399/1991 Zb.

Časová verzia predpisu účinná od 15.10.1991

icon-warning

Obsah zobrazeného právneho predpisu má informatívny charakter.

Číslo predpisu:399/1991 Zb.
Názov:Vyhláška ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky o speciálních školách a speciálních mateřských školách
Typ:Vyhláška
Dátum schválenia:13.09.1991
Dátum vyhlásenia:15.10.1991
Dátum účinnosti od:15.10.1991
Autor:Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky
Právna oblasť:
  • Predškolská výchova
  • Stredné školstvo
  • Základné školstvo
Nachádza sa v čiastke:

76/1991

399
VYHLÁŠKA
ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky
ze dne 13. září 1991
o speciálních školách a speciálních mateřských školách
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky stanoví podle § 2 odst. 2, § 29 odst. 2 a § 31 odst. 2 v dohodě s ministerstvem zdravotnictví České republiky podle § 19 odst. 4 a § 28 odst. 5 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon), ve znění zákona č. 171/1990 Sb., podle § 30 odst. 4 školského zákona, podle § 13 písm. a), f) h) a m) zákona České národní rady č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, a pokud jde o střední zdravotnické školy podle § 13 písm. a) a h) zákona České národní rady č. 564/1990 Sb. v dohodě s ministerstvem zdravotnictví České republiky a podle § 45 odst. 4 zákona České národní rady č. 76/1991 Sb., o školských zařízeních, ve znění zákona České národní rady č. 31/1984 Sb. a zákona České národní rady č. 390/1991 Sb.:
§ 1
Základní ustanovení
Tato vyhláška stanoví typy speciálních škol a speciálních mateřských škol, zřizování a zrušování speciálních škol a speciálních mateřských škol, počty dětí a žáků ve třídě, zvláštnosti organizace speciálních škol a speciálních mateřských škol, přijímání dětí do speciálních mateřských škol, zařazování žáků do speciálních základních škol, zvláštních škol a pomocných škol, přijímání žáků do speciálních středních škol a do odborných učilišť, vyučovací čas výchovu mimo vyučování, pravidla hodnocení a klasifikace žáků speciálních škol, péči o zdraví a dozor nad žáky.
§ 2
Typy speciálních mateřských škol a speciálních škol
(1)
Pro smyslově postižené děti a žáky se zřizují
a)
pro sluchově postižené děti a žáky speciální mateřská škola, základní škola pro sluchově postižené, střední odborné učiliště pro sluchově postiženou mládež, gymnázium pro sluchově postiženou mládež, střední odborná škola pro sluchově postiženou mládež,
b)
pro zrakově postižené děti a žáky speciální mateřská škola, základní škola pro slabozraké, základní škola pro žáky se zbytky zraku, základní škola pro nevidomé, střední odborné učiliště pro zrakově postiženou mládež, gymnázium pro zrakově postiženou mládež, střední odborná škola pro zrakově postiženou mládež.
(2)
Pro děti a žáky s vadami řeči se zřizuje speciální mateřská škola a základní škola pro žáky s vadami řeči; pro děti a žáky nemluvící se zřizuje speciální mateřská škola a základní škola pro nemluvící.
(3)
Pro tělesně postižené děti a žáky se zřizuje speciální mateřská škola, základní škola pro tělesně postižené, střední odborné učiliště pro tělesně postiženou mládež, gymnázium pro tělesně postiženou mládež, střední odborné školy pro tělesně postiženou mládež.
(4)
Pro nemocné nebo zdravotně oslabené děti a žáky se zřizuje speciální mateřská škola při nemocnici, základní škola při nemocnici, speciální mateřská škola při dětské léčebně, základní škola při dětské léčebně, speciální mateřská škola při dětské lázeňské léčebně, základní škola při dětské lázeňské léčebně, speciální mateřská škola při dětské ozdravovně, základní škola při dětské ozdravovně, popřípadě při jiných zdravotnických zařízeních (dále jen „mateřská škola při zdravotnickém zařízení a základní škola při zdravotnickém zařízení“).
(5)
Pro děti a žáky s více vadami, kteří nejsou mentálně postižení, se zřizuje speciální mateřská škola pro děti s více vadami, základní škola pro žáky s více vadami.
