283/1991 Zb.
Časová verzia predpisu účinná od 15.07.1991
Obsah zobrazeného právneho predpisu má informatívny charakter.
História | ||
---|---|---|
Dátum účinnosti | Novela | |
1. | Vyhlásené znenie | |
2. | 15.07.1991 - |
Otvoriť všetky
Číslo predpisu: | 283/1991 Zb. |
Názov: | Zákon České národní rady o Policii České republiky |
Typ: | Zákon |
Dátum schválenia: | 21.06.1991 |
Dátum vyhlásenia: | 15.07.1991 |
Dátum účinnosti od: | 15.07.1991 |
Autor: | Česká národní rada |
Právna oblasť: |
|
Nachádza sa v čiastke: |
283
ZÁKON
České národní rady
ze dne 21. června 1991
o Policii České republiky
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
§ 1
Úvodní ustanovení
(1)
Zřizuje se ozbrojený bezpečnostní sbor České republiky s názvem Policie České republiky
(dále jen „policie“).
(2)
Policie je ozbrojeným bezpečnostním sborem, který plní úkoly ve věcech vnitřního
pořádku a bezpečnosti v rozsahu vymezeném ústavními zákony, zákony a ostatními obecně
závaznými právními předpisy.
(3)
Policie při plnění svých úkolů spolupracuje s ozbrojenými bezpečnostními sbory České
a Slovenské Federativní Republiky a Slovenské republiky a může spolupracovat s bezpečnostními
sbory jiných států a s mezinárodními policejními institucemi.
(4)
Příslušníci policie (dále jen „policisté“) plní úkoly uvedené v odstavci 2 na území
České republiky.
HLAVA PRVNÍ
ÚKOLY, ORGANIZACE A ŘÍZENÍ POLICIE
§ 2
Úkoly policie
(1)
Policie plní tyto úkoly:
a)
chrání bezpečnost osob a majetku;
b)
zajišťuje ochranu ústavních činitelů České republiky;
c)
odhaluje trestné činy a zjišťuje jejich pachatele;
d)
koná vyšetřování a vyhledávání o trestných činech;
e)
spolupůsobí při zajišťování veřejného pořádku a byl-li porušen, činí opatření k jeho
obnovení;
f)
dohlíží na bezpečnost a plynulost silničního provozu a spolupůsobí při jeho řízení;
g)
odhaluje přestupky, a pokud stanoví zvláštní zákon,1) přestupky objasňuje;
h)
projednává přestupky, pokud stanoví zvláštní zákon;2)
i)
vede evidence a statistiky potřebné k plnění svých úkolů;
j)
vyhlašuje pátrání na území České republiky;
k)
získává, soustřeďuje a vyhodnocuje informace sloužící ochraně ekonomických zájmů
České republiky.
(2)
Policie plní též úkoly státní správy, pokud tak stanoví zvláštní zákon.3)
(3)
Policie plní rovněž úkoly při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku,
které jí ukládají příslušné orgány obcí za podmínek stanovených zvláštními předpisy.4)
§ 3
Organizace a řízení policie
(1)
Policie je podřízena ministerstvu vnitra České republiky (dále jen „ministerstvo“).
(2)
V policii působí služba kriminální policie, služba pořádkové policie, služba dopravní
policie, služba ochrany ústavních činitelů, služba ochrany ekonomických zájmů a správní
služba.
(3)
Policie se organizačně člení na útvary s územní působností; policejní útvary zřizuje
ministerstvo.
(4)
Činnost policie, mimo útvary vyšetřování, řídí policejní ředitelství.
(5)
V čele policejného ředitelství stojí policejní ředitel.
(6)
Policejního ředitele jmenuje vláda České republiky na návrh ministra vnitra České
republiky (dále jen „ministr“).
(7)
Policejní ředitel odpovídá za činnost policie ministrovi.
HLAVA DRUHÁ
VYŠETŘOVATELÉ POLICIE A ÚTVARY VYŠETŘOVÁNÍ
§ 4
(1)
Vyšetřovatele policie (dále jen „vyšetřovatelé“) jmenuje ministr; podmínky jmenování
stanoví zvláštní zákon.5)
(2)
Vyšetřovatelé jsou ve věcech, které vyšetřují, vázáni pouze ústavou, zákony a ostatními
obecně závaznými právními předpisy, a v rozsahu stanoveném trestním řádem, též pokyny
prokurátora. V ostatních věcech týkajících se výkonu služby v policii jsou vyšetřovatelé
podřízeni vedoucím útvarů vyšetřování.
(3)
Vyšetřovatelé jsou ve věcech, které vyšetřují, oprávněni požadovat od služeb policie,
v souladu se zákony a ostatními obecně závaznými právními předpisy, provedení úkonů
nezbytných pro vyšetřování, které s ohledem na jejich povahu nemohou zabezpečit sami.
Služby policie jsou povinny těmto požadavkům vyhovět; stejně tak jsou povinny vyhovět
obdobným požadavkům vyšetřovatelů a útvarů vyšetřování ozbrojených bezpečnostních
sborů České a Slovenské Federativní Republiky a Slovenské republiky.
§ 5
(1)
Útvary vyšetřování zřizuje a řídí ministerstvo. Územní působnost těchto útvarů se
zpravidla shoduje s územní působností příslušných orgánů prokuratury a soudů.
(2)
Ministr povolává vyšetřovatele k plnění úkolů v útvarech vyšetřování.
HLAVA TŘETÍ
POVINNOSTI, OPRÁVNĚNÍ A PROSTŘEDKY POLICISTY
ODDÍL PRVNÍ
POVINNOSTI POLICISTY
§ 6
(1)
Při provádění služebních zákroků a služebních úkonů je policista povinen dbát cti,
vážnosti a důstojnosti osob i své vlastní a nepřipustit, aby osobám v souvislosti
s touto činností vznikla bezdůvodná újma a případný zásah do jejich práv a svobod
překročil míru nezbytnou k dosažení účelu sledovaného služebním zákrokem nebo služebním
úkonem.
