192/1988 Zb.
Časová verzia predpisu účinná od 01.01.1989
Obsah zobrazeného právneho predpisu má informatívny charakter.
História | ||
---|---|---|
Dátum účinnosti | Novela | |
1. | Vyhlásené znenie | |
2. | 01.01.1989 - |
Otvoriť všetky
Číslo predpisu: | 192/1988 Zb. |
Názov: | Nařízení vlády České socialistické republiky o jedech a některých jiných látkách škodlivých zdraví |
Typ: | Nariadenie vlády |
Dátum vyhlásenia: | 14.12.1988 |
Dátum účinnosti od: | 01.01.1989 |
Autor: | Vláda České socialistické republiky |
Právna oblasť: |
|
Nachádza sa v čiastke: |
192
NAŘÍZENÍ VLÁDY
České socialistické republiky
ze dne 19. října 1988
o jedech a některých jiných látkách škodlivých zdraví
Vláda České socialistické republiky nařizuje podle § 4 odst. 3 a 4 a § 82 zákona č.
20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu:
ČÁST PRVNÍ
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
(1)
Tímto nařízením se upravuje zacházení s jedy a s některými jinými látkami škodlivými
zdraví a stanoví se s tím související ochranná opatření. Některými jinými látkami
škodlivými zdraví jsou žíraviny, omamné látky a psychotropní látky.
(2)
Podle tohoto nařízení jsou
a)
jedy takové látky, které způsobují otravy již v malých dávkách; dělí se na zvláště
nebezpečné jedy a ostatní jedy a jsou uvedeny v seznamech těchto látek;
b)
žíraviny takové látky, které těžce poškozují tkáně, s nimiž přijdou do přímého styku;
c)
omamné látky a psychotropní látky takové látky, u kterých vzniká nebezpečí chorobného
návyku nebo psychických změn nebezpečných pro společnost nebo pro toho, kdo je opakovaně
bez odborného dohledu používá a jsou uvedeny v seznamech těchto látek.
(3)
Seznamy zvláště nebezpečných jedů, ostatních jedů, omamných látek a psychotropních
látek jsou uvedeny v přílohách č. 1 až 4 tohoto nařízení.
(4)
Přípravkem se rozumí pro účely tohoto nařízení roztok nebo směs, která obsahuje jednu
nebo více látek uvedených v odstavci 2 a má jejich vlastnosti.
(5)
Zacházením s látkami uvedenými v odstavci 2 a s přípravky se pro účely tohoto nařízení
rozumí jejich výroba, výzkum, vývoj, přeprava, zpracování, výdej prodej, skladování,
dovoz a každé jiné používání.
(6)
Na léčivo,1) pokud je zároveň jedem, žíravinou, omamnou látkou nebo psychotropní
látkou nebo přípravkem se nevztahují ustanovení části druhé tohoto nařízení.
(7)
Na výbušninu,2) pokud je zároveň jedem, žíravinou, nebo přípravkem se nevztahují
ustanovení tohoto nařízení s výjimkou části první.
§ 2
(1)
Při zacházení s látkami uvedenými v § 1 odst. 2 a s přípravky je každý povinen postupovat
tak, aby nebylo poškozeno zdraví lidí, aby nebyly ohroženy zdravé životní podmínky,
zejména zdravotní nezávadnost, popřípadě biologická hodnota poživatin a předmětů běžného
užívání, zdravý stav ovzduší, vody3) a půdy, aby nebyla ohrožena hospodářská zvířata,
volně žijící živočichové,4) zvěř a chráněné druhy rostlin,5) aby nebyla poškozena
rostlinná výroba a lesní hospodářství a aby bylo zabráněno zneužití těchto látek nebo
přípravků.
(2)
Každý, kdo zachází s látkami uvedenými v § 1 odst. 2 nebo s přípravky, nebo kdo svou
činností může ovlivnit jejich používání jinými osobami, je povinen zacházet s nimi
jen v míře nezbytně nutné a vyvarovat se jejich používání tam, kde je možné je nahradit
látkami nebo přípravky neškodnými nebo alespoň méně škodlivými, popřípadě je povinen
v tomto směru ovlivnit jejich používání.
§ 3
(1)
Látky a přípravky, které mají být vyráběny nebo dovezeny, s nimiž se bude zacházet
a o nichž lze důvodně předpokládat, že mají vlastnosti jedů, omamných látek nebo psychotropních
látek, musí být se stanovenými údaji a doklady (§ 4 a 26) předloženy k posouzení ministerstvu
zdravotnictví a sociálních věcí České socialistické republiky (dále jen „ministerstvo“).
(2)
O posouzení látek a přípravků podle odstavce 1 jsou povinny žádat,
a)
jde-li o látky a přípravky vyráběné v České socialistické republice organizace, které
tyto látky a přípravky hodlají zavést do výroby,
b)
jde-li o dovážené látky a přípravky tuzemský odběratel.
(3)
Do vydání rozhodnutí o látkách a přípravcích uvedených v odstavci 1 jsou organizace
povinny s nimi zacházet, jako by byly jedem nebo omamnou látkou anebo psychotropní
látkou.
ČÁST DRUHÁ
JEDY A ŽÍRAVINY
§ 4
Posouzení jedů
(1)
Žádost o posouzení látky nebo přípravku podle § 3 odst. 1 musí být doložena:
a)
technickou normou látky nebo přípravku, popřípadě jejím návrhem, nebo jiným dokladem
obsluhujícím údaje o jejích technických vlastnostech a hlavních účelech použití;
b)
údaji o chemickém složení látky nebo přípravku;
c)
výsledky toxikologického zkoumání umožňujícími posouzení látky nebo přípravku, popřípadě
údaji o zkušenostech s účinky na člověka získanými při používání látky nebo přípravku;
d)
postupy, kterými je možno látku nebo přípravek zdravotně nezávadným způsobem zneškodnit
nebo likvidovat, včetně postupů pro likvidaci znečištěných obalů, a pro zneškodnění
látky nebo přípravku v pevných, tekutých nebo plynných odpadech, pokud se v nich vyskytuje.
(2)
U dovážených látek nebo přípravků doklady a údaje podle odstavce 1 písm. b) až d)
a údaje o technických vlastnostech látky nebo přípravku zajistí pro tuzemského odběratele
podnik zahraničního obchodu nebo jiná československá právnická osoba nebo zahraniční
osoba, která je oprávněna provádět zahraničně obchodní činnost6) (dále jen „organizace
oprávněná k zahraničně obchodní činnosti“). Nelze-li u dováženého přípravku zjistit
přesné chemické složení, musí organizace oprávněná k zahraničně obchodní činnosti
uvést alespoň, zda obsahuje látky uvedené v příloze č. 1 nebo 2 tohoto nařízení, popřípadě
připojit prohlášení o tom, že dovážený přípravek tyto látky neobsahuje.
§ 5
Povolení k zacházení se zvláště nebezpečnými jedy
(1)
Zacházet se zvláště nebezpečnými jedy mohou pouze organizace, které mají k tomu povolení.
(2)
Na žádost organizace vydává povolení k zacházení se zvláště nebezpečnými jedy:
a)
hlavní hygienik České socialistické republiky organizaci, která požaduje dovoz zvláště
nebezpečných jedů, popřípadě dovoznímu gestorovi,7)
b)
krajský hygienik výrobci,
c)
okresní hygienik, jestliže si to nevyhradil krajský hygienik, v ostatních případech.
(3)
V žádosti o povolení k zacházení se zvláště nebezpečnými jedy je organizace povinna
uvést:
a)
druhy a množství zvláště nebezpečných jedů, s nimiž hodlá zacházet,
b)
druh a způsob zamýšlené činnosti,
c)
kde a v jakém nejvyšším množství budou zvláště nebezpečné jedy skladovány,
d)
opatření, kterými bude zajištěna ochrana zdraví lidí,
e)
opatření na ochranu zdravých životních podmínek, zejména způsoby zneškodnění exhalací
a odpadních vod, způsoby likvidace pevných odpadů nebo zbytků a znečištěných obalů,
popřípadě také opatření na ochranu zdravotní nezávadnosti poživatin a předmětů běžného
užívání,
f)
prohlášení o tom, že osoby, které přímo řídí zacházení se zvláště nebezpečnými jedy,
mají způsobilost podle § 15,
g)
opatření k zabezpečení zvláště nebezpečných jedů před odcizením nebo zneužitím.
(4)
V povolení musí být uveden název a sídlo organizace, číslo a datum žádosti, druhy
a množství zvláště nebezpečných jedů a druhy činností, na které se povolení vztahuje,
doba platnosti povolení, popřípadě místo používání zvláště nebezpečných jedů a další
údaje a podmínky, za kterých se povolení uděluje.
(5)
Povolení podle odstavce 2 zahrnuje také oprávnění k opakovanému odběru zvláště nebezpečných
jedů.
(6)
Jednorázový odběr zvláště nebezpečného jedu v určeném množství a k určenému účelu
může povolit na žádost organizace okresní hygienik. Organizace vydávající zvláště
nebezpečný jed vyznačí jednorázový odběr na povolení.
(7)
O vydaných povoleních vedou orgány, které je vydaly, evidenci po dobu pěti let od
skončení jejich platnosti.
