291/1991 Zb.
Časová verzia predpisu účinná od 01.09.1991
Obsah zobrazeného právneho predpisu má informatívny charakter.
História |
|
|
---|---|---|
Dátum účinnosti | Novela | |
1. | Vyhlásené znenie | |
2. | 01.09.1991 - |
Otvoriť všetky
Číslo predpisu: | 291/1991 Zb. |
Názov: | Vyhláška ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky o základní škole |
Typ: | Vyhláška |
Dátum schválenia: | 14.06.1991 |
Dátum vyhlásenia: | 19.07.1991 |
Dátum účinnosti od: | 01.09.1991 |
Autor: | Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky |
Právna oblasť: |
|
Nachádza sa v čiastke: |
564/1990 Zb. | Zákon České národní rady o státní správě a samosprávě ve školství |
291
VYHLÁŠKA
ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky
ze dne 14. června 1991
o základní škole
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky podle § 13 písm. a), f), m) a v dohodě s federálním ministerstvem zahraničních věcí podle písmena e) zákona České
národní rady č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, a v dohodě
s ministerstvem zdravotnictví České republiky podle § 34 odst. 4 a § 43 zákona č.
29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon), ve znění pozdějších
předpisů stanoví:
Část I
§ 1
Základní ustanovení
Tato vyhláška upravuje řízení výchovně vzdělávací činnosti v základní škole, pravidla
hodnocení, klasifikaci a chování žáků a plnění povinné školní docházky mimo území
České a Slovenské Federativní Republiky (dále jen „zvláštní způsob plnění povinné
školní docházky“).
Část II
§ 2
Základní škola
(1)
Základní škola (dále jen „škola“)1) má devět ročníků; první až čtvrtý ročník tvoří první stupeň školy, pátý až devátý
ročník druhý stupeň školy.
(2)
Školu lze zřídit nebo zrušit pouze k začátku školního roku.
(3)
Název školy se skládá ze slov „základní škola“, úředního názvu jejího sídla v prvním
pádě a z názvu okresu v prvním pádě, jestliže sídlem školy není okresní město; u základní
školy s jiným vyučovacím jazykem než českým se uvede vyučovací jazyk. V místech, kde
je více základních škol, se za názvem sídla uvede název ulice nebo náměstí a číslo
hlavní školní budovy. Pokud byl škole propůjčen čestný název, je součástí názvu školy.
Název školy musí být shodný s názvem školy uvedeným v síti škol.2)
(4)
Listiny a úřední dokumenty vydávané školou se opatřují kulatým úředním razítkem a
malým státním znakem České republiky.3) V tomto razítku se uvádí název školy podle odstavce 3. V běžné korespondenci se používá
podlouhlé úřední razítko s názvem školy bez státního znaku.
(5)
Hlavní školní budova se označuje tabulkou bílé barvy s rozměry 70 x 50 cm, na které
jsou slova „základní škola“. Písmena jsou tiskací, modré barvy. Nad touto tabulkou
se umisťuje velký státní znak České republiky.4)
(6)
Třídy jednotlivých ročníků školy se označují římskými číslicemi od I. do IX. Třídy
téhož ročníku se rozlišují velkými písmeny připojenými k římským číslicím označujícím
ročník. Třídy prvního stupně školy, v nichž jsou zařazeni žáci dvou nebo více ročníků,
se označují římskými číslicemi a v závorce se vyznačí příslušné ročníky arabskými
číslicemi.
Docházka do školy
§ 3
(1)
Zápis do 1. ročníku se koná v období od 15. ledna do 15. února. Místo a dobu stanoví
ředitel školy a oznámí to způsobem v místě obvyklým.
(2)
Odložení povinné školní docházky tělesně postiženým dětem, které mohou být podle
odstavce 4 zařazeny do školy, navrhuje příslušný odborný lékař a pedagogicko – psychologická
poradna nebo centrum. O odložení rozhodne ředitel školy, a to na dobu nejdéle do začátku
školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dovrší devátý rok věku.
(3)
O možnosti odložení začátku povinné školní docházky škola informuje zástupce žáka
při zápisu.
