164/1991 Zb.
Vyhlásené znenie
Obsah zobrazeného právneho predpisu má informatívny charakter.
História |
|
|
---|---|---|
Dátum účinnosti | Novela | |
1. | Vyhlásené znenie | |
2. | 10.05.1991 - |
Otvoriť všetky
Číslo predpisu: | 164/1991 Zb. |
Názov: | Nařízení vlády České republiky, kterým se zřizuje Národní park Podyjí a stanoví podmínky jeho ochrany |
Typ: | Nariadenie vlády |
Dátum schválenia: | 20.03.1991 |
Dátum vyhlásenia: | 10.05.1991 |
Autor: | Vláda České republiky |
Právna oblasť: |
|
Nachádza sa v čiastke: |
40/1956 Zb. | Zákon o štátnej ochrane prírody |
164
NAŘÍZENÍ VLÁDY
České republiky
ze dne 20. března 1991,
kterým se zřizuje Národní park Podyjí a stanoví podmínky jeho ochrany
Vláda České republiky nařizuje podle § 8 odst. 1 a § 9 zákona č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody:
§ 1
Národní park Podyjí
(1)
K zajištění ochrany přírody a krajiny v Podyjí v souladu s moderními poznatky ekologických
i společenských vědních oborů se zřizuje národní park Podyjí (dále jen „národní park“).
Územní vymezení národního parku je obsaženo v příloze č. 1 tohoto nařízení; grafické
znázornění území parku je obsaženo v příloze č. 2 tohoto nařízení.
(2)
Území národního parku vyznačí orgány geodézie a kartografie v evidenci nemovitostí.
Základní mapa, v níž je zakresleno území národního parku v měřítku 1:10 000, se uloží
na ministerstvu životního prostředí České republiky, mapy z ní odvozené se dále uloží
u Českého ústavu ochrany přírody, na okresních a obecních úřadech, v jejichž obvodu
se území národního parku rozkládá, a na Správě národního parku Podyjí, jakož i na
územních orgánech geodézie a kartografie.
§ 2
Poslání národního parku
(1)
Posláním národního parku je uchování a zlepšení jeho přírodního prostředí, zejména
ochrana či obnova samořídících funkcí přírodních systémů, přísná ochrana volně žijících
živočichů a planě rostoucích rostlin, zachování typického vzhledu krajiny, naplňování
vědeckých a výchovných cílů, jakož i využití území národního parku k ekologicky únosné
turistice nezhoršující přírodní prostředí.
(2)
Hospodářské a jiné využití národního parku musí být podřízeno zachování a zlepšení
přírodních poměrů podle odstavce 1.
§ 3
Správa a rada národního parku
(1)
Odbornou organizací pro ochranu přírody, zabezpečení strážní, kontrolní a informační
služby, provádění sanačních, údržbářských a jiných nezbytných prací a kulturněvýchovnou
činnost je na území národního parku a jeho ochranného pásma Správa národního parku
Podyjí se sídlem ve Znojmě (dále jen „Správa“). Správu zřizuje a řídí ministerstvo
životního prostředí České republiky (dále jen „ministerstvo“), které schvaluje její
statut a jmenuje jejího ředitele. Správa musí být přizvána ke každému řízení a jednání,
které se týká zájmů ochrany přírody i rozvoje národního parku a jeho ochranného pásma
(§ 12).
(2)
K posouzení všech důležitých dokumentů řízení a ochrany národního parku a k přípravě
závažných rozhodnutí, zejména k přijetí plánu péče o národní park a jeho ochranné
pásmo, územních plánů a lesních hospodářských plánů se zřizuje Rada národního parku
Podyjí (dále jen „Rada“), která je iniciativním a konzultačním orgánem Správy. Členy
Rady jsou zástupci obcí, dotčeného okresního úřadu, nejvýznamnějších hospodářských
podniků a podnikatelů na území národního parku, případně jeho ochranného pásma, a
vědečtí a odborní pracovníci. Členy Rady jmenuje a odvolává a jednání Rady svolává
ředitel Správy.