(6)
Pro mentálně postižené děti a žáky se zřizuje speciální mateřská škola, zvláštní škola, odborné učiliště a pomocná škola.
(7)
Pro děti zdravotně oslabené, zdravotně vnitřně postižené nebo s odchylkami psychomotorického vývoje nebo sníženou psychosociální adaptací nebo pro děti s více vadami se zřizují speciální mateřské školy.
(8)
Pro žáky smyslově postižené, pro žáky s vadami řeči, pro žáky nemluvící nebo pro tělesně postižené žáky, kteří jsou též mentálně postižení, se zřizují: zvláštní škola pro sluchově postižené, pomocná škola pro sluchově postižené, odborné učiliště pro sluchově postižené, zvláštní škola pro slabozraké, zvláštní škola pro žáky se zbytky zraku, zvláštní škola pro nevidomé, pomocná škola pro zrakově postižené, odborné učiliště pro zrakově postižené, zvláštní škola pro žáky s vadami řeči, zvláštní škola pro nemluvící, zvláštní škola pro tělesně postižené, zvláštní škola pro žáky s více vadami, pomocná škola pro žáky s více vadami, odborné učiliště pro tělesně postižené, pomocná škola pro tělesně postižené a odborné učiliště pro žáky s více vadami.
(9)
Pro děti a žáky nemocné nebo zdravotně oslabené, kteří jsou též mentálně postižení, se zřizují: speciální mateřská škola při nemocnici, zvláštní škola při nemocnici, pomocná škola při nemocnici, speciální mateřská škola při dětské léčebně, zvláštní škola při dětské léčebně, pomocná škola při dětské léčebně, speciální mateřská škola při dětské lázeňské léčebně, zvláštní škola při dětské lázeňské léčebně, pomocná škola při dětské lázeňské léčebně, speciální mateřská škola při dětské ozdravovně, zvláštní škola při dětské ozdravovně a pomocná škola při dětské ozdravovně, popřípadě při jiných zdravotnických zařízeních (dále jen „speciální mateřská škola při zdravotnickém zařízení, zvláštní škola při zdravotnickém zařízení a pomocná škola při zdravotnickém zařízení“).
(10)
Pro žáky se specifickými vývojovými poruchami chování a schopnosti učení se zřizuje základní škola pro žáky se specifickými vývojovými poruchami chování a schopnosti učení. Specializované třídy pro žáky se specifickými vývojovými poruchami chování a schopnosti učení zřizované v základních školách a mateřských školách a speciální třídy pro smyslově nebo tělesně postižené žáky nebo pro žáky s vadami řeči nebo pro žáky mentálně postižené zřizované v základních školách1) nebo mateřských školách nebo speciální třídy pro smyslově nebo tělesně postižené žáky zřizované ve středních školách nebo učilištích2) patří do systému speciálních škol.
(11)
Při dětských domovech, při speciálních výchovných zařízeních a diagnostických ústavech3) se podle potřeby zřizují mateřská škola, základní škola, učiliště, střední odborné učiliště, speciální mateřská škola, zvláštní škola nebo odborné učiliště.
§ 3
Zřizování a zrušování speciálních škol a speciálních mateřských škol, počty dětí a žáků ve třídě
(1)
Speciální školy a speciální mateřské školy se zřizují a zrušují podle sítě škol; zřizují se pro nejméně deset žáků; zrušují se, klesne-li počet žáků pod deset. V případech zvláštního zřetele hodných se škola ponechá v provozu i při nižším počtu žáků. Třída a skupina se zřizuje při minimálním počtu čtyř žáků.
(2)
Více druhů a typů škol pro žáky stejného postižení lze zřídit jako jednu právnickou osobu.
(3)
Ředitel speciální mateřské školy a speciální školy určí počty žáků v jednotlivých třídách s přihlédnutím k pedagogickým, hygienickým, ekonomickým a prostorovým podmínkám; může dělit třídy na skupiny v souladu s učebním plánem a požadavky na bezpečnost žáků a ochranu jejich zdraví; určí počty skupin a počet žáků ve skupině s ohledem na specifika postižení žáků, charakter vyučovacího předmětu a podmínek školy.
