119/1989 Zb.

Vyhláška upravuje podmínky a způsob ukončování studia ve středních školách, ukončování pomaturitního studia, ukončování odborné přípravy, jakož i přípravy pro výkon jednoduchých činností ve zvláštních odborných učilištích.

Studium v učebních oborech středních škol a odborná příprava v učebních oborech zvláštních odborných učilišť se ukončuje závěrečnou zkouškou.¹)

Studium ve studijních oborech se ve středních školách ukončuje maturitní zkouškou.

Pomaturitní studium²) kvalifikační ve středních školách se ukončuje maturitní zkouškou; pomaturitní studium specializační ve středních školách se ukončuje závěrečnou pomaturitní zkouškou; pomaturitní studium v konzervatořích, v němž se žáci zdokonalují pro kvalifikovaný výkon uměleckého povolání, se ukončuje absolventskou zkouškou.³)

Příprava žáků zvláštních odborných učilišť pro výkon jednoduchých činnosti⁴) se ukončuje jejím celkovým zhodnocením.

Závěrečná zkouška je komplexní zkouška; jejím účelem je zjistit, jak si žáci osvojili dovednosti a vědomosti v rozsahu učiva stanoveného učebními plány a učebními osnovami učebních oborů (§ 2 odst. 1) a prověřit jejich připravenost pro výkon povolání.

Podmínkou pro vykonání závěrečné zkoušky je úspěšné ukončení posledního ročníku studia.

Závěrečná zkouška se dělí na část písemnou, část praktickou a závěrečný rozhovor:

Závěrečná zkouška trvá v jednom dni nejvýše 8 hodin. Obsah a rozsah písemné části a praktické části a dobu k jejímu vykonání stanoví ředitel školy a musí být obsažena v zadání témat. Maximální délka závěrečné zkoušky je tři dny s výjimkou výtvarných oborů. v nichž délka závěrečné zkoušky trvá podle povahy práce 2 - 4 týdny.

Závěrečná zkouška ve dvouletých a tříletých učebních oborech se koná v červnu a v oborech s délkou denního studia 3 roky a 4 měsíce v prosinci.

Maturitní zkouška je komplexní zkouška; jejím účelem je zjistit, jak si žáci osvojili vědomosti a dovednosti v rozsahu učiva stanoveném učebními plány a učebními osnovami a jak jsou připraveni pro výkon povolaní nebo odborných činností a pro další studium.

Podmínkou pro vykonání maturitní zkoušky je úspěšné ukončení posledního ročníku studia.

Maturitní zkouška v gymnáziích obsahuje písemnou a ústní zkoušku z českého jazyka a literatury, ústní zkoušku z ruského jazyka, ústní zkoušku z matematiky a ústní zkoušku z jednoho z volitelných vyučovacích předmětů. V zaměření studijního oboru 01, 02, 38 (speciální třídy) se koná také písemná zkouška z matematiky. Volitelnými vyučovacími předměty maturitní zkoušky v gymnáziu jsou: odborné předměty podle příslušného zaměření studijního oboru, další živý jazyk, dějepis, občanská nauka, zeměpis, fyzika, chemie, biologie, ve třídách v zaměření studijního oboru 01 i deskriptivní geometrie a informatika, ve třídách v zaměření studijního oboru 38 (speciální třídy) blok předmětu programování algoritmy a počítačové systémy, ve třídách v zaměření studijního oboru na tělesnou výchovu a ve sportovních školách i tělesná výchova; ve školách s jiným vyučovacím jazykem než českým i ruský jazyk.

Maturitní zkouška ve středních odborných učilištích a ve středních odborných školách obsahuje písemnou a ústní zkoušku z českého jazyka a literatury, ústní zkoušku z ruského jazyka a zkoušku z vyučovacích odborných předmětů. Ve studijních oborech zahraniční obchod, organizace administrativy a provoz hotelů a společného stravování se koná též ústní zkouška z dalšího živého jazyka.

Žákům, kteří přestoupili do 3. nebo 4. ročníku školy s českým vyučovacím jazykem ze školy s jiným vyučovacím jazykem a cizincům se promíjí vykonání písemné zkoušky z českého jazyka a literatury.

Ústní zkouška z českého jazyka a literatury má složku jazykovou a složku literární, která má charakter širšího literárně historického a ideového pojetí.