§ 4
Členění národního parku do zón ochrany přírody
(1)
Metody a způsoby ochrany národního parku jsou diferencovány podle rozdělení národního
parku do tří zón vymezených s ohledem na přírodní hodnoty.
(2)
Do 1. zóny (přísná přírodní) se zařazuje území s nejvýznamnějšími přírodními hodnotami
v národním parku, zejména přirozené nebo málo pozměněné ekosystémy vhodné pro rychlou
obnovu samořídících funkcí. Cílem je uchování či obnova samořídících funkcí ekosystémů
a omezení lidských zásahů do přírodního prostředí k udržení tohoto stavu.
(3)
Do 2. zóny (řízená přírodní) se zařazuje území s významnými přírodními hodnotami,
člověkem převážně pozměněné lesní a zemědělské ekosystémy vhodné pro omezené, přírodě
blízké a šetrné lesní či zemědělské využívání. Cílem je udržení přírodní rovnováhy,
co nejširší druhová rozmanitost a postupné přiblížení ekosystémů přirozeným společenstvům.
(4)
Do 3. zóny (okrajová) se zařazuje území člověkem značně pozměněných ekosystémů. Cílem
je v souladu s posláním národního parku udržet a přiměřeně podporovat využívání této
zóny pro zemědělství, lesnictví a turistiku.
(5)
Vymezení jednotlivých zón stanoví ministerstvo po projednání s dotčenými orgány státní
správy a v dohodě s federálním ministerstvem obrany a ministerstvem zemědělství České
republiky a zaznamená je v mapách v měřítku 1:10 000 a menším uložených na ministerstvu,
ministerstvu zemědělství České republiky, dotčených okresních a obecních úřadech,
a na Správě.
§ 5
Základní povinnosti při ochraně národního parku
(1)
Na celém území národního parku je zakázáno:
a)
ukládat odpady, které mají původ mimo území národního parku,
b)
tábořit mimo vyhrazená místa,
c)
parkovat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo vyhrazená místa kromě parkování
vozidel orgánů a organizací státní ochrany přírody, lesního hospodářství a zemědělství,
obrany státu a ochrany státních hranic, požární ochrany a zdravotní služby,
d)
organizovat hromadné sportovní, turistické a jiné veřejné akce,
e)
sbírat či odchytávat volně žijící živočichy a planě rostoucí rostliny kromě lesních
plodů, není-li stanoveno jinak,
f)
zavádět geograficky nepůvodní druhy planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů,
g)
zavádět intenzivní chovy zvěře např. obory, farmové chovy, bažantnice a používat
otrávených návnad při výkonu práva myslivosti,
h)
měnit stávající vodní režim pozemků kromě případů uvedených v odstavci 2 písm. c),
i)
stavět dálnice a nové silnice,
j)
provádět chemický posyp cest,
k)
těžit nerosty a horniny pro hospodářské účely,
l)
provozovat vodní sporty na řece Dyji.
(2)
Jen se souhlasem orgánu státní ochrany přírody lze na území národního parku:
a)
vypouštět uměle odchované jedince živočišných druhů nebo znovu zavádět původní rostlinné
a živočišné druhy,
b)
zřizovat, měnit či rušit vodohospodářská díla,1) provádět úpravu a údržbu vodních toků a jiných vodních ploch,
c)
budovat nové či rekonstruovat stávající povrchové odvodnění pozemků,
d)
provádět změny ve využití území včetně změn současné skladby a ploch kultur pozemků,
e)
provádět stavbu silnic, místních komunikací, lesních cest a svážnic,
f)
provádět geologické průzkumy a geologické práce,
g)
provádět vápnění pozemků,
h)
pořádat individuální nebo vyhlídkové lety vzdušnými dopravními prostředky,
i)
zřizovat nové pohraniční přechody,
j)
vyznačovat turistické a cyklistické cesty a místa pro parkování,
k)
ukládat odpady, které mají původ na území národního parku,
l)
sbírat léčivé rostliny kromě zvláště chráněných,2)
(3)
Při ochraně stromů a keřů rostoucích mimo les na území národního parku se postupuje
podle zvláštního předpisu.5) Povolení ke kácení lze vydat jen projednání se Správou.
