48/1984 Zb.
Vyhlásené znenie
Obsah zobrazeného právneho predpisu má informatívny charakter.
| História |
|
|
|---|---|---|
| Dátum účinnosti | Novela | |
| 1. | Vyhlásené znenie | |
| 2. | 12.06.1984 - |
Otvoriť všetky
| Číslo predpisu: | 48/1984 Zb. |
| Názov: | Vyhlášené úplné znění zákona České národní rady o státní správě ve školství |
| Typ: | Úplné znenie |
| Dátum vyhlásenia: | 12.06.1984 |
| Autor: | Česká národní rada |
| Právna oblasť: |
|
| Nachádza sa v čiastke: |
48
PŘEDSEDNICTVO ČESKÉ NÁRODNÍ RADY
vyhlašuje
úplné znění zákona České národní rady ze dne 26. června 1978 č. 77 Sb., o státní správě ve školství, jak vyplývá ze změn a doplňků provedených zákonem České národní rady ze dne 27. dubna 1982 č. 49 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje působnost místních národních výborů ve střediskových obcích, a zákonem České národní rady ze dne 2. dubna 1984 č. 31 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady o státní správě ve školství a zákon České národní rady o školských zařízeních
úplné znění zákona České národní rady ze dne 26. června 1978 č. 77 Sb., o státní správě ve školství, jak vyplývá ze změn a doplňků provedených zákonem České národní rady ze dne 27. dubna 1982 č. 49 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje působnost místních národních výborů ve střediskových obcích, a zákonem České národní rady ze dne 2. dubna 1984 č. 31 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady o státní správě ve školství a zákon České národní rady o školských zařízeních
ZÁKON
České národní rady o státní správě ve školství
České národní rady o státní správě ve školství
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Účel zákona
Účelem zákona je stanovit působnost a úkoly orgánů státní správy ve školství a vytvořit
předpoklady k tomu, aby tyto orgány, školy a školská zařízení důsledně uskutečňovaly
státní školskou politiku.
§ 2
Orgány státní správy ve školství
Orgány státní správy ve školství jsou
a)
národní výbory,
b)
ministerstvo školství České socialistické republiky,
c)
jiné ústřední orgány státní správy, pokud tak stanoví zvláštní zákon.
§ 3
Národní výbory
(1)
Národní výbory spravují školy a školská zařízení, pokud zvláštní zákon nestanoví
jinak.
(2)
Národní výbory při správě škol a školských zařízení školy a školská zařízení zřizují
a zrušují podle stanovené sítě [§ 14 odst. 2 písm. b) a c)], hospodářsky je zabezpečují
ve svých plánech a rozpočtech, odborně je vedou, vykonávají v nich inspekci výchovy
a vzdělávání a činí další opatření ve státní správě na úseku školství podle tohoto
zákona a jiných obecně závazných právních předpisů k všestrannému zabezpečení cílů
a úkolů státní školské politiky.
(3)
Sítí škol a školských zařízení se rozumí jejich územní rozmístění s uvedením jejich
druhů a typů; u středních škol se v této síti uvádějí studijní nebo učební obory,
u středních odborných učilišť, zvláštních odborných učilišť a středisek praktického
vyučování též příslušný ústřední orgán a orgán oprávněný zřídit střední odborné učiliště,
zvláštní odborné učiliště a středisko praktického vyučování.
(4)
Hospodářským zabezpečením škol a školských zařízení se rozumí zajišťování jejich
investiční výstavby, provozu a údržby a zajišťování náležitostí poskytovaných pracovníkům
podle pracovněprávních předpisů.
(5)
Odborným vedením škol a školských zařízení se rozumí organizování výchovně vzdělávacího
procesu tak, aby se uskutečňoval v rámci státní školské politiky a podle stanovených
učebních plánů a učebních osnov, péče o výběr, dislokaci, politický a odborný růst
pedagogických pracovníků škol a školských zařízení.
§ 4
Ředitel školy
(1)
Školu (školské zařízení) řídí její ředitel. V nepřítomnosti ředitele řídí školu (školské
zařízení) zástupce ředitele, a není-li zástupce ředitele ustanoven, jiný člen pedagogického
sboru, pověřený ředitelem.
(2)
Ředitel odpovídá za ideovou pedagogickou a odbornou úroveň a výsledky práce školy,
vytváří podmínky pro práci všech pracovníků, řídí a kontroluje práci všech pracovníků
i žáků; pečuje o další ideově politické, pedagogické a odborné vzdělávání pracovníků.
(3)
Ředitel rozhoduje o právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech občanů1)
v případě svěřených mu tímto zákonem.
(4)
Ředitel střední školy nebo ředitel zvláštního odborného učiliště zřizuje poradní
sbor jako svůj poradní orgán. Členy poradního sboru ředitele střední školy nebo ředitele
zvláštního odborného učiliště mohou být jen politicky a odborně vyspělí zástupci socialistických
organizací (organizací průmyslových, zemědělských, organizací vykonávajících obchodní
činnost, organizací poskytujících služby, družstevních organizací, kulturních, uměleckých
organizací a společenských organizací). Členy poradního sboru ředitele střední školy
nebo ředitele zvláštního odborného učiliště mohou být i zástupci místního národního
výboru v sídle školy. Poradní sbor pomáhá řediteli střední školy nebo řediteli zvláštního
odborného učiliště zejména při řešení otázek přípravy žáků pro povolání, praktického
vyučovaní, výchovy mimo vyučování a materiálního vybavení škol.