(4)
Na základě žádosti zástupce žáka a vyjádření příslušného odborného lékaře a pedagogicko
– psychologické poradny nebo centra může ředitel školy zařadit žáka smyslově nebo
tělesně postiženého nebo žáka s vadou řeči do příslušného ročníku školy. Podle charakteru
postižení a po dohodě se zástupcem žáka může ředitel školy tomuto žáku upravit učební
plán.
(5)
Ředitel školy může z vlastního podnětu a se souhlasem zástupce žáka nebo na základě
žádosti zástupce žáka převést žáka do jiné školy v dohodě s jejím ředitelem.
(6)
Žáky, kteří navštěvovali školu na území jiného státu, nebo školu zřízenou při zastupitelském
úřadu jiného státu, nebo školu zřízenou právnickou nebo fyzickou osobou jiného státu
na území České republiky a nezařazenou do sítě škol, v níž ministerstvo školství,
mládeže a tělovýchovy České republiky (dále jen „ministerstvo“) povolilo zvláštní
způsob plnění povinné školní docházky, a nekonali zkoušky podle § 18, a děti cizinců
zařazuje do příslušného ročníku ředitel školy po zjištění úrovně jejich dosavadního
vzdělání a znalosti vyučovacího jazyka.
(7)
Žákům, jejichž rodiče z důvodů povolání často mění místo svého působiště, vydá vysvědčení
škola, v níž by měli plnit povinnou školní docházku. Vysvědčení se vydává na základě
záznamů o hodnocení a klasifikaci ve školním roce.
(8)
Nemůže-li se žák zúčastnit vyučování z důvodů předem známých žákovi nebo jeho zástupci,
požádá zástupce žáka třídního učitele nebo ředitele školy o uvolnění z vyučování.
Nemůže-li se žák zúčastnit vyučování z nepředvídaného důvodu, je zástupce žáka povinen
nejpozději do dvou dnů oznámit třídnímu učiteli důvod nepřítomnosti. Dobu, na kterou
žáka uvolní třídní učitel nebo ředitel školy, stanoví řád školy.
(9)
Nepřítomnost žáka omlouvá zástupce žáka; v odůvodněných případech může škola požadovat
lékařské potvrzení o nemoci žáka či jiný úřední doklad potvrzující důvod nepřítomnosti
žáka.
(10)
Žákovi, který splnil devět let povinné školní docházky v nižším než devátém ročníku,
může ředitel školy po projednání v pedagogické radě v odůvodněném případě povolit
pokračování v docházce do školy.
§ 4
(1)
Ředitel školy může ze zdravotních a jiných závažných důvodů uvolnit žáka zcela nebo
zčásti z vyučování některého předmětu, a to buď na celý školní rok, nebo na jeho část;
zároveň určí způsob zaměstnání žáka v době vyučování předmětu, ze kterého byl uvolněn.
Je-li předmět zařazen na první nebo poslední vyučovací hodinu, může ředitel školy
na základě žádosti zástupce žáka uvolnit žáka na dobu vyučování tohoto předmětu zcela.
(2)
Žákovi, který pro svůj zdravotní stav nemůže docházet do školy a byl ředitelem školy
osvobozen od této povinnosti5) a je v domácím ošetřování, zajistí ředitel školy individuální vyučování v potřebném
rozsahu. Zástupce žáka je povinen vytvořit pro individuální vyučování podmínky. Nemá-li
škola právní subjektivitu, zabezpečí individuální vyučování příslušný školský úřad.
(3)
Ředitel školy může mimořádně nadaného žáka se souhlasem zástupce žáka přeřadit do
vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku na základě výsledku komisionálního
přezkoušení, vyjádření lékaře a pedagogicko-psychologické poradny.
§ 5
(1)
Ředitel školy může zřizovat speciální třídy6) pro sluchově postižené žáky, zrakově postižené žáky, tělesně postižené žáky, mentálně
postižené žáky a pro žáky s vadami řeči (dále jen „speciální třídy“).
(2)
Ředitel školy podle místních podmínek zřizuje specializované třídy6) pro žáky se specifickými vývojovými poruchami v učení a chování.
(3)
Ředitel školy může zřídit pro žáky dočasně opožděné ve výuce vyrovnávací třídy a
pro žáky, kteří nezvládli učivo, doučovací skupiny; současně stanoví rozsah doučování.
Ve vyrovnávacích třídách a doučovacích skupinách zůstává žák jen po dobu nezbytně
nutnou pro osvojení učiva.