(8)
Vysoké školy, výzkumné a vědecké ústavy, jakož i zdravotnická zařízení, okresní a
městské veterinární správy a specializované organizace státní veterinární služby,
s výjimkou organizací provádějících veterinární asanační činnost8) (dále jen „veterinární
organizace“), nepotřebují povolení k zacházení se zvláště nebezpečnými jedy, pokud
je používají k plnění svých úkolů ve svých zařízeních; jsou však povinny neprodleně
písemně sdělovat okresnímu hygienikovi, popřípadě krajskému hygienikovi, pokud si
to vyhradí, druhy a množství zvláště nebezpečných jedů, účel a způsob jejich použití,
a to i při změně druhu, množství, účelu a způsobu jejich použití.
§ 6
Výdej, prodej, darování a nabývání jedů a žíravin fyzickými osobami
(1)
Zvláště nebezpečné jedy se nesmějí vydávat, prodávat ani darovat fyzickým osobám;
fyzické osoby je nesmějí nabývat ani jiným způsobem.
(2)
Ostatní jedy a žíraviny se nesmějí vydávat, prodávat ani darovat osobám mladším 18
let; tyto osoby je nesmějí nabývat ani jiným způsobem. Ostatní jedy a žíraviny se
nesmějí prodávat v prodejnách poživatin a hraček; při samoobslužném prodeji mohou
být vydávány jen prodavačem.
§ 7
Evidence zvláště nebezpečných jedů
(1)
Organizace je povinna vést evidenci o množství vyrobených zvláště nebezpečných jedů
a o příjmu, stavu zásob, spotřebě, výdeji a prodeji při velkoobchodní činnosti, jakož
i o jejich likvidaci.
(2)
Na řádné vedení evidence zvláště nebezpečných jedů odpovídá pracovník pověřený jejím
vedením.
(3)
Způsob vedení evidence zvláště nebezpečných jedů je stanoven v příloze č. 5 tohoto
nařízení. Listinné doklady musí být vedeny tak, aby údaje v nich uvedené nebylo možno
dodatečně měnit; chybné údaje musí být opraveny tak, aby původní zápis zůstal čitelný.
Doklady o evidenci se uschovávají po dobu deseti let od skončení zacházení se zvláště
nebezpečnými jedy.
§ 8
Hlášení o zacházení s ostatními jedy
(1)
Organizace zacházející s ostatními jedy jsou povinny předem písemně ohlásit svou
činnost, druhy používaných jedů, jejich maximální roční spotřebu a účel jejich použití
orgánu hygienické služby; tato povinnost se vztahuj i na každou změnu v zacházení
s ostatními jedy. Hlášení nepodléhají ostatní jedy používané jen k účelům chemické
analýzy.
(2)
Hlášení podle odstavce 1 podávají:
a)
organizace, které vyrábějí ostatní jedy, krajskému hygienikovi; na jeho žádost jsou
povinny označit název a sídlo odběratelské organizace,
b)
ostatní organizace okresnímu hygienikovi, popřípadě krajskému hygienikovi, pokud
si to vyhradí.
(3)
Povinnost podle odstavce 1 se nevztahuje na organizace uvedené v § 5 odst. 8, pokud
ostatní jedy používají k laboratorním účelům k plnění svých úkolů a ve svých vlastních
zařízeních a na organizace oprávněné k zahraničně obchodní činnosti, pokud tyto látky
dovážejí pro tuzemské odběratele.
§ 9
Hlášení o ošetření skladovaných výrobků jedy
O ošetření skladovaných poživatin, krmiv a rostlinných výrobků, popřípadě jejich obalů
jedy musí mít organizace doklady obsahující údaje potřebné k posouzení těchto výrobků,
zejména druh použitého jedu, jeho množství, způsob a datum ošetření. Ošetření musí
organizace ohlásit orgánu hygienické služby, nebo jde-li o krmiva, orgánu veterinární
správy. Doklady se uschovávají po dobu pěti let od expedice ošetřených výrobků.
§ 10
Balení jedů a žíravin
(1)
Jedy a žíraviny se skladují, přepravují a vydávají jen v obalech dostatečně pevných
v poměru k hmotnosti obsahu a zabraňujících jejich unikání nebo rozkládání; hmotnost
a tvar naplněných obalů musí umožňovat bezpečnou manipulaci s nimi a jejich bezpečné
vyprazdňování. Uzávěr balení zvláště nebezpečných jedů, s nimiž se zachází, musí být
tak zajištěn, aby jeho případné poškození bylo zřejmě patrné.
(2)
Pro balení jedů a žíravin se smí používat jen takových obalů, které se tvarem zřetelně
liší od obalů běžně používaných na poživatiny a krmiva.
§ 11
Označení obalů jedů a žíravin
(1)
Označení, kterými musí být opatřeny obaly jedů a žíravin, s nimiž se zachází, jsou
uvedena v příloze č. 6 tohoto nařízení. Tato označení musí být také uvedena v návodech
k používání, prospektech a na jiné dokumentaci výrobků.
(2)
Na originálním spotřebitelském balení (balení pro tržní spotřebu) jedů a žíravin,
s výjimkou laboratorních chemikálií, musí být dále uvedeny hlavní zásady pro bezpečné
zacházení s nimi a pokyny pro vhodný způsob zneškodnění prázdných obalů, popřípadě
upozornění, že jde o obal vratný. Dále musí být uvedeny příznaky otravy a pokyny pro
první pomoc. Tyto údaje mohou být v odůvodněných případech uvedeny jen na návodu pro
používání, který musí být připojen ke každému balení. Musí být uvedeny v českém nebo
slovenském jazyce.
(3)
Na obalech jedů a žíravin, pokud se s těmito látkami nebo přípravky zachází jako
s laboratorními chemikáliemi, musí být uveden název látky nebo přípravku, obrazový
symbol, nápis a údaj o hmotnosti nebo objemu.
(4)
Mimo označení podle odstavců 1 a 2 může hlavní hygienik České socialistické republiky
schválit nebo v odůvodněných případech nařídit i rozšíření označení.
(5)
Označení musí mít v poměru k velikosti obalu takové rozměry a být tak umístěno, provedeno
a upraveno, aby po celou dobu používání obalu bylo zřetelně viditelné; jinak musí
vyhovovat příslušným technickým normám.9)
(6)
Ustanovení předchozích odstavců se nevztahují na zásilky dovážených jedů a žíravin
až do skladu odběratelské organizace označené organizací oprávněnou k zahraničně obchodní
činnosti, jakož i na zásilky těchto látek nebo přípravků při jejich tranzitní přepravě.
Tyto zásilky však musí být označeny podle příslušných předpisů pro mezinárodní přepravu.
§ 12
Přeprava jedů a žíravin
Pro přepravu jedů a žíravin platí zvláštní předpisy.10)
§ 13
Dokumentace jedů a žíravin
(1)
Organizace, které uvádějí do oběhu látky nebo přípravky, které jsou jedy nebo žíravinami,
jsou povinny v dokumentaci těchto látek nebo přípravků přístupné odběratelům, orgánům
hygienické služby a jiným kontrolním orgánům, uvést vedle označení a údajů podle §
11 odst. 1 až 4:
a)
hlavní účely, pro které je látka nebo přípravek určena, popřípadě též způsoby jejího
použití,
b)
specifikaci obalu látky nebo přípravku v souladu s ustanovením § 10,
c)
postupy, kterými je možno látku nebo přípravek zdravotně nezávadným způsobem zneškodnit
a likvidovat, včetně postupů pro likvidaci znečištěných obalů, a pro zneškodnění látky
nebo přípravku v pevných, tekutých nebo plynných odpadech, pokud se v nich při používání
též vyskytuje.
(2)
Dokumentace musí být před uvedením látky nebo přípravku do oběhu předložena ke schválení
hlavnímu hygienikovi České socialistické republiky, který si může v jednotlivých případech
vyžádat i další údaje, zejména o analytických postupech ke stanovení zbytků látky
nebo přípravku v plodinách, ve vodě a půdě a přitom určit, které z těchto dalších
údajů musí být podle odstavce 1 přístupny odběratelům, orgánům hygienické služby a
jiným kontrolním orgánům. Etikety a návody k používání, informační a propagační materiály
musí být v souladu se schválenou dokumentací.
(3)
Organizace oprávněné k zahraničně obchodní činnosti jsou povinny spolupracovat s
tuzemskými odběrateli při opatřování údajů podle předchozích odstavců, pokud se týkají
dovážených látek a přípravků,11) s nimiž se bude zacházet.
§ 14
Oznamování údajů o chemických látkách a přípravcích Toxikologickému informačnímu středisku
(1)
Organizace, které uvádějí do oběhu v České socialistické republice chemické látky
nebo chemické přípravky, jsou povinny před jejich uvedením do oběhu oznámit Toxikologickému
informačnímu středisku12) obchodní název, znění etikety, velikost a druh balení látky
nebo přípravku, její kvalitativní a kvantitativní složení, účel použití a způsob likvidace
či zneškodnění, nebo jde-li o dováženou látku nebo přípravek dostupné údaje podle
§ 4.
