49/1986 Zb.

Základní školy pro neslyšící, základní školy pro žáky se zbytky sluchu, základní školy pro nedoslýchavé, základní školy pro nevidomé, základní školy pro žáky se zbytky zraku, zvláštní školy pro neslyšící, zvláštní školy pro žáky se zbytky sluchu, zvláštní školy pro nedoslýchavé, zvláštní školy pro nevidomé a zvláštní školy pro žáky se zbytky zraku mají devět ročníků.

Součástí zvláštního odborného učiliště připravujícího žáky učebních oborů pro zemědělskou výrobu může být pracoviště pro zemědělsko-hospodářskou činnost (pozemek, hospodářské objekty, strojní zařízení apod.).

Skupina vyučovací volitelným a nepovinným předmětům a základů odborné přípravy se může zřídit, přihlásí-li se do ní alespoň šest žáků, skupinu volitelných předmětům odborného zaměření (základy odborné přípravy) je možné zřídit, přihlásí-li se do ní alespoň šest žáků.

Oddělení zvláštní tělesné výchovy se zřídí při počtu alespoň šesti žáků; nejvyšší počet žáků v oddělení je osm. Klesne-li počet žáků pod šest, oddělení se zruší.

Vyrovnávací třídy a specializované třídy se na školách pro mládež vyžadující zvláštní péči nezřizují.

Při pracovním vyučování se žáci od 5. ročníku základních škol pro mládež vyžadující zvláštní péči a zvláštních škol vyučují ve skupinách, v nichž je nejvýše deset žáků. Skupiny lze vytvářet i z žáků nejbližších ročníků. Při pracovním vyučování se témata stanovená učebními osnovami tohoto předmětu vyučují odděleně podle pohlaví žáků.

Při tělesné výchově se chlapci a děvčata všech ročníků druhého stupně základních škol pro mládež vyžadující zvláštní péči a zvláštních škol vyučují odděleně ve skupinách podle pohlaví.

Doba studia potřebná k získání úplného středního vzdělání trvá na gymnáziu pro sluchově postiženou mládež, střední ekonomické škole pro zrakově postiženou mládež, na střední odborné ladičské škole pro zrakově postiženou mládež a na konzervatoři pro zrakově postiženou mládež pět roků.

Na konzervatoři pro zrakově postiženou mládež se může zřídit přípravná třída pro žáky, kteří při přijímací zkoušce prokázali hudební vlohy a schopnosti, ale kteří zatím nedosáhli ve hře na nástroj potřebného stupně technické vyspělosti. Pro žáky zařazené do přípravné třídy konzervatoře pro zrakově postiženou mládež trvá studium šest roků.

Konzervatoř pro zrakově postiženou mládež organizuje dvouleté pomaturitní studium, kde žáci prohlubují své znalosti a dovednosti získané středoškolským studiem.

Žáci tělesně postižení, kteří pro své tělesné postižení nemohou po absolvování základní školy pokračovat v přípravě na povolání na některé ze středních škol, a jsou osvobozeni od povinnosti docházet do školy,²) jsou vzdělávaní v rodinách nebo ústavech sociální péče. V tomto případě je možné sdružovat tyto žáky i do studijních skupin. Jejich vyučování zajišťují učitelé určení krajským národním výborem příslušným podle bydliště žáka.

Učební obory zvláštních odborných učilišť a délka přípravy v těchto oborech je uvedena v příloze této vyhlášky

Příprava v učebních oborech trvá ve středních odborných učilištích pro smyslově postiženou mládež u dvouletých učebních oborů tři roky a u tříletých učebních oborů čtyři roky; u čtyrletých studijních oborů ve středních odborných učilištích pro smyslově postiženou mládež pět let. Prodloužení přípravy se započítává do přípravného období.

O zařazování žáka do základních škol pro mládež vyžadující zvláštní péči, zvláštních škol a pomocných škol rozhoduje okresní národní výbor příslušný podle místa trvalého bydliště žáka;³) zařazení žáka je třeba vždy projednat s jeho zákonnými zástupci, pěstouny nebo občanem, popř. ústavem, jemuž byl žák na základe soudního rozhodnutí svěřen do výchovy (dále jen „zástupce žáka“). Zařazení žáka není podmíněno souhlasem zástupce žáka.