§ 6
Rozvoj zájmů a schopností žáků
(1)
Ředitel školy může zřizovat třídy s rozšířeným vyučováním některých předmětů nebo
skupin předmětů. Žáky do těchto tříd zařazuje ředitel školy na základě doporučení
školy, ve které žák plní povinnou školní docházku, a podle nadání a předpokladů žáka,
a to do 15. června. K zařazení žáka je třeba souhlasu jeho zákonného zástupce.
(2)
Žáka, který neprokáže předpoklady pro plnění povinné školní docházky ve třídách uvedených
v odstavci 1 (trvale neuspokojivý prospěch, zdravotní důvody, výchovné důvody apod.)
převede ředitel školy po projednání v pedagogické radě a po projednání se zástupcem
žáka na konci klasifikačního období do třídy (školy) bez rozšířeného vyučování. Na
základě žádosti zástupce žáka nebo návrhu lékaře převede ředitel školy žáka i během
klasifikačního období.
(3)
Ředitel školy po projednání se zástupcem žáka může zpravidla od pátého ročníku zařazovat
žáky do tříd nebo skupin tak, aby na základě diferenciace mohly být rozvíjeny jejich
zájmy a využity jejich schopnosti.
(4)
Ministerstvo po dohodě s obcí může zřídit pro rozvíjení mimořádného nadání a talentu
žáků základní a střední školu ve společné správě.7)
Organizace a řízení výchovně vzdělávací činnosti školy
§ 7
(1)
Vyučování ve škole probíhá podle učebních plánů a učebních osnov schválených ministerstvem.
(2)
Třídy školy se naplňují do počtu 30 žáků. Ředitel školy stanoví s přihlédnutím k
pedagogickým, hygienickým, ekonomickým a prostorovým podmínkám počty žáků v jednotlivých
třídách; může stanovit i vyšší počet žáků ve třídě, umožňují-li to pedagogické, hygienické
a prostorové podmínky školy. Ředitel školy může v souladu s učebním plánem dělit třídy
na skupiny; počet skupin a počet žáků ve skupině určí podle podmínek školy a charakteru
vyučovacího předmětu a v souladu s požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví žáků.
§ 8
(1)
Ředitel školy8) ustanovuje třídní učitele, vedoucí vychovatele školní družiny a školního klubu.
(2)
Ředitel školy může jmenovat jednoho zástupce, má-li škola alespoň 8 tříd, dva zástupce,
má-li škola více než 22 třídy. Dalšího zástupce ředitel školy může jmenovat, má-li
škola více než 30 tříd, nebo vyžadují-li to zvlášť náročné provozní podmínky školy.
(3)
Pro zajištění provozně ekonomických a personálních činností školy jako samostatného
právního subjektu může ředitel školy jmenovat dalšího zástupce pro ekonomickou oblast;
tyto činnosti může též pro školu zajišťovat jiná právnická nebo fyzická osoba na základě
smlouvy.
(4)
Ředitel školy zřizuje pedagogickou radu jako svůj poradní orgán. Jejími členy jsou
všichni pedagogičtí pracovníci školy.
(5)
Ředitel školy vydává po projednání s pracovníky školy a se souhlasem pedagogické
rady na základě § 15 této vyhlášky řád školy, schvaluje řád odborných pracoven, laboratoří,
tělocvičen a hřišť.
§ 9
(1)
Vyučování začíná v 8.00 hodin. Ředitel školy může podle místních podmínek stanovit
začátek vyučování odchylně, avšak nejdříve od 7.00 hodin. Jestliže se z prostorových
důvodů nemůže uskutečnit vyučování všech žáků v dopoledních hodinách, ředitel školy
organizuje vyučování ve dvou směnách. Vyučování musí být dokončeno nejpozději do 17.00
hodin.
(2)
Vyučovací hodina trvá 45 minut. Přestávky jsou nejméně desetiminutové. Zpravidla
po 2. vyučovací hodině je přestávka v trvání minimálně 20 minut; její délku stanoví
ředitel školy. Přestávka mezi dopoledním a odpoledním vyučováním trvá nejméně 60 minut.