Zkouška z vyučovacích odborních předmětů ve středních odborných učilištích a středních odborných školách se člení na část praktickou a část teoretickou:

Zkouška z vyučovacích odborných předmětů ve středních uměleckých školách se člení na:

Zkouška z vyučovacího odborného předmětu podle příslušného zaměření studijního oboru v gymnáziu ověřuje teoretické poznatky a praktické dovednosti žáků v tomto oboru. Využívají se při ní i práce žáků vypracované v průběhu studia.

Ve středních školách s jiným vyučovacím jazykem než českým se koná zkouška z mateřského jazyka. Charakter této zkoušky a členění je stejné jako u zkoušky z českého jazyka a literatury. Zkouška z českého jazyka a literatury je pouze ústní. Z ruského jazyka se na těchto školách zkouška povinně nekoná.

V pomaturitním kvalifikačním studiu se koná maturitní zkouška z vyučovacích odborných předmětů zařazených do učebních plánů studijních oborů tohoto studia a ve studijním oboru cestovní ruch i z dalšího živého jazyka. Maturitní zkouška z vyučovacích odborných předmětů se člení podle odstavce 7.

Žák může konat ze souhlasem ředitele střední školy dobrovolně ústní maturitní zkoušku z jednoho povinného vyučovacího předmětu zařazeného v učebním plánu příslušného studijního oboru.

Žák gymnázia může konat se souhlasem ředitele školy dobrovolně ústní maturitní zkoušku z odborného předmětu podle příslušného zaměření studijního oboru v mimořádném zkušebním období v měsících září nebo únoru následujícího školního roku nejpozději do dvou let po vykonání maturitní zkoušky.

Cizinci studující ve středních školách si mohou zvolit u maturitní zkoušky místo ruského jazyka další živý jazyk, kterému se ve škole vyučuje, nebo matematiku; v gymnáziu pouze další živý jazyk.

Maturitní zkoušky se konají v řádném zkušebním období v měsících dubnu až červnu nebo v mimořádném zkušebním období v měsících září nebo únoru následujícího školního roku.

Písemná zkouška z českého jazyka a literatury se koná v úterý a písemná zkouška z matematiky v gymnáziu ve třídách v zaměření studijního oboru 01, 02 a 38 (speciální třídy) se koná v pátek ve třetím úplném týdnu v dubnu.

Termíny ústní zkoušky z českého jazyka a literatury, ruského jazyka a matematiky a termíny praktické a teoretické části zkoušky z vyučovacích odborných předmětů stanoví na návrh ředitele střední školy krajský národní výbor, který střední školu odborně vede.

Podmínkou pro vykonání závěrečné pomaturitní zkoušky ve specializačním pomaturitním studiu ve středních školách a absolventské zkoušky v konzervatoři (dále jen „absolventská zkouška“) je úspěšné ukončení posledního ročníku pomaturitního studia.

Závěrečná pomaturitní zkouška je teoreticko-praktická komplexní zkouška; koná se z vyučovacích odborných předmětů zařazených do učebních plánů studijních oborů. Člení se na část praktickou a část teoretickou. Podle charakteru studijního oboru může být součástí praktické části písemné nebo grafické řešení úkolu. Teoretická část je ústní.

Absolventská zkouška je komplexní odborná zkouška, při níž se ověřuje úroveň zdokonalení žáka pro výkon konkrétní umělecké činnosti a úroveň jeho přípravy pro výkon povolání. Obsahuje absolventský výkon z hlavního oboru studia, absolventskou písemnou práci a její obhajobou a souhrnnou zkoušku z pedagogické přípravy.

Závěrečné pomaturitní zkoušky a absolventské zkoušky se konají v řádném zkušebním období ve druhé polovině června nebo v mimořádném zkušebním období v měsících září nebo únoru následujícího školního roku. Termíny závěrečné pomaturitní zkoušky a absolventské zkoušky stanoví na návrh ředitele střední školy, v níž je studium organizováno, krajský národní výbor, který střední školu odborně vede.