(2)
Toxikologické informační středisko smí údaje uvedené v odstavci 1, pokud je organizace
označí za důvěrné, dále oznamovat jen organizacím, které jsou zvláště k tomu ministerstvem
zmocněny a vázány zachováním mlčenlivosti o nich. Ostatním organizacím a fyzickým
osobám podává Toxikologické informační středisko pouze nezbytné informace o první
pomoci a léčení v případech otrav a jiných nehod s chemickými látkami a přípravky.
Nedotčeny zůstávají předpisy o ochraně státního, hospodářského a služebního tajemství.13)
Způsobilost k zacházení s jedy a žíravinami
§ 15
(1)
Zacházet s jedy a žíravinami smějí pouze osoby, které dovršily 18. rok věku. Jde-li
o pracovníky, musí mít k tomu zdravotní a odbornou způsobilost.
(2)
Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na osoby, které přicházejí do styku s jedy a
žíravinami při výuce nebo při zaškolování pod přímým odborným vedením a dohledem,
jestliže pracoviště je v takovém stavu a práce tak organizována, že jejich zdraví
a bezpečnost nejsou ohroženy. Osoby pověřené odborným vedením a dohledem nad těmito
osobami musí mít podle povahy práce potřebnou odbornou způsobilost.
(3)
Přímo řídit zacházení s jedy může ten, kdo:
a)
ukončil vysokoškolské studium ve studijním oboru lékařství, veterinární lékařství
nebo farmacie, popřípadě v jiném studijním oboru na jiné vysoké škole, pokud absolvoval
postgraduální studium ve specializaci průmyslové toxikologie a pokud jde o jiné odborné
pracovníky ve zdravotnictví, speciální průpravu, v jejíž náplni je toxikologie, podle
zvláštních předpisů,14) nebo
b)
ukončil studium na jiné vysoké škole než je uvedeno pod písmenem a) nebo maturitní
zkouškou ukončil studium na střední škole a úspěšně vykonal zkoušku před komisí pro
přezkoušení odborné způsobilosti pro práce s jedy, nebo
c)
má jiné školní vzdělání než je uvedeno pod písmenem a) nebo b) a úspěšně vykonal
zkoušku před komisí pro přezkoušení odborné způsobilosti pro práce s jedy; tuto zkoušku
je povinen opakovat vždy nejpozději do konce kalendářního roku, v němž od vykonání
předchozí zkoušky uplynulo pět let.
(4)
Prodávat ostatní jedy v maloobchodě smějí pouze osoby, které mají odbornou způsobilost
podle odstavce 3. Organizace je povinna zajistit doškolování těchto osob v problematice
jedů jednou ročně, a to pracovníky, které určí v dohodě s krajským hygienikem.
(5)
Pracovníci, kteří jsou činné při hubení škodlivých živočichů, rostlin a mikroorganismů
a potlačování dalších škodlivých činitelů jedy a nemají způsobilost podle odstavce
3 a pracovníci, kteří jsou činní v oboru ochranné desinfekce, dezinsekce a deratizace,
musí absolvovat odborný kurs a úspěšně vykonal závěrečnou zkoušku; zkoušku musí opakovat
nejpozději do konce kalendářního roku, v němž od předchozí zkoušky uplynuly tři roky.
Odborné kursy a závěrečné zkoušky organizuje a jejich náplň určuje organizace, popřípadě
orgán, do jehož působnosti organizace patří, v dohodě s okresním, popřípadě krajským
hygienikem.
(6)
Ostatní pracovníci, kteří nejsou uvedeni v odstavcích 3 až 5 a jsou činní při zacházení
s jedy nebo žíravinami, musí znát povahu a účinky látek nebo přípravků, s nimiž mají
zacházet, způsoby zacházení s nimi, ochranná opatření, která je třeba dodržovat, a
zásady první pomoci. Organizace je povinna zajistit, aby pracovníci byli s touto problematikou
seznámeni před zahájením práce a aby jejich znalosti byly trvale doplňovány a nejméně
jednou za rok kontrolovány. O seznámení, doplňování a kontrole znalostí organizace
pořizuje zápis.
(7)
Zdravotní způsobilost k práci s jedy se prokazuje výsledkem preventivní vstupní prohlídky
a periodické prohlídky konané jednou za pět let, není-li stanoveno zvláštním předpisem
jinak.15)
§ 16
Odbornou způsobilost pro práce s jedy přezkušuje komise ustanovená u krajského národního
výboru; předsedou může být jen odborný pracovník krajské nebo okresní hygienické stanice.
Ostatní členové musí mít odbornou způsobilost podle § 15 odst. 3 písm. a) nebo b).
Se zřetelem k místním podmínkám lze ustavit i více těchto komisí. Komise pro přezkoušení
odborné způsobilosti pro práce s jedy je tříčlenná.
§ 17
(1)
Přihlášku ke zkoušce před komisí pro přezkoušení odborné způsobilosti pro práce s
jedy podává organizace, jejíž pracovník se má zkoušce podrobit. V přihlášce uvede
jméno a příjmení pracovníka, datum narození, číslo občanského průkazu, vzdělání, předchozí
praxi při práci s jedy, pracovní zařazení, práci (funkci), kterou má pracovník vykonávat,
a názvy jedů, popřípadě jejich skupiny, s nimiž přijde do styku.
(2)
Pracovník musí prokázat dostatečné znalosti o povaze a účincích jedů, o tom, jak
se skladují a přepravují, o hygienických a bezpečnostních opatřeních při práci s nimi,
o jejich zneškodňování a o zásadách první pomoci, jakož i znalosti právních předpisů
a znalosti o technologii práce s jedy.
Při zkoušce musí být přihlédnuto k povaze práce, kterou má pracovník vykonávat.
(3)
O zkoušce se sepisuje záznam, jehož vzor je uveden v příloze č. 7 tohoto nařízení.
Kopie záznamu se odesílá organizaci, která přihlášku podala.
(4)
O úspěšně vykonané zkoušce se vydá osvědčení, jehož vzor je uveden v příloze č. 8
tohoto nařízení. Osvědčení se zašle ve třech vyhotoveních organizaci, jejíž pracovník
vykonal zkoušku; organizace jedno vyhotovení zašle okresní (obvodní) správě Sboru
národní bezpečnosti, jedno vyhotovení doručí pracovníkovi.
(5)
Zkouška smí být opakována nejvíce třikrát, nejdříve za dva měsíce a ke každé zkoušce
je nutno podat novou přihlášku.
Provoz na pracovištích
§ 18
Organizace je povinna:
a)
zajistit kontrolu, zda jedy nebo žíraviny, s nimiž zachází, neunikají do venkovního
ovzduší, půdy a vody, proměřování jejich koncentrace podle pokynů orgánů hygienické
služby a činit opatření k nápravě a zajistit prostředky pro likvidaci případné nehody
(havárie) v životním a pracovním prostředí, způsobené jedy a žíravinami, s nimiž se
na pracovištích zachází,
b)
předložit návrh na konkrétní způsob zneškodňování nebo likvidaci nepotřebných zásob
jedů a žíravin, pevných, tekutých a plynných odpadů obsahujících tyto látky nebo přípravky
a obalů jimi znečištěných ke schválení okresnímu, popřípadě krajskému hygienikovi,
c)
zneškodňovat nebo likvidovat nepotřebné zásoby jedů a žíravin, s nimiž zachází, jakož
i pevné, tekuté a plynné odpady obsahující tyto látky nebo přípravky a obaly jimi
znečištěné v souladu s postupy schválenými hlavním hygienikem České socialistické
republiky,
d)
vydávat ve vnitřním provozu zvláště nebezpečné jedy ze skladů jen na žádanku, podepsanou
pracovníkem přímo řídícím zacházení se zvláště nebezpečnými jedy; nezpracované, popřípadě
nepoužité zvláště nebezpečné jedy musí být po skončení směny vráceny do skladu nebo
jinak spolehlivě zabezpečeny; množství vrácených zvláště nebezpečných jedů musí být
evidováno.
§ 19
Látky a přípravky obsahující jedy nebo žíraviny nelze uvádět do oběhu, jestliže jejich
nepotřebné zásoby, pevné, tekuté a plynné odpady obsahující tyto látky nebo přípravky
a obaly jimi znečištěné není podle současných poznatků možno bezpečným a zdravotně
nezávadným způsobem likvidovat nebo zneškodnit a ani dodavatel nezajistí jejich zpětný
odběr, popřípadě zdravotně nezávadnou likvidaci nebo zneškodnění. Rovněž není možno
uvádět do oběhu látky nebo přípravky, není-li zajištěno centrální zneškodňování nebo
likvidace jejich odpadů stanovené krajským hygienikem nebo hlavním hygienikem České
socialistické republiky.
§ 20
Organizace je povinna zabezpečit, aby nepovolané osoby neměly přístup k jedům; ztrátu
nebo odcizení jedu je povinna neprodleně oznámit nejbližšímu útvaru Sboru národní
bezpečnosti.
§ 21
(1)
Organizace jsou povinny vydat pro pracoviště, kde se zachází s jedy a žíravinami,
popřípadě pro jednotlivé druhy práce (technologie) pravidla,16) ve kterých musí být
podle konkrétních podmínek stanovena potřebná bezpečnostní a ochranná opatření včetně
opatření při nehodě (havarijní opatření). Tato pravidla schvaluje okresní hygienik,
popřípadě krajský hygienik nebo hlavní hygienik České socialistické republiky v těch
případech, kdy si to vyhradí.