(3)
Žáci prvního ročníku mohou mít v jednom sledu nejvýše čtyři vyučovací hodiny, ve
druhém až čtvrtém ročníku pět vyučovacích hodin, v pátém až devátém ročníku šest vyučovacích
hodin. Žáci pátého ročníku mohou mít v jednom dni nejvýše šest vyučovacích hodin,
žáci šestého až devátého ročníku nejvýše sedm vyučovacích hodin. Ředitel školy může
v odůvodněném případě zvýšit počet vyučovacích hodin v jednom dni v pátém až devátém
ročníku o jednu hodinu předmětu s převahou výchovného zaměření, a to jednou týdně.
(4)
(5)
Při akcích organizovaných mimo sídlo školy vykonává dozor do počtu 25 žáků jeden
pedagogický pracovník. Při větším počtu žáků zajistí ředitel školy účast další zletilé
osoby. Výjimku z počtu osob vykonávajících dozor nad žáky stanoví ředitel školy, a
to s ohledem na náročnost zajištění bezpečnosti v prostředí, v němž se žáci budou
pohybovat.
(6)
Škola ve spolupráci s lékařem pověřeným preventivní péčí o žáky napomáhá při vytváření
a realizaci ozdravných programů podle aktuálních potřeb.
(7)
Pro žáky zdravotně oslabené zajišťuje škola ve spolupráci s lékařem příslušný počet
oddělení zdravotní tělesné výchovy.
(8)
Škola může zřizovat pro žáky školy zájmové útvary; poskytuje své prostory a vybavení
k účelnému využití pro činnosti zájmových organizací dětí a mládeže.11)
Pravidla hodnocení a klasifikace žáka základní školy
§ 10
(1)
Prospěch žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech je klasifikován těmito stupni:
1 - výborný
2 - chvalitebný
3 - dobrý
4 - dostatečný
5 - nedostatečný
(2)
Chování žáka je klasifikováno těmito stupni:
1 - velmi dobré
2 - uspokojivé
3 - neuspokojivé.
(3)
Celkový prospěch žáka je hodnocen
a)
v prvním až čtvrtém ročníku školy těmito stupni:
prospěl
neprospěl,
prospěl
neprospěl,
b)
v pátém až devátém ročníku školy těmito stupni:
prospěl s vyznamenáním
prospěl
neprospěl.
prospěl s vyznamenáním
prospěl
neprospěl.
(4)
Žák je hodnocen stupněm
a)
„prospěl s vyznamenáním“, není-li v žádném povinném předmětu hodnocen při celkové
klasifikaci stupněm horším než „chvalitebný“, průměr z povinných předmětů nemá horší
než 1,50 a jeho chování je velmi dobré;
b)
„prospěl, není-li v žádném z povinných předmětů hodnocen při celkové klasifikaci
stupněm „nedostatečný“.
c)
„neprospěl“, je-li v některém povinném předmětů hodnocen při celkové kvalifikaci
stupněm „nedostatečný“.
(5)
Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se hodnotí těmito stupni:
pracoval úspěšně
pracoval.
pracoval úspěšně
pracoval.
(6)
U žáka se smyslovou nebo tělesnou vadou, vadou řeči, prokázanou specifickou vývojovou
poruchou učení nebo chování se při jeho hodnocení a klasifikaci přihlédne k charakteru
postižení.
(7)
Do vyššího ročníku postupuje žák, který při celkové klasifikaci na konci druhého
pololetí nebo po opravných zkouškách dosáhl stupně hodnocení alespoň „prospěl“.
§ 11
(1)
Nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny klasifikovat na konci prvního pololetí,
určí ředitel školy pro jeho klasifikaci náhradní termín, a to tak, aby klasifikace
žáka mohla být provedena nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li
možné klasifikovat ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí neklasifikuje.
(2)
Nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny klasifikovat na konci druhého pololetí,
určí ředitel školy pro jeho klasifikaci náhradní termín, a to tak, aby klasifikace
žáka mohla být provedena nejpozději do 15. října. Do té doby žák navštěvuje podmíněně
nejbližší vyšší ročník. Žák, který nemohl být ze závažných objektivních, zejména zdravotních
důvodů klasifikován ani v náhradním termínu, opakuje ročník.
(3)
Má-li zástupce žáka pochybnosti o správnosti klasifikace v jednotlivých předmětech
na konci prvního nebo druhého pololetí, může do tří dnů ode dne, kdy bylo žákovi vydáno
vysvědčení, požádat ředitele školy o jeho komisionální přezkoušení; je-li vyučujícím
daného předmětu ředitel školy, může zástupce žáka požádat o komisionální přezkoušení
příslušného školního inspektora. Ředitel školy nebo školní inspektor oprávněnost žádosti
posoudí a neprodleně zástupci žáka sdělí, zda bude žák přezkoušen.
(4)
Komisi pro přezkoušení žáka jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím ředitel,
jmenuje komisi školní inspektor. Komise je tříčlenná; tvoří ji předseda, kterým je
zpravidla ředitel školy nebo jím pověřený učitel, zkoušející učitel, jímž je zpravidla
vyučující daného předmětu, a přísedící, který má aprobaci pro týž nebo příbuzný předmět.
Klasifikační stupeň určí komise většinou hlasů. O komisionální zkoušce se pořizuje
protokol.
(5)
Komise žáka přezkouší neprodleně, nejpozději do deseti dnů; není-li možné žáka pro
jeho nepřítomnost v tomto termínu přezkoušet, může ředitel školy nebo školní inspektor
stanovit nový termín k přezkoušení pouze výjimečně, a to ze závažných důvodů. Výsledek
přezkoušení, který je konečný, sdělí ředitel školy prokazatelným způsobem zástupci
žáka, další přezkoušení žáka je nepřípustné.
§ 12
Opravné zkoušky
(1)
Žákovi pátého až devátého ročníku školy, který je na konci druhého pololetí klasifikován
nejvýše ve dvou předmětech stupněm „nedostatečný“, ředitel školy umožní vykonat opravné
zkoušky.
(2)
Žák koná opravné zkoušky nejpozději v posledním týdnu hlavních prázdnin. Termín stanoví
ředitel školy. Nemůže-li se žák z vážných důvodů dostavit k opravným zkouškám, umožní
mu ředitel školy vykonání opravných zkoušek nejpozději do 15. září; do té doby žák
navštěvuje podmíněně nejbližší vyšší ročník. Žák může v jednom dnu skládat pouze jednu
opravnou zkoušku.
(3)
Nedostaví-li se žák k opravným zkouškám ve stanoveném termínu bez odůvodněné omluvy,
klasifikuje se v předmětu, z něhož měl vykonat opravnou zkoušku, stupněm nedostatečný.
(4)
Opravné zkoušky jsou zkoušky komisionální.
(5)
Pokud žák v kursu k získání základního vzdělání poskytovaného základní školou byl
při zkouškách na závěr tohoto kursu klasifikován stupněm „nedostatečný“, umožní mu
ředitel školy vykonání opravné zkoušky. Jestliže byl stupněm „nedostatečný“ klasifikován
nejvíce ze dvou předmětů, může opravné zkoušky vykonat do dvou měsíců; jestliže byl
stupněm „nedostatečný“ klasifikován z více předmětů, může opravné zkoušky vykonat
nejdříve za půl roku.
§ 13
Výchovná opatření
(1)
Výchovná opatření jsou pochvaly a jiné ocenění a opatření k posílení kázně.
(2)
Třídní učitel, ředitel školy, zástupce obce nebo školského úřadu může žákovi po projednání
v pedagogické radě udělit za mimořádný projev humánnosti, občanské a školní iniciativy,
za záslužný nebo statečný čin, za dlouhodobou úspěšnou práci pochvalu nebo jiné ocenění
(dále jen „pochvala“).
(3)
Třídní učitel může žákovi podle závažnosti provinění udělit napomenutí nebo důtku;
udělení důtky neprodleně oznámí řediteli školy. Ředitel školy může žákovi po projednání
v pedagogické radě udělit důtku.
(4)
Ředitel školy nebo třídní učitel oznámí důvody udělení výchovného opatření prokazatelným
způsobem zástupci žáka.
(5)
Třídní učitel zaznamenává udělení výchovného opatření do katalogového listu žáka.
§ 14
Dokumentace
(1)
Škola vede tuto dokumentaci:
a)
jednací protokol,
b)
řád školy,
c)
třídní knihy a třídní výkazy včetně katalogových listů žáků, dokumentaci pro volitelné
předměty, zdravotní tělesnou výchovu, nepovinné předměty a doučování,
d)
protokoly o opravných a jiných komisionálních zkouškách,
e)
evidenci úrazů,
f)
záznamy o kontrolách provedených na škole,
g)
rozvrh hodin,
h)
personální a hospodářskou evidenci bezprostředně související s provozem školy.
