124/1984 Zb.

Žáci, kteří byli přijati ke studiu ve střední škole a nemají splněnou povinnou školní docházku, dokončí plnění povinné školní docházky ve střední škole.

Jestliže žák, který nemá splněnou povinnou školní docházku, nezahájí studium ve střední škole do tří dnů od počátku školního roku, upozorní ředitel střední školy písemně zákonného zástupce žáka, pěstouna nebo občana, popřípadě ústav, jemuž byl žák na základě soudního rozhodnutí svěřen do výchovy (dále jen „zástupce žáka“) na povinnost dbát, aby žák docházel do střední školy pravidelně a včas.4) Jestliže ani do deseti dnů po doručení tohoto upozornění žák do střední školy nenastoupí ani není zástupcem žáka omluven, oznámí to neprodleně ředitel střední školy příslušnému okresnímu národnímu výboru.

Vydělávání žáků středních škol, kteří plní povinnou školní docházku a jsou pro dlouhodobou nemoc v domácím ošetřování nebo ve zdravotnických zařízeních, zajistí krajský národní výbor, který odborně vede střední školu, do níž byl žák příjat.

Žáci mají tyto povinnosti:

Žákům je zakázáno:

Výchovnými opatřeními jsou pochvaly a jiná ocenění a opatření k posílení kázně žáků.

Pochvalu nebo jiné ocenění13) uděluje žákům třídní učitel, ředitel střední školy nebo orgán státní správy ve školství; může je udělit též společenská organizace a u žáků středních odborných učilišť organizace, pro kterou se žák připravuje, nebo orgán, který střední odborné učiliště zřídil. Pochvalu uděluje zpravidla před shromážděním třídy nebo školy.

Podle závažnosti provinění mohou být žákům uložena některá z těchto opatření: napomenutí třídního učitele, důtka třídního učitele, důtka ředitele školy; u žáků středních škol, kteří splnili povinnou školní docházku, se může uložit též podmíněné vyloučení ze studia nebo vyloučení ze studia. O podmíněném vyloučení ze studia rozhoduje ředitel střední školy, o vyloučení ze studia rozhoduje krajský nárdní výbor, který školu odborně vede; jde-li o žáka středního odborného učiliště, po projednání s organizací, pro kterou se žák připravuje.14)

V rozhodnutí o podmíněném vyloučení ze studia podle odstavce 3 stanoví ředitel střední školy zkušební lhůtu, a to nejdéle na dobu jednoho roku. Jestliže se pomíněné vyloučený žák ve skušební lhůtě osvědčil, upustí se od vyloučení; jestliže se žák v této lhůtě dopustí dalšího závažného provinění, podá ředitel střední školy krajskému národnímu výboru, který střední školu odborně vede, návrh na vyloučení žáka ze studia.

Prospěch žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech se klasifikuje těmito stupni:

Chování žáka se klasifikuje těmito stupni:

Ředitel střední školy zajišťuje, aby o prospěchu a chování žáka, který je nezletilý, byl průběžně informován jeho zástupce a u žáka středního odborného učiliště též organizace, pro kterou se žák připravuje.

Nelze-li žáka vyzkoušet a klasifikovat v řádném termínu v prvním pololetí pro závažné obejktivní příčiny (např. dlouhodobá omluvená nepřítomnost), není žák za první pololetí klasifikován. Ředitel střední školy určí pro jeho vyzkoušení a klasifikaci náhradní termín, a to zpravidla tak, aby klasifikace mohla být ukončena nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí.

Nelze-li žáka vyzkoušet a klasifikovat v řádném termínu v druhém pololetí z důvodů uvedených v odstavci 4, je žák zkoušen a klasifikován za toto období v posledním týdnu měsíce srpna v den určený ředitelem střední školy.