Při písemné zkoušce z českého jazyka a literatury si žák volí jedno téma ze stanoveného souboru. Při písemné zkoušce z matematiky v gymnáziu ve třídách v zaměření studijního oboru 01, 02, 38 (speciální třídy) řeší žák dva určené příklady a dva příklady, které si sám ze stanoveného souboru zvolí. Při ústní zkoušce z českého jazyku a literatury, ruského jazyka, matematiky a volitelných předmětů a při praktické části a teoretické části zkoušky z vyučovacích odborných předmětů si žák losuje jedno ze stanovených témat. Ve středních odborných školách může být praktickou částí zkoušky z odborných předmětů obhajoba komplexní odborné práce, kterou žák nebo skupina žáků vypracovává v průběhu studia. Téma komplexní odborné práce určuje ředitel školy. Téma praktické zkoušky z hlavního oboru studia a téma absolventského výkonu z hlavního oboru studia a téma absolventského výkonu z hlavního oboru studia ve středních uměleckých školách určí žákovi ředitel střední školy.

Písemná zkouška ze všeobecně vzdělávacích předmětů trvá nejvíce 240 minut. Praktická část maturitní a pomaturitní zkoušky z odborných předmětů, praktická zkouška z hlavního oboru studia v konzervatořích a absolventský výkon z hlavního oboru trvá podle povahy studijního oboru nejvíce 16 hodin, u studijního oboru zubní laborant nejvíce 30 hodin, v jednom dni nejvíce 8 hodin. Ve výtvarných oborech středních uměleckých škol a středních odborných učilišť trvá praktická zkouška z hlavního oboru studia nebo praktická část zkoušky z odborných předmětů podle studijního oboru a povahy práce 2 - 4 týdny. Ústní zkouška trvá z jednoho vyučovacího předmětů 15 - 20 minut; je-li obsahem ústní zkoušky učivo z více vyučovacích předmětu, trvá 20 - 30 minut.

Příprava žáka k ústní zkoušce pro jeden vyučovací předmět trvá 15 - 20 minut, pro vyučovací předměty s grafickým projevem až 30 minut.

Ústní zkoušky se organizují po skupinách tak, aby je žák ukončil ve stejný den. V jednom dni může zkušební komise vyzkoušet při maturitních zkouškách nejvýše 9 žáků, při závěrečných pomaturitních zkouškách a absolventských zkouškách nejvýše 12 žáků.

Žáci posledního ročníku gymnázia a žáci ve studijních oborech zahraniční obchod, organizace administrativy, provoz hotelů a společného stravování a studijního oboru pomaturitního studia cestovní ruch oznámí písemně třídnímu učiteli do konce prosince, který z volitelných předmětů maturitní zkoušky (§ 4 ods. 3), nebo který další živý jazyk (§ 4 odst. 4) si zvolili. Jestliže žák ve stanoveném termínu neoznámí, který předmět si zvolil, určí mu tento předmět třídní učitel.

Žáci posledního ročníku středních škol, kteří chtějí konat dobrovolně maturitní zkoušku z dalšího povinného vyučovacího předmětu, oznámí písemně třídnímu učiteli do konce prosince předmět, který si zvolili (§ 4 odst. 12).

Před zahájením ústních zkoušek, v konzervatoři i před zahájením praktické zkoušky z hlavního oboru studia se žáci nezúčastňují vyučování v rozsahu pěti vyučovacích dnů. Tato doba je určena pro přípravu k vykonání zkoušek.

Závěrečná zkouška, maturitní zkouška, závěrečná pomaturitní a absolventská zkouška se koná před zkušební komisí.

Zkušební komise má stálé členy a další členy. Stálými členy jsou předseda, místopředseda a třídní učitel.

Dalšími členy zkušební komise jsou:

V oborech, kde je to nutné ke komplexnímu odbornému posouzení, přizve ředitel školy k závěrečné zkoušce, k praktické části a k teoretické části maturitní nebo závěrečné pomaturitní zkoušky z odborných předmětů odborníka z praxe.

Předsedu zkušební komise jmenuje do konce února krajský národní výbor, který školu odborně vede. Předsedou zkušební komise je jmenován pedagogických pracovník z jiné školy, který má odbornou a pedagogickou způsobilost odpovídající příslušnému nebo příbuznému studijnímu nebo učebnímu oboru a nejméně pětiletou pedagogickou praxi. Funkce předsedy zkušební komise je funkcí čestnou. Při opravných zkouškách v mimořádném zkušebním období a při ústních zkouškách v náhradním termínu je předsedou zkušební komise ředitel školy, ve které se zkoušky konají, popřípadě jím pověřený zástupce.

Místopředsedu a další členy zkušební komise (§ 7 odst. 3) z pedagogických pracovníků jmenuje do 15. března ředitel školy, ve které se zkoušky konají. Místopředsedou zkušební komise je jmenován pedagogický pracovník příslušné školy nejméně s pětiletou pedagogickou praxí.