(2)
Pravidla musí obsahovat zejména:
a)
bezpečné způsoby zacházení s jedy a žíravinami a způsoby jejich zneškodňování včetně
obalů po použití,
b)
výčet prostředků a zařízení, které budou při práci s jedy a žíravinami k dispozici
pro ochranu lidí, pro účinné zneškodňování těchto látek i pro ochranu zdravých životních
podmínek a pokyny pro první pomoc,
c)
způsob jakým smějí být jedy a žíraviny skladovány s jinými látkami, a to zejména
s ohledem na možnost vývinu látek ještě nebezpečnějších nebo vzniku jiných nehod.
(3)
Organizace jsou povinny prokazatelně seznámit s pravidly všechny osoby činné při
zacházení s jedy a žíravinami a nejméně jednou ročně prověřovat znalost těchto pravidel.
Pravidla musí být vyvěšena na pracovištích na viditelném a dostupném místě.
§ 22
Skladování jedů
(1)
Místnost, v níž se jedy skladují, musí být uzamčena, zabezpečena proti vloupání a
nelze v ní skladovat omamné látky, psychotropní látky, léčiva, poživatiny, krmiva
nebo výbušniny.
(2)
Zvláště nebezpečné jedy lze skladovat v jedné místnosti s látkami nebo přípravky,
které nejsou jedy s výjimkou látek uvedených v odstavci 1, jen jsou-li uloženy v uzamčené
schránce určené výhradně pro skladování jedů. S ostatními jedy lze zvláště nebezpečné
jedy skladovat v jedné místnosti, popřípadě v jedné schránce, jsou-li uloženy odděleně
a je vyloučeno jejich vzájemné škodlivé působení nebo záměna a takový způsob skladování
schválil orgán hygienické služby.
(3)
Ostatní jedy lze skladovat společně s látkami nebo přípravky, které nejsou jedy,
s výjimkou látek uvedených v odstavci 1, v jedné místnosti, popřípadě jedné schránce,
jsou-li uloženy odděleně a je vyloučeno jejich vzájemné škodlivé působení nebo záměna.
(4)
Jedy umístěné v cisternách nebo v obdobných velkokapacitních kontejnerech nebo obalech
lze skladovat v uzavřených prostorách zabezpečených proti nepříznivým klimatickým
podmínkám, proti škodlivému působení jedů na okolí a proti vniknutí nepovolaných osob
do těchto prostor.
§ 23
Odborný dozor
Odborný dozor nad ochranou zdraví při zacházení s jedy a žíravinami vykonávají orgány
hygienické služby.17) Při plnění svých úkolů jsou oprávněny též kontrolovat stanovenou
evidenci zvláště nebezpečných jedů.
§ 24
Zvláštní oprávnění
Orgány hygienické služby jsou oprávněny:
a)
odejmout povolení vydaná podle § 5 tohoto nařízení, nejsou-li dodržovány stanovené
nebo určené podmínky,
b)
zakázat používání jedů a žíravin nebo výrobků jimi ošetřených k určitým účelům, popřípadě
určit, že se jich smí používat jen k některým účelům zvláště vymezeným nebo jen za
určitých podmínek,
c)
zakázat používání jedů a žíravin organizacím a fyzickým osobám, nebo zakázat jejich
používání na určitých pracovištích, zjistí-li při kontrole závažné závady,
d)
nařídit přezkoušení odborné způsobilosti osob uvedených v § 15 odst. 3 až 6 komisí
pro přezkoušení odborné způsobilosti pro práce s jedy,
e)
zakázat osobám práci s jedy a žíravinami nebo řízení takové práce, jestliže zjistí,
že tyto osoby z neznalosti, pro neukázněnost nebo v důsledku svého zdravotního stavu
ohrožují při práci zdraví a životy jiných lidí nebo vlastní zdraví nebo život,
f)
stanovit zvláštní opatření pro zabezpečení a likvidaci odpadů obsahujících jedy.
§ 25
Hubení škodlivých živočichů, rostlin a mikroorganismů a potlačování dalších škodlivých
činitelů jedy
(1)
Použití jedů k hubení škodlivých živočichů, rostlin a mikroorganismů a potlačování
dalších škodlivých činitelů v uzavřených objektech musí organizace oznámit orgánu
hygienické služby nejméně 48 hodin před zahájením akce s výjimkou opatření k tlumení
epidemií nebezpečných a velmi nebezpečných nákaz zvířat,18) kdy postačí učinit oznámení
do zahájení akce. V oznámení organizace uvede:
a)
přesné označení objektu, kde bude hubení prováděno,
b)
výměru (kubaturu) objektu nebo místnosti, a jde-li o sklady i druh skladovaného zboží,
c)
druh, přibližné množství a koncentraci jedů, jichž bude použito; použití zvláště
nebezpečných plynných jedů (např. kyanovodíku) musí být zvlášť vyznačeno,
d)
potřebné přípravné práce a dobu potřebnou k jejich provedení,
e)
de a hodinu započetí vlastní akce,
f)
dobu působení a dobu jíž bude potřeba k provedení celé akce,
g)
bezpečnostní opatření, která budou provedena,
h)
název a sídlo provádějící organizace a jméno a bydliště odpovědného pracovníka.
(2)
Použití jedů k hubení škodlivých živočichů, rostlin a mikroorganismů a potlačování
dalších škodlivých činitelů na jiných místech, než je uvedeno v odstavci 1, musí organizace
oznámit orgánu hygienické služby a místnímu (městskému) národnímu výboru, v jehož
obvodu bude těchto jedů použito, nejméně 48 hodin před zahájením akce, s výjimkou
případů náhlého napadení porostů nebezpečnými škůdci a chorobami, kdy postačí učinit
oznámení do zahájení akce. Při letecké aplikaci organizace oznámí akci písemně. V
oznámení organizace uvede:
a)
přesné označení místa, kde bude akci prováděna, a způsob provádění,
b)
druh, přibližné množství a koncentraci jedů, jichž bude použito,
c)
škůdce, proti němuž bude jedu použito,
d)
den a hodinu zahájení akce,
e)
předpokládané trvání akce,
f)
bezpečnostní opatření, která budou provedena,
g)
název a sídlo provádějící organizace a jméno a bydliště odpovědného pracovníka.
(3)
Použití jedů k hubení škodlivých živočichů, rostlin a mikroorganismů a potlačování
jiných škodlivých činitelů v uzavřených objektech nebo na jiných místech určených
pro zvířata, potraviny, suroviny živočišného původu nebo krmiva musí organizace oznámit
též orgánu veterinární správy.19)
(4)
Do lhůty 48 hodin podle odstavců 1 a 2 se nezapočítávají dny pracovního klidu. Akce
mohou být zahájeny jen tehdy, nestanovil-li orgán hygienické služby nebo orgán veterinární
správy nejméně 24 hodiny před zahájením akce jinak. Orgán hygienické služby a orgán
veterinární správy může mimo to stanovit pro práci zvláštní podmínky.
(5)
Akce uvedené v odstavcích 1 a 2 mohou být prováděny pouze podle pracovních postupů,
popřípadě podle technologických předpisů schválených orgánem hygienické služby.17)
ČÁST TŘETÍ
OMAMNÉ LÁTKY A PSYCHOTROPNÍ LÁTKY
§ 26
Posouzení omamných látek a psychotropních látek
Žádost o posouzení omamné látky, psychotropní látky nebo přípravku podle § 3 odst.
1 musí být doložena způsobem stanoveným zvláštními předpisy.20)
§ 27
Povolení k zacházení s omamnými látkami a psychotropními látkami
(1)
Zacházet s omamnými látkami a psychotropními látkami nebo přípravky mohou pouze organizace,
které k tomu mají povolení, není-li dále stanoveno jinak.
(2)
S omamnými látkami, s výjimkou látek uvedených ve skupině III., a s psychotropními
látkami, s výjimkou látek uvedených v skupině I. seznamu, smějí bez povolení zacházet
jen zdravotnická zařízení, veterinární organizace, zdravotnické vědecké, výukové,
výzkumné a kontrolní ústavy a pracoviště, zásobovací organizace, a to pokud je potřebují
k plnění svých úkolů.
(3)
Povolení k zacházení s omamnými látkami a psychotropními látkami nebo přípravky vydává
ministerstvo na základě žádosti organizace.
(4)
V žádosti o povolení k zacházení s omamnými látkami a psychotropními látkami nebo
přípravky je organizace povinna uvést:
a)
přesné označení omamných látek a psychotropních látek nebo přípravků, s nimiž chce
zacházet,
b)
druh a rozsah zamýšlené činnosti,
c)
opatření proti zneužití omamných látek a psychotropních látek nebo přípravků a proti
poškození zdraví lidí,
d)
prohlášení o tom, že osoby odpovědné za zacházení s omamnými látkami a psychotropními
látkami nebo přípravky a za evidenci o nich, mají způsobilost podle § 34.
(5)
Povolení k zacházení s omamnými látkami a psychotropními látkami nebo přípravky může
být vydáno jen pokud jsou určeny pro potřeby léčebně preventivní péče, veterinární
péče nebo pro vědeckovýzkumné účely. Pouze ve zcela výjimečných případech může ministerstvo
povolit jednorázový odběr omamných látek a psychotropních látek nebo přípravků k jiným
účelům (výuce, k provádění chemických analýz mimo zdravotnické kontrolní ústavy apod.).
(6)
Organizace oprávněné k zahraničně obchodní činnosti jsou povinny ke každému dovozu
nebo vývozu omamných látek nebo psychotropních látek nebo přípravků požádat ministerstvo
o vystavení zvláštního povolení před jeho realizací.
(7)
V povolení k zacházení s omamnými látkami a psychotropními látkami nebo přípravy
musí být uveden název a sídlo organizace, číslo a datum žádosti, druhy omamných látek
nebo psychotropních látek nebo přípravků, druhy činnosti, na které se povolení vztahuje,
doba platnosti povolení, popřípadě místo používání omamných látek a psychotropních
látek nebo přípravků a další údaje a podmínky, za kterých se povolení uděluje.
(8)
O vydaných povoleních k zacházení s omamnými látkami, psychotropními látkami a přípravky
vede ministerstvo evidenci po dobu pěti let od skončení jejich platnosti.
(9)
Každá změna údajů uvedených v žádosti a vydaném povolení musí být ohlášena ministerstvu.
Ministerstvo může odejmout povolení vydané podle předchozích odstavců, nejsou-li dodrženy
stanovené nebo určené podmínky.
(10)
Není dovolena výroba, dovoz, vývoz, skladování, předepisování a používání v terapii
omamných látek uvedených ve skupině III. seznamu omamných látek (příloha č. 3) a psychotropních
látek uvedených ve skupině I. seznamu psychotropních látek (příloha č. 4), pokud výlučně
jen pro vědecké (experimentální) účely v úzce vymezených případech ministerstvo nerozhodne
jinak.
§ 28
Vydávání a dodávání omamných látek a psychotropních látek
(1)
Omamné látky nebo psychotropní látky nebo přípravky smějí být vydány nebo dodány
organizacím, které mají povolení k zacházení s nimi, jen na zvláštní objednávku.
(2)
Pro léčení nemocných se vydávají omamné látky nebo přípravky v lékárnách zdravotnickým
zařízením na zvláštní žádanky a jednotlivým pacientům na recepty opatřené přetiskem
modrým pruhem.
§ 29
Zacházení s omamnými látkami a psychotropními látkami ve veterinárních organizacích
Veterinární lékaři předepisují omamné látky nebo přípravky pro zvířata léčená ve veterinárních
organizacích na zvláštní žádanky, pro zvířata léčena mimo veterinární organizace na
recepturní tiskopisy opatřené přetiskem modrým pruhem.
§ 30
Evidence omamných látek a psychotropních látek
(1)
O množství vyrobených omamných látek, psychotropních látek a přípravků, popřípadě
o příjmu a spotřebě surovin pro jejich výrobu, o jejich dovozu, vývozu, stavu zásob,
příjmu, výdeji, dodávkách a spotřebě, jakož i o likvidaci nepotřebných nebo znehodnocených
omamných látek, psychotropních látek a přípravků musí být vedena přesná evidence.
(2)
Způsob vedení evidence omamných látek, psychotropních látek a přípravků s výjimkou
zdravotnických zařízení a organizací je stanoven v příloze č. 9 tohoto nařízení. Listinné
doklady musí být vedeny tak, aby údaje v nich zanesené nebylo možno dodatečně měnit;
chybné údaje musí být opraveny tak, aby původní zápis zůstal čitelný. Doklady o evidenci
se uschovávají po dobu pěti let od ukončení zacházení s omamnými látkami, psychotropními
látkami a přípravky.
(3)
Za řádné vedení evidence omamných látek, psychotropních látek a přípravků odpovídá
pracovník pověřený jejím vedením.
(4)
Organizace pro zdravotnickou výrobu a pro zásobování léčivy předkládají za uplynulý
rok ministerstvu do 31. ledna následujícího roku statistický výkaz o stavu zásob,
příjmu, výrobě, dovozu, výdeji, dodávkách a vývozu omamných látek, psychotropních
látek a přípravků, jakož i o množství výchozích surovin, o výrobních ztrátách a o
likvidaci omamných látek a psychotropních látek nebo přípravků.
(5)
Organizace oprávněné a zahraničně obchodní činnosti podávají ministerstvu hlášení
o uskutečnění dovozu a vývozu omamných látek, psychotropních látek a přípravků:
a)
měsíčně, do třetího dne následujícího měsíce,
b)
za uplynulý rok roční výkaz nejpozději do 15. února následujícího roku.
(6)
Organizace oprávněné k zahraničně obchodní činnosti předkládají nejpozději do 15.
prosince ministerstvu ke schválení plán vývozu omamných látek, psychotropních látek
a přípravků na následující rok.
§ 31
Označování obalů omamných látek a psychotropních látek
(1)
Vnitřní a vnější obaly omamných látek a přípravků musí být s výjimkou omamných látek
zařazených v seznamu omamných látek do skupiny II. označeny šikmým modrým pruhem (z
levého dolního do pravého horního rohu štítku) a musí obsahovat kromě údajů předepsaných
zvláštními předpisy1) i mezinárodní označení. Tato povinnost se nevztahuje na označování
léků obsahujících omamné látky připravované podle lékařského předpisu, ani pro označování
přepravních obalů, v nichž jsou omamné látky nebo přípravky odesílány.
(2)
Pro označování vnitřních a vnějších obalů psychotropních látek a přípravků platí
zvláštní předpisy.1)
§ 32
Přeprava omamných látek a psychotropních látek
(1)
Pro přepravu omamných látek, psychotropních látek a přípravků platí zvláštní předpisy.10)
(2)
Tranzitní přeprava omamných látek, psychotropních látek a přípravků územím Československé
socialistické republiky do jiné země není dovolena, pokud taková zásilka není doložena
vývozním povolením, nebo jeho úředně ověřeným opisem příslušného úřadu vyvážející
země. Nebude-li taková zásilka doprovázena vývozním povolením, bude příslušnými orgány
vyloučena z další přepravy a zadržena.
Způsobilost k zacházení s omamnými látkami a psychotropními látkami
§ 33
(1)
Zacházet s omamnými látkami a psychotropními látkami nebo přípravky smějí pouze osoby,
které dovršily 18. rok věku. Jde-li o pracovníky, musí mít k tomu zdravotní a odbornou
způsobilost podle § 34.
(2)
Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na osoby, které přicházejí do styku s omamnými
látkami, psychotropními látkami a přípravky při výuce nebo při zaškolování pod přímým
odborným vedením a dohledem. Osoby pověřené odborným vedením a dohledem nad těmito
osobami musí mít podle povahy práce potřebnou odbornou způsobilost.
§ 34
(1)
Pracovníci, kteří přímo řídí výrobu, příjem, výdej nebo skladování omamných látek,
psychotropních látek a přípravků, musí znát předpisy o zacházení s nimi, mít znalosti
o toxicitě a jiných zdraví škodlivých účincích těchto látek při činnostech, které
řídí nebo vykonávají, a prokázat, že:
a)
absolvovali vysokoškolské studium ve studijním oboru farmacie, lékařství, veterinárního
lékařství nebo chemie, nebo
b)
absolvovali studium na střední zdravotnické škole v oboru farmaceutický laborant,
nebo
c)
absolvovali studium na jiné vysoké nebo střední odborné škole a vykonali státní závěrečnou
zkoušku nebo složili závěrečnou nebo maturitní zkoušku z chemie a úspěšně vykonali
zkoušku před komisí pro přezkoušení odborné způsobilosti pro práce s omamnými látkami
a psychotropními látkami.
(2)
Ostatní pracovníci, kteří nejsou uvedeni v odstavci 1 a jsou činní při zacházení
s omamnými látkami nebo psychotropními látkami nebo přípravky, musí znát povahu a
účinky těchto látek a způsoby zacházení s nimi. Organizace je povinna zajistit, aby
pracovníci byli s touto problematikou seznámeni před zahájením práce a aby jejich
potřebné znalosti byly trvale doplňovány a nejméně jednou za rok kontrolovány. O seznámení,
doplňování a kontrole znalostí organizace pořizuje zápis.
(3)
Zdravotní způsobilost k práci s omamnými látkami, psychotropními látkami a přípravky
se prokazuje výsledkem preventivní vstupní a periodické prohlídky konané jednou za
pět let, není-li stanoveno zvláštním předpisem jinak.15)
§ 35
Odbornou způsobilost pro práce s omamnými látkami a psychotropními látkami přezkušuje
komise ustanovená u krajského národního výboru; předsedou je ředitel lékárenské služby,
krajského ústavu národního zdraví. Ostatní členové musí mít odbornou způsobilost podle
§ 34 odst. 1 písm. a). Komise pro přezkoušení odborné způsobilosti pro práce s omamnými
látkami a psychotropními látkami je tříčlenná.
§ 36
(1)
Přihlášku ke zkoušce před komisí pro přezkoušení odborné způsobilosti pro práce s
omamnými látkami a psychotropními látkami podává organizace, jejíž pracovník se má
zkoušce podrobit. V přihlášce uvede jméno a příjmení pracovníka, datum narození, číslo
občanského průkazu, vzdělání a předchozí praxi při práci s omamnými látkami a psychotropními
látkami, dosavadní povolání a postavení v něm,, práci (funkci), kterou má pracovník
vykonávat, a názvy omamných látek, psychotropních látek a přípravků, s nimiž přijde
do styku.
(2)
Pracovník musí prokázat dostatečné znalosti o povaze a účincích omamných látek, psychotropních
látek a přípravků, o tom, jak se tyto látky skladují a přepravují, o hygienických
a bezpečnostních opatřeních při práci s nimi a znalosti příslušných právních předpisů.
Při zkoušce musí být přihlédnuto k povaze práce, kterou má pracovník vykonávat, a
k jeho postavení v povolání.
(3)
O zkoušce se sepisuje záznam, jehož vzor je uveden v příloze č. 10 tohoto nařízení.
Kopie záznamu se odesílá organizaci, která přihlášku podala.
(4)
O úspěšně vykonané zkoušce se vydá osvědčení, jehož vzor je uveden v příloze č. 11
tohoto nařízení. Osvědčení se zašle ve třech vyhotoveních organizaci, jejíž pracovník
vykonal zkoušku. Organizace jedno vyhotovení zašle okresní (obvodní) správě Sboru
národní bezpečnosti, jedno vyhotovení doručí pracovníkovi.
(5)
Zkouška smí být opakována nejvíce třikrát, nejdříve za dva měsíce a ke každé zkoušce
je nutno podat novou přihlášku.
§ 37
Zabezpečení skladování omamných látek a psychotropních látek
(1)
Organizace je povinna zabezpečit, aby nepovolané osoby neměly přístup k omamným látkám,
psychotropních látkám a přípravkům; ztrátu nebo odcizení omamné látky nebo psychotropní
látky nebo přípravku je povinna neprodleně oznámit nejbližšímu útvaru Sboru národní
bezpečnosti.
(2)
Omamné látky, psychotropní látky a přípravky musí být uloženy v uzamykatelných samostatných
místnostech nebo v kovových skříních zabezpečených proti vloupání.
§ 38
Odborný dozor
Odborný dozor nad ochranou zdraví a dodržováním předpisů při zacházení s omamnými
látkami, psychotropními látkami a přípravky vykonává ministerstvo; přitom spolupracuje
s krajskými národními výbory.
ČÁST ČTVRTÁ
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 39
(1)
Povolení k zacházení se zvláště nebezpečnými jedy, omamnými látkami, psychotropními
látkami a přípravky vydaná podle dosud platných předpisů zůstávají v platnosti, jestliže
se nezměnilo jejich zařazení do příslušného seznamu. Pokud jde o látky, které jsou
podle tohoto nařízení zvláště nebezpečnými jedy a podle dosud platných předpisů nebyly
uvedeny v seznamu zvláště nebezpečných jedů, jsou organizace povinny požádat o povolení
k zacházení s nimi nejdéle do 31. prosince 1989.
(2)
O posouzení přípravku obsahujícího látku, která je zvláště nebezpečným jedem podle
tohoto nařízení, která však nebyla zvláště nebezpečným jedem podle dosud platných
předpisů, jsou organizace povinny požádat podle § 3 tohoto nařízení nejdéle do 31.
prosince 1989. O posouzení přípravku obsahujícího látku, která je ostatním jedem podle
tohoto nařízení, která však nebyla ostatním jedem podle dosud platných předpisů, jsou
organizace povinny požádat podle § 3 tohoto nařízení nejdéle do 31. prosince 1990.
(3)
Dokumentace látek a přípravků, které jsou zvláště nebezpečným jedem a které byly
vyráběny nebo dováženy před počátkem účinnosti tohoto nařízení, musí být uvedeny v
soulad s ustanoveními tohoto nařízení nejdéle do 31. prosince 1989. Dokumentace látek
a přípravků, které jsou ostatním jedem a které byly vyráběny nebo dováženy před počátkem
účinnosti tohoto nařízení, musí být uvedeny v soulad s ustanoveními tohoto nařízení
nejdéle do 31. prosince 1990.
(4)
Látky a přípravky podle § 19 tohoto nařízení uvedené do oběhu před počátkem účinnosti
tohoto nařízení musí být výrobcem a u dovážených látek a přípravků tuzemským odběratelem
staženy z oběhu, nepředloží-li tyto organizace nejpozději do 31. prosince 1991 hlavnímu
hygienikovi České socialistické republiky postupy likvidace nebo zneškodnění jejich
nepotřebných zásob, pevných, tekutých a plynných odpadů obsahujících tyto látky nebo
přípravky a obalů jimi znečištěných, a jde-li o látky nebo přípravky, u nichž bylo
stanoveno orgánem hygienické služby centrální zneškodňování nebo likvidace odpadů
obsahujících tyto látky nebo přípravky, způsob zajištění tohoto centrálního zneškodňování
nebo likvidace.
(5)
Osvědčení o odborné způsobilosti pro práce s jedy vydaná podle dosud platných předpisů
zůstávají v platnosti po dobu pěti let od počátku účinnosti tohoto nařízení.
(6)
Osoby, které mají způsobilost k zacházení s jedy podle dosud platných předpisů a
nemají ji podle tohoto nařízení, jsou povinny ji získat do 5 let od počátku účinnosti
tohoto nařízení.
§ 40
Rozhodnutí ve věcech uvedených v § 3 odst. 1, § 11 odst. 4, § 19, § 24 písm. b), d),
e) a f), jakož i osvědčení o odborné způsobilosti pro práce s jedy nebo pro práce
s omamnými látkami a psychotropními látkami vydaná příslušnými orgány Slovenské socialistické
republiky v rámci jejich působnosti platí i v České socialistické republice.
§ 41
(1)
Působnost orgánů uvedených v § 5 odst. 2 písm. c), odst. 6, § 8 odst. 2 písm. b),
§ 13 odst. 1, § 16, § 18 písm. b), § 21 odst. 1, § 23 odst. 1, § 24, § 25 odst. 1,
§ 27 odst. 3, § 35 a v § 38 vykonávají v ozbrojených silách, ozbrojených sborech a
na železnici orgány těchto složek podle zvláštních předpisů.
(2)
Ustanovením § 38 zůstává nedotčena působnost federálního ministerstva zemědělství
a výživy a ministerstva zemědělství a výživy České socialistické republiky k výkonu
odborného dozoru podle zvláštních předpisů.21)
§ 42
Zrušují se:
1.
vládní nařízení č. 56/1967 Sb., o jedech a jiných látkách škodlivých zdraví,
2.
vyhláška ministerstev zdravotnictví a spravedlnosti č. 57/1967 Sb., kterou se provádí
vládní nařízení o jedech a jiných látkách škodlivých zdraví, ve znění vyhlášky č.
146/1980 Sb. a vyhlášky č. 127/1984 Sb.
§ 43
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1989.
Pitra v. r.
Příloha č. 1 k nařízení vlády ČSR č. 192/1988 Sb.
Seznam zvláště nebezpečných jedů
A.
Zvláště nebezpečné jedy
Acetonkyanhydrin
2-Amino-3-nitropyridin
2-Amino-5-nitropyridin
Aminopterin
Anabasin (2-/3-pyridyl/-piperidin)
Arsen a jeho anorganické i organické sloučeniny
Benzaldehydkyanhydrin
Benzylrhodanid
Benzyltrimethylamonium chlorid
Brombenzylkyanid
Bromkyan
Brucin
Butyronitril
2,4-Dinitrofenol a 2,4-dinitrofenolát sodný
Ethylester kys. kyanmravenčí
Ethylrhodanid
N-Fenylthiomočovina
Fluoracetamid
Fluoroctan sodný
Fosfidy
Fosfor bílý (žlutý)
3-Chlorakrylonitril
4-Chlorbutyronitril
bis(2-Chlorethyl)sulfid
4-Chlorfenyldiazothiomočovina
Chlorpikrin
3-Chlorpropionitril
Jodkyan
Kyanacetamid
Kyanidy kovů
Kyselina fluoroctová
Malonitril
Methanol a tetradeuteromethanol
Methylbis(2-chlorethyl)amin
Methylester kys. kyanmravenčí
alfa-Naftylthiomočovina
Oxid osmičelý
Oxid seleničitý
Pentaboran
Pentakarbonyl železa
Propionitril
Pyrrolidindithiokarbamát sodný
Rtuti alkylsloučeniny
Selenan sodný
Strychnin
Teluričitany
Tetraethylolovo
Tetraisopropylfosforamid
Tetrajoddifosfan
Tetrakarbonyl niklu
Tetramethylendisulfotetramin
Tetramethylolovo
Thalium a jeho sloučeniny
Thiokarbonyltetrachlorid
Trialkylolovičité soli
Tris(o-kresyl)fosfát
Tris(2-chlorethyl)amin
Vínan antimonylodraselný
Arsenovodík22)
Ethylenoxid22)
Fosforovodík22)
Fosgen22)
Kyanovodík22)
Methylbromid22)
Selenovodík22)
B.
Zvláště nebezpečné jedy - účinné látky pesticidů
Aldicarb
Brodifacoum
Bromophos-ethyl
Carbofuran
Carbosulfan
Crimidine
Dichlorvos
4,6-Dinitro-o-kresol (DNOC)
Dinoseb
Dinoseb acetate
Disulfoton
Endrin
Fenamiphos
Flucythrinate
Fonofos
Furathiocarb
Heptenophos
Hexachlorbenzen
Methamidophos
Methidathion
Methomyl
Mevinphos
Monocrotophos
Omethoate
Oxamyl
Parathion
Parathion-methyl
Phorate
Phosphamidon
Pirimiphos-ethyl
Propetamphos
Scilliroside
Sulfotep
Thiofanox
Triazophos
bis-Tributylcinoxid
Příloha č. 2 k nařízení vlády ČSR č. 192/1988 Sb.
Seznam ostatních jedů
A.
Ostatní jedy
Acetanilid
Acetonitril
N-Acetylfenylhydrazin
Adiponitril
Akrylonitril
Allyalkohol
Allylchlorid
Allylkyanid
Allylthiomočovina
p-Aminofenol
Anilin a jeho N-alkyl a N-dialkylderiváty
Antimonu sloučeniny s výjimkou sirníku antimonitého (není jedem) a vínanu antimonylodraselného
(je zvláště nebezpečným jedem)
Barya sloučeniny s výjimkou síranu barnatého (není jedem)
Benzonitril
Benzidin a jeho deriváty
Benzylkyanid
Beryllia sloučeniny
Bromacetofenon
Bromacetom
Bromfenylhydrazin
Bromoform
Cínu organické sloučeniny (s výjimkou bistributylcinoxidu - je zvláště nebezpečným
jedem)
Dekaboran
2,4-Diaminotoluen
2,5-Diaminotoluen
1,2-Dibromethan
2,6-Dibrom-4-nitrofenol
Dicyklohexylamin a jeho soli
Dicyklopentadien
Diethylenglykol
Diethylester kys. šťavelové
N,N´-Diethylthiomočovina
Difenylguanidin
Dichlorbenzeny
1,1-Dichloethylen
Dichlomethan
1,3-Dichlor-2-propanol
2,3-Dichlor-1-propanol
N,N-Dimethylbenzylamin
Dinitrobenzeny
2,4-Dinitrofenylhydrazin
Dinitrochlorbenzeny
2,4-Dinitrotoluen
Dusičnan stříbrný
Dusitany
1,2-Epoxy-3-chlorpropan (epichlorhydrin)
1,2-Ethandiol (ethylenglykol)
Ethylenglykoldipropionitril
N-Ethylthiomočovina
o-Fenantrolin
p-Fenetidin
Fenylhydrazin
Fluoraniliny
Fluoridy s výjimkou fluoridu hlinitého a fluoridových minerálů (např. kryolit, kazivec)
- nejsou jedy
Fluorokřemičitany
Hexachlorethan
Hydrazin a jeho soli
Hydrazin hydrát
Hydroxylamin a soli hydroxylamonné
Chinolin
Chloracetofenon
Chloraceton
Chloracetonitril
Chloraniliny
2-Chlorethanol (ethylenchlorhydrin)
Čhlornitraniliny
3-Chlor-1,2-propandiol
1-Chlor-2-propanol
2-Chlorpyridin
Chlortoluidiny
2-Jodethanol
Jodičnany
Kapronitril
Kyselina akrylová
Kyselina bromoctová
Kyselina chlormravenčí
Kyselina metakrylová
Kyselina šťavelová
Kyselina thioglykolová
Kyselina trifluoroctová
Laktonitril
Methoxyacetonitril
Methylester kyselina akrylové
Methyljodid
Methyltrifenylfosfoniumjodid
Nikotin
Nitraniliny
Nitrobenzen
Nitrofenoly
Nitroglycerin
Nitroglykol
1-Nitropropan
Olova sloučeniny s výjimkou sirníku olovnatého (není jedem), tetraethylolova (je zvláště
nebezpečným jedem), tetramethylolova (je zvláště nebezpečným jedem) a solí trialkylolovičitých
(jsou zvláště nebezpečným jedem)
Oxalylchlorid
Pentachlorfenol a jeho soli
Platiny sloučeniny anorganické i organické
Rtuti anorganické sloučeniny s výjimkou sirníku rtuťnatého (není jedem)
Rtuti arylsloučeniny
Seleničitany
Síran měďnatý
Stříbro koloidní
Sulfurylchlorid
Teluru sloučeniny s výjimkou teluričitanů (jsou zvláště nebezpečnými jedy)
1,1,2,2-Tetrabromethan
1,1,2,2-Tetrachlorethan
2,3,4,6-Tetrachlorfenol
Tetrachlormethan
Tetranitromethan
Tetranitrotoluen
Thionylbromid
Thionylchlorid
Thiosemikarbazid
o-Toluidin
Tolylhydraziny
Trichloracetonitril
1,3,5-Trinitrobenzen
2,4,6-Trinitrofenol (kys. pikrová)
2,4,6-Trinitro-3-kresol
2,4,6-Trinitrotoluen
Uranu sloučeniny
Antimonovodík23)
Diazomethan23)
Diboran23)
Ethylchlorid23)
Chlorkyan23)
Methylchlorid 23)
Oxid uhelnatý23)
Sirovodík23)
B.
Ostatní jedy - účinné látky pesticidů
Alfacypermethrin
Allylisothiokyanát
Azocyclotin
Bendiocarb
Bioallethrin
Bromoxynil
Buminafos
Camphechlor
Carbaryl
Cartap
Cyanazine
Cyfluthrin
Cyhalothrin
Cyhalothrin L
Cyhexatin
Cypermethrin
2,4-D (2,4-dichlorfenoxyoctová kyselina)
Dazomet
Deltamethrin
Diazinon
Difenzoquat
Dimethoate
Dioxacarb
Diguat
Endosulfan
EPTC
Ethiofencarb
Ethion
Etrimfos
Fenaminosulf
Fenitrothion
Fenpropathrine
Fentin acetate
Fenvalerate
Formothion
Guazatine
Heptachlor
Chlorfenprop-methyl
Chlormequat
Chlorpyrifos
Chlorpyrifos-methyl
Imazalil
Iozynil
Lindane
Mercaptodimethur
Metam-Na
Methiocarb
Paraquat
Pebulate
Phosalone
Phosmet
Pirimicarb
Pirimphos-methyl
Profenofos
Propachlor
Propiconazole
Propoxur
Pyrazophos
Pyrethriny
Quinalphos
Terbumeton
Thiazafluron
Thiocyclam
Thiram
Triadimefon
Triallate
Tridemorph
2,4,5-Trichlorfenoxyoctová kyselina (2,4,5-T)
Vernolate
Warfarin
Příloha č. 6 k nařízení vlády ČSR č. 192/1988 Sb.
Označení obalů jedů a žíravin
Skupina látek:
Označení:
I.
Zvláště nebezpečené jedy
1.
obrazový symbol lebky se zkříženými hnáty
2.
nápis „Zvláště nebezpečný jed!
Podléhá evidenci!“
3.
název a koncentrace jedu (jedů) v látce nebo v přípravku obsažených
4.
poučení, jakým způsobem je ohroženo zdraví člověka, např.:
„Nebezpečné výpary!“
„Vstřebává se kůží!“
5.
hmotnost a objem obsahu
II.
Ostatní jedy
- totéž jako u zvláště nebezpečných jedů, jen s tím rozdílem, že nápis zní: „Jed!“
III.
Žíraviny
1.
obrazový symbol ruky s poleptanými prsty
2.
nápis „Pozor! Žíravina!“
3.
název žíraviny
Příloha č. 7 k nařízení vlády ČSR č. 192/1988 Sb.
Komise pro přezkoušení odborné způsobilosti pro práce s jedy
Zn.:
V
dne
19
Záznam
o zkoušce odborné způsobilosti pro práce s jedy
Přihlášku podala organizace
Jméno a příjmení
narozen dne
v
okres
č.
obč. průkazu
vzdělání
předchozí praxi při zacházení s jedy a pracovní zařazení
práce (funkce), kterou má vykonávat
jedy (skupiny jedů), s nimiž má pracovat
Zkouška konána dne
Otázky:
hodnocení
Závěrečné hodnocení
Členové zkušební komise
1.
předseda
2.
člen
3.
člen
(jména a funkce)
Osvědčení vydáno dne
pod zn.:
Příloha č. 8 k nařízení vlády ČSR č. 192/1988 Sb.
Krajský národní výbor
Krajský hygienik
Zn.:
V
dne
19
Osvědčení
o odborné způsobilosti pro práce s jedy
Jméno a příjmení
narozen dne
v
okres
č.
obč. průkazu
vykonal dne
úspěšně zkoušku před komisí pro přezkoušení odborné způsobilosti pro práce s jedy
(podle § 15 až 17 nařízení vlády).
Je odborně způsobilý(á) k zacházení s těmito jedy:
Toto osvědčení platí trvale.*)
Toto osvědčení pozbývá platnosti dne
19*)
předseda zkušební komise
L.S.
krajský hygienik
KNV
Příloha č. 9 k nařízení vlády ČSR č. 192/1988 Sb.
Vedení evidence omamných látek a psychotropních látek
Tímto způsobem se upravují knihy pro evidenci o pohybu omamných látek a psychotropních
látek nebo přípravků v organizacích mimo rámec působnosti ministerstva (ve veterinárních
organizacích, ve vědeckých výzkumných, výukových a kontrolních ústavech, v organizacích
oprávněných k zahraničně obchodní činnosti a ve výrobních podnicích, popř. dalších.*)
Knihy musí být vázané (šitím ve hřbetu) a stránky očíslované. Na titulní straně se
uvede:
a)
označení organizace (razítko) s plnou adresou,
b)
den, kterým záznamy začínají a končí,
c)
jméno, adresa a podpis pracovníka odpovědného za vedení evidence.
Na první straně se uvede seznam látek nebo přípravků s odkazem na stránku, na které
záznamy o každé jednotlivé látce nebo přípravku začínají.
Knihy jsou zvlášť pro omamné látky a zvlášť pro psychotropní látky.
Organizace oprávněné k zahraničně obchodní činnosti vedou tyto knihy odděleně pro
vývoz a dovoz látek. Každá látka a každý přípravek ji obsahující stejně jako léková
forma, musí být vedena na zvláštní stránce knihy s těmito údaji:
a)
datum vývozu nebo dovozu,
b)
množství vyvážené nebo dovážené látky,
c)
stát a úplné označení dovozce nebo vývozce,
d)
data a číslo povolení (certifikátu) vydaného příslušným orgánem země dovozce a vývozce.
Příloha č. 10 k nařízení vlády ČSR č. 192/1988 Sb.
Komise pro přezkoušení odborné způsobilosti pro práce s omamnými látkami a psychotropními
látkami
Zn.:
V
dne
19
Záznam
o zkoušce odborné způsobilosti pro práce s omamnými látkami a psychotropními látkami
Přihlášku podala organizace
Jméno a příjmení
narozen(a) dne
v
okres
č. obč. průkazu
vzdělání
předchozí praxe
dosavadní povolání a postavení v něm
práce (funkce), kterou má vykonávat
omamné látky a psychotropní látky nebo přípravky, s nimiž má pracovat
Zkouška konána dne
Otázky:
hodnocení
Závěrečné hodnocení
Členové zkušební komise:
1.
předseda
2.
člen
3.
člen
(jména a funkce)
Osvědčení vydáno dne
pod zn.:
Příloha č. 11 k nařízení vlády ČSR č. 192/1988 Sb.
Krajský národní výbor
Zn.:
V
dne
19
Osvědčení
o odborné způsobilosti pro práce s omamnými látkami a psychotropními látkami
Jméno a příjmení
narozen dne
v
okres
č.
obč. průkazu
vykonal dne
úspěšně zkoušku před komisí pro přezkoušení odborné způsobilosti pro práce s omamnými
látkami a psychotropními látkami (podle § 34 až 36 nařízení vlády).
Je odborně způsobilý(á) k zacházení s těmito omamnými látkami a psychotropními látkami:
předseda zkušební komise
L.S.
vedoucí odboru zdravotnictví
KNV
1)
Československý lékopis - 4. vydání, jehož závaznost je stanovena vyhláškou ministerstva
zdravotnictví ČSR č. 10/1987 Sb.
2)
§ 21 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě.
3)
Např. § 25 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon).
Vyhláška ministerstva lesního a vodního hospodářství ČSR č. 6/1977 Sb., o ochraně jakosti povrchových a podzemních vod.
Vyhláška ministerstva lesního a vodního hospodářství ČSR č. 6/1977 Sb., o ochraně jakosti povrchových a podzemních vod.
4)
Vyhláška ministerstva školství a kultury č. 80/1965 Sb., o ochraně volně žijících živočichů.
5)
Zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění zákona ČNR č. 146/1971 Sb. a zákon ČNR č. 96/1977 Sb.
Vyhláška ministerstva školství a kultury č. 54/1958 Ú. l., kterou se určují chráněné druhy rostlin a podmínky jejich ochrany.
Vyhláška ministerstva školství a kultury č. 54/1958 Ú. l., kterou se určují chráněné druhy rostlin a podmínky jejich ochrany.
6)
7)
§ 23 odst. 1 vyhlášky Státní plánovací komise a Státní arbitráže Československé socialistické
republiky č. 48/1980 Sb., o hmotném bilancování a projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů v plánovacím
procesu.
8)
§ 11 zákona ČNR č. 108/1987 Sb., o působnosti orgánů veterinární péče České socialistické republiky.
9)
ČSN 01 8010.
10)
Např. přepravní řády a podrobnější přepravní podmínky železniční, silniční, letecké,
vodní a sdružené dopravy a poštovní řád, zákon č. 68/1979 Sb., o silniční dopravě a vnitrostátním zasílatelství, vyhláška federálního ministerstva
dopravy č. 122/1979 Sb., kterou se provádí zákon o silniční dopravě a vnitrostátním zasilatelství.
11)
§ 244 hospodářského zákoníku.
12)
Středisko je zřízeno při klinice nemocí z povolání v Praze 2, Vyšehradská 49.
13)
Zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství.
Nařízení vlády ČSSR č. 148/1971 Sb., o ochraně hospodářského a služebního tajemství.
Nařízení vlády ČSSR č. 149/1971 Sb., o základních skutečnostech tvořících předmět státního tajemství.
Nařízení vlády ČSSR č. 148/1971 Sb., o ochraně hospodářského a služebního tajemství.
Nařízení vlády ČSSR č. 149/1971 Sb., o základních skutečnostech tvořících předmět státního tajemství.
14)
§ 45 vyhlášky ministerstva zdravotnictví ČSR č. 77/1981 Sb., o zdravotnických pracovnících a jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví.
15)
Směrnice ministerstva zdravotnictví č. 49/1967 Věst. MZ o posuzování zdravotní způsobilosti
k práci, reg. částka 2/1968 Sb., ve znění směrnic ministerstva zdravotnictví ČSR č. 17/1970 Věst. MZ ČSR, reg. částka
20/1970 Sb.
16)
§ 272 zákoníku práce.
17)
18)
Vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 117/1987 Sb., o péči o zdraví zvířat.
19)
§ 9 zákona ČNR č. 108/1987 Sb.
20)
Československý lékopis 4. vydání, jehož závaznost je stanovena vyhláškou č. 10/1987 Sb.
Vyhláška ministerstva zdravotnictví ČSR č. 43/1987 Sb., o registraci hromadně vyráběných léčivých přípravků a úhradě nákladů s tím spojených.
Vyhláška ministerstva zdravotnictví ČSR č. 43/1987 Sb., o registraci hromadně vyráběných léčivých přípravků a úhradě nákladů s tím spojených.
21)
22)
Tyto plyny se považují za zvláště nebezpečené jedy tehdy, pokud jsou vyráběny, dodávány
a používá se jich k určitému účelu. V ostatních případech, zejména vznikají-li při
výrobě jako nežádoucí znečištění nebo exhalace, se tyto látky nepovažují za zvláště
nebezpečné jedy ve smyslu tohoto nařízení vlády, bez újmy povinností stanovených zvláštními
předpisy, zejména zákonem č. 35/1967 Sb., o opatřeních proti znečišťování ovzduší, směrnicemi ministerstva zdravotnictví ČSR
- hlavního hygienika ČSR č. 46/1978 sb. Hyg. předpisy, o hygienických požadavcích na pracovní prostředí (reg. v částce 21/1978),
ve znění směrnic ministerstva zdravotnictví ČSR - hlavního hygienika ČSR č. 66/1985 sb. Hyg. předpisy (reg. v částce 16/1985 Sb.) a v § 2 tohoto nařízení.
23)
Tyto plyny se považují za jedy tehdy, pokud jsou vyráběny, dodávány a používá se
jich k určitému účelu. V ostatních případech, zejména vznikají-li při výrobě jako
nežádoucí znečištění nebo exhalace, se tyto látky nepovažují za jedy ve smyslu tohoto
nařízení vlády, bez újmy povinností stanovených zvláštními předpisy, zejména zákonem
č. 35/1967 Sb., o opatřeních proti znečišťování ovzduší, směrnicemi ministerstva zdravotnictví ČSR
- hlavního hygienika ČSR č. 46/1978 sb. Hyg. předpisy, o hygienických požadavcích na pracovní prostředí (reg. v částce 21/1978 Sb.), ve znění směrnic ministerstva zdravotnictví ČSR - hlavního hygienika ČSR č. 66/1985 sb. Hyg. předpisy (reg. v částce 16/1985 Sb.) a v § 2 tohoto nařízení.
24)
Konopí, pokud je pěstováno a používáno výlučně k průmyslovým účelům a pro účely zahradnické,
není posuzováno jako omamná látka.
*)
Odpadá u závodů zvláště nebezpečné jedy vyrábějících.
**)
Číslo povolení k zacházení s jedy se uvádí při evidenci ve výrobních, dovozních,
dodavatelských a prodejních organizacích; při evidenci spotřeby uvnitř organizace
se uvádí účel, ke kterému byl zvláště nebezpečný jed vydán.
*)
Nehodící se škrtněte.
*)
Zvláštní způsob vedení evidence ve zdravotnických zařízeních a organizacích je upraven
instrukci ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí ČSR.