Návrh na zařazení žáků do škol uvedených v odstavci 1 mohou okresnímu národnímu výboru podávat zástupci žáka nebo škola, kterou žák navštěvuje pedagogicko-psychologické poradny, zdravotnická zařízení, orgány péče o dítě.

Mateřské školy a základní školy předkládají průběžně okresnímu národnímu výboru seznam dětí a žáků, které navrhují k zařazení do základních škol pro mládež vyžadující zvláštní péči, zvláštních škol a pomocných škol.

Okresní národní výbor zabezpečí shromáždění všech podkladů potřebných k rozhodování o zařazení žáků do škol uvedených v odstavci 1 prostřednictvím okresní pedagogicko-psychologické poradny. Příslušný obvodní dětský lékař, popř. školní lékař, se kterým okresní pedagogicko-psychologická poradna bude případ konzultovat, zajistí všechna potřebná vyšetření dítěte v resortu zdravotnictví.

K zařazení žáka do základní školy nebo do zvláštní školy při zdravotnickém zařízení je třeba souhlas ošetřujícího lékaře; rozsah výuky se stanoví v dohodě s ošetřujícím lékařem.

Pokud okresní národní výbor rozhodl o zařazení žáka do zvláštní školy, zařídí současně jeho umístění do této školy. Pokud okresní národní výbor rozhodl o zařazení žáka do školy pro mládež vyžadující zvláštní péči, kterou odborně vede krajský národní výbor, zašle opis rozhodnutí nadřízenému krajskému národnímu výboru.

Umístění žáka do základní školy pro tělesně postižené nebo zvláštní školy pro tělesně postižené projedná národní výbor, který o zařazení rozhodl, s národním výborem, který ústav pro tělesně postižené řídí.

Do základní školy pro nedoslýchavé, do základní školy pro žáky se zbytky sluchu a do základní školy pro neslyšící se zařazují žáci s takovými vadami sluchu, pro které se nemohou ani při využití elektroakustických pomůcek vzdělávat na základní škole.

Do základní školy pro žáky slabozraké, do základní školy pro žáky se zbytky zraku a do základní školy pro nevidomé se zařazují žáci s takovými vadami zraku, pro které se nemohou ani při využití běžných optických pomůcek vzdělávat na základní škole.

Do základní školy pro žáky s vadami řeči a do základní školy pro nemluvící se zařazují žáci s takovými poruchami řeči, u nichž nelze dosáhnout odstranění poruchy řeči ambulantní logopedickou péči.

Do základní školy pro tělesně postižené se zařazují žáci s takovým tělesným postižením, pro které se nemohou vzdělávat na základní škole.

Do zvláštních škol se zařazují žáci s takovým rozumovými nedostatky, pro které se nemohou vzdělávat na ostatních školách. Do pomocných škol se zařazují žáci s takovými rozumovými nedostatky, pro které se nemohou vzdělávat ani na zvláštní škole, ale jsou ještě vzdělavatelní.

Do zvláštních škol pro žáky sluchově postižené, pro žáky s vadami řeči, pro žáky zrakově postižené nebo pro žáky tělesně postižené se zařazují žáci se zařazují žáci s příslušným postižením a takovými rozumovými nedostatky, pro které se nemohou vzdělávat na ostatních školách.

Žáci s více vadami, nejsou-li mentálně postiženi, se zařazují do některé školy uvedené v odstavcích 1-4 s přihlédnutím k převažující vadě.

Při zařazení žáka do školy pro mládež vyžadující zvláštní péči pro žáka založí třídní učitel dlouhodobý výchovně vzdělávací plán, který je soustavně veden po celou dobu jeho docházky do školy pro mládež vyžadující zvláštní péči.