ČÁST DRUHÁ
PŮSOBNOST ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY NA ÚSEKU ŠKOLSTVÍ
§ 5
Místní národní výbor
(1)
Místní národní výbor zřizuje a zrušuje se souhlasem okresního národního výboru jesle,
mateřskou školu, společné zařízení jeslí a mateřské školy, dětský útulek, školní jídelnu
a místní dům pionýrů a mládeže.2)
(2)
Místní národní výbor zajišťuje provoz mateřské školy, společného zařízení jeslí a
mateřské školy, dětského útulku, zřízených národním výborem, a základní školy, zvláštní
školy, školní jídelny a místního domu pionýrů a mládeže.
(3)
Místní národní výbor rozhoduje o přijímání dětí do mateřské školy, společného zařízení
jeslí a mateřské školy, dětského útulku, zřízených národním výborem, a do školní jídelny,
školní družiny a školního klubu základní školy, jestliže počet přihlášených dětí přesahuje
počet dětí, které je možno do těchto zařízení umístit; jinak přijímá děti ředitel
zařízení. Při přijímání dětí do školských zařízení zřízených národním výborem spolupracuje
místní národní výbor s Revolučním odborovým hnutím a s ostatními společenskými organizacemi.
Přijímání dětí do jeslí se řídí zvláštními předpisy.3)
(4)
Místní národní výbor ve střediskové obci, mimo působnost uvedenou v odstavcích 1
až 3, se souhlasem okresního národního výboru
a)
zřizuje a zrušuje základní školu,
b)
stanoví obvod školy a školských zařízení, které zřizuje.
§ 6
Městský národní výbor
(1)
Městský národní výbor vykonává mimo působnosti, která přísluší místnímu národnímu
výboru ve střediskové obci (§ 5 odst. 4), též působnost, která podle § 10 jinak přísluší
okresnímu národnímu výboru.
(2)
Městský národní výbor dále
a)
zřizuje a zrušuje školská zařízení, která slouží školám jim zřizovaným,
b)
zabezpečuje provoz škol a školských zařízení, která zřizuje.
(3)
Městský národní výbor první a druhé kategorie4) zřizuje a zrušuje
a)
se souhlasem okresního národního výboru městský dům pionýrů a mládeže, městskou stanici
mladých techniků, mladých přírodovědců nebo mladých turistů, městské středisko školního
stravování, lidovou školu umění a lidovou školu jazyků,
b)
se souhlasem krajského národního výboru základní školu při zdravotnickém zařízení,
školu v přírodě a dětský domov.
(4)
Městský národní výbor první kategorie zřizuje a zrušuje městské pedagogické středisko,
městskou pedagogicko-psychologickou poradnu a technické a materiálové středisko.
§ 7
Okresní národní výbor
(1)
Okresní národní výbor zřizuje a zrušuje, pokud z § 5 odst. 4 a § 6 nevyplývá jinak,
a)
okresní pedagogické středisko, okresní pedagogicko-psychologickou poradnu, okresní
dům pionýrů a mládeže, okresní stanici mladých techniků, mladých přírodovědců nebo
mladých turistů, okresní středisko školního stravování a technické a materiálové středisko,
b)
po projednání s příslušným místním národním výborem základní školu, zvláštní školu,
zvláštní mateřskou školu, lidovou školu umění a lidovou školu jazyků,
c)
se souhlasem krajského národního výboru základní školu při zdravotnickém zařízení,
školu v přírodě a dětský domov,
d)
školská zařízení sloužící školám uvedeným pod písmeny B) a c).
(2)
Okresní národní výbor dává souhlas ke zřízení a zrušení mateřské školy a společného
zařízení jeslí a mateřské školy, které zřizuje a zrušuje socialistická organizace.
(3)
Okresní národní výbor odborně vede
a)
školy a školská zařízení, která zřizuje místní národní výbor (§ 5 odst. 1 a 4) a
městský národní výbor (§ 6),
b)
školy a školská zařízení uvedená v odstavcích 1 a 2.
§ 8
Okresní národní výbor stanoví obvod mateřské školy, společného zařízení jeslí a mateřské
školy, zvláštní mateřské školy, základní školy a zvláštní školy, pokud z § 5 odst.
4 a § 6 nevyplývá jinak.
§ 9
(1)
Okresní národní výbor hospodářsky zabezpečuje školy a školská zařízení uvedená v
§ 7 odst. 1; u škol a školských zařízení, jejichž provoz zabezpečuje místní národní
výbor (§ 5 odst. 2) a městský národní výbor [§ 6 odst. 2 písm. b)], zabezpečuje okresní
národní výbor investiční výstavbu a věci vyplývající z pracovněprávních vztahů pracovníků
těchto škol a školských zařízení. Hospodářské zabezpečení jestli se řídí zvláštními
předpisy. 5)
(2)
Okresní národní výbor plní úkoly organizace vyplývající z pracovněprávních vztahů
pro pracovníky škol a školských zařízení uvedených v § 5 odst. 1, § 6 odst. 2 písm.
a), odst. 3 a 4 a v § 7 odst. 1 a pro ředitelky, učitelky a dětské sestry v mateřské
škole nebo ve společném zařízení jeslí a mateřské školy, jakož i pro vedoucí v dětském
útulku, půjde-li o předškolní zařízení zřízené socialistickou organizací; ustanovuje
ředitele těchto škol a školských zařízení. Pracovněprávní vztahy pracovníků jeslí
se řídí zvláštními předpisy.5)
§ 10
Okresní národní výbor rozhoduje o přijetí dítěte do školy, které dovrší šestý rok
věku v době od počátku školního roku do konce roku kalendářního, o odložení začátku
povinné školní docházky,6) o dočasném nebo trvalém osvobození žáka od povinnosti docházet
do školy a o jiném způsobu jeho vzdělávání, jestliže žák pro svůj zdravotní stav nemůže
tuto povinnost plnit, a o osvobození od povinné školní docházky dítěte, které pro
svůj duševní stav není schopno vzdělávání.7) Příslušný k rozhodování je okresní národní
výbor, v jehož územním obvodu dítě plní povinnou školní docházku nebo tuto povinnost
má plnit.