Předseda zkušební komise řídí práci komise, kontroluje připravenost zkoušek, hodnotí úroveň i klasifikaci závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky, závěrečné pomaturitní zkoušky nebo absolventské zkoušky.

Nemůže-li předseda zkušební komise vykonávat z vážných důvodů svou funkci, přejímá jeho funkci místopředseda.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, u středních zdravotnických škol též ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí, dále ostatní ústřední orgány, krajské národní výbory a národní výbor hl. m. Prahy a výzkumné ústavy resortu školství, jsou oprávněny vyslat ke zkouškám své pomocníky, kteří mají právo se přesvědčit doplňujícími otázkami o znalostech zkoušeného žáka; nepodílejí se však na jeho hodnocení.

Pokud byl ke zkoušce přizván odborník z praxe, může klást žákovi otázky při závěrečném rozhovoru u závěrečných zkoušek, v praktické i v teoretické části maturitní zkoušky z odborných předmětů; nepodílí se však na jeho hodnocení.

Po ukončení zkoušek všech žáků třídy se koná závěrečná porada zkušební komise. Předseda na ní projedná hodnocení průběhu a celkové úrovně zkoušek.

Prospěch žáka při zkoušce se klasifikuje těmito stupni: 1 - výborný, 2 - chvalitebný, 3 - dobrý, 4 - dostatečný, 5 - nedostatečný.⁵)

Klasifikaci žáka při závěrečné, maturitní, závěrečné pomaturitní nebo absolventské zkoušce, na návrh jednotlivých zkoušejících podle příslušných předmětů, schvaluje zkušební komise hlasováním. Při rovnosti hlasů je rozhodující hlas předsedy zkušební komise.

Klasifikaci písemné zkoušky z českého jazyka a literatury a u gymnázií v zaměření studijního oboru 01, 02, 38 (speciální třídy) též z písemné zkoušky z matematiky navrhují vyučující příslušných předmětů. Po schválení navržené klasifikace zkušební komisí oznámí vyučující příslušných předmětů žáků výsledek klasifikace nejpozději týden před zahájením ústních zkoušek.

Klasifikaci písemne části při závěrečné zkoušce navrhují vyučující příslušných odborných předmětů ve spolupráci s ministrem odborné výchovy - členem zkušební komise.

Klasifikace z písemné i ústní zkoušky z českého jazyka a literatury a u gymnázií v zaměření studijního oboru 01, 02, 38 (speciální třídy), klasifikace písemné i ústní zkoušky z matematiky se rovnocenně promítne ve výsledném stupni. Má-li žák z písemné zkoušky z českého jazyka a literatury, nebo u gymnázia v zaměření studijního odboru 01, 02, 38 (speciální třídy) z písemné zkoušky z matematiky prospěch nedostatečný, koná ústní zkoušku ve stejném zkušebním období jako žáci, kteří u písemné zkoušky prospěli.

Počíná-li si žák při zkoušce nedovoleným způsobem, přeruší předseda zkušební komise nebo učitel konající dozor jeho zkoušku. Po poradě komise nebo při písemné zkoušce po poradě ředitelem školy, sdělí žákovi, zda může ve zkoušce pokračovat, nebo zda bude zkoušku v nejbližším zkušebním obdobím opakovat.

Do celkového hodnocení závěrečné zkoušky se započítává klasifikace písemné části a klasifikace praktické části a přihlíží se ke znalostem žáka při závěrečném rozhovoru.

Do celkového hodnocení maturitní zkoušky se nezapočítává prospěch z předmětu, z něhož se žák přihlásí ke zkoušce dobrovolně.

Celkové hodnocení žáka u zkoušek (s výjimkou celkového zhodnocení přípravy žáků připravujících se pro výkon jednoduchých činností) provádí zkušební komise podle této stupnice:

Celkové hodnocení zkoušky včetně hodnocení z jednotlivých předmětů a částí zkoušky oznámí žákovi předseda zkušební komise ve dni, ve kterém žák zkoušku ukončil. Toto hodnocení je konečné.

Jestliže byl žák při závěrečné zkoušce klasifikován buď z písemné části nebo praktické části stupněm 5 - nedostatečný, rozhodne zkušební komise, muže-li konat opravnou zkoušku z této částí. Tato opravná zkouška se koná v učebních oborech, jejichž délka denního studia je dva nebo tři roky, v říjnu, v oborech, jejichž délka denního studia je tři roky a 4 měsíce, v březnu následujícího školního roku.

