadí
na umístění mají přednost
a)
při přijímání do ústavů pro mládež nezletilí, u nichž soud nařídil ústavní nebo ochrannou
výchovu, nebo u nichž o okamžitém umístění do ústavu vydal předběžné rozhodnutí okresní
národní výbor,
b)
při přijímání do ústavů pro dospělé občany účastníci boje proti fašismu a jejich
rodinní příslušníci a příjemci pečovatelské služby, kteří vzhledem ke svému zdravotnímu
stavu nebo věku potřebují komplexní péči.
(7)
Pořadníky čekatelů národní výbor pravidelně nejméně jedenkrát ročně prověřuje a zjišťuje,
zda zařazení čekatelů v pořadníku odpovídá jejich zdravotnímu stavu a dalším skutečnostem
uvedeným v rozhodnutí o přijetí. Jakmile se ve vhodném ústavu uvolní místo, umístí
národní výbor čekatele, který je podle poŕadníku na řadě. Před umístěním národní výbor
přešetří, zda se nezměnily okolnosti rozhodné pro přijetí do ústavu.„.
31.
V § 64 odst. 1 se na konci připojuje tato věta:
“V těchto ústavech se též vykonává ústavní nebo ochranná výchova tělesně postižené
mládeže.„.
32.
V § 64 se vypouští odstavec 2. Dosavadní odstavce 3, 4 a 5 se označují jako ostavce
2, 3 a 4.
33.
§ 64 odst. 3 písm. c) zní:
“c) přípravu pro povolání, která se uskutečňuje v rámci ústavu nebo mimo ústav,„.
34.
Za § 64 se vkládá § 64a, který včetně nadpisu zní:
“§ 64a
Ústavy pro tělesně postiženou mládež s přidruženým mentálním postižením
(1)
ústavy pro tělesně postiženou mládež s přidruženým mentálním postižením jsou určeny
pro děti a mládež ve věku od 3 do 18 let (připravují-li se pro povolání nejdéle do
26 let), jestliže jsou vedle tělesné vady postiženi též vadným mantálním vývojem lehčího
stpně, který však nevylučuje vzdělávání ve zvláštní škole. V těchto ústavech se též
vykonává ústavní nebo ochranná výchova tělesně postižené mládeže s přidruženým mentálním
postižením.
(2)
V těchto ústavech se poskytuje ubytování, zaopatření včetně ošacení, zdravotní péče
včetně rehabilitace, výchovná péče, školní vzdělání a příprava pro povolání. Příprava
pro povolání se uskutečňuje v rámci ústavu nebo mimo ústav.„.
35.
V § 65 odst. 1 se na konci připojuje tato věta:
“V těchto ústavech se též vykonává ústavní nebo ochranná výchova mentálně postižené
mládeže.„.
36.
§ 66 včetně nadpisu zní:
“§ 66
Zaopatření v ústavech pro denní a týdenní pobyt mládeže
(1)
V ústavech pro denní a týdenní pobyt uvedených v § 64 až 65 se poskytuje v potřebném
rozsahu stravování, zdravotnická péče s přiměřenou rehabilitací, kulturní péče a výchova
zaměřená též na pracovní činnost. V ústavech pro týdenní pobyt se poskytuje též ubytování
s výjimkou dnů pracovního klidu.
(2)
Do těchto ústavů nelze přijímat mládež s vadným mentálním vývojem těžšího stupně,
ani mládež postiženou těžší tělesnou vadou, která má za následek omezenou pohyblivost.„.
37.
Za § 67 se vkládá § 67a, který zní:
“§ 67a
Ústavy pro tělesně postižené dospělé občany s přidruženým mentálním postižením
Ústavy pro tělesně postižené dospělé občany s přidruženým mentálním postižením jsou
určeny pro občany ve věku od 18 let, kteří jsou vedle těžké tělesné vady postiženi
i vadným mentálním vývojem lehčího stupně.„.
38.