Krajský národní výbor
§ 11
(1)
Krajský národní výbor zřizuje a zrušuje
a)
střední odborné učiliště, střední odborné učiliště pro mládež vyžadující zvláštní
péči, střední odborné učiliště zajišťující pouze teoretické vyučování a zvláštní odborné
učiliště, a to pro organizace řízené nebo spravované národními výbory,
b)
gymnázium, střední odbornou školu, konzervatoř, jazykovou školu, školský ústav umělecké
výroby a těsnopisný ústav,
c)
základní školu pro žáky smyslově nebo tělesně postižené nebo pro žáky s vadami řeči
nebo pro žáky s více vadami nebo pro žáky obtížně vychovatelné, zvláštní školu pro
žáky smyslově nebo tělesně postižené nebo pro žáky s vadami řeči nebo pro žáky s více
vadami nebo pro žáky obtížně vychovatelné, pomocnou školu, mateřskou školu pro děti
smyslově nebo tělesně postižené a mateřskou školu pro děti s vadami řeči,
d)
školská zařízení sloužící školám uvedeným pod písmeny a) až c).
(2)
Krajský národní výbor zřizuje a zrušuje krajský pedagogický ústav, krajskou pedagogicko-psychologickou
poradnu, krajský dům pionýrů a mládeže, krajskou stanici mladých techniků, mladých
přírodovědců nebo mladých turistů, domov mládeže, zvláštní výchovné zařízení (dětský
výchovný ústav, výchovný ústav pro mládež a ústav s výchovně léčebným režimem), diagnostický
ústav, školní výpočetní středisko a krajské středisko školního stravování.
(3)
Krajský národní výbor může zřídit základní školu pro rozvíjení mimořádného nadání
a talentů žáků, pokud takovou školu zřizuje ve společné správě se střední školou pro
rozvíjení mimořádného nadání a talentů žáků.7a)
(4)
Krajský národní výbor dává souhlas
a)
ke zřízení nebo zrušení středního odborného učiliště a zvláštního odborného učiliště
zřizovaného generálním ředitelem výrobní hospodářské jednotky nebo orgánem, který
plní funkci obdobnou funkci generálního ředitele, popřípadě ředitelem hospodářské
organizace, určené příslušným ústředním orgánem,
b)
ke zřízení nebo zrušení střediska praktického vyučování zřizovaného ředitelem (vedoucím)
organizace, pro kterou se žáci připravují pro výkon povolání; příslušným je krajský
národní výbor, v jehož územním obvodu je nebo má být zřízeno středisko praktického
vyučování,
c)
k ustanovení ředitelů škol uvedených v tomto odstavci a vedoucích středisek praktického
vyučování a k jejich uvolnění z funkce.8)
(5)
Krajský národní výbor
a)
může po projednání s orgánem, který zřídil střední odborné učiliště nebo středisko
praktického vyučování, určit v souladu s národohospodářským plánem, že ve středním
odborném učilišti nebo středisku praktického vyučování budou připravovat žáci i pro
jiné organizace,9)
b)
může zřídit střední odborné učiliště pro mládež vyžadující zvláštní péči a zvláštní
odborné učiliště i pro přípravu mládeže pro dělnická povolání, která nebude připravována
pro určitou organizaci,9a)
c)
může zřídit středisko praktického vyučování pro přípravu mládeže vyžadující zvláštní
péči i pro potřebu organizací, které neřídí ani nespravuje, popřípadě pro přípravu
mládeže, která nebude připravována pro určité organizace,9b)
d)
určuje střední školy, v nichž budou plnit povinnou školní docházku žáci, kteří úspěšně
ukončili základní školu, nemají ukončenou povinnou školní docházku a nebyli přijati
ke studiu ve střední škole, do které se přihlásili nebo přihlášku ke studiu ve střední
škole nepodali, ani si nevybrali žádnou školu, kterou jim krajský národní výbor nabídl
v rámci volných míst ve středních školách,9c)
e)
vyjadřuje se ke zřízení nebo zrušení středního odborného učiliště, které zajišťuje
pouze teoretické vyučování.9d)
§ 12
Krajský národní výbor odborně vede školy a školská zařízení uvedená v § 11.
§ 13
Krajský národní výbor hospodářsky zabezpečuje školy a školská zařízení uvedená v §
11 odst. 1 až 3 odst. 5 písm. b) a c) a plní úkoly organizace vyplývající z pracovněprávních
vztahů pracovníků škol a školských zařízení uvedených v § 11 odst. 1 písm. b) až d),
odst. 2 a 3 a odst. 5 písm. b) a c) a učitelů škol uvedených v § 11; ustanovuje ředitele
škol a školských zařízení uvedených v § 11 odst. 1 až 3 a odst. 5 písm. b) a vedoucího
střediska praktického vyučování uvedeného v § 11 odst. 5 písm. c).
Ministerstvo školství České socialistické republiky
§ 14
(1)
Ministerstvo školství České socialistické republiky (dále jen „ministerstvo školství“)
jako ústřední orgán státní správy České socialistické republiky řídí státní správy
na úseku školství, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.