Jestliže má žák nebo zástupce žáka pochybnosti o správnosti klasifikace na konci druhého pololetí, může do tří dnů ode dne, kdy se dozvěděl o jejím výsledku, požádat ředitele střední školy o komisionální přezkoušení; je-li vyučujícím ředitel střední školy, může být požádán o přezkoušení žáka krajský nárdní výbor, který střední školu odborně vede. Přezkoušet žáka nelze, byl-li žák v klasifikačním období z vyučovacího předmětu, jehož klasifikace je napadána, již komisionálně zkoušen. ředitel střední školy nařídí komisionální přezkoušení žáka z vlastního podnětu, jestliže zjistí, že vyučující hrubě porušil pravidla hodnocení a klasifikace.

Celkové hodnocení žáka na konci prvního a druhého pololetí vyjdřuje výsledky jeho klasifikace v povinných předmětech a klasifikaci jeho chování; nezahrnuje klasifikaci v nepovinných vyučovacích předmětech.

Celkové hodnocení žáka na konci prvního a druhého pololetí se vyjadřuje takto:

Žák prospěl s vyznamenáním, nemá-li v žádném povinném předmětu prospěch horší než chvalitebný, průměrný prospěch z povinných předmětů nemá horší než 1,5, jeho chováni je velmi dobré a má-li prospěch výborný z odborného výcviku ve středních odborných učilistích nebo z hlavního odborného předmětu ve studijních oborech skupiny 82 umění, užité umění a rukodílná uměleckořemeslná výroba.

Žák prospěl velmi dobře, nemá-li v žádném povinném předmětu prospěch horší než dobrý, průměrný prospěch z povinných předmětů nemá horší než 2,00, jeho chování je veľmi dobré a nemá horší prospěch než chvalitebný z odborného výcviku ve středních odborných učilištích nebo z hlavního odborného předmětu ve studijních oborech skupiny 82 Umění, užité umění a rukodílná uměleckořemeslná výroba.

Žák prospěl, nemá-li v žádném povinném předmětu prospěch nedostatečný.

Žák neprespěl, má-li z některého povinného předmětu i po opravné zkoušce (§ 14) prospěch nedostatečný.

Žák, jehož prospěch je na konci druhého pololetí nedostatečný nejvýše ze dvou povinných předmětů, může se souhlasem ředitele střední školy konat opravnou zkoušku z těchto předmětů. Opravná zkouška se neumožňuje z odborného výcviku ve středních odborných učilištích, z vyučovacích předmětů výtvarná výchova, hudební výchova a tělesná výchova ve středních pedagogických školách a z hlavních odborných předmětů ve studijních oborech skupiny 82 Umění, užité umění a rukodílná uměleckořemeslná výroba.

Opravnou ukouškou může konat i žák, jehož prospěch na konci prvního pololetí je nedostatečný nejvýše ze dvou povinných předmětů, kterým se vyučuje pouze v prvním pololetí.

Termín opravných zkoušek určí ředitel střední školy tak, aby opravné zkoušky

Žák, který se bez vážných důvodů k vykonání opravné zkoušky nedostaví, se klasifikuje ve vyučovacím předmětu, z něhož měl konat opravnou zkoušku, stupněm prospěchu nedostatečný.

Žák se klasifikuje na základě výsledků komisionální zkoušky v těchto případech:

Komisie pro komisionální zkoušky je nejméně tříčlenná. komisi tvoří předseda, kterým je zpravidla ředitel střední školy nebo jím pověřený učitel, zkoušející učitel, kterým je zpravidla učitel vyučující žáka danému vyučovacímu předmětu, a přísedící, který má aprobaci pro týž nebo příbuzný vyučovací předmět. Výsledek zkoušky vyhlásí předseda veřejně v den konání zkoušky.

Střední školy ve své výchovně vzdělávací činnosti zajišťují teoretické vyučování, praktické vyučování a výchovu mimo vyučování diferencovaně podle jednotlivých druhů středních škol, studijních oborů a učebních oborů.

V teoretickém vyučování získavají žáci vědomosti, dovednosti a návyky, které aplikují při praktických činnostech, Teoretické vyučování probíhá průběžně s praktickým vyučováním po celé období školního vyučování; uskutečňuje se podle schválených učebních plánů a učebních osnov.