Jestliže žák neprospěl při závěrečné zkoušce z písemné i praktické části, nebo při opravné zkoušce (odstavec 1) z písemné nebo praktické části zkoušky, rozhodne zkušební komise, může-li žák opakovat celou závěrečnou zkoušku v příštím školním roce v řádném zkušebním termínu.

Jestliže byl žák u maturitní zkoušky, závěrečné pomaturitní zkoušky nebo absolventské zkoušky z některých předmětů, nejvýše však ze dvou, včetně praktické a teoretické části zkoušky klasifikován stupněm 5 - nedostatečný, rozhodne zkušební komise, může-li konat opravnou zkoušku z těchto předmětu nebo částí zkoušky v nejbližším mimořádném zkušebním období (§ 4 odst. 15). Neprospěl-li žák při prvé opravné zkoušce z jednotlivých předmětů nebo částí zkoušky z jednoho předmětu nebo jedné části zkoušky, může zkušební komise povolit žákovi na jeho žádost druhou opravnou zkoušku z tohoto předmětu nebo části zkoušky a to z vážných důvodů, zejména zdravotních. Opravnou zkouškou z českého jazyka a literatury a u gymnázia v zaměření studijního oboru 01, 02, 38 (speciální třídy) z matematiky koná žák pouze ústně. Písemnou zkoušku neopakuje.

Neprospěl-li žák při prvé opravné zkoušce u obou předmětů nebo částí zkoušky (odstavec 3) nebo u druhé opravné zkoušky z jednoho předmětu nebo jedné části zkoušky (odstavec 3) rozhodne zkušební komise, může-li žák opakovat celou maturitní, závěrečnou pomaturitní nebo absolventskou zkoušku v příštím školním roce.

Jestliže byl žák u maturitní, závěrečné pomaturitní nebo absolventské zkoušky klasifikován stupeň 5 - nedostatečný z více než dvou předmětů včetně praktické a teoretické části zkoušky, rozhodne zkušební komise, může-li žák opakovat celou maturitní, závěrečnou pomaturitní nebo absolventskou zkoušku v příštím školním roce.

Celou závěrečnou, maturitní, závěrečnou pomaturitní nebo absolventskou zkoušku může žák opakovat pouze jednou.

Příprava žáků zvláštních odborných učilišť pro výkon jednoduchých činností se ukončí celkovým zhodnocením manuálních dovedností v rozsahu učiva stanoveného učebními osnovami vyučovacích předmětů zařazených do učebního plánu.

Celkové zhodnocení přípravy provedou bez zvláštních zkoušek na závěr posledního ročníku ředitele školy, třídní učitel, výchovný poradce a dílenský učitel nebo mistr odborné výchovy. Hodnotí žáka dvěma stupni - prospěl - neprospěl.

Nedostaví-li se žák ke zkoušce pro vážné důvody, zejména zdravotní, je povinen se nejpozději do tří dnů ode dne konání zkoušky omluvit. Závažnost důvodů, pro něž se žák ke zkoušce nedostavil, posuzuje předseda (v jeho nepřítomnosti místopředseda) zkušební komise. Uzná-li omluvu žáka, žák se nekvalifikuje a zkušební komise mu určí náhradní termín zkoušky. Jestliže se žák nedostavil ke zkoušce bez omluvy, nebo jestliže mu omluva nebyla uznána, posuzuje se, jako by studia zanechal dnem následujícím po termínu zkoušky.

Témata pro závěrečnou zkoušku a témata pro jednotlivé předměty a části maturitní, závěrečné pomaturitní a absolventské zkoušky, s výjimkou témat pro písemnou zkoušku z matematiky v gymnáziu ve třídách zaměření studijního oboru 01, stanoví s uvedením učebních pomůcek, které může žák používat, na návrat příslušné předmětové komise, ředitel školy. Témata pro písemnou zkoušku z matematiky v gymnáziích v zaměření studijního oboru 01 určuje ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČSR.