(2)
Ministerstvo školství
a)
vydává obecně závazné právní předpisy o zřizování a zrušování a o organizaci škol
a školských zařízení k zabezpečení jednotného výkonu státní správy národními výbory
na úseku školství a k zajištění výchovné a vzdělávací činnosti škol a školských zařízení,
b)
stanoví a upravuje po projednání s příslušnými ústředními orgány a krajskými národními
výbory síť středních škol, škol pro mládež vyžadující zvláštní péči, zařízení pro
výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy a síť školních hospodářství,
c)
vydává zásady, podle nichž stanoví krajský národní výbor síť ostatních škol a školských
zařízení, které nejsou uvedeny pod písmenem b),
d)
stanoví druhy a náležitosti vysvědčení a ostatních školních tiskopisů, jakož i způsob
jejich evidence,
e)
stanoví zásady pro ideové a pedagogické řízení škol v oboru působnosti jiných ústředních
orgánů,
f)
stanoví po projednání s příslušnými ústředními orgány podmínky pro přijímaní a studium
cizinců ve středních školách,
g)
stanoví v dohodě s ministerstvem spravedlnosti České socialistické republiky postup
při zabezpečování vzdělávání občanů ve výkonu trestu odnětí svobody,
h)
může zřídit školský ústav umělecké výroby a těsnopisný ústav10) jako přímo řízené
organizace a pověřit je metodickým řízením ostatních ústavů tohoto druhu.
(3)
Ministerstvo školství po projednání se zúčastněnými ústředními orgány stanoví obecně
závazným právním předpisem podrobnosti o zřizování, činnosti, organizaci a jednání
poradního sboru ředitele střední školy a ředitele zvláštního odborného učiliště.
(4)
Ministerstvo školství vydává obecně závazné právní předpisy o stejnokrojích pro žáky
a pracovníky v oboru své působnosti.
§ 14a
Při ministerstvu školství se zřizuje Ústřední poradní sbor pro koordinaci výchovy
mládeže pro dělnická povolání. Jeho úkolem je vyjadřovat se k zásadním otázkám výchovy
mládeže pro dělnická povolání. Členy tohoto poradního sboru jmenuje ministr školství
České socialistické republiky (dále jen „ministr školství“) zpravidla podle návrhů
vedoucích ústředních orgánů a krajských národních výborů.
ČÁST TŘETÍ
INSPEKCE VÝCHOVY A VZDĚLÁVÁNÍ
§ 15
Inspekce výchovy a vzdělávání jako součást řízení školství je kontrolou výchovy a
vzdělávání poskytovaných ve školách a školských zařízeních.
§ 16
(1)
Hlavním posláním inspekce výchovy a vzdělávání je kontrola ideově politické, pedagogické,
odborné a metodické činnosti škol a školských zařízení tak, aby byl zajištěn jednotný
vliv státu na tuto činnost.
(2)
Inspekce výchovy a vzdělávání kontroluje též úroveň řízení škol a školských zařízení
z odborného i pedagogického hlediska, vytváření kádrových a potřebných materiálně
technických podmínek pro jejich účinnou práci; poskytuje též odbornou pedagogickou
pomoc učitelům a ostatním pracovníkům škol a školských zařízení.
(3)
Na školách v působnosti jiných ústředních orgánů inspekce výchovy a vzdělávání kontroluje,
jak jsou uplatňovány zásady stanovené ministerstvem školství pro ideové a pedagogické
řízení škol [§ 14 odst. 2 písm. e)], a kontroluje vyučování všeobecně vzdělávacím
předmětům.
(4)
V oblasti přípravy mládeže pro dělnická povolání inspekce výchovy a vzdělávání též
kontroluje, jak ústřední orgány, organizace a zařízení pro výchovu mládeže, které
odpovídají za přípravu mládeže pro dělnická povolání, dodržují a plní úkoly vyplývající
z obecně závazných právních předpisů a z jiných opatření v této oblasti. Součástí
této kontroly je též kontrola úrovně a účinnosti resortního dozoru i úrovně řízení
přípravy mládeže pro dělnická povolání v organizacích a jejich nadřízených orgánech.
§ 17
(1)
Inspekce výchovy a vzdělávání se člení na školní inspekci a státní dozor na přípravu
mládeže pro dělnická povolání.
(2)
Školní inspekci vykonávají ministerstvo školství, krajské národní výbory a okresní
národní výbory. Státní dozor na přípravu mládeže pro dělnická povolání vykonávají
ministerstvo školství a krajské národní výbory.
§ 18
Ústřední inspekci výchovy a vzdělávání vykonává ministerstvo školství svými ústředními
školními inspektory; inspekci výchovy a vzdělávání v krajích a okresech vykonávají
krajští a okresní školní inspektoři, kteří jsou pracovníky příslušných národních výborů.
§ 19
Školní inspektoři projednávají výsledky inspekční činnosti s ředitelem školy nebo
školského zařízení. Školní inspektoři mohou ukládat řediteli, popřípadě dalším pracovníkům
školy nebo školského zařízení závazné pokyny týkající se obsahu a organizace výchovně
vzdělávacího procesu; jsou oprávněni pozastavit výkon nezákonného nebo pedagogicky
nesprávného opatření učitele, ředitele školy nebo školského zařízení nebo školního
inspektora orgánu státní správy nižšího stupně a jsou povinni informovat o tom orgán
příslušný ke zjednání nápravy.
§ 20
Podrobnější úkoly inspekce výchovy a vzdělávání, práva a povinnosti školních inspektorů
a zásady pro resortní dozor stanoví ministerstvo školství obecně závazným právním
předpisem; stanoví též závazný plán hlavních úkolů inspekce výchovy a vzdělávání,
kvalifikační předpoklady školních inspektorů a zásady pro jejich výběr, přípravu a
další vzdělávání.
