331/1991 Zb.
Časová verzia predpisu účinná od 01.09.1991
Obsah zobrazeného právneho predpisu má informatívny charakter.
História |
|
|
---|---|---|
Dátum účinnosti | Novela | |
1. | Vyhlásené znenie | |
2. | 01.09.1991 - |
Otvoriť všetky
Číslo predpisu: | 331/1991 Zb. |
Názov: | Vyhláška ministerstva zdravotnictví České republiky o osvědčeních na nové způsoby prevence, diagnostiky chorob a léčení lidí |
Typ: | Vyhláška |
Dátum schválenia: | 03.07.1991 |
Dátum vyhlásenia: | 21.08.1991 |
Dátum účinnosti od: | 01.09.1991 |
Autor: | Ministerstvo zdravotnictví České republiky |
Právna oblasť: |
|
Nachádza sa v čiastke: |
527/1990 Zb. | Zákon o vynálezoch, priemyselných vzoroch a zlepšovacích návrhoch |
331
VYHLÁŠKA
ministerstva zdravotnictví České republiky
ze dne 3. července 1991
o osvědčeních na nové způsoby prevence, diagnostiky chorob a léčení lidí
Ministerstvo zdravotnictví České republiky stanoví podle § 88 odst. 2 zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, v dohodě s Federálním
úřadem pro vynálezy:
ČÁST PRVNÍ
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Na nové způsoby prevence, diagnostiky chorob a léčení lidí, které splňují podmínky
stanovené touto vyhláškou, uděluje ministerstvo zdravotnictví České republiky (dále
jen „ministerstvo“) osvědčení.
§ 2
(1)
Osvědčení se udělují na způsoby prevence, diagnostiky chorob a léčení lidí, které
jsou nové a způsobilé k využívání ve zdravotnictví, pokud jsou kvalitativně vyšším
výsledkem lékařské nebo jiné vědecké nebo odborné činnosti (dále jen „zdravotnická
metoda“).
(2)
Za zdravotnickou metodu se považuje i způsob diagnostiky prováděný s lidskými biologickými
materiály mimo tělo člověka, pokud vyhovuje podmínkám této vyhlášky.
§ 3
Za zdravotnickou metodu podle § 2 se nepovažují
a)
způsoby prevence, diagnostiky chorob a léčení lidí, které jsou v rozporu se současným
stavem poznání lékařských nebo jiných věd;
b)
objevy, vědecké teorie a způsoby, které jsou chráněny podle zvláštních právních předpisů;1)
c)
obměny dosavadních způsobů léčení nebo pouhé náměty;
d)
návrhy na způsob a organizaci poskytování zdravotní péče nebo na uspořádání organizace
zdravotnických zařízení, jiná organizační opatření a jim podobné postupy;
e)
způsoby lidového léčitelství nebo alternativní medicíny;
f)
způsoby aplikace léčiv při provádění léčebně preventivní péče;
g)
předpisy dietních režimů.
§ 4
(1)
Zdravotnická metoda je nová, nebyla-li přede dnem, od něhož přísluší původci zdravotnické
metody právo přednosti (§ 12), zveřejněna v České a Slovenské Federativní Republice nebo v zahraničí.
(2)
Na závadu novosti není zveřejnění zdravotnické metody, k němuž došlo původcem v době
18 měsíců přede dnem, od něhož přísluší původci právo přednosti.
(3)
Na závadu novosti také není provádění zkoušek a ověřování zdravotnické metody před
jejím přihlášením u ministerstva,2) pokud jsou splněny podmínky odstavců 1 a 2.
§ 5
(1)
Zdravotnická metoda je způsobilá k využívání ve zdravotnictví, jestliže je konkrétně
vyřešena, a jde-li o výsledek řešení výzkumného úkolu, též úspěšně oponována, tak,
aby podle ní mohl jednoznačně postupovat příslušný lékařský nebo jiný odborník, a
jestliže takové využívání je prokazatelným zdokonalením, urychlením nebo zhospodárněním
a)
prevence,
b)
diagnostiky chorob, vad, úrazů a jejich následků a diagnostiky funkcí organismu,
c)
léčení chorob, vad, úrazů a jejich následků.
(2)
Podmínku konkrétního vyřešení zdravotnické metody ve smyslu odstavce 1 nesplňuje
a)
popis zdravotnické metody bez vědecky prokázaného a zdůvodněného účinku nebo zdravotnická
metoda, která nebyla klinicky zkoušena,2)
b)
pouhé upozornění na nedostatky dosud používané zdravotnické metody,
c)
zdravotnická metoda, která byla odmítnuta při oponentním řízení.
§ 6
(1)
Původcem zdravotnické metody je fyzická osoba, která ji vyřešila vlastní tvůrčí činností.
(2)
Spolupůvodci jsou osoby, které se na vyřešení zdravotnické metody podílely společnou
tvůrčí činností. Spolupůvodci zdravotnické metody se podílejí na právech a povinnostech
stejným dílem, pokud se nedohodnou jinak nebo pokud jinak nerozhodne soud.
ČÁST DRUHÁ
ŘÍZENÍ O UDĚLENÍ OSVĚDČENÍ
Přihláška zdravotnické metody
§ 7
(1)
Přihlášku zdravotnické metody podává původce ministerstvu písemně ve dvojím vyhotovení.
(2)
Přihláška zdravotnické metody musí obsahovat žádost o udělení osvědčení a popis zdravotnické
metody.
§ 8
Žádost o udělení osvědčení musí obsahovat
a)
jméno, příjmení, trvalý pobyt původce, označení zaměstnavatele a pracovní zařazení
původce;
b)
název zdravotnické metody;
c)
vlastnoručně podepsané prohlášení původce, že je autorem zdravotnické metody;
d)
v případě zastupování původce jméno, příjmení, trvalý pobyt nebo pracoviště zástupce;
je-li zastoupen právnickou osobou, uvede se její název a sídlo.
§ 9
Popis zdravotnické metody musí obsahovat
a)
název zdravotnické metody;
b)
oblast a charakteristiku dosavadního stavu lékařských oborů, jichž se zdravotnická
metoda týká;
c)
vysvětlení podstaty a objasnění výhod a nevýhod zdravotnické metody a příklady jejího
využití;
d)
vědecky provedený a prokázaný rozbor o novosti a účinku, podložený podrobnou dokumentací;2)
e)
definici zdravotnické metody.
§ 10
(1)
Přihláška smí obsahovat jen jedinou zdravotnickou metodu.
(2)
Podává-li přihlášku několik spolupůvodců, uvedou v přihlášce jméno a adresu jednoho
ze spolupůvodců, kterému mají být zprávy ministerstva zasílány; neučiní-li tak, zasílají
se zprávy spolupůvodci uvedenému na prvním místě. Jsou-li spolupůvodci zastoupeni,
zasílají se zprávy a rozhodnutí jejích zástupci.
Projednání přihlášky zdravotnické metody
§ 11
(1)
Na přihlášce zdravotnické metody vyznačí ministerstvo den jejího doručení a zapíše
ji do seznamu přihlášek zdravotnických metod.
(2)
Ministerstvo potvrdí původci podání přihlášky.
§ 12
(1)
Právo přednosti přísluší původci ode dne doručení přihlášky zdravotnické metody ministerstvu.
(2)
Není-li z popisu zdravotnické metody zřejmé, v čem předmět přihlášky spočívá, přísluší
původci právo přednosti až ode dne, kdy byl ministerstvu doručen dostatečný popis
podle § 9.
(3)
Dodatečné doplnění předmětu přihlášky v průběhu řízení nesmí měnit jeho podstatu.
§ 13
(1)
Nevyhovuje-li přihláška zdravotnické metody stanoveným požadavkům, ministerstvo vyzve
původce, aby vytčené vady odstranil a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu. Lhůtu lze
na zdůvodněnou žádost prodloužit, nejvýše však celkem na dobu 12 měsíců.
(2)
Neodstraní-li původce vytčené vady, které brání řádnému posouzení přihlášky, ve stanovené
nebo prodloužené lhůtě, ministerstvo přihlášku zamítne.
§ 14
(1)
(2)
Na vyzvání ministerstva je původce povinen podílet se na ověřování přihlášené zdravotnické
metody. Nevyhoví-li původce této výzvě bez závažného důvodu, může ministerstvo přihlášku
zamítnout.
Osvědčení
§ 15
(1)
Splňuje-li předmět přihlášky zdravotnické metody podmínky stanovené v § 2, udělí ministerstvo původci osvědčení.
(2)
Osvědčení se neudělí, je-li předmět přihlášky shodný s předmětem jiné přihlášky s
dřívějším právem přednosti.
§ 16
(1)
V osvědčení se uvede
a)
jméno, příjmení, trvalý pobyt původce,
b)
číslo osvědčení a datum vydání osvědčení,
c)
název zdravotnické metody,
d)
den, od kterého přísluší původci právo přednosti,
e)
popis zdravotnické metody.
(2)
Osvědčením se uznává předmět přihlášky za zdravotnickou metodu a potvrzuje se původcovství,
právo přednosti a právo původce na odměnu.
(3)
Práva z osvědčení platí ode dne vzniku práva přednosti (§ 12).
(4)
Ministerstvo zaznamenává údaje o udělení osvědčení do seznamu zdravotnických metod
a zveřejní v resortním publikačním prostředku udělení osvědčení včetně definice zdravotnické
metody.
§ 17
Ministerstvo zruší platnost osvědčení, jestliže se dodatečně zjistí, že nebyly splněny
podmínky pro jeho udělení. Ministerstvo vyznačí zrušení platnosti osvědčení v seznamu
zdravotnických metod; toto zrušení zveřejní v resortním publikačním prostředku.
ČÁST TŘETÍ
ODMĚŇOVÁNÍ ZDRAVOTNICKÝCH METOD
§ 18
(1)
Právo na odměnu za zdravotnickou metodu vznikne jejímu původci nebo jeho dědici udělením
osvědčení.
(2)
Odměnu určí a vyplácí ministerstvo.
(3)
Výše odměny se určí podle předpokládaného významu zdravotnické metody a podle předpokládaného
rozsahu jejího využívání ve zdravotnictví na území České republiky.
§ 19
(1)
Odměna za udělení osvědčení na zdravotnickou metodu činí 1000 až 50 000 Kčs.
(2)
Původce má právo na dodatečné vypořádání odměny za udělení osvědčení, pokud se v
průběhu tří let od vyplacení odměny dostane její výše do zjevného nepoměru se skutečným
významem zdravotnické metody a skutečným rozsahem jejího využívání ve zdravotnictví.
(3)
Maximální hranice odměny stanovená v odstavci 1 platí i pro součet odměn vyplacených
podle odstavců 1 a 2.
(4)
Odměna je splatná do 13 měsíců po udělení osvědčení. Dodatečné vypořádání odměny
podle odstavce 2 je splatné do šesti měsíců ode dne přiznání dodatečného vypořádání
odměny.
ČÁST ČTVRTÁ
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
§ 20
Tato vyhláška se vztahuje na původce zdravotnické metody, který má pracoviště v České
republice, a nemá-li zde pracoviště, který má trvalý pobyt v České republice.
§ 21
Přihláška zdravotnické metody, o níž nebylo rozhodnuto před nabytím účinnosti této
vyhlášky, se dále projedná podle této vyhlášky.
§ 22
Právní vztahy z osvědčení uděleného před nabytím účinnosti této vyhlášky se řídí dosavadními
předpisy.
§ 23
Zrušuje se vyhláška ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č. 115/1975 Sb., o osvědčeních na nové způsoby prevence, diagnostiky a léčení lidí.
§ 24
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 1991.
Ministr:
MUDr. Bojar CSc. v. r.
MUDr. Bojar CSc. v. r.
1)
Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích.
Zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění zákona č. 89/1990 Sb. (úplné znění č. 247/1990 Sb.).
Zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění zákona č. 89/1990 Sb. (úplné znění č. 247/1990 Sb.).
2)
Směrnice ministerstva zdravotnictví ČSR ze dne 25. 7. 1985 č. j. OP-200.1-6. 6. 1985
pro činnost zdravotnických pracovišť při ověřování nových poznatků na těle živého
člověka použitím metod dosud nezavedených v klinické praxi (reg. v částce 24/1985 Sb.).