121/1988 Zb.

Časová verzia predpisu účinná od 01.09.1988 do 30.11.1992

icon-warning

Predpis bol zrušený predpisom 526/1992 Zb.

icon-warning

Obsah zobrazeného právneho predpisu má informatívny charakter.

Číslo predpisu:121/1988 Zb.
Názov:Vyhláška ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České socialistické republiky o lidových školách jazyků, jazykových školách a státních jazykových zkouškách
Typ:Vyhláška
Dátum vyhlásenia:30.06.1988
Dátum účinnosti od:01.09.1988
Dátum účinnosti do:30.11.1992
Autor:Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České socialistické republiky
Právna oblasť:
  • Správne právo
  • Školstvo a vzdelávanie
Nachádza sa v čiastke:

25/1988

526/1992 Zb. Vyhláška ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky o státních jazykových školách a státních jazykových zkouškách
121
VYHLÁŠKA
ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České socialistické republiky
ze dne 28. června 1988
o lidových školách jazyků, jazykových školách a státních jazykových zkouškách
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České socialistické republiky stanoví podle § 45 odst. 2 a 3 zákona České národní rady č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních, ve znění zákona č. 31/1984 Sb. (úplné znění zákon č. 49/1984 Sb.), a podle § 14 odst. 2 písm. a) zákona České národní rady č. 77/1978 Sb., o státní správě ve školství, ve znění zákona č. 31/1984 Sb. (úplné znění zákon č. 48/1984 Sb.):
Oddíl 1
Vyučování cizím jazykům v zájmovém studiu
§ 1
Lidová škola jazyků
(1)
Lidovou školu jazyků lze zřídit, bude-li se v ní vyučovat alespoň v 90 vyučovacích hodinách týdně. Pri menším počtu vyučovacích hodin týdně lze lidovou školu jazyků zřídit jen ve společné správě s některou základní školou s rozšířeným vyučováním jazyků nebo ve společné správě s některou střední školou, a to po dohodě s národním výborem, který tyto školy zřizuje.
(2)
Organizační formou výuky na lidové škole jazyků je kurs. Lze zřídit tyto kursy: jazykový kurs pro žáky základních škol a základní kurs pro ostatní posluchače pro osvojení základů jazyka v celkovém rozsahu 420 vyučovacích hodin.
(3)
Počet týdenních vyučovacích hodin v kurse stanoví ředitel lidové školy jazyků tak, aby posluchači absolvovali 420 vyučovacích hodin nejdříve za dva školní roky a nejpozději za šest školních roků. Kursy pro žáky základních škol mohou mít nejvíce 4 vyučovací hodiny týdně.
Jazyková škola
§ 2
(1)
Jazykovou školu lze zřídit, bude-li se v ní vyučovat alespoň ve 150 vyučovacích hodinách týdně. Při menším počtu vyučovacích hodin týdně lze jazykovou školu zřídit jen ve společné správě s některou střední školou.
(2)
Na jazykových školách zřizuje národní výbor, který jazykovou školu odborně vede, funkci zástupce ředitele, který odpovídá řediteli jazykové školy za úroveň výuky v kursech jazyků, které mu ředitel stanoví. Jen zástupce se ustanovuje při počtu alespoň 160 vyučovacích hodin týdně v kursech jazykové školy (dále jen „vyučovacích hodin“), dva zástupci při počtu alespoň 380 vyučovacích hodin a tři zástupci při počtu alespoň 620 vyučovacích hodin. V případě vyššího počtu vyučovacích hodin lze ustanovit dalšího zástupce ředitele na každých dalších 400 vyučovacích hodin.
(3)
Na jazykové škole se podle potřeby zřizují oddělení jednotlivých jazyků nebo oddělení skupin příbuzných jazyků (např. oddělení slovanských jazyků, germánských jazyků, románských jazyků, orientálních jazyků apod.). Vedoucími oddělení jsou zástupci ředitele jazykové školy; pokud se na jazykové škole zřídí více oddělení, než je počet zástupců ředitele, ustanoví ředitel se souhlasem národního výboru, který jazykovou školu odborně vede, vedoucí oddělení z řad učitelů příslušného jazyka na jazykové škole.
