298/1992 Zb.
Vyhlásené znenie
Obsah zobrazeného právneho predpisu má informatívny charakter.
| História |
|
|
|---|---|---|
| Dátum účinnosti | Novela | |
| 1. | Vyhlásené znenie | |
| 2. | 01.07.1992 - |
Otvoriť všetky
| Číslo predpisu: | 298/1992 Zb. |
| Názov: | Zákon České národní rady o volbách do zastupitelstev v obcích a o místním referendu |
| Typ: | Zákon |
| Dátum schválenia: | 15.04.1992 |
| Dátum vyhlásenia: | 23.06.1992 |
| Autor: | Česká národní rada |
| Právna oblasť: |
|
| Nachádza sa v čiastke: |
298
ZÁKON
České národní rady
ze dne 15. dubna 1992
o volbách do zastupitelstev v obcích a o místním referendu
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
HLAVA PRVNÍ
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ PRO VOLBY A REFERENDUM
§ 1
Podle tohoto zákona se postupuje
a)
při volbách do
1.
obecních a městských zastupitelstev,
2.
zastupitelstev statutárních měst, pokud tak stanoví zákon,1)
3.
obvodních zastupitelstev ve statutárních městech, pokud tak stanoví zákon,1)
4.
zastupitelstva hlavního města Prahy,
5.
obvodních zastupitelstev v hlavním městě Praze,
6.
místních zastupitelstev v hlavním městě Praze a ve statutárních městech, pokud tak
stanoví zákon,1)
b)
při místním referendu2) (dále jen „referendum“).
§ 2
(1)
Volby se konají na základě obecného, rovného a přímého volebního práva tajným hlasováním.
(2)
Referendum se koná na základě obecného, rovného a přímého hlasovacího práva uskutečňovaného
tajným způsobem.
§ 3
(1)
Právo volit do příslušného zastupitelstva v obci, v městském obvodu nebo v městské
části a do zastupitelstva hlavního města Prahy (dále jen „zastupitelstvo“) a právo
rozhodovat při referendu konaném v obci, v městském obvodu nebo v městské části (dále
jen „městská část“) mají občané České republiky, kteří v obci nebo v městské části
mají trvalý pobyt3) a nejpozději v den hlasování dosáhli věku 18 let (dále jen „oprávněný občan“).
(2)
Oprávněnými občany nejsou občané, kteří byli zbaveni způsobilosti k právním úkonům
nebo jejichž způsobilost k právním úkonům byla omezena.4)
(3)
Překážkou ve výkonu volebního práva a práva rozhodovat při referendu (dále jen „hlasovací
právo“) je
a)
zákonem stanovené omezení svobody z důvodu ochrany zdraví lidu,5)
b)
výkon trestu odnětí svobody, výkon vazby nebo zadržení.
§ 4
Seznamy oprávněných občanů
(1)
Oprávnění občané jsou zapsáni v seznamu oprávněných občanů (dále jen „seznam“) v
obci a v městské části, kde mají trvalý pobyt.
(2)
Seznamy vede obec a městská část.
(3)
Občané, kteří po sestavení seznamu nabudou nebo pozbudou hlasovacího práva, budou
dodatečně do seznamu zapsáni nebo z něho vyškrtnuti.
(4)
U oprávněných občanů, u kterých je podle § 3 odst. 3 překážka ve výkonu hlasovacího
práva, se tato skutečnost poznamená v seznamu.
(5)
Oprávněný občan může v úředních hodinách nahlížet do seznamu na obecním úřadě.
HLAVA DRUHÁ
VOLBY
§ 5
(1)
Volby do zastupitelstev se konají téhož dne v každé obci na území České republiky,
pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2)
Volební období zastupitelstev je čtyři roky.
§ 6
Volitelnost
(1)
Členem zastupitelstva může být zvolen každý oprávněný občan.
(2)
Funkce člena zastupitelstva obce je neslučitelná s funkcemi:
a)
soudce,
b)
prokurátora,
c)
příslušníka bezpečnostního sboru zařazeného do útvaru, jehož působnost se vztahuje
přímo na územní obvod zastupitelstva,
d)
pracovníka obecního úřadu obce, pokud jde o volby do jejího zastupitelstva, jakož
i pracovníka úřadu městské části, pokud jde o volby do zastupitelstva této městské
části nebo o volby do zastupitelstva obce, o jehož městskou část se jedná,
e)
pracovníka orgánu státní správy, jehož působnost se vztahuje na územní obvod obce
nebo městské části, pokud jde o volby do zastupitelstva této obce nebo městské části,
vykonávajícího přímo státní správu vztahující se k působnosti zastupitelstva.
§ 7
Zánik mandátu
(1)
Člen zastupitelstva, který přestal být volitelný, ztrácí mandát. Odmítnutí slibu
nebo slib s výhradou má za následek ztrátu mandátu.
(2)
Člen zastupitelstva se může svého mandátu vzdát. Mandát zaniká okamžikem, kdy obecní
rada nebo starosta písemnou rezignaci obdrží.
(3)
Člen zastupitelstva, který se dopustí úmyslného trestného činu, ztrácí mandát pravomocným
rozhodnutím soudu.
(4)
Z důvodu neslučitelnosti ztrácí člen zastupitelstva mandát převzetím funkcí uvedených
v § 6 odst. 2.
(5)
Člen zastupitelstva ztrácí mandát v případech uvedených v § 8 odst. 1 písm. a) a
b). Mandát zaniká dnem nových voleb.
(6)
Ztrátu mandátu vysloví zastupitelstvo, o jehož člena jde, na prvním zasedání, na
němž se o důvodech ztráty mandátu dozví.
§ 8
Nové volby
(1)
Nové volby do zastupitelstva se konají,
a)
jestliže se počet členů zastupitelstva sníží o více než jednu třetinu oproti počtu
určenému podle zákona,
b)
sníží-li se počet členů zastupitelstva v obci, popřípadě v městské části, pod sedm
členů,
c)
dojde-li ke vzniku nové obce,
d)
dojde-li ke vzniku nové městské části.
(2)
Nové volby podle tohoto zákona vyhlásí na návrh ministra vnitra České republiky předsednictvo
České národní rady (§ 45). V posledních třech měsících volebního období se nové volby
nekonají.
(3)
Při nových volbách se přiměřeně použijí ustanovení tohoto zákona.
(4)
Předsednictvo České národní rady může zkrátit lhůty podle tohoto zákona až o jednu
třetinu.
HLAVA TŘETÍ
REFERENDUM
Působnost referenda
§ 9
(1)
Referendem rozhodují oprávnění občané formou souhlasu či nesouhlasu o konkrétně položených
otázkách, které patří do samostatné působnosti obce nebo městské části.
(2)
Referendem rozhodují oprávnění občané také v případech stanovených zvláštním zákonem.6)
(3)
Ve městě, které se člení na městské části,7) lze o věcech, jejichž rozhodování je v samostatné působnosti města, konat referendum
pouze na území celého města.
(4)
V městské části lze o věcech, jejichž rozhodování je v samostatné působnosti městské
části, konat referendum pouze na území této městské části.
(5)
Rozhoduje-li se referendem o návrhu na rozdělení obce,8) koná se referendum jen v té části obce, která se má odloučit.
(6)
Rozhoduje-li se referendem o návrhu na zřízení nové městské části, koná se referendum
jen na území, na němž se zřízení nové městské části navrhuje.
§ 10
Referendum nelze konat
a)
o rozpočtu obce,9)
b)
o místních poplatcích,
c)
o volbě a odvolání starosty, zástupce starosty, obecní rady a členů dalších orgánů
volených zastupitelstvem,
d)
jestliže by rozhodnutí referenda na základě položené otázky bylo v rozporu s obecně
závaznými právními předpisy,
e)
o věcech, v nichž se rozhoduje ve správním řízení,10)
f)
jestliže od rozhodnutí referenda do podání návrhu na konání referenda v téže věci
neuplynulo 24 měsíců,
g)
v průběhu posledních šesti měsíců volebního období zastupitelstva,
h)
o věcech, o kterých zastupitelstvo rozhodlo po podání návrhu na konání referenda,
kromě případu, kdy navrhovatel nebo jeho náhradník trvá na vyhlášení referenda a podá
do 14 dnů od doručení rozhodnutí zastupitelstva nové odůvodnění k původnímu návrhu
na konání referenda.
ČÁST DRUHÁ
POSTUP PŘI VOLBÁCH A REFERENDU
HLAVA PRVNÍ
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O HLASOVÁNÍ PŘI VOLBÁCH A REFERENDU
Oddíl první
Příprava hlasování
§ 16
Hlasovací okrsky
(1)
Pro hlasování a pro sčítání hlasů se vytvářejí v obcích hlasovací okrsky.
(2)
Hlasovací okrsek se vytvoří tak, aby zahrnoval zpravidla nejvíce 1000 oprávněných
občanů.
(3)
Hlasovací okrsky a hlasovací místnost pro každý okrsek stanoví příslušná obecní rada
nejpozději 40 dnů přede dnem hlasování; pokud jde o referendum, musí tak učinit nejpozději
15 dnů přede dnem hlasování.
§ 17
Doba hlasování
(1)
Hlasování se koná v určený den od 8.00 do 20.00 hodin. Pokud to místní potřeby vyžadují,
může obecní rada stanovit začátek hlasování na dřívější hodinu a ukončení na hodinu
pozdější.
(2)
Obecní rada může podle místních podmínek stanovit, že se k hlasování mohou dostavit
oprávnění občané na obecní úřad ve stanovenou dobu v průběhu tří dnů přede dnem, na
který je vyhlášeno konání hlasování.
§ 18
Informování oprávněných občanů
(1)
Obecní rada vyhlásí nejpozději 15 dnů přede dnem hlasování způsobem v místě obvyklým
dobu a místo konání hlasování v obci. Bylo-li na území obce vytvořeno více hlasovacích
okrsků, uvede obecní rada, které části obce připadají jednotlivým hlasovacím okrskům,
a místo konání hlasování v hlasovacím okrsku. Ve vyhlášce obecní rada zdůrazní povinnost
oprávněného občana mít u sebe občanský (osobní) průkaz a uvede v ní další potřebné
údaje nutné k nerušenému průběhu hlasování.
(2)
Obecní rada zajistí dodání hlasovacích lístků všem oprávněným občanům nejpozději
tři dny přede dnem konání hlasování a v den hlasování okrskovým komisím.
Oddíl druhý
Společná ustanovení o komisích pro hlasování
§ 19
Všeobecná ustanovení
(1)
Pro přípravu a řízení hlasování a zjišťování jeho výsledků se zřizují komise pro
hlasování (dále jen „komise“).
(2)
Komise jsou nejméně pětičlenné. Členem komise může být každý oprávněný občan, u něhož
není překážka ve výkonu hlasovacího práva. Členy jedné komise nesmí být osoby blízké.11) Při volbách nemůže být členem komise také kandidát na člena zastupitelstva.
(3)
Člen komise se ujímá své funkce složením slibu tohoto znění: „Slibuji na svou čest,
že budu svědomitě a nestranně vykonávat svou funkci a budu se přitom řídit zákony
a jinými právními předpisy.“. Slib skládá člen komise tak, že se podepíše pod písemné
znění slibu.
(4)
Komise se usnáší hlasováním za přítomnosti nadpoloviční většiny svých členů většinou
hlasů. V případě rovnosti hlasů se návrh považuje za zamítnutý.
(5)
Komise na svém prvním zasedání určí losem ze svých členů předsedu a místopředsedu.
Je-li komise zřízena pro hlasování při volbách, nesmí být předseda a místopředseda
členy téže volební strany (§ 48).
(6)
Pro každou komisi je jmenován zapisovatel, a to nejpozději deset dnů před ustanovením
komise. Zapisovatel je členem komise s hlasem poradním a může komisi podávat návrhy.
Zapisovatel skládá slib ve znění uvedeném v odstavci 3 tomu, kdo ho jmenoval.
(7)
Komise si mohou k výpočetnímu zpracování výsledků hlasování vytvořit odborné sumarizační
útvary. V obcích nad 5000 obyvatel je příslušný orgán státní statistiky povinen přidělit
pracovníky. Tito pracovníci skládají slib ve znění stanoveném v odstavci 3.
§ 20
Nároky členů komisí
(1)
Člen komise nesmí být pro výkon své funkce zkrácen na právech a nárocích vyplývajících
z jeho pracovního nebo obdobného poměru.15)
(2)
Člen komise má nárok na odměnu. Výši odměny a další podrobnosti stanoví ministerstvo
financí České republiky po dohodě s ministrem vnitra České republiky obecně závazným
právním předpisem.
§ 21
Povinnosti členů komisí
(1)
Členové komisí jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech informacích, s nimiž se
seznámili při výkonu své funkce, pokud se týkají konkrétních osob. Až do podepsání
zápisu o hlasování nesmějí členové komisí poskytovat informace o průběhu a výsledcích
hlasování.
(2)
Členové komise nesmějí ovlivňovat oprávněné občany v hlasování, ani jim nesmějí upravovat
hlasovací lístky.
§ 22
Povinnosti členů komisí (§ 21) se vztahují na pracovníky odborných útvarů komisí.
§ 23
(1)
V hlasovacích okrscích se zřizují okrskové komise.
(2)
Rozhodne-li obecní rada podle § 17 odst. 2, zřizuje se zvláštní komise.
(3)
V obcích řídí hlasování místní komise. V hlavním městě Praze a ve městech uvedených
v § 1 písm. a) č. 2 řídí hlasování městské komise; v městských částech uvedených měst
řídí hlasování místní komise.
(4)
V okresech řídí hlasování při volbách okresní komise.
(5)
V České republice řídí hlasování při volbách Česká komise.
§ 24
Zapisovatele okrskové, místní a městské komise jmenuje příslušná obecní rada zpravidla
z pracovníků obecního úřadu.
§ 25
Opatření pomocných prostředků
(1)
Všechny pomocné prostředky, zejména hlasovací místnosti a potřeby pro ně, úřední
obálky a pomocné pracovní síly zajistí pro okrskové komise příslušná obecní rada.
(2)
Pro místní a městské komise zajistí všechny pomocné prostředky příslušná obecní rada,
pro okresní komise příslušný okresní úřad.
Oddíl třetí
Okrsková komise a hlasování
§ 26
(1)
Okrsková komise
a)
zajišťuje průběh hlasování v hlasovacím okrsku, zejména dozírá na správné odevzdávání
hlasovacích lístků a dbá na pořádek v hlasovací místnosti,
b)
sčítá hlasy odevzdané v hlasovacím okrsku,
c)
ve sporných případech rozhoduje hlasováním o platnosti hlasovacího lístku a o platnosti
hlasu oprávněného občana, a to s konečnou platností,
d)
sepíše zápis o hlasování,
e)
ostatní hlasovací dokumenty odevzdá do úschovy příslušnému obecnímu úřadu,
f)
plní další úkoly podle tohoto zákona.
(2)
První zasedání okrskové komise svolá příslušný starosta tak, aby se konalo nejpozději
deset dnů po uplynutí lhůty pro delegování jejích členů.
§ 27
Hlasovací místnost
(1)
Hlasovací místnost musí být vybavena schránkou pro hlasování, dostatečným množstvím
hlasovacích lístků a psacími potřebami.
(2)
Pro úpravu hlasovacích lístků jsou v hlasovací místnosti určeny zvláštní prostory
oddělené tak, aby byla zaručena tajnost hlasování. Počet těchto prostorů určí okrsková
komise v potřebném předstihu s přihlédnutím k počtu oprávněných občanů v hlasovacím
okrsku.
(3)
Pokud se konají volby a referendum zároveň, použije se společná hlasovací schránka.
§ 28
Přípravy v hlasovací místnosti
Předseda okrskové komise zkontroluje před zahájením hlasování hlasovací schránku,
popřípadě přenosnou hlasovací schránku, zda je prázdná, a zapečetí ji. Zkontroluje
také vybavení hlasovací místnosti, zda je připraven seznam a dostatečný počet hlasovacích
lístků a obálek, a pokud se jedná o volby, zda je vyvěšen seznam kandidátů, kteří
nadále nekandidují. Všechny obálky musí být stejné barvy, velikosti, tvaru a kvality
papíru.
§ 29
Zahájení hlasování
Po provedení kontroly podle § 28 prohlásí hlasování se souhlasem okrskové komise její
předseda za zahájené. Jako první hlasují předseda a ostatní členové okrskové komise,
pokud jsou oprávněni v tomto hlasovacím okrsku hlasovat.
§ 30
Hlasování
(1)
Oprávněný občan hlasuje osobně. Zastoupení není přístupné.
(2)
Oprávnění občané předstupují před okrskovou komisi a hlasují v pořadí, v jakém se
dostavili do hlasovací místnosti.
(3)
Po příchodu do hlasovací místnosti prokáže oprávněný občan svým občanským (osobním)
průkazem, že má právo v daném okrsku hlasovat.
(4)
Není-li takový oprávněný občan zapsán do seznamu, okrsková komise jej zapíše do seznamu
dodatečně.
(5)
Okrsková komise neumožní hlasování oprávněnému občanu, který nemá trvalý pobyt v
místě, pro které byl okrsek vytvořen, nebo u koho je komisi známa překážka ve výkonu
hlasovacího práva.
§ 31
Způsob hlasování
(1)
Po záznamu v seznamu obdrží oprávněný občan od okrskové komise
a)
hlasovací lístek, jestliže o to požádá,
b)
prázdnou obálku opatřenou úředním razítkem a podpisem oprávněného člena okrskové
komise (dále jen „úřední obálka“).
(2)
Oprávněný občan vstoupí do prostoru určeného k úpravě hlasovacích lístků, v němž
nesmí být zároveň s oprávněným občanem nikdo přítomen, s výjimkou případů uvedených
v § 32, a to ani člen okrskové komise.
(3)
Oprávněný občan může upravit hlasovací lístek způsobem stanoveným v tomto zákoně.
Poté hlasovací lístek nebo lístky vloží do úřední obálky.
(4)
Oprávněný občan hlasuje tak, že po opuštění prostoru určeného pro úpravu hlasovacích
lístků vloží úřední obálku do hlasovací schránky.
(5)
Oprávněnému občanu, který se neodebral do tohoto prostoru pro úpravu hlasovacích
lístků, komise hlasování neumožní.
(6)
Oprávněný občan může požádat z důvodů hodných zvláštního zřetele o to, aby mohl hlasovat
mimo hlasovací místnost. V takovém případě okrsková komise vyšle k oprávněnému občanu
dva své členy s přenosnou hlasovací schránkou, úřední obálkou a hlasovacími lístky.
Členové komise postupují tak, aby byla dodržena tajnost hlasování.
§ 32
Pomoc druhých osob při hlasování
Oprávněný občan, který nemůže sám upravit hlasovací lístek pro tělesnou vadu nebo
proto, že nemůže číst nebo psát, má právo vzít s sebou do prostoru určeného pro úpravu
hlasovacích lístků jiného oprávněného občana, nikoliv však člena komise, aby za něj
hlasovací lístek upravil.
§ 33
Pořádek v hlasovací místnosti a v jejím okolí
Za pořádek v hlasovací místnosti a jejím bezprostředním okolí odpovídá předseda okrskové
komise. Jeho pokyny k zachování pořádku v hlasovací místnosti a důstojného průběhu
hlasování jsou závazné pro všechny přítomné.
§ 34
Překážky v hlasování
(1)
Nastanou-li okolnosti,které znemožňují zahájit hlasování, pokračovat v něm nebo je
ukončit, může okrsková komise po dohodě s místní komisí odročit zahájení hlasování
na pozdější hodinu, přerušit je nebo prodloužit dobu hlasování. Celková doba hlasování
(§ 17) však tímto opatřením nesmí být zkrácena.
(2)
Okrsková komise o takovém opatření vyrozumí oprávněné občany způsobem v místě obvyklým.
V případě přerušení hlasování postupuje okrsková komise podle § 41 odst. 1 a 2. Hlasování
musí být ukončeno nejpozději v den, na který bylo hlasování vyhlášeno.
§ 35
Ukončení hlasování
Jakmile uplyne hodina stanovená pro ukončení hlasování, hlasovací místnost se uzavře.
Před tím však ještě hlasují všichni oprávnění občané, kteří jsou v hlasovací místnosti
nebo před ní. Potom prohlásí předseda okrskové komise hlasování za ukončené. Hlasování
je možno také prohlásit za ukončené, jestliže hlasovali již všichni oprávnění občané
zapsaní do seznamu v hlasovacím okrsku.
§ 36
Sčítání hlasů okrskovou komisí
(1)
V místnosti, kde okrsková komise sčítá hlasy, mají právo být přítomni členové komisí
vyššího stupně, jejich zapisovatelé a pracovníci jejich odborných útvarů, jakož i
osoby, kterým k tomu dala povolení místní komise.
(2)
Po ukončení hlasování dá předseda okrskové komise soustředit nepoužité hlasovací
lístky a nepoužité úřední obálky. Z nepoužitých hlasovacích lístků oddělí potřebný
počet pro sčítání hlasů a označí je zvlášť pro tento účel. Ostatní nepoužité hlasovací
lístky a nepoužité úřední obálky vloží do zvláštní schránky, kterou zapečetí. Poté
dá otevřít hlasovací schránku.
(3)
V případě, že okrsková komise na výslovnou žádost jednotlivých oprávněných občanů
použila i přenosné hlasovací schránky, okrsková komise obsah schránek po jejich otevření
smísí.
(4)
Okrsková komise vyjme obálky s hlasovacími lístky z hlasovací schránky, spočítá úřední
obálky, vyloučí neúřední obálky a porovná počet úředních obálek se záznamy v seznamu.
(5)
Po vynětí hlasovacích lístků z úředních obálek okrsková komise sečte hlasy způsobem
stanoveným tímto zákonem, a to pokud jde o volby podle § 58 a pokud jde o referendum
podle § 79.
(6)
Každý člen komise může nahlížet do odevzdaných hlasovacích lístků. Předseda okrskové
komise kontroluje správnost sčítání hlasů.
§ 37
Posuzování hlasovacích lístků
(1)
Neplatné jsou hlasovací lístky, které nejsou
a)
na předepsaných tiskopisech,
b)
v úředních obálkách.
(2)
Poškození, přeložení nebo přetržení nemá vliv na platnost hlasovacího lístku. K jiným
než zákonem stanoveným úpravám hlasovacího lístku se nepřihlíží.
§ 38
Zápis o hlasování v hlasovacím okrsku
(1)
Okrsková komise vyhotoví ve dvojím stejnopise zápis o průběhu a výsledku hlasování,
který podepíší předseda, místopředseda a ostatní členové komise včetně zapisovatele.
Důvody odmítnutí podpisu se poznamenají.
(2)
V zápise o hlasování okrsková komise uvede
a)
dobu zahájení a ukončení hlasování, popřípadě jeho přerušení a důvody přerušení,
b)
celkový počet oprávněných občanů v hlasovacím okrsku zapsaných do seznamu,
c)
počet oprávněných občanů, kterým byly vydány úřední obálky,
d)
počet odevzdaných úředních obálek,
e)
počet platných hlasů,
f)
výsledky hlasování podle tohoto zákona,
g)
stručný obsah oznámení a stížností, které byly podány okrskové komisi; usnesení,
která komise přijala, a jejich zdůvodnění, popřípadě zprávu o průběhu hlasování.
(3)
K uvedení údajů podle odstavce 2 písm. e) využije komise potřebný počet nepoužitých
hlasovacích lístků, které po ukončení hlasování označil předseda za přítomnosti okrskové
komise.
§ 39
Skončení jednání v okrskové komisi
(1)
Po sečtení hlasů a podepsání zápisu o hlasování ohlásí předseda okrskové komise výsledek
hlasování a jeden stejnopis zápisu zašle neprodleně místní komisi a vyčká jejího pokynu
k ukončení činnosti.
(2)
Okrsková komise zapečetí odevzdané hlasovací lístky, úřední obálky a seznamy a předá
je spolu s ostatními dokumenty o hlasování příslušnému obecnímu úřadu do úschovy.
Zvláštní komise
§ 40
(1)
Rozhodne-li obecní rada podle § 17 odst. 2, zřizuje se zvláštní komise, která ve
dnech přede dnem, na který je stanoveno konání hlasování, plní úkoly příslušných okrskových
komisí.
(2)
Pokud jde o delegování členů zvláštní komise, jmenování jejího zapisovatele a o svolání
prvního zasedání zvláštní komise, použijí se obdobně ustanovení tohoto zákona o okrskových
komisích.
(3)
Nerozhodne-li obecní rada jinak, použije se pro ukončení činnosti zvláštní komise
obdobně ustanovení tohoto zákona o okrskových komisích.
§ 41
Postup zvláštní komise
(1)
Předseda zvláštní komise vždy bezprostředně po přerušení hlasování za přítomnosti
komise zapečetí hlasovací schránku, popřípadě hlasovací schránky, seznamy a nepoužité
hlasovací lístky. Pečetidlo a hlasovací schránku, popřípadě hlasovací schránky, uloží
na odděleném místě tak, aby bylo vyloučeno zneužití.
(2)
Při opětovném zahájení hlasování předseda zvláštní komise za přítomnosti komise ověří
neporušenost pečetí a poznamená to v zápise o průběhu hlasování.
(3)
Zvláštní komise poznamená ve dvou vyhotoveních seznamů, kteří oprávnění občané se
hlasování zúčastnili. Jedno vyhotovení podepsané předsedou komise, který ručí za správnost
údajů, obdrží v den konání hlasování příslušná okrsková komise.
(4)
Hlasovací schránka, popřípadě hlasovací schránky zůstanou uzavřeny až do dne hlasování,
kdy zvláštní komise sečte odevzdané hlasy.
(5)
Ustanovení tohoto zákona o postupu okrskové komise se použijí obdobně.
Oddíl čtvrtý
Místní komise a vyhlášení výsledků hlasování
§ 42
(1)
Místní komise
a)
řídí hlasování v obci a v městských částech v hlavním městě Praze a v městských částech
statutárních měst,16)
b)
dohlíží na dodržování právních předpisů o volbách a referendu,
c)
zajišťuje prostřednictvím příslušného obecního úřadu tisk hlasovacích lístků,
d)
pokud jde o volby, projednává a registruje kandidátní listiny (§ 51),
e)
sčítá hlasy a zjišťuje výsledky hlasování na podkladě zápisů o hlasování zaslaných
okrskovými komisemi,
f)
rozhoduje o stížnostech na postup okrskových komisí,
g)
plní další úkoly podle tohoto zákona.
(2)
Místní komise plní rovněž úkoly okrskové komise, nejsou-li zřízeny hlasovací okrsky.
(3)
První zasedání místní komise svolá příslušný starosta tak, aby se konalo nejpozději
do pěti dnů po uplynutí lhůty pro delegování jejích členů.
§ 43
Zápis místní komise
(1)
Místní komise vyhotoví ve dvou stejnopisech zápis o výsledku hlasování v obci. Zápis
podepíší předseda, místopředseda, ostatní členové a zapisovatel místní komise. Důvody
odmítnutí podpisu se poznamenají.
(2)
V zápise místní komise musí být uveden
a)
počet hlasovacích okrsků v obci a počet okrskových komisí, které zaslaly výsledek
hlasování,
b)
počet osob zapsaných v obci v seznamech,
c)
počet oprávněných občanů, kterým byly vydány úřední obálky,
d)
počet odevzdaných úředních obálek,
e)
počet platných hlasů,
f)
stručný obsah oznámení a stížností, které byly podány místní komisi, usnesení, která
komise přijala, a jejich stručné zdůvodnění.
(3)
K uvedení údajů podle odstavce 2 písm. e) místní komise využije potřebný počet nepoužitých
hlasovacích lístků předaných jí okrskovými komisemi.
(4)
Po podepsání obou stejnopisů zápisu o výsledku hlasování, pokud jde o volby, zašle
neprodleně předseda místní komise jeden stejnopis okresní komisi.
§ 44
Vyhlášení výsledků hlasování
Místní komise vyhlásí výsledky hlasování zveřejněním na úřední desce obecního úřadu
bezodkladně po vyhotovení zápisu o výsledku hlasování (§ 43).
HLAVA DRUHÁ
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO VOLBY
§ 45
Vyhlašování voleb
Předsednictvo České národní rady vyhlašuje volby do zastupitelstev a stanoví den voleb
nejpozději 75 dnů před jejich konáním. Usnesení předsednictva České národní rady se
uveřejňuje ve Sbírce zákonů.
§ 46
Počet členů zastupitelstva
(1)
Počet členů zastupitelstva stanoví příslušné zastupitelstvo nejpozději 70 dnů přede
dnem voleb. Přihlédne přitom zejména k počtu obyvatel, rozsahu a velikosti územního
obvodu. Počet členů zastupitelstva se stanoví tak, aby mělo
a)
obecní a městské zastupitelstvo
| v obcích do 3 000 obyvatel | 7-15 členů, |
| v obcích do 20 000 obyvatel | 15-30 členů, |
| v obcích do 50 000 obyvatel | 25-40 členů, |
| v obcích nad 50 000 obyvatel | 35-50 členů, |
| b) zastupitelstvo měst uvedených v § 1 písm. a) č. 2 | 50 - 70 členů, |
| c) zastupitelstvo hlavního města Prahy | 70 - 80 členů, |
| d) obvodní zastupitelstvo hlavního města Prahy a obvodní zastupitelstvo měst uvedených v § 1 písm. a) č. 2 | 7-70 členů, |
| e) místní zastupitelstvo v hlavním městě Praze a místní zastupitelstvo měst uvedených v § 1 písm. a) č. 2 | |
| v městských částech do 3 000 obyvatel v městských částech do 20 000 obyvatel v městských částech nad 20 000 obyvatel |
7- 15 členů, |
| 15 -30 členů, | |
| 25-50 členů. | |
(2)
Počet členů zastupitelstva, který má být zvolen, oznámí příslušné zastupitelstvo
způsobem v místě obvyklým nejpozději do dvou dnů po jeho stanovení.
(3)
Pokud nedojde k rozhodnutí podle odstavce 1, volí se nejmenší přípustný počet členů
zastupitelstva.
(4)
Rozhodující pro počet obyvatel obce je stav k 1. lednu roku, v němž se konají volby.
§ 47
Volební obvody
(1)
Má-li se volit více než 30 členů zastupitelstva příslušná obecní rada vytvoří nejpozději
70 dní před dnem konání voleb volební obvody.
(2)
V těchto volebních obvodech se volí poměrná část členů zastupitelstva odpovídající
počtu obyvatel v tomto obvodu, avšak nejméně 10 a nejvíce 20 členů.
(3)
Seznam vytvořených volebních obvodů, jejich popis a počty členů zastupitelstva, které
mají být v jednotlivých obvodech voleny, obecní rada oznámí způsobem v místě obvyklým,
nejpozději do dvou dnů po jejich stanovení.
§ 48
Volební strana
(1)
Volební stranou podle tohoto zákona se rozumí registrované politické strany a politická
hnutí17) a jejich koalice (dále jen „politická strana“) a nezávislí kandidáti, popřípadě jejich
sdružení.
(2)
Politická strana může být součástí jen jedné volební strany pro volby do jednoho
zastupitelstva.
§ 49
Kandidátní listiny
(1)
Kandidátní listiny pro volby do zastupitelstva obce mohou podávat volební strany.
Volební strana může podat pro volby do jednoho zastupitelstva jen jednu kandidátní
listinu. Je-li politická strana součástí volební strany, která podala kandidátní listinu
pro volby do zastupitelstva, nemůže tato politická strana zároveň podat samostatnou
kandidátní listinu pro volby do téhož zastupitelstva. Kandidátní listiny se podávají
nejpozději 55 dnů přede dnem voleb ve dvojím stejnopise zapisovateli místní komise,
kandidátní listiny pro volbu do zastupitelstva hlavního města Prahy a do zastupitelstev
měst uvedených v § 1 písm. a) č. 2 se podávají zapisovateli příslušných městských
komisí. Volební strana, jejíž součástí není politická strana, ke kandidátní listině
připojí originál petice se jménem, příjmením, rodným číslem, trvalým pobytem a podpisy
oprávněných občanů podporujících její kandidaturu. V obcích a částech města do 1 000
obyvatel je třeba připojit 20 podpisů, do 3 000 obyvatel 30 podpisů, do 20 000 obyvatel
100 podpisů, do 50 000 obyvatel 200 podpisů a nad 50 000 obyvatel 400 podpisů. Podpisy
kandidátů se nezapočítávají.
(2)
Kandidátní listina obsahuje
a)
název zastupitelstva,
b)
označení volebního obvodu, je-li vytvořen,
c)
název volební strany,
d)
jméno, příjmení, věk, povolání a trvalý pobyt kandidátů a jejich pořadí na kandidátní
listině,
e)
označení zmocněnce volební strany a jeho náhradníka s uvedením přesné adresy; zmocněncem
ani jeho náhradníkem nemůže být kandidát; zmocněnec u nezávislého kandidáta se nestanovuje,
f)
jde-li o koalici politických stran nebo hnutí, označené strany nebo hnutí, které
kandidáta navrhlo.
(3)
Volební strana může na kandidátní listině uvést nejvýše tolik kandidátů, kolik činí
počet členů zastupitelstva volených do příslušného zastupitelstva.
(4)
Každá volební strana může, nejsou-li vytvořeny volební obvody, podat jednu kandidátní
listinu. Jsou-li pro územní obvod zastupitelstva vytvořeny volební obvody, může volební
strana podat pro každý volební obvod pouze jednu kandidátní listinu. Na kandidátní
listině může uvést nanejvýš tolik kandidátů, kolik má být v obvodu voleno členů zastupitelstva.
Kandidát do zastupitelstva může být uveden jen na kandidátní listině pro jeden volební
obvod. Petici podle odstavce 1 podává volební strana pouze jednu.
(5)
Ke kandidátní listině musí být přiloženo vlastnoručně podepsané prohlášení kandidáta,
že souhlasí se svou kandidaturou, že mu nejsou známy překážky volitelnosti a že nedal
souhlas k tomu, aby byl uveden na jiné kandidátní listině.
§ 50
Okolnost, že je někdo kandidátem, nesmí být na újmu v jeho pracovněprávních nebo obdobných
vztazích.
§ 51
Projednání kandidátních listin místní komisí
(1)
Místní komise přezkoumá předložené kandidátní listiny a v případě, že nesplňují náležitosti
uvedené v § 49 odst. 2 a 5, vyzve volební stranu, aby ve stanovené lhůtě nejpozději
45 dnů před konáním voleb závady odstranila; jinak ji nezaregistruje.
(2)
Místní komise škrtne
a)
kandidáta na kandidátní listině, u níž není připojeno prohlášení podle § 49 odst.
5, pokud volební strana ve lhůtě uvedené v odstavci 1 tuto závadu neodstraní,
b)
kandidáta v případě, že je uveden na kandidátních listinách více volebních stran
nebo na více kandidátních listinách téže volební strany ve volebních obvodech (§ 47),
a to na té kandidátní listině, ke které není připojeno prohlášení podle 49 odst. 5;
podepsal-li kandidát prohlášení k více kandidátním listinám, škrtne jej místní komise
na všech kandidátních listinách,
c)
ty kandidáty, kteří jsou kandidováni nad nejvýše stanovený počet (§ 49 odst. 3 a
4).
(3)
Místní komise zaregistruje platné kandidátní listiny, nejpozději však 45 dnů přede
dnem voleb, a oznámí to písemně volebním stranám. Registrace je podmínkou pro rozmnožení
kandidátních listin.
§ 52
Vzdání se a odvolání kandidatury
(1)
Kandidát se může do 48 hodin před zahájením voleb písemně vzdát své kandidatury.
(2)
U kandidátních listin podaných politickými stranami může do téhož okamžiku odvolat
kandidaturu kandidáta zmocněnec.
(3)
Prohlášení o vzdání se nebo odvolání kandidatury je nutno doručit v této lhůtě ve
dvojím stejnopise předsedovi, místopředsedovi nebo zapisovateli místní komise, který
zajistí jeho zveřejnění zejména ve všech hlasovacích místnostech. Prohlášení nelze
vzít zpět.
(4)
Bylo-li prohlášení o vzdání se nebo odvolání kandidatury učiněno po zaregistrování,
zůstává kandidát a údaje o něm na hlasovacím lístku, ale při zjišťování výsledků hlasování
se k němu nepřihlíží.
§ 53
Volební kampaň
(1)
Dobou volební kampaně se pro účely tohoto zákona rozumí období počínající 23. dnem
a končící 48 hodin před zahájením voleb.
(2)
V době volební kampaně mají všechny volební strany rovný přístup k místním veřejným
sdělovacím prostředkům.
(3)
Obecní rada vyhradí veřejnou plochu pro vylepování předvolebních plakátů. Její využívání
musí odpovídat zásadě rovnosti volebních stran. Všechny volební strany mají rovný
přístup k místním veřejným shromažďovacím prostorám.
(4)
48 hodin před zahájením voleb a v den voleb je zakázána volební agitace pro volební
strany slovem, písmem, zvukem i obrazem v místních veřejných sdělovacích prostředcích,
v budovách, kde sídlí okrskové komise, a v jejich bezprostředním okolí, vylepování
plakátů a konání předvolebních shromáždění.
§ 54
Hlasovací lístky
(1)
V záhlaví každého hlasovacího lístku musí být uveden název obce nebo městské části
a počet členů zastupitelstva, který má být zvolen, dále označení volebního obvodu,
pokud byl vytvořen. Hlasovací lístky jsou opatřeny razítkem téže barvy příslušného
zastupitelstva, které musí být na všech hlasovacích lístcích otištěno na stejném místě.
Hlasovací lístky pro volby do zastupitelstva hlavního města Prahy a zastupitelstev
měst uvedených v § 1 písm. a) č. 2 jsou označeny na levém okraji svislým barevným
pruhem.
(2)
Kandidáti každé volební strany jsou uvedeni v pořadí určeném volební stranou zarámovaném
v samostatných sloupcích seřazených vedle sebe, popřípadě i ve sloupcích pod sebou
na společném hlasovacím lístku. U každého kandidáta se uvede jeho jméno, příjmení,
věk, povolání a část obce, ve které má trvalý pobyt, před jménem kandidáta se umístí
rámeček a pořadové číslo. Pokud je volební stranou koalice politických stran nebo
politických hnutí, uvede se u každého kandidáta údaj, za kterou z těchto stran či
hnutí v koalici kandiduje. Každý sloupec je nadepsán názvem volební strany. Dále je
v záhlaví sloupce umístěn čtvereček, a to tehdy, jestliže na příslušné listině jsou
alespoň dva kandidáti. Pořadí sloupců pro jednotlivé volební strany na hlasovacím
lístku vylosuje místní komise při ukončení registrace kandidátních listin.
(3)
Hlasovací lístky pro volby do příslušného zastupitelstva musí být vytištěny pouze
na jedné straně papíru téže barvy, jakosti a rozměrů, přičemž pro označení všech volebních
stran i pro údaje o všech kandidátech musí být použito stejných druhů a velikostí
písma.
§ 55
Způsob hlasování
(1)
Každý oprávněný občan může volit nejvýše tolik kandidátů, kolik členů zastupitelstva
má být zvoleno.
(2)
Oprávněný občan může na hlasovacím lístku označit v rámečku před jménem kandidáta
křížkem toho kandidáta, pro kterého hlasuje, a to v kterémkoliv ze sloupců, v nichž
jsou uvedeni kandidáti jednotlivých volebních stran.
(3)
Oprávněný občan může na hlasovacím lístku označit křížkem ve čtverečku v záhlaví
sloupce s kandidáty volební strany nejvýše jednu volební stranu. Zároveň může označit
v rámečku před jménem kandidáta křížkem další kandidáty, pro které hlasuje, a to v
libovolných samostatných sloupcích, ve kterých jsou uvedeny ostatní volební strany.
Takto volí předně jednotlivě označené kandidáty, dále tolik kandidátů označené volební
strany, kolik činí rozdíl počtu členů zastupitelstva, kteří mají být zvoleni, a označených
jednotlivých kandidátů, a to v pořadí, v němž jsou kandidáti označené volební strany
uvedeni v jejím sloupci.
§ 56
Posuzování hlasů a hlasovacích lístků
(1)
Hlas oprávněného občana je neplatný,
a)
jestliže neoznačil na hlasovacím lístku ani jednoho kandidáta a zároveň ani jednu
volební stranu,
b)
označil-li na hlasovacím lístku křížkem v rámečku před jménem kandidáta více kandidátů,
než má být voleno,
c)
označil-li na hlasovacím lístku křížkem ve čtverečku záhlaví sloupce volební strany
více, než jednu volební stranu.
(2)
Je-li při způsobu volby podle ustanovení § 55 odst. 3 označena volební strana a současně
kandidát ve sloupci této volební strany, k označení kandidátů se nepřihlíží.
(3)
Je-li v obálce několik hlasovacích lístků do téhož zastupitelstva se shodně označenou
volbou kandidátů, počítají se jako jeden hlas. Liší-li se od sebe hlasovací lístky
pouze počtem jinak shodně provedených voleb kandidátů, přihlíží se k tomu hlasovacímu
lístku, na kterém byla označena volba více kandidátů. V ostatních případech jsou všechny
stejné hlasovací lístky neplatné.
§ 57
Sčítání hlasů okrskovou komisí
(1)
Okrsková komise sečte hlasy pro jednotlivé kandidáty a jednotlivé volební strany
(§ 55 odst. 2 a 3). Počet hlasů odevzdaných pro volební stranu je dán součtem všech
hlasů, které obdrželi všichni její kandidáti.
(2)
V místnosti, kde okrsková komise sčítá hlasy, mají právo být přítomni členové komisí
vyššího stupně a pracovníci jejich odborných útvarů, jakož i osoby, kterým k tomu
dala povolení okresní komise.
§ 58
Sčítání hlasů místní komisí a přidělování mandátů
(1)
Místní komise po přezkoumání zápisů okrskových komisí zjistí, kolik hlasů bylo odevzdáno
pro každého kandidáta na kandidátní listině a kolik pro každou kandidátní listinu.
Poté dělí celkový počet platných hlasů, který obdržela kandidátní listina, postupně
lichými čísly počínaje jednou, třemi atd. tak, aby počet dělících operací odpovídal
počtu kandidátů, kteří jsou na kandidátní listině.
(2)
Podíly vypočítané způsobem uvedeným v odstavci 1 seřadí místní komise podle jejich
velikosti až do počtu mandátů, které mají být při volbách do zastupitelstva přiděleny.
Za každý podíl v této početní řadě obsažený získá kandidátní listina jeden mandát.
V případě rovnosti podílu je rozhodující celkový počet hlasů, který získala kandidátní
listina, jinak rozhodne los.
(3)
Mandáty přidělené kandidátní listině přikáže na ní uvedeným kandidátům podle pořadí
určeného počty hlasů, které byly pro ně odevzdány. V případě rovnosti hlasů je rozhodující
pořadí kandidáta na kandidátní listině.
(4)
Kandidáti, kteří neobdrželi mandát, se stávají náhradníky v pořadí podle počtu pro
ně odevzdaných hlasů. V případě rovnosti hlasů je rozhodující pořadí kandidáta na
kandidátní listině. Nezíská-li kandidátní listina žádný mandát, kandidáti na ní uvedení
se náhradníky nestávají.
(5)
Místní komise vydá kandidátům zvoleným za členy zastupitelstva osvědčení o zvolení.
(6)
Jestliže byly vytvořeny volební obvody, provede komise úkony uvedené v odstavcích
1 až 4 pro každý volební obvod zvlášť.
§ 59
Způsob vytváření okrskových a místních komisí
(1)
Každá volební strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do zastupitelstva,
může delegovat nejpozději do 40 dnů přede dnem voleb jednoho člena a jednoho náhradníka
jako své zástupce do každé okrskové komise toho okrsku, ve kterém se do zastupitelstva
volí. S přihlédnutím k místním potřebám může obecní rada vyzvat volební strany, aby
do okrskové komise delegovaly větší počet zástupců. Nevyšlou-li volební strany své
zástupce, popřípadě vyšší počet zástupců, doplní potřebný počet členů okrskové komise
obecní rada.
(2)
Do místní komise může delegovat nejpozději 60 dnů přede dnem voleb dva členy a dva
náhradníky každá volební strana, která podává kandidátní listinu pro volby do zastupitelstva.
§ 60
Zápis okrskové a místní komise
(1)
Okrsková a místní komise uvede v zápisu počet platných hlasů odevzdaných pro každou
volební stranu a počet platných hlasů odevzdaných pro jednotlivé kandidáty.
(2)
V zápisu místní komise musí být kromě náležitostí stanovených v § 43 uvedeny také
a)
počet volebních obvodů, pokud byly vytvořeny,
b)
jména kandidátů, kteří byli zvoleni do zastupitelstva, a kandidátní listina volební
strany, na níž byli uvedeni,
c)
jména náhradníků jednotlivých volebních stran v pořadí podle § 58 odst. 4.
Okresní a městská komise
§ 61
(1)
Do okresní a městské komise může delegovat nejpozději 60 dnů přede dnem voleb dva
členy a dva náhradníky každá volební strana, která podává kandidátní listinu alespoň
ve čtvrtině obcí okresu. Totéž platí pro volební stranu v hlavním městě Praze a ve
městech uvedených v § 1 písm. a) č. 2, podává-li kandidátní listinu alespoň ve čtvrtině
městských obvodů a současně do zastupitelstva města, v hlavním městě Praze do zastupitelstva
hlavního města Prahy.
(2)
Zapisovatele okresní komise jmenuje přednosta příslušného okresního úřadu. Zapisovatele
městské komise jmenuje primátor města.
(3)
První zasedání okresní nebo městské komise svolá přednosta příslušného okresního
úřadu nebo příslušný primátor města tak, aby se konalo nejpozději pět dnů po uplynutí
lhůty uvedené v odstavci 1.
(4)
Okresní a městská komise
a)
dozírá na dodržování právních předpisů o volbách,
b)
rozhoduje o stížnostech na postup místních komisí,
c)
shrnuje výsledky voleb do obecních a městských zastupitelstev v okrese, do obvodních
zastupitelstev v hlavním městě Praze a ve městech uvedených v § 1 písm. a) č. 2 a
do místních zastupitelstev ve městech uvedených v § 1 písm. a) č. 6,
d)
předá volební dokumenty do úschovy příslušnému obecnímu úřadu,
e)
plní další úkoly podle tohoto zákona a úkoly, kterými ji pověří Česká komise.
(5)
Městská komise v hlavním městě Praze zjišťuje výsledky voleb do zastupitelstva hlavního
města Prahy a městské komise ve městech uvedených v § 1 písm. a) č. 2 zjišťují výsledky
voleb do zastupitelstev uvedených měst.
(6)
Pro volby do zastupitelstva hlavního města Prahy a do zastupitelstev měst uvedených
v § 1 písm. a) č. 2 plní městská komise úkoly svěřené místním komisím.
§ 62
Zápis okresní komise
(1)
Okresní komise zjistí výsledky hlasování v okrese na podkladě zápisů místních komisí
o výsledku a průběhu hlasování v obci.
(2)
Okresní komise vyhotoví ve dvou stejnopisech zápis o výsledku hlasování v okrese.
Zápis podepíší předseda, místopředseda, ostatní členové včetně zapisovatele okresní
komise. Důvody odmítnutí podpisů se poznamenají.
(3)
V zápise okresní komise musí být uveden
a)
celkový počet obcí, ve kterých bylo zvoleno zastupitelstvo,
b)
celkový počet osob zapsaných v seznamech (§ 4),
c)
celkový počet oprávněných občanů, kterým byly vydány úřední obálky,
d)
počet zvolených členů příslušných zastupitelstev podle jednotlivých volebních stran.
(4)
Po podepsání obou stejnopisů zápisu o výsledku hlasování zašle předseda jeden stejnopis
zápisu neprodleně České komisi.
Česká komise
§ 63
(1)
Do České komise může delegovat nejpozději 60 dnů přede dnem voleb každá volební strana,
která podává kandidátní listiny do zastupitelstev alespoň ve čtvrtině okresů, dva
členy a dva náhradníky.
(2)
Zapisovatele České komise jmenuje vláda České republiky.
(3)
První zasedání České komise svolá předseda vlády České republiky tak, aby se konalo
nejpozději pět dnů po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1.
(4)
Česká komise zejména
a)
dozírá na dodržování právních předpisů o volbách,
b)
rozhoduje o stížnostech na postup okresních komisí a městských komisí v Praze a městských
komisí ve městech uvedených v § 1 písm. a) č. 2 a o odvoláních proti jejich rozhodnutím,
c)
zjišťuje a zveřejňuje celkové výsledky voleb do zastupitelstev v České republice,
d)
plní další úkoly podle tohoto zákona.
(5)
Česká komise plní úkoly okresní komise, jde-li o nové volby do zastupitelstva (§
8).
§ 64
Zápis České komise
(1)
Česká komise vyhotoví zápis o výsledku hlasování v České republice, který podepíší
předseda, místopředseda, ostatní členové včetně zapisovatele České komise. Důvody
odmítnutí podpisů se poznamenají.
(2)
V zápise o výsledku voleb se uvede
a)
celkový počet obcí, ve kterých bylo zvoleno zastupitelstvo,
b)
celkový počet oprávněných občanů zapsaných v seznamech v České republice,
c)
celkový počet oprávněných občanů, kterým byly vydány úřední obálky,
d)
celkový počet členů zvolených do zastupitelstev podle volebních stran.
§ 65
Uveřejnění výsledků voleb
Česká komise uveřejní celkové výsledky voleb do zastupitelstev ihned po podepsání
zápisu.
§ 66
Ukončení činnosti komisí při volbách
(1)
Činnost České komise je ukončena 60 dnů přede dnem příštích voleb do zastupitelstev
(§ 45).
(2)
Činnost okresní, městské, místní a okrskové komise při volbách je ukončena 20.dnem
po uveřejnění celkových výsledků voleb Českou komisí. To neplatí, pokud jde o komisi,
jejíž působnost se vztahuje na obec nebo městskou část, v níž nedošlo k řádnému provedení
voleb podle tohoto zákona. V takovém případě je činnost této komise ukončena 20. dnem
po uveřejnění výsledků dodatečně nebo znovu provedených voleb (§ 67).
§ 67
Opatření k dodatečnému provedení voleb
Nedošlo-li z jakýchkoli důvodů v některé obci k řádnému provedení voleb podle tohoto
zákona, předsednictvo České národní rady na návrh ministra vnitra České republiky
nejpozději do týdne po vyhlášení výsledků voleb, nebo do týdne poté, kdy bylo ministru
vnitra České republiky doručeno usnesení soudu, že stížnost na platnost hlasování
je oprávněná (§ 89), učiní opatření, aby volby byly dodatečně nebo znovu provedeny.
Zákonné lhůty mohou být přitom přiměřeně zkráceny.
§ 68
Obsazování uprázdněných mandátů
(1)
Uprázdní-li se mandát v zastupitelstvu, nastupuje za člena zastupitelstva náhradník
z kandidátní listiny téže volební strany v pořadí podle § 58 odst. 4.
(2)
Není-li náhradník, zůstane mandát uprázdněn až do konce volebního období.
(3)
Za člena zastupitelstva prohlásí obecní rada nebo zastupitelstvo náhradníka uvedeného
v odstavci 1 do 15 dnů poté, co se uprázdnil mandát. O tom vydá novému členu zastupitelstva
osvědčení.
§ 69
Hrazení volebních nákladů
(1)
Výdaje spojené s volbami do zastupitelstev se hradí ze státního rozpočtu České republiky.
(2)
Výdaje spojené s novými volbami (§ 8) hradí obec.
(3)
Každá volební strana nese náklady své volební kampaně.
HLAVA TŘETÍ
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO REFERENDUM
§ 70
Vyhlašování referenda
(1)
Obecní rada6) vyhlašuje referendum a stanoví den konání referenda tak, aby se referendum konalo
nejdříve 30 dnů a nejpozději 90 dnů po jeho vyhlášení, není-li v návrhu na konání
referenda uvedena doba pozdější.
Postup obecní rady
§ 71
(1)
Po obdržení návrhu na konání referenda obecní rada posoudí, zda návrh splňuje stanovené
náležitosti a zda lze referendum konat,
(2)
Obecní rada nevyhlásí referendum, nemá-li návrh stanovené náležitosti, nebo v případech,
v nichž nelze referendum konat. Pokud má za to, že referendum nelze vyhlásit, vyrozumí
o tom navrhovatele do 21 dnů od podání návrhu. Jinak obecní rada ve stejné lhůtě referendum
vyhlásí.
(3)
Obecní rada referendum rovněž nevyhlásí, jestliže navrhovatel vzal svůj návrh zpět
písemným oznámením. Obecní rada oznámí zpětvzetí návrhu neprodleně náhradníkům. V
tomto případě obecní rada referendum vyhlásí pouze, pokud náhradník oznámil písemně
do sedmi dnů od doručení oznámení, že trvá na konání referenda.
(4)
Zjistí-li se po vyhlášení referenda, že jde o případ, kdy referendum nelze konat,
obecní rada konání referenda zastaví a vyrozumí o tom do tří dnů navrhovatele.
§ 72
(1)
Obecní rada v rozhodnutí o vyhlášení referenda uvede přesné znění otázky, která má
být referendem rozhodnuta, den, čas a místo konání referenda.
(2)
Rozhodnutí o vyhlášení referenda a odůvodnění navrhovatele zveřejní na úřední desce
obecního úřadu a kromě toho způsobem v místě obvyklém.
(3)
Vyhlášení referenda oznámí obecní rada příslušnému okresnímu úřadu.
§ 73
(1)
Obecní rada seznámí zastupitelstvo s tím, že byl podán návrh na konání referenda,
a zastupitelstvo k němu přijme stanovisko, pokud o věci navržené k rozhodnutí referendem
nerozhodne.
(2)
Obecní rada zveřejní stanovisko nebo rozhodnutí zastupitelstva k položené otázce
a počty hlasů podle volebních stran při hlasování o stanovisku. Zároveň stanovisko
nebo rozhodnutí zastupitelstva neprodleně doručí navrhovateli a náhradníkům.
§ 74
(1)
Je-li podáno více návrhů na konání referenda, může obecní rada rozhodnout o jejich
společném konání za předpokladu, že budou dodrženy lhůty uvedené v § 70, nebo že navrhovatel
souhlasí s jinou lhůtou.
(2)
Pokud by se vykonání rozhodnutí referenda o některých otázkách navzájem vylučovalo,
obecní rada na to upozorní při vyhlášení referenda.
§ 75
(1)
Ustanovení tohoto zákona o volební kampani se použijí pro referendum přiměřeně.
(2)
Koná-li se referendum samostatně bez voleb, může obecní rada rozhodnout o přiměřeném
zkrácení lhůt stanovených tímto zákonem.
§ 76
Hlasovací lístky
Na každém hlasovacím lístku musí být uvedeny
a)
text „místní referendum“, název obce a případně její části, v níž se referendum koná,
a označení hlasovacího okrsku, pokud byl vytvořen,
b)
den konání referenda,
c)
otázka položená k rozhodnutí referendem,
d)
v levé polovině lístku „ano“; v pravé polovině „ne“,
e)
razítko obecního úřadu stejné barvy otištěné na stejném místě u všech hlasovacích
lístků,
f)
hlasuje-li se o více otázkách zároveň, před každou otázkou číslo, počínaje jedničkou,
a u každé otázky slova „ano“, „ne“.
§ 77
Způsob hlasování
Oprávněný občan může na hlasovacím lístku zakroužkovat předtištěnou odpověď „ano“
nebo „ne“.
§ 78
Posuzování hlasů a hlasovacích lístků
(1)
Hlas oprávněného občana je neplatný,
a)
není-li u otázky zakroužkována žádná odpověď,
b)
jsou-li u otázky zakroužkovány obě odpovědi.
(2)
K jiným úpravám hlasovacích lístků, než je uvedeno v § 77, se nepřihlíží.
§ 79
Sčítání hlasů
Při sčítání hlasů okrsková komise sečte zvlášť hlasy odevzdané pro odpověď „ano“ a
zvlášť hlasy odevzdané pro odpověď „ne“.
§ 80
Koná-li se referendum na celém území hlavního města Prahy nebo měst uvedených v §
1 písm. a) č. 2, plní úkoly místní komise městská komise.
§ 81
Způsob vytváření okrskových a místních komisí
(1)
Do okrskové a místní komise může nejpozději 15 dnů přede dnem hlasování delegovat
navrhovatel jako svého zástupce oprávněného občana.
(2)
Další členy okrskové a místní komise jmenuje obecní rada zpravidla na návrh politických
stran.
(3)
Koná-li se referendum zároveň s volbami, postupuje se při vytváření komisí podle
zvláštních ustanovení o volbách s tím, že je zachováno právo navrhovatele delegovat
svého zástupce nejpozději 40 dnů, pokud jde o okrskovou komisi, a nejpozději 60 dnů,
pokud jde o místní komisi, přede dnem voleb.
§ 82
Zápis okrskové a místní komise
Kromě náležitostí stanovených v tomto zákoně uvede komise v zápise zvlášť počet odevzdaných
platných hlasů pro odpověď „ano“ a zvlášť počet odevzdaných platných hlasů pro odpověď
„ne“.
§ 83
Ukončení činnosti komisí při referendu
Činnost komisí ukončí rozhodnutím obecní rada po vyhlášení výsledků referenda.
§ 84
(1)
K platnosti rozhodnutí referendem je třeba účasti alespoň čtvrtiny oprávněných občanů.
Rozhodnutí referendem je přijato, hlasovala-li pro ně nadpoloviční většina oprávněných
občanů, kteří se referenda zúčastnili.
(2)
Rozhoduje-li se referendem o sloučení obcí, o rozdělení obcí nebo o zřízení nové
městské části, je rozhodnutí přijato jen tehdy, hlasovala-li pro ně nadpoloviční většina
všech oprávněných občanů.
§ 85
K provedení rozhodnutí přijatého referendem učiní obecní rada opatření bez zbytečného
odkladu.
§ 86
Hrazení nákladů na referendum
(1)
Výdaje spojené s konáním referenda hradí ze svého rozpočtu obec, v níž se referendum
koná.
(2)
Součástí výdajů podle odstavce 1 nejsou výdaje spojené se získáním podpisů podporovatelů
návrhu na konání referenda (§ 11 a 12) a náklady na kampaň (§ 75).
ČÁST TŘETÍ
STÍŽNOSTI A NÁPRAVA NESPRÁVNÝCH OPATŘENÍ
§ 87
Námitkové řízení
(1)
Každý občan může ústně nebo písemně upozornit obec nebo městskou část na chyby a
nesprávnosti v seznamu a navrhnout opravu. Obec nebo městská část je povinna do tří
dnů provést opravu v seznamu nebo občanovi písemně sdělit, z jakých důvodů nelze opravu
provést.
(2)
Bude-li návrh zamítnut, může jej občan předložit okresnímu soudu příslušnému podle
hlasovacího okrsku; soud je povinen rozhodnout do tří dnů. Pro řízení platí ustanovení
občanského soudního řádu.18) Podle rozhodnutí soudu provede obec nebo městská část a v den hlasování okrsková
komise opravu v seznamu. Řízení před soudem nepodléhá soudnímu poplatku.
§ 88
Stížnost na postup komise
(1)
Každý oprávněný občan nebo volební strana může podat stížnost na postup komise.
(2)
O stížnosti rozhoduje komise vyššího stupně, a není-li taková komise při hlasování
v referendu, rozhoduje obecní rada. Proti rozhodnutí komise o stížnosti je možno podat
odvolání, o kterém rozhoduje, pokud jde o volby, komise vyššího stupně, a pokud jde
o referendum, zastupitelstvo.
§ 89
Stížnost na platnost hlasování
(1)
Každý oprávněný občan, a pokud jde o volby, také každá volební strana, která v obci
podala kandidátní listinu, může podat stížnost, má-li za to, že došlo k závažnému
porušení předpisů o hlasování při volbách a referendu, které mohlo podstatným způsobem
ovlivnit jejich výsledek.
(2)
Stížnost se předkládá písemně do sedmi dnů po vyhlášení výsledků hlasování příslušnému
krajskému soudu, který rozhodne, zda je stížnost oprávněná a zda porušením předpisů
o volbách a referendu došlo k podstatnému ovlivnění výsledku hlasování.
(3)
Soud projedná stížnost do sedmi dnů v senátu složeném z předsedy a dvou soudců. Ustanovení
občanského soudního řádu o přezkoumávání rozhodnutí jiných orgánů se použijí přiměřeně.
(4)
Proti usnesení krajského soudu o stížnosti se nelze odvolat.
(5)
Usnesení zašle krajský soud příslušnému zastupitelstvu, které je jím vázáno, příslušnému
okresnímu úřadu a ministru vnitra České republiky.
§ 90
Pozastavení výkonu rozhodnutí referenda
(1)
Bylo-li referendem přijato rozhodnutí, ačkoli jde o případ, kdy referendum nelze
vyhlásit a konat, nebo byla-li podána stížnost na platnost hlasování, pozastaví výkon
takového rozhodnutí obecní rada nebo zastupitelstvo a neprodleně o tom informuje příslušný
okresní úřad. Neučiní-li tak, pozastaví výkon takového rozhodnutí příslušný okresní
úřad.
(2)
Okresní úřad předloží do deseti dnů od pozastavení věc České národně radě, která
může rozhodnutí referenda zrušit.
ČÁST ČTVRTÁ
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
§ 91
Počítání lhůt
Připadne-li poslední den lhůty na den pracovního klidu, je posledním dnem lhůty nejbližší
následující pracovní den.
§ 92
Opatření k zajištění voleb a referenda
(1)
Všechny státní orgány a všechny právnické osoby jsou povinny spolupůsobit při provádění
tohoto zákona.
(2)
Právnické nebo fyzické osoby zabývající se polygrafickou činností jsou povinny na
žádost orgánů zajišťujících úkoly podle tohoto zákona zabezpečit, aby kandidátní listiny,
tiskopisy a ostatní dokumenty byly včas a řádně rozmnoženy.
§ 93
(1)
Ministerstvo vnitra České republiky
a)
stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o úkolech obcí při
1.
vytváření a vyhlašování hlasovacích okrsků a volebních obvodů,
2.
sestavování seznamů,
3.
zajišťování a vybavování hlasovacích místností,
4.
úschově hlasovacích lístků a jiných dokumentů o hlasování,
b)
vydá vzory hlasovacího lístku, seznamu (§ 4), osvědčení o zvolení a může stanovit
vzory dalších dokumentů o hlasování,
c)
rozhodne o způsobu uložení volebních dokumentů o hlasování.
(2)
Český statistický úřad po dohodě s ministerstvem vnitra České republiky vydá metodiku
zpracování výsledků hlasování.
§ 94
Ve volebním období zastupitelstev zvolených v roce 1990 vykonává působnost České komise
ministerstvo vnitra České republiky.
§ 95
Zastupitelstva v obcích zvolená podle zákona České národní rady č. 368/1990 Sb., o
volbách do zastupitelstev v obcích, se považují za zastupitelstva zvolená podle tohoto
zákona.
§ 96
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se zákon České národní rady č. 368/1990 Sb., o volbách do zastupitelstev v
obcích.
§ 97
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1992.
Burešová v. r.
Pithart v. r.
Pithart v. r.
1)
Zákon České národní rady č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
2)
Čl. 86 odst. 3 ústavního zákona č. 100/1960 Sb., Ústava České a Slovenské Federativní Republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů.
3)
Zákon č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů.
4)
5)
§ 5 odst. 2 písm. b), § 9 odst. 4 písm. a) a § 24 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění s působností pro
Českou republiku č. 86/1992 Sb.).
6)
§ 10 odst. 1 a § 11 odst. 1 zákona České národní rady č 367/1990 Sb.
§ 3 odst. 2 a § 4 odst. 1 zákona České národní rady č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze.
§ 3 odst. 2 a § 4 odst. 1 zákona České národní rady č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze.
7)
§ 3 zákona České národní rady č. 367/1990 Sb.
8)
§ 11 odst. 1 zákona České národní rady č. 367/1990 Sb.
9)
§ 19 zákona České národní rady č. 367/1990 Sb.
10)
Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád)
11)
§ 116 občanského zákoníku.
12)
§ 4 zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním.
13)
14)
15)
Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 18/1991 Sb., o jiných úkonech v obecném zájmu.
16)
17)
Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění zákona č.
468/1991 Sb.
18)
§ 200f a 200g občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 70/1992 Sb.).