523/1992 Zb.

Tímto zákonem nejsou dotčena oprávnění advokátů, komerčních právníků a auditorů, popřípadě jiných osob a orgánů, upravená zvláštními předpisy.¹) Dotčeno není ani právo fyzické nebo právnické osoby požádat o právní pomoc a finančně ekonomickou radu ve věcech daní a ve věcech, které s daněmi přímo souvisejí, i jinou fyzickou osobu než je daňový poradce; tato jiná osoba však nesmí poskytovat uvedenou pomoc nebo rady soustavně za účelem dosažení zisku,²) nejde-li o osoby uvedené ve větě první.

Daňové poradenství fyzické nebo právnické osobě (dále jen „klient“) poskytuje daňový poradce.

Daňovým poradcem je fyzická osoba, zapsaná v seznamu daňových poradců (dále jen „seznam“); seznam vede komora.

Daňové poradenství se poskytuje na základě smlouvy uzavřené mezi daňovým poradcem a klientem. Za poskytnutí daňového poradenství náleží daňovému poradci odměna, jejíž výši si obě smluvní strany dohodnou. Dohoda, kterou je odměna za poskytnutí daňového poradenství sjednána jako podíl na docíleném snížení daně, daňové úspoře nebo daňové úlevě, popřípadě jako podíl na ukazatelích výsledku činnosti, nebo je sjednána formou věcného plnění, je neplatná.

Činí-li daňový poradce právní úkony jménem klienta, má postavení zástupce podle zvláštních předpisů.³)

Právo vykonávat daňové poradenství nabývá fyzická osoba dnem zápisu do seznamu. K tomuto dni se vydá daňovému poradci osvědčení o zápisu do seznamu (dále jen „osvědčení“).

Fyzickou osobu je komora povinna zapsat do seznamu po složení kvalifikační zkoušky nejpozději však do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž fyzická osoba zkoušku složila.

Právo vykonávat daňové poradenství daňový poradce pozbývá

Kvalifikační zkoušku je oprávněna skládat fyzická osoba, která

Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen

Řízení ve věci kvalifikační zkoušky je zahájeno dnem, v němž byla žádost o vykonání kvalifikační zkoušky doručena komoře. V žádosti se uvede jméno a příjmení, rodné číslo, bydliště a vlastnoruční podpis žadatele. K žádosti se připojí výpis z rejstříku trestů ne starší šesti měsíců a doklady nebo jejich úředně ověřené opisy či kopie prokazující splnění podmínek uvedených v odstavci 1 písm. e) a čestné prohlášení prokazující splnění podmínek uvedených v odstavci 1 písm. c) a d). Je-li žádost neúplná, vrátí ji komora k doplnění. Vzniknou-li při posuzování žádosti pochybnosti o splnění podmínek uvedených v odstavci 1, vyzve komora žadatele, aby se v určené lhůtě k těmto pochybnostem vyjádřil.

Komora po posouzení žádosti

Kvalifikační zkouška se koná před zkušební komisí. Zkušební komise je složena z poloviny ze zástupců státních finančních orgánů jmenovaných ministerstvem financí České republiky (dále jen „ministerstvo“) a z poloviny zejména z daňových poradců a dalších odborníků z ekonomické, daňové či právní teorie a praxe jmenovaných komorou. Předseda zkušební komise je vždy zástupce státních finančních orgánů jmenovaných ministerstvem. Komise je usnášeníschopná, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů.

Obsah kvalifikační zkoušky, jakož i složení zkušební komise, musí odpovídat účelu zkoušky, kterým je zjistit úroveň znalostí žadatele, potřebných k výkonu daňového poradenství, zejména úroveň znalostí z oboru finančního, správního, občanského a obchodního práva, financí a ekonomiky a účetnictví. Kvalifikační zkouška se koná v jazyce českém nebo slovenském.

O výsledku kvalifikační zkoušky rozhoduje zkušební komise hlasováním. Žadatel složí kvalifikační zkoušku, hlasuje-li pro to nadpoloviční většina přítomných členů zkušební komise. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy. Složení kvalifikační zkoušky je podkladem pro zápis do seznamu.

Za vykonání kvalifikační zkoušky se platí poplatek, který je příjmem komory. Poplatek je splatný předem, nejpozději před začátkem kvalifikační zkoušky. Nezaplatí-li žadatel poplatek ve lhůtě splatnosti, kvalifikační zkoušku nekoná; jakmile poplatek zaplatí, komora jej uvědomí o novém termínu kvalifikační zkoušky.

Podrobnosti o obsahu a průběhu kvalifikační zkoušky, vyhlášení výsledku a jeho doručení upraví komora ve zkušebním řádu. Ve zkušebním řádu se stanoví rovněž výše poplatku za vykonání kvalifikační zkoušky.

Rozhodnutí, kterým se zamítá žádost o vykonání kvalifikační zkoušky, je komora povinna vydat nejpozději do tří měsíců počítaných od konce měsíce, v němž bylo řízení ve věci kvalifikační zkoušky zahájeno. Kvalifikační zkoušku ukončí zkušební komise nejpozději do osmi měsíců počítaných od konce měsíce, v němž bylo řízení ve věci kvalifikační zkoušky zahájeno. Do uvedených lhůt se nezapočítává doba, po kterou je žádost o vykonání kvalifikační zkoušky vrácena k doplnění a doba, po kterou žadatel od termínu určeného komorou k vykonání kvalifikační zkoušky nezaplatil poplatek za její vykonání.

Pokud žadatel kvalifikační zkoušku nesloží, může ji konat znovu, nejdříve však po šesti měsících počítaných od konce měsíce, v němž byla zkouška ukončena. V tomto případě se v žádosti o vykonání kvalifikační zkoušky uvede pouze jméno a příjmení, rodné číslo a datum ukončení předchozí zkoušky; další údaje upravené v odstavci 3 se v žádosti uvedou jen tehdy, došlo-li oproti předchozí žádosti k jejich změně. V ostatním platí ustanovení předchozích odstavců o řízení ve věci kvalifikační zkoušky.

Náklady řízení ve věci kvalifikační zkoušky, které vznikly komoře, hradí komora, náklady vzniklé žadateli hradí žadatel.

Daňový poradce je oprávněn a povinen chránit práva a oprávněné zájmy svého klienta. Je povinen jednat čestně a svědomitě, důsledně využívat všechny zákonné prostředky a uplatňovat vše, co podle svého přesvědčení a příkazu klienta pokládá za prospěšné. Je přitom vázán pouze zákony a dalšími obecně závaznými právními předpisy a v jejich mezích příkazy klienta.

Daňový poradce je oprávněn odmítnout uzavření smlouvy o poskytnutí daňového poradenství. Daňový poradce, který v posledních třech letech před zahájením řízení ve věci kvalifikační zkoušky byl pracovníkem státního orgánu nebo orgánu územní samosprávy, do jehož působnosti patří kontrola a rozhodování ve věcech daní, nesmí po dobu tří let od vydání osvědčení uzavřít smlouvu o poskytnutí daňového poradenství s klientem, o jehož záležitostech jako pracovník uvedeného státního orgánu nebo orgánu územní samosprávy rozhodoval nebo jehož záležitosti projednával.

Daňový poradce je oprávněn odstoupit od uzavřené smlouvy o poskytnutí daňového poradenství, dojde-li k narušení důvěry mezi ním a klientem, neposkytuje-li klient potřebnou součinnost nebo nesložil-li klient bez závažného důvodu přiměřenou zálohu na odměnu za poskytnutí daňového poradenství. Daňový poradce je povinen do 15 dnů ode dne, kdy oznámil klientovi odstoupení od smlouvy o poskytnutí daňového poradenství

Daňový poradce má právo, aby mu klient ve smluvených lhůtách zaplatil

Daňoví poradci mohou vykonávat daňové poradenství též společně. Právní vztahy vyplývající ze společného výkonu daňového poradenství si daňoví poradci upraví písemnou smlouvou. Při společném výkonu daňového poradenství však klientům odpovídá každý daňový poradce samostatně; jde-li o společného klienta a není-li dohodnuto jinak, odpovídají daňoví poradci tomuto klientovi společně a nerozdílně.

Daňový poradce se při poskytování daňového poradenství podle smlouvy může dát zastoupit jiným daňovým poradcem. Při jednotlivých úkonech může daňového poradce zastoupit i jeho pracovník. Zastoupení v těchto případech není možné, pokud klient se zastoupením vyjádří nesouhlas.

Daňový poradce odpovídá klientovi za škodu, která mu v souvislosti s výkonem daňového poradenství vznikla, pokud ji způsobil daňový poradce, jeho zástupce nebo pracovník. Daňový poradce se odpovědnosti zprostí, prokáže-li, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na něm požadovat.

Daňový poradce, jeho pracovník nebo zástupce, jakož i osoba, která pozbyla oprávnění k výkonu daňového poradenství, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděli v souvislosti s výkonem daňového poradenství. Této povinnosti je může zprostit pouze klient svým prohlášením, avšak i v tomto případě je daňový poradce nebo jeho zástupce povinen zachovat mlčenlivost, pokud je to v zájmu klienta. Povinnost mlčenlivosti se nevztahuje na případy zákonem uložené povinnosti překazit a oznámit spáchání trestného činu.

Daňový poradce je dále povinen

Název, pod nímž daňový poradce vykonává daňové poradenství, tvoří jméno a příjmení, popřípadě vysokoškolský titul a vědecká hodnost, jakož i slova „daňový poradce“. Odkazy na bývalou úřední, vědeckopedagogickou a obdobnou funkci, hodnost nebo činnost nelze v tomto názvu používat.

Sídlem daňového poradce je místo, v němž má daňový poradce kancelář. Nemá-li daňový poradce kancelář mimo byt, v němž trvale bydlí, považuje se za kancelář tento byt. Daňový poradce nebo daňoví poradci, kteří vykonávají daňové poradenství společně, mohou mít jen jedno sídlo. Pobočkou kanceláře je místnost mimo sídlo daňového poradce, v níž daňový poradce rovněž vykonává daňové poradenství.

Do seznamu komora zapisuje jméno a příjmení, popřípadě vysokoškolský titul a vědeckou hodnost daňového poradce, jeho sídlo a bydliště, uložené disciplinární opatření, pozastavení výkonu daňového poradenství a vyškrtnutí ze seznamu, a to i když nejde o disciplinární opatření. Komora může stanovit, že do seznamu se zapisují i další potřebné údaje. Komora rovněž stanoví, v jakém rozsahu se uvedou údaje ze seznamu při zveřejňování seznamu.

Komora vyškrtne ze seznamu daňového poradce, jestliže

Komora může vyškrtnout ze seznamu daňového poradce, jestliže byl pravomocně odsouzen za jiný úmyslný trestný čin, než který je uveden v § 5 odst. 2 písm. b).

Rozhodnutí o vyškrtnutí ze seznamu musí být řádně zdůvodněno a doručeno daňovému poradci a musí obsahovat poučení o právu podat opravný prostředek soudu proti tomuto rozhodnutí.

Komora může pozastavit daňovému poradci výkon daňového poradenství, jestliže

Komora daňovému poradci výkon daňového poradenství pozastaví, jestliže mu bylo uloženo disciplinární opatření pozastavení výkonu daňového poradenství.

Pro rozhodnutí o pozastavení výkonu daňového poradenství platí obdobně ustanovení § 7 odst. 4.

Výkon daňového poradenství je pozastaven

Zřizuje se Komora daňových poradců České republiky se sídlem v Brně.

Komora

Komora je právnickou osobou.

Komora může vytvářet územní sekce.

Členství v komoře vzniká zápisem daňového poradce do seznamu.

Komora má tyto orgány:

Komora může podle potřeby vytvářet i další orgány.

Funkce v orgánech komory jsou čestné. Za jejich výkon náleží daňovému poradci jen náhrada výdajů.

Nejvyšším orgánem komory je valná hromada. Valná hromada volí orgány komory uvedené v odstavci 1 písm. b) až d). Člen dozorčí komise nemůže být členem orgánů komory uvedených v odstavci 1 písm. b), d) a e). Podrobnosti o volbách orgánů komory stanoví volební řád.

Právo zúčastnit se jednání valné hromady mají všichni členové komory. Člen komory může písemně pověřit jiného člena komory, aby ho zastupoval na valné hromadě; takto zastoupený člen se považuje za přítomného na valné hromadě.

Valná hromada se může platně usnášet jen tehdy, je-li přítomna nadpoloviční většina všech členů komory. K platnosti usnesení je potřebný souhlas nadpoloviční většiny přítomných členů komory.

Není-li tímto zákonem stanoveno jinak, přezkoumává valná hromada rozhodnutí orgánů komory.

Podrobnosti o organizaci komory, o jejích orgánech a jejich působnosti, jakož i podrobnosti o počtu členů presidia, dozorčí komise a disciplinární komise, stanoví stanovy komory.

Za závažné nebo opětovné porušení povinnosti podle tohoto zákona daňovým poradcem (dále jen „disciplinární provinění“) může komora daňovému poradci uložit, nejde-li přitom o trestný čin, některé z těchto disciplinárních opatření:

Za závažné porušení povinnosti se považuje rovněž, uvedl-li daňový poradce v žádosti o vykonání kvalifikační zkoušky vědomě nepravdivé nebo neúplné údaje, na základě nichž byl ke kvalifikační zkoušce připuštěn.

Za disciplinární provinění lze uložit pouze jedno disciplinární opatření.

Výnos z pokut připadá komoře.

O uložení disciplinárního opatření rozhoduje disciplinární komise komory v řízení zahájeném na návrh dozorčí komise komory. Návrh na zahájení řízení může být podán do tří měsíců ode dne, kdy se dozorčí komise komory o disciplinárním provinění dozvěděla, nejpozději však do tří let ode dne, kdy k disciplinárnímu provinění došlo.

V řízení musí být daňový poradce vždy slyšen a musí mu být poskytnuta možnost se hájit.

Rozhodnutí o uložení disciplinárního opatření musí být písemné a musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o opravném prostředku.

Podrobnosti o řízení o sankcích stanoví disciplinární řád.

Proti rozhodnutí disciplinární komise komory, jímž bylo uloženo disciplinární opatření podle § 12 odst. 1 písm. a) a b), může daňový poradce nebo dozorčí komise komory podat do 15 dnů od jeho doručení odvolání; odvolání má odkladný účinek.

O odvolání rozhoduje presidium komory, které přezkoumávané rozhodnutí potvrdí, změní nebo zruší. Zruší-li presidium komory napadené rozhodnutí, vrátí je disciplinární komisi komory zpět k novému projednání a rozhodnutí; při novém rozhodování je disciplinární komise komory vázána právním názorem presidia komory.

Rozhodnutí disciplinární komise podle § 12 odst. 1 písm. c) a d) přezkoumává soud podle zvláštních předpisů.⁴)

Rozhodnutí komory podle § 5 odst. 4 písm. a), § 7 odst. 4 a § 8 odst. 3 přezkoumává soud podle zvláštních předpisů.⁴)

Zůstává-li komora nečinná v případech, kdy podle tohoto zákona je povinna rozhodnout, má fyzická osoba dotčená její nečinností právo domáhat se ochrany návrhem u soudu.

Na rozhodování komory podle tohoto zákona se vztahuje správní řád, pokud tento zákon nestanoví jinak.

Všechny fyzické osoby, které poskytují daňové poradenství na základě registrace podle zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, ve znění pozdějších předpisů, jsou povinny do jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona složit kvalifikační zkoušku a požádat o zápis do seznamu podle tohoto zákona, jinak jejich oprávnění k tomuto dni zaniká.

Do ustanovení orgánů komory vykonává jejich působnost přípravný výbor jmenovaný ministrem financí České republiky.

Přípravný výbor svolá ustavující valnou hromadu do šesti měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona.

Ministerstvo dohlíží na řádný výkon činnosti přípravného výboru. Rozhodnutí nebo opatření přípravného výboru vydaná v rozporu s tímto zákonem může ministerstvo zrušit nebo změnit nebo jejich výkon pozastavit.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1992.