Pro písemnou zkoušku z českého jazyka a literatury se stanoví čtyři témata. Pro písemnou zkoušku z matematiky v gymnáziu v zaměření studijního oboru 01, 02, 38 (speciální třídy) se stanoví soubor šesti příkladů. Pro závěrečnou zkoušku a praktickou část maturitní zkoušky ve středních odborných učilištích se stanoví podle specifiky oboru 1 - 4 témata, zahrnující činnosti charakteristické pro výkon povolání. Součástí témat pro písemnou část závěrečné zkoušky jsou tři doplňující odborné otázky k zadanému tématu. Pro praktickou část maturitní zkoušky ve středních odborných školách se stanoví podle specifiky oboru 3 - 10 témat. Pro ústní zkoušku z jednotlivých předmětů a pro teoretickou část zkoušky z odborných předmětů se ve středních školách stanoví třicet témat. Pro závěrečnou pomaturitní zkoušku se stanoví patnáct témat pro teoretickou část a pět témat pro praktickou část zkoušky z odborných předmětů.

Pracující, kteří již dříve získali úplné střední vzdělání, maturitní zkoušku z českého jazyka a literatury a z ruského jazyka nekonají.

Zkoušky se konají ve škole, kterou žáci navštěvovali, s výjimkou praktické části, která se může konat ve školském účelovém zařízení, na pracovištích středních odborných učilišť nebo ve střediscích praktického vyučování i v provozních objektech organizací.

Závěrečná zkouška, ústní zkouška, praktická a teoretická část zkoušky, závěrečná pomaturitní nebo absolventská zkouška jsou veřejné s výjimkou oborů, kde je to z hygienických důvodů nebo z důvodů ochrany zdraví a bezpečnosti při práci vyloučené.

Závěrečná zkouška, praktická část maturitní zkoušky, závěrečná pomaturitní nebo absolventská zkouška mohou být individuální nebo skupinové. Žáci při nich mohou používat pomůcky povolené v zadání tématu práce.

Pro účel praktické části závěrečné zkoušky, praktické části maturitní a praktické části pomaturitní nebo absolventské zkoušky se za jednu hodinu považuje doba 60 minut.

Vysvědčení o závěrečné, maturitní, závěrečné pomaturitní nebo absolventské zkoušce se vydá jen žákům, kteří zkoušku úspěšně vykonali. Vysvědčení má datum konání zkoušky a předá se žákům, kteří ukončili studium v řádném zkušebním období, do konce června, ve dvouletých a tříletých učebních oborech do konce července, v učebních oborech s délkou denního studia 3 roky a 4 měsíce v prosinci. Žákům, kteří ukončí studium v mimořádném zkušebním období, se vydá vysvědčení nejpozději do 5 dnů od složení zkoušky. Žákům, kteří se připravovali pro výkon jednoduchých činností, se uvede výsledek celkového zhodnocení na výročním vysvědčení.

Členům zkušební komise, kteří vykonávají svoji funkci mimo obce svého pracoviště nebo bydliště, přísluší náhrada cestovních výdajů podle zvláštních předpisů.⁶)

Organizace, pro kterou se žáci připravovali, uhradí střednímu odbornému učilišti nebo středisku praktického vyučování nebo zvláštnímu odbornému učilišti poměrný díl nákladů vynaložených na přípravu a organizaci maturitních i závěrečných zkoušek.

Žák může konat zkoušku nejpozději do dvou let od doby, kdy měl ukončit řádně studium, a to i v případech, jestliže se posuzuje, jako by studia zanechal (§ 13 odst. 1).

Příslušný ústřední orgán nebo krajský národní výbor, který střední školy odborně vede,⁷) může požádat ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČSR o dřívější termíny zahájení závěrečných zkoušek, maturitních zkoušek, závěrečních pomaturitních nebo absolventských zkoušek v učebních nebo studijních oborech, jejichž charakter neumožňuje organizaci zkoušek v období stanoveném v § 3 odst. 5, § 4 odst. 15 a § 5 odst. 4.

Krajský národní výbor, který střední zdravotnické školy odborně vede, může požádat ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí ČSR o dřívější termíny zahájení maturitních zkoušek nebo závěrečných pomaturitních zkoušek v učebních nebo studijních oborech, jejichž charakter neumožňuje organizaci zkoušek v období stanoveném v § 3 odst. 5, § 4 odst. 15 a § 5 ods. 4.

Zrušuje se vyhláška ministerstva školství České socialistické republiky č. 31/1987 Sb., o ukončování studia ve středních školách a o ukončování přípravy ve zvláštních odborných učilištích.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1990.