Ve středních odborných učilištích se teoretické vyučování v denním studiu organizuje též v jednom nebo ve dvou časových cyklech, jestliže průběžnému vyučování brání rozptýlenost žáků od sídla středního odborného učiliště, popřípadě povaha studijnícho nebo učebního oboru, např montážní nebo sezónní práce, Po ostatní část obodbí školního vyučování se koná odborný výcvik.

Praktické vyučování se uskutečňuje podle schválených učebníchplánů a učebních osnov v těchto hlavních formách: odborný výcvik, cvičení, učební praxe a odborná (umělecká) praxe.

Praktické vyučování se uskutečňuje ve školách, ve škoských zařízeních a v orgánech a organizacích v oboru působnosti ústředních orgánů nebo národních výborů.15) Pokud jde o praktické vyučování žáků gymnázií a středních odborných škol, určí tyto orgány a organizace jejich nadřízený orgán na návrh krajského národního výboru, který příslušnou střední školu odborně vede.

Pokud se praktické vyučování žáků gymnázií a středních odborných škol uskutečňuje v orgánech a organizacích, uzavírá krajský národní výbor s orgánem nebo organizací, v níž se má praktické vyučování uskutečnit, dohodu, v níž bude stanoveno zejména:

Žákům gymnázií a středních odborných skol, kteří vykonávají při praktickém vyučování produktivní práci, přísluší odměna, kterou se sledují výchovné cíle jako u žáků středních odborných učilisť v období odborného rozvoje.16)

Orgány a organizace, ve kterých se uskutečňuje praktické vyučování, jsou povinny pro praktické vyučování vytvářet potřebné podmínky, bezplatně poskytovat stanovené učební pomůcky a hradit osobní a věcné náklady spojené s praktickým vyučováním.15

Orgány a organizace uvolňují pro praktické vyučování osvědčené, politicky a odborně vyspělé pracovníky, kteří svými osobními vlastnostmi a pracovními výsledky mohou být žákům vzorem (dále jen „instruktoři“).

Instruktoři jsou odměňováni za činnosti při praktickém vyučování podle zvláštních předpisů.17)

Prí praktickém vyučování organizace poskytuje, popřípadě zajišťuje žákům závodní stravování18) za stejných podmínek jako ostatním pracovníkům.

Žákům, kteří se zúčastňují praktického vyučování mimo sídlo školy, se uhrazuje jízdné do místa konání praktického vyučování a zpět, a to z prostředků národního výboru, který střední školu odborně vede. Hradí se pouze prokázené jízdné za vlak ve druhé vozové třídě nebo za autobus.

Žákům, kteří nebydlí v místě konání praktického vyučování a na nichž nelze požedovat, aby denné dojížděli, je organizace povinna zajistit bezplatné ubytování, které vyhovuje hygienickým požadavkům na hromadné ubytování.19)

Odborný výcvik je základním vyučovacím předmětem studia žáků ve středních odborných učilištích, v němž se uskutečňují cíle jejich odborné přípravy. Je zaměřen na získaní odborných dovedností pro výkon povolání, pro něž studium ve studijním nebo učebním oboru připravuje. Uskutečňuje se v souladu s učební osnovou zejména na produktivní práci spočívající ve zhotovování výrobků, ve výkonu služeb nebo ve výkonu prací, které mají materiální hodnotu.

Vyučování odbornému výcviku se uskutečňuje

Odborná praxe žáků středních odborných učilišť, kteří splnili povinnou školní docházku, 20) je zaměřena na prohloubení odborných dovedností získaných v odborném výcviku, které jsou potřebné pro výkon příslušného dělnického povolání.

Odborná praxe žáků středních odborných učilisť se organizuje v období školních prázdnin v délce čtyř týdnů, u studijních a učebních oborů pro hlubinné hornictví v délce tří týdnů; uskutečňuje se na pracovištích organizací, pro které se žáci připravují, popřípadě ve středních odborných učilištích nebo ve střediscích praktického vyučování. Organizace, střední odborné učiliště nebo středisko praktického vyučování zabezpečují produktivní práci zahrnující činnosti, které prohlubují dovednosti žáků získané v odborném výcviku.

Odborná praxe žáků gymnázií a středních odborných škol se uskutečňuje v orgánech a organizacích v oboru působnosti ústředních orgánů nebo národních výborů.jejím cílem je utvářet, prohlubovat a upevňovat vědomosti a dovednosti žáků, rozvíjet a posilovat jejich socialistické uvědomění a pracovní výchovu a spojovat teoretické poznatky s praktickou činností žáků.

Cvičení se uskutečňují jako součást vyučovacích předmětů nebo jako samostatné vyučovací předměty ve školách nebo školských zařízeních, popřípadě v orgánech a organizacích v oboru působnosti ústředních orgánů nebo národních výborů.

Při cvičeních si žáci ověřují a prohlubují teoretické poznatky, nacvičují a získávají dovednosti při technologických, technických, ekonomických, grafických, výtvarných a jiných činnostech a ve středních zdravotnických školách též při poskytování léčebně preventivní péče.

Učební praxe se organizuje ve školách nebo školských zařízeních, poprípadě v orgánech a organizacích v oboru působnosti ústředních orgánů nebo nárdních výborů.

Při učební praxi žáci získají základní dovednosti a návyky v práci s nástroji, v ovládání přístrojů, strojů a technických zařízení a motorových vozidel.

Prí organizovaní výchovy mimo vyučování ve středních školách je cílem poskytnout žákům aktivní odpočinek, rozvíjet jejich schopnosti, nadání a zájmy, vést je k účasti na spoločenském životu příměřeně jejich věku, pomáhat jim při přípravě na vyučování a přispívat též k volbě povolání.

Vlastní výchovu mimo vyučování ve středních odborných učilištích a střediscích praktického vyučování provádějí vychovatelé a instruktoři pro tělesnou výchovu. Jejich počet se stanoví takto:

Doba studia ve studijních oborech21) a doba studia v učebních oborech stanovená v příloze se člení na přípravné období ve studijních oborech trvá po dobu stanovenou v oddílu A, v učebních oborech po dobu stanovenou v oddílu A, v učebních oborech po dobu stanovenou v oddílu E přílohy. Ostatní doba studia je období odborného rozvoje.

V přípravném období získavají žáci pod vedením mistra odborné výchovy v souladu s učební osnovou odborného výcviku dovednosti a návyky zejména na produktivní práci.

V období odborného rozvoje si žáci v souladu s učební osnovou odborného výcviku zejména procvičují a zdokonalují dovednosti a návyky získané v přípraném období. Procvičování a zdokonalování dovedností a návyků se uskutečňuje na produktivní práci pod vedením instruktorů.

Studium při zaměstnání ve středních školách lze organizovat ve studjiních a učebních oborech uvedených v příloze; ve středních odborných učilištích zřizovaných generálním ředitelem výrobní hospodářské jednotky nebo orgánem, který plní obdobnovu funkci, popřípadě ředitelem hospodářšké organizace se organizuje se souhlasem těchto orgánů.

Studium při zaměstnání ve středních odborných učilištích je určeno pracujícím, kteří bez splnění kvalifikoačního požadavku vzdělaní vykonávají v pracovním poměru práce odpovídající zvolenému studjinímu nebo učebnímu oboru; organizuje se ve studijních a učebních oborech uvedených v oddílech A, D a E přílohy, přičemž

Studium při zaměstnání v gymnáziích a středních odborných školách ve studijních oborech uvedených v oddílu B a C přílohy trvá

Dříve absolvované studium ve středních školách se započítává pro další studium při zaměstnání ve středních školách podle zvláštního předpisu.23)

Studium při zaměstnání ve středních školách se organizuje jako studium večerní (směnné), dálkové nebo externí. Podle potřeb pracujících, možností škol a podle charakteru studijního nebo učebního oboru může být studium při zaměstnání organizováno též střídáním uvedených způsobů studia. Ve středních odborných učilištích lze studium při zaměstnání kombinovat s denním studiem (kombinované studium).

Večerní studium je určeno pro pracující, kteří se mohou pravidelně několikrát v týdnu zůčastňovat vyučování. Přímá pedagogická práce je doplňována samostatným studiem a vypracováváním zadaných domácích úloh. Večerní studium se organizuje též jako směnné, kdy vyučování se koná střídavě v dopoledních a odpoledních hoddinách ve shodě se střídáním pracovních směn studujících.

Dálkové studium se organizuje zpravidla jednou týdně v rozsahu 6-7 konzultačních hodín s výjimkou učebních a studjiních oborů středních odborných učilišť, kde dálkově studium je organizováno v rozsahu zpravidla 16 konzultačních hodin za čtyři týdny. Dálkové studium nelze organizovat ve studijních oborech skupiny 82 Umění, užité umění a rukodílná uměleckořemeslná výroba s výjimkou studijních oborů konzervatoří.

Externí studium je samostatné studium podle studijního plánu, v němž se pracující podle pokynů školy samostatně připravují ke zkouškám. Termíny zkoušek stanoví ředitel střední školy. Zkoušky se konají podle plánu vypracovaného ve shodě s učebním plánem a učebními osnovami platnými pro večerní nebo dálkové studium popřípadě podle učebního plánu a učebních osnov denního studia v oborech, v nichž studium večerní a dálkové není zavedeno. Externě mohou pracující studovat i ve středních školách, kde není studium při zaměstnání zavedeno, s výjimkou studijních oborů „veterinářství“, „zdravotní sestra“, „dětská sestra“, „ženská sestra“, „radiologický laborant“, „rehabilitační pracovník“, „zubní laborant“, „učitelství pro mateřské školy“, „vychovateství“ a studijních oborů skupiny 82 Umění, užité umění a rukodílná uměleckořemeslná výroba. V uvedených studijních oborech středních zdravotnických škol se výjimečně umožňuje externí studium pracovníků, kteří v příslušném nebo příbuzném oboru pracují bez příslušné kvalifikace.24) Podle potřeby jsou součástí externího studia soustředění k absolvování laboratorních nebo praktických a jiných cvičení stanovených učebními osnovami. Na pomoc studujícím pořadá střední škola zpravidla čtyřikrát do roka konzultace ve dnech, které stanoví ředitel střední školy. Délka externího studia je určena učebním plánem večerního nebo denního studia.

V kombinovaném studiu ve středních odborných učilištích se vyučování střídá s pracovní činností zpravidla po dvou nebo čtyřech týdnech; může být organizováno také tak, že v jednom školním roce trvá nepřetržitě pět měsíců. Po dobu vyučování poskytuje organizace studujícím pracovní volno bez náhrady mzdy.25) Za dobu vyučování se považuje i deset dní k přípravé a vykonání maturitních zkoušek.

Znalosti, které pracující starší osmnácti let získali samostatným studiem jednotlivých vyučovacích předmětů26) a které odpovídají svým rozsahem a obsahem příslušnému vyučovacímu předmětu ve střední škole, mohou prokázat vykonáním zkoušky. Zkouškou prokazují znalosti v rozsahu celého vyučovacího předmětu za všechny ročníky studia. Zkoušky se mohou konat ze všech vyučovacích předmětu ve studijních oborech uvedených v § 28 odst. 4. Pokud jsou součástí vyučovacích předmětů se pracující mohou připravit k vykonání maturitní nebo závěrečné zkoušky.