ČÁST ČTVRTÁ
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ
§ 21
Plnění povinné školní docházky mimo území Československé socialistické republiky
(1)
Děti československých státních občanů mohou plnit povinnou školní docházku mimo území
Československé socialistické republiky, pokud v případech odůvodněných zájmy společnosti
a rodičů odjíždějí k dočasnému pobytu s rodiči do zahraničí (dále jen „zvláštní způsob
plnění povinné školní docházky“).
(2)
O zvláštním způsobu plnění povinné školní docházky rozhoduje okresní národní výbor,
v jehož územním obvodu dítě plní povinnou školní docházku nebo tuto povinnost má plnit.
(3)
Podrobnosti o zvláštním způsobu plnění povinné školní docházky stanoví ministerstvo
školství obecně závazným právním předpisem.
§ 22
Zařazování dětí do škol pro mládež vyžadující zvláštní péči
(1)
O zařazování dětí do základní školy pro mládež vyžadující zvláštní péči, do zvláštní
školy, do pomocné školy11) a do mateřské školy pro děti vyžadující zvláštní péči12)
rozhoduje okresní národní výbor příslušný podle místa bydliště dítěte.
(2)
Podrobnosti o zařazování dětí do škol pro mládež vyžadující zvláštní péči stanoví
ministerstvo školství po projednání s ministerstvem zdravotnictví České socialistické
republiky a ministerstvem práce a sociálních věcí České socialistické republiky obecně
závazným právním předpisem.
Hodnocení a klasifikace žáků
§ 22a
(1)
Hodnocení a klasifikace žáků základních škol, středních škol a škol pro mládež vyžadující
zvláštní péči je součástí jejich výchovy a vzdělávání. Účelem hodnocení a klasifikace
je přispívat k odpovědnému vztahu žáka k výchově a vzdělávání v souladu se školskými
předpisy. Výsledky hodnocení a klasifikace uvede škola na vysvědčení.
(2)
Pravidla hodnocení a klasifikace žáků stanoví ministerstvo školství obecně závazným
právním předpisem.
§ 22b
Vysvědčení vydaná školami ve Slovenské socialistické republice platí i v České socialistické
republice.
§ 23
Výchovná opatření
(1)
Za vzorné chování, za vzorné plnění povinnosti, za významný projev aktivity nebo
za statečný čin může být žáku nebo učni udělena pochvala nebo jiné ocenění.
(2)
Proviní-li se žák nebo učeň proti školnímu řádu, mohou se mu podle závažnosti provinění
uložit některá z těchto výchovných opatření: napomenutí třídního učitele, důtka třídního
učitele, důtka ředitele školy; u žáků středních škol nebo zvláštních odborných učilišť,
kteří splnili povinnou školní docházku, se může uložit též podmíněné vyloučení ze
studia nebo vyloučení ze studia. O podmíněném vyloučení ze studia rozhoduje ředitel
školy, o vyloučení ze studia rozhoduje krajský národní výbor, který školu odborně
vede; jde-li o žáka středního odborného učiliště nebo zvláštního odborného učiliště,
po projednání s organizací, pro kterou se žák připravuje.
(3)
Výchovná opatření uvedená v odstavci 2 se mohou ukládat do jednoho měsíce ode dne,
kdy se o provinění žáka dozvěděl pedagogický pracovník školy příslušný k uložení výchovného
opatření, nebo, jde-li o vyloučení ze studia, krajský národní výbor, který školu odborně
vede, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy se žák provinění dopustil.
(4)
Pravidla chování žáků a učňů (školní řád), jakož i podrobnosti o druzích a stupních
výchovných opatření stanoví ministerstvo školství obecně závazným právním předpisem.
§ 24
Přijímání ke studiu na středních školách
(1)
O přijetí žáka do střední školy13) rozhoduje ředitel školy ve lhůtě stanovené prováděcím
předpisem.
(2)
K posouzení studijních předpokladů uchazečů o studium na střední škole zřizuje ředitel
školy se souhlasem krajského národního výboru přijímací komisi jako svůj poradní orgán.
(3)
Uchazeč o studium na střední škole podává přihlášku ke studiu písemně ve lhůtě stanovené
prováděcím předpisem škole, kterou navštěvuje, nebo organizaci, s níž je v pracovním
poměru nebo obdobném pracovním vztahu. Ředitel školy nebo vedoucí organizace postoupí
přihlášku s připojenou osobní charakteristikou uchazeče ve lhůtě stanovené prováděcím
předpisem škole, na kterou se uchazeč hlásí.
(4)
Pro přijetí žáka do střední školy jsou rozhodující jeho klasifikace ze základní školy
nebo základní devítileté školy, jeho osobní charakteristika schválená ředitelem základní
školy nebo základní devítileté školy nebo vedoucím organizace, s níž je v pracovním
poměru nebo v obdobném pracovním vztahu, vyjádření lékaře o zdravotním stavu uchazeče
a jeho zdravotní způsobilosti ke studiu a k výkonu povolání, na které se studiem připravuje
a výsledek přijímací zkoušky, pokud je tato zkouška předepsána. Pro přijetí žáka do
středního odborného učiliště je potřebné též vyjádření organizace, pro kterou má být
žák připravován.
(5)
V případech, kdy žák, který úspěšně ukončil základní školu a nemá ukončenou povinnou
školní docházku, nebyl přijat ke studiu ve střední škole, do které se přihlásil nebo
přihlášku ke studiu do střední školy nepodal, ani si nevybral žádnou školu, kterou
mu krajský národní výbor nabídl v rámci volných míst ve středních školách v kraji,
zahájí přijímací řízení z vlastního podnětu ředitel střední školy určené krajským
národním výborem, v jehož územním obvodu plní nebo má plnit žák povinnou školní docházku
(6)
Jestliže je to z hlediska přípravy žáka uvedeného v odstavci 5 vhodnější, určí na
žádost žáka po vyjádření jeho zákonného zástupce střední školu jiný krajský národní
výbor v dohodě s příslušným krajským národním výborem;9c) v takovém případě zahájí
přijímací řízení z vlastního podnětu ředitel takto určené střední školy.