(4)
Odměňování a vyučovací povinnosti zástupců ředitele a vedoucích oddělení jsou stanoveny zvláštním předpisem.1) Je-li funkcí vedoucího oddělení pověřen zástupce ředitele jazykové školy, nepřísluší mu finanční příspěvek za funkci vedoucího oddělení.
§ 3
(1)
Organizační formou výuky na jazykové škole je kurs; lze zřídit tyto kursy:
a)
kurs pro žáky základních škol a základní kurs pro ostatní posluchače pro osvojení základů jazyka v celkovém rozsahu 420 hodin
b)
střední kurs k prohloubení a rozšíření znalostí jazyka v celkovém rozsahu 280-315 vyučovacích hodin
c)
vyšší specializovaný kurs pro osvojení hlubokých oborově specifických a profesně orientovaných jazykových znalostí v celkovém rozsahu 280-315 vyučovacích hodin
d)
přípravný kurs:
1.
ke státní základní jazykové zkoušce v celkovém rozsahu 105-140 vyučovacích hodin,
2.
ke státní všeobecné jazykové zkoušce v celkovém rozsahu 105-140 vyučovacích hodin,
3.
ke státní speciální jazykové zkoušce pro obor překladatelský a pro obor tlumočnický v celkovém rozsahu 105-140 vyučovacích hodin
e)
konverzační kursy:
1.
konverzační kurs I navazující na základní kurs, v celkovém rozsahu 280-350 vyučovacích hodin,
2.
konverzační kurs II navazující na střední kurs, v celkovém rozsahu 140-280 vyučovacích hodin
f)
speciální kursy, jejichž obsah a rozsah stanoví ředitel jazykové školy podle jejich charakteru a aktuální společenské potřeby ( např. kursy intenzívní jazykové přípravy).
Plán kursů uvedených pod písmenem f) též rozsah vyučovacích hodin dohodne ředitel jazykové školy s národním výborem, který jazykovou školu odborně vede.
(2)
Počet týdenních vyučovacích hodin v kursech uvedených v odst. 1 písm. a) stanoví ředitel jazykové školy tak, aby 420 vyučovacích hodin absolvovali posluchači nejdříve za dva školní roky a nejpozději za šest školních roků. Počet týdenních vyučovacích hodin v ostatních kursech se stanoví tak, by 140-350 vyučovacích hodin absolvovali posluchači nejdříve za dva a nejpozději za pět školních roků. Kursy v celkovém rozsahu 105 až 140 vyučovacích hodin absolvují posluchači za jeden školní rok. Pro žáky základních škol se kursy o 6 vyučovacích hodinách týdně nezřizují. Vyučovací hodiny v kursech mohou být soustředěny na jeden, v kursech o 4, 6 a více hodinách týdně na dva až pět dnů v týdnu.
(3)
Jazyková škola může provádět dálkové studium jazyků. Pro dálkové studium jazyků zřídí národní výbor při jazykové škole, nebo podle potřeby při některé střední škole, konzultační středisko.2) Středisko je součástí jazykové školy.
(4)
Studující se v konzultačním středisku zúčastňují povinných konzultací, a to zpravidla jednou za měsíc v rozsahu 4 až 6 hodin.
(5)
Studium na jazykové škole může být ukončeno státní jazykovou zkouškou.
Oddíl 2
Společná ustanovení o lidových školách jazyků a o jazykových školách
§ 4
Ústřední ústav pro vzdělávání pedagogických pracovníků v Praze poskytuje národním výborům pomoc při metodickém a odborném vedení jazykových škol a lidových škol jazyků.
§5
Organizace vyučování a hodnocení studijních výsledků
(1)
V lidových školách jazyků a v jazykových školách se vyučuje podle učebních osnov vydaných ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České socialistické republiky.
(2)
Vyučování jazykům je organizováno v kursech, které mohou být zřízeny i mimo sídlo lidové školy nebo jazykové školy (dále jen „škola“), popřípadě v socialistických organizacích. V socialistické organizaci lze kurs zřídit, umožňuje-li zřízení kursu dohodnutý plán kursů. Věcné a provozní výdaje na kursy zřízené v socialistických organizacích tyto organizace.