§ 6
Omezení vstupu do 1. a 2. zóny
(1)
V 1. zóně národního parku se lze pohybovat pouze po vyznačených cestách. Vstupovat
mimo vyznačené cesty lze pouze na základě povolení Správy, která je může vydat pro
plnění pracovních a služebních povinností nebo z jiných důležitých důvodů.
(2)
Ustanovením odstavce 1 není dotčeno právo vstupu vlastníků nebo uživatelů dotčených
pozemků, pracovníků orgánů státní správy při plnění jejich povinností a právo vstupu
podle předpisů o obraně státu a ochraně státních hranic.
§ 7
Plán péče o národní park a jeho ochranné pásmo
(1)
V souladu s posláním národního parku (§ 2) a členěním jeho území do zón ochrany přírody
(§ 4) vypracuje Správa plán péče o národní park (dále jen „plán“) zpravidla na období
deseti let. Obsahem plánu je zejména stanovení dlouhodobých i krátkodobých úkolů pro
ochranu rostlin a živočichů, péče o les a půdu i vzhled krajiny a sídel, zajištění
vědeckovýzkumného a kulturněvýchovného využití národního parku, usměrňování a rozvoj
turistiky a rekreace, zabezpečení strážní a informační služby, řešení dopravy a výstavby
na území národního parku.
(2)
Plán slouží jako podklad pro vlastní činnost Správy, pro územní plánování, zpracování
lesních hospodářských plánů, kategorizaci a využívání zemědělské půdy i výkon státní
správy na území národního parku. Může se členit do podrobnějších záměrů i na kratší
časové úseky pro dílčí části (okrsky) národního parku a jeho ochranného pásma. Plán
schvaluje ministerstvo po projednání s dotčenými obcemi, okresními úřady a ústředními
orgány státní správy. Lhůta pro vyjádření k plánu je 30 dnů od jeho předložení.
§ 8
Řízení územní a stavební činnosti
(1)
Územní rozvoj v národním parku a v jeho ochranném pásmu je možný jen na základě plánu
péče o národní park (§ 7) a schválené územně plánovací dokumentace, zejména územního
plánu velkého územního celku Podyjí, který vymezuje ve směrnici pro uspořádání území
cíle ochrany přírody.
(2)
Investoři a projektanti staveb na území národního parku jsou povinni přizpůsobit
začlenění staveb do krajiny a sídel i jejich architektonické řešení charakteru tradiční
místní zástavby.
(3)
V 1. zóně je zakázáno umisťování a povolování nových staveb, kromě těch, které slouží
účelům ochrany přírody.
(4)
Ve 2. zóně je zakázáno umisťování a povolování nových staveb kromě nezbytných zařízení,
která slouží ochraně přírody, péči o les a zemědělskou půdu a turistice, obraně státu
a ochraně státních hranic, pokud s nimi předem vyslovil souhlas orgán státní ochrany
přírody.
(5)
Ve 3. zóně se nová výstavba a změny staveb povolují jen v případě respektování ekologických
a estetických hledisek.
§ 9
Péče o les
(1)
Cílem všech opatření v lesním hospodářství národního parku je dosažení přirozené
skladby porostů zcela odpovídající danému stanovišti.
(2)
Lesy na území národního parku se vyhlásí za lesy zvláštního určení,6) pokud svým charakterem nesplňují kritéria pro vyhlášení za lesy ochranné. V lesích
národního parku se hospodaří podle schváleného lesního hospodářského plánu zpracovaného
v souladu s posláním národního parku (§ 2).