(7)
Proti rozhodnutí podle odstavce 1 může uchazeč podat do osmi dnů prostřednictvím
ředitele školy odvolání k národnímu výboru, který školu odborně vede; ředitel školy
nemůže o odvolání sám rozhodnout.
(8)
Termíny pro podání přihlášky, termíny přijímací zkoušky, lhůtu k předání přihlášky
řediteli střední školy a lhůtu, do které je ředitel této školy povinen rozhodnout,
stanoví ministerstvo školství po projednání se zúčastněnými ústředními orgány obecně
závazným právním předpisem.
(9)
Ve zvlášť odůvodněných případech může ministr školství pravomocné rozhodnutí o nepřijetí
ke studiu ve střední škole zrušit a rozhodnout, že uchazeč se přijímá ke studiu ve
střední škole; pokud jde o střední zdravotnické školy, přísluší tato pravomoc ministru
zdravotnictví České socialistické republiky.
§ 25
Stipendium a hmotné zabezpečení
(1)
Stipendium a hmotné zabezpečení ze státních rozpočtových prostředků přiznává a odnímá
žákům středních škol14) ředitel školy.
(2)
Postup při přiznávání a odnímání stipendia a hmotného zabezpečení žáků stanoví ministerstvo
školství a ministerstvo zdravotnictví České socialistické republiky obecně závazným
právním předpisem.
§ 26
Přerušení studia
(1)
Žákům středních škol a zvláštních odborných učilišť, kteří splnili povinnou školní
docházku, může být z vážných důvodů osobních, zejména zdravotních, přerušeno studium,
a to až na dobu dvou let. O přerušení studia rozhoduje ředitel školy. Po uplynutí
doby přerušeného studia pokračuje žák v tom ročníku, ve kterém bylo studium přerušeno.
(2)
Podrobnosti o přerušení studia stanoví ministerstvo školství po projednání se zúčastněnými
ústředními orgány obecně závazným právním předpisem.
§ 26a
Změna studijního nebo učebního oboru a přestup na jinou školu
(1)
V prvním a druhém ročníku studia ve střední škole nebo zvláštním odborném učilišti
se umožňuje ze závažných důvodů změna studijního nebo učebního oboru; tuto změnu lze
vázat na vykonání rozdílové zkoušky. Přestup na jinou školu téhož druhu se umožňuje
ve všech ročnících studia ve střední škole nebo ve zvláštním odborném učilišti.
(2)
Změna studijního nebo učebního oboru nebo přestup na jinou školu se povoluje v souladu
s plánem přípravy pracovníků pro jednotlivé obory.
(3)
Změnu studijního nebo učebního oboru v rámci téže školy povoluje ředitel školy; jde-li
o žáka středního odborného učiliště nebo zvláštního odborného učiliště, po projednání
s organizací, pro kterou se žák připravuje. Přestup na jinou školu povoluje ředitel
školy, do které se žák hlásí, po projednání s ředitelem školy, kterou žák navštěvuje;
jde-li o žáka středního odborného učiliště nebo zvláštního odborného učiliště, i s
organizací, pro kterou se žák připravuje, a pokud v důsledku přestupu na jinou školu
má dojít ke změně této organizace, též v dohodě s organizací, pro kterou se má žák
připravovat.14a)
(4)
Ministerstvo školství stanoví obecně závazným právním předpisem bližší podmínky o
změnách studijního nebo učebního oboru nebo přestupu na jinou školu.
§ 26a
Postup do vyššího ročníku a opakování ročníku
(1)
Do vyššího ročníku postupuje žák, který prospěl.
(2)
Žák, který neprospěl v období, kdy plní povinnou školní docházku, opakuje ročník.
(3)
Žáku, který neprospěl v některém školním roce po splnění povinné školní docházky,
může ředitel školy povolit opakování ročníku. Jde-li o žáka středního odborného učiliště
nebo zvláštního odborného učiliště, opakování ročníku povoluje po projednání s organizací,
pro kterou se žák připravuje.
(4)
Podrobnosti o postupu žáka do vyššího ročníku a o opakování ročníku stanoví ministerstvo
školství obecně závazným právním předpisem.
§ 27
Platnost vysvědčení vydaných cizozemskými školami
(1)
Vysvědčení o maturitní nebo obdobné zkoušce vydané cizozemskou školou platí na území
České socialistické republiky za rovnocenné vysvědčení absolventa školy poskytující
v Československé socialistické republice úplné střední, popřípadě vyšší vzdělání,
je-li mezinárodní dohodou stanovena vzájemná rovnocennost vysvědčení a je-li vysvědčení
opatřeno ověřovací doložkou. Ověřovací doložku vydává krajský národní výbor příslušný
podle bydliště žadatele.
(2)
Vysvědčení o maturitní nebo obdobné zkoušce vydané cizozemskou školou platí na území
České socialistické republiky za rovnocenné vysvědčení absolventa školy poskytující
v Československé socialistické republice úplné střední, popřípadě vyšší vzdělání,
není-li mezinárodní dohodou stanovena vzájemná rovnocennost vysvědčení, bylo-li uznáno
(nostrifikace). Uznat lze jen vysvědčení vydané cizozemskou školou téže úrovně, jako
jsou školy poskytující v Československé socialistické republice úplné střední, popřípadě
vyšší vzdělání. Uznání může být vázáno podmínkou, že žadatel vykoná doplňovací zkoušku.