(2)
Pokud jsou pro vedení dokumentace podle odstavce 1 ministerstvem předepsány tiskopisy,
vede se tato dokumentace pouze na těchto tiskopisech; pro jejich ukládání a vyřazování
platí zvláštní předpisy.12)
(3)
Třídní knihy a třídní výkazy vedou třídní učitelé podle pokynu ředitele školy. Podobným
způsobem vedou učitelé a vychovatelé další dokumentaci uvedenou v odstavci 1 písm.
c).
(4)
Listiny a úřední dokumenty vydávané školou jsou psány trvalým způsobem. Na vysvědčení
není přípustné provádět opravy zápisu.
(5)
Vydávání druhopisů vysvědčení se řídí zvláštními předpisy.13)
§ 15
Řád školy
Řád školy obsahuje zejména ustanovení o
a)
chování žáka,
b)
docházce do školy,
c)
zacházení s učebnicemi, školními potřebami a školním majetkem,
d)
povinnostech chránit zdraví své i svých spolužáků,
e)
plnění dalších pravidel vnitřního režimu školy,
f)
provozu školy a povinnostech pracovníků školy.
Část III
Zvláštní způsob plnění povinné školní docházky
§ 16
(1)
Zvláštním způsobem plnění povinné školní docházky se rozumí:
a)
školní docházka do školy s českým nebo slovenským vyučovacím jazykem zřízené při
československém zastupitelském úřadě nebo
b)
školní docházka do školy na území jiného státu nebo do školy zřízené právnickou nebo
fyzickou osobou jiného státu na území České republiky a nezařazené do sítě škol, v
níž ministerstvo povolilo zvláštní způsob plnění povinné školní docházky (dále jen
„zahraniční škola“) nebo
c)
individuální výuka.
(2)
Do škol zřízených při československých zastupitelských úřadech se přednostně zařazují
žáci, jejichž zástupci byli československými právnickými osobami vysláni do zahraničí
k plnění pracovních úkolů.
(3)
Zástupce žáka ho přihlásí do školy uvedené v odstavci 1 písm. a) nebo do zahraniční
školy, pokud se jedná o školu na území jiného státu, nejpozději do týdne po příjezdu
do země pobytu.
§ 17
(1)
Zástupce žáka oznámí řediteli školy, v níž žák plní povinnou školní docházku (dále
jen „kmenová škola“), že žák bude plnit povinnou školní docházku zvláštním způsobem;
v oznámení uvede druh zvláštního způsobu povinné školní docházky, adresu zahraniční
školy, bydliště v zahraničí a předpokládanou dobu pobytu. Tento žák je nadále žákem
kmenové školy.
(2)
Žák, který je přijat z 8. ročníku základní školy do zahraniční školy poskytující
vzdělání odpovídající střednímu odbornému vzdělání nebo úplnému střednímu vzdělání
nebo úplnému střednímu odbornému vzdělání nebo vyššímu odbornému vzdělání, nekoná
zkoušku podle § 18 a devátý rok povinné školní docházky ukončí v zahraniční škole.
(3)
Žáku, který plní povinnou školní docházku podle § 16 odst. 1 písm. a), poskytuje
učebnice a školní potřeby hrazené státem škola zřízená při československém zastupitelském
úřadě. V ostatních případech je poskytuje na žádost zástupce žáka kmenová škola.
(4)
Další náklady vzniklé v souvislosti s docházkou žáka do zahraniční školy hradí zástupce
žáka.
§ 18
(1)
Žák, který plní zvláštním způsobem povinnou školní docházku v zahraniční škole, vykoná
na základě žádosti zástupce žáka v kmenové škole nebo škole při československém zastupitelském
úřadě nebo jiné škole na území České republiky zařazené do sítě škol zkoušku z českého
jazyka, vlastivědy, dějepisu a zeměpisu České a Slovenské Federativní Republiky. Rozsah
zkoušky stanoví ředitel školy podle platných učebních osnov. Pokud zástupce žáka nepožádá
o vykonání zkoušky, postupuje ředitel školy při zařazení žáka do ročníku podle § 3
odst. 6.