Dojde-li v průběhu docházky žáka ke změnám v charakteru postižení žáka, či představou-li důvody pro zařazení žáka do školy pro mládež vyžadující zvláštní péči existovat nebo přestane-li zařazení odpovídat postižení, podá ředitel školy pro mládež vyžadující zvláštní péči, do níž byl žák zařazen, návrh na přeřazení žáka do jiné školy pro mládež vyžadující zvláštní péči nebo do základní školy, popř. návrh na osvobození žáka od povinné školní docházky; tento návrh projedná ředitel školy v pedagogické radě. Návrh se podává národnímu výboru, který školu pro mládež vyžadující zvláštní péči odborně vede; ten zašle návrh se svým stanoviskem tomu národnímu výboru, který bude o návrhu rozhodovat.⁴)

Žák, který byl zařazen do základní školy pro mládež vyžadující zvláštní péči nebo do zvláštní školy, po předcházející docházce do základní školy, může být přeřazen ředitelem základní školy pro mládež vyžadující zvláštní péči nebo zvláštní školy na návrh pedagogické rady do vyšších ročníku, než ve kterém plnil povinnou školní docházku na základní škole, V tomto případe se bere v úvahu věk žáka, počet let jeho školní docházky a znalost učiva odpovídající ročníku, do kterého má být zařazen.

Ve zvláštní škole jsou žáci s ohledem na stupeň rozumové vyspělosti vyučováni od 4. ročníku podle učebních osnov varianty A nebo varianty B. Podle osnov varianty B jsou vyučování žáci, kteří jsou ve 3. ročníku na konci prvního nebo druhého pololetí klasifikování nedostatečnou z českého jazyka nebo z matematiky, a u kterých nejsou předpoklady zvládnou ve vyšších ročnících požadavky osnov varianty A. Všichni ostatní žáci jsou vyučováni podle osnov varianty A.

Zařazování žáků do skupin vyučovaných podle osnov varianty A nebo varianty B se provádí v pololetí a ke konci školního roku. Žáka zařazuje ředitel školy na návrh pedagogické rady. Přeřazení žáka ze skupiny A do skupiny B a obráceně je možné v kterémkoliv ročníku. Žáci vyučovaní podle osnov obou variant vytvářejí zpravidla jeden třídní kolektiv.

Samostatné třídy pro žáky vyučované podle varianty B učebních osnov se zřizují pouze tehdy, umožňuje-li to stupeň organizovanosti zvláštní školy.

Vyučování žáka podle varianty B učebních osnov se poznamená do dlouhodobého výchovně vzdělávacího plánu, do třídního výkazu, do třídní knihy a na vysvědčení.

Na zvláštních školách pro žáky s více vadami se vyučuje podle jednotných učebních osnov.

Žáci zvláštních škol, kteří pro své vážné psychomotorické nebo jiné postižení nemohou být připravováni v učebním oboru na zvláštním odborném učilišti, ukončí povinnou školní docházku v závěrečných třídách zvláštních škol. Příprava v závěrečných třídách je zaměřena na osvojení si a prohloubení základních občanských postojů, hygienických a pracovních návyků. Ve všeobecně vzdělávací části přípravy se pokračuje v upevňování učiva v určitých pro praktický život důležitých předmětech. Závěrečné třídy mohou být zřizovány i jako třídy koedukované.

Ke studiu do středních škol pro mládež vyžadující zvláštní péči se přijímají žáci, kteří úspěšně ukončili poslední ročník základní školy pro mládež vyžadující zvláštní péči; do středních škol pro mládež vyžadující zvláštní péči; do středních škol pro mládež vyžadující zvláštní péči se mohou přijmout též absolventi základních škol, pokud při přijímacím řízení předloží potvrzení příslušného odborného lékaře o charakteru postižení a rozhodnutí posudkové komise sociálního zabezpečení okresního národního výboru o změněné pracovní schopnosti.

Charakter postižení žáka musí odpovídat typu školy, do niž se žák hlásí.

Do zvláštních odborných učilišť jsou přijímaní žáci zvláštních škol, kteří úspěšně ukončili 8., vyjímečně 7. ročník zvláštní školy varianty A a jsou natož rozumově vyspělí, že mohou přípravu ve zvláštním odborném učilišti absolvovat.

K přijetí žáka do zvláštního odborného učiliště podávají zástupci žáka přihlášku; přihlášku podávají do konce ledna. Přihlášku se zástupci žáka projedná ředitel zvláštní školy.

Přijetí žáka do zvláštního odborného učiliště navrhuje ředitel zvláštní školy na základě zhodnocení žákových schopností, zdravotního stavu a dovedností tak, aby byl žák připravován v učebním oboru, pro který má nejlepší předpoklady. Přihlášku žáka potvrzenou okresním (obvodním) odborníkem pro obor dorostového lékařství příslušného ústavu národního zdraví dle sídla školy spolu se svým návrhem zašle ředitel zvláštní školy do konce února ředitel zvláštního odborného učiliště, do kterého se žák hlásí.