Ke zkoušce se může pracující přihlásit kdykoli během školního roku; zároveň prokáže, že získal vzdělání, které poskytuje základní škola, nebo základní vzdělání. Ve stručné žádosti uvede osobní data, předchozí vzdělání, povolání, organizaci, k níž je v pracovním poměru, adresu bydliště a vyučovací předmět, z něhož hodlá zkoušku vykonat. Stejným způsobem postupuje při zkouškách z dalších vyučovacích předmětů; jde-li o zkoušku ve stejné škole, uvádí pracující pouze změny v údajích, které uvedl v první žádosti.

Ředitel střední školy sdělí žadateli písemně nejpozději do tří týdnů po obdržení žádosti, zda může zkoušku z požadovaného vyučovacího předmětu konat; zároveň mu sdělí termín zkoušky, který stanoví nejpozději do dvou měsíců po podání žádosti (hlavní prázniny se do lhůty nezapočítávají).

Při zkoušce pracující prokáže svou totoznost. Zkouška je ústní a koná se před komisí podle § 15. Ve vyučovacích předmětech, kde to vyžaduje jejich charakter a je to stanoveno učebními osnovami vyučovacího předmětu, se koná také zkouška písemná nebo praktická.

O úspěšně vykonané zkoušce vydá škola vysvědčení. Jestliže zkoušený neprospěje, může zkoušku opakovat nejvýše dvakrát v termínech stanovených ředitelem střední školy.

pomaturitní studium se organizuje jako studium denní v konzervatořích a ve studijních oborech uvedených v oddílu C prílohy.

Zdokonalovací (inovační) studium, organizované formou denníko studia v konzervatořích, je jednoleté nebo dvouleté; má nejméně 32 vyučovacích hodin týdně.

Zdokonalovací (inovační) a specializační studium, organizované jako studium při zaměstnání, je nejméně jednoleté+ večerní studium má 300 vyučovacích hodin, dálkové 120 konzultačních hodin ve školním roce.

Kvalifikační studium se organizuje ve studijních oborech uvedených v oddílu C přílohy. Kvalifikační denní studium je dvouleté, ve studijním oboru „textilní výtvarnictví - ruční tkaní, krajkářská a vyšívačská tvorba“ je tříleté; organizuje se v rozsahu nejméně 32 vyučovacích hodin týdně, večerní studium v rozsahu 15 vyučovacích hodin týdně, dálkové studium v rozsahu 6-7 konzultačních hodin týdně.

Oraganizace, na jejíž žádost se pomaturitní studium organizuje, zabezpečuje učebnice pro odborné předměty pomaturitního studia a hradí krajskému národnímu výboru, který střední školu odborně vede, osobní a věcné náklady na studium.

Hospodářské zabezpečení a pracovní úlevy se poskytují studujícím při zaměstnání podle zvláštních předpisů.28)

Studujícím při zaměstnání ve studiu, které poskytuje úplné střední vzdělání, a v pomaturitním studiu při zaměstnání vydává střední škola studijní průkazy.29)

Ustanovení této vyhlášky týkající se denního studia ve středních odborných učilištích se vztahují též na učně s výjimkou přerušení studia (§ 7), podmíněného vyloučení ze studia nebo vyloučení ze studia nebo vyloučení ze studia (§ 11 odst. 3) a délky přípravného období (§ 25 odst. 1), která se u učnů dokončí podle dosavadních předpisů.

V době zimních a jarních prázdnin náleží učňům pracovní volno v rozsahu počtu dnů stanovených v týdenním učebním plánu přislušného studijního nebo učebního oboru a ročníku pro teoretické vyučování, a to bez ohledu, zda ve dnech připadajících na tyto školní prázdniny by měli teoretické vyučování nebo odborný výcvik. V případech odůvodněných zájmy výchovy učňů může jim organizace v době těchto školních prázdnin volno přiměřeně prodloužit.

Případný rozdíl mezi počtem týdenních hodin stanovených učebním plánem příslušného studijního nebo učebního oboru a ročníku a týdenní pracovní dobou učně je určen na přípravu učňe na vyučování a započítává se do jeho týdenní pracovní doby.