(3)
Kurs se člení na oddělení kursu. Nejvyšší počet posluchačů v oddělení kursu je 25. Pro výuku orientálních a jiných méně rozšířených jazyků na jazykové škole lze kurs v prvním ročníku zřídit již při počtu 6 posluchačů, a v dalších ročnících při 5 posluchačích; klesne-li počet posluchačů v prvním ročníku pod 5, v dalších ročnících pod 4 posluchače, kurs se zruší.
(4)
Škola hodnotí studijní výsledky posluchačů na konci každého pololetí; s hodnocením seznámí učitel kursu posluchače ústně. O úspěšném zakončení kursu vydá škola posluchače osvědčení s uvedením prospěchu; žákům základních škol a středních škol se na požádání vydá osvědčení s uvedením prospěchu také na konci každého školního roku.
(5)
Studijní výsledky posluchačů se hodnotí čtyřmi stupni prospěchu: 1 - výborně, 2 - velmi dobře, 3 - dobře, 4 - nevyhověl (a).
(6)
Pokud posluchač na konci školního roku byl klasifikován čtvrtým stupněm prospěchu nebo nebyl klasifikován, nemůže být zapsán do vyššího ročníku kursu nebo do vyššího kursu.
(7)
Organizace vyučování a prázdnin ve škole se přizpůsobí organizaci školního roku v základních a středních školách.3)
(8)
Povinnosti a práva posluchačů stanoví vnitřní řád školy vydaný ředitelem školy po projednání s národním výborem, který školu odborně vede.
§ 6
Přijímání posluchačů
(1)
Uchazeči se do jednotlivých kursů přihlašují písemně u ředitelství školy v termínu stanoveném ředitelem školy.
(2)
Posluchače přijímá ředitel školy.
(3)
Přihlásí-li se do školy, popřípadě do kursu více uchazečů, než kolik může škola podle stanoveného plánu přijmout, přijmou se přednostně uchazeči, kteří potvrzení organizace, s níž jsou v pracovním poměru nebo v obdobném pracovním vztahu, že znalost jazyka potřebují pro výkon svého zaměstnání, a osoby se změněnou pracovní schopností, jestliže je pro studium doporučí posudková komise sociálního zabezpečení okresního národního výboru a studium ve škole je pro ně přípravou pro pracovní uplatnění;4) ostatní uchazeče přijme ředitel školy podle pořadí došlých přihlášek.
§ 7
Zápisné a školné
(1)
Posluchači a socialistická organizace zaplatí před zahájením vyučování zápisné a školné za celý školní rok podle výměru Českého cenového úřadu5); zápisné a školné jsou příjmy národního výboru, který školu odborně vede.
(2)
Na žádost posluchače nebo je-li posluchač nezletilý, jeho zákonných zástupců, může národní výbor školné v odůvodněných případech, zvláště z důvodů sociálních, zčásti nebo zcela prominout.Od placení školného jsou osvobozeny osoby se změněnou pracovní schopností, jestliže je pro studium doporučila posudková komise sociálního zabezpečení okresního národního výboru a studium ve škole je pro ně přípravou pro pracovní uplatnění.
(3)
Zápisné se posluchačům vrací pouze v případě, že ke zřízení kursu nebo oddělení kursu nedojde z viny lidové školy jazyků nebo jazykové školy. Oznámí-li posluchač do jednoho měsíce po zahájení školního roku, že se z vážných důvodů osobních, zejména zdravotních, nemůže kursu zúčastnit a tyto důvody řádně prokáže, je škola povinna vrátit mu celé školné. Za stejných podmínek se vrací polovina školného také posluchači, který se ještě před zahájením druhého pololetí do 31. prosince z kursu odhlásí. Poměrnou část školného vrátí škola též posluchačům zrušeného kursu nebo oddělení kursu, pokud tito posluchači nemohli být přeřazeni do jiného kursu školy nebo oddělení kursu a sami zrušení kursu nebo oddělení kursu nezavinili. V ostatních případech se školné nebo jeho část nevrací. Škola vrátí celé školné také socialistické organizaci, která zruší svoji žádost o zřízení kursu do 31. července.
(4)
Zápisné a školné jsou příjmy národního výboru, který školu odborně vede.