O uznání rozhoduje a ověřovací doložku vydává krajský národní výbor příslušný podle
místa bydliště žadatele.
(3)
Vysvědčení opatřené ověřovací doložkou vydanou příslušným orgánem Slovenské socialistické
republiky platí také na území České socialistické republiky.
(4)
Podrobnosti o rovnocennosti a podmínkách uznávání vysvědčení vydaných cizozemskými
školami stanoví ministerstvo školství po projednání se zúčastněnými ústředními orgány
obecně závazným právním předpisem.
Příspěvky na úhradu nákladů ústavní výchovy a ochranné výchovy
§ 28
(1)
Na částečnou úhradu nákladů za péči poskytovanou mládeži ve školských zařízeních
pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy15) přispívají rodiče nebo jiné osoby,
které mají k dítěti vyživovací povinnost, příspěvkem.
(2)
O výši příspěvku v jednotlivých případech rozhoduje ředitel školského zařízení pro
výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy.
(3)
Výši příspěvku a způsob jeho úhrady stanoví ministerstvo školství v dohodě se zúčastněnými
ústředními orgány státní správy obecně závazným právním předpisem.
§ 29
(1)
Mládeži s nařízenou ústavní výchovou nebo uloženou ochrannou výchovou se poskytuje
ošacení a kapesné a při jejím ukončení věcná pomoc.
(2)
Výši kapesného a normy pro ošacení a věcnou pomoc stanoví ministerstvo školství v
dohodě s ministerstvem práce a sociálních věcí České socialistické republiky a s ministerstvem
financí České socialistické republiky obecně závazným právním předpisem.
§ 30
Příspěvky na úhradu nákladů spojených s hmotnou péči o děti a mládež
(1)
Jestliže se ve škole nebo školském zařízení zabezpečuje kromě bezplatné výchovy a
vzdělávání i hmotná péče o dítě a mládež, přispívají rodiče nebo jiné osoby, které
mají k dítěti vyživovací povinnost, příspěvkem na částečnou úhradu nákladů spojených
s hmotnou péči.
(2)
Výši příspěvku a způsob jeho úhrady stanoví ministerstvo školství v dohodě s ministerstvem
práce a sociální věcí České socialistické republiky a s ministerstvem financí České
socialistické republiky obecně závazným právním předpisem.
§ 31
Příspěvky na školní stravování
(1)
Národní výbory zajišťují společné stravování dětem a mládeži navštěvující školy a
školská zařízení ve školních a internátních jídelnách. Na úhradu nákladů na stravování
dětí a mládeže přispívají rodiče nebo osoby, které mají k dítěti vyživovací povinnost.
(2)
Výši příspěvku a podrobnosti týkající se organizace a provozu školních jídelen a
internátních jídelen stanoví ministerstvo školství a ministerstvo zdravotnictví České
socialistické republiky po projednání se zúčastněnými ústředními orgány obecně závazným
právním předpisem.
ČÁST PÁTÁ
SPOLEČNÁ, ZÁVĚREČNÁ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
§ 32
Zřizování a správa součástí školy jako mimoškolního výchovného zařízení
Národní výbory mohou podle zvláštních předpisů16) zřídit jako mimoškolní výchovné
zařízení školní družinu, školní klub, školní knihovnu, internát a domov mládeže, popřípadě
jinou součást školy určenou ministerstvem školství, vyžaduje-li to účelnější organizace
výchovně vzdělávací práce nebo jiný závažný důvod. Národní výbory vykonávají ve věcech
správy těchto zařízení působnost, kterou mají jednotlivé stupně národních výborů při
zřizování, zrušování, hospodářském zabezpečení, odborném vedení a inspekci výchovy
a vzdělávání škol, jejichž součástí jinak tato zařízení jsou.
§ 32a
Vyučovací jazyk
(1)
Vyučovacím jazykem je jazyk český nebo slovenský; ve slovenském jazyce se vyučuje
ve školách (třídách) určených ministerstvem školství.16a)
(2)
Ve školách nebo ve třídách zřízených pro žáky maďarské, německé, polské a ukrajinské
(rusínské) národnosti je vyučovacím jazykem jejich mateřský jazyk.16a)
(3)
Vyučuje-li se ve škole (třídě) v jiném vyučovacím jazyce než českém nebo slovenském,
vyučuje se vždy též jazyku českému nebo slovenskému.
§ 32b
Sdružení rodičů a přátel školy
(1)
K zajištění jednotného výchovného působení školy a rodiny a k plnění výchovně vzdělávacích
cílů školy spolupracuje škola nebo školské zařízení úzce s rodiči a socialistickými
organizacemi.
(2)
Národní výbory dbají, aby se při školách a školských zařízeních jimi odborně vedených
ustavilo sdružení rodičů a přátel školy (dále jen „sdružení“). Sdružení je socialistickou
organizací a ustavuje se na společném shromáždění rodičů a přátel školy.
(3)
Úkolem sdružení je pomáhat školám a školským zařízením v jejich výchovně vzdělávací
práci, přispívat k jejich spojení se životem a prací lidu a aktivně se podílet na
jejich zvelebování a napomáhat tak všestrannému rozvoji dětí a žáků.
(4)
Národní výbory usměrňují činnost sdružení, jejich spolupráci se školami a školskými
zařízeními, poskytují jim metodickou pomoc a kontrolují hospodaření s prostředky sdružení
a správu jejich majetku. V těchto věcech je příslušný národní výbor, který odborně
vede školu nebo školské zařízení, při němž je sdružení zřízeno.