(2)
Žák, který plní povinnou školní docházku individuální výukou, koná zkoušku v kmenové
škole nebo škole při československém zastupitelském úřadě nebo jiné škole na území
České republiky zařazené do sítě škol vždy, a to z předmětů uvedených v učebním plánu
příslušného ročníku s výjimkou výtvarné výchovy, hudební výchovy, telesné výchovy
a pracovního vyučování.
(3)
Zkoušku lze konat za delší časové období než je jeden školní rok, nejdéle však za
dva školní roky.
(4)
Termín konání zkoušky dohodne zástupce žáka s ředitelem školy, ve které bude žák
zkoušku konat.
(5)
Před konáním zkoušky podle odstavce 1 předloží zástupce žáka řediteli školy, na které
žák koná zkoušku, ověřený překlad vysvědčení žáka za příslušný ročník zahraniční školy
do českého nebo slovenského jazyka. Pokud toto vysvědčení neobsahuje jednoznačné vyjádření,
že žák je způsobilý postoupit do vyššího ročníku, předloží zástupce žáka ověřený překlad
potvrzení zahraniční školy o způsobilosti žáka postoupit do vyššího ročníku.
(6)
Žáci prvního až čtvrtého ročníku školy konají zkoušku před jedním zkoušejícím. Ředitel
školy jmenuje zkoušejícím zpravidla učitele, který v příslušném školním roce vyučuje
v ročníku, z jehož učební látky žák koná zkoušku. Žáci pátého až devátého ročníku
školy konají komisionální zkoušku.
(7)
Vykonal-li žák zkoušku na kmenové škole, zaznamená ředitel školy výsledek zkoušky
v katalogovém listu žáka a vydá žákovi vysvědčení. Vykonal-li žák zkoušku na jiné
než kmenové škole, ředitel této školy vydá žákovi vysvědčení a jeho opis zašle kmenové
škole.
(8)
Na vysvědčení žák není klasifikován z chování.
(9)
Doložka na vysvědčení se doplní o text: „Žák byl klasifikován podle § 18 odst. 1
vyhlášky ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č. 291/1991
Sb., o základní škole.“ nebo „Žák byl klasifikován podle § 18 odst. 2 vyhlášky ministerstva
školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č. 291/1991 Sb., o základní škole.“.
Část IV
Zrušovací ustanovení
§ 19
Zrušují se:
1.
vyhláška ministerstva školství České socialistické republiky č. 123/1984 Sb., o základní škole;
2.
vyhláška ministerstva školství České socialistické republiky č. 89/1979 Sb., o plnění povinné školní docházky mimo území Československé socialistické republiky;
3.
instrukce ministerstva školství České socialistické republiky č. j. 21 106/85-200
ze dne 12. 7. 1985 o základní škole.
§ 20
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 1991.
Ministr:
Vopěnka v. r.
Vopěnka v. r.
1)
§ 6 odst. 2 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon), ve znění zákona č. 171/1990 Sb.
2)
§ 6 odst. 3 zákona ČNR č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství.
3)
§ 2 vyhlášky MV ČR č. 435/1990 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o užívání státního znaku a státní vlajky České republiky.
4)
§ 1 vyhlášky MV ČR č. 435/1990 Sb.
5)
§ 37 školského zákona.
6)
§ 2 odst. 10 vyhlášky o speciálních školách a speciálních mateřských školách.
7)
§ 41 školského zákona.
8)
§ 3 zákona ČNR č. 564/1990 Sb.
9)
Vyhláška MŠMT ČR č. 102/1989 Sb., o školách v přírodě.
10)
Směrnice MŠ ČSR č. j. 29 394/72-200 ze dne 21. 12. 1972 o organizaci lyžařského výcviku
žáků a učňů, reg. v částce 30/1972 Sb., ve znení směrnice č. j. 13 825/75-200 z 29. 4. 1975.
11)
§ 47 školského zákona.
12)
Instrukce MŠ ČSR č. j. 18 200/86-49 z 11. 6. 1986, kterou se vydává skartační řád
pro školy a školská zařízení spravovaná národními výbory.
13)
Směrnice MŠ ČSR pro vydávání náhradních dokladů č. j. 23 742/68-S/3 ze dne 19. června
1968, reg. v částce 39/1969 Sb.