(3)
V lesních hospodářských plánech na území 1. zóny se uplatňují jen pěstební a těžební
zásahy dohodnuté s orgánem státní ochrany přírody, které zajišťují udržení nebo obnovu
samořídících schopností lesního ekosystému, při omezeném využití technických prostředků.
Je zakázáno používat pesticidy, průmyslová hnojiva a skladovat chemické přípravky
jakéhokoliv druhu s výjimkou mimořádných okolností a nepředvídaných škod, kdy je nutno
učinit potřebná opatření,7) a to po předchozím souhlasu orgánu státní ochrany přírody.
(4)
V lesích na území 2. a 3. zóny se hospodaří podle schváleného lesního hospodářského
plánu; v zájmu ochrany genofondu se podle potřeby může prodloužit doba obmýtí a délka
obnovní doby. Při obnově porostů je nutno zajistit a využívat především přirozenou
skladbu dřevin a přirozenou obnovu lesa. Připouští se použití běžné těžební technologie
s vyloučením těžkých těžebních strojů.
§ 10
Zemědělství
(1)
Zemědělská půda se v národním parku využívá zejména jako louky a pastviny pro extenzivní
chov dobytka. Není dovoleno používat těžké zemědělské stroje zhoršující fyzikální
vlastnosti půdy.
(2)
Při zemědělském hospodaření na území národního parku je zakázáno:
– hnojit průmyslovými hnojivy, aplikovat kejdu, silážní šťávy a ostatní tekuté odpady,
– používat pesticidy,
– provádět rychloobnovu drnu a změnu kultury zemědělského pozemku na ornou půdu,
– provozovat a budovat stavby pro ustájení dobytka s kapacitou zástavu větší než je
ekologická únosnost dané lokality.
§ 11
Vodní hospodářství
(1)
Vodní hospodářství, zejména vodohospodářské a energetické využívání toku Dyje se
provádí tak, aby nebyl narušen říční ekosystém.
(2)
Provozovatel vodní elektrárny ve Vranově nad Dyjí je povinen zajistit ekologicky
únosný režim průtoků v řece Dyji.
§ 12
Ochranné pásmo
(1)
Účelem ochranného pásma národního parku (dále jen „ochranné pásmo“) je zabezpečení
území národního parku a jeho krajinářských a přírodních hodnot před rušivými a škodlivými
vlivy okolí a ochrana krajinářských a přírodních hodnot a zvýšená péče o sídla na
území ochranného pásma. Územní vymezení ochranného pásma je obsaženo v příloze č.
3 tohoto nařízení.
(2)
V ochranném pásmu není dovoleno provádět hospodářskou, stavební a jinou činnost,
která by byla v rozporu s účelem ochranného pásma, zejména:
a)
provádět stavební činnost, která by byla v rozporu s platnou územně plánovací dokumentací,
b)
znečišťovat vodní toky, ostatní povrchové vody a vody podzemní,
c)
při zemědělském hospodaření překračovat ekologicky únosný režim přísunu živin, zejména
draslíku, dusíku a fosforu a používat pesticidy jako náhradu za vhodnější ekologické
postupy kromě případů hrozícího nebezpečí kalamit a přemnožení škůdců,
d)
znečišťovat vzduch exhaláty,
e)
umisťovat a zřizovat trvalé a dočasné skládky odpadů,
f)
tábořit, zakládat ohně, parkovat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo vyhrazená
místa.
(3)
Orgány státní správy vydávají rozhodnutí a činí opatření, pokud se dotýkají ochrany
přírody a rozvoje území v ochranném pásmu, se souhlasem orgánu státní ochrany přírody
a po předchozím projednání se Správou, zejména jde-li o:
a)
projednávání územně plánovací dokumentace nebo územně plánovacích podkladů,
b)
projednávání investičních záměrů a posuzování přípravné a projektové dokumentace
všech staveb a báňských děl a o průzkumy, které vyžadují zemní práce, i když k nim
není třeba povolení a o meliorační výstavbu, a to i v případech, že je prováděna neinvestičním
způsobem (např. v rámci údržby),
c)
územní řízení, povolování staveb, změn staveb a udržovacích prací, povolování terénních
úprav, prací a zařízení,
d)
změny hranic zemědělského a lesního půdního fondu a změny využívání pozemků,
e)
přípravu směrnic týkajících se hospodaření v zemědělství včetně projektů souhrnných
pozemkových úprav, lesních hospodářských plánů,
f)
řešení likvidace odpadů,
g)
povolování táboření a parkování motorových vozidel a obytných přívěsů,
h)
pořádání hromadných sportovních, turistických a jiných veřejných akcí.
(4)
Při ochraně stromů a keřů rostoucích mimo les na území ochranného pásma se postupuje
podle zvláštního předpisu.5) Povolení ke kácení lze vydat jen po projednání se Správou.
§ 13
Přechodná a závěrečná ustanovení
(1)
Na sídelní útvary mimo města Znojma, jejichž zastavěným územím prochází hranice ochranného
pásma národního parku, se hledí jakoby celé ležely v ochranném pásmu národního parku.
(2)
Provoz soustavy vojenských střelnic Mašovice umístěné na území ochranného pásma národního
parku skončí dnem 31. března 1996; do této doby se provoz střelnic řídí dohodou uzavřenou
ministerstvem a federálním ministerstvem obrany.
(3)
Zrušuje se výnos MK ČSR čj. 22 927/78 ze dne 11. prosince 1978 o zřízení chráněné
krajinné oblasti Podyjí registrovaný v částce č. 4/1979 Sb.
§ 14
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
v. z. Vlasák v. r.
Příloha č. 1
Vymezení hranic národního parku Podyjí:
Na západě začíná hranice národního parku Podyjí na státní hranici mezi ČSFR a Rakouskem
jihovýchodně od obce Podmýče. Probíhá po hranici lesa směrem severním, za kótou 456
pokračuje výchdním směrem po 500 m se lomí na sever a pokračuje po hranici luk a západního
břehu rybníku Jejkal až na místní účelovou komunikaci. Odtud probíhá dále na sever
po hranici lesního komplexu přes kótu 429 až ke státní silnici Podmýče-Vranov n. D.
Dále pokračuje po hranici lesa ležícího východně od popsané státní silnice přes kótu
424. Dnem bezejmenné strže v lese se dostává do Felicinina údolí, pokračuje asi 150
m po vodoteči ve směru proudu a poté stoupá po hranici lesa a následně po místní komunikaci
u hájovny až na státní silnici Podmýče-Vranov n. D. před bránu zámku (kóta 389). Odtud
spadá směrem severním po úbočí až k pravému břehu řeky Dyje, po němž pokračuje ve
směru toku. Asi po 450 m počíná kopírovat hranici intravilánu Vranova n. D. – místní
části Benátky. Za obcí se stáčí opět k Dyjí, po jezu přechází na levý břeh řeky, po
nemž pokračuje až na výchdní okraj intravilánu Vranov n. D. – místní části Zadní Hamry.