(2)
Policista je povinen při provádění služebního zákroku a služebního úkonu spojeného
se zásahem do práv nebo svobod osob poučit je o jejich právech, pokud to povaha a
okolnosti služebního zákroku nebo služebního úkonu dovolují; v opačném případě je
poučí dodatečně.
§ 7
(1)
Policista ve službě je povinen v mezích tohoto zákona provést služební zákrok, služební
úkon, popřípadě učinit jiná opatření nezbytná k provedení služebního zákroku nebo
služebního úkonu, zejména vyrozumět nejbližší policejní útvar, je-li páchán trestný
čin nebo přestupek anebo je-li důvodné podezření z jejich páchání.
(2)
Policista i v době mimo službu je povinen v mezích tohoto zákona provést služební
zákrok, popřípadě učinit jiné opatření k provedení služebního zákroku, zejména vyrozumět
nejbližší policejní útvar, je-li páchán trestný čin nebo přestupek, kterým je bezprostředně
ohrožen život, zdraví nebo majetek.
§ 8
Policista není povinen provést služební zákrok, jestliže
a)
je pod vlivem léků nebo jiných látek, které závažným způsobem snižují jeho schopnost
jednání;
b)
k jeho provedení nebyl odborně vyškolen ani vycvičen a jestliže povaha služebního
zákroku takové odborné vyškolení nebo vycvičení vyžaduje;
c)
tomu brání důležitý zájem služby.
§ 9
(1)
Policista je při provádění služebního zákroku povinen, pokud to povaha a okolnosti
služebního zákroku dovolují, použít odpovídající výzvy.
(2)
Pokud to povaha služebního zákroku dovoluje, použije policista před výzvou slov „Jménem
zákona!“.
(3)
Každý je povinen uposlechnout výzvy zakročujícího policisty.
§ 10
(1)
Policista je povinen při výkonu své pravomoci prokázat svou příslušnost k policii,
pokud to povaha a okolnosti služebního zákroku nebo služebního úkonu dovolují.
(2)
Příslušnost k policii prokazuje policista služebním stejnokrojem s identifikačním
číslem, služebním průkazem, odznakem služby kriminální policie nebo ústním prohlášením
„policie“.
(3)
Ústním prohlášením „policie“ prokazuje policista svou příslušnost k policii pouze
ve výjimečných případech, kdy okolnosti služebního zákroku neumožňují tuto příslušnost
prokázat služebním stejnokrojem, služebním průkazem nebo odznakem služby kriminální
policie. Služebním stejnokrojem, služebním průkazem nebo odznakem služby kriminální
policie se policista prokáže ihned, jakmile to okolnosti služebního zákroku nebo služebního
úkonu dovolí.
§ 11
Ministerstvo stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti
a)
kdy policista není povinen provést služební zákrok, brání-li tomu důležitý zájem
služby;
b)
o prokazování příslušnosti k policii.
ODDÍL DRUHÝ
OPRÁVNĚNÍ POLICISTY
§ 12
Oprávnění požadovat vysvětlení
(1)
Policista je oprávněn požadovat potřebná vysvětlení od osoby, která může přispět
k objasnění skutečností důležitých pro odhalení trestného činu nebo přestupku a jejich
pachatele, jakož i pro vypátrání hledaných nebo pohřešovaných osob a věcí, a v případě
potřeby ji vyzvat, aby se ve stanovenou dobu dostavila na určené místo k sepsání protokolu
o podání vysvětlení.
(2)
Osoba je povinna výzvě podle odstavce 1 vyhovět.
(3)
Vysvětlení může odepřít pouze osoba, která by jím sobě, svému příbuznému v pokolení
přímém, svému sourozenci, osvojiteli, osvojenci, manželu nebo druhu anebo jiným osobám
v poměru rodinném nebo obdobném, jejichž újmu by právem pociťovala jako újmu vlastní,
způsobila nebezpečí trestního stíhání nebo nebezpečí postihu za přestupek.
(4)
Vysvětlení nesmí být požadováno od osoby, která by jím porušila státem uloženou nebo
státem uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže by byla této povinnosti příslušným orgánem
nebo tím, v jehož zájmu tuto povinnost má, zproštěna.
(5)
Policista je povinen osobu předem poučit o možnosti odepřít vysvětlení podle odstavců
3 a 4.
(6)
Kdo se dostaví na výzvu, má nárok na náhradu nutných výdajů a na náhradu ušlého výdělku
(dále jen „náhrada“). Náhradu poskytuje policie. Nárok na náhradu nemá ten, kdo se
dostavil jen ve vlastním zájmu nebo pro své protiprávní jednání.
(7)
Nárok na náhradu podle odstavce 6 zaniká, jestliže jej osoba neuplatní do sedmi dnů
ode dne, kdy se na výzvu podle odstavce 1 dostavila; o tom musí být osoba poučena.
(8)
Nevyhoví-li osoba bez dostatečné omluvy nebo bez závažných důvodů výzvě podle odstavce
1, může být předvedena k sepsání protokolu o podání vysvětlení.
(9)
Protokol o podání vysvětlení musí být s osobou sepsán bez zbytečného odkladu po jejím
předvedení; po jeho sepsání policista osobu propustí.
(10)
O předvedení sepíše policista úřední záznam.
§ 13
Oprávnění požadovat prokázání totožnosti
(1)
Prokázání totožnosti znamená zjištění jména, data narození a bydliště osoby. Důvod
ke zjišťování totožnosti určuje míru spolehlivosti, s níž se zjištění provádí.
(2)
Policista je oprávněn vyzvat k prokázání totožnosti osobu
a)
přistiženou při spáchání přestupku,
b)
od které je požadováno vysvětlení podle § 12 odst. 1,
c)
která odpovídá popisu hledané osoby.
Osoba je povinna výzvě vyhovět.
(3)
Policista je rovněž oprávněn vyzvat osobu, aby prokázala svoji totožnost na žádost
jiné osoby, jestliže tato osoba má na zjištění totožnosti právní zájem.
(4)
Byla-li prokázáním totožnosti zjištěna osoba pohřešovaná, vyrozumí policista toho,
kdo pohřešování osoby oznámil, popřípadě ji předá příslušnému orgánu nebo zákonnému
zástupci.
(5)
Odmítne-li osoba uvedená v odstavcích 2 a 3 prokázat svoji totožnost nebo nemůže-li
ji prokázat ani po předchozím poskytnutí potřebné součinnosti k prokázání své totožnosti,
je policista oprávněn takovou osobu předvést k provedení služebních úkonů za účelem
zjištění její totožnosti a řádného objasnění věci. Po zjištění totožnosti policista
předvedenou osobu propustí, nebrání-li tomu zákonné důvody.
(6)
Policista je rovněž oprávněn předvést osobu přistiženou při spáchání přestupku na
dobu nezbytně nutnou k provedení služebních úkonů, nejdéle však na 24 hodin, je-li
důvodná obava, že osoba bude v protiprávním jednání pokračovat anebo bude mařit řádné
objasnění věci; při vyrozumění o této skutečnosti postupuje policista obdobně podle
§ 14 odst. 4.
(7)
Nemůže-li policista totožnost osoby předvedené podle odstavce 5 zjistit na základě
sdělených údajů ani v evidencích obyvatel, je oprávněn vyzvat tuto osobu, aby strpěla
provedení nezbytných služebních úkonů, jako je snímání daktyloskopických otisků, pořizování
obrazových záznamů, zevní měření těla a zjišťování zvláštních tělesných znamení; měření
těla a zjišťování zvláštních tělesných znamení provádí osoba stejného pohlaví nebo
lékař.
(8)
Nezjistí-li policista totožnost osoby do 24 hodin od předvedení, je povinen osobu
propustit.
(9)
O předvedení a provedených služebních úkonech sepíše policista úřední záznam.
§ 14
Zajištění
(1)
Policista je oprávněn zajistit osobu, která
a)
svým jednáním bezprostředně ohrožuje svůj život anebo život nebo zdraví jiných osob
nebo majetek;
b)
se pokusila o útěk při předvedení podle § 12 odst. 8 a § 13 odst. 5;
c)
na policejním útvaru slovně uráží jinou osobu nebo policistu anebo úmyslně znečišťuje
či poškozuje zařízení nebo policejní majetek.
(2)
Pominou-li důvody zajištění, je policista povinen osobu ihned propustit.
(3)
Zajištění může trvat nejdéle 24 hodin od okamžiku omezení osobní svobody.
(4)
Po zajištění je policista povinen na žádost osoby zajištěné vyrozumět o této skutečnosti
některou z osob uvedených v § 12 odst. 3, popřípadě jinou jím určenou osobu. Jedná-li se o osobu mladší 18 let, je policista
povinen ihned vyrozumět zákonného zástupce této osoby. Jde-li o vojáka, je policista
povinen vyrozumět nejbližší posádkovou správu nebo vojenský útvar.
(5)
O zajištění sepíše policista úřední záznam.
§ 15
Zajištění z důvodu ukončení pobytu nebo vyhoštění
(1)
Dopustila-li se osoba takového jednání, pro které může být její pobyt na území České
a Slovenské Federativní Republiky ukončen nebo pro které může být vyhoštěna,6) je policista oprávněn zajistit ji na dobu nezbytně nutnou za účelem předání příslušnému
orgánu, který o ukončení pobytu nebo vyhoštění rozhoduje.
(2)
Zajištění může trvat nejdéle 24 hodin od okamžiku omezení osobní svobody; nepředá-li
policista osobu ve stanovené lhůtě tomuto orgánu, je povinen ji propustit.
§ 16
Oprávnění k omezení pohybu agresivních osob
(1)
Osobě, která fyzicky napadá jinou osobu nebo policistu nebo poškozuje cizí majetek
nebo se pokusí o útěk, může být omezena možnost volného pohybu připoutáním k vhodnému
předmětu.
(2)
Omezení volného pohybu může trvat nejdéle do doby, než osoba od jednání upustí nebo
než bude umístěna v policejní cele, nejdéle však 2 hodiny.
§ 17
Oprávnění odebrat zbraň
(1)
Policista je oprávněn přesvědčit se, zda předváděná nebo zajištěná osoba nemá u sebe
zbraň, kterou by mohla ohrozit svůj život nebo zdraví anebo život a zdraví jiných
osob, a odebrat ji.
(2)
Zbraní podle odstavce 1 se rozumí cokoli, čím je možno učinit útok proti tělu důraznější.7)
(3)
Odebranou zbraň podle odstavce 1 je policista povinen vrátit proti podpisu při propuštění
předvedené nebo zajištěné osoby. To neplatí, brání-li vrácení zbraně zákonné důvody.
O odebrání zbraně vystaví policista osobě, které byla odebrána, potvrzení.
§ 18
Oprávnění k prohlídce dopravních prostředků
(1)
Při pronásledování pachatelů některého ze zvlášť závažných úmyslných trestných činů8) anebo jiných úmyslných trestných činů, k jejichž stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní
smlouva, a při pátrání po těchto pachatelích a věcech pocházejících anebo souvisejících
s uvedenými trestnými činy, je policista oprávněn prohlížet dopravní prostředky, zda
se v nich tito pachatelé anebo věci nenacházejí.