(5)
Podrobnosti o ustavování a činnosti, jakož i organizaci, hospodaření a zánik sdružení
stanoví ministerstvo školství obecně závazným právním předpisem.
§ 32c
Vedlejší hospodářská činnost
(1)
Školy a školská zařízení mohou se souhlasem národního výboru, který je odborně vede,
vykonávat pro socialistické organizace různé práce a činnosti (dále jen „vedlejší
hospodářská činnost“). Vedlejší hospodářská činnosti musí být v souladu s významem
a zaměřením školy a školského zařízení a s jejich kádrovým, prostorovým a přístrojovým
vybavením; nelze ji vykonávat na úkor poslání školy a školského zařízení a jejich
úkolů.
(2)
Prostředky získané vedlejší hospodářskou činností škol a školských zařízení se využívají
pro jejich rozvoj.
(3)
Ministerstvo školství stanoví obecně závazným právním předpisem bližší podmínky pro
vykonávání vedlejší hospodářské činnosti po projednání s ministerstvem financí České
socialistické republiky, ministerstvem práce a sociálních věcí České socialistické
republiky a Českou plánovací komisí.
§ 32d
Vyučování za úplatu
(1)
Občané mohou vyučovat za úplatu (dále jen „soukromé vyučování“), jen pokud jim bylo
uděleno povolení; toto povolení uděluje nebo odnímá místní národní výbor, v jehož
územním obvodu bude vyučování prováděno.
(2)
Podmínky, za kterých se soukromé vyučování povoluje nebo povolení odnímá, výši odměny,
jakož i obory, v nichž se může vyučovat, stanoví ministerstvo školství v dohodě s
ministerstvem práce a sociálních věcí České socialistické republiky, ministerstvem
financí České socialistické republiky, ministerstvem vnitra České socialistické republiky,
ministerstvem kultury České socialistické republiky a Českým cenovým úřadem obecně
závazným právním předpisem.
§ 32e
Vztah zákona k obecným předpisům o správním řízení
Obecné předpisy o správním řízení16b) se nevztahují na rozhodování podle § 7 odst.
2, § 11 odst. 4, § 23 odst. 1, § 23 odst. 2, nejde-li o rozhodování o podmíněném vyloučení
ze studia nebo o vyloučení ze studia, § 24 odst. 5 a 6, jde-li o určení střední školy
krajským národním výborem, a § 24 odst. 9.
§ 33
Rozsah působnosti zákona
(1)
Pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahují se na základní školy pro mládež vyžadující
zvláštní péči ustanovení vztahující se na základní školy, a na střední školy pro mládež
vyžadující zvláštní péči ustanovení vztahující se na střední školy.
(2)
Tento zákon se nevztahuje na vysoké školy, vojenské školy, školy Sboru národní bezpečnosti
a vojsk ministerstva vnitra, školy požární ochrany, školy Sboru nápravné výchovy České
socialistické republiky, podniková a družstevní výchovná zařízení a výchovná zařízení
společenských organizací.
(3)
Působnost ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky podle zvláštních
předpisů zůstává nedotčena.17)
§ 34
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se ustanovení druhé a třetí věty § 31 odst. 2 zákona č. 186/1960 Sb., o soustavě
výchovy a vzdělávání (školský zákon)
§ 35
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 1978.
Zákon České národní rady č. 49/1982 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o národních
výborech a upravuje působnost místních národních výborů ve střediskových obcích, nabyl
účinnosti dnem 1. července 1982. Zákon České národní rady č. 31/1984 Sb., kterým se
mění a doplňuje zákon České národní rady o státní správě ve školství a zákon České
národní rady o školských zařízeních, nabývá účinnosti dnem 1. září 1984, kromě ustanovení,
kterým se mění a doplňuje § 24 zákona České národní rady o státní správě ve školství;
toto ustanovení nabylo účinnosti dnem vyhlášení.
Kempný v. r.
1)
Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
2)
§ 3 odst. 2 zákona ČNR č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních, ve znění zákona ČNR č. 31/1984 Sb. (úplné znění č. 49/1984 Sb.).
§ 25 zákona č. 69/1967 Sb., o národních výborech, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 31/1983 Sb.).
§ 25 zákona č. 69/1967 Sb., o národních výborech, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 31/1983 Sb.).
3)
§ 57 vyhlášky č. 42/1966 Sb., o poskytování léčebně preventivní péče.4
4)
§ 10 odst. 3 a 4 zákona o národních výborech.
5)
6)
§ 34 odst. 1 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon).
7)
§ 37 školského zákona.
7a)
§ 41 školského zákona.
8)
§ 52 odst. 2 a § 62 odst. 1 školského zákona.
9)
§ 14 a § 61 odst. 2 školského zákona.
9a)
§ 30 odst. 3 a § 32 odst. 4 školského zákona.
9b)
§ 61 odst. 2 školského zákona.
9c)
§ 19 odst. 2 školského zákona.
9d)
§ 61 odst. 1 školského zákona.
10)
§ 12 a 15 zákona ČNR č. 76/1978 Sb.
11)
§ 28 odst. 5 školského zákona.
12)
§ 5 odst. 5 zákona ČNR č. 76/1978 Sb.
13)
§ 7, 18, 19 a 35 školského zákona.
14)
§ 24 odst. 2 školského zákona.
14a)
§ 20 odst. 2 školského zákona.
15)
§ 23 až 31 zákona ČNR č. 76/1978 Sb.
16)
§ 45 školského zákona.
16a)
§ 3 školského zákona.
16b)
Zákon č. 71/1967 Sb.
17)
Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu.