48/1982 Zb.
Časová verzia predpisu účinná od 01.07.1982
Obsah zobrazeného právneho predpisu má informatívny charakter.
| História |
|
|
|---|---|---|
| Dátum účinnosti | Novela | |
| 1. | Vyhlásené znenie | |
| 2. | 01.07.1982 - |
Obsah
Otvoriť všetky
| Číslo predpisu: | 48/1982 Zb. |
| Názov: | Vyhláška českého úřadu bezpečnosti práce kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení |
| Typ: | Vyhláška |
| Dátum vyhlásenia: | 06.05.1982 |
| Dátum účinnosti od: | 01.07.1982 |
| Právna oblasť: |
|
| Nachádza sa v čiastke: |
48
VYHLÁŠKA
českého úřadu bezpečnosti práce
ze dne 15. dubna 1982
kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení
Český úřad bezpečnosti práce stanoví podle § 5 odst. 1 písm. d)zákona č. 174/1968
Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, v dohodě s Českou odborovou
radou a příslušnými ústředními orgány:
PRVNÍ ČÁST
VŠEBECNÁ USTANOVENÍ
První oddíl
§ 1
Rozsah platnosti
(1)
Vyhláška stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení,
které jsou organizace podléhající dozoru orgánů státního odborného dozoru nad bezpečností
práce ve své výrobní i nevýrobní činnosti povinny zabezpečit.
(2)
Vyhláška se nevztahuje na činnosti, pracoviště a technická zařízení podléhající podle
zvláštních předpisů dozoru orgánů státní báňské správy 1) na technická zařízení podléhající
podle zvláštních předpisů dozoru orgánů na úseku národní obrany, dopravy a spojů a
na vybrané objekty ministerstev nitra.2)
Druhý oddíl
§ 2
Bezpečnostně technické pojmy
Pro účely této vyhlášky se stanoví některé bezpečnostně technické pojmy vyjadřující
charakteristiku předmětů, činností, opatření nebo požadavků týkajících se zajištění
bezpečnosti práce a technických zařízení. Bezpečnostně technické pojmy jsou uvedeny
v příloze této vyhlášky, která je její součástí.
Třetí oddíl
Všeobecné požadavky bezpečnosti práce
§ 3
Technická dokumentace pro výrobu, přepravu, montáž, provoz, údržbu a opravy strojů
a technických zařízení, jakož i technická dokumentace technologií musí obsahovat požadavky
na zajištění bezpečnosti práce. neoddělitelnou součástí technické dokumentace musí
být zásady pro vykonávaní kontrol, zkoušek a revizí.
§ 4
O strojích, technických zařízeních a technologiích musí být vedena předepsaná provozní
technická dokumentace.
§ 5
Změny na strojích, technických zařízeních a v technologiích musí být zaznamenány do
jejich technické dokumentace.
§ 6
Stroje a technická zařízení mohou být uvedeny do provozu jen odpovídají-li příslušným
předpisům a po provedení předepsaných kontrol, zkoušek a revizí.
§ 7
Stroje a technická zařízení musí být po dobu svého provozu podrobována pravidelným
předepsaným kontrolám, zkouškám, revizím, údržbám a opravám.
§ 8
(1)
Pracoviště, stroje a technická zařízení s nebezpečím ohrožení osob musí být opatřeny
bezpečnostním označením, popřípadě signalizačním zařízením (bezpečnostní bary, značky,
tabulky, světelné a akustické signály). Bezpečnostní označení a signály nenahrazují
ochranná zařízení a musí být rozpoznatelná.
(2)
Výrobní a provozní prostory, u kterých v důsledku výskytu hořlavin a jiných médií
je zvýšené nebezpečí výbuchu a havárie, musí mít stanoveny konkrétní opatření na likvidaci
následků výbuchu nebo havárie.
DRUHÁ ČAST
PRACOVNÍ A PROVOZNÍ OBJEKTY A PROSTORY
První oddíl
Dokumentace staveb
§ 9
V dokumentacích staveb musí být stanoven způsob zajištění bezpečnosti při práci pro
výstavbu i budoucí provoz.
Druhý oddíl
Výrobní a provozní budovy
§ 10
Výrobní a provozní budovy musí být udržovány ve stavu, který neohrožuje bezpečnost
osob.
§ 11
Podlahy
(1)
Podlahy musí být rovné a odolné proti poškození.
(2)
Ve skladištních místnostech musí být na dobře viditelných místech umístěny tabulky
určující maximální přípustné zatížení podlahy.
(3)
V místnostech, kde se volně skladují sypké materiály, musí být na obvodových stěnách
a nosných pilířích, popřípadě na kontrolních tyčích barevně označena skladovací výška
nad podlahou.
(4)
Podlahy v mokrých provozech nebo vystavené povětrnostním vlivům musí být provedeny
tak, aby se na nich nemohla hromadit voda.
(5)
Podlahy v místnostech, kde se manipuluje s nebezpečnými látkami, musí být z nehořlavého
materiálu, nepropustné, snadno omyvatelné a beze spár.
(6)
V místech, kde hořlavé páry, plyny nebo prachy mohou se vzduchem vytvořit výbušnou
směs, musí být podlahy z nejiskřícího materiálu.
§ 12
Stěny a dělící příčky
(1)
Povrch stěn v prostorech, kde je nebezpečí výbuchu prachu, musí být hladký s omyvatelnou
povrchovou úpravou.
(2)
V provozech, kde se vyrábějí výbušné látky a kde se mohou vyskytnou výbušné plyny
(páry, kouř) nebo prach, musí být alespoň jedna stěna provedena jako lehce vybořitelná
(výfuková), přičemž ostatní stěny musí být odolné proti účinkům výbuchu.
(3)
Nesměřuje-li výfuková stěna do volného nezastavěného prostoru, musí se před ní zřídit
ochranný val nebo ochranná stěna.
§ 13
Stropy a střechy
(1)
Nosné konstrukce stropu musí být chráněny spolehlivou izolací tam, kde se vyskytují
nebezpečné látky, které by mohli konstrukci narušit.
(2)
Střechy výrobních nebo skladištních prostor, kde je nebezpečí výbuchu, musí být konstruovány
tak, aby kladly co nejmenší odpor tlakové vlně. Nelze-li tomuto požadavku vyhovět,
musí být alespoň strop konstruován tak, aby bezpečně odolal účinkům případného výbuchu;
tlaková vlna musí být nasměrována proti obvodovým lehce vybořitelným (výfukovým) stenám.
(3)
Stropní nebo střešní podhledy v provozech, kde při výrobě vznikají výbušné nebo hořlavé
prachy, musí být hladké, bez trhlin a snadno čistitelné.
(4)
Ke každému světlíku musí být zajištěn z vnitřní i vnější strany bezpečný přistup.
§ 14
Otvory v podlahách, ve stropech a zdech
(1)
Všechny otvory nebo nebezpečné prohlubně v podlahách musí být zakryty nebo ohrazeny.
Nosnost poklopů musí odpovídat nosnosti okolní podlahy. Poklopy musí být osazeny tak,
aby se nedaly samovolně odsunout nebo uvolnit, a musí být zapuštěny do stejné úrovně
s okolní podlahou.
(2)
Průlezné otvory nesmějí mít žádný rozměr menší
a)
než 0,7 m ve stropech,
b)
než 0,6 m u málo používaných a vstupních otvorů do šachet nebo kanálů.
Uvedené rozměry vstupných otvorů nesmějí být zužovány žebříky ani stupadly.
(3)
Všechny otvory ve zdech musí být zabezpečeny proti pádu osob, pokud by mohlo dojít
k pádu do větší hloubky než 1,5 m.
§ 15
Vrata budov
(1)
Vrata musí být ve všech polohách bezpečná a snadno ovladatelná, musí být umístěna
tak, aby otevřená křídla neohrožovala provoz na přilehlých komunikacích a prostorech
a aby při otevření byla křídla zajištěna proti samovolnému zavření.
(2)
Otočná vrata pro průjezdový provoz, při němž se křídla otevírají nárazem nebo tlakem
vozidel, musí mít v obou křídlech průhledová okénka a musí být konstrukčně zajištěno
jejich zastavení v krajních polohách.
(3)
Vedení zdvižných, sklopných a posuvných vrat musí být upraveno tak, aby se vrata
nemohla z vedení uvolnit. Sklopná vrata vystavená větru musí být opatřena zajištěním
proti samovolnému zavření. Zdvižná a sklopná vrata musí být opatřena zajištěním proti
náhlému spadnutí. Síla potřebná k zadržení vrat nesmí záviset na pružinách.
(4)
Závaží vyžadující hmotnost vrat musí být spolehlivě vedena ve vymezené dráze a dráha
musí být v místě přístupném pracovníkům zakryta.
(5)
Je-li ovládací zařízení vrat provedeno tak, že se jeho vypojením nebo uvolněním pohyb
vrat ihned nepřesuší, musí být vrata opatřena zajištěním proti sevření.
(6)
U samočinně ovládaných vrat musí být provedena taková opatření, aby nedocházelo ke
srážkám dopravních prostředků. Jsou-li tato vrata neprůhledná a příjezdová cesta k
nim jen pro jedno vozidlo, musí být na obou stranách cesty zřízena signalizace.
(7)
Okraje sklopných a samočinně ovládaných křídlových vrat musí být opatřeny bezpečnostním
označením.
Třetí oddíl
Komunikace ve výrobních a provozních budovách
§ 16
Společná ustanovení
(1)
Při zřizování všech komunikací (pro pěší i pro dopravu nákladů apod.) se musí postupovat
se zřetelem na výrobní proces, organizaci vnitrozávodní dopravy, včasnou a dostatečně
rychlou evakuaci všech pracovníků v případě nebezpečí a pohodlné a bezpečné procházení
mezi stroji i zařízeními. Komunikace musí být stále volné a nesmějí být zužovány stavebními
konstrukcemi, výrobním a provozním zařízením, materiálem, výrobky apod. a musí být
udržované a čistěné.
(2)
Komunikace musí mít rovný povrh, který nesmí být kluzký.
(3)
Komunikace musí být v jedné úrovni. Ve výjimečných případech lze spojit komunikace
o různých výškových úrovních rampami nebo schody nejméně o 3 stupních. U společných
komunikací pro kolejová a nekolejová vozidla, popřípadě pro pěší, musí být kolejnice
zapuštěny do úrovně povrchu komunikace. Komunikace provedené jako mosty, lávky, galerie
a ochozy musí mít po celé ploše pevnou, rovnou a tak upravenou podlahu, aby jí nemohly
propadávat předměty.
(4)
Šachty nebo jiné nebezpečné otvory povrchu komunikací musí být zakryty poklopy nebo
mřížemi, jejichž šířka otvory nepřesáhne 30 mm a jejichž nosnost musí odpovídat jejich
provoznímu zařízení. Poklopy a mříže musí být zajištěny proti samovolnému uvolnění.
(5)
Jsou-li komunikace přerušeny kývavými dveřmi, musí křidlo umožňovat průhled. Celoskleněná
dveřní křidla s čírym sklem bez rámů se nesmějí ve výrobních prostorách používat.
Celoskleněná křídla v rámu musí být viditelně označena.
(6)
Vedou-li nad komunikacemi nebo nad pracovišti jiné komunikace nebo visuté dráhy,
musí být zajištěny tak, aby osoby neohrožoval padající materiál nebo dopravované předměty.
(7)
Všechny komunikace musí být od ostatních ploch se stejnou úrovní barevně odlišeny
ohraničujícími pruhy nebo jinou barvou povrchu.
(8)
Komunikace pro pěší musí být technicky řešeny s ohledem na počet osob, které je budou
používat; vždy však musí být nejméně 1,1 m široké.
§ 17
Hlavní a vedlejší schodiště
(1)
Všechna hlavní schodiště musí mít přímá ramena. Vedlejší schodiště může mít ramena
kombinovaná.
(2)
Nejmenší šířka schodišťových ramen musí být opatřeny zábradlím. Každé schodišťové
rameno musí mít záchytné madlo alespoň na jedné straně.
(3)
Šířka mezipatrového a patrového odpočívadla se musí rovnat nejméně průchoží šířce
přilehlých ramen.
(4)
V jednom schodišťovém rameni nesmějí být méně než 3 stupně. první (nástupní) a poslední
(výstupní) stupeň v každém rameni musí být rozeznatelný od okolní podlahy.
(5)
Povrch stupnic musí mít protiskluzovou úpravu. Příčný spád (klopení ve směru sestupu)
schodišťových stupňů je zakázán.
(6)
Schodišťové rameno nesmí začínat přímo za dveřmi. Mezi ramenem a dveřmi musí být
plošina, jejíž délka musí být nejméně 0,75 m zvětšená o šířku schodišťového stupně.
§ 18
Pomocná schodiště a žebříkové schody
(1)
Pomocná schodiště, tj. schodiště používaná pouze občas malým počtem osob (například
pro výstup na obsluhovací plošinu nebo do kabiny jeřábové dráhy), mohou být výjimečně
i zakřivena.
(2)
Průchozí šířka ramen pomocných schodišť musí být nejméně 0,55 m.
(3)
Stupnice řebříkových schodů musí mít protiskluzovou úpravu a jejich nejmenší půdorysná
šířka musí být 0,15 m.
(4)
Otvory v plochách stupňů a odpočívadel z perforovaného materiálu nesmějí mít žádny
rozměr větší než 30 mm.
§ 19
Pevné žebříky
(1)
Pevné žebříky musí být zhotoveny z takového materiálu a zakotveny tak, aby nemohlo
dojít k jejich deformacím ani k výkyvům.
(2)
Žebřík musí mít jednotnou vzdálenost příčlí, nejvíce 0,33 m.
(3)
Mezi žebříkem a jakoukoliv konstrukcí na straně výstupu musí být ponechán volný prostor
nejméně 0,65 m.
(4)
Mezi příčlemi a stěnou nebo jinou konstrukcí na straně odvrácené od výstupu musí
být ponechán volný prostor nejméně 0,18 m.
Čtvrtý oddíl
Komunikace mezi výrobními a provozními budovami
§ 20
Komunikace pro vozidla
(1)
Šířka, nosnost a pevnost komunikací musí odpovídat používaným dopravním prostředkům
a intenzitě dopravy.
(2)
Nejmenší šířka přímé jednosměrné komunikace při použití motorových dopravních prostředků
se musí rovnat šířce dopravního prostředku, popřípadě nejširšího nákladu, k níž se
připočte ještě 1,1 m.
(3)
Nejmenší šířka obousměrné příme komunikace při použití motorových dopravních prostředků
se musí rovnat dvojnásobné šířce dopravního prostředku, popřípadě nejširšího nákladu,
k níž se připočte celkem 1,6 m.
(4)
Nejmenší světlá výška nad komunikacemi pro vozidla se řídí
a)
výškou stanoviště řidiče nad úrovní komunikace zvětšenou o 2,1 m, je-li náklad nižší
než stojící řidič,
b)
výškou stanoviště řidiče nad úrovní komunikace zvětšenou o výšku nákladu s připočtením
0,3 m, je-li náklad vyšší než stojící řidič.
vždy však alespoň 2,4 m nad úrovní komunikace, a používa-li se jí též pro automobilový
provoz, alespoň 3,6 m nad touto úrovní tyto výšky nesmějí být snižovány konstrukcemi,
potrubími nebo jinými překážkami.
(5)
Povrch komunikací musí být tvrdý, s příslušným spádem k odvádění srážkových vod.
Veškeré komunikace musí být opatřeny předepsanými dopravními značkami. V místech,
kde se u jednosměrné komunikace předpokládá stáni vozidel pro nákládání a vykládání,
musí být komunikace v dostatečné délce přiměřené rozšířena. Pro pěší je třeba zřídit
chodníky.
(6)
Nadjezdy musí být vybudovány tak, aby osoby pod nimi se nacházející nebyly ohroženy
jejich provozem, a musí být opatřeny bezpečnostním označením s vyznačením nejvyšších
dovoleného zatížení.
§ 21
Průjezdy
(1)
Je-li průjezd používán současně pro vozidla i pro pěší, musí se v něm zřídit vyvýšené
chodníky, popřípadě prostor pro pěší oddělit zábradlím. Ústí-li do průjezdu budovy
východy nebo průchody, musí mít chodník zábradlí označené bezpečnostním označením.
V průjezdu pro vozidla je zakázáno zřizovat příčnou komunikaci.
(2)
Dveře do průjezdu musí být osazeny tak, aby při otevření nezúžily šířku chodníku.
§ 22
Podchody a průchody
(1)
Podchody a průchody musí mít výšku nejméně 2,1 m a šířku nejméně 1,1 m; tato šířka
nesmí být zmenšována otevřenými křidly dveří, konstrukcemi apod.Podchody a průchody
musí být viditelně označeny bezpečnostním označením a dostatečně osvětleny.
(2)
Pod vystupujícími konstrukčními prvky, zejména pak pod zavěšeným potrubím, kabelovými
lávkami, svítidly atd. muší být ve všech prostorech, kde se zdržují nebo procházejí
osoby, dodržena výška stanovená pro podchody.
§ 23
Lávky pro pěší
Lávky pro pěší musí být technicky řešeny s ohledem na počet osob, které budou po nich
přecházet. Povrch lávek nesmí být kluzký.
§ 24
Nakládací a vykládací rampy
(1)
Šířka ramp musí umožňovat bezpečný pohyb osob a manipulaci.
(2)
Volné okraje nakládacích a vykládacích ramp včetně schodiště musí být opatřeny bezpečnostním
označením.
(3)
Rampy, které slouží také jako komunikace pro pěší, musí být z volné strany vybaveny
snímatelným zábradlím.
Páty oddíl
§ 25 Pracoviště
(1)
U jednotlivých strojů a zařízení musí být dostatečný pracovní a manipulační prostor
umožňující bezpečně provádět všechny obvyklé pracovní operace včetně seřizování, údržby,
přísunu materiálu a odkládání obrobků nebo výrobků.
(2)
Revizní a kontrolní lávky, plošiny a galerie kolem zařízení musí být alespoň 0,50
m široké.
(3)
Jsou-li podlahy obslužných plošin a lávek nad pracovišti, kde se zdržují soby, zhotoveny
z perforovaného materiálu, nesmějí mít otvory žádny rozměr větší než 30 mm.
(4)
Nezakryté nádrže kapalin bez trvalé obsluhy, kromě nádrží na vodních tocích, musí
být opatřeny vhodným ohrazením proti pádu osob. Pokud tyto nádrže obsahují kapaliny,
které mohou být zdrojem nebezpečí pro osoby, musí být nejméně do výše 1,8 m oploceny
a na přístupných místech opatřeny bezpečnostním označením.
(5)
Komíny budov se musí vymetat z míst, na nichž je zajištěn bezpečný výkon práce.
(6)
Vstupovat do komínů a jejich čistících otvorů, do topenišť a pracovat v nich smějí
pracovníci jen za dozoru dalšího pracovníka, které vždy musí zůstávat mimo ohrožený
prostor.
Šestý oddíl
§ 26
Zábradlí
(1)
Zábradlí musí být zřízena
a)
u komunikací o nestejné úrovni (§ 16 odst. 3), je-li rozdíl úrovní větší než 0,5
m,
b)
na volných okrajích lávek a galerií, okolo nezakrytých otvorů a na schodištích a
vyrovnávacích rampách.
Zábradlí není třeba, je-li bezpečnost osob spolehlivě zajištěna jiným způsobem (například
parapety, zdivem, jinou konstrukcí).
(2)
Hrozí-li nebezpečí podklouznutí osob, popřípadě pádu předmětu, musí být zábradlí
u podlahy opatřeno ochrannou lištou o výšce nejméně 0,1 m.
Sedmý oddíl
§ 27
Průmyslové rozvody a vedení
(1)
Potrubí musí být chráněna proti mechanickým vlivům. Ústi-li potrubí pro nebezpečné
látky do volného prostoru, musí být uzavírací zařízení zdvojená.
(2)
Potrubí musí být opatřeno bezpečnostním označením podle druhu dopravovaných látek.
(3)
Vyústění pojistných ventilů musí být vyvedeno do prostoru, kde nemůže dojít k ohrožení
osob.
(4)
Kolektory musí být opatřeny na obou koncích a v trase po každých 100 výstupními otvory.
Všechna vedení, izolace a podpěrné konstrukce v kolektorech musí být z nehořlavého
materiálu.
(5)
Potrubí, jimiž se rozvádějí nebezpečné látky, musí být pod komunikacemi a při přechodu
dutých podzemních prostor uložena v ochranných trubkách.
(6)
Je-li potrubí vedeno v průlezném nebo průchodném kanálu a v kolektorech, musí být
tyto prostory větrány a zajištěn dostatek místa pro práce v nich.
(7)
Na vykonávaní prací spojených se zásahem do potrubí, jimž se rozvádějí nebezpečné
látky, musí být vypracován speciální technologický postup.
Osmý oddíl
Pracovní prostředí
§ 28
Společná ustanovení
(1)
Pracovní prostory uvnitř budov musí být osvětleny tak, aby prostředí odpovídalo druhu
a bezpečnosti vykonávané práce.
(2)
Komunikace, pracoviště a nebezpečná místa musí být po setmění nebo za snížené viditelnosti
osvětlovány z umělých zdrojů.
§ 29
Osvětlení
(1)
Všechna zařízení umělého osvětlení musí být bezpečně přístupná a snadno čistitelná.
(2)
U denního osvětlení musí být zajištěna možnost řádně a bezpečné údržby všech osvětlovacích
otvorů (okna, světlíky).
(3)
Nouzové osvětlení z jiného zdroje než je zdroj používaného umělého osvětlení musí
být zřízeno
a)
v prostorech bez denního osvětlení, v nichž může dojít k výbuchu, požáru, otravě
apod.,
b)
v průchozích prostorech, v požárních průjezdech, na chodbách a schodištích určených
pro nouzový východ osob.
(4)
Náhradní osvětlení se zřizuje v provozovnách a provozních budovách, v nichž při poruše
hlavního osvětlení může nastat nebezpečí požáru,výbuchu nebo ohrožení bezpečnosti
osob.
§ 30
Větrání
(1)
V místech s nebezpečím výbuchu nebo požáru musí být všechna vzduchotechnická zařízení
zhotovena z nehořlavých hmot a v nejiskřící úpravě a trvale udržována v provozuschopném
stavu.
(2)
Do společného odsávacího potrubí se nesmějí odvádět škodliviny, které mohou po smísení
tvořit nebezpečnou směs, popřípadě vzájemnou reakcí narušovat větrací zařízení.
(3)
Potrubí k odvodu vzduchu znehodnoceného škodlivinami musí být těsné a pro případ
kondenzace spádované a odvodnitelné.
(4)
Havarijní větrání musí být zabezpečeno na pracovištích, kde v případe havárie nebo
poruchy technického zařízení hrozí nebezpečí úniku látek ohrožujících bezpečnost osob.
U ručního spouštění musí být nejméně jeden ovládač umístěn mimo ohrožený prostor a
jeho umístění musí být označeno.
§ 31
Vytápění
(1)
Systém vytápění a druh vytápěcího zařízení nesmí být zdrojem nebezpečí úrazu, výbuchu
nebo požáru.
(2)
Vytápěcí zařízení musí být snadno, popřípadě samočinně regulovatelné.
§ 32
Odstraňování odpadních látek
(1)
Odpadní látky musí být odstraňovány z místa vzniku, a to podle jejich povahy tak,
aby se zabránilo jejich nepříznivému vlivu na bezpečnost při práci.
(2)
Jsou-li odpadní látky látkami nebezpečnými, musí být provedena potřebná opatření
k zajištění bezpečnosti práce v místě jejich vzniku, hromadění a odvádění.
(3)
Kapalné odpadní látky vznikající při výrobě, zpracování nebo skladování musí být
s ohledem na jejich chemické nebo fyzikální vlastnosti zachycovány do nepropustných
sběrných nádrží apod.
(4)
Při pneumatickém a hydraulickém odvádění odpadních látek musí být příslušná potrubí
těsná a odolná proti působení dopravovaných látek, přístupná, opatřená kontrolními
a čistícími uzávěry, a je-li nebezpečí výbuchu, též explozními uzávěry.
TŘETÍ ČÁST
STROJE A STROJNÍ ZAŘÍZENÍ
První oddíl
Společná ustanovení
§ 33
Stroje musí být konstruovány a vyrobeny tak, aby byly dostatečně stabilní, aby bezpečně
snesly předpokládané zatížení a namáhání v předpokládaných provozních podmínkách a
aby nikoho neohrozili vibracemi, hlukem, uvolněním, pádem, sklopením, sjetím apod.,
ani při poruše nebo při přerušení dodávky energie.
§ 34
(1)
Ke sbíhavým, střižným, tlačným a jiným nebezpečným místům strojů, která by ohrožovala
pracovníky, kdyby zůstala volně přístupná, musí být zamezen přístup nebo musí být
použito ochranného zařízení.
(2)
Při osvětlení strojů, jejich části se otáčejí, musí být zabráněno stroboskopickému
jevu.
(3)
Automatické a programově řízené stroje musí být vybaveny zařízením k informaci o
probíhající pracovní fázi.
§ 35
(1)
Stroje nebo jejich části, které se pohybují i po odpojení hnací síly, pokud by mohly
být zdrojem úrazu, musí být vybaveny účinnou brzdou.
(2)
Stroje s rotujícími nástroji musí být zabezpečeny proti samovolnému uvolnění nástrojů.
(3)
Stroje nebo jejich části musí být při ruční výměně nástrojů zastaveny, pokud stroj
nebo jeho upínací zařízení není konstruováno pro bezpečnou ruční výměnu za pohybu.
§ 36
(1)
Stroje musí být konstruovány a vyrobeny tak, aby byly snadno čistitelné a umožňovaly
při údržbě bezpečnou demontáž i montáž.
(2)
Rozvody na strojích musí být barevně označeny podle druhu použitého média.
§ 37
(1)
Stroje nebo jejich částí musí být zajištěny proti překročení nebo poklesu hodnoty,
pro které jsou konstruovány, jestliže by překročení nebo pokles hodnoty měly za následek
ohrožení bezpečnosti osob.
(2)
Částí strojů nebo materiál stroji zpracovávaný, pokud jsou v blízkosti pracovníků
a ohrožují svým pohybem, akumulovanou energií, polohou elektrickým stavem, teplotou,
tvarem nebo jinak bezpečnost práce, musí být zajištěny vhodným ochranným zařízením.
Není-li možné takové technické řešení, musí být nebezpečné části a místa trvale a
výrazně vyznačeny a v návodu k obsluze musí být na tuto skutečnost výslovně upozorněno.
(3)
Části strojů, které vyžadují častý a přímý zásah pracovníků (ovládače, maznice, seřizovací
elementy apod.), musí být snadno a bezpečně přístupné. Části strojů, ke kterým je
nutný přístup a které za provozu zvýšenou měrou ohrožují bezpečnost pracovníků, musí
být chráněny zařízením, které umožňuje přístup k nim jen za jejich klidu.
(4)
Pohybující se části strojů, které nelze zcela zakrýt z technologického důvodu, musí
bít zakrytu co největší část svého povrchu a ponechánu jen nezbytně nutnou mezeru
pro přísun zpracovávaného materiálu.
(5)
Nevyvýšené části strojů musí být zajištěny proti nežádoucímu pohybu.
§ 38
(1)
Zásobníky, sila, drtiče, míchačky, nádrže, šachty, násypky apod., kde je nebezpečí
pádu pracovníků, musí být zakryty nebo ohrazeny.
(2)
Mazací oleje, chladicí a mazací kapaliny odkapávající nebo odstřikující od strojů
musí být zachycovány. Mazací místa musí být výrazně označena.
(3)
Stroje musí být konstruovány nebo zajištěny jiným opatřením tak, aby bylo zabráněno
usazování přelitých hořlavých kapalin ve vybráních a prohlubních.
§ 39
(1)
Je-li při práci nebezpečí úletu částic materiálu nebo nástrojů nebo nebezpečí odstřiku
kapalin, musí být stroje vybaveny ochranným zařízením.
(2)
Pracuje-li stroj s nebezpečnými látkami, popřípadě vznikají-li takéto látky při jeho
provozu, je třeba zajistit, aby nedošlo k překročení nejvýše přípustných koncentrací
těchto látek na pracovišti.
§ 40
(1)
Stroje i jejich jednotlivé části musí být konstruovány a vyrobeny tak, aby umožňovaly
jejich bezpečné nakládání, přemísťování a ustavování při výrobě, provozu, montáži
a údržbě.
(2)
U všech částí strojů, které se dopravují v rozloženém stavu, musí být v dokumentaci
a přímo na jednotlivých částech nebo obalech udána jejich hmotnost.
§ 41
Při používání strojů a technických zařízení v blízkosti elektrického vedení musí být
splněny zejména tyto požadavky:
a)
samojízdné stroje a zařízení, jejichž vnější rozměr se při práci nebo přepravě nemění,
se mohou používat při práci (podjezdu) pod elektrickým vedením a v jeho blízkosti,
jen pokud budou dodrženy předepsané bezpečné vzdálenosti stroje nebo zařízení a pracovníka
od elektrického vedení;
b)
jeřáby a jiná podobná zařízení (bagry, nakladače, hydraulické ruce apod.) musí být
umístěny tak, aby v kterékoliv polože byly všechny jejich části mimoochranné pásmo
elektrického vedení, pokud není jiným způsobem zajištěna bezpečnost práce (vypnutí
vedení, signalizace pracovníkem apod.).
Druhý oddíl
Spouštění a zastavování strojů
§ 42
(1)
Zařízení strojů určená k jejich uvedení do chodu a vypnutí (ovládače) musí být ovládatelná
ze stanoviště obsluhy strojů tak, aby jejich funkce byla spolehlivá a nepřipouštěla
samovolné, popřípadě náhodné uvedení stroje do chodu. Hlavní vypínače musí být snadno
dosažitelné ze stanoviště obsluhy a musí být opatřeny bezpečnostním označením.
(2)
Stroje, které obsluhuje více osob, musí být opatřeny ovládačem na vypnutí stroje
nebo jeho jednotlivé části z každého stanoviště obsluhy a na současné blokování ostatních
spouštěcích ovládačů a musí být předem určeny signály pro spouštění a zastavení stroje.
(3)
Nelze-li přehlídnout celý stroj, popřípadě linku z řidíceho stanoviště obsluhy, musí
být instalována účinná signalizační zařízení uváděná v činnost před spouštěním.
§ 43
(1)
Stroje, které jsou poháněny vlastními se stroji spojenými motory (energetickými jednotkami),
musí mít hlavní ovládač (uzávěr nebo vypínač), kterým se stroje odpojí od všech zdrojů
energie při přerušení práce, čistění, opravách, haváriích apod.
(2)
Stroje poháněné dvěma nebo více motory se samostatnými spouštěcími ovládači musí
být vybaveny jedním nebo několika zastavovacími ovládači, kterými lze zastavit celý
stroj nebo jeho části, jež by mohly způsobit ohrožení osob nebo havarijní situaci.
Třetí oddíl
Samojízdné stroje a traktory
§ 44
(1)
Při použití samojízdných strojů k zemním, zemědělským nebo lesním pracím se musí
před zahájením těchto prací stanovit jejich technologický postup zajišťující bezpečnost
práce se zřetelem na sklon terénu.
(2)
samojízdné stroje určené pro plošné rozmetávání materiálů, které svým charakterem
mohou ohrozit obsluhujícího pracovníka, musí být vybaveny ochranným zařízením proti
zasažení pracovníka rozmetávaným materiálem.
§ 45
Kabiny samojízdných strojů musí splňovat zejména tyto požadavky:
a)
musí umožňovat dobrou viditelnost na pracovní části stroje, na komunikace, na boky
i na zadní část stroje, na případný závěs nebo návěs;
b)
dveře kabin musí být zajistitelné v zavřené a otevřené poloze, uzamykatelné a snadno
ovladatelné. Okna musí být vybavena bezpečnostním sklem.
Čtvrtý oddíl
§ 46
Ochranná zařízení u strojů
(1)
Ochranná zařízení musí bránit přítupu osob do nebezpečného prostoru.
(2)
Ochrannými zařízeními jsou zejména
a)
ochranné kryty (pevné a pohyblivé),
b)
zařízení vymezující polohu těla,
c)
bezdotyková ochranná zařízení,
d)
blokovací a pojistná zařízení.
(3)
Ochranná zařízení nesmějí znemožňovat mazání, prohlídky, seřizování nebo opravy strojů.
(4)
Ochranná zařízení musí plnit své ochranné funkce i při poruše dodávky energie.
(5)
Ochranná zařízení musí být stále v provozuschopném stavu.
(6)
Ochranné kryty s otvory musí mít velikost otvorů volenou s ohledem na ochrannou vzdálenost
od zdroje ohrožení.
Pátý oddíl
§ 47
Přeprava, opravy a údržba strojů
(1)
Při přepravě, opravách a údržbě musí být stroje zajištěny proti nežádoucímu uvedení
do chodu, popřípadě proti samovolnému pohybu. Má-li se oprava provést na stroji, jehož
některá část je pohyblivá i bez hnací energie, musí být taková část bezpečně zajištěna.
Pojízdné nebo přenosné stroje smějí být přemístěny jen tehdy, jestliže je nástroj
v klidu.
(2)
Stroje se smějí čistit za chodu, jen je-li zabráněno styku pracovníka s pohybujícími
se částmi strojů. Mazání pohybujících se částí strojů za chodu je dovoleno jen tehdy,
je-li mazací zařízení na stroji vyvedeno na bezpečné místo.
Šestý oddíl
Pracovní stanoviště a zařízení
§ 48
Společná ustanovení
(1)
Pracovní stanoviště musí být provedena tak, aby odpovídala ergonomickým požadavkům
(přehledná, bezpečná, pohodlná, uspořádaná ap.).
(2)
Kde to vyžadují podmínky pracovního procesu, musí být pracovní stanoviště obsluhy
stroje chráněno před nepříznivými vlivy.
(3)
K pracovním stanovištím umístěným výše než 0,5 m nad úrovní podlahy nebo terénu musí
být zajištěn bezpečný přístup.
§ 49
Pracovní sedadla
(1)
Pracovní sedadla musí být provedena tak, aby
a)
zajišťovala stabilitu a pohodlné sezení sob při práci,
b)
umožňovala bezpečný pracovní úkon,
c)
umožňovala bezpečný pracovní pohyby trupu a končetin,
d)
u dopravních prostředků a samojízdných strojů co nejvíce omezila přenášení jejich
otřesů.
(2)
Pracovní sedadlo musí být vybaveno zádovým opěradlem a jeho sedací plocha musí být
nastavitelná.
§ 50
Pracovní stůl
Plochy pracovního stolu a její výška nad podlahou musí být přizpůsobena druhu vykonávané
práce, velikosti předmětu, s kterým se manipuluje, pracovní poloze a potřebám zrakové
kontroly.
Sedmý oddíl
Sdělovače a ovládače
§ 51
Společná ustanovení
Sdělovače a ovládače musí být na panelech seskupeny podle těchto hledisek:
a)
funkční souvislost,
b)
pořadí čtení sdělovačů a sled použití ovládačů,
c)
četnost čtení sdělovačů a manipulace s ovládači,
d)
typ nebo vnější tvar sdělovačů,
e)
význam a důležitost sdělované informace a funkce ovládačů,
f)
umístění a funkce ovládaných zařízení a jim odpovídajících sdělovačů.
§ 52
Sdělovače
(1)
Sdělovače musí být konstrukčně upraveny, uspořádány a umístěny tak, aby umožňovaly
bezpečnou orientaci, přesné a srozumitelné předání informací.
(2)
Varovné sdělovače musí být provedeny tak, aby rychle, jednoznačně a důrazně informovaly
o hrozícím nebezpečí.
(3)
Sdělovače havarijních situací musí být uspořádany a umístěny tak, aby jejich signály
byly výrazně odlišeny od svého okolí a od varovných signálů.
(4)
Signály sdělovačů musí výrazně kontrastovat s okolím.
§ 53
Ovládače
(1)
Ovládače musí mít tvary odpovídající jejich funkci a manipulaci s nimi.
(2)
Konstrukce, umístění a uspořádání ovládačů musí umožňovat jejich snadnou a bezpečnou
dosažitelnost a použití; u každého musí být jasně vyznačena jeho funkce. Ovládač ani
jeho část nesmí v žádné poloze zakrývat sdělovač a nesmí ztěžovat manipulaci se sousedním
ovládačem. Ovládače musí být zabezpečeny proti samovolnému vychálení a zapnutí (například
při otřesech) a nesmějí dovolovat současné zapojení nežádoucích funkcí.
(3)
Ovládače určené pro použití v havarijních situacích musí mít výrazný vzhled a musí
být snadno a rychle dosažitelné ze stanoviště obsluhy.
ČTVRTÁ ČÁST
ÚPRAVA A ZPRACOVÁNÍ MATERIÁLU
První oddíl
Obrábění kovů
§ 54
Společná ustanovení
(1)
Rotující upínací zařízení a nástroje použité u strojů k třískovému obrábění kovů
musí být provedeny tak, aby při brzdění nebo při opačném smyslu otáčení nedošlo k
jejich samovolnému uvolnění.
(2)
Pneumatická, hydraulická nebo elektromagnetická upínací zařízení musí být opatřena
ochranným zařízením, které znemožní, aby při přerušení dodávky energie došlo k ohrožení
bezpečnosti práce nebo k provozní nehodě.
(3)
Ruční ovládací části - pokud je netvoří hladká plná ovládací ruční kola bez rukojeti
- musí být opatřeny samočinným vypínáním, které zabráni jejich nucenému otáčení při
strojním pohonu.
(4)
Upínaní a snímaní přípravků, přístrojů, nástrojů a obrobků, které pro svoji hmotnost,
tvar nebo rozměry neumožňují bezpečnou ruční manipulaci a jejich ustavení ve stroji,
musí být zajištěno buď použitím vhodného zařízení pro manipulaci, nebo pomocí další
osoby.
(5)
Vzduchové pistole používané k očistění strojů a obrobků a upínacích přípravků musí
být opatřeny ochranným zařízením, které zabrání úrazu pracovníka odlétajícími látkami.
(6)
Vstupovat na upínací plochu stolu, desky nebo do jiného nebezpečného prostoru při
obrábění velkých obrobků za účelem měření, kontroly nebo provedení jiných podobných
úkonů se smí jen tehdy, jsou-li tyto části stroje v klidu.
(7)
Při kontrole jakosti povrchu, při upínaní a snímaní obrobků a měření, nejsou-li tyto
činnosti prováděny automaticky, se musí zastavit vřeteno (smykadlo) a nástroj odsunout
do bezpečné vzdálenosti.
(8)
Není-li obráběcí stroj vybaven ochranným zařízením proti odletujícím třiskám nebo
není-li možno tohoto zařízení používat, musí se používat při práci osobní ochranné
pracovní prostředky.
(9)
Při odstraňování třísek z obráběcího stroje za provozu a při úklidu se musí používat
předepsaných pracovních pomůcek; odstraňovat třísky ze sběrných van za chodu obráběcích
strojů se smí jen u strojů, které jsou k tomuto účelu přizpůsobeny.
§ 55
Soustruhy
(1)
Tyčový materiál vyčnívající při obrábění z vřeteníku mimo stroj musí být po celé
délce zakryt pevným ochranným krytem.
(2)
Svislé soustruhy musí být zajištěny tak, aby
a)
upínací, zařízení obrobků mělo pojistné zařízení, které zabrání vymrštění upínacích
elementů,
b)
spouštěcí zařízení pro trvalý chod upínací desky, která je zapuštěna do podlahy,
bylo možno zajistit proti náhodnému uvedení do chodu.
§ 56
Frézky
Frézky musí být opatřeny snadno seřiditelným ochranným krytem zamezujícím přistup
k části nástroje, která se při obrábění nedotýká obrobku nebo krytem zabraňujícím
přistup do nebezpečného pracovního prostoru stroje.
§ 57
Vrtačky
(1)
Vrtačky s posuvným vřetenem musí být zajištěny proti samovolnému posuvu vřetena do
dolní polohy.
(2)
Vrtaný předmět musí být zajištěna proti pootočení.
§ 58
Hoblovky a obrážečky
(1)
Hoblovky musí být opatřeny pojistným zařízením, které při selhání vratného ústrojí,
koncových spínačů nebo podobných zařízení zachytí nebo alespoň zabrzdí stůl vyjíždejíc
z lože.
(2)
Pokud stůl hoblovky při práci přejíždí přes okraj lože, musí být oba konce lože opatřeny
zařízením znemožňujícím přístup ke stolu.
(3)
Smykadlo se musí zajistit tak, aby se dalo ovládacím a brzdícím ústrojím spolehlivě
zastavit v libovolné poloze a aby se jeho poloha nemohla samovolně měnit.
(4)
Vodorovné obrážečky musí být opatřeny zařízením bránicím přístup k pohybující se
zadní části smykadla.
§ 59
Pily
(1)
Všechny pily musí být opatřeny snadno přestavitelnou popřou k podepření dlouhého
řezaného materiálu.
(2)
Pilové pásy a pilové kotouče musí být uzavřeny v konstrukci stroje nebo opatřeny
ochrannými kryty.
§ 60
Brusky
(1)
Na vhodném místě brusky musí být trvanlivě vyznačen smysl otáčení brousicího nástroje.
(2)
Brousicí vřeteník musí být opatřen blokovacím zařízením, které zabraňuje při změně
otáček brousicího vřetena zařazení tak vysokých otáček, při nichž by byla překročena
nejvyšší dovolená obvodová rychlost brousícího kotouče.
(3)
Brusky, u nichž nelze použít blokovacího zařízení a u nichž se změna otáček brousicího
vřetena provádí výměnou řemenic, přehazováním řemenů nebo podobným způsobem, musí
být opatřeny na dobře viditelném místě štítkem s uvedením přiřazení průměru řemenic
k průměru brousicího kotouče a jeho obvodové rychlosti.
(4)
Brousící nástroje musí být zajištěny proti samovolnému uvolnění při broušení z vřetena
nebo z upínacího zařízení.
(5)
Brusky s brousicími nástroji z umělého brusiva s obvodovou rychlostí větší než 10
m/s musí být opatřeny, pokud brousicí nástroj nepracuje uvnitř obráběného předmětu,
takovým ochranným krytem, který se při roztržení nebo uvolnění brousicího nástroje
neroztříští.
§ 61
Brousicí nástroje z umělých brusiv
(1)
Brousicí a řezací kotouče, brousicí segmenty, tělíska a jiné brousicí nástroje musí
být označeny základními technickými údaji (například přípustná obvodová rychlost,
průměr kotouče).
(2)
Skladované brousicí nástroje musí být chráněny před mechanickým poškozením, vlhkem
a mrazem a při přepravě musí být vyloučena možnost jejich poškození.
(3)
Před upnutím brousicího nástroje se musí překontrolovat vhodnost jeho použití podle
štítku a nástroj se musí prohlédnout, zda není poškozen.
(4)
Brousí nástroje se smějí upínat pouze do vhodných upínacích přírub a lepit je lze
pouze prostředky a způsobem, který stanovil výrobce brusiva.
(5)
Po upnutí brousicího nástroje na brusku se musí uvést každý nástroj do zkušebního
chodu; při zkušebním chodu nesmí být nikdo v nebezpečném prostoru brusky a po jeho
skončení se musí orovnat brousicí nástroj předepsaným způsobem.
§ 62
Rychlostní broušení
(1)
U brousicích kotoučů určených pro rychlostní broušení musí být vyzkoušena jejich
mechanická pevnost.
(2)
Ochranný kry brousicích nástrojů musí být vyhotoven tak, aby úhel otevření byl co
nejmenší a aby jeho konstrukce umožnila úplné uzavření brousicího nástroje po dobu
zkoušení.
(3)
Funkce a účinnost prototypu ochranného krytu a jeho části musí být prověřena destrukčními
zkouškami.
(4)
Na ochranném krytu nebo na brousicím vřeteníku musí být trvale vyznačena nejvyšší
pracovní obvodová rychlost.
(5)
Seřizovací a upevňovací části ochranných krytů u brousicích nástrojů s velkou kinetickou
energií musí být opatřeny deformačními prvky, které pohltí energii rotujícího brousicího
nástroje.
Druhý oddíl
Obrábění dřeva
§ 63
Společná ustanovení
(1)
Pojízdné stroje a zařízení musí být zajištěny proti nežádoucímu pohybu při jejich
provozu.
(2)
U kombinovaných (sdružených) strojů musí být nepoužívané nástroje odstraněny nebo
zakryty.
(3)
Přisouvat materiál se nesmí tlačit k nástroji přímo tělem.
(4)
Při dořezávání materiálu a řezání válcovitého materiálu se nesmí pracovat bez použití
stanovených pracovních pomůcek nebo přípravků.
(5)
Piliny, třísky a jiný odpad se musí odstraňovat ze stolu stroje za chodu nástroje
pouze vhodnou pomůckou.
(6)
Při obrábění materiálu delšího, než je délka pracovníka stolu, se nesmí pracovat
bez opěrných stojánků.
(7)
Doběh otáčejících se nástrojů se nesmí zkracovat po vypnutí stroje bržděním rukou,
tlakem dřeva nebo jiným nevhodným způsobem.
(8)
Dokud je nástroj v pohybu, nesmí se pracovník od stroje vzdálit.
(9)
Na stacionárních strojích trvale používaných v uzavřených prostorách musí být instalováno
zařízení na odsávání nebo mechanické odstraňování odpadu.
(10)
Na každém řezném nástroji musí být trvale vyznačeny jeho nejvyšší dovolené otáčky.
(11)
Upínací příruby u jednoho pilového kotouče musí mít stejný průměr a stejné dosedací
plochy.
(12)
Stroje s posuvem materiálu musí mít zařízení proti nebezpečnému vymrštění obráběného
materiálu (zpětný vrh apod.).
(13)
Vodicí pravítko musí být při řezání upnuté.
(14)
Řezné nástroje, nu nichž se materiál do řezu posouvá rukou, musí být chráněny kromě
činné části ochranným krytem.
§ 64
Rámové pily
(1)
Rámové pily musí být opatřeny zařízením zajišťujícím rám před samovolným klesnutím.
(2)
Brzda rámových pil musí být konstruována tak, aby udržela rám v kterékoliv poloze.
(3)
Podávací zařízení rámové pily musí být provedeno tak, aby bylo možno za chodu pily
podávání zastavit a zapnout zpětný chod.
(4)
Upínací vozíky musí být vybaveny zařízením, které zabraňuje, aby pracovník mohl zasunout
nohy pod kola nebo plošinu.
(5)
Řízení všech operací, které vykonávají poloautomatické vozíky bez obsluhy, musí být
upraveno tak, aby bylo blokovatelné ručně ovladatelným zařízením.
(6)
Při vyrážení klínů ze závěsů musí být klíny bezpečným způsobem zachyceny.
(7)
Před výměnou pilových listů se musí zajistit rám pily proti sjeti a zastavit pohon;
horní válce musí být při této práci zajištěny v horní poloze proti spadnutí.
§ 65
Pásové pily
(1)
Pásové pily musí mít pásovnice zakrytě; část pilového pásu pod stolem nebo vozíkem
i vratná část pilového pásu, pokud nejsou zakryty konstrukcí stroje, musí být opatřeny
ochranným krytem.
(2)
Řezná větev pilového pásu musí být nad jeho vodítkem zakrytá ochranným krytem, který
musí být v nastavené poloze zajištěno proti posuvu.
(3)
Univerzální pásové pily musí být opatřeny přestavitelným vodícím pravítkem, které
musí být v nastavené poloze zajištěno proti posuvu.
(4)
V pracovním prostoru pilového pásu se nesmí vkládat materiál do přípravků a nesmějí
se ručně odebírat obrobky.
§ 66
Kotoučové pily
(1)
Délka stolu před pilovým kotoučem nesmí být u stabilních pil menší, než průměr použitého
pilového kotouče, nejvíce však 0,5 m.
(2)
V místě, kde prochází pilový kotouč, musí být stůl opatřen vyměnitelnou vložkou z
vhodného materiálu, který nepoškodí pilový kotouč a jehož šířka odpovídá prořezu pilového
kotouče.
(3)
Rameno přeřezávacích kotoučových pil, po kterém se pila pohybuje, musí mít v krajní
poloze zarážky k zabránění vypadnutí pily z pojízdné dráhy a v základní poloze zarážku
proti samovolnému pohybu. Tyto pily nesmějí být používány k podélnému rozřezávání
obrobků.
(4)
Pilový kotouč na vahadle pily na výřezy musí mít ochranný kryt, z kterého se při
sklopení vahadla vysouvá jen část pilového kotouče potřebného k řezu.
(5)
Pilový kotouč horní kyvadlové a vahadlové přeřezávací kotoučové pily musí být zabezpečen
dvojdílným ochranným krytem, jehož vrchní pevný díl musí zakrývat celou vrchní část
pilového kotouče a spodní, pohyblivý díl musí zamezit přistup k přední části pilového
kotouče; v zadní výchozí poloze musí být pilový kotouč zajištěn z obou stran stěnami
upevněnými ke stolu pily.
(6)
Polivý kotouč u horní kyvadlové a vahadlové přeřezávací kotoučové pily nesmí přejet
přes přední okraj pracovního stolu a musí se samočinně vracet do výchozí polohy.
(7)
Kotoučová pila s podávací kolébkou musí mít pilový kotouč opatřený dvoudílným ochranným
krytem, jehož části se musí při podávání dřeva do řezu k pilovému kotouči otevřít
a po řezu a odklopení opět uzavřít. Část vyčnívajícího pilového kotouče musí být při
přeřezávání zakryta ještě dalším krytem.
(8)
Podávací kolébka musí být vybavena přidržovačem řezaného dřeva a zařízením na omezení
výkyvu.
(9)
Přenosné ruční kotoučové pily musí být opatřeny rozvíracím klínem pro podélné rozřezávání
materiálu.
(10)
Kotoučové pily s ručním posunem pro podélné rozřezávání materiálu musí být opatřeny
rozvíracím klínem.
§ 67
Ruční řetězové pily
(1)
Plynová páka motorových řetězových pil se po uvolnění tlaku ruky musí samočinně vracet
do nulové polohy a chod pilového řetězu se musí samočinně zastavit po snížení otáček.
(2)
Spínač proudu u elektrických řetězových pil musí být umístěn tak, aby umožňoval vypnout
proud, aniž by bylo třeba přemísťovat ruce.
§ 68
Srovnávačky
Pracovní část nožového hřídele musí být zabezpečena mechanickým posouvacím zařízením
nebo ochranným krytem; nepravoní část nožového hřídele musí být chráněna krytem, který
se samočinně posouvá s vodicím pravítkem.
§ 69
Tloušťovačky
(1)
Na přední vstupní straně musí být zachycovače proti zpětnému vržení obráběného materiálu.
(2)
Nožový hřídel, posouvací a přítlačné válce musí být opatřeny pevnými ochrannými kryty.
(3)
Obráběné kusy nesmí být kratší než je vzdálenost mezi předním a zadním válcem.
(4)
Současné obrábění více kusů materiálu nestejné tloušťky je zakázáno.
§ 70
Svislé spodní frézky
(1)
Při ručním podávaní materiálu do řezu musí být nástroj zajištěn ochranným krytem
a stroj musí být vybaven zařízením proti zpětnému vržení materiálu.
(2)
Při frézování krátkých kusů materiálu a při dokončování pracovního úkonu, není-li
frézka vybavena zařízením na posuv materiálu, musí se používat vhodných přípravků
s držadly pro posouvání materiálu.
(3)
Při použití přípravků se smí upínat jen jeden kus.
(4)
Na strojích s ručním posuvem je zakázáno používat dvouřezné frézovací nože.
Třetí oddíl
Lisování a střihání
§ 71
Společná ustanovení
(1)
Stroje se dvěma nebo více systémy ochranného zařízení nebo stroje, které lze spouštět
jak ručně, tak i nožně nebo vez použití některého z instalovaných ochranných zařízení,
musí mít přepínání jednotlivých druhů ochranného nebo ovládacího zařízení zajištěno
proti zásahu nepovolaných osob.
(2)
K vypnutí a zapnutí spojky, pokud je její funkce závislá na pružinách, musí být použito
tlačných pružin; pokud to není možné, musí být použito dvou tažných pružin, z nichž
každá je schopna samostatně plnit požadovanou funkci.
(3)
Brzda, kromě brzdy hydraulického lisu, musí být provedena a seřízena tak, aby při
vypnuté spojce zabránila samovolnému pootočení hřídele stroje hmotností pohyblivé
části stroje a přejíždění horní krajní polohy v obou směrech.
(4)
U strojů s elektromagneticky, elektropneumaticky nebo jinak ovládanou spojkou, kromě
hydraulického lisu, musí brzda působit samočinně při každé poruše v přívodu energie
do ovládacího systému.
(5)
Pojistka proti opakování zdvihu, kromě pojistky hydraulického nebo třecího vřetenového
lisu, musí umožňovat jen jeden pracovní zdvih při jednom nebo při opakovaném ovládnutí
spouštěcího ovládače během pracovního zdvihu nebo při trvalém ovládání spouštěcího
ovládače; další zdvih může následovat jen tehdy, uvolní-li se spouštěcí ovládač, nejpozději
před koncem otáčky hlavního hřidele, a k novému ovládnutí spouštěcího ovládače může
dojít teprve tehdy, až nástroj dosáhne své výchozí polohy.
(6)
Pojistka proti opakování zdvihu, kromě pojistky hydraulického nebo třecího vřetenového
lisu, se smí vyřadit z činnosti jen při pracích, které se smějí konat za nepřerušeného
chodu u strojů s automatickým nebo poloautomatickým podáváním nebo s bezpečně upraveným
a seřízeným nástrojem.
(7)
Přepínací zařízení pojistky z činné polohy do vypnuté nebo naopak musí být uzamykatelné.
(8)
Šlapka nožního ovládače musí být shora i z bočních stran chráněna krytem nebo konstrukcí
stroje.
§ 72
Společná ustanovení pro lisy
(1)
Lisovací nástroje a jejich seřízení musí vylučovat možnost vsunutí prstů do nebezpečných
míst.
(2)
Nástroje, které nezajišťují bezpečnost obsluhy v plném rozsahu, musí být jako nebezpečné
trvanlivě označeny na přední straně výrazným písmenem „N“ a smějí být používány jen
na lisech s ochranným zařízením v pracovním prostoru lisu, popřípadě nástrojů; lisovací
nástroje o hmotnosti vyšší 20 kg musí být opatřeny vhodnými držadly, čepy nebo obdobným
zařízením.
(3)
Při použití pohyblivého krytu k ochraně pracovního prostoru musí být poloha krytu
vázána na spouštěcí zařízení lisu tak, aby lis bylo možno uvést do chodu, jen jestliže
je kryt v ochranné poloze; kryt musí setrvat v této poloze, pokud trvá nebezpečí zranění
rukou; je-li v průběhu zdvihu pracovní prostor otevřen, musí se pohyb beranu zastavit
dříve, než se může ruka dostat do nebezpečné blízkosti lisovacího nástroje.
(4)
Dvouruční spouštěcí zařízení nesmí odjišťovat nožní spouštěč lisu. To neplatí u třecích
lisů.
(5)
Každý lis, na němž se manipuluje ručně v nebezpečném pracovním prostoru lisovacího
nástroje, musí být seřízen jen pro jednotlivé zdvihy.
(6)
Lisy určené k práci jednotlivými zdvihy, pokud nejde o lis hydraulický nebo třecí
vřetenový lis, musí mít spojku provedenu tak, že vyloučí nebezpečí úrazu při jejich
poruše nebo jejich samovolné spouštění v době, kdy je stroj v klidu.
§ 73
Mechanické tažné lisy
Na mechanických tažných lisech s ruční manipulací v pracovním prostoru se smí pracovat
jen při přerušovaném chodu lisu; u pomaloběžných lisů se smí pracovat při nepřerušovaném
chodu jen tehdy, jsou-li vybaveny ochranným zařízením.
§ 74
Ohraňovací lisy
(1)
Pracovat a zdražovat se za provozu ohraňovacího lisu na jeho zadní straně je zakázáno.
(2)
Pracuje-li u takových lisů s nožním spouštěním více pracovníků, musí stroj spouštět
alespoň dva z nich. Ovládače musí být provedeny tak, aby bylo možno uvést lis do chodu
jen při současném jejich ovládání oběma pracovníky.
§ 75
Vřetenové třecí lisy
(1)
Smykladlo se smí pohybovat jen v rozmezí dovolených poloh; při dojíždění smykadla
k dovolené poloze se musí nezávisle na ovládání spouštěcího ovládače lisu odpojit
pohon setrvačníku a uvést v činnost zařízení, které zastaví pohyb smykadla.
(2)
Lisy musí být vybaveny brzdou, popřípadě záchytným zařízením, které zabrzdí pohyb
smykadla v horní poloze a zabrání jeho samovolnému sjetí.
(3)
Závěr pracovního třecího kotouče se setrvačníkem se musí přerušit nejpozději před
ukončením tvářecí operace a lis musí být opatřen vhodným záchytným zařízením proti
pádu setrvačníku.
(4)
Odjišťování spouštěcího ovládače musí být provedeno tak, aby jeho ovládání bylo nutno
znovu opakovat pro každý pracovní zdvih. U lisů s jednoručním spouštěním se smí použít
odjišťovacího zařízení, které je ovládáno druhou volnou rukou po celou dobu nebezpečeného
pracovního zdvihu; u lisů s nožním spouštěním smí být k odjišťování použito dvouručního
odjišťovacího zařízení.
§ 76
Hydraulické lisy
(1)
Lis musí být opatřen v každém hydraulickém obvodu tlakoměrem umožňujícím spolehlivou
kontrolou pracovního tlaku a hydraulické obvody každého lisu s jednotkovým pohonem
musí být opatřeny pojistnými ventily proti překročení stanovených tlaků.
(2)
Při pracovním zdvihu nesmí dojít k přejetí dovolené polohy lisovacího pístu.
(3)
Lisy se svislým pohybem lisovacího pístu musí být opatřeny zařízením zabraňujícím
jeho nežádoucímu samovolnému pohybu v důsledku úniku provozní tlakové kapaliny z prostoru
zpětného chodu.
(4)
Lisy s vodorovným pohybem lisovacího pístu, u nichž se z ústřední tlakové stanice
vyvíjí stálý tlak v prostoru zpětného chodu, musí být provedeny tak, aby bylo zabráněno
samovolnému pohybu lisovacího pístu.
(5)
Lisy poháněné z ústřední tlakové stanice musí být opatřeny zařízením k zamezení rychlého
poklesu tlaku.
§ 77
Etážové hydraulické lisy
(1)
Konstrukce lisu musí vyloučit náhlé otevření lisu.
(2)
Vhodně upraveným krytem musí být pracovník ochráněn při otevírání lisu před popálením
nebo opatřením; přívody topného média musí být kryty tak, aby při jejich poruše nebo
jiném poškození nedošlo k úrazu.
§ 78
Paketovací hydraulické lisy
(1)
Paketovací lis musí být opatřen zařízením, které je možno kdykoliv přerušit prováděnou
operací a signalizací, která upozorňuje, že je lis v provozu.
(2)
Víko paketovacího lisu s hydraulickým zavíráním se nesmí samovolně uzavřít.
(3)
Paketovací lis s hydraulickým uzavíráním víka musí být opatřen vypínačem, kterým
se blokuje ovládání lisu po dobu přenosu materiálu do lisovacího prostoru a zavření
víka.
(4)
Při provozu paketovacího lisu se nesmějí osoby zdržovat u násypky ani do ní vstupovat.
§ 79
Hydraulické lisy na zpracování hmot teplem netvrditelných
(1)
U lisů s vertikálním vstřikovacím zařízením musí být prostor před vstupem materiálu
do tavicí komory zakryt tak, aby nemohlo dojít k úrazu vyfouknutím par z tavicí komory.
(2)
Plnicí násypky musí být provedeny tak, aby nebylo možno vložit ruce do prostoru plastifikačního
šneku a vstřikovacího pístu.
§ 80
Vulkanizační lisy na pneumatiky a vzdušnice
(1)
Provedení lisu musí vyloučit možnost otevření vulkanizační komory v průběhu vulkanizace.
(2)
Lisy musí být opatřeny pojistným zařízením proti zvýšení tlaku a teploty vulkanizačních
médií nad předepsané hodnoty a zařízeními, které při otevřené poloze zabrání samovolnému
sklopení horní části vulkanizační komory.
(3)
Vulkanizační komory lisu musí být opatřeny ochranným zařízením, které znemožní zranění
obsluhy unikající párou nebo vodou při poruše těsnění mezi horní a dolní polovinou
vulkanizační formy.
(4)
Lisy s hydraulicky nebo pneumaticky ovládaným zařízením pro otvírání a zavírání vulkanizační
komory musí být opatřeny pojistným zařízením proti nejvýše dovolenému přetlaku v ovládacím
systému.
§ 81
Rotační bubnové vulkanizační lisy
(1)
Lisy musí být opatřeny pojistným zařízením, které chrání přítlačný pás proti přetížení.
(2)
Lisy s otevřeným způsobem vulkanizace musí být opatřeny bezpečnostním vypínacím zařízením,
které musí zabezpečovat uvolnění přítlačného pásu a zastavení otáčení vulkanizační
tvárnice.
(3)
Při motorickém napínáni vulkanizovaných materiálů musí být lis opatřen pojistným
zařízením proti překročení přípustné napínací síly.
§ 82
Příklopové tiskařské, ohýbací a drážkovací lisy
Lisy musí být opatřeny automatickým podáváním nebo ochranným zařízením, které zabrání
uzavření příklopu v okamžiku, kdy má pracovník ruce nebo jinou část těla v prostoru
mezi příklopem a ložem.
§ 83
Společná ustanovení pro nůžky
(1)
Nůžky musí být opatřeny na místě viditelném ze stanoviště obsluhy štítkem označujícím
největší dovolenou tloušťku střihaného materiálu nebo střižnou sílu.
(2)
Nůžky musí být opatřeny pojistkou proti opakovanému zdvihu, kromě nůžek zařazených
v automatických linkách a ovládaných dálkově.
(3)
Spojky, které neumožňují během pracovního zdvihu přerušení jejich záběrů, smějí být
používány jen u nůžek vybavených ochranným zařízením nezávislým na činnosti spojky.
(4)
Strojní tabulové, pásové a okrajovací nůžky musí být opatřeny spojkou a brzdou.
(5)
Ruční a nožní tabulové a pákové nůžky, u kterých není zabráněno samovolnému sklopení
ovládací páky, musí být opatřeny zajišťovacím (záchytným) zařízením páky.
§ 84
Strojní tabulové nůžky
(1)
Nůžky musí být opatřeny pevnými ochrannými a podle potřeby průhlednými kryty tak,
aby byly trvale uzavřeny vylehčovací a průhledové otvory v přidržovači.
(2)
Bočními kryty otočnými v pevných závěsech musí být zabráněn přistup do nebezpečného
pracovního prostoru, pokud není z boku nůžek tento přistup zamezen již jejich bočnicí.
(3)
Stoly nůžek musí mít drážky pro snížení možnosti poranění rukou při manipulaci se
střihaným materiálem.
(4)
Nůžky s úzkým stolem musí být doplněny pro spolehlivé uložení a vedení stříhaného
materiálu dostatečným počtem podpěrných ramen nebo zvláštním podávacím stolem nebo
podobným zařízením.
(5)
Na zadní straně nůžek se nesmí vstupovat v době, kdy jsou v chodu nebo kdy je v chodu
hnací motor.
§ 85
Okružní a křivkové nůžky
Nůžky, u nichž se střihaný materiál ručně přidržuje a vede do střihu, musí mít ochranné
zařízení, které bez omezení viditelnosti čáry střihu umožní posun materiálu a znemožní
přístup prstů až k nožům.
Čtvrtý oddíl
Zakružování a rovnání materiálu
§ 86
Zakružovačky
§ 100
Pánve na tekutý kov na strusku
Pánve na tekutý kov na strusku
a)
musí mít sklápěcí zařízení samosvorné, chráněné proti rozstřiku kovu a strusky; je-li
jejich jmenovitý objem větší než 40 litrů, musí být opatřeny sklápěcím převodovým
ústrojím,
b)
musí být pro přepravu zajištěny proti překlopení zvláštní pojistkou,
c)
musí mít náležitou vyzdívku, jejíž stav musí být po každém použití kontrolován.
§ 101
Pánve pro lití spodem
(1)
Funkce uzavíracího zařízení pánví pro lití spodem musí být před každým litím přezkoušena.
(2)
Žárovzdorná ochrana zátkové tyče nesmí mít mezi jednotlivými částmi spáry.
(3)
Zátkové tyče i zátky smějí být použity jen k jedné tavbě.
§ 102
Bubnové pánve
(1)
Bubnové pánve musí být opatřeny sklápěcím zařízením, které umožňuje, aby kov byl
vyléván zvolna, a nedovoluje samovolné sklápění pánve.
(2)
Pánve nezajištěné proti překlopení nesmějí být přepravovány.
(3)
Po vyprázdnění musí být pánve zajištěny ve svislé poloze.
§ 103
Licí stroje pro vysoké pece
(1)
Licí stroje musí být opatřeny řídicí kabinou.
(2)
Během lití se v odlévací hale a v blízkosti licího pásu na volném prostranství nesmějí
zdržovat nepovolané osoby.
(3)
Spuštění a zastavení licího pásu musí být oznámeno signálem.
§ 104
Odlévací vozy
(1)
Odlévací vozy musí být opatřeny řídicí kabinou.
(2)
V době pokládání nebo vyjímání pánve jeřábem nesmějí být na odlévacím voze pracovníci
a na jeho plošinách nesmějí být žádné předměty.
§ 105
Licí zařízení
(1)
Licí vozy používané při práci s kokilami musí být opatřeny kryty na ochranu podvozku.
(2)
Každá kokila musí být před použitím prohlédnuta; v případě, že je prasklá nebo jinak
narušena, musí být vyřazena.
(3)
Při přípravě k lití musí být každá kokila ohřátá na předepsanou teplotu.
(4)
Ingoty nebo odlitky z forem nesmějí být vytahovány dříve, než kov úplně ztuhne.
(5)
Ingoty z kokil smějí být vytloukány pouze na vyrážecích zařízeních a ve vyhrazeném
prostoru.
(6)
Kokily se smějí ochlazovat vodou jen v zařízeních, která byla k takovému účelu konstruována.
(7)
Při používání nálevek pro lití spodem smějí být nástavky stahovány jen po úplném
ztuhnutí kovu.
§ 106
Tlakové licí stroje
(1)
Tlakové licí stroje (dále jen „licí stroje“) musí být navzájem odděleny plechovými
zástěnami tak, aby jejich střed byl v místě dělicí roviny formy.
(2)
Formy pro lití musí být provedeny tak, aby těžiště odlitku leželo co nejblíže ose
uzavíracího zařízení.
(3)
Formy pro lití na lícím stroji musí být upínány tak, aby jejich dosedací plochy v
dělící rovině formy byly rovnoběžné.
(4)
Dělicí rovina licí formy musí být před každou operací náležitě očištěna a její prostor
opatřen potřebnými kryty nebo musí být ovládací zařízení licího stroje umístěno mimo
nebezpečný prostor roviny formy.
(5)
Před započetím práce na licím stroji se musí ověřit jeho funkce chodem naprázdno.
Desátý oddíl
Uvolňování a čistění odlitků
§ 107
Uvolňovaní odlitků
(1)
U pohyblivé části kabiny uvolňovacího stroje musí být spouštění stroje vázáno na
zavření kabiny; pohyblivá část kabiny musí být přitom zajištěna proti vyjetí z kolejí.
(2)
Pojezd nosných rámů vytloukacích roštů musí být vymezen zarážkami a zajištěn koncovými
vypínači.
(3)
V případech, kde je elektrická energie vedena trolejovým vedením, musí být trolej
vybavena hlavním vypínačem, který lze zajistit ve vypnutém stavu.
(4)
Při používání překládacího zařízení u uvolňovacích strojů musí být na pojízdném roštu
umístěno protizávaží.
(5)
Při ručním čistění velkých odlitků v licích halách se nesmí čistit stlačeným vzduchem
a pískem.
§ 108
Čistění odlitků v omílacích bubnech
(1)
Vodorovně se otáčející nebo vratné omílací bubny musí mít kryty nebo zábradlí provedené
tak, aby je nebylo možno otevřít, jsou-li bubny v pohybu.
(2)
Bubny se nesmějí samovolně pohybovat při plnění nebo vyprazdňovaní.
(3)
Bubny musí být prachotěsné nebo uzavřeny v prachotěsných kabinách nebo v místnostech
napojených na odsávací zařízení.
§ 109
Čistění odlitků tryskáním
(1)
K čistění odlitků tryskáním se nesmí používat křemičitého písku.
(2)
Čistění odlitků tryskáním se smí provádět pouze v prachotěsných uzavřených kabinách
nebo v prostorech opatřených přívodem a odsáváním vzduchu a zařízením, které nedovoluje
spustit metací zařízení při otevřených dveřích kabiny nebo prostoru tryskání.
(3)
Vstupovat do pracovního prostoru komorového tryskače se smí až po vypnutí všech částí
tryskače po zastavení metacího zařízení a po dokonalém vyvětrání komory.
(4)
Smysl otáčení metacího kola musí být viditelně označen.
(5)
Při opotřebení lopatek metacího kola musí být vyměněny všechny lopatky najednou a
metací kolo znovu vyváženo.
(6)
k obsluze vzduchových a metacích komorových tryskačů musí být určení vždy dva pracovníci.
(7)
Rolety, popřípadě vrata u komorových tryskačů se smějí dát otevřít až po zastavení
metacího zařízení a jeho víko musí být po uzavření spolehlivě zajištěno.
(8)
Při uzavřených dveřích kabiny pásového tryskače nesmí být možné spustit pás směrem
určeným pro vyprazdňování.
(9)
Při pohybu pásu tryskače se nesmí manipulovat ručně s odlitky, ani otvírat kontrolní
dvířka.
(10)
Spouštění vysokotlakých čerpadel vodních tryskačů musí být vázáno na uzavření vrat
a dveří k vnitřnímu pracovišti a na chod vibračního síta.
Jedenáctý oddíl
Svařování a termické řezání
§ 110
Společná ustanovení
(1)
V prostoru, v němž se svařuje, se nesmějí vyskytovat nebezpečné látky v množství
nepříznivě ovlivňujícím bezpečnost při práci.
(2)
Pokud by mohla vzniknout provozní nehoda nebo pokud by hrozilo nebezpečí otravy nebo
zadušení při svářečských, řezačských nebo páječských pracích, musí být zajištěn odborný
dohled na jejich provádění a musí být učiněna bezpečnostní opatření, která musí být
uvedena v písmenem povolení ke svařování.
(3)
V uzavřených nevětraných prostorách nesmějí být při práci umístěny vyvíječe plynˇ°u
nebo láhve s hořlavými plyny nebo kyslíkem.
(4)
Materiál znečistěný olejem, olovnatými barvami, zbytky odmašťovacích prostředků nebo
podobnými látkami vyvíjejícími škodliviny se nesmí svařovat.
(5)
Osoby v okolí svařování a řezání musí být chráněny před škodlivými účinky těchto
procesů.
§ 111
Svařování a řezání plamenem
(1)
Láhve na plyny musí být zabezpečeny proti převrhnutí nebo skutálení a musí být možno
je co nejrychleji uvolnit.
(2)
Při současné práci s několika soupravami láhví na jednom pracovišti musí být soupravy
od sebe vzdáleny nejméně 3 m nebo od sebe odděleny nehořlavou stěnou.
(3)
Pro jednu hořákovou soupravu smějí být na pracovišti nejvýše dne zásobní láhve každého
používaného plynu.
(4)
Láhve na plyny musí být chráněny před sálavým teplem nebo před otevřeným ohněm; láhve,
které byly vystaveny působení ohně nebo se při práci zahřály, musí být neprodleně
odstraněny z provozu a zřetelně označeny jako závadné.
(5)
Stabilní baterie lahví musí být umístěny v místnostech oddělených od sebe navzájem
i od provozních budov; pohyblivě instalované baterie musí být v době, kdy se s nimi
nepracuje, umístěny v oddělených místnostech.
(6)
Hadice pro přívod hořlavého plynu z rozvodného potrubí nebo z láhví k hořákům musí
být opatřeny bezpečnostním označením.
(7)
V případe, že láhve na kyslík, armatury, těsnění láhví a ventilů, svařovací přístroje
nebo jejich příslušenství přišly do styku s olejem, tukem anebo s jinou nečistotou,
nesmějí se používat.
(8)
Po skončení práce se musí bezpečně uzavřít přívod plynu a z přechodného pracoviště
neprodleně odvézt láhve s plynem.
§ 112
Svařování elektrickým obloukem
(1)
Svařovací kabel musí být spojen se svařovaným předmětem nebo s podložkou svařovací
svorkou.
(2)
Držáky elektrod se smějí odkládat pouze na izolační podložku nebo na odizolovaný
stojan a musí být zajištěny proti náhodnému dotyku vodivých předmětů.
(3)
Držáky elektrod nesmějí být ochlazovány ponořením do vody.
(4)
Před opuštěním pracoviště musí být vypnut zdroj elektrického proudu pro svařování.
§ 113
Svařování a řezání plazmou
Zařízení pro svařování nebo řezání plazmou musí být vybavena pojistným zařízením,
které vypíná přívod elektrického proudu, dojde-li k přerušení dodávky chladicí vody,
a zařízením, které samočinně a okamžitě vypíná vysokofrekvenční oscilátor, jakmile
se vytvoří plazmový plamen.
§ 114
Svařování a řezání pod vodou
(1)
Při svařování a řezání pod vodou se musí zajistit, aby
a)
kromě obsluhy zařízení byl přítomen další pracovník s kvalifikací svářeče, pověřený
obsluhou svařovacího zařízení na povrchu,
b)
při svařování (řezání) elektrickým obloukem
1.
nebylo používáno střídavého elektrického proudu,
2.
mohl být okamžitě přerušen elektrický proud,
3.
výměna elektrod byla prováděna jen po přerušení dodávky elektrického proudu do držáků
elektrod,
4.
před výměnou elektrody bylo svářeči potvrzeno, že dodávky elektrického proudu je
přerušena; dodávky elektrického proudu smí být obnovena až po novém signálu svářeče.
(2)
Při použití tekutého paliva se musí zapalovat hořák tak, aby se palivo vytrysklé
před zapálením nerozlilo po vodní hladině.
(3)
Při práci pod vodou se hořák nesmí zahltit přebytkem paliva.
§ 115
Aluminotermické svařování
(1)
K aluminotermickému svařování musí být používáno zcela suchých forem bez trhlin.
(2)
Při svařování uvnitř budov a v uzavřených prostorách musí být formy opatřeny chrániči
plamenů.
(3)
Zásoby, popřípadě dávky aluminotermických směsí, žárové zápalky nebo jiné rozněcující
látky, musí být umístěny v bezpečné vzdálenosti od svařovacího zařízení a musí být
chráněny před vznícením od žhavých částic.
(4)
Zásoby, popřípadě zásobní dávky aluminotermických směsí musí být uskladněny v suchu,
v těsně uzavřených nádobách a odděleně od jiných hořlavých látek.
(5)
Spoje se před svařováním musí dokonale vysušit a z prostoru pod formu se musí odstranit
voda, sníh nebo led.
(6)
Manipulovat se svařovací formou po provedení svaru se smí až po dokonalém vyhoření
aluminotermické směsi.
(7)
Žárové zápalky a škrtátka se musí nosit a uchovávat vždy odděleně.
§ 116
Svařování a řezání laserovým paprskem
(1)
Svařování nebo řezání laserovým paprskem smí být prováděno v oddělené místnosti nebo
v odděleném prostoru, řezání menších předmětů (částí) alespoň v ochranném krytu.
(2)
Při sledování pracovního procesu optickým systémem musí být pracovník chráněn vsazeným
ochranným filtrem.
(3)
Při řezání musí být pod řezaným materiálem podlaha s nehořlavou úpravou a s difúzním
povrchem.
(4)
Zařízení k řezání laserovým paprskem musí být řešena tak, aby bylo zabráněno případnému
odrazu paprsku od řezaného materiálu do prostoru obsluhy zařízení.
§ 117
Svařování elektronovým paprskem
(1)
Zařízení pro svařování elektronovým paprskem musí být umístěno v oddělené a uzamykatelné
místnosti.
(2)
Zařízení smí být uvedeno do chodu jen z ovládacího pultu umístěného v bezpečné vzdálenosti.
(3)
Průběh svařování musí být sledován nepřímo.
(4)
Obsluha zařízení pro svařování elektronovým paprskem musí být chráněna před případnou
destrukcí zařízení, zejména u zařízení pracujících s vysokým vakuem.
Dvanáctý oddíl
Tepelné zpracování a moření kovů
§ 118
Kalení a popouštění
(1)
Horní okraj olejových van pro kalení a popouštění musí být alespoň 1,1 m nad úrovní
podlahy nebo musí být do této výše vhodně zabezpečen.
(2)
Olejové výpary musí být účinně odsávány a olejové lázně zajištěny proti přehřátí.
§ 119
Tepelné zpracování lehkých kovů
Při otevření víka elektrické pece se musí samočinně vypnout přívod elektrického proudu.
§ 120
Moření materiálu
(1)
Horní okraj mořících a oplachovacích kádí musí být alespoň 1,1 m nad úrovní podlahy
nebo musí být do této výše vhodně zabezpečen.
(2)
Mořící kádě musí být opatřeny účinným odsávacím zařízením.
(3)
Podlahy a stěny místnosti, kde se provádí moření, musí být z omyvatelného materiálu.
Třináctý oddíl
Úpravy nátěrovými hmotami
§ 121
Lakovny
(1)
Pokud jsou v lakovně otvory v požárních stěnách nebo ve stropech, musí být provedeny
tak, aby nedovolovaly šíření ohně do lakovny nebo z ní.
(2)
V místnostech bezprostředně sousedících s lakovnou nesmějí být v blízkosti vstupu
do lakovny zdroje jiskření ani otevřeného ohně.
(3)
Lakovny nesmějí být používány pro skladování nátěrových hmot.
(4)
Dveře do prostorů sousedících s lakovnou musí být otevíratelné ve směru úniku.
(5)
Topná tělesa musí být upravena nebo umístěna tak, aby se na ně nemohly stavět nádoby
s nátěrovými hmotami ani nalakované předměty k sušení.
(6)
Po skončení práce musí pracovníci z lakovny odstranit nátěrové hmoty, hořlavé kapaliny
a jejich zbytky.
(7)
V zařízeních pro úpravy nátěrovými hmotami musí být zabezpečeno, aby koncentrace
výparů v žádném místě nepřesáhla 25 % spodní meze výbušnosti. Výpary kapalin a částice
nátěrových hmot, rozptýlené, při stříkání musí být kromě toho odsávány místně, případně
celkové, jestliže použitá technologie zaručuje malý rozptyl.
(8)
Odsávací potrubí musí být opatřeno filtry z nehořlavého materiálu nebo jiným zařízením
na zachycování částic nátěrových hmot před vstupem do potrubí.
(9)
Kromě drážek pro podlahové dopravníky musí být pracovní prostory pod úrovní podlahy
lakovny nuceně větrány.
(10)
Dojde-li k poruše odsávacího zařízení, musí být nanášení nátěrových hmot ihned přerušeno.
§ 122
Natírání a stříkaní
(1)
Stříkací pistole s automatickým ovládáním musí být zajištěny tak, aby stříkání mohlo
započít až po zapnutí odsávacího zařízení.
(2)
Jako rozprašovací látka se nesmí při stříkaní používat kyslík ani hořlavé plyny.
(3)
Nátěry s obsahem chromanů a olovnatých sloučenin nesmějí být broušeny zasucha ani
ručně zamokra.
(4)
Ruční stříkaní nátěrových hmot s obsahem olovnatých sloučenin je zakázáno. Nátěrové
hmoty s obsahem chromanů smějí být nanášeny ručním stříkáním jen v místně odsávaných
prostorech.
§ 123
Máčení a polévání
U kontinuálních zařízení musí být zajištěno, aby dopravník nebylo možno uvést do chodu
dříve, než je v chodu příslušné odsávací zařízení.
§ 124
Elektrostatické a elektroforetické nanášení
(1)
Zařízení pro elektrostatické nebo elektroforetické nanášení musí být umístěno ve
zvláštní kabině nebo v odděleném prostoru. Zařízení pro elektroforetické nanášení
musí být opatřeno bezpečnostním označením a zařízením, které zamezuje dotýkat se výrobků
a závěsů, které jsou vodivě spojeny se zapnutým zdrojem elektrického proudu.
(2)
Kabina nebo oddělený prostor, v nichž jsou umístěna zařízení pro elektrostatické
nebo elektroforetické nanášení, musí být vně opatřena červeným signálním světlem,
které se samočinně rozsvítí při uvedení zařízení do provozu. Kromě toho musí být kabina
opatřena zařízením, které samočinně vypíná zdroj elektrického proudu při vstupu do
kabiny. kabina musí být opatřena vybíječem statického náboje.
(3)
V zařízení pro elektrostatické nanášení se smí používat pouze nátěrových hmot s bodem
vzplanutí vyšším než 21°C.
(4)
Otvory pro dopravu předmětů do kabiny musí být řešeny tak, aby se při náhodném vniknutí
těmito otvory nemohl nikdo dostat do nebezpečné blízkosti zařízení s vysokým napětím;
jinak musí být otvory opatřeny varovným červeným signálem, který svítí po celou dobu
provozu zařízení s vysokým napětím.
(5)
Spuštění generátoru vysokého napětí musí být vázáno na spuštění odsávacího zařízení
elektrostatické kabiny s časovou prodlevou.
(6)
Funkce dávkovacího čerpadla, dopravujícího nátěrové hmoty do rozprašovačů, musí být
vázána na chod odsávacího zařízení elektrostatické kabiny.
(7)
Provedení elektrostatické pistole musí odpovídat požadavkům bezpečnosti práce v prostředí
s nebezpečím výbuchu.
§ 125
Sušení a vypalování
(1)
Předměty, jejichž povrch byl upraven nátěrovými hmotami, se musí umísťovat při sušení
tak, aby výpary z nich byly proudem vzduchu odnášeny mimo dýchací zónu obsluhujícího
pracovníka. Dosušují-li se tyto předměty v uzavřených prostorách při teplotě okolního
pracovního prostředí, musí být tyto prostory větrány tak, aby v nich vznikal mírný
podtlak.
(2)
Zapnutí topných systémů musí být vázáno na spouštění odsávacího zařízení sušárny
s časovou prodlevou. Dojde-li k poruše odsávacího zařízení, musí být zabezpečeno samočinné
vypnutí topných systémů.
(3)
Sušící prostory musí být opatřeny samostatným odvětrávacím potrubím vyústěným do
venkovní atmosféry.
(4)
Povrchová teplota topných těles musí bý alespoň o 50°C nižší, než je bod vznícení
použitých rozpouštědel nebo ředidel; to neplatí pro sušáky používané k vypalování
nebo ztvrdnutí nátěrů.
§ 126
Úpravny nátěrových hmot
(1)
V místnosti pro úpravu nátěrových hmot musí být nádrže na tyto hmoty nebo ředidla
spolehlivě zajištěny, aby se nátěrová hmota nemohla rozlít do okolí. Sběrná jímka
musí mít objem alespoň 50 % celkového obsahu všech nádrží v místnosti, nejméně však
obsah největší nádrže a nesmí být spojena s kanalizací.
(2)
Nádrže na nátěrovou hmotu i ředidla musí být opatřeny bezpečnostním označením upozorňujícím
na jejich obsah, třídu nebezpečnosti hořlavé kapaliny, popřípadě i na jiné nebezpečí.
(3)
Odvzdušňovací potrubí musí být vždy připojeno k nejvyšší části nádrže, musí mít spád
k nádrži a musí být opatřeno neprůbojnými pojistkami.
§ 127
Metalizace
(1)
Vnitřní řešení místností určených pro metalizaci musí umožňovat pravidelné čistění
prachových zbytků postřiků.
(2)
Pro odlučování prací olova, kadmia nebo jejich slitin musí být do metalizačního systému
zařazen příslušný filtr.
(3)
Zařízení, v němž se hromadí odlučovaný kovový prach, musí být umístěno mimo pracovní
objekt a ve vzdálenosti nejméně 5 m od metalizačních trysek.
(4)
Po skončení směny musí být z metalizačního zařízení odstraněn zachycený kovový prach.
(5)
Odloučený prach musí být shromažďován na místě kde nehrozí jeho vznícení a v obalech
okolních proti vlhkosti.
(6)
Kovový prach musí být likvidován na vyhrazeném místě, pokud se neodevzdává pro další
zpracování.
Čtrnáctý oddíl
Drcení, mletí, rozbíjení a míšení
§ 129
Společná ustanovení
(1)
Drcení a mletí materiálu, při němž se uvolňuje prach, který ohrožuje bezpečnost osob
nebo zařízení, se musí provádět v prachotěsném zařízení nebo musí být provozovna vybavena
účinným odsávacím zařízením. u primárního drcení může být použito účinné zvlhčování
materiálu.
(2)
Mlecí komory i mlecí zařízení pro mletí hořlavých látek v suchém stavu musí být zhotoveny
z nejiskřivého materiálu nebo musí být učiněna jiná bezpečnostní opatření, která by
zamezila vznícení mletých látek.
(3)
Mletí materiálu, při němž se tvoří výbušný prach, smí být prováděno jen ve zvláštních
zařízeních zabezpečených proti následkům výbuchu.
(4)
Zařízení pro drcení nebo mletí hořlavého materiálu musí být provedeno tak, aby materiál
před podáním do mlecí části procházel magnetickými separátory odstraňujícími železné
částice.
(5)
Při poruše separátoru se musí samočinně zastavit další podávání materiálu nebo uvést
v činnost signalizační zařízení.
§ 130
Drtiče
(1)
Z materiálu určeného k drcení musí být odstraněny nežádoucí předměty.
(2)
U drtičů se smí uvolňovat ucpaný plnící otvor jen ze strany podávače a jen vhodnou
pracovní pomůckou a vpouštět do drtiče se smí materiál jen za plných otáček stroje.
(3)
Za chodu drtiče je vstup do prostoru pod drtičem zakázán; vstupovat pod drtič se
smí jen tehdy, bylo-li vypouštěcí zařízení vypnuto a zajištěno.
§ 131
Mlýny
(1)
Spouštěcí zařízení mlýna musí být při vstupu pracovníka do mísy zajištěno ve vypnuté
poloze. Vstupovat do mísy se smí jen pod dozorem jiného pracovníka.
(2)
Vybírat materiál z kolových nebo kyvadlových mlýnů a vyprazdňovat mlýny za chodu
je zakázáno.
(3)
Kolem kulových, trubnatých nebo komorových válcových mlýnů se musí zřídit zábradlí,
je-li jejich spodní část níže než 2,6 m nad úrovní podlahy, a musí se zabezpečit,
aby průchody pod těmito mlýny byly chráněny ze stran a shora.
§ 132
Zařízení na přípravu uhelného prášku
(1)
Zařízení na přípravu uhelného prášku včetně jeho nových konstrukcí a prostor, v nichž
se uhelný prášek usazuje, musí být v provedení umožňujícím oplachování vodou.
(2)
Zásobníky na surové uhlí musí být z nehořlavého materiálu s hladkým vnitřním povrchem
a musí umožňovat vyprázdňování uhlí mimo mlýn.
(3)
Násypné otvory zásobníku musí být opatřeny pevnou nebo uzamykatelnou mříži nebo jiným
obdobným zařízením zabraňujícím neoprávněnému vstupu nebo pádu osob do zásobníku.
(4)
Ocelové zásobníky uhelného prášku včetně přírub musí být tepelně izolovány.
(5)
Zásobníky musí být opatřeny zařízením pro zjišťování zásob prášku a teploměry pro
kontrolu teploty prášku v zásobníku.
(6)
Do horní části zásobníku uhelného prášku (kromě zásobníku na prášek z antracitu a
antracitického uhlí) musí být zaústěn přívod interních plynů nebo vodní páry.
(7)
Potrubí teplých kouřových plynů nasávaných do mlecího zařízení musí být vybaveno
uzávěrem k odpojení mlýna od ohniště.
(8)
Teplota nosného plynu na výstupu z parních a plynových trubnatých sušících zařízení
nesmí převyšovat pro tuhá paliva (kromě antracitu a antracitického uhlí) 110°C.
(9)
na vstup před mlýnem pro paliva (kromě antracitu a antracitického uhlí) musí být
přivedena voda, sytá pára nebo inertní plyn.
(10)
Pojistné zařízení musí být umístěno tak, aby se zamezila možnost zásahu zplodin výbuchu,
zejména na pracovní místa obsluhy, na přístupové a únikové cesty.
(11)
Mlecí okruh se zásobníkem prášku musí být před uvedením mlýna do provozu provětrán
nebo inertizován.
(12)
Z prostoru mlýnice musí být pravidelně odstraňován uhelný prášek.
(13)
V případě nebezpečí vzniku havárie se okamžitě musí odstavit zařízení z provozu a
opustit mlýnice.
(14)
Je zakázáno vyprazdňovat uhelný prášek ze zásobníku přes hořáky a topeniště kotlů,
které nejsou v provozu.
(15)
Otevírat zahlcený mlýn se smí až po jeho vychladnutí.
§ 133
Zařízení na rozbíjení kovového šrotu
(1)
Horní činná plocha šaboty nesmí přesahovat okolní úroveň podlahy tlučiště. Mezi šabotou
a vnitřní stěnou ochranného hrazení musí být volný pás podlahové plochy nejméně v
šířce 0,75 m.
(2)
Okolo šabot musí být ochranné hrazení proti rozletu rozbíjeného kovového odpadu.
(3)
U zařízení typu padákové věže musí být prostor tlučiště shora zakryt ochranným hrazením.
(4)
Vrata, dveře a jiné vstupy na tlučiště musí vyhovovat požadavkům kladeným na ochranné
hrazení.
(5)
Pro pracovníky obsluhy rozbíjecího zařízení musí být vybudován u zařízení ochranný
úkryt a musí být umístěn v bezprostřední blízkosti ochranného hrazení.
(6)
každé rozbíjecí zařízení musí být opatřeno zařízením, které vyloučí
a)
zdvižení hrušky nad šabotu a její uvolnění, není-li dokonale uzavřen prostor tlučiště,
ochranného úkrytu a nejsou-li uzavřeny průzory ke sledování práce v tlučišti,
b)
otevření prostoru tlučiště během činnosti rozbíjecího zařízení.
(7)
V prostoru tlučiště musí být umístěn vypínací ovládač.
(8)
Zvedání hrušky nad šabotu musí být provedeno tak, aby se hruška nerozhoupala.
§ 134
Míchačky
(1)
Míchačky s protiběžnými míchacími rameny (kopistové a obdobné) musí být opatřeny
ochranným víkem nebo roštem, při jejichž otevřeny ochranným víkem nebo roštem, při
jejichž otevření nebo zvednutí se automaticky vypne chod míchačky. je-li použito roštu,
musí velikosti jeho otvorů odpovídat bezpečné vzdálenosti od míchacích ramen.
(2)
U míchaček, jejichž míchací ramena do sebe zapadají, smí být vypínání zajištěno vypínacím
rámem instalovaným okolo míchací vany.
Patnáctý oddíl
§ 135
Odstřeďování
(1)
Buben odstředivky se smí uvést do chodu jen tehdy, je-li víko zavřeno; víko se může
dát otevřít, jen je-li buben v klidu, kromě případu, kdy se odstředivka mechanicky
vyprazdňuje. Uvedené zajištění víka není nezbytné u odstředivek pro výbušné látky
ani u odstředivek s vodorovným hřídelem a mechanickým zarážením, jestliže konstrukce
odstředivky vylučuje možnost vniknutí do otáčejícího se bubnu. V případe zvláštních
technologii je možné použít odstředivky bez ochranného víka.
(2)
Smysl otáčení musí být na tělese odstředivky viditelně označen.
(3)
Odstředivky, jejichž náplň je hořlavá nebo výbušná, musí být provedeny tak, aby na
žádné části nemohly vznikat jiskry nebo nemohlo dojít k nebezpečenému přehřátí.
Šestnáctý oddíl
Řezání
§ 136
Společná ustanovení
Stroje se dvěma nebo více systémy ochrany a stroje, které lze spouštět bez použití
ochranného zařízení, musí mít uzamykatelné přepínání systémů ochrany a přepínání na
chod bez použití ochranného zařízení.
§ 137
Řezačky a kutry
(1)
Řezačky se šnekovými podávači musí mít násypky upraveny tak, aby nebylo možné dosáhnout
rukou na podávač.
(2)
Řezačky s podávacími spirálami musí mít kolem násypky ochranný rám k vypnutí pohonu.
(3)
Kutry na zpracování masa musí mít nože opatřeny ochranným víkem, které lze zvednout,
jen jsou-li nože zastaveny, a zařízením znemožňujícím uvedení stroje do chodu, není-li
ochranné víko uzavřeno.
Sedmnáctý oddíl
Máčení, napařování a vaření
§ 138
Společná ustanovení
(1)
Kádě, pánve a otevřené nádrže musí mít horní okraj alespoň 1,1 m nad úrovní podlahy,
případně pracovní plošiny nebo musí být spolehlivě zakryty nebo ohrazeny proti nahodilému
pádu.
(2)
Nadzemní nádrže, pokud jsou naplněny horkými a nebezpečnými látkami, musí být spojeny
s jímkami nebo prohlubněmi dostatečné velikosti, aby zachytily veškerý obsah nádrže
při jejím případném prasknutí, anebo s jiným bezpečným místem určeným k tomuto účelu,
které musí být mimo provozní budovu. Nádrže musí být propojeny s jímkami, prohlubněmi
nebo jinými bezpečnými místy přepadovým potrubím.
§ 139
Máčecí nádrže, pánve a kádě
(1)
Máčecí nádrže a pánve naplněné hořlavými látkami musí být opatřeny těsně přiléhajícími
poklopy se samočinným uzavíráním.
(2)
Při používaní výkyvných kádí musí být podlaha upravena tak, aby nemohlo dojít k zachycení
pracovníka mezi výkyvné rameno a káď.
§ 140
Pařící a varné jámy, pařící komory
(1)
Přístupové komunikace v prostoru, kde jsou umístěny pařící nebo varné jámy v úrovni
terénu (podlahy), musí být opatřeny signalizačním zařízením.
(2)
Pařící a varné jámy, které mají vyhřívací tělesa uložena na dně jámy, musí být opatřeny
snímatelnými rošty, pevné osazenými alespoň 0,2 m nad parním potrubím.
(3)
pařící komory musí být hermeticky uzavíratelné a opatřeny teploměrem, tlakoměrem
a pojistným zařízením.
§ 141
Varné kotle
(1)
Vypouštěcí kohouty musí být zajištěny proti náhodnému otevření.
(2)
Sklápěcí varné kotle musí být opatřeny samosvorným sklápěcím nebo zachycovacím zařízením.
Osmnáctý oddíl
§ 142
Prací stroje a sušící bubny
(1)
Uzávěry pracích strojů a sušících bubnů pro prádelny musí být provedeny tak, aby
je nebylo možno otevřít, jsou-li bubny v pohybu; jsou-li uzávěry otevřeny, nesmí být
možno uvést bubny do pohybu.
(2)
Prací stroje a sušící bubny, kterých se používá pro práci s nebezpečnými látkami,
musí být opatřeny pojistným zařízením pro případ výbuchu v bubnu.
PÁTÁ ČÁST
TĚŽBA A SOUSTŘEĎOVÁNÍ DŘÍVÍ
§ 143
Těžba dříví ročním nářadím a motorovou pilou
(1)
Při kácení stromů se musí stanovit pracovní postup s ohledem na druh dřeviny, tloušťku,
tvar koruny, naklonění a zdravotní stav stromu, na okolní terén a současné klimatické
podmínky.
(2)
Při kácení stromů se musí zajistit bezpečná ústupová cesta.
(3)
Před započetím hlavního řezu musí být z ohroženého prostoru vykázány všechny nepovolané
osoby. U paty stromu mohou při kácení být mimo káceče pouze jeho pomocník a pracovní
pověřený kontrolou kácení.
(4)
Zavěšené nebo podříznuté stromy se musí bezpečně uvolnit nejpozději do konce následující
pracovní směny nebo do přerušení práce.
(5)
V ohroženém prostoru zavěšených nebo podříznutých nepokácených stromů se smějí pohybovat
jen pracovníci určení k jejich uvolnění.
(6)
Na svazích, kde je nebezpečí samovolného uvolnění opracovaného kmene, se musí odvětvovat
a odkorňovat z horní strany stromu nebo kmene.
(7)
Při odvětvování a ručním odkorňování stromů se musí dodržet minimální vzájemná vzdálenost
mezi pracovníky 5 m. Současně odvětvování jednoho stromu více pracovníky je zakázáno.
§ 144
Soustřeďování dříví traktory
(1)
na pracovištích, kde se dříví soustřeďuje a současně kácí, musí být osoby i prostředky
soustřeďující dříví během kácení v bezpečné vzdálenosti od místa kácení.
(2)
Před započetím práce musí být pracovníci seznámeni se stanovenou jednotnou signalizací
pro hlavní úkony.
(3)
Po dobu navíjení musí být osoby na bezpečném místě mimo prostor ohrožený lanem.
(4)
V terénech, kde hrozí nebezpečí samovolného pohybu dříví, se musí vytahovat dříví
lanem po svahu jen pomoci směrové kladky a jen tehdy, stojí-li traktor mimo ohrožený
prostor.
§ 145
Soustřeďování dříví lanovým dopravním zařízením
(1)
Trasy lanového dopravního zařízení musí být v místech křižování lesních cest označeny
bezpečnostním označením.
(2)
Při práci se musí dodržovat dohodnuté signály; při nezřetelném signálu se musí práce
zastavit.
(3)
Při navíjení a odvíjení lan se nesmějí osoby zdržovat mezi lany, pod lany nebo zavěšeným
nákladem.
(4)
Uvolňovat dříví ručním nářadím na svahu se musí z horní strany.
ŠESTÁ ČÁST
STAVEBNÍ A MONTÁŽNÍ PRÁCE
První oddíl
§ 146
Staveniště
(1)
Staveniště a samostatné prostory pracovišť, s výjimkou líniových staveb (dále jen
„staveniště“) v zastavěném území obce nebo obvodu organizace, musí být po celém obvodu
oploceny do výšky nejméně 1,8 m. Vjezdy a vstupy do oploceného staveniště musí být
uzavíratelné a opatřené bezpečnostním označením.
(2)
Staveniště mimo zastavěné území obce a obvod organizace, s výjimkou líniových staveb,
musí být oploceny do výšky nejméně 1,8 m. Jen sousedí-li s veřejnou komunikací; v
místech alespoň 30 m vzdálených od veřejné komunikace může být oplocení přiměřeně
zmenšeno. Staveniště, kde se konají jen práce menšího rozsahu, nemusí být oplocena,
musí však být ohrazena zábradlím.
(3)
Pracoviště líniových staveb musí být zabezpečena zábradlím, na stranách sousedících
s veřejnou komunikací. Zábradlí se nemusí zřizovat v místech, kde je překážka bránicí
v přístupu na pracoviště.
(4)
Při snížené viditelnosti a v noci musí být pracoviště podél veřejné komunikace označeno
červenými světly.
(5)
Práce v ochranném pásmu elektrického vedení mohou být zahájeny až po provedení opatření
k zajištění bezpečnosti práce.
Druhý oddíl
§ 147
Skládání zeminy
(1)
K místům výsypu musí řidič zajíždět podle pokynů pracovníka pověřeného řízením vysypávání.
Není-li vysypávání řízeno, smějí se materiály vyklápět přes okraj skládky, jen je-li
okraj opatřen pevnou zarážkou nebo ochrannou hrází.
(2)
Po vyklopení zeminy z korby dopravního prostředku musí řidič ještě před rozjetím
vozidla korbu sklopit a přesvědčit se, zda je ve sklopené poloze.
(3)
Je zakázáno vstupovat do korby dopravního prostředku, je-li zvednuta v šikmé poloze.
Třetí oddíl
Zemní práce
§ 148
Společná ustanovení
(1)
Před zahájením zemních prací musí být zajištěn v prostoru těchto prací průzkum překážek,
jejich vyznačení, a vypracován plán záchranných prací, s nímž musí být pracovníci
před zahájením zemních prací seznámeni.
(2)
Na odlehlých pracovištích nesmějí pracovat jednotliví pracovníci osamoceně ve výkopech
hlubších 1,3 m.
(3)
Po každém použití výbušin a po náhlých povětrnostních změnách, které by mohly mít
vliv na stabilitu stěn výkopu a na jejich pažení, musí být před začátkem práce a po
každém jejím přerušení provedena kontrolní prohlídka výkopu.
(4)
Při provádění zemních a základových prací se nesmí
a)
podkopávat stěny a vytvářet převisy,
b)
ponechávat ve stěnách a svazích ojedinělé uvolněné balvany,
c)
zatěžovat nezabezpečené okraje výkopů,
d)
zatěžovat rozpěry pažení, pokud nejsou pro takový účel zvlášť podepřeny a zajištěny
proti vybočení.
(5)
Do stavebních jam a výkopů hlubších než 1,5 m musí být zřízen bezpečný sestup žebříkem
nebo pomocným schodištěm.
(6)
Okraje výkopů musí být volné nejméně 0,5 h od hrany výkopu.
§ 149
Zemní práce prováděné stroji
(1)
Během činnosti strojů se nesmí vstupovat do pracovního dosahu strojů, do nebezpečných
prostorů u horních okrajů výkopu ani pod jeho stěny.
(2)
Uvedení stroje do chodu musí být oznámeno zvukovým znamením. Stroje na kolovém podvozku
musí být před zahájením práce zajištěny výsuvnými podpěrami.
(3)
Při souběžné ruční a strojní práci nesmějí být pracovníci konající ruční práci blíže
než 2 m od dosahu pracovní části strojů.
§ 150
Zabezpečení stěn výkopů a odstraňování pažení
(1)
U svahů vyšších než 6 m nebo při nepříznivých vlastnostech zemin (nesoudržnosti apod.)
musí být stabilita svahů a jejich sklon prokázány výpočtem.
(2)
Svislé stěny výkopů vyšší než 1,3 m v zastaveném a 1,5 m v nezastaveném prostoru
musí být zabezpečeny proti sesutí. V zeminách nesoudržných, zvodněných nebo jinak
náchylných k sesutí musí být zabezpečeny i při menších výškách stěn nebo zároveň s
rozpojováním zemin.
(3)
V blízkosti komunikací a obnažených základů sousedních staveb musí být pažení předem
navrženo a staticky posouzeno.
(4)
Při pracích ve výkopu spojených s vývinem plynných škodlivin nebo prachu musí být
zajištěno účinné větrání pracovních prostorů.
(5)
Zařízení, která by otřesy nebo chvěním mohla ohrozit pevnost a stabilitu roubení,
se musí postavit na samostatných konstrukcích.
(6)
Při ručním rozebírání a odstraňování roubení se musí postupovat zdola nahoru za současného
zasypávání odpaženého výkopu. Nelze-li při odstraňování pažení nebo přepažování vyloučit
nebezpečí sesutí stěny výkopu nebo poškození blízko stojících konstrukcí, musí být
pažení v potřebné výšce ponecháno ve výkopu.
§ 151
Zemní práce v zastavěném území a na veřejných prostranstvích
(1)
Přes rýhy v zastavěném území a na veřejných prostranstvích musí být položeny pevné
lávky pro chodce o šířce nejméně 1,5 m s oboustranným zábradlím; lávky nesmějí být
od sebe vzdáleny více než 50 m a přes rýhy v chodnících musí být položeny u každého
vstupu do stavebního objektu.
(2)
Přes výkopy, jestliže křižují vjezdy do objektů nebo veřejné komunikace, musí být
zřízeny přejezdy s oboustranným dvoutyčovým zábradlím s viditelně označenou dovolenou
únosností a rychlostí.
(3)
Strojní vykopávky smějí být prováděny nejvýše do vzdálenosti 1 m od vytýčených podzemních
vedení.
(4)
Výkopy stavebních jam podél komunikací, staveb a dvorů smějí být prováděny jen po
částech v délkách do 4 m a stěny musí být ihned zajišťovány.
(5)
Skládky zemin a hornin a trasy pro pohyb strojů musí být zřizovány v bezpečné vzdálenosti
od okrajů výkopů.
(6)
Zásypy výkopů na veřejné přístupných místech musí být dostatečně zhutněny a upraveny.
§ 152
Rozpojování zemin hydromechanizací
(1)
Území, kde se bude provádět hydromechanizace, musí být ohrazeno a opatřeno bezpečnostním
označením.
(2)
Vodní tryska musí být snadno odpojitelná od přívodu tlakové vody ze stanoviště obsluhy.
(3)
Před zahájením práce s vodní tryskou (hydromonitorem) se musí pracovníci vzdálit
z dosahu vodního proudu.
§ 153
Beranění
(1)
Při beranění se nesmějí v okruhu odpovídajícímu výšce věže provádět žádné práce,
kromě prací s beranidlem. pod zavěšené piloty se nesmí vstupovat.
(2)
V době, kdy se beranidel neužívá, musí být kladivo zajištěno v dolní části vodicích
ramen. Beranidlo vyšší než 10 m musí být zajištěno (zakotveno) proti převržení.
(3)
Přípravu pilot musí pracovníci provádět ve vzdálenosti alespoň dvojnásobku délky
nejdelšího ramene beranidel. Dlouhé a těžké piloty, které se mají zatloukat, musí
být zajištěny proti překlopení, nejsou-li zabezpečeny čepcem a beranidlem.
(4)
Ruční manipulace při navádění piloty je zakázána. Rovněž je zakázáno přitahovat stěhovnice
šikmým nebo bočním tahem.
(5)
Při spojování ocelových pilot ve vodě musí být zřízeny pracovní plošiny.
Čtvrtý oddíl
§ 154
Potápěčské práce
(1)
Před začátkem potápěčských prací musí být v bezprostřední blízkosti pracoviště vytvořen
uzavřený prostor určený pro odpočinek a ohřátí potápěčů.
(2)
Pro práce v hloubce větší než 13 m musí být v bezprostřední blízkosti pracoviště
instalována přetlaková komora s příslušenstvím, která musí mít rozměry odpovídající
počtu potápěčů pracujících na pracovišti pod vodou.