Žáky přijímá do zvláštního odborného učiliště jeho ředitel na základě komplexního posouzení žákových schopností a dovedností a v souladu s potřebami socialistické společnosti.

Pro přijímání žáků do zvláštního odborného učiliště ustanoví ředitel zvláštního odborného učilište komisi složenou z pedagogických pracovníků zvláštního odborného učiliště nebo jim pověřený člen komise. Komise posuzuje žákovy schopnosti a předpoklady a dává řediteli zvláštního odborného učiliště návrh na přijetí žáka.

Není-li žák přijat do toho učebního oboru, do kterého se hlásí, nebo navrhuje-li se jeho přijetí do jiného oboru, je třeba tuto skutečnost vždy projednat se zástupci žáka a přihlédnout k jejich oprávněným požadavkům.

Proti nepřijetí žáka mohou jeho zástupci podat odvolání, Odvolání podávají do osmi dnů ode dne doručení rozhodnutí řediteli zvláštního odborného učiliště.

Ředitel zvláštního odborného učiliště zašle odvolání spolu se svým stanoviskem do čtrnácti dnů krajskému národnímu výboru příslušnému podle trvalého bydliště žáka. Krajský národní výbor zhodnotí žákovy schopnosti a dovednosti a posoudí oprávněnost odvolání. Je-li odvolání vyhověno, žák je do zvláštního odborného učiliště přijat, v opačném případě projedná se zástupci žáka jeho další vzdělávání v souladu s jeho předpoklady.

V 1. ročníku základních škol pro mládež vyžadující zvláštní péči, zvláštních škol a pomocných škol mohou být nejvýše čtyři vyučovaní hodiny v jednom sledu, v 5.-6. ročníku šest vyučovacích hodin v jednom sledu a v závěrečných třídách šest vyučovacích hodin v jednom sledu. Ve středních školách pro mládež vyžadující zvláštní péčí, ve zvláštních odborných učilištích může být v jednom dni včetně nepovinných předmětů nejvýše osm vyučovacích hodin, bez polední přestávky v jednom sledu nejvýše čest vyučovacích hodin.

Ve školách pro mládež vyžadující zvláštní péči trvá vyučovací hodina čtyřicetpět minut. Vyučovací hodina praxe a vyučovací hodina při odborném výcviku trvá šedesát minut.

Při odborném výcviku žáků je vyučovací jednotkou učební den. Rozvržení učebního dne určuje ředitel středního odborného učiliště nebo zvláštního odborného učiliště s ohledem na fyzickou a psychickou náročnost jednotlivých učebních oborů. U žáku do šestnácti let věku se zařazují po dvou hodinách odborného výcviku přestávky v trvání alespoň deseti minut nebo nejdéle po třech hodinách odborného výcviku přestávky v trvání patnácti až třiceti minut. U žáků starších šestnácti let, pokud pracují v provozech, jsou přestávky shodné s přestávkami stanovenými pro ostatní pracovníky provozu. Délka přestávek při odborném výcviku se započítává do délky učebního dne.

Délka příme individuální práce učitele s žáky ve školách při zdravotnických zařízeních se řídí zdravotním stavem žáků.

K rozvíjení zájmové činnosti na školách pro mládež vyžadující zvláštní péči zřizuje ředitel školy zájmové útvary se zaměřením přírodovědným, technickým a pracovním, společensko-vědním, estetickovýchovným, zdravotněvýchovným, tělovýchovným, turistickým, branným apod. Zájmové útvary může ředitel školy zřizovat ve spolupráci s Pionýrskou organizací Socialistického svazu mládeže, Socialistickým svazem mládeže, Československým červeným křížem, Svazem invalidů, Svazem pro spolupráci s armádou, Svazem invalidních sportovců Československé tělesné výchovy, Svazem neslyšícich sportovců Československá tělesné výchovy a jinými.

Pedagogičtí pracovníci škol pro mládež vyžadující zvláštní péči dbají, aby účast žáka na činnosti v do mimo vyučování nebyla na újmu jeho zdraví a plnění školních povinností a podporovala výchovně vzdělávací, zdravotně rehabilitační a reedukační cíle těchto škol.

Školní družinu a školní klub lze zřídit, přihlásí-li se k pravidelné docházce alespoň deset žáků; družina a klub se zruší, klesne-li počet pravidelně docházejících pod deset žáků.

Zájmový útvar je možné zřídit již při počtu šesti žáků.

Při hodnocení chování a prospěchu žáků základních škol pro mládež vyžadující zvláštní péči, zvláštních škol a pomocných škol se přihlíží k charakteru postižení žáků. Žáci základních škol a středních škol pro mládež vyžadující zvláštní péči se hodnotí a klasifikují podle pravidel hodnocení a klasifikace na základních a středních školách. Žáci zvláštních škol a pomocných škol se hodnotí podle samostatného klasifikačního řádu.

Žáci zvláštních odborných učilišť jsou klasifikování podle pravidel platných pro střední školy.⁵)

Žák zvláštní školy neprospěje a opakuje ročník, je-li hodnocen z kteréhokoli vyučovacích předmětu nedostatečnou, s výjimkou hudební výchovy, tělesné výchovy a výtvarné výchovy.

Je-li žák zvláštní školy vyučovaný podle učebních osnov varianty A klasifikován dva roky po sobě jdoucími nedostatečnou (odstavec 3), zařazuje se od následujícího školního roku do kategorie žáků vyučovaných podle osnov varianty B. Je-li žák vyučovaný podle učebních osnov varianty B klasifikován dva roky po sobě jdoucími nedostatečnou (odstavec 3), navrhne zvláštní škola, kterou žák navštěvuje, zařazení žáka do pomocné školy.

Celkový prospěch žáků v 4. - 8. ročníku zvláštních škol a v závěrečných třídách se hodnotí těmito stupni:

Pomocná škola má tři stupně; první a druhý stupeň je tříletý, třetí stupeň je dvouletý. Není-li žák pomocné školy způsobilý po třech letech docházky do jednoho stupně pomocné školy postoupit do vyššího stupně, osvobodí okresní národní výbor žáka od povinné školní docházky;⁶) v odůvodněných případech lze rozhodnou o osvobození žáka od povinné školní docházky i dříve.

Školy pro mládež vyžadující zvláštní péči mohou být zřízeny jako školy internátní.⁷) Na částečnou úhradu nákladů spojených s pobytem žáků, s výjimkou žáků středních odborných učilišť pro mládež vyžadující zvláštní péči a zvláštních odborných učilišť, přispívají rodiče nebo jiné osoby, které mají k dítěti vyživovací povinnost podle zvláštního předpisu.⁸)

Podrobnosti o organizaci výchovně vzdělávací práce internátní školy určuje vnitřní řád internátní školy stanoví též způsob předání žáků na vyučování a jejich přebíraní po vyučování.

Vnitřní řád internátní školy obsahuje též organizační, hygienické, bezpečnostní a jiné pokyny zajišťující řádný provoz internátní školy seznámí ředitel žáka a jeho zástupce při nástupu do školy. Vnitřní řád internátní školy dále stanoví podmínky, za nichž může vychovat umožnit žákům volnou vycházku, návštěvu kulturních a sportovních podniků, osobní nákupy apod. Vychovatel těmto žákům určí dobu odchodu a návratu a okruh pobytu v sídle školy.

V internátu jsou zpravidla společně vychováni žáci různého pohlaví a různého věku. pro jednotlivé věkové kategorie žáků zřizuje vedoucí vychovatel samostatné výchovné skupiny; mohou však být zřizovány i výchovné skupiny věkově smíšené. počty žáků ve výchovných skupinách jsou totožné s počty žáků stanovenými pro třídy jednotlivých typů škol pro mládež vyžadující zvláštní péči. V případe, že není vedoucí vychovatel v internátu ustanoven, zřizuje výchovné skupiny ředitel školy.

Pokud v internátu zůstávají žáci i v době školních prázdnin. stanoví národní výbor, které školu odborně vede, způsob zabezpečení péče o tyto žáky v době školních prázdnin.

Internátní školy pro mládež vyžadující zvláštní péči zajišťují též výkon ústavní výchovy.⁹)