Oddíl 3
Státní jazykové zkoušky
§ 8
Druhy státních jazykových zkoušek
(1)
Státní jazykové zkoušky jsou základní, všeobecné nebo speciální. Státní speciální jazykovou zkoušku je možné vykonat pro odbor překladatelský a pro odbor tlumočnický.
(2)
Státní jazykovou zkouškou se ověřuje stupeň osvojení cizího jazyka v rozsahu stanoveném podle druhu státní jazykové zkoušky zkušebním řádem, který je přílohou této vyhlášky.
(3)
Státní základní jazykovou zkoušku lze konat až po dovršení 17 let, ostatní státní jazykové zkoušky až po dovršení 18 let. Ředitel jazykové školy může výjimečně povolit vykonání státní všeobecné jazykové zkoušky i uchazeči mladšímu 18 let, jestliže uchazeč prokáže, že získal požadované znalosti intenzívním studiem jazyka nebo při dlouhodobém pobytu v zahraničí. Státní speciální jazykové zkoušce se mohou podrobit kandidáti, kteří s úspěchem vykonali státní všeobecnou jazykovou zkoušku. Ředitel jazykové školy může povolit výjimku kandidátovi, který prokáže požadované znalosti dokladem o získání vysokoškolské kvalifikace v příslušném studijním odboru, případně jiným dokladem.
(4)
Státní jazykovou zkoušku může vykonat i občan, který na jazykové škole nestudoval.
(5)
Vysvědčení o úspěšně vykonané státní jazykové zkoušce je průkazem o dosažení jazykových znalostí a dovedností určitého stupně pro pracovní činnosti, při kterých se vyžaduje znalost cizího jazyka, nenahrazuje však stupeň vzdělání.
(6)
O státní jazykové zkoušce se vede protokol.
§ 9
Zkušební období, přihlášky ke zkouškám a jejich úhrada
(1)
Státní jazykové zkoušky se konají zpravidla dvakrát v roce. Datum státních jazykových zkoušek stanoví ředitel jazykové školy.
(2)
Ke státním jazykovým zkouškám konaným v jarním období se kandidáti přihlašují do konce března, ke státním jazykovým zkouškám konaným v podzimním období do konce září u ředitelství jazykové školy na předepsaném tiskopise.
(3)
Posluchač zaplatí současně s podáním přihlášky ke státní jazykové zkoušce úhradu, a to ve výši 80,- Kčs za státní základní jazykovou zkoušku, 100,- Kčs za státní všeobecnou jazykovou zkoušku a 120,- Kčs za státní speciální jazykovou zkoušku.5) O termínu konání státní jazykové zkoušky vyrozumí jazyková škola uchazeče nejméně jeden měsíc před jejím konáním. Ke stání jazykové zkoušce se kandidát dostaví v termínu, který určí jazyková škola. Nedostaví-li se kandidát ke zkoušce včas, úhrada se mu nevrací. Škola však může z vážných důvodů osobních, zejména zdravotních, určit tomuto kandidátovi pro vykonání státní jazykové zkoušky náhradní termín. Za státní jazykovou zkoušku v náhradním termínu kandidát úhradu znovu neplatí.
(4)
Úhrada je příjmem národního výboru, který školu odborně vede.
§ 10
Komise pro státní jazykové zkoušky a zkušební komise
(1)
Státní jazykové zkoušky na jazykové škole řídí komise pro státní jazykové zkoušky. Předsedu komise pro státní jazykové zkoušky jmenuje národní výbor, který odborně vede jazykovou školu, na které byla komise pro státní jazykové zkoušky zřízena, a to do konce února s platností pro jarní i podzimní období. Členy této komise jmenuje národní výbor na návrh ředitele jazykové školy.
(2)
Předseda komise pro státní jazykové zkoušky kontroluje připravenost zkoušek a odpovídá za odbornou a jazykovou úroveň státních jazykových zkoušek. Předseda komise pro státní jazykové zkoušky může být současně předsedou zkušební komise.
(3)
Státní jazyková zkouška každého kandidáta se koná před tříčlennou zkušební komisí, kterou tvoří předseda zkušební komise a dva členové. Předsedu zkušební komise jmenuje národní výbor, který jazykovou školu odborně vede. Další členy zkušební komise jmenuje na návrh předsedy komise pro státní jazykové zkoušky ředitel jazykové školy. Předseda zkušební komise řídí práci komise, kontroluje připravenost státních jazykových zkoušek, hodnotí úroveň i klasifikaci.