(4)
Třída speciální mateřské školy pro mentálně postižené se naplňuje do deseti dětí, třída speciální mateřské školy pro děti smyslově postižené, tělesně postižené, děti s vadami řeči a děti nemluvící do osmi děti, pro děti s více vadami do šesti dětí, třída speciální mateřské školy při zdravotnických zařízeních do patnácti děti, třída speciální mateřské školy při dětské psychiatrické léčebně nebo psychiatrickém, neurologickém, foniatrickém oddělení a ostatních zdravotnických zařízeních, kde jsou ležící pacienti, do osmi dětí.
(5)
První ročník zvláštní školy se naplňuje do osmi žáků, druhý až pátý ročník zvláštní školy do deseti žáků, šestý až devátý ročník zvláštní školy do dvanácti žáků. Jsou-li ve třídě zvláštní školy vyučováni žáci různých ročníků, je počet žáků stanoven podle nejnižšího ročníku, který je v této třídě vyučován; třída nižšího stupně pomocné školy do osmi žáků, třída středního vyššího a pracovního stupně pomocné školy do deseti žáků, třída zvláštní školy a pomocné školy pro děti s vadami řeči, nemluvící a pro smyslově a tělesně postižené žáky do šesti žáků.
(6)
Přípravný ročník a první ročník základní školy pro sluchově postižené žáky a základní školy pro žáky se zbytky zraku a první a druhý ročník základní školy pro nevidomé, základní školy pro tělesně postižené, základní školy pro slabozraké, základní školy pro žáky s vadami řeči, základní školy pro nemluvící se naplňuje do osmi žáků, ostatní ročníky se naplňují do deseti žáků, třída pro žáky s více vadami do šesti žáků.
(7)
Třída základní školy, zvláštní školy a pomocné školy při zdravotnickém zařízení, kterým je dětská psychiatrická nebo neurologická léčebna, psychiatrické oddělení, neurologické nebo foniatrické oddělení se naplňuje do osmi žáků, třída základní školy, zvláštní školy a pomocné školy při ostatních zdravotnických zařízeních, kde jsou ležící pacienti, do deseti žáků, kde jsou chodící pacienti, do patnácti žáků, třídy pro individuální výuku ve školách při ostatních zdravotnických zařízeních do osmi žáků.
(8)
Třída střední školy pro smyslově postiženou mládež se naplňuje do deseti žáků, třída střední školy pro tělesně postiženou mládež do dvanácti žáků. Třída odborného učiliště do čtrnácti žáků, třída odborného učiliště pro smyslově nebo tělesně postiženou mládež do osmi žáků. Počty žáků ve třídách a ve skupinách odborného výcviku v učilištích, odborných učilištích nebo středních odborných učilištích zřizovaných při zvláštních výchovných zařízeních stanoví zvláštní předpis.4)
(9)
Při odborném výcviku ve středním odborném učilišti pro smyslově postiženou mládež se vytvářejí skupiny do pěti žáků, ve středním odborném učilišti pro tělesně postiženou mládež do šesti žáků, v odborném učilišti pro smyslově a tělesně postiženou mládež do čtyř žáků; počet žáků ve skupině při odborném výcviku v odborných učilištích je určený v soustavě učebních oborů v odborných učilištích.
(10)
Třída základní školy pro žáky se specifickými vývojovými poruchami schopnosti učení se naplňuje do dvanácti žáků, třída základní školy pro žáky se specifickými vývojovými poruchami chování do deseti žáků.
(11)
Výjimky z maximálního počtu žáků ve třídě nebo skupině stanoveného v odstavcích 4 až 10 povoluje ředitel školy.
§ 4
Organizace speciálních škol a speciálních mateřských škol
(1)
Ve třídě speciální mateřské školy zajišťují výchovné práce dva učitelé. Individuální logopedickou péči a rozvoj komunikační dovednosti zajišťuje v rozsahu tří hodin denně v každé třídě další učitel. V mateřské škole pro zrakově postižené se do rozsahu určenému pro logopedickou péči začleňují zraková a orientační cvičení; v mateřské škole pro tělesně postižené rozvíjení pohybových dovedností. Ředitel školy určí poměr mezi logopedickou péčí a zrakovým a orientačním cvičením nebo mezi logopedickou péčí a rozvíjením pohybových dovedností. V mateřské škole při zdravotnickém zařízení tak činí ředitel školy po dohodě s ošetřujícím lékařem o zavedení logopedické péče.
(2)
Základní školy pro sluchově postižené, základní školy pro žáky se zbytky zraku, základní školy pro tělesně postižené, zvláštní školy pro sluchově postižené, zvláštní školy pro tělesně postižené mají deset ročníků.
(3)
Ve speciálních základních školách se mohou zřídit třídy pro žáky s více vadami. Do těchto tříd se nezařazují žáci s mentálním postižením.
(4)
Při zvláštních školách a ústavech sociální péče pro mentálně postiženou mládež se mohou zřizovat třídy pomocné školy.
(5)
Vyrovnávací třídy se ve speciálních školách nezřizují.
(6)
Součástí odborného učiliště mohou být pracoviště nutná pro odbornou přípravu, například pozemek, hospodářské objekty, strojové zařízení.
(7)
Pomocná škola má čtyři stupně. Nižší a střední stupeň je tříletý, vyšší a pracovní stupeň je dvouletý.
§ 5
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky může ve speciálních základních školách, speciálních mateřských školách a zvláštních školách pro smyslově a tělesně postižené zřizovat jako součást školy speciálně pedagogická centra (dále jen „centrum“), popřípadě další školská účelová zařízení.5) Centrum zabezpečuje diagnostické, poradenské, terapeutické a metodické činnosti pro smyslově a tělesně postižené děti předškolního a školního věku, jejich rodiče a pedagogické pracovníky v centru, v rodinách a ve školách. Centrum řídí ředitel školy.
Zařazování a přijímání dětí a žáků do speciálních mateřských škol a speciálních škol
§ 6
(1)
Do speciálních mateřských škol a do speciálních škol se přednostně zařazují a přijímají postižené děti a žáci, pokud se nemohou s ohledem na své postižení vzdělávat v mateřských školách, základních školách a středních školách.
(2)
Jestliže nastane v průběhu docházky dítěte nebo žáka do speciální mateřské školy nebo speciální školy změna v charakteru postižení dítěte nebo žáka nebo speciální mateřská škola nebo speciální škola přestane odpovídat stupni postižení dítěte nebo žáka, je ředitel speciální mateřské školy nebo speciální školy, do které je dítě nebo žák zařazen, povinen podat, po projednání se zástupcem žáka, návrh na přeřazení dítěte nebo žáka do jiné speciální mateřské školy nebo speciální školy nebo do mateřské školy nebo do základní školy nebo střední školy.
(3)
Ředitel školy na návrh pedagogické rady může žáka, který byl přeřazen do základní školy nebo do speciální základní školy nebo do zvláštní školy, se souhlasem jeho zástupce, zařadit do vyššího ročníku, než ve kterém plnil povinnou školní docházku v základní škole, jestliže to umožňuje jeho věk a znalost učiva.
§ 7
(1)
O zařazování a přeřazení dětí a žáků do speciálních mateřských a speciálních základních škol, zvláštních škol a pomocných škol rozhoduje ředitel školy, a to se souhlasem jejich zástupce.6)
(2)
Návrh na zařazení dítěte nebo žáka do škol uvedených v odstavci 1 může řediteli této školy podat zástupce žáka, škola, kterou žák navštěvuje, pedagogicko-psychologická poradna, zdravotnické zařízení, orgány péče o rodinu a dítě a centrum.
(3)
V případě nezařazení žáka do speciální základní školy nebo do zvláštní školy nebo pomocné školy oznámí rozhodnutí ředitel zástupci žáka, příslušnému školskému úřadu nebo obci, v níž má žák trvalý pobyt. Školský úřad v dohodě s obcí navrhne, ve které škole bude žák plnit povinnou školní docházku nebo určí jinou formu jeho vzdělávání včetně jejího zabezpečení.
(4)
Pedagogicko-psychologická poradna nebo centrum shromáždí všechny podklady potřebné k rozhodnutí a navrhne řediteli školy zařazení dítěte nebo žáka do příslušného typu školy. Ve sporných případech může rozhodnutí o zařazení předcházet diagnostický pobyt dítěte nebo žáka v příslušné speciální mateřské škole nebo speciální škole v délce dvou až šesti měsíců.
