526/1992 Zb.

Vyhlásené znenie

icon-warning

Obsah zobrazeného právneho predpisu má informatívny charakter.

Číslo predpisu:526/1992 Zb.
Názov:Vyhláška ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky o státních jazykových školách a státních jazykových zkouškách
Typ:Vyhláška
Dátum schválenia:10.11.1992
Dátum vyhlásenia:20.11.1992
Autor:Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky
Právna oblasť:
  • Územná samospráva
Nachádza sa v čiastke:

105/1992

526
VYHLÁŠKA
ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky
ze dne 10. listopadu 1992
o státních jazykových školách a státních jazykových zkouškách
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky stanoví podle § 13 písm. a) zákona České národní rady č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, a podle § 45 odst. 2 a 3 zákona České národní rady č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních, ve znění zákona České národní rady č. 390/1991 Sb. (úplné znění č. 395/1991 Sb.):
ČÁST PRVNÍ
STÁTNÍ JAZYKOVÁ ŠKOLA
§ 1
Zřizování a zrušování státní jazykové školy
(1)
Státní jazykovou školu (dále jen „jazyková škola“) lze jako právnickou osobu zřídit,1) bude-li se v ní vyučovat alespoň 150 vyučovacích hodin týdně ve školním roce.
(2)
Při nižším počtu vyučovacích hodin lze jazykovou školu zřídit jen jako součást střední školy nebo základní školy za podmínky, že se v ní bude vyučovat ve školním roce alespoň 45 vyučovacích hodin týdně.
(3)
Jazyková škola se podle potřeby člení na oddělení jednotlivých jazyků nebo oddělení příbuzných jazyků.
(4)
Jazyková škola zřízená podle odstavce 1 se zruší1) nebo se zřídí jako součást střední školy nebo základní školy, nebude-li ve dvou po sobě jdoucích školních rocích splňovat podmínku podle odstavce 1.
(5)
Jazyková škola zřízená podle odstavce 2 se zruší,1) nebude-li ve dvou po sobě jdoucích školních rocích splňovat podmínku podle odstavce 2.
§ 2
Organizace vyučování
(1)
V jazykových školách se vyučuje podle učebních osnov schválených ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (dále jen „ministerstvo“).
(2)
Organizační formou výuky v jazykové škole je kurs. Kurs lze členit na skupiny. Nejvyšší počet posluchačů ve skupině je 25, nejnižší počet posluchačů stanoví ředitel jazykové školy.
(3)
Ředitel jazykové školy může po projednání se školským úřadem zřídit tyto kursy:
a)
základní kurs k osvojení základů jazyka v celkovém rozsahu 420 vyučovacích hodin,
b)
střední kurs k prohloubení a rozšíření znalostí jazyka v celkovém rozsahu 280 až 315 vyučovacích hodin,
c)
specializovaný kurs pro osvojení hlubokých oborově specifických a profesně orientovaných jazykových znalostí v celkovém rozsahu 280 až 315 vyučovacích hodin,
d)
přípravné kursy
1.
ke státní základní jazykové zkoušce v celkovém rozsahu 105 až 140 vyučovacích hodin,
2.
ke státní všeobecné jazykové zkoušce v celkovém rozsahu 105 až 140 vyučovacích hodin,
3.
ke státní speciální jazykové zkoušce pro obor překladatelský nebo pro obor tlumočnický v celkovém rozsahu 105 až 140 vyučovacích hodin,
e)
konverzační kursy
1.
konverzační kurs I navazující na základní kurs, v celkovém rozsahu 280 až 350 vyučovacích hodin,
2.
konverzační kurs II navazující na střední kurs, v celkovém rozsahu 140 až 280 vyučovacích hodin,
f)
speciální kursy, jejichž obsah a rozsah stanoví ředitel jazykové školy podle jejich charakteru a aktuální společenské potřeby, např. kursy intenzívní denní jazykové přípravy pro absolventy středních škol.
(4)
Počet týdenních vyučovacích hodin v kursech uvedených v odstavci 3 písm. a) stanoví ředitel jazykové školy tak, aby 420 vyučovacích hodin absolvovali posluchači nejdříve za dva školní roky a nejpozději za šest školních roků. Kursy v celkovém rozsahu 105 až 140 vyučovacích hodin absolvují posluchači za jeden školní rok. V ostatních kursech s výjimkou speciálních kursů podle odstavce 3 písm. f) stanoví ředitel jazykové školy počet týdenních vyučovacích hodin tak, aby je posluchači absolvovali nejdříve za dva školní roky a nejpozději za pět školních roků. Pro žáky základních škol se kursy o šesti vyučovacích hodinách týdně nezřizují. Vyučovací hodiny mohou být soustředěny na jeden den v týdnu, v kursech o čtyřech a více hodinách týdně na dva až pět dnů v týdnu.
(5)
Jazyková škola může organizovat dálkové studium jazyků.
§ 3
Organizace školního roku a hodnocení prospěchu
(1)
Při organizaci vyučování a prázdnin v jazykové škole se postupuje obdobně jako při organizaci školního roku v základních a středních školách.2)
(2)
Jazyková škola hodnotí studijní výsledky posluchačů na konci každého pololetí; s hodnocením seznámí učitel kursu posluchače ústně. O úspěšném zakončení kursu vydá jazyková škola posluchači na jeho žádost osvědčení s uvedením prospěchu; žákům základních a středních škol se na požádání vydá osvědčení s uvedením prospěchu také na konci každého školního roku.
(3)
Prospěch posluchačů se klasifikuje čtyřmi stupni: 1 - výborně, 2 - velmi dobře, 3 - dobře, 4 - nevyhověl(a).
(4)
Do následujícího ročníku nemůže být zapsán posluchač, který byl na konci školního roku klasifikován stupněm prospěchu 4 - nevyhověl.
§ 4
Přijímání posluchačů
(1)
Uchazeči se do jazykové školy přihlašují písemně v termínu stanoveném a veřejně vyhlášeném ředitelem jazykové školy. Na přihlášce uvedou druh kursu, který chtějí absolvovat.
(2)
Uchazeče přijímá ředitel jazykové školy podle pořadí došlých přihlášek; může stanovit další zásady, např. zjištění úrovně jazykových znalostí uchazeče o přijetí do kursu pro pokročilé. O zásadách přijímání informuje ředitel jazykové školy již při vyhlášení termínu přijímání.
(3)
Práva a povinnosti posluchačů stanoví vnitřní řád jazykové školy vydaný ředitelem jazykové školy. S jeho obsahem seznámí ředitel jazykové školy posluchače při zahájení studia. Součástí vnitřního řádu školy jsou zásady finančního hrazení výuky podle § 5.
§ 5
Zápisné a úplata za výuku
(1)
Posluchači, popřípadě jejich zaměstnavatel zaplatí před zahájením vyučování zápisné a úplatu za výuku za celý školní rok. Jejich výši stanoví po dohodě se zřizovatelem ředitel jazykové školy podílem z předpokládaných průměrných provozních nákladů na posluchače. U výdělečně činných posluchačů může ředitel jazykové školy stanovit úplatu za výuku až do plné výše předpokládaných průměrných provozních nákladů na posluchače. Hospodaření s těmito příjmy upravuje zvláštní předpis.3)
(2)
Ředitel jazykové školy může ve výjimečných případech s přihlédnutím k sociálním poměrům posluchače nebo zájmům jazykové školy osvobodit posluchače od úplaty za výuku zčásti nebo zcela.
(3)
Zápisné a celá úplata za výuku se posluchačům vrací pouze v případě, že jazyková škola kurs neotevřela a nedošlo k dohodě s posluchačem o přeřazení do jiného kursu. Celá úplata za výuku se též vrací posluchači, který se odhlásil nejpozději v den před zahájením kursu. Zápisné se mu nevrací.
(4)
Podmínky vrácení poměrné části úplaty za výuku posluchači, který se odhlásí z kursu v jeho průběhu, stanoví vnitřní řád jazykové školy.
ČÁST DRUHÁ
STÁTNÍ JAZYKOVÉ ZKOUŠKY
§ 6
Státní jazykové zkoušky se konají v jazykových školách. Členy komisí pro státní jazykové zkoušky a členy zkušebních komisí jsou učitelé s pedagogickou a odbornou způsobilostí vyučovat příslušnému cizímu jazyku.
§ 7
(1)
Státní jazykové zkoušky jsou základní, všeobecné a speciální. Státní speciální jazykové zkoušky lze vykonat pro obor překladatelský a pro obor tlumočnický.
(2)
Státní jazykovou zkouškou se ověřuje stupeň osvojení cizího jazyka v rozsahu stanoveném podle druhu státní jazykové zkoušky zkušebním řádem pro státní jazykové zkoušky ve státních jazykových školách (dále jen „zkušební řád“) uvedeným v příloze, která je součástí této vyhlášky.
(3)
Státní speciální jazykovou zkoušku mohou vykonat kandidáti, kteří s úspěchem složili státní všeobecnou jazykovou zkoušku. Ředitel jazykové školy může povolit výjimku kandidátovi, který prokáže požadované znalosti příslušného jazyka dokladem o získání vysokoškolské kvalifikace nebo dokladem, který je rovnocenný vysvědčení o státní všeobecné jazykové zkoušce.
(4)
Dokladem o úspěšném vykonání státní jazykové zkoušky je vysvědčení.
(5)
O státní jazykové zkoušce vede jazyková škola protokol.
§ 8
Zkušební období, přihlášky ke státním jazykovým zkouškám
(1)
Státní jazykové zkoušky se konají v období jarním a podzimním. Datum konání zkoušek stanoví po projednání s jazykovými školami ministerstvo.
(2)
Ke státním jazykovým zkouškám konaným v jarním období se kandidáti přihlašují do konce března, ke státním jazykovým zkouškám konaným v podzimním období do konce září u ředitele jazykové školy na předepsaném tiskopise.
(3)
O termínu konání státní jazykové zkoušky vyrozumí jazyková škola kandidáta nejméně tři týdny před jejím konáním. Ředitel může z vážných důvodů osobních, zejména zdravotních, určit kandidátovi náhradní termín.
§ 9
Úplata za státní jazykové zkoušky
(1)
Výši úplaty za státní jazykové zkoušky stanoví ředitel jazykové školy po dohodě se zřizovatelem.
(2)
Nedostaví-li se kandidát ke zkoušce, úplata za státní jazykovou zkoušku se mu nevrací. Za státní jazykovou zkoušku v náhradním termínu kandidát úplatu znovu neplatí.
(3)
Opakuje-li kandidát státní jazykovou zkoušku, zaplatí úplatu za tuto zkoušku znovu.
§ 10
Komise pro státní jazykové zkoušky a zkušební komise
(1)
Státní jazykové zkoušky řídí v každé jazykové škole komise pro státní jazykové zkoušky. Předsedu komise jmenuje ministerstvo do konce dubna pro jarní i podzimní období. Členy komise jmenuje ředitel jazykové školy do konce dubna pro jarní i podzimní období.
(2)
Předseda komise pro státní jazykové zkoušky řídí organizaci zkoušek a dbá na jejich odbornou a jazykovou úroveň.
(3)
Státní jazyková zkouška se koná před tříčlennou zkušební komisí, kterou tvoří předseda zkušební komise a dva členové. Předsedu zkušební komise jmenuje ministerstvo, členy této komise jmenuje ředitel jazykové školy do konce dubna.
§ 11
Společná ustanovení o státních jazykových zkouškách
(1)
Státní jazykové zkoušky se skládají z části písemné a části ústní. Obsah písemné části státních jazykových zkoušek stanoví jazyková škola pověřená ministerstvem.
(2)
Výsledek písemných i ústních částí státních jazykových zkoušek a jejich dílčích složek se klasifikuje stupni: 1 - výborně, 2 - velmi dobře, 3 - dobře, 4 - nevyhověl(a).
(3)
Kandidát, který při písemné části státní jazykové zkoušky byl klasifikován stupněm 4 - nevyhověl, nekoná ústní část státní jazykové zkoušky.
(4)
U státních jazykových zkoušek je kandidát podle výsledků písemné a ústní části zkoušky hodnocen takto: prospěl s vyznamenáním, prospěl velmi dobře, prospěl, neprospěl.
(5)
Kandidát
a)
prospěl s vyznamenáním, jestliže při písemné i ústní části státní jazykové zkoušky byl hodnocen stupněm 1 - výborně,
b)
prospěl velmi dobře, jestliže nebyl hodnocen stupněm prospěl s vyznamenáním a při písemné i ústní části státní jazykové zkoušky nebyl hodnocen hůře než stupněm 2 - velmi dobře,
c)
prospěl, jestliže nebyl hodnocen stupněm prospěl s vyznamenáním ani stupněm prospěl velmi dobře a při písemné i ústní části státní jazykové zkoušky nebyl hodnocen hůře než stupněm 3 - dobře,
d)
neprospěl, jestliže při ústní části státní jazykové zkoušky byl hodnocen stupněm 4 - nevyhověl.
(6)
Podrobnosti o obsahu, rozsahu a hodnocení státních jazykových zkoušek stanoví zkušební řád uvedený v příloze, která je součástí této vyhlášky.
(7)
Vysvědčení o vykonané státní jazykové zkoušce se opatří kulatým razítkem jazykové školy, podpisem předsedy zkušební komise pro státní jazykové zkoušky a podpisem ředitele jazykové školy.
(8)
Kandidátovi, který u státní jazykové zkoušky neprospěl, povolí komise pro státní jazykové zkoušky její opakování za podmínek stanovených ve zkušebním řádu uvedeném v příloze, která je součástí této vyhlášky.
ČÁST TŘETÍ
§ 12
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se vyhláška ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České socialistické republiky č. 121/1988 Sb., o lidových školách jazyků, jazykových školách a státních jazykových zkouškách.
§ 13
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1992.
Ministr:
prof. PhDr. Piťha v. r.
Příloha
ZKUŠEBNÍ ŘÁD pro státní jazykové zkoušky ve státních jazykových školách
Čl. 1
Státní základní jazyková zkouška
(1)
Obsah státní základní jazykové zkoušky je zaměřen na otázky denního života a na základní otázky politického, hospodářského a kulturního dění v České a Slovenské Federativní Republice a v dané jazykové oblasti. Kandidát má zkouškou prokázat schopnost porozumět mluvenému i psanému textu a samostatně se ústně i písemně vyjadřovat o daných tématech v rozsahu jazykových prostředků stanovených učebními osnovami pro základní kurs ve státní jazykové škole; požaduje se znalost 2000 až 2500 lexikálních jednotek.
(2)
V písemné části zkoušky se u kandidáta ověřuje
a)
stupeň porozumění vyslechnutému cizojazyčnému textu v celkovém rozsahu asi 4 minut,
b)
stupeň porozumění čtenému cizojazyčnému textu v celkovém rozsahu asi 600 slov,
c)
schopnost používat vybrané mluvnické a lexikální struktury v cizím jazyce,
d)
dovednost sestavit v cizím jazyce sdělení v celkovém rozsahu asi 300 slov.
(3)
Pro vypracování písemné části zkoušky se stanoví doba 4 hodin. Při ověřování dovedností uvedených v odstavci 2 písm. b) a d) lze používat slovníku.
(4)
V ústní části zkoušky, která trvá nejdéle 20 minut, se u kandidáta ověřuje
a)
schopnost pohotově reagovat v běžných situacích denního života,
b)
dovednost plynně hovořit o daných tématech.
Čl. 2
Státní všeobecná jazyková zkouška
(1)
Obsah státní všeobecné jazykové zkoušky je zaměřen obdobným způsobem jako u státní základní jazykové zkoušky a na základní problematiku kandidátova pracovního oboru; kandidát má zkouškou prokázat hlubší znalosti a větší míru osvojení cizího jazyka, a to v rozsahu jazykových prostředků a znalostí stanovených učebními osnovami pro základní a střední kurs ve státní jazykové škole. Požaduje se znalost přibližně 4000 lexikálních jednotek.
(2)
V písemné části zkoušky se u kandidáta ověřuje
a)
stupeň porozumění vyslechnutému cizojazyčnému textu v celkovém rozsahu asi 6 minut,
b)
stupeň porozumění čtenému cizojazyčnému textu v celkovém rozsahu asi 1000 slov,
c)
schopnost používat vybrané mluvnické a lexikální struktury v cizím jazyce,
d)
základní znalost reálií zemí příslušné jazykové oblasti a reálií České a Slovenské Federativní Republiky v cizím jazyce,
e)
dovednost sestavit v cizím jazyce sdělení či volně zpracovat v cizím jazyce dané téma v celkovém rozsahu asi 500 slov.
(3)
Pro vypracování písemné části zkoušky se stanoví doba 4 hodin. Při ověřování dovedností uvedených v odstavci 2 písm. b) a e) může kandidát používat slovníku.
(4)
V ústní části zkoušky, která trvá nejdéle 30 minut, se u kandidáta ověřuje
a)
schopnost pohotově a spontánně reagovat v cizím jazyce v běžných situacích denního života,
b)
dovednost plynně a jazykově správně hovořit v cizím jazyce o daných tématech a o vlastní četbě v originále.
Čl. 3
Státní speciální jazykové zkoušky
(1)
Státní speciální jazykové zkoušky lze skládat pro obor překladatelský nebo pro obor tlumočnický.
(2)
Obsah státní speciální jazykové zkoušky je zaměřen obdobným způsobem jako u státní všeobecné jazykové zkoušky. Kandidát má zkouškou prokázat hluboké znalosti a vysokou míru osvojení cizího jazyka, jistotu v jazykových dovednostech a schopnostech specifických pro kandidátův obor v rozsahu osnov pro vyšší specializované kursy jazykových škol. Požaduje se znalost přibližně 5000 lexikálních jednotek a pasívní znalost dalších 2000 až 3000 lexikálních jednotek z obecné a profesně orientované slovní zásoby, zejména z oboru, v němž kandidát pracuje.
Čl. 4
Státní speciální jazyková zkouška pro obor překladatelský
(1)
Těžiště státní speciální jazykové zkoušky pro obor překladatelský je v její písemné části.
(2)
V písemné části zkoušky se u kandidáta ověřuje
a)
stupeň porozumění čteným textům v celkovém rozsahu 800 až 1000 slov čerpaným z různých funkčních stylů,
b)
dovednost přeložit obtížný obecný cizojazyčný, popřípadě odborný cizojazyčný text z kandidátova oboru v rozsahu přibližně 200 slov do českého nebo slovenského jazyka,
c)
dovednost přeložit obtížný obecný text, popřípadě odborný český nebo slovenský text z kandidátova oboru v rozsahu přibližně 150 slov do cizího jazyka,
d)
rozsah znalostí reálií zemí příslušné jazykové oblasti v cizím jazyce s důrazem na jejich význam pro speciální dovednosti překladatelské,
e)
dovednost sestavit sdělení v cizím jazyce či volně zpracovat dané téma v celkovém rozsahu asi 600 slov.
(3)
Pro vypracování písemné části zkoušky se stanoví doba 4 hodin. Při práci může kandidát používat slovníky, popřípadě další příručky se souhlasem zkušební komise.
(4)
V ústní části zkoušky, která trvá nejdéle 30 minut, se u kandidáta ověřuje
a)
dovednost porozumět vyslechnutému projevu, pohotově reagovat a jazykově správně hovořit na daná témata (v rozsahu státní všeobecné jazykové zkoušky),
b)
dovednost volně převést čtený text z cizího jazyka do českého nebo slovenského jazyka a naopak.
Čl. 5
Státní speciální jazyková zkouška pro obor tlumočnický
(1)
Těžiště státní speciální jazykové zkoušky pro obor tlumočnický je v její ústní části.
(2)
V písemné části zkoušky se u kandidáta ověřuje
a)
stupeň porozumění vyslechnutému textu v celkovém rozsahu asi 8 minut,
b)
rozsah znalostí reálií zemí příslušné jazykové oblasti s důrazem na jejich význam pro speciální dovednosti tlumočení,
c)
dovednost pohotově sestavit v cizím jazyce sdělení, reprodukovat text vyslechnutý v českém nebo slovenském jazyce či volně zpracovat dané téma v celkovém rozsahu asi 600 slov.
(3)
Pro vypracování písemné části se stanoví doba 3 hodin. Při ověřování dovedností uvedených v odstavci 2 písm. c) může kandidát používat slovníku.
(4)
V ústní části zkoušky, která trvá nejdéle 45 minut, se ověřuje
a)
dovednost pohotově, plynně a jazykově správně hovořit v cizím jazyce o daných tématech,
b)
dovednost konsekutivně tlumočit mluvený a reprodukovaný projev z cizího jazyka do českého nebo slovenského jazyka a naopak.
Čl. 6
Společná ustanovení
(1)
Během písemné části zkoušky dozírající učitel dohlíží, aby kandidáti pracovali zcela samostatně. Doba pobytu kandidáta mimo zkušební místnost se poznamenává do protokolu o průběhu písemné části zkoušky.
(2)
Počíná-li si kandidát při zkoušce nedovoleným způsobem, přeruší předseda zkušební komise nebo člen zkušební komise jeho zkoušku a po poradě zkušební komise nebo při písemné zkoušce po poradě s předsedou komise pro státní jazykové zkoušky mu sdělí, zda může ve zkoušce pokračovat, nebo zda bude zkoušku, popřípadě její část písemnou nebo ústní v nejbližším zkušebním období opakovat.
(3)
Při zkoušce se požaduje dobrá znalost českého nebo slovenského jazyka.
(4)
Při stanovení celkového výsledku písemné části zkoušky se přihlíží ke všem jejím složkám. Celková úroveň písemné části zkoušky kandidáta se zvlášť pečlivě zvažuje, jestliže kandidát z některé její složky neprospěl.
(5)
Výsledek písemné části zkoušky sdělí předseda komise pro státní jazykové zkoušky kandidátovi písemně nejméně týden před začátkem ústní části zkoušky; současně sdělí kandidátům, kteří úspěšně vykonali písemnou část zkoušky, termín ústní části zkoušky.
(6)
Jestliže kandidát nevyhověl při písemné části zkoušky, nemůže konat ústní část zkoušky. Předseda komise pro státní jazykové zkoušky jej vyrozumí o možnosti přihlásit se ke státní jazykové zkoušce v některém z následujících zkušebních období.
(7)
Ústní část zkoušky se koná nejdříve za 14 dní po zkoušce písemné.
(8)
Po zadání otázky k ústní části zkoušky se poskytne kandidátovi nejvýše 15 minut na osobní přípravu.
(9)
V ústní části zkoušky, která má formu rozhovoru v příslušném cizím jazyce, může být projev kandidáta stimulován různým názorným materiálem (fotografie, prospekty, tabulky, grafy, diapozitivy, obrázkové publikace, mapy apod.), čteným textem, mluveným i reprodukovaným projevem. Kandidátovi se poskytne možnost souvislejšího samostatného projevu v cizím jazyce.
(10)
Konkrétní obsahové zaměření ústní části zkoušky si kandidát vylosuje.
(11)
Pro hodnocení ústní části zkoušky je rozhodující praktické zvládnutí jazyka v jeho sociálních funkcích. Přihlíží se rovněž k výslovnosti, k intonaci, celkové dynamice ústního projevu a ke znalostem reálií České a Slovenské Federativní Republiky a zemí dané jazykové oblasti. O klasifikaci ústní části zkoušky rozhoduje zkušební komise hlasováním.
(12)
Po vyhodnocení ústní části zkoušky hodnotí komise celkový výsledek státní jazykové zkoušky. Jednání zkušební komise při hodnocení je neveřejné. Při stanovení celkového výsledku státní jazykové zkoušky se přihlédne k výsledkům písemné i ústní části zkoušky. Výsledek státní jazykové zkoušky sdělí kandidátovi předseda zkušební komise před celou komisí v den, kdy kandidát vykonal ústní část zkoušky.
(13)
Kandidátovi, který u státní jazykové zkoušky neprospěl, může komise pro státní jazykové zkoušky povolit opakování, a to buď jen části ústní, nebo opakování celé zkoušky. Opakování pouze ústní části zkoušky v nejbližším zkušebním období povolí komise pro státní jazykové zkoušky kandidátovi, jehož písemná část zkoušky je klasifikována stupněm prospěchu 1 - výborně, 2 - velmi dobře. Opakování celé státní jazykové zkoušky nejdříve za rok povolí komise pro státní jazykové zkoušky kandidátovi, jehož písemná část zkoušky je hodnocena stupněm 3 - dobře nebo 4 - nevyhověl.
1)
§ 12 odst. 3 písm. d) zákona ČNR č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství.
2)
Vyhláška ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č. 362/1991 Sb., o organizaci školního roku v základních školách, středních školách a speciálních školách.
3)
Vyhláška ministerstva financí České republiky č. 205/1991 Sb., o hospodaření s rozpočtovými prostředky státního rozpočtu České republiky a o finančním hospodaření rozpočtových a příspěvkových organizací.