Zde se stáčí západním směrem, probíhá po hranici intravilánu a lesa a u jezu pokračuje
po silnici vedoucí po levém břehu Dyje k Vranovu n. D. Za skladním útvarem CHPV Hamerské
vrásy pokračuje západním směrem po hranici intravilánu a lesa až ke státní silnici
Vranov n.D. – Lesná. Zde se otáčí východním směrem, kopíruje serpentiny uvedené státní
silnice, po které pokračuje. Míjí obec Onšov, ležící severně a asi po 600 m za křižovatkou
s komunikací vedoucí k objektům živočišné výroby zemědělského družstva v Onšově, 200
m jižně od kóty 460, se stáčí směrem jižním k lesu. Probíhá směrem východním po hranici
lesa přes kótu 471 k jižnímu okraji obce Lesná. Odtud pokračuje jihovýchodním směrem
po pravém břehu Klaperova potoka, přechází po hrázi rybníka pod Lesnou a pokračuje
po hranici lesních pozemků. V jihovýchodním směru lemuje lesní komplex, přechází státní
silnici Horní Břečkov-Čížkov a pokračuje po hranici lesa severně od rybníka zvaného
Moryskovo moře. Z cípu lesa probíhá asi 200 m po poli severovýchodním směrem, sledujíc
vrstevnici 420, až k severnímu cípu lesa v trati Brychtova březinka. Odtud pokračuje
opět po hranici lesa severovýchodním směrem, míjí pravý břeh vodní nádrže pod Horním
Břečkovem a po hranici lesa se dostává na jižní okraj obce. Zde se otáčí v jižním
směru a kopíruje lesní hranici až ke kótě 422 v místní trati U kapličky. Zde se dostává
do kontaktu s pevnou komunikací (Čížovská cesta), po níž probíhá v jihovýchodním směru
k Lukovu. Asi 100 m před obcí se lomí v jižním směru a z křižovatky cest s asfaltovým
povrchem pokračuje po vojenské účelové komunikaci, která dříve lemovala ženijně-technické
zařízení ostrahy státních hranic. Od jihozápadního okraje Nové Vsi (místní části Lukova)
sleduje hranice v jihovýchodním směru zmíněnou účelovou komunikaci až k lokalitě Příčky,
kde opět pokračuje po hranici lesa. Stáčí se směrem severním a přes kótu 406 prochází
po hranici lesních pozemků. Asi 150 m jižně od kóty 430 Kozí vrch se lomí jihovýchodním
směrem, sleduje hranici lesa přes kótu 410 a posléze spadá úbočím do údolí Žlebského
potoka. Odtud pokračuje proti proudu této vodoteče po jejím pravém břehu k jižnímu
okraji obce Podmolí. Zde se lomí k jihu a po hranici lesa, resp. zde vedoucích místních
komunikací míjí lokalitu Nivky, otáčí se k východu a pokračuje přes kóty 416 a 385
k místní trati Mašovické nivky. Zde se lomí severním směrem, přes kótu 374 se dostává
po lesní hranici až na státní silnici Mašovice-Znojmo-Hradiště. Tuto komunikaci sleduje
východním směrem až na kótu 349, kde se odklání jihozápadním směrem k Mašovickému
potoku, přičemž sleduje hranici lesa. Pod hájenkou kopíruje levý břeh vodoteče a levý
břeh rybníku. Zde začíná opět sledovat lesní hranici, v místní trati Ovčákův kopec
se otáčí jihovýchodním směrem a po hranici lesního komplexu přes kótu 341 směřuje
k Hradišti. Asi 100 m jižně od kóty 341 prochází hranice po místních komunikacích
směrem jihovýchodním až na kótu 300 v lokalitě Hradišťské terasy. Odtud sleduje severovýchodním
směrem místní komunikaci a přes kótu 298 se dostává do údolí Pivovarského potoka.