(5)
Před zařazením dítěte nebo žáka do mateřské školy při zdravotnickém zařízení a základní školy při zdravotnickém zařízení nebo do speciální mateřské školy při zdravotnickém zařízení, zvláštní školy při zdravotnickém zařízení a pomocné školy při zdravotnickém zařízení je potřebný souhlas ošetřujícího lékaře. Rozsah výuky určí ředitel školy po dohodě s ošetřujícím lékařem.
(6)
Žáci s více vadami, kteří nejsou mentálně postižení, se zařazují do speciální základní školy nebo do speciální třídy zřízené pro žáky s více vadami.
(7)
Při zařazení dítěte nebo žáka do speciální mateřské školy, do speciální školy, speciální třídy nebo specializované třídy, se shromáždí ve škole dokumentace o dítěti a průběžně se vede po celou dobu školní docházky dítěte nebo žáka.
§ 8
Přijímání žáků do speciálních středních škol
Ke studiu ve speciálních středních školách se přijímají žáci, kteří úspěšně ukončili poslední ročník speciální základní školy. Do těchto škol mohou být přijati také absolventi základních škol. Žáci se změněnou pracovní schopností se přijímají přednostně.
§ 9
Přijímání do odborných učilišť a ukončování přípravy v odborných učilištích
(1)
Do odborných učilišť se přijímají žáci, kteří úspěšně ukončili devátý ročník zvláštní školy a jsou natolik rozumově vyspělí a dovední, že mohou absolvovat přípravu v odborném učilišti.
(2)
Do samostatné třídy odborného učiliště se přijímají žáci, kteří ukončili povinnou školní docházku v osmém, popřípadě sedmém ročníku zvláštní školy, a jejichž vývoj dává předpoklady k zařazení do některého učebního oboru odborného učiliště.
(3)
Na vykonání závěrečné zkoušky v odborném učilišti se vztahuje zvláštní předpis.7)
(4)
Příprava žáků pro výkon jednoduchých činností se ukončuje vydáním vysvědčení v posledním ročníku přípravy.
§ 10
Vyučovací doba
(1)
V prvním ročníku speciálních základních škol, zvláštních škol a pomocných škol jsou nejvýše čtyři vyučovací hodiny v jednom celku, ve druhém až pátém ročníku pět vyučovacích hodin, v ostatních ročnících šest vyučovacích hodin. Ředitel může po projednání se zřizovatelem určit odlišný počet vyučovacích hodin v jednom celku.
(2)
Vyučovací hodina ve speciálních školách trvá zpravidla 45 minut. Vyučovací hodina praxe a vyučovací hodina při odborném výcviku trvá 60 minut, u zrakově postižených 50 minut.
(3)
Při odborném výcviku žáků je vyučovací jednotkou vyučovací den. Vyučování ve vyučovacím dni rozvrhne ředitel speciálního středního odborného učiliště nebo odborného učiliště s ohledem na fyzickou a psychickou náročnost odborného výcviku v jednotlivých učebních oborech. Žáci do šestnácti let věku mají po dvou hodinách odborného výcviku přestávky v rozsahu alespoň deset minut nebo po třech hodinách odborného výcviku přestávky v délce 15 až 30 minut. Žáci starší šestnácti let, kteří vykonávají odborný výcvik v provozech, mají přestávky shodné s přestávkami ostatních pracovníků provozu. Doba přestávek při odborném výcviku se započítává do doby vyučovacího dne.
(4)
Doba přímé individuální práce se žáky ve školách při zdravotnických zařízeních se řídí zdravotním stavem žáka.
§ 11
Výchova mimo vyučování
(1)
Počty žáků v odděleních školních družin a školních klubů při speciálních školách odpovídají počtům žáků v příslušných třídách.
(2)
K rozvíjení zájmové činnosti žáků ve speciálních školách zřizuje ředitel školy zájmové útvary, které může zřizovat ve spolupráci s jinými organizacemi.
§ 12
Pravidla hodnocení a klasifikace žáků zvláštních škol
(1)
Prospěch žáka v jednotlivých předmětech se klasifikuje těmito stupni
1 – výborný,
2 – chvalitebný,
3 – dobrý,
4 – dostatečný,
5 – nedostatečný.
(2)
Chování žáka se klasifikuje těmito stupni
1 – velmi dobré,
2 – uspokojivé,
3 – neuspokojivé.
(3)
Celkový prospěch žáka na konci prvního a druhého pololetí se hodnotí
a)
v prvním až čtvrtém ročníku těmito stupni
prospěl,
neprospěl,
b)
v pátém až devátém ročníku těmito stupni
prospěl s pochvalou,
prospěl,
neprospěl.
(4)
Celkový prospěch vyjadřuje výsledky klasifikace povinných předmětů a chování. Žák zvláštní školy prospěl s pochvalou, je-li hodnocen nejvýše z jednoho povinného předmětu třetím stupněm, nemá-li průměrný prospěch z povinných předmětů horší než 1,7 a jeho chování je velmi dobré. Žák prospěl, nemá-li v žádném z povinných předmětů prospěch nedostatečný, s výjimkou předmětů hudební výchova, zpěv, výtvarná výchova, tělesná a sportovní výchova. Žák neprospěl, má-li z některého povinného předmětu prospěch nedostatečný, kromě předmětů uvedených v předchozí větě.
§ 13
Postup do vyššího ročníku a opakování ročníku zvláštní školy
(1)
Žák zvláštní školy postupuje do vyššího ročníku, jestliže je na konci druhého pololetí jeho celkový prospěch hodnocen alespoň stupněm prospěl.
(2)
Ředitel zvláštní školy může žáka se souhlasem jeho zástupce a po schválení pedagogickou radou přeřadit na základě prokázaných znalostí do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku.
(3)
Ředitel zvláštní školy může po projednání v pedagogické radě na základě žádosti zástupce žáka povolit žáku, který nemohl být z vážných důvodů, například dlouhotrvající nemoc, ke konci druhého pololetí klasifikován, opakování ročníku bez konání komisionální zkoušky.
(4)
Ředitel zvláštní školy navrhne žáka, který opakoval ročník a opět neprospěl nebo neprospěl poté, co předchozí ročník opakoval, k přeřazení do pomocné školy. Návrh předá pomocné škole nebo zvláštní škole s třídou pomocné školy, která je nejbližší místu trvalého pobytu žáka nebo kterou dohodne se zástupcem žáka.
§ 14
Komisionální zkoušky
(1)
Žák je klasifikován na základě výsledku komisionální zkoušky v těchto případech:
a)
při přestupu žáka ze zvláštní školy do základní školy nebo
b)
v případě osvobození žáka od povinnosti docházet do školy nebo
c)
vzniknou-li pochybnosti o správnosti klasifikace.
(2)
Komisionální přezkoušení podle odstavce 1 písm. a) nařídí ředitel školy, do níž žák přestupuje, podle odstavce 1 písm. b) a c) ředitel školy, do níž žák dochází nebo by měl docházet.
(3)
Komise pro komisionální zkoušky je tříčlenná. Komisi tvoří předseda, kterým je zpravidla ředitel školy nebo jím pověřený učitel, zkoušející učitel, kterým je zpravidla učitel vyučující danému předmětu, a přísedící, který má aprobaci pro týž nebo příbuzný předmět. Klasifikační stupeň určí komise většinou hlasů. Členy komise jmenuje ředitel, který nařídil komisionální přezkoušení. Jedná-li se o přestup žáka zvláštní školy do základní školy, žák vykonává rozdílové zkoušky. Protokol o komisionální zkoušce se uloží do osobních spisů žáka.
(4)
Komisionální přezkoušení podle odstavce 1 písm. c) je nutné provést do 10 dnů od klasifikace žáka.
§ 15
Žáci speciálních základních škol a speciálních středních škol se hodnotí a klasifikují podle pravidel hodnocení a klasifikace žáků v základních a středních školách, přičemž se přiměřeně zohlední charakter postižení.
§ 16
Internátní péče
(1)
Speciální mateřské školy a speciální školy se mohou zřizovat jako internátní školy, které poskytují dětem a žákům kromě vzdělávání celodenní výchovu, ubytování a stravování. Na částečnou úhradu nákladů spojených s pobytem žáků ve speciální internátní škole s výjimkou speciálních středních odborných učilišť a odborných učilišť, přispívají rodiče nebo jiné osoby mající vůči dítěti nebo žáku vyživovací povinnost, podle zvláštního předpisu.8)
(2)
Internát zabezpečuje výchovu mimo vyučování a přípravu na vyučování také žákům, kteří jsou v celodenní péči školy.
(3)
Vnitřní řád internátní školy může obsahovat organizační, hygienické, bezpečnostní a jiné pokyny, které zabezpečují řádný provoz internátu, stanoví způsob převzetí a předání žáka jeho zástupci k vyučování a jeho převzetí po vyučování vychovatelem internátu. Vnitřní řád internátní školy dále může určovat podmínky, za nichž může vychovatel žákovi povolit zejména volnou vycházku, návštěvu kulturních a sportovních akcí a osobní nákupy. S vnitřním řádem internátní školy seznámí ředitel školy žáka a jeho zástupce při nástupu do školy.
(4)
V internátě mohou být společně ubytováni žáci různého pohlaví a různého věku. Samostatné výchovné skupiny zpravidla zřizuje vedoucí vychovatel pro jednotlivé kategorie žáků. Počty žáků ve výchovných skupinách jsou shodné s počty žáků stanovenými pro třídy jednotlivých typů speciálních škol.
(5)
Pokud v internátě zůstávají žáci i v době školních prázdnin, určí ředitel internátní školy způsob zajištění péče o tyto žáky.
§ 17
Péče o zdraví a dozor nad žáky
Při péči o zdraví a dozoru nad žáky speciálních škol postupují školy podle obecných předpisů platných pro základní školy a střední školy s těmito odchylkami:
a)
v jedné skupině žáků při koupání a plaveckém výcviku neplavců je nejvýše pět žáků, vyžaduje-li to zdravotní stav dítěte je možné ve školách při zdravotnických zařízeních konat plavecký výcvik individuálně,
b)
lyžařský výcvik provádí jeden instruktor s nejvýše osmi žáky. U žáků nevidomých a se zbytky zraku na jednoho instruktora připadá jeden žák; u žáků slabozrakých a tělesně postižených připadá na jednoho instruktora šest žáků,
c)
přesahuje-li počet žáků při akci mimo budovu speciální školy počet žáků stanovený na příslušnou třídu nebo výchovnou skupinu, zabezpečí ředitel školy dozor další zletilé osoby,
d)
při léčebných úkonech dětí a žáků speciálních mateřských škol a speciálních škol pečují o bezpečnost dětí zdravotničtí pracovníci,
e)
ve speciálních školách poskytuje léčebně preventivní péči i příslušný odborný lékař.
Společná a závěrečná ustanovení
§ 18
Pokud tato vyhláška nestanoví jinak, vztahují se na speciální mateřské školy, speciální základní školy, zvláštní školy a pomocné školy obecné předpisy platné pro mateřské školy nebo základní školy, na speciální střední školy a odborná učiliště obecné předpisy platné pro střední školy.
§ 19
Zrušuje se vyhláška ministerstva školství ČSR č. 49/1986 Sb., o školách pro mládež vyžadující zvláštní péči.
§ 20
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:

Vopěnka v. r.
1)
§ 5 odst. 1 a 2 vyhlášky ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR č. 291/1991 Sb., o základní škole.
2)
§ 1 odst. 7 vyhlášky ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR č. 354/1991 Sb., o středních školách.
3)
§ 25 a 29 zákona ČNR č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů.
4)
Vyhláška ministerstva školství ČSR č. 64/1981 Sb., o školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy.
5)
§ 45 odst. 7 zákona ČNR č. 76/1978 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
6)
§ 3 odst. 2 písm. f) zákona ČNR č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství.
7)
Vyhláška ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČSR č. 119/1989 Sb., o ukončování studia ve středních školách a o ukončování přípravy v odborných učilištích.
8)
Vyhláška ministerstev školství a zdravotnictví a Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 124/1967 Sb., o částečné úhradě nákladů na péči poskytovanou v některých zařízeních pro mládež.