(4)
Členové komisí pro státní jazykové zkoušky a zkušebních komisí jsou odměňováni podle příslušných mzdových předpisů.1)
§ 11
Společná ustanovení o státních jazykových zkouškách
(1)
Státní jazykové zkoušky se skládají z části písemné (kolektivní) a části ústní (individuální). Témata písemných částí státních jazykových zkoušek stanoví ředitel jazykové školy.
(2)
Výsledek písemných i ústních částí státních jazykových zkoušek (a jejich dílčích složek) se stanoví stupni: 1 - výborně, 2 - velmi dobře, 3 - dobře, 4 - nevyhověl (a).
(3)
Kandidát, který při písemné části státní jazykové zkoušky nevyhověl, nemůže konat ústní část státní jazykové zkoušky.
(4)
Celkový výsledek státních jazykových zkoušek, který se stanoví podle výsledků písemné a ústní části státní jazykové zkoušky, se hodnotí stupni: prospěl s vyznamenáním, prospěl velmi dobře, prospěl, neprospěl.
(5)
Kandidát
a)
prospěl s vyznamenáním, jestliže při písemné i ústní části státní jazykové zkoušky byl hodnocen stupněm 1 - výborně;
b)
prospěl velmi dobře, jestliže nebyl hodnocen stupněm „prospěl s vyznamenáním“ a při písemné i ústní části státní jazykové zkoušky nebyl hodnocen hůře než stupněm 2 - velmi dobře;
c)
prospěl, jestliže nebyl hodnocen stupni „prospěl s vyznamenáním“ ani „prospěl velmi dobře“ a při písemné i ústní části státní jazykové zkoušky nebyl hodnocen hůře než stupněm 3 - dobře;
d)
neprospěl, jestliže při ústní části státní jazykové zkoušky byl hodnocen stupněm 4 - nevyhověl.
(6)
Vysvědčení o vykonané státní jazykové zkoušce se opatří kulatým razítkem jazykové školy a podepíší jej předseda komise pro státní jazykové zkoušky a ředitel jazykové školy.
(7)
Kandidátovi, který u státní jazykové zkoušky neprospěl, může komise pro státní jazykové zkoušky povolit za podmínek uvedených ve zkušebním řádu pro státní jazykové zkoušky na jazykových školách její opakování. Opakuje-li kandidát státní jazykovou zkoušku, zaplatí příslušnou úhradu (§ 9 odst. 3).
(8)
Podrobnosti o obsahu, rozsahu a hodnocení státních jazykových zkoušek stanoví zkušební řád pro státní jazykové zkoušky na jazykových školách uvedený v příloze této vyhlášky.
Oddíl 4
Závěrečná ustanovení
Zrušuje se vyhláška ministerstva školství České socialistické republiky č. 87/1979 Sb., o lidových školách jazyků, jazykových školách a státních jazykových zkouškách.
§ 13
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 1988.
Ministr:

Juliš v. r.
Příloha k vyhlášce č. 121/1988 Sb.
ZKUŠEBNÍ ŘÁD pro státní jazykové zkoušky na jazykových školách
Čl. 1
Státní základní jazyková zkouška
(1)
Obsah státní základní jazykové zkoušky je zaměřen na otázky denního života a na základní otázky politického, hospodářského a kulturního dění v Československé socialistické republice a v dané jazykové oblasti. Kandidát má zkouškou prokázat schopnost porozumět mluvenému i psanému textu a samostatně se ústně i písemně vyjadřovat o daných tématech v rozsahu jazykových prostředků stanovených učebními osnovami pro základní kurs na jazykové škole; požaduje se znalost 2000 až 2500 lexikálních jednotek.
(2)
V písemné části zkoušky se u kandidáta ověřuje
a)
stupeň porozumění vyslechnutému cizojazyčnému textu v celkovém rozsahu asi 4 minut,
b)
stupeň porozumění čtenému cizojazyčnému textu v celkovém rozsahu asi 600 slov,
c)
schopnost používat vybrané mluvnické a lexikální struktury v cizím jazyce,
d)
dovednost sestavit v cizím jazyce sdělení v celkovém rozsahu asi 300 slov.
Pro vypracování písemné části zkoušky se stanoví doba 4 hodin. Při ověřování dovedností uvedených pod písmeny b) a d) lze používat slovníčku.
(3)
V ústní části zkoušky se u kandidáta ověřuje
a)
schopnost pohotově reagovat v běžných situacích denního života,
b)
dovednost plynně hovořit o daných tématech.
Ústní část zkoušky nemá trvat déle než 20 minut.
Čl. 2
Státní všeobecná jazyková zkouška
(1)
Obsah státní všeobecné jazykové zkoušky je zaměřen obdobným způsobem jako u státní základní jazykové zkoušky a na základní problematiku kandidátova pracovního odboru; kandidát má zkouškou prokázat hlubší znalosti a větší míru osvojení cizího jazyka, a to v rozsahu jazykových prostředků a znalostí stanovených učebními osnovami pro základní a střední kurs na jazykové škole. Požaduje se znalost přibližně 4 000 lexikálních jednotek.
(2)
V písemné části zkoušky se u kandidáta ověřuje
a)
stupeň porozumění vyslechnutému cizojazyčnému textu v celkovém rozsahu asi 6 minut,
b)
stupeň porozumění čtenému cizojazyčnému textu v celkovém rozsahu asi 1000 slov,
c)
schopnost používat vybrané mluvnické a lexikální struktury v cizím jazyce,
d)
základní znalosti z reálií zemí příslušné jazykové oblasti a reálií ČSSR
e)
dovednost sestavit v cizím jazyce sdělení či volně zpracovat v cizím jazyce dané téma v celkovém rozsahu asi 500 slov.
Pro vypracování písemné části zkoušky se stanoví doba 4 hodin. Při ověřování dovedností uvedených pod písmeny b) a e) může kandidát používat slovník.
(3)
V ústní části zkoušky se u kandidáta ověřuje
a)
schopnost pohotově a spontánně reagovat v cizím jazyce v běžných situacích denního života,
b)
dovednost plynně a jazykově správně hovořit v cizím jazyce o daných tématech a o vlastní četbě v originále.
Ústní část zkoušky nemá trvat déle než 30 minut.
Státní speciální jazykové zkoušky
Čl. 3
(1)
Státní speciální zkoušky lze skládat pro odbor překladatelský a pro odbor tlumočnický.
(2)
Obsah státní speciální zkoušky je zaměřen obdobným způsobem jako u státní všeobecné jazykové zkoušky. Kandidát má zkouškou prokázat hluboké znalosti, vysokou míru osvojení cizího jazyka a jistotu v jazykových dovednostech a schopnostech specifických pro příslušné zaměření v rozsahu osnov pro vyšší specializované kursy jazykových škol. Požaduje se znalost přibližně 5000 lexikálních jednotek a receptivní znalost dalších 2000-3000 lexikálních jednotek z obecné a profesně orientované slovní zásoby, zejména z oboru, v němž kandidát pracuje.
Čl. 4
Státní speciální jazyková zkouška pro obor překladatelský
(1)
Těžiště státní speciální jazykové zkoušky pro odbor překladatelský je v její písemné části.
(2)
V písemné části zkoušky se u kandidáta ověřuje
a)
stupeň porozumění čteným textům v celkovém rozsahu 800-1000 slov čerpaným z různých funkčních stylů,
b)
dovednost přeložit obtížný obecný, popřípadě odborný cizojazyčný text z kandidátova oboru v rozsahu přibližně 200 slov do českého nebo slovenského jazyka,
c)
dovednost přeložit obtížný obecný, popřípadě odborný český nebo slovenský text v rozsahu přibližně 150 slov do cizího jazyka,
d)
rozsah znalostí reálií zemí příslušné jazykové oblasti s důrazem na jejich význam pro speciální dovednosti překladatelské,
e)
dovednost sestavit sdělení v cizím jazyce či volně zpracovat dané téma v celkovém rozsahu asi 600 slov.
Pro vypracování písemné části zkoušky se stanoví doba 4 hodin. Při práci může kandidát používat různé druhy slovníků, případně další příručky normativního charakteru.
(3)
V ústní části zkoušky se u kandidáta ověřuje:
a)
dovednost porozumět vyslechnutému projevu, pohotově reagovat a jazykově správně hovořit na daná témata (v rozsahu státní všeobecné jazykové zkoušky),
b)
dovednost volně převést čtený text z cizího jazyka do českého nebo slovenského jazyka a naopak.
Ústní část zkoušky nemá trvat déle než 30 minut.
Čl. 5
Státní speciální jazyková zkouška pro obor tlumočnický
(1)
Těžiště státní speciální jazykové zkoušky pro obor tlumočnický je v její ústní části.
(2)
V písemné části zkoušky se u kandidáta ověřuje
a)
stupeň porozumění vyslechnutému textu v celkovém rozsahu asi 8 minut,
b)
rozsah znalostí reálií zemí příslušné jazykové oblasti s důrazem na jejich význam pro speciální dovednosti tlumočení,
c)
dovednost pohotově sestavit v cizím jazyce sdělení, reprodukovat text vyslechnutý v českém nebo slovenském jazyce či volně zapracovat dané téma v celkovém rozsahu asi 600 slov.
Pro vypracování písemné části se stanoví doba 3 hodiny. Při ověřování dovedností uvedených pod písmenem c) může kandidát používat slovník.
(3)
V ústní časti zkoušky se u kandidáta ověřuje
a)
dovednost pohotově, plynně a jazykově správně hovořit v cizím jazyce o daných tématech,
b)
dovednost konsekutivně tlumočit mluvný a reprodukovaný projev z cizího jazyka do českého nebo slovenského jazyka a naopak.
Ústní část zkoušky nemá trvat déle než 45 minut.
Čl. 6
Společná ustanovení
(1)
Během písemné části zkoušky dozírající učitel dohlíží, aby kandidáti pracovali zcela samostatně. Doba pobytu kandidáta mimo zkušební místnost se poznamenává do protokolu o průběhu písemné části zkoušky.
(2)
Počíná-li se kandidát při zkoušce nedovoleným způsobem, přeruší předseda zkušební komise nebo člen zkušební komise jeho zkoušku a po poradě s předsedou komise pro státní jazykové zkoušky, mu sdělí, zda může ve zkoušce pokračovat, nebo zda bude zkoušku, popř. část písemnou nebo ústní v nejbližším zkušebním termínu opakovat.
(3)
Při zkoušce se požaduje dobrá znalost českého nebo slovenského jazyka.
(4)
Při stanovení celkového výsledku písemné části zkoušky se přihlíží ke všem jejím složkám. Celková úroveň písemné části zkoušky kandidáta se zvlášť pečlivě zvažuje, jestliže kandidát z některé její složky neprospěl.
(5)
Výsledek písemné části zkoušky sdělí předseda komise pro státní jazykové zkoušky kandidátovi písemně, a to nejméně týden před začátkem ústní části zkoušky; současně sdělí kandidátům, kteří úspěšně vykonali písemnou část zkoušky, termín ústní části zkoušky.
(6)
Jestliže kandidát nevyhověl při písemné části zkoušky, nemůže konat ústní část zkoušky. V tom případě předseda komise pro státní jazykové zkoušky vyrozumí kandidáta o možnosti přihlásit se ke státní jazykové zkoušce v některém z následujících zkušebních období.
(7)
Ústní část zkoušky se koná nejméně po čtrnáctidenním odstupu od části písemné.
(8)
Po zadání otázky k ústní části zkoušky se kandidátovi poskytne potřebný čas (nejvýše 15 minut) na přípravu.
(9)
V ústní části zkoušky, která má formu rozhovoru v příslušném cizím jazyce, může být projev kandidáta stimulován různým názorným materiálem (fotografiemi, prospekty, tabulkami,grafy, diapozitivy, obrázkovými publikacemi, mapami apod.), čteným textem, mluveným i reprodukovaným projevem. Kandidátovi se poskytne možnost souvislejšího samostatného projevu v cizím jazyce.
(10)
Konkrétní obsahové zaměření ústní části zkoušky se kandidátu určuje losem.
(11)
Pro hodnocení ústní části zkoušky je rozhodující praktické zvládnutí jazyka v jeho sociálních funkcích. Přihlíží se rovněž k výslovnosti, intonaci, celkové dynamice ústního projevu a ke znalostem z reálií Československé socialistické republiky a zemí dané jazykové oblasti. O klasifikaci ústní části zkoušky rozhoduje zkušební komise hlasováním.
(12)
Po ústní části zkoušky hodnotí zkušební komise celkový výsledek státní jazykové zkoušky. Jednání zkušební komise při hodnocení výsledků zkoušky je neveřejné. Při stanovení celkového výsledku státní jazykové zkoušky se přihlédne k výsledkům písemné i ústní části zkoušky. Výsledek státní jazykové zkoušky sdělí kandidátovi předseda zkušební komise před celou komisí v den, kdy kandidát vykonal ústní část zkoušky.
(13)
Kandidátovi, který u státní jazykové zkoušky neprospěl, může komise pro státní jazykové zkoušky povolit opakování (§ 11 odst. 7 vyhlášky), a to buď jen části ústní nebo zkoušky celé. Opakování ústní části zkoušky v nejbližším zkušebním období povolí komise pro státní jazykové zkoušky kandidátovi, jehož písemná část zkoušky je klasifikována prvním nebo druhým stupněm prospěchu (výborně, velmi dobře). Opakování celé státní jazykové zkoušky nejdříve za rok povolí komise pro státní jazykové zkoušky kandidátovi, jehož písemná část zkoušky je klasifikována stupněm 3 - dobře.
1)
Výnos ministerstva školství ČSR ze dne 19. 11. 1984 čj. 29 700/84-42 o odměňování pedagogických pracovníků základních a středních škol a školských zařízení (platový řád pro pedagogické pracovníky), reg. částka 27/1984 Sb., ve znění výnosu ministerstva školství ČSR ze dne 28. 7. 1987 čj. 21 000/87-42, reg. částka 10/1987 Sb.
2)
Instrukce ministerstva školství ČSR a ministerstva zdravotnictví ČSR č. 9/1985, kterou se stanoví podrobnosti o středních školách, Věstník MŠ a MK ČSR č. 8/1985, uveřejněná ve Věstníku vlády pro národní výbory, částka 14/1985.
3)
Vyhláška ministerstva školství ČSR č. 47/1987 Sb., o organizaci školního roku v základních školách, středních školách a školách pro mládež vyžadující zvláštní péči.
4)
§ 23 bod 2 písm. b) zákona č. 129/1975 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení.
5)
Výměr Českého cenového úřadu číslo 1501/23/87 ze dne 3. 12. 1987 o stanovení MC zápisného a školného jazykových kursů a státních jazykových zkoušek na lidových školách jazyků a jazykových školách. Podle tohoto výměru činí zápisné ročně 30,- Kčs. Školné pro žáky základních škol a středních škol a pro studenty vysokých škol při dvou vyučovacích hodin týdně činí 10,- Kčs měsíčně. Za každou další vyučovací hodinu týdně se školné zvyšuje o dalších 5,- Kčs měsíčně. Pro ostatní posluchače činí školné při dvou vyučovacích hodinách týdně 20,- Kčs měsíčně a za každou další vyučovací hodinu týdně se zvyšuje o dalších 10,-Kčs měsíčně. Pro posluchače dálkového studia při čtyřech vyučovacích hodinách měsíčně činí školné 10,- Kčs měsíčně. Za každou další vyučovací hodinu měsíčně se školné zvyšuje o další 2,50 Kčs měsíčně. V kursech při socialistických organizacích činí zápisné za jednoho posluchače 20,- Kčs ročně. Školné činí 120,- Kčs měsíčně za jednu vyučovací hodinu měsíčně se školné zvyšuje o další 2,50 Kčs měsíčně. V kursech při socialistických organizacích činí zápisné za jednoho posluchače 20,- Kčs ročně. Školné činí 120,- Kčs měsíčně za jednu vyučovací hodinu týdně za všechnu posluchače v jednom kursu. Za každou další vyučovací hodinu týdně se školné zvyšuje o dalších 120,- měsíčně za všechny posluchače v kursu.