Zde se lomí v jihovýchodním směru a pokračuje po hraně svahu, přibližně na úrovni
vrstevnice 310, lemujíc intravilán místní části Znojmo-Hradiště včetně přilehlých
pozemků zahrad. U kaple sv. Eliáše se hranice prudce lomí k severu a asi po 170 m
se napojuje na komunikaci pro pěší, která vede do údolí Gránice (Křížová cesta). Odtud
pokračuje po levém břehu Gránice ve směru toku až na místní komunikaci před areál
podniku Povodí Moravy, prochází po pozemku tohoto areálu na levý okraj přehradní hráze
vodní nádrže Znojmo, přechází po koruně hráze na pravý břeh a odtud pokračuje po hranici
lesa (a zároveň katastrální hranici) jihozápadním směrem. Po 350 m se lomí v jihovýchodním
směru, přičemž sleduje hranici zahrad až k bezejmenné strži, jejímž dnem v délce asi
200 m severovýchodním směrem pokračuje. Po té se otáčí v jihovýchodním až jižním směru,
sleduje hranice zahrádkářské osady Kraví hora a přes kótu 281 po místní komunikaci,
která tvoří zároveň hranici CHPV Kraví hora. Dále pokračuje jihozápadním směrem po
hranici lesa a vinic, popř. zahrad, až na křižovatku místních komunikací na severním
okraji obce Konice. Zde se odklání mírně na jihozápad, jde po okraji hřiště a intravilánu
obce, jižně pod obcí se lomí ve východním směru, přechází státní silnici Konice-Popice.
Otáčí se v jižním směru a po místních komunikacích lemuje lokality Na skaliskách a
Popický vrch. Asi 200 m jižně od kóty 313 se lomí k západu, prochází 250 m po státní
silnici směrem na Konice, od které se odklání v severozápadním směru a sleduje severní
hranici vinohradu. Dále kopíruje okraj lesa, přičemž se otáčí k jihu a opětovně pokračuje
po západním okraji vinice, překonává cestu – místní komunikaci z Popic na Seasfieldův
kámen a dále kopíruje okraj vinice až na kótu 300 – místní trať V hájku. Zde se lomí
východním směrem, sleduje místní komunikaci do Popic. Asi 100 m jižně od Farského
rybníka v Popicích se hranice lomí, sleduje část intravilánu obce a posléze pokračuje
po místní komunikaci oddělující plochy vřesovišť a zahrad jihozápadním směrem k Havraníkům.
Pokračuje po místní komunikaci, míjí severozápadní okraj obce Havraníky a za kótou
322 lemuje severozápadní okraj komplexu vinic, které přímo sousedí s územím CHPV Havranické
vřesoviště. Asi 400 m jižně od kóty 339 se lomí směrem severozápadním, sleduje komunikaci
s asfaltovým povrchem k Papírně, ze které asi 300 m od kóty 296 odbočuje doleva a
sleduje hranici lesa. Stáčí se směrem jižním a pokračuje po hranici lesa přes kótu
315 až na místní komunikaci (tzv. Fládnická cesta) na kótu 304. Prochází 250 m po
této komunikaci směrem severozápadním a po té kopíruje hranici lesa v místní trati
Hatě. Jižním směrem přechází zmíněnou komunikaci, po hranici lesních pozemků lemuje
Dlouhý vrch a v jižním směru, stále po hranici lesního komplexu, nasedá asi 150 m
jihovýchodně od kóty 354 Hraběcí hora na státní hranici s Rakouskem. Odtud pokračuje
totožně se státní hranicí severozápadním směrem k obci Podmýče.
Příloha č. 2
Příloha č. 3
Vymezení hranic ochranného pásma národního parku Podyjí:
Na západě začíná hranice ochranného pásma národního parku Podyjí na státní hranici
mezi ČSFR a Rakouskem jihovýchodně od obce Podmýče. Probíhá po staré, místy zaniklé
cestě státní hranice – Podmýče. Z křižovatky se státní silnicí Podmýče-Vranov n. D.
pokračuje hranice po této silnici ve směru Vranov n. D. Před areálem statku poblíž
státního zámku Vranov se hranice lomí k severu, prochází po hranici areálu a opětovně
se přimyká ke státní silnici, po které směrem do obce prochází. Na začátku intravilánu
místní část Vranova n. D.-Zátiší sleduje hranici lesa. Takto prochází Junáckým údolím,
přetíná státní silnici Vranov n. D.-Lančov, kopíruje lesní pozemky tvořící břehy vodní
nádrže Vranov, prochází přes těleso hráze vodní nádrže Vranov. Odtud sleduje průsek
elektrovodu VVN a severozápadně od Klaryho kříže se napojuje na místní komunikaci,
která prochází lesem přes kótu 435 a dále po okraji lesa až k západnímu okraji obce
Onšov. Tuto obec obchází po jejím severním okraji, pokračuje po severním okraji areálu
živočišné výroby, za kterým se napojuje na státní silnici Onšov-Šumná. Po této silnici
pokračuje severovýchodním směrem až na křižovatku se silnicí Lesná-Šumná. Odtud pokračuje
po státní silnici směr Lesná, lemuje západní okraj intravilánu obce a za hřbitovem
v Lesné pokračuje po státní silnici Lesná-Horní Břečkov. Hranice ze severní a východní
strany sleduje intravilán obce a zahrnuje i farmu ZD. Poblíž hřbitova nasedá na státní
silnici Horní Břečkov-Lukov, se kterou je až ke křižovatce na Milíčovice v Lukově
totožná. Dále sleduje linii severovýchodní části obce a od křižovatky se státní silnicí
na Bezkov pokračuje po státní silnici vedoucí z Lukova do Podmolí. Zde sleduje severní
část intravilánu obce a posléze pokračuje po státní silnici Podmolí-Mašovice. Na křižovatce
se státní silnicí na Bezkov se lomí k severu, pokračuje po severní linii intravilánu
Mašovic a za obcí opět sleduje státní silnici Mašovice-Znojmo-Hradiště. Prochází obcí,
resp. po severozápadní hranici jejího intravilánu a dále po státní silnici směrem
do Znojma. U silničního můstku přes Gránický potok se hranice ostře lomí směrem jihovýchodním
a ve směru toku sleduje levý břeh zmíněné vodoteče, který sleduje téměř až k ústí
do Dyje – na komunikaci před areál podniku Povodí Moravy (v průběhu několika set metrů
je v Gránickém údolí hranice ochranného pásma totožná s hranicí národního parku).
Hranice ochranného pásma dále pokračuje jihovýchodním směrem po komunikaci vedoucí
po levém břehu řeky Dyje. V místě, kde se komunikace stáčí do serpentin směrem k náměstí
Republiky, přechází hranice na komunikaci pro pěší, která pokračuje po břehu řeky.
U železničního viaduktu trati Znojmo-Šatov přechází hranice na linii tohoto viaduktu
na pravý břeh Dyje a pokračuje shodně se železniční tratí směrem na Šatov až k železničnímu
přejezdu Znojmo-Havraníky na kótě 254. Zde se lomí k jihozápadu a sleduje státní silnici
Znojmo-Havraníky. Z této komunikace se před obcí na kótě 280 odklání jižním směrem,
sleduje linii pozemků areálu živočišné výroby a jižní části intravilánu sídla a v
jihozápadní části obce opět začíná sledovat státní silnici na Hnánice. S touto silnicí
je totožná, před Hnánicemi se odklání a ze západní strany sleduje hranici intravilánu
obce. Dále pokračuje po státní silnici Hnánice-státní hranice, kde končí.
1)
§ 38 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon).
2)
Vyhláška č. 54/1958 Ú. l., kterou se určují chráněné druhy rostlin a podmínky jejich
ochrany.
3)
§ 24 zákona č. 23/1962 Sb., o myslivosti.
4)
§ 8 odst. 1 vyhlášky č. 103/1963 Sb., kterou se vydávají prováděcí předpisy k zákonu o rybářství.
5)
Vyhláška MK ČSR č. 142/1980 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o ochraně stromů rostoucích mimo les, o postupu při
výjimečném povolování jejich kácení a o způsobu využití dřevní hmoty z těchto stromů.
6)
§ 3 zákona ČNR č. 96/1977 Sb., o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství.
7)
§ 21 zákona ČNR č. 96/1977 Sb.