(2)
Při pátrání po hledaných osobách, zbraních, střelivu, výbušninách, omamných prostředcích
nebo odcizených věcech, jsou policisté oprávněni přesvědčit se, zda se hledaná osoba
nebo věc nenachází v dopravních prostředcích, je-li důvodné podezření, že tomu tak
je.
§ 19
Oprávnění při zajišťování bezpečnosti chráněných osob
(1)
Při zajišťování bezpečnosti chráněných osob, kterým je podle zvláštních předpisů
a mezinárodních dohod poskytována osobní ochrana, je policista zařazený ve službě
ochrany ústavních činitelů oprávněn provést prohlídku osob, zavazadel, věcí, dopravních
prostředků nacházejících se v prostoru, ze kterého by bylo možno ohrozit bezpečnost
chráněné osoby.
(2)
Prohlídku osob je policista oprávněn provést pouze tehdy, jestliže tyto osoby na
jeho výzvu uvedený prostor ihned neopustí nebo hrozí-li nebezpečí z prodlení.
(3)
K prohlídce objektů musí mít policista svolení vlastníka nebo uživatele. Bez uvedeného
svolení je policista oprávněn vykonat prohlídku jen tehdy, je-li důvodné podezření,
že z objektu by měl být proveden útok na bezpečnost chráněné osoby.
(4)
Prohlídka objektu, zavazadel, věcí a dopravních prostředků nesmí sledovat jiný zájem
než zajištění bezpečnosti chráněné osoby.
§ 20
Oprávnění zakázat vstup na určená místa
Jestliže to vyžaduje účinné zabezpečení plnění úkolů uvedených v tomto zákoně, je
policista oprávněn přikázat každému, aby na nezbytně nutnou dobu nevstupoval na určená
místa nebo se na nich nezdržoval. Každý je povinen příkazu policisty uposlechnout.
§ 21
Oprávnění otevřít byt nebo jiný uzavřený prostor
(1)
Je-li důvodná obava, že je ohrožen život nebo zdraví osoby anebo hrozí-li větší škoda
na majetku, je policista oprávněn otevřít byt nebo jiný uzavřený prostor (dále jen
„byt“), vstoupit do něho a provést v souladu s tímto zákonem potřebné služební zákroky,
služební úkony nebo jiná opatření k odvrácení bezprostředního nebezpečí.
(2)
Oprávnění uvedená v odstavci 1 má policista též v případě, vznikne-li důvodné podezření,
že se v bytě nachází mrtvola.
(3)
Při provádění služebních zákroků, služebních úkonů nebo jiných opatření podle odstavců
1 a 2 je policista povinen zajistit přítomnost nezúčastněné osoby; nemusí tak učinit,
hrozí-li nebezpečí z prodlení.
(4)
Po provedení služebního zákroku, služebního úkonu nebo jiného opatření podle odstavce
1 je policista povinen neprodleně vyrozumět uživatele bytu a zabezpečit zajištění
bytu, nemůže-li tak učinit uživatel nebo jiná oprávněná osoba.
(5)
O otevření bytu a provedených opatřeních sepíše policista úřední záznam.
§ 22
Oprávnění při dohledu nad bezpečností a plynulostí silničního provozu a při jeho řízení
(1)
Při dohledu nad bezpečností a plynulostí silničního provozu a při jeho řízení stanoví
oprávnění policisty zvláštní předpis.9)
(2)
Každý je povinen uposlechnout pokynů policisty vydaných při dohledu nad bezpečností
a plynulostí silničního provozu a při jeho řízení.
§ 23
Oprávnění k používání výbušnin a výbušných předmětů
Policista je oprávněn v souvislosti se zajišťováním bezpečnosti osob a ochrany majetku,
zejména při likvidaci nástražných výbušných systémů, při likvidaci nálezu munice,
používat výbušniny a výbušné předměty.
Oprávnění při objasňování přestupků
§ 24
(1)
Policista je při objasňování přestupků oprávněn vyžadovat
a)
opis rejstříku trestů v případech, ve kterých by předchozí trestní postih mohl vést
k posouzení skutku jako trestného činu;
b)
lékařské vyšetření včetně odběru krve a moče ke zjištění alkoholu nebo jiné návykové
látky;10)
c)
jiná odborná vyjádření;
dále je policista oprávněn provádět ohledání místa přestupku, ohledání věci mající
vztah ke spáchanému přestupku a v souvislosti s tím zjišťovat a zajišťovat stopy.
(2)
Úkonům uvedeným v odstavci 1 písm. b) je osoba povinna se podrobit, jen není-li to
spojeno s nebezpečím pro její zdraví.
(3)
Odběr krve musí být proveden, požádá-li o to osoba podezřelá z přestupku.
§ 25
(1)
(2)
Nelze odejmout věc, jejíž hodnota je v nápadném nepoměru k povaze přestupku.
(3)
O odnětí věci sepíše policista úřední záznam a osobě, jíž byla věc odňata, vystaví
potvrzení o odnětí věci; odňatou věc policista předá orgánu, který o přestupku rozhoduje.
ODDÍL TŘETÍ
POLICEJNÍ CELY
§ 26
(1)
§ 27
(1)
Před umístěním osoby do cely odebere policista této osobě věci, kterými by mohla
ohrozit zdraví nebo život vlastní nebo jiné osoby. Pro odebrání zdravotních pomůcek,
jejichž odnětí způsobuje psychickou nebo fyzickou újmu, musí být zvláštní důvod.
(2)
Policista sepíše seznam odebraných věcí, který podepíše spolu s osobou umísťovanou
do cely. Při propuštění osoby z cely jí odebrané věci vrátí proti podpisu.
§ 28
(1)
Do cely se vždy umísťují odděleně osoby
a)
různého pohlaví;
b)
mladší 18 let a dospělé;
c)
d)
které se chovají agresivně.
(2)
Osobu, která je zjevně pod vlivem alkoholických nápojů, léků nebo jiných návykových
látek, lze umístit do cely jen tehdy, pokud lékař po provedeném vyšetření neshledá
důvody pro její umístění na protialkoholní záchytné stanici nebo ve zdravotnickém
zařízení anebo pokud po provedeném ošetření již nebude důvod pro její přijetí do protialkoholní
záchytné stanice nebo zdravotnického zařízení.16)
(3)
Zjistí-li policista, že osoba, která má být umístěna v cele, je zraněna nebo upozorní-li
tato osoba na svou závažnější chorobu anebo je důvodné podezření, že tato osoba takovou
chorobou trpí, zajistí její lékařské ošetření a vyžádá vyjádření lékaře, zda osoba
může být umístěna v cele.
§ 29
(1)
Cela musí být hygienicky nezávadná a musí odpovídat účelu podle § 26.
(2)
V cele nesmějí být předměty, které by mohly být zneužity k ohrožení života a zdraví
umístěné osoby nebo policisty.
§ 30
Nemá-li osoba dostatečný oděv nebo má-li oděv hygienicky závadný, zapůjčí jí oděv
policejní útvar, u kterého je cela zřízena.
§ 31
Strava se osobě poskytuje zpravidla každých 6 hodin od omezení osobní svobody.
§ 32
(1)
Jestliže osoba umístěná v cele onemocní, ublíží si na zdraví, či se pokusí o sebevraždu,
policista, který vykonává ostrahu cely, učiní potřebná opatření směřující k ochraně
jejího života a zdraví, zejména jí poskytne první pomoc a přivolá lékaře, od něhož
vyžádá stanovisko k dalšímu setrvání osoby v cele nebo o jejím umístění ve zdravotnickém
zařízení.
(2)
O případech uvedených v odstavci 1, jakož i v případě úmrtí osoby umístěné v cele,
policista bezodkladně vyrozumí svého nadřízeného; ten neprodleně vyrozumí příslušného
prokurátora. V případě úmrtí je policie povinna oznámit tuto skutečnost též osobám
blízkým zemřelému uvedených v § 12 odst. 3, pokud jsou známy.
ODDÍL ČTVRTÝ
OPRÁVNĚNÍ K POUŽÍVÁNÍ OPERATIVNĚ PÁTRACÍCH PROSTŘEDKŮ A OPERATIVNÍ TECHNIKY
§ 33
(1)
Při odhalování úmyslných trestných činů a při zjišťování jejich pachatelů je služba
kriminální policie a služba ochrany ekonomických zájmů oprávněna používat operativně
pátrací prostředky.
(2)
Při odhalování zvlášť závažných úmyslných trestných činů8) anebo jiných úmyslných trestných činů, k jejichž stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní
smlouva, a při zjišťování jejich pachatelů, je služba kriminální policie a služba
ochrany ekonomických zájmů oprávněna používat operativní techniku.
§ 34
Operativně pátrací prostředky
(1)
Operativně pátracími prostředky se pro účely tohoto zákona rozumí sledování osob
a věcí, využívání osob jednajících ve prospěch služby kriminální policie nebo služby
ochrany ekonomických zájmů, používání krycích dokladů a používání nástrahové a zabezpečovací
techniky.
(2)
Krycím dokladem nesmí být
a)
průkaz poslance zákonodárného sboru;
b)
služební průkaz soudce;
c)
služební průkaz prokurátora;
d)
diplomatický pas.
(3)
Krycí doklad vydává ministerstvo na základě rozhodnutí ministra.
§ 35
Operativní technika
Operativní technikou se pro účely tohoto zákona rozumí zejména elektrotechnické, radiotechnické,
fototechnické, optické, mechanické a jiné technické prostředky a zařízení anebo jejich
soubory používané utajovaným způsobem při
a)
odposlechu a záznamu telekomunikačního nebo radiokomunikačního provozu;
b)
pořizování obrazových, zvukových nebo jiných záznamů v případě, že jsou užívány způsobem,
kterým je zasahováno do ústavních práv občana.
§ 36
Zvláštní podmínky pro používání operativní techniky
(1)
Operativní techniku lze používat jen v případech, kdy odhalování trestných činů uvedených
v § 33 je jiným způsobem neúčinné anebo podstatně ztížené, a to pouze na dobu nezbytně nutnou,
nejdéle však na šest měsíců.
(2)
Operativní techniku lze používat jen na základě povolení. Žádost o povolení musí
obsahovat
a)
druh operativní techniky, která má být použita, místo jejího použití, navrhovanou
dobu trvání jejího použití, údaje o osobě, ke které má být pátrání pomocí této techniky
použito; pokud má být použit odposlech či zvukový záznam z telefonní stanice, pak
také její číslo,
b)
informaci o předchozím neúčinném nebo podstatně ztíženém odhalování a dokumentování
činnosti, pro niž je použití operativní techniky vyžadováno,
c)
informaci o jakémkoliv předchozím požadavku na použití operativní techniky ve vztahu
k osobě uvedené pod písmenem a), včetně data, kdy bylo a kým o takovém použití rozhodnuto,
d)
důvody k použití operativní techniky.
(3)
O povolení použití operativní techniky rozhoduje ministr.
(4)
Ve zcela výjimečných případech, jestliže věc nesnese odkladu a souhlasu ministra
nelze předem dosáhnout, lze používat operativní techniku i bez tohoto předchozího
souhlasu. Služba kriminální policie nebo služba ochrany ekonomických zájmů je však
povinna neprodleně si jej dodatečně vyžádat; pokud dodatečný souhlas neobdrží do 24
hodin od počátku používání operativní techniky, je povinna používání těchto prostředků
bezodkladně ukončit a záznam zničit.
(5)
Záznamy pořízené použitím operativní techniky je nutno při neprokázání předpokládané
činnosti předepsaným způsobem zničit.
(6)
Kontrolu použití operativní techniky vykonává Česká národní rada, která k tomu účelu
zřizuje kontrolní orgán. Kontrolní orgán se skládá z pěti poslanců příslušného výboru
České národní rady.
(7)
Ministr předkládá kontrolnímu orgánu nejméně dvakrát ročně a dále na jeho žádost
veškeré požadované informace o použití operativní techniky.
(8)
Členové kontrolního orgánu jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech tvořících
předmět státního tajemství, o kterých se dověděli v souvislosti s výkonem této funkce.
Tímto ustanovením nejsou dotčeny předpisy o ochraně státního tajemství.17)
(9)
Před použitím operativní techniky vůči ústavnímu činiteli je ministr povinen tuto
skutečnost oznámit kontrolnímu orgánu.
§ 37
(1)
Používání operativně pátracích prostředků a operativní techniky nesmí sledovat jiný
zájem než získání informací důležitých k odhalení a objasnění trestných činů uvedených
v § 33; práva a svobody osob lze omezit jen v míře nezbytně nutné.
(2)
Služba kriminální policie a služba ochrany ekonomických zájmů je povinna zabezpečit
ochranu operativně pátracích prostředků a operativní techniky, jakož i výsledků získaných
touto činností, před vyzrazením a zneužitím.
ODDÍL PÁTÝ
POUŽITÍ DONUCOVACÍCH PROSTŘEDKŮ A ZBRANĚ POLICISTOU
§ 38
Donucovací prostředky
(1)
Donucovacími prostředky jsou
a)
hmaty, chvaty, údery a kopy sebeobrany;
b)
slzotvorné prostředky;
c)
obušek;
d)
pouta;
e)
služební pes;
f)
vytlačování koňmi;
g)
technické prostředky k zabránění odjezdu vozidla;
h)
zastavovací pás a jiné prostředky k násilnému zastavení vozidla;
i)
vodní stříkač;
j)
zásahová výbuška;
k)
úder střelnou zbraní;
l)
hrozba střelnou zbraní;
m)
varovný výstřel.
(2)
Donucovací prostředky je policista oprávněn použít v zájmu ochrany bezpečnosti osob,
své vlastní a majetku a ochrany veřejného pořádku, proti osobě, která je ohrožuje.
(3)
Před použitím donucovacích prostředků je policista povinen vyzvat osobu, proti které
zakročuje, aby upustila od protiprávního jednání s výstrahou, že bude použito donucovacích
prostředků. To neplatí v případě ustanovení odstavce 1 písm. g). Od výzvy s výstrahou
může upustit jen v případě, že je ohrožen jeho život nebo zdraví anebo život nebo
zdraví jiné osoby a služební zákrok nesnese odkladu.
(4)
O tom, který z donucovacích prostředků použije, rozhoduje policista podle konkrétní
situace tak, aby dosáhl účelu sledovaného služebním zákrokem; přitom použije takového
donucovacího prostředku, který je nezbytně nutný k překonání odporu osoby, která se
dopouští protiprávního jednání.
(5)
Policista je povinen dbát, aby použitím donucovacího prostředku nezpůsobil osobě
újmu zřejmě nepřiměřenou povaze a nebezpečnosti jejího protiprávního jednání.
§ 39
Použití zbraně
(1)
Policista je oprávněn použít zbraň,
a)
aby v případě nutné obrany nebo při pomoci v nutné obraně odvrátil přímo hrozící
nebo trvající útok vedený proti jeho osobě nebo útok na život nebo zdraví jiné osoby;
b)
jestliže se nebezpečný pachatel, proti němuž zakročuje, na jeho výzvu nevzdá nebo
se zdráhá opustit svůj úkryt;
c)
nelze-li jinak překonat odpor směřující ke zmaření jeho závažného služebního zákroku;
d)
aby zamezil útěku nebezpečného pachatele, jehož nemůže jiným způsobem zadržet;
e)
aby odvrátil nebezpečný útok, který ohrožuje střežený nebo chráněný objekt nebo stanoviště,
po marné výzvě, aby bylo upuštěno od útoku;
f)
nelze-li jinak zadržet dopravní prostředek, jehož řidič bezohlednou jízdou vážně
ohrožuje život a zdraví osob a na opětovnou výzvu nebo znamení dané podle zvláštního
předpisu9) nezastaví;
g)
když osoba, proti níž byl použit donucovací prostředek hrozby střelnou zbraní nebo
donucovací prostředek varovný výstřel, neuposlechne pokynů policisty směřujících k
zajištění bezpečnosti jeho vlastní nebo jiné osoby;
h)
když je třeba zneškodnit zvíře ohrožující život nebo zdraví osob.
(2)
Zbraní se podle odstavce 1 rozumí zbraň střelná, bodná a sečná.
(3)
Použití zbraně policistou v případech uvedených v odstavci 1 písm. a) až f) je přípustné
pouze tehdy, jestliže použití donucovacích prostředků by bylo zřejmě neúčinné.
(4)
Před použitím zbraně v případech uvedených v odstavci 1 písm. a) až e) je policista
povinen vyzvat osobu, proti které zakročuje, aby upustila od protiprávního jednání
s výstrahou, že bude použito zbraně. Od výzvy s výstrahou může upustit jen v případě,
že je ohrožen jeho život nebo zdraví anebo je-li ohrožen život nebo zdraví jiné osoby
a služební zákrok nesnese odkladu.
(5)
Při použití zbraně je policista povinen dbát nutné opatrnosti, zejména aby nebyl
ohrožen život jiných osob, a co nejvíce šetřit život osoby, proti níž zákrok směřuje.
§ 40
Povinnosti policisty po použití donucovacích prostředků a zbraně
(1)
Jestliže policista zjistí, že při použití donucovacích prostředků došlo ke zranění
osoby, je povinen, jakmile to okolnosti dovolí, poskytnout zraněné osobě první pomoc
a zajistit lékařské ošetření.
(2)
Po každém použití zbraně, při kterém došlo ke zranění osoby, musí policista ihned,
jakmile to okolnosti dovolí, poskytnout zraněné osobě první pomoc a zajistit lékařské
ošetření. Dále je povinen učinit všechny neodkladné úkony, aby mohla být řádně objasněna
oprávněnost použití zbraně.
(3)
Každý služební zákrok, při kterém bylo použito donucovacích prostředků a zbraně,
je policista povinen bezodkladně hlásit svému nadřízenému.
§ 41
Zvláštní omezení
Při služebním zákroku proti těhotné ženě, osobě vysokého věku, osobě se zjevnou tělesnou
vadou nebo chorobou a osobě mladší 15 let nesmí policista použít úderů a kopů sebeobrany,
slzotvorných prostředků, zásahové výbušky, obušku, pout, služebního psa, úderu zbraní,
hrozby zbraní, varovného výstřelu a zbraně, vyjma případů, kdy útok těchto osob bezprostředně
ohrožuje životy a zdraví policisty nebo jiných osob nebo hrozí větší škoda na majetku
a nebezpečí nelze odvrátit jinak.
§ 42
Služební zákroky pod jednotným velením
(1)
Zakročují-li policisté pod jednotným velením, rozhoduje o použití donucovacích prostředků
a zbraně za podmínek uvedených v tomto zákoně velitel zakročující jednotky. O použití
donucovacích prostředků a zbraně může na místě zákroku rozhodnout též nadřízený tohoto
velitele, který tímto rozhodnutím přebírá velení až do ukončení zákroku. Rozhodnutí
velitele zakročující jednotky a jeho nadřízeného o použití donucovacích prostředků
a zbraně musí být zadokumentováno na zvukovém nebo písemném záznamu.
(2)
Na velitele zakročující jednotky, který rozhodl o použití donucovacích prostředků
a zbraně podle odstavce 1, přecházejí povinnosti, které mají jinak po použití těchto
prostředků nebo zbraně policisté.
HLAVA ČTVRTÁ
VZTAHY POLICIE KE STÁTNÍM ORGÁNŮM, ORGÁNŮM OBCÍ, PRÁVNICKÝM A FYZICKÝM OSOBÁM
§ 43
Každý má právo obrátit se na policistu a policejní útvary se žádostí o pomoc. Policista
a policejní útvary jsou povinni v rozsahu své působnosti tuto pomoc poskytnout.
§ 44
Policejní útvary poskytnou ochranu osobám pověřeným výkonem rozhodnutí soudu nebo
jiného státního orgánu anebo orgánu obce, nemohou-li tyto osoby z důvodu ohrožení
života nebo zdraví výkon rozhodnutí provést a požádají-li o poskytnutí této ochrany.
§ 45
(1)
Policejní útvary a orgány obce si navzájem poskytují informace nezbytné pro plnění
úkolů pro zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku.
(2)
Vláda České republiky stanoví nařízením podrobnější úpravu vztahů policie k orgánům
obcí a obecní policii.
§ 46
(1)
Služební zákroky směřující k rozpuštění shromáždění provádějí policejní útvary na
základě rozhodnutí příslušného orgánu; bez tohoto rozhodnutí mohou provést služební
zákrok, pokud tak stanoví zvláštní zákon.18)
(2)
Jestliže byl služební zákrok proveden bez rozhodnutí příslušného orgánu, je policejní
útvar povinen neprodleně vyrozumět tento orgán o provedeném služebním zákroku.
§ 47
(1)
Policejní útvary jsou oprávněny při plnění úkolů požadovat od státních orgánů, orgánů
obcí, právnických a fyzických osob pomoc při plnění svých úkolů, zejména potřebné
podklady a informace. Ustanovení § 12 odst. 3 až 5 platí přiměřeně.
(2)
Orgány a osoby uvedené v odstavci 1 jsou povinny požadovanou pomoc poskytnout, pokud
jim v tom nebrání plnění nebo dodržování povinností podle jiných obecně závazných
právních předpisů.
(3)
Policejní útvary upozorňují orgány a osoby uvedené v odstavci 1 na skutečnosti, které
se dotýkají jejich činnosti a mohou vést k ohrožení nebo porušení veřejného pořádku
anebo ohrožení bezpečnosti osob nebo majetku.
§ 48
Policista je oprávněn v případě nebezpečí bezprostředního ohrožení života a zdraví
nebo majetku požádat každého o pomoc. Kdo byl o tuto pomoc požádán, je povinen ji
poskytnout; nemusí tak učinit, jestliže by tím vystavil vážnému ohrožení sebe nebo
osoby uvedené v § 12 odst. 3 anebo brání-li tomu jiné závažné okolnosti.
HLAVA PÁTÁ
NÁHRADA ŠKODY
§ 49
(1)
Stát odpovídá za škodu osobě, která poskytla pomoc policii nebo policistovi na jeho
žádost nebo s jeho vědomím (dále jen „poškozený“). Stát se této odpovědnosti může
zprostit jen tehdy, způsobil-li si tuto škodu poškozený úmyslně.
(2)
Došlo-li u poškozeného k újmě na zdraví nebo smrti, určí se rozsah a výše náhrady
škody podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů pracovníků. Vláda České republiky
stanoví nařízením, ve kterých případech a v jakém rozsahu
a)
náleží poškozenému, vedle nároků podle pracovněprávních předpisů, jednorázové mimořádné
odškodnění;
b)
se zvyšuje jednorázové odškodnění náležející podle pracovněprávních předpisů pozůstalým
po poškozeném a kdy lze takové odškodnění přiznat osobám, které byly na poškozeného
odkázány výživou.
(3)
Stát odpovídá i za škodu na věcech, která poškozenému vznikla v souvislosti s poskytnutím
této pomoci. Přitom se hradí skutečná škoda, a to uvedením v předešlý stav; není-li
to možné nebo účelné, hradí se v penězích. Poškozenému může být přiznána i úhrada
nákladů spojených s pořízením nové věci náhradou za věc poškozenou.
(4)
Stát odpovídá i za škodu, kterou osoba způsobila v souvislosti s pomocí poskytnutou
policii nebo policistovi.
(5)
Stát odpovídá i za škody způsobené policií nebo policistou v souvislosti s plněním
jejich úkolů stanovených tímto zákonem; to neplatí, pokud se jedná o škodu způsobenou
osobě, která svým protiprávním jednáním oprávněný a přiměřený služební zákrok vyvolala.
(6)
Náhradu škody poskytuje v zastoupení státu ministerstvo.
HLAVA ŠESTÁ
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
Ustanovení společná
§ 50
Početní stavy policie určuje vláda České republiky.
§ 51
Ministr může povolat policisty k plnění úkolů v ministerstvu.
§ 52
Povinnost mlčenlivosti
(1)
Policista je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámil
při plnění úkolů policie nebo v souvislosti s nimi, a které v zájmu zabezpečení úkolů
policie nebo v zájmu jiných osob vyžadují, aby zůstaly utajeny před nepovolanými osobami.
Tato povinnost trvá i po skončení služebního poměru policisty.
(2)
Každý, koho policejní útvary nebo policisté požádají o poskytnutí pomoci, je povinen,
byl-li řádně poučen, zachovávat mlčenlivost o všem, co se v souvislosti s požadovanou
nebo poskytnutou pomocí dověděl.
(3)
Povinnosti mlčenlivosti je oprávněn zprostit policistu nebo osobu uvedenou v odstavci
2 ministr nebo jím pověřená osoba.
§ 53
(1)
Vyžaduje-li povaha úkolu Policejního sboru Slovenské republiky, aby byl plněn na
území České republiky, má policista Policejního sboru Slovenské republiky při jeho
plnění práva a povinnosti podle tohoto zákona.
(2)
O plnění úkolu podle odstavce 1 policista Policejního sboru Slovenské republiky informuje
předem příslušný policejní útvar. Hrozí-li nebezpečí z prodlení, učiní tak dodatečně.
§ 54
Způsob vnějšího označení a odznaky policie upraví ministerstvo obecně závazným právním
předpisem.
Ustanovení přechodná
§ 55
Pokud se v obecně závazných právních předpisech hovoří o Sboru národní bezpečnosti,
útvarech Sboru národní bezpečnosti a příslušnících Sboru národní bezpečnosti, dále
o Veřejné bezpečnosti, útvarech Veřejné bezpečnosti a příslušnících Veřejné bezpečnosti,
rozumí se tím, pokud jde o útvary a příslušníky podřízené ministerstvu, policie a
policisté.
§ 56
(1)
Příslušníci Sboru národní bezpečnosti zařazení v ministerstvu, v útvarech Sboru národní
bezpečnosti a v útvarech Veřejné bezpečnosti podřízených ministerstvu se dnem účinnosti
tohoto zákona stávají policisty.
(2)
Služební poměr policistů se řídí zvláštním zákonem.5)
(3)
Policisté podléhají pravomoci vojenských soudů a ustanovením o trestných činech vojenských.
§ 57
Práva a povinnosti vyplývající ze služebního poměru a jiných vztahů příslušníků Sboru
národní bezpečnosti v České republice, které nezanikly do dne účinnosti tohoto zákona,
přecházejí na ministerstvo.
§ 58
Jestliže jsou do služebního poměru k policii přijati příslušníci ozbrojených bezpečnostních
sborů České a Slovenské Federativní Republiky nebo ozbrojeného bezpečnostního sboru
Slovenské republiky, započítává se jim délka služby v těchto sborech a nároky s tím
související, jako kdyby tuto službu konali v policii.
Ustanovení závěrečná
§ 59
Ustanovení zrušovací
Zrušuje se ustanovení § 12 odst. 4 zákona České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení
ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky,
ve znění pozdějších předpisů.
§ 60
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Burešová v. r.
Pithart v. r.
Pithart v. r.
1)
Např. § 58 zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích.
2)
§ 52 písm. b) zákona ČNR č. 200/1990 Sb.
3)
Např. zákon č. 147/1983 Sb., o zbraních a střelivu, zákon č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů, zákon č. 75/1957 Sb., o občanských průkazech.
4)
Např. zákon ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení).
5)
Zákon č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů.
6)
Zákon č. 68/1965 Sb., o pobytu cizinců na území ČSSR.
7)
§ 89 trestního zákona.
8)
§ 41 odst. 2 trestního zákona.
9)
Vyhláška federálního ministerstva vnitra č. 99/1989 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích (pravidla silničního provozu), ve
znění vyhlášky č. 24/1990 Sb.
10)
§ 6 zákona ČNR č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi.
11)
§ 15 zákona ČNR č. 200/1990 Sb.
12)
§ 18 zákona ČNR č. 200/1990 Sb.
13)
§ 75 a 76 trestního řádu.
14)
§ 69 trestního řádu.
15)
§ 321 odst. 3 trestního řádu.
16)
§ 8 zákona ČNR č. 37/1989 Sb. a § 2 vyhlášky ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí ČSR č. 187/1989 Sb., kterou se provádí zákon o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi.
17)
Zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, ve znění pozdějších předpisů.
18)
Zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím.