347/1991 Zb.

Časová verzia predpisu účinná od 01.09.1991 do 15.01.1992

icon-warning

Obsah zobrazeného právneho predpisu má informatívny charakter.

Číslo predpisu:347/1991 Zb.
Názov:Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České republiky o zabezpečení pracovníků organizací, kteří pracují po kratší pracovní dobu pro přechodné odbytové a finanční potíže
Typ:Vyhláška
Dátum schválenia:24.07.1991
Dátum vyhlásenia:27.08.1991
Dátum účinnosti od:01.09.1991
Dátum účinnosti do:15.01.1992
Autor:Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky
Nachádza sa v čiastke:

67/1991

3/1991 Zb. Zákon, ktorým sa mení a dopĺňa Zákonník práce

2/1992 Zb. Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České republiky, kterou se mění vyhláška č. 347/1991 Sb., o zabezpečení pracovníků organizací, kteří pracují po kratší pracovní dobu pro přechodné odbytové a finanční potíže
347
VYHLÁŠKA
ministerstva práce a sociálních věcí České republiky
ze dne 24. července 1991
o zabezpečení pracovníků organizací, kteří pracují po kratší pracovní dobu pro přechodné odbytové a finanční potíže
Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky stanoví podle § 123 odst. 1 písm. b) a odst. 3 zákoníku práce, ve znění zákona č. 3/1991 Sb.:
§ 1
(1)
Tato vyhláška upravuje podmínky
a)
poskytování příspěvku pracovníkům k částečnému vyrovnání poklesu mzdy (dále jen „příspěvek“), kteří přechodně pracují v organizacích1) po kratší pracovní dobu2) za podmínek dále stanovených,
b)
výběru organizací, jejichž pracovníkům je možno příspěvek poskytovat.
(2)
Tato vyhláška se vztahuje
a)
na organizace, které mají sídlo na území České republiky a dochází u nich k dočasnému snižování výroby (služeb) v důsledku přechodných
1.
odbytových potíží nebo
2.
finančních potíží vyvolaných neplněním mezinárodních hospodářských smluv nebo
3.
nepříznivých ekonomických dopadů restrukturalizace, přestože mají perspektivní výrobní programy, a
b)
na pracovníky organizací uvedených v písmenu a), kteří sjednali3) kratší pracovní dobu.
(3)
Snížení výroby (služeb) podle odstavce 2 písm. a) musí trvat nepřetržitě alespoň čtyři týdny a pracovní doba v rámci sjednané kratší pracovní doby musí být v rozsahu od 30 do 90 % délky stanovené týdenní pracovní doby.4)
(4)
Pro účely této vyhlášky se za stanovenou týdenní pracovní dobu považuje též kratší pracovní doba, která byla s pracovníkem sjednána z jiných důvodů, než jsou uvedeny v odstavci 2 písm. a).
§ 2
Tato vyhláška se nevztahuje na pracovníky, kteří pracují ve vedlejším pracovním poměru.5)
§ 3
(1)
Organizace, které splňují podmínky podle § 1 odst. 2 písm. a) a odst. 3 navrhne písemně k výběru jejich zakladatel;6) akciové společnosti, jejichž zakladatelem je stát, navrhne k výběru ústřední orgán státní správy,7) do jehož působnosti patří věcný obsah činnosti akciové společnosti (dále jen „zakladatel“).
(2)
Návrh podle odstavce 1 obsahuje zejména
a)
označení organizace,
b)
počet pracovníků, kteří mají pracovat v kratší pracovní době,
c)
údaje podle § 1 odst. 2 písm. a),
d)
rozsah zkrácení stanovené týdenní pracovní doby, který nesmí u pracovníka přesáhnout 70 % stanovené týdenní pracovní doby (§ 1 odst. 3),
e)
dobu, po niž by měl být příspěvek poskytován,
f)
předpokládaný náklad na příspěvek,
g)
ekonomické odůvodnění.
(3)
Organizace uvedená v odstavci 1 sdělí písemně zakladateli údaje podle odstavce 2.
§ 4
(1)
Návrh podle § 3 odst. 1 předloží zakladatel se svým stanoviskem ministerstvu pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky8) (dále jen „ministerstvo“).
(2)
Ministerstvo na základě návrhu podle § 3 odst. 1 v dohodě s ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky9) a ministerstvem financí České republiky10) a po projednání s příslušným ústředním orgánem státní správy,11) příslušným odborovým orgánem12) a příslušnou organizací zaměstnavatelů13) vybere organizace (dále jen „vybrané organizace“), jejímž pracovníkům bude příspěvek poskytován.
(3)
Vybrané organizace1) písemně oznámí ministerstvo zakladateli; v oznámení se uvedou údaje podle § 3 odst. 2 písm. b), d) a e).
§ 5
(1)
Příspěvek podle této vyhlášky není mzdou.
(2)
Příspěvek přísluší pracovníku vybrané organizace, jestliže sjednal s touto organizací kratší pracovní dobu z důvodů uvedených v § 1 odst. 2 písm. a), pokud zkrácení jeho stanovené týdenní pracovní doby nepřesáhne 70 % (§ 1 odst. 3).
(3)
Příspěvek vyplácí pracovníku spolu s dosaženou mzdou14) vybraná organizace, u které je v pracovním poměru.
§ 6
(1)
Příspěvek přísluší pracovníku ve výši 50 % rozdílu mezi jeho průměrným výdělkem zjištěným naposled podle předpisů o zjišťování a používání průměrného výdělku15) před sjednáním kratší pracovní doby a hrubým výdělkem dosahovaným v kratší pracovní době.
(2)
Do hrubého výdělku dosahovaného v kratší pracovní době se nezahrnují druhy mezd (příjmů), které se nezahrnují ani do hrubého výdělku pracovníka při zjišťování průměrného výdělku pro pracovněprávní účely.15) Pracovníkům, kterým jsou poskytovány některé složky mzdy za delší než měsíční, nejdéle však jednoroční období, se tyto složky mzdy zahrnou do hrubého výdělku v předpokládané výši. Příspěvek se pracovníkům podle věty druhé poskytuje zálohově16) s tím, že po zúčtování příslušných složek mzdy k výplatě se určí jejich poměrná část připadající na jeden měsíc a provede se zúčtování příspěvku. Vybrané organizace pracovníky předem vyrozumí o zúčtování příspěvku.
(3)
Příspěvek ve výši podle odstavce 1 nepřísluší za dobu překážek v práci na straně pracovníka,17) při nichž mu přísluší náhrada mzdy, popřípadě hmotné zabezpečení podle předpisů o nemocenském pojištění zaměstnanců nebo za dobu překážek v práci na straně vybrané organizace18) anebo po dobu dovolené na zotavenou.19)
(4)
V případech uvedených v odstavci 3 však příspěvek přísluší pracovníku ve výši 50 % rozdílu mezi jeho průměrným hrubým výdělkem zjištěným naposled podle předpisů o zjišťování a používání průměrného výdělku15) před sjednáním kratší pracovní doby a průměrným hrubým výdělkem zjištěným podle předpisů o zjišťování a používání průměrného výdělku15) poprvé po sjednání kratší pracovní doby.
(5)
Jestliže se pracovníku vyplácejí dávky nemocenského pojištění nahrazující mzdu,20) příspěvek ve výši podle odstavce 4 přísluší jen tehdy, je-li výše dávky nemocenského pojištění ovlivněna sjednáním kratší pracovní doby.
§ 7
Vybrané organizace uvádějí v potvrzení o zaměstnání21) též údaje o výši průměrného výdělku pro účely hmotného zabezpečení15),22) před sjednáním kratší pracovní doby,23) jestliže byl s pracovníkem uvedeným v § 1 odst. 2 písm. b) a § 5 odst. 2 rozvázán vybranou organizací pracovní poměr.
§ 8
Prostředky vyplacené na příspěvky pracovníkům se uhradí vybraným organizacím z účelově určených prostředků.24) Prostředky podle věty první se nezahrnují do mzdových prostředků.
§ 9
Podle této vyhlášky je možné postupovat jen do 31. prosince 1991. Příspěvek podle této vyhlášky přísluší pracovníku naposled za prosinec 1991.
§ 10
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 1991.
Ministr:

Ing. Horálek CSc. v. r.
1)
§ 8 odst. 1 zákoníku práce.
2)
§ 86 odst. 1 věta první zákoníku práce.
3)
§ 29 odst. 2 a § 36 odst. 1 zákoníku práce.
4)
§ 83 zákoníku práce.
Například vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí č. 63/1968 Sb., o zásadách pro zkracování pracovní doby a pro zavádění provozních a pracovních režimů s pětidenním pracovním týdnem, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 96/1987 Sb., o zásadách pro zkracování pracovní doby bez snížení mzdy ze zdravotních důvodů pracovníkům, kteří pracují s chemickými karcinogeny, ve znění vyhlášky č. 108/1989 Sb.
5)
§ 70 a 70b zákoníku práce.
6)
Například § 4 odst. 1 zákona č. 111/1990 Sb., o státním podniku, § 19 písm. a) zákona ČNR č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, § 14 odst. 1 písm. b) zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení).
7)
§ 15 zákona č. 104/1990 Sb., o akciových společnostech.
Například zákon ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění pozdějších předpisů.
8)
§ 3 zákona ČNR č. 2/1969 Sb. ve znění pozdějších předpisů.
9)
§ 9 zákona ČNR č. 2/1969 Sb. ve znění pozdějších předpisů.
10)
§ 4 zákona ČNR č. 2/1969 Sb. ve znění pozdějších předpisů.
11)
Například § 13 zákona ČNR č. 2/1969 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 12 zákona ČNR č. 2/1969 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
12)
§ 272 odst. 5 zákoníku práce.
13)
§ 271 zákoníku práce.
14)
§ 119 a 120 zákoníku práce.
15)
Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 235/1988 Sb., o zjišťování a používání průměrného výdělku.
16)
§ 121 odst. 1 písm. b) zákoníku práce.
17)
§ 124 až 128 zákoníku práce.
18)
§ 129 a 130 zákoníku práce.
19)
§ 100 až 110c zákoníku práce.
20)
Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
21)
§ 60 odst. 2 zákoníku práce.
§ 6 písm. g) nařízení vlády ČSSR č. 223/1988 Sb., kterým se provádí zákoník práce.
22)
§ 17 odst. 1 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti.
23)
§ 4a vyhlášky ministerstva práce a sociálních věcí ČR č. 20/1991 Sb., kterou se stanoví bližší podmínky poskytování hmotného zabezpečení uchazečům o zaměstnání, ve znění vyhlášky č. 348/1991 Sb.
24)
Zákon ČNR č. 594/1990 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1991, ve znění zákona ČNR č. 313/1991 Sb.