Dosavadní ustanovení § 69 se označuje jako odstavec 1 a připojuje se k němu odstavec
2, který zní:
“(2) Ústavy pro denní a týdenní pobyt mentálně postižených dospělých občanů jsou určeny
pro občany ve věku od 26 let s vadným mentálním vývojem středního stupně, kteří nejsou
postiženi těžší tělesnou vadou způsobující omezenenou pohyblivost.„.
“§ 70
Zaopatření v ústavech pro dospělé občany
(1)
V ústavech pro dospělé občany uvedených v § 67 a 69 se poskytuje ubytování, zaopatření,
zdravotní péče včetně rehabilitace, kulturní péče a příležitost k práci ve vhodných
podmínkách.
(2)
V těchto ústavech může být poskytována péče též formou denního a týdenního pobytu.
Při denním pobytu se poskytuje v potřebném rozsahu stravování, zdravotní péče a výchova
zaměřená k pracovní činnosti. Při týdenním pobytu se poskytuje též ubytování s výjimkou
dnů pracovního klidu.„.
40.
§ 71 se doplňuje novým odstavcem 3, který zní:
“(3) V domovech důchodců může být poskytováná péče též formou denního pobytu a ve výjimečných
případech též péče na přechodnou dobu.„.
41.
V § 80 se vypouští odstavec 1. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 1 a
připojuje se k němu nový odstavec 2, který zní:
“(2) Okresní národní výbory mohou zřizovat ve střediskových obcích a ve městech detašovaná
pracoviště manželských a předmanželských poraden.„.
42.
§ 83 zní:
“§ 83
Národní výbor, který domov spravuje, vydá pro něj provozní řád podle vzorového provozního
řádu vydaného ministerstvem práce a sociálních věcí České socialistické republiky.„.
43.
§ 84 odst. 1 zní:
“(1) Národní výbor při rozhodnutí o přijetí do domova zároveň rozhodne o výši poplatku
za pobyt; přitom přihlédne k sociálně ekonomické situaci matky.„.
44.
§ 85 zní:
“§ 85
Národní výbor, který spravuje zvláštní zařízení pro výkon pěstounské péče,5) vydá
provozní řád zařízení podle vzorového provozního řádu vydaného ministerstvem práce
a sociálních věcí České socialistické republiky.„.
45.
§ 86 odst. 1 věta druhá zní:
“Okresní národní výbor, příslušný podle dosavadního trvalého pobytu dítěte, předem
projedná zamýšlené umístění dítěte v zařízení s okresním národním výborem příslušným
podle sídla zařízení jako orgánem péče o děti, s pěstounem a s národním výborem, který
zařízení zřídil a spravuje.„.
46.
V § 86 odst. 2 věta druhá se vypouští před slovy “národním výborem„ slovo “okresním„.
47.
Nadpis před § 87 zní:
“Výcviková střediska a zařízení pro občany se změněnou pracovní schopností„.
48.
§ 87 zní:
“§ 87
Do výcvikových středisek a zařízení pro občany se změněnou pracovní schopností, která
zřizují a spravují krajské národní výbory, mohou být přijímáni i občané z krajů Slovenské
socialistické republiky.„.
49.
V § 88 se slova “V zařízeních uvedených v § 87 odst. 1„ nahrazují slovy “Ve výcvikových
střediscích a zařízeních„.
50.
Nadpis nad § 90 se přerazuje pod číselné označení § 90, který se doplňuje odstavcem
4, který zní:
“(4) Národní výbor, který ubytovnu spravuje, vydá pro ní domácí řád.„.
51.
§ 91 včetně nadpisu zní:
“§ 91
Zařízení pro občany, kteří potřebují zvláštní pomoc
(1)
Zařízení pro občany, kteří potřebují zvláštní pomoc, jsou sociálně výchovná zařízení
pro občany, kteří žijí v mimořádné obtížných poměrech, a proto potřebují pomoc společnosti
k překonání důsledků a návyků pramenících z odlišného způsobu života v minulosti,
především pro jejich děti a mládež.
(2)
V zařízeních uvedených v odstavci 1 působí národní výbory na získaní a upevnění základních
sociálních, zdravotních, kulturních a společenských návyků a vytváření předpokladů
pro společenskou integraci těchto občanů. U dětí a mládeže působí na prohloubení jejich
socialistické výchovy, rozvoj zájmové a umělecké činnosti, přípravu na budoucí povolání
a na způsob života v rodině a společnosti.
(3)
V těchto zařízeních národní výbory mohou pořádat sociálně zdravotní kursy, popřípadě
letní rekreačně výchovné tábory a další skupinové formy sociálně výchovného působení
pro tyto občany.
(4)
Pobyt v těchto zařízeních a poskytované sociálně výchovné působnosti jsou bezplatné.
(5)
Národní výbor, který zařízení spravuje, vydá provozní řád zařízení.„.
52.
V § 92 odst. 2 se vypouští věta první.
53.
§ 93 odst. 2 zní:
“(2) Národní výbor, který samostatné jídelny s vlastní kuchyní pro stravování důchodců
spravuje, vydá pro něj provozní řád.„.
54.
Nadpis dílu sedmého zní:
“PEČOVATELSKá SLUŽBA„.
55.
§ 94 včetně nadpisu zní:
“§ 94
Organizace pečovatelské služby
(1)
Národní výbory, které rozhodují o poskytování pečovatelské služby podle § 14b, 15,
25, 25a a 26 zákona ČNR, vytvářejí aktiv dobrovolných pracovníků pečovatelské služby,
kteří spolu s pečovatelkami z povolání poskytují pečovatelskou službu.
(2)
Při organizaci pečovatelské služby národní výbory dbají, aby byla poskytována co
nejhospodárněji a co nejširšímu okruhu občanů, kteří pečovatelskou službu potřebují.
Za tím účelem zřizují též různa zařízení pečovatelské služby a zabezpečují v domech
s pečovatelskou službou bydlení občanu, kteří pečovatelskou službu potřebují.„.
56.
Za § 94 se vkládá § 94a, který včetně nadpisu zní:
“§ 94a
Zařízení pečovatelské služby
(1)
zařízení pečovatelské služby, t.j. zařízení pro denní pobyt starých občanů, střediska
osobní hygieny a prádelny pečovatelské služby zřizují národní výbory podle místních
podmínek. Národní výbor, který zařízení zřídil a spravuje, vydá pro ně provozní řád.
(2)
Zařízení pro denní pobyt starých občanů zřízená v rámci pečovatelské služby (domovinky)
jsou určena pro staré a zdravotně těžce postižené občany, kteří potřebují pomoc pečovatelské
služby. Do těchto zařízení se přijímají občané s částečně omezenými fyzickými, popřípadě
i psychickými schopnostmi, kteří však nenarušují kolektivní soužití. Po zařazení občana
do tohoto zařízení se poskytuje pečovatelská služba v jeho domácnosti jen výjimečně,
a to osamělým osobám. V těchto zařízeních se poskytuje v pracovních dnech přes den
péče, stravování a dohled. Umožňuje se též přiměřená zájmová činnost a provádějí se
jednoduché zdravotní úkony (podání léků apod.). Úhrada za pobyt se určuje podle přílohy
č. 1.„.
57.
§ 95 včetně nadpisu zní:
“§ 95
Dobrovolní pracovníci pečovatelské služby
(1)
Jako dobrovolné pracovníky pečovatelské služby získávají národní výbory zejména nepracující
důchodce, ženy v domácnosti, jakož i občany pracovně činné, kteří mohou pečovatelskou
službu vykonávat v době svého volna. Dobrovolní pracovníci pečovatelské služby nejsou
k národnímu výboru v pracovním poměru; vztahují se však na ně ustanovení zákoníku
práce o náhradě škody při pracovních úrazech7) a příslušné předpisy o nemocenském
pojištění.8)
(2)
Dobrovolným pracovníkům pečovatelské služby národní výbory poskytují odměnu; její
výši stanoví podle rozsahu a obtížnosti úkonu v rámci stanoveného rozpětí částek za
jednotlivé úkony pečovatelské služby uvedené v příloze č. 1 této vyhlášky. Takto vypočtená
měsíční odměna se zvyšuje o 10 a 25 % s přihlédnutím ke kvalitě a náročnosti poskytovaných
služeb; nesmí však v jednom kalendářním měsíci překročit částku 1 900 Kčs. Do této
částky se nezahrnují odměny za noční služby, příplatek za úkony vykonávané ve dnech
pracovního klidu a příplatek za pečovatelskou službu u bacilonosiče.„.
58.
§ 98 odst. 2 zní:
“(2) schopnost a možnost rodinných příslušníků plnit vyživovací povinnost vůči občanovi,
kterému se má služba nebo dávka poskytnout, se zpravidla nepřezkoumává, jestliže hodnota
služeb a dávek poskytnutých během 1 kalendářního roku nepřevyšuje částku 1 000 Kčs.
Do této částky se však nezapočítává jednorázový peněžitý příspěvek na úhradu ceny
topné nafty a na zakoupení topného tělesa.„.
Čl. II
1.
Příloha č. 1 včetně nadpisu zní:
“Příloha č. 1 k vyhlášce č. 130/1975 Sb.
Úhrada za úkony pečovatelské služby
a)
v rodinách s dětmi
b)
pro občany těžce postižené na zdraví a staré občany
Sazby
Maximální částka denně v Kčs
Běžné úkony pečovatelské služby
a)
b)
1.
úkony osobní hygieny
5,-
5,-
2.
jednoduché ošetřovatelské úkony
5,-
5,-
3.
práce spojené s udržováním domácnosti
7,-
7,-
4.
donáška uhlí, vynesení popela o váze do 15 kg na jeden úkon
3,-
3,-
5.
donáška nebo dovážka oběda nebo jiného teplého jídla
3,-
3,-
6.
příprava a uvaření oběda či večeře
8,-
-
7.
nákupy a nutné pochůzky, doprovod na vyšetření, doprovod dětí do mateřské školy apod.
3,-
3,-
8.
praní drobného osobního prádla, jeho žehlení a drobné opravy
5,-
5,-
9.
výchovná činnost u dětí
7,-
-
10.
obtížnost výkonu pečovatelské služby (byt ve vyšším podlaží, těžce dostupný terén,
nevybavený byt, WC a voda mimo byt, obtížně zvládnutelné dítě a jiné okolnosti ztěžující
výkon pečovatelské služby)
3,-
3,-
11.
příplatky za službu vykonávanou o sobotách a nedělích a svátcích
Úhrada se zvyšuje až o 50 %
Úhrada se zvyšuje až o 50 %
12.
výkon pečovatelské služby u bacilonosiče
Úhrada se zvyšuje až o 50 %
Úhrada se zvyšuje až o 50 %
13.
noční služba (krátkodobě)
- pohotovost s možností spánku,
10,-
10,-
- služba spojená s prováděním ošetřovatelských úkonů
20,-
20,-
14.
ošetření nohou (pedikura)
-
20,-
15.
celková koupel včetně umytí vlasů ve středisku osobní hygieny
-
8,-
Mimořádné úkony
- praní velkého prádla, prádla značně znečistěného, ve středisku osobní hygieny nebo
v prádelně pečovatelské služby. Úhrada i odměna dobrovolných pracovníků pečovatelské
služby činí 5 Kčs za 1 kg suchého prádla včetně jeho vyžehlení
- velký úklid, úklid po malířích nebo jiných řemeslnících apod.
7,- až 10,- za hod.
7,- až 10,- za hod.„.
2.
K vyhlášce se připojují přílohy č. 3 a 4, které včetně nadpisu zní:
Příloha č. 3 k vyhlášce č. 130/1975 Sb.
Zdravotní postižení odůvodňující poskytnutí mimořádných výhod podle § 39 vyhlášky
(1)
Mimořádné výhody I. stupně (průkaz TP) se přiznávají zejména v těchto případech postižení:
- anatomická ztráta jedné dolní končetiny od kloubu Lisfrankova (art. metatarso-tarsální)
výše;
- podstatné funkční omezení jedné dolní končetiny (např. na podkladě těžké paresy);
- zkrácení jedné dolní končetiny přesahující 5 cm;
- pakloub kosti holenní;
- ztuhlost kolenního nebo kyčelního kloubu;
- stav po implantaci endoprotézy kyčelního nebo kolenního kloubu s dobrou nebo mírně
porušenou funkcí operované končetiny;
- postižení končetinových cév s těžkými trofickými změnami a se závažnou poruchou
krevního oběhu v jedné dolní končetině, příp. varikosní komplex obou dolních končetín
s obdobným postižením;
- záchvatová onemocnění spojená se ztrátou vědomí, dostavující se alespoň několikrát
měsíčně.
(2)
Mimořádné výhody II. stupně (průkaz ZTP) se přiznávají zejména v těchto případech
postižení:
- vrozené nebo získané defekty odpovídající stavům po amputaci v obou bércích, nebo
(u jednostranného postižení) v kloubu kolenním a výše;
- funkční ztráta jedné dolní končetiny, např. na podkladě úplného ochrnutí (plegie)
této končetiny;
- těžší paresy dvou končetin;
- současné amputační ztráty podstatných částí jedné dolní i horní končetiny;
- pakloub stehenní kosti;
- stav po implantaci endoprotézy kyčelního nebo kolenního kloubu s výrazně porušenou
funkcí operované končetiny;
- stavy po úrazech nebo nemocech páteře s následnými těžkými poruchami hybnosti;
- těžké obliterace tepen dolních končetin s výrazným funkčním postižením;
- těžké hyfoskoliozy spojené s kardiopulmonální nedostatečností;
- vady a nemoci srdce s prokázanou chronickou oběhovou subkompenzací, trvající i při
kardiotonické léčbě;
- objektivně prokázaná dechová nedostatečnost těžkého stupně;
- pokročilá stadia Bechtěrevovy nemoci (počínaje IV. stadiem).
(3)
Mimořádné výhody III. stupně (průkaz ZTP-P) se přiznávají zejména v těchto případech
postižení:
- anatomická nebo funkční stráta dvou končetin;
- součastné ztuhnutí páteře i velkých kloubů v konečném stadiu Bechtěrevovy nemoci;
- úplná nebo praktická nevidomost obou očí.
(4)
U nemocí a vad neuvedených v této příloze, pokud podstatně omezují pohybovou schopnost,
se funkční postižení porovnává s indikacemi uvedenými v odstavcích 1 až 3.
Příloha č. 4 k vyhlášce č. 130/1975 Sb.
Zdravotní postižení podmiňující přijetí do ústavů
(1)
Zdravotní stav, který odůvodňuje příjetí do ústavů pro tělesně postiženou mládež
a tělesně postižené dospělé občany, je dán především poškozením motorických funkcí
v kterékoli jejích složce, které činí postiženého částečně, převážně nebo úplně bezmocným
nebo nesoběstačným a kde není těžší postižení v psychické sféře.
Zejména půjde o následující stavy:
1.
závažné vrozené vady ortopedického charakteru vyžadující použití zejména složitých
ortopedických pomůcek,
2.
závažné vrozené vady a onemocnění neurologického charakteru s větším deficitem inervace,
zejména motorické, v oblasti páteře, končetin a svěračů,
3.
závažné vrozené defekty a vady chirurgického charakteru, operační léčkou neovlivněné
nebo již neovlivnitelné a vyžadující speciální režim ošetřování,
4.
dědičná, systémová, metabolická a endokrinní onemocnění s postižením ústrojí nosného
a pohybového i ústrojí nervového se značně omezenou funkcí, zčásti korigovatelnou
ortopedickými pomůckami,
5.
stavy po úrazech nebo zánětech jakékoliv etiologie ortopedického nebo neurologického
charakteru s těžší anatomickou a funkční poruchou, léčbou a rehabilitací již podstatněji
neovlivnitelnou včetně imobility,
6.
stavy po neurochirurgických a ortopedických operačních zákrocích, zejména s motorickým
deficitem většího rozsahu, značně omezujícím sebeobsluhu včetně imobilních,
7.
vrozené syndromy, postihující několik systémů se značným ztížením sebeobsluhy.
(2)
Postižení, která odůvodňují přijatí do ústavů pro smyslově postižené dospělé občany,
jsou taková postižení funkcí sensorických (především zraku a sluchu), která způsobují
značné omezení nebo ztrátu orientace a běžného dorozumívání. Tím činí postiženého
zpravidla závislým na pomoci jiné osoby při některých nezbytných životních úkonech.
(3)
Postižení, která odůvodňují přijetí do ústavů pro mentálně postiženou mládež a mentálně
postižené dospělé občany, jsou taková, která způsobují omezení či ztrátu vzdělanosti
případně vychovatelnosti a vyžadují pomoc, zejména dohled jiné osoby, při některých
či hlavních nezbytných životních úkonech.
B.
Zdravotní postižení vylučující přijetí do ústavů
(1)
Do ústavů pro tělesně, smyslově nebo mentálně postižené nelze přijmout takového občana,
který sice podmínky pro přijetí splňuje, avšak v době přijetí vyžaduje jeho zdravotní
stav léčení v lůžkovém zařízení příslušného ústavu národního zdraví.
Jde zejména o tato zdravotní postižení:
1.
infekční a parazitární choroby všech druhů a stadií, kde nemocný může být zdrojem
onemocnění,
2.
tuberkulźa s výjimkou stadií P III a M III a dalších stabilizovaných a inaktivních
forem. Potvrzení vydá příslušný odborný lékař ústavu národního zdraví,
3.
zhoubné novotvary všech typů a lokalizací do 3 let od skončení komplexní léčby, anebo
v době podání žádosti o přijetí do ústavu byly komplexním vyšetřením zjištěny metastázy,
4.
psychóza a psychické poruchy, při nichž nemocný může ohrozit sebe i druhé, respektive
jeho chování znemožňuje soužití s kolektivem,
5.
chronický alkoholismus a jiné závažné toxikomanie, pokud nedošlo k likvidaci návyku,
což musí být doloženo potvrzením příslušného odborného lékaře - psychiatra, při respektování
lhůt stanovených pokynem hlavního odborníka ministerstva zdravotnictvní ČSR,
6.
choroby srdeční a cévní ve stadiu dekompenzace a jejich komplikace vedoucí k výraznému
omezení hybnosti.
V případech hodných zřetele může povolit výjimky u zdravotního postižení se souhlasem
vedoucího lékaře sociálního zabezpečení v okrese, případně vedoucího lékaře sociálního
zabezpečení v okrese, případně vedoucího lékaře sociálního zabezpečení v kraji, orgán
příslušného národního výboru, který o přijetí do ústavu rozhoduje.
(2)
Do domova důchodců nelze přijmout občana, jehož zdravotní stav vyžaduje léčení a
trvalé odborné ošetřování v lůžkovém zařízení ústavu národního zdraví.
Jde zejména o následující zdravotní postižení:
1.
infekční a parazitární choroby všech druhů a stadií, kdy nemocný může být zdrojem
onemocnění,
2.
tuberkulóza s výjimkou stadií P III a M III a dalších stabilizovaných a inaktivních
forem. Potvrzení vydá příslušný odborný lékař ústavu národního zdraví,
3.
pohlavní choroby v akutním stadiu. V chronickém stadiu jen na základě vyjádření příslušného
odborného lékaře, které nesmí být v rozporu s předpisy hygienické služby,
4.
zhoubné novotvary všech typů a lokalizací, pokud nebylo po komplexní léčbě dosaženo
remise, a v době eventuálního příjmu do domova důchodců byly zjištěny metastázy,
5.
diabetes mellitus nekompenzovatelný standardní dietou s běžnými perorálními léky
nebo inzulínem a při současném výskytu komplikací,
6.
Psychózy a psychické poruchy, při nichž nemocný může ohrozit sebe i druhé, respektive
jeho chování znemožňuje klidné soužití v kolektivu,
7.
chronický alkoholismus a jiné závažné toxikománie, pokud nedošlo léčbou k likvidaci
návyku, a chování občana znemožňuje klidné soužití v kolektivu. Potvrzení vydá příslušný
odborný lékař - psychiatr, při respektování lhůt stanovených pokynem hlavního odborníka
- psychiatra ministerstva zdravotnictví ČSR,
8.
imbecilita a idiocie,
9.
roztroušená mozkomíšní skleróza, nebylo-li komplexní léčbou dosaženo dlouhodobé remise,
nebo nejde-li o stabilizovanou formu. Potvrzení vydá příslušný přednosta neurologického
oddělení,
10.
degenerativní nervové nemoci (amyotrofická laterální skleróza, bulbární paralýza,
spinální heredoataxie, progresivní mozková a mozečková atrofie apod.), nebylo-li komplexní
léčbou dosaženo dlouhodobé remise nebo nejde-li o stabilizovanou formu. Potvrzení
vydá příslušný přednosta neurologického oddělení,
11.
choroby srdeční ve stadiu dekompenzace spojené s výrazným omezením hybnosti a sebeobsluhy,
12.
těžké trofické změny na končetinách cévního původu a ischemické změny na končetinách
interní léčbou již neovlivnitelné a v gangrenózním stadiu,
13.
selhávání dýchacích funkcí jakéhokoliv původu spojené s výrazným omezením hybnosti
a sebeobsluhy,
14.
chronická onemocnění jater ve stadiu dekompenzace,
15.
chronická onemocnění ledvin ve stadiu selhání,
16.
chronické fistulující osteomyelitidy jakékoli etiologie,
17.
nevyléčitelné stavy po zlomeninách a luxacích, zejména dolních končetin a páteře
s těžším omezením hybnosti,
18.
stavy po amputacích s těžším omezením nebo znemožněním pohybu, kde nelze počítat
s nošením protézy, respektive soběstačnosti s pomocí berlí, či ovládáním vozíku pro
invalidy,
19.
postižení lokomočního aparátu jakéhokoliv původu s těžším anatomickým a funkčním
omezením a se značným ztížením sebeobsluhy,
20.
stavy po poranění nebo operacích mozku, míchy, páteře s trvalou poruchou hybnosti,
která značně omezuje sebeobsluhu,
21.
postižení smyslových funkcí, především zraku a sluchu, která způsobují značné omezení
nebo ztrátu orientace nebo běžného dorozumívání.
(3)
V případech zdůvodněných a hodných zřetele může povolit výjimku z uvedených kritérií
se souhlasem vedoucího lékaře sociálního zabezpečení v okrese nebo kraji orgán příslušného
národního výboru, který o přijetí do domova důchodců rozhoduje.
(4)
Bacilonosiče lze přijmout do domova důchodců, jsou-li v něm vytvořeny podmínky požadované
hygienickou službou příslušného národního výboru, o čemž musí být pořízen zápis, který
se připojí k dokumentaci žadatele pro umístění do domova důchodců.
(5)
Pro přijetí do domova - penziónu pro důchodce platí stejná kritéria jako pro přijetí
do domova důchodců, přičemž nelze do něho přijmout občana, jehož zdravotní stav je
takový, že trvale potřebuje ošetření a obsluhu jinou osobou.“.
Čl. III
Zrušuje se § 3 odst. 1, 2, § 4 odst. 1, 2, § 5, 7 a příloha č. 1 směrnice ministerstva
práce a sociálních věcí České socialistické republiky o ústavní sociální péči čj.
431-8300-10. 2. 1981 ze dne 11. května 1981.9)
Čl. IV
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1983.
Ministr:
Hamerník v. r.
Hamerník v. r.
1)
§ 100 zákona o rodině.
5)
§ 12 zákona č. 50/1973 Sb., o pěstounské péči.
7)
§ 190-203 zákoníku práce.
§ 44 odst. 3 nařízení vlády ČSSR č. 54/1975 Sb., kterým se provádí zákoník práce.
§ 44 odst. 3 nařízení vlády ČSSR č. 54/1975 Sb., kterým se provádí zákoník práce.
8)
Vyhláška ÚRO č. 165/1979 Sb., o nemocenském pojištění některých pracovníků a o poskytování dávek nemocenského
pojištění občanům ve zvláštních případech.
9)
Reg. v